{"uuid":"3993a7f0-f899-4582-aad6-e31624992da1","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Krůpovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokátky","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokátky","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 32 054,81 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. V části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 7. 12. 2025 do zaplacení, se řízení zastavuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. V části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 12 054,81 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 1 602,10 Kč od 31. 12. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 31. 12. 2024 do 6. 12. 2025, se žaloba zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. V části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 7. 12. 2025 do zaplacení, se řízení zastavuje.II. V části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 12 054,81 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 1 602,10 Kč od 31. 12. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 31. 12. 2024 do 6. 12. 2025, se žaloba zamítá.III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 32 054,81 Kč s příslušenstvím s tím, že se žalovanou uzavřela dne 18. 7. 2024 prostřednictvím webové stránky http://www.","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":".cz smlouvu o revolvingovém úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", na jejímž základě se zavázala žalované poskytnout úvěr až do výše 19 600 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem a s poplatky v pravidelných denních splátkách, kdy první splátka byla splatná dne 17. 8. 2024. Pokud jde o posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, žalobkyně uvedla, že nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka (CEE, insolvenční rejstřík, registr neplatných dokladů MVČR, registr TelcoScore, Společnost pro informační databáze, a.s., registr hledaných osob PČR, registr politicky aktivních osob, katastrální rejstřík, registr „sankční seznamy“). Dále žalobkyně vycházela z informací získaných od žalované (počet členů domácnosti, pravidelné měsíční výdaje, čisté měsíční příjmy aj.) a získaných prostřednictvím licence AISP. Konkrétně vycházela z výpisu z běžného účtu žalované získaného do společnosti Kontomatik. Dne 18. 7. 2024 žalobkyně vyplatila na bankovní účet žalované částku 13 000 Kč, dne 20. 7. 2024 jí vyplatila 4 000 Kč a dne 21. 8. 2024 jí vyplatila 4 500 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek a na poskytnutý úvěr uhradila dne 17. 8. 2024 částku 1 409 Kč, dne 19. 9. 2024 uhradila částku 6 091,33 Kč, dne 25. 3. 2025 uhradila částku 10 000 Kč a dne 5. 5. 2025 uhradila částku 4 000 Kč (z toho 246,05 Kč žalobkyně započetla na jistinu a 21 254,28 Kč na příslušenství). Žalobkyně v žalobě požadovala dlužnou jistinu ve výši 21 253,95 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 348,15 Kč, smluvní úrok ve výši 10 452,71 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 21 602,10 Kč od 31. 12. 2024 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Podáním ze dne 7. 4. 2026 vzala žalobkyně svoji žalobu částečně zpět, a to co do částky 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 7. 12. 2025 do zaplacení. K důvodům částečného zpětvzetí žalobkyně uvedla, že žalovaná po podání žaloby dne 7. 12. 2025 uhradila částku 20 000 Kč, která byla započtena na jistinu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř. může žalobce za řízení vzít návrh zpět. Podle odst. 2 téhož ustanovení soud v rozsahu zpětvzetí řízení zastaví. S ohledem na výše uvedené skutečnosti tedy soud řízení co do shora uvedené částky (představujících část jistiny) zastavil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Po částečném zpětvzetí se žalobkyně domáhala zaplacení jistiny ve výši 1 253,95 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 348,15 Kč, smluvního úroku ve výši 10 452,71 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 1 602,10 Kč od 31. 12. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 31. 12. 2024 do 6. 12. 2025.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalovanou a žalobkyní byla dne 18. 7. 2024 uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalované poskytnout částku až do výše 19 600 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v pravidelných denních splátkách spolu s úrokem ve výši 0,933 % denně a s poplatkem za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky. Je zde uvedeno číslo účtu žalované č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":". Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do něhož se žalovaná přihlásila pomocí dvou faktorového ověření; zde žalovaná odsouhlasila znění smlouvy kliknutím na tlačítko „podepisuji“ a posléze jí tato byla zaslána na jí uvedenou emailovou adresu. Dle dokumentu s názvem „Autorizace ověření totožnosti“ došlo k ověření totožnosti žalované prostřednictvím služby BankID od společnosti Bankovní identita, a. s. Ve smlouvě bylo ujednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky ohledně níž je žalovaná v prodlení až do zaplacení a dále je oprávněna úvěr zesplatnit v případě prodlení žalované delším než 91 dní. Předpis denních splátek tvořil přílohu smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy pak byly i Všeobecné obchodní podmínky platné od 27. 5. 2024. V článku 10.1 Všeobecných obchodních podmínek bylo uvedeno, že vzájemná komunikace probíhá přednostně prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Za prostředky komunikace na dálku je považován e-mail, komunikace prostřednictvím datové schránky, poštovní zásilka zajišťovaná provozovatelem poštovních a kurýrních služeb, telefonický hovor či komunikace prostřednictvím Klientské sekce. Žalobkyně dále předložila Informace pro spotřebitele, Údaje o Poskytovateli spotřebitelského úvěru, Souhlas se zpracováním osobních údajů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Postup žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti klientů byl popsán v dokumentu „Obecné principy posuzování a filozofie Společnosti“, z něhož vyplynulo, že žalobkyně prověřuje klienta v řadě registrů (zejména v centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, registru neplatných dokladů a dalších), dále vychází z informací poskytnutých klientem a z výpočtu, který učiní na základě získaných poznatků při zohlednění regionálního koeficientu a výše životního minima. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti pak plynou konkrétní údaje o žalované, z nichž žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti vycházela. Žalovaná v době poskytnutí úvěru měla žít v domácnosti o pěti členech, z toho dva členové domácnosti měli mít příjem. Co se týká příjmu žalované, při podání žádosti o úvěr uvedla částku 21 000 Kč měsíčně. Žalobkyně přitom vycházela z ověřeného čistého měsíčního příjmu 19 993 Kč. Stran měsíčních výdajů žalovaná uvedla, že činí 10 000 Kč na půjčky, 0 Kč na bydlení, 0 Kč na další nezbytné výdaje a 2 000 Kč na ostatní zbytné výdaje; žalobkyně počítala s minimálními výdaji ve výši 14 350 Kč a dále s rezervou pro výdaje ve výši 1 040 Kč. Disponibilní příjem žalované tak dle výpočtu žalobkyně činil 5 600 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Dle dokumentu „Identifikované příjmy“ činila výše ověřeného čistého měsíčního příjmu žalované 19 993 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Z předloženého výpisu z běžného účtu žalované za období od 12. 7. 2023 do 14. 7. 2024 pořízeného prostřednictvím aplikace Kontomatik soud zjistil, že na účet žalované docházela každý měsíc mzda od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" v částce přes 20 000 Kč (v červenci 2024 pouze přes 5 000 Kč, přičemž jí byly zároveň vyplaceny nemocenské dávky v částce 9 371 Kč). Z výpisu nejsou zjistitelné žádné pravidelné výdaje žalované s výjimkou plateb životního pojištění, vyúčtování O2 a stravného v ZŠ, zejména tak nejsou zřejmé platby související s bydlením např. za nájem, elektřinu, plyn, vodu, televizní a rozhlasové poplatky, odpady apod.); jsou patrné toliko nepravidelné časté platby kartou u obchodníků. Zároveň bylo z výpisu zjištěno, že žalovaná měla v té době řadu jiných půjček či úvěrů u různých poskytovatelů (Zaplo Finance, LeaderFin, Rerum Finance, Tando Financial, PROFI CREDIT CZECH, Home Credit).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli plyne, že žalobkyně zaslala na účet žalované uvedený ve smlouvě č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne 18. 7. 2024 částku 13 000 Kč, dne 20. 7. 2024 částku 4 000 Kč a dne 21. 8. 2024 částku 4 500 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Emailovou zprávou ze dne 30. 12. 2024 oznámila žalobkyně žalované, že je v prodlení v délce 93 dní, proto s okamžitou platností vypověděla smlouvu a vyzvala žalovanou k úhradě celkové dlužné částky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Předžalobní výzvou ze dne 4. 10. 2025 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky, a to do tří dnů. Výzva byla odeslána 14. 10. 2025, což žalobkyně doložila potvrzením o podání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Je zjevné, že mezi žalobkyní a žalovanou mělo dojít k uzavření smlouvy o úvěru tak, jak ji upravuje § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“): „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Na zamýšlený smluvní vztah dopadá úprava obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť žalobkyně je podnikatelem a žalovaná vystupovala jako fyzická osoba, přičemž ze smlouvy nevyplývá, že by jí úvěr byl poskytován v souvislosti s její podnikatelskou činností a nic takového žalobkyně ostatně ani netvrdila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Pro žalobkyni proto z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývala následující povinnost: „(1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Způsob, jakým měla žalobkyně tuto povinnost splnit je blíže rozveden v navazujícím odst. 2 téhož ustanovení: „Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“ Zároveň je třeba při hodnocení postupu poskytovatele úvěru vzít v úvahu § 75 zákona o spotřebitelském úvěru, který obecně stanoví, že „Poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru jsou legislativní transpozicí v režimu tzv. „maximální harmonizace“ (unijní opatření zcela pokrývají věcnou působnost úpravy a členské státy nemohou mít vlastní předpisy přísnější ani mírnější) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále také jen „Směrnice“) do českého právního řádu. Povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele je zakotvena již v samotné preambuli Směrnice (bod 26.) a dále je rozvedena v článku 8 Směrnice: „1. Členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.“ Výklad tohoto článku provedl Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 CA Consumer Finance s.a. versus Ingrid Bakkaus a další a uzavřel, že „musí být vykládán zaprvé v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady, a zadruhé, že neukládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem.“. I podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Z citovaného § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je patrné, že výchozím (nezbytným) krokem posouzení je „porovnání příjmů a výdajů“ a „způsob plnění dosavadních závazků“ (pochopitelně pokud spotřebitel nějaké závazky měl/má). Pokud tedy má poskytovatel postupovat v souladu se zákonem, je nutné, aby za účelem porovnání příjmů a výdajů, jejich výši zjistil, přesněji, aby za tímto účelem učinil potřebné kroky. Kvalitu a kvantitu těchto zjištění podrobněji vymezuje samotný zákon o spotřebitelském úvěru, a to v citovaném § 86 odst. 1 téhož zákona, který hovoří o informacích „nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Žalobkyně uvedla a zároveň z doložených listin vyplynulo, že úvěruschopnost žalované žalobkyně zkoumala na základě informací poskytnutých samotnou žalovanou, nahlédnutím do příslušných registrů a následně na základě provedeného výpočtu disponibilního příjmu. Ke zkoumání příjmů žalované žalobkyně doložila dokument „Identifikované příjmy“, kde je uveden čistý měsíční příjem žalované 19 993 Kč. Příjem žalované byl ověřen výpisem z účtu, který žalobkyně soudu doložila. Co se týká výdajů žalované, žalobkyně sama vypočítala výdaje v minimální výši 14 350 Kč a dále rezervu ve výši 1 040 Kč. Přitom žalovaná uvedla své výdaje na bydlení nulové, ve výši 10 000 Kč na půjčky a ve výši 2 000 Kč na ostatní zbytné výdaje. Žalobkyně přitom ani neprověřovala, zda žalovaná bydlí ve vlastním domě/bytě, u rodičů nebo v nájmu, a jaké jsou tedy její skutečné náklady na bydlení (zda skutečně nulové, jak uvedla), neboť právě náklady na bydlení tvoří podstatnou část výdajů každé osoby, které zpravidla není možno v případě potřeby rychle a výrazně omezit, a proto by ze strany poskytovatele úvěru měly být ověřeny velmi pečlivě. Přitom z doložených výpisů z účtu žádné pravidelné výdaje (s výjimkou několika plateb) patrné nejsou. Dále žalobkyně žádným způsobem neprověřovala, zda žalovaná skutečně bydlí v pětičlenné domácnosti, v níž je jedna další osoba, která disponuje příjmem. Navíc platby za obědy v ZŠ uvedeny ve výpise z účtu svědčí pro závěr, že žalovaná měla (má) vyživovací povinnost k nezletilému dítěti (dětem), což je z hlediska zkoumání výdajů nepochybně významné zjištění, na které by měl poskytovatel úvěru odpovídajícím způsobem reagovat a výši výdajů spojených s touto vyživovací povinností prověřit. Soud podotýká, že prosté spoléhání se na čestné prohlášení dlužníků, motivovaných snahou úvěr získat, bez požadavku na doložení dalších podkladů o majetkových poměrech dlužníka, nestačí a takový přístup nemůže sám o sobě požívat právní ochrany. Je obecně známým faktem, že klienti jsou motivováni snahou úvěr získat, a tak často své výdaje zkreslují a často nesdělí poskytovateli úvěru všechny své faktické závazky a pravidelné výdaje. Je to proto poskytovatel úvěru, kdo má jednoznačnou povinnost prověřit a objektivně podložit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit a nemůže se jí zprostit prohlášením dlužníka o pravdivosti jeho tvrzení. Pokud žalobkyně při posuzování výdajové stránky žalované dále vycházela ze statistických údajů (kalkulovala s částkou životního minima), ani tento postup není dostačující, neboť zejména náklady na bydlení, ale i ostatní nutné náklady se mohou u každého člověka významně lišit a statistické údaje nemusí být u konkrétní osoby vůbec vypovídající. Je proto povinností poskytovatele úvěru, aby výdaje žadatele o úvěr řádně prověřil, přičemž této povinnosti nemůže poskytovatel úvěru dostát pouhým převzetím statistických údajů. Dále je třeba zmínit, že žalobkyně ani nedoložila, že by jakkoli zjišťovala a ověřovala stávající úvěrové zatížení žalované, byť sama žalovaná uvedla splátky na stávající úvěry či půjčky v poměrně vysoké částce 10 000 Kč měsíčně, a zároveň z výpisu z účtu byly tyto jiné úvěry či půjčky zjištěny. Pokud tedy jde o výdaje žalované, žalobkyně neprokázala, že by tyto byly z její strany řádně prověřovány. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně řádně nedostála své povinnosti před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je důsledkem porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele absolutní neplatnost uzavřené smlouvy: „Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Předmětnou smlouvu tak je nutno považovat za absolutně neplatnou z důvodu absence řádného posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalovaná tak byla od počátku povinna vrátit žalobkyni pouze poskytnutou jistinu v celkové výši 21 500 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení tak, jak je to upraveno v § 2993 občanského zákoníku: „Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Na tento svůj závazek vrátit žalobkyni částku 21 500 Kč žalovaná již uhradila 41 500 Kč (21 500,33 Kč před podáním žaloby a 20 000 Kč po podání žaloby), tedy ještě více než kolik byla povinna, soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dle kterého platí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, ve spojení s § 146 odst. 2 větou první, dle které je účastník, který zavinil zastavení řízení, povinen hradit jeho náklady. Vzhledem k tomu, že žalovaná již před podáním žaloby uhradila žalobkyni celou poskytnutou jistinu, žaloba nebyla podána důvodně ani zčásti, a proto i procesní zavinění na částečném zastavení řízení leží zcela na straně žalobkyně. Z toho důvodu představuje její „neúspěch ve věci“ nejen ta část řízení, v níž bylo rozhodnuto o zamítnutí žaloby ale též ta část řízení, v níž bylo řízení zastaveno. Je tak zjevné, že ve věci byla zcela úspěšná žalovaná a měla by tudíž vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalované však v řízení žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 32 054,81 Kč s příslušenstvím s tím, že se žalovanou uzavřela dne 18. 7. 2024 prostřednictvím webové stránky http://www., Anonymizováno, .cz smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se zavázala žalované poskytnout úvěr až do výše 19 600 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem a s poplatky v pravidelných denních splátkách, kdy první splátka byla splatná dne 17. 8. 2024. Pokud jde o posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, žalobkyně uvedla, že nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka (CEE, insolvenční rejstřík, registr neplatných dokladů MVČR, registr TelcoScore, Společnost pro informační databáze, a.s., registr hledaných osob PČR, registr politicky aktivních osob, katastrální rejstřík, registr „sankční seznamy“). Dále žalobkyně vycházela z informací získaných od žalované (počet členů domácnosti, pravidelné měsíční výdaje, čisté měsíční příjmy aj.) a získaných prostřednictvím licence AISP. Konkrétně vycházela z výpisu z běžného účtu žalované získaného do společnosti Kontomatik. Dne 18. 7. 2024 žalobkyně vyplatila na bankovní účet žalované částku 13 000 Kč, dne 20. 7. 2024 jí vyplatila 4 000 Kč a dne 21. 8. 2024 jí vyplatila 4 500 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek a na poskytnutý úvěr uhradila dne 17. 8. 2024 částku 1 409 Kč, dne 19. 9. 2024 uhradila částku 6 091,33 Kč, dne 25. 3. 2025 uhradila částku 10 000 Kč a dne 5. 5. 2025 uhradila částku 4 000 Kč (z toho 246,05 Kč žalobkyně započetla na jistinu a 21 254,28 Kč na příslušenství). Žalobkyně v žalobě požadovala dlužnou jistinu ve výši 21 253,95 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 348,15 Kč, smluvní úrok ve výši 10 452,71 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 21 602,10 Kč od 31. 12. 2024 do zaplacení.2. Podáním ze dne 7. 4. 2026 vzala žalobkyně svoji žalobu částečně zpět, a to co do částky 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 7. 12. 2025 do zaplacení. K důvodům částečného zpětvzetí žalobkyně uvedla, že žalovaná po podání žaloby dne 7. 12. 2025 uhradila částku 20 000 Kč, která byla započtena na jistinu.3. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř. může žalobce za řízení vzít návrh zpět. Podle odst. 2 téhož ustanovení soud v rozsahu zpětvzetí řízení zastaví. S ohledem na výše uvedené skutečnosti tedy soud řízení co do shora uvedené částky (představujících část jistiny) zastavil.4. Po částečném zpětvzetí se žalobkyně domáhala zaplacení jistiny ve výši 1 253,95 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 348,15 Kč, smluvního úroku ve výši 10 452,71 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 1 602,10 Kč od 31. 12. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 31. 12. 2024 do 6. 12. 2025.5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.6. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalovanou a žalobkyní byla dne 18. 7. 2024 uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalované poskytnout částku až do výše 19 600 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v pravidelných denních splátkách spolu s úrokem ve výši 0,933 % denně a s poplatkem za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky. Je zde uvedeno číslo účtu žalované č. , č. účtu, . Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do něhož se žalovaná přihlásila pomocí dvou faktorového ověření; zde žalovaná odsouhlasila znění smlouvy kliknutím na tlačítko „podepisuji“ a posléze jí tato byla zaslána na jí uvedenou emailovou adresu. Dle dokumentu s názvem „Autorizace ověření totožnosti“ došlo k ověření totožnosti žalované prostřednictvím služby BankID od společnosti Bankovní identita, a. s. Ve smlouvě bylo ujednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky ohledně níž je žalovaná v prodlení až do zaplacení a dále je oprávněna úvěr zesplatnit v případě prodlení žalované delším než 91 dní. Předpis denních splátek tvořil přílohu smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy pak byly i Všeobecné obchodní podmínky platné od 27. 5. 2024. V článku 10.1 Všeobecných obchodních podmínek bylo uvedeno, že vzájemná komunikace probíhá přednostně prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Za prostředky komunikace na dálku je považován e-mail, komunikace prostřednictvím datové schránky, poštovní zásilka zajišťovaná provozovatelem poštovních a kurýrních služeb, telefonický hovor či komunikace prostřednictvím Klientské sekce. Žalobkyně dále předložila Informace pro spotřebitele, Údaje o Poskytovateli spotřebitelského úvěru, Souhlas se zpracováním osobních údajů.7. Postup žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti klientů byl popsán v dokumentu „Obecné principy posuzování a filozofie Společnosti“, z něhož vyplynulo, že žalobkyně prověřuje klienta v řadě registrů (zejména v centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, registru neplatných dokladů a dalších), dále vychází z informací poskytnutých klientem a z výpočtu, který učiní na základě získaných poznatků při zohlednění regionálního koeficientu a výše životního minima. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti pak plynou konkrétní údaje o žalované, z nichž žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti vycházela. Žalovaná v době poskytnutí úvěru měla žít v domácnosti o pěti členech, z toho dva členové domácnosti měli mít příjem. Co se týká příjmu žalované, při podání žádosti o úvěr uvedla částku 21 000 Kč měsíčně. Žalobkyně přitom vycházela z ověřeného čistého měsíčního příjmu 19 993 Kč. Stran měsíčních výdajů žalovaná uvedla, že činí 10 000 Kč na půjčky, 0 Kč na bydlení, 0 Kč na další nezbytné výdaje a 2 000 Kč na ostatní zbytné výdaje; žalobkyně počítala s minimálními výdaji ve výši 14 350 Kč a dále s rezervou pro výdaje ve výši 1 040 Kč. Disponibilní příjem žalované tak dle výpočtu žalobkyně činil 5 600 Kč.8. Dle dokumentu „Identifikované příjmy“ činila výše ověřeného čistého měsíčního příjmu žalované 19 993 Kč.9. Z předloženého výpisu z běžného účtu žalované za období od 12. 7. 2023 do 14. 7. 2024 pořízeného prostřednictvím aplikace Kontomatik soud zjistil, že na účet žalované docházela každý měsíc mzda od , adresa,  v částce přes 20 000 Kč (v červenci 2024 pouze přes 5 000 Kč, přičemž jí byly zároveň vyplaceny nemocenské dávky v částce 9 371 Kč). Z výpisu nejsou zjistitelné žádné pravidelné výdaje žalované s výjimkou plateb životního pojištění, vyúčtování O2 a stravného v ZŠ, zejména tak nejsou zřejmé platby související s bydlením např. za nájem, elektřinu, plyn, vodu, televizní a rozhlasové poplatky, odpady apod.); jsou patrné toliko nepravidelné časté platby kartou u obchodníků. Zároveň bylo z výpisu zjištěno, že žalovaná měla v té době řadu jiných půjček či úvěrů u různých poskytovatelů (Zaplo Finance, LeaderFin, Rerum Finance, Tando Financial, PROFI CREDIT CZECH, Home Credit).10. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli plyne, že žalobkyně zaslala na účet žalované uvedený ve smlouvě č. , č. účtu,  dne 18. 7. 2024 částku 13 000 Kč, dne 20. 7. 2024 částku 4 000 Kč a dne 21. 8. 2024 částku 4 500 Kč.11. Emailovou zprávou ze dne 30. 12. 2024 oznámila žalobkyně žalované, že je v prodlení v délce 93 dní, proto s okamžitou platností vypověděla smlouvu a vyzvala žalovanou k úhradě celkové dlužné částky.12. Předžalobní výzvou ze dne 4. 10. 2025 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky, a to do tří dnů. Výzva byla odeslána 14. 10. 2025, což žalobkyně doložila potvrzením o podání.13. Je zjevné, že mezi žalobkyní a žalovanou mělo dojít k uzavření smlouvy o úvěru tak, jak ji upravuje § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“): „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“14. Na zamýšlený smluvní vztah dopadá úprava obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť žalobkyně je podnikatelem a žalovaná vystupovala jako fyzická osoba, přičemž ze smlouvy nevyplývá, že by jí úvěr byl poskytován v souvislosti s její podnikatelskou činností a nic takového žalobkyně ostatně ani netvrdila.15. Pro žalobkyni proto z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývala následující povinnost: „(1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“16. Způsob, jakým měla žalobkyně tuto povinnost splnit je blíže rozveden v navazujícím odst. 2 téhož ustanovení: „Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“ Zároveň je třeba při hodnocení postupu poskytovatele úvěru vzít v úvahu § 75 zákona o spotřebitelském úvěru, který obecně stanoví, že „Poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.“17. Výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru jsou legislativní transpozicí v režimu tzv. „maximální harmonizace“ (unijní opatření zcela pokrývají věcnou působnost úpravy a členské státy nemohou mít vlastní předpisy přísnější ani mírnější) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále také jen „Směrnice“) do českého právního řádu. Povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele je zakotvena již v samotné preambuli Směrnice (bod 26.) a dále je rozvedena v článku 8 Směrnice: „1. Členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.“ Výklad tohoto článku provedl Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 CA Consumer Finance s.a. versus Ingrid Bakkaus a další a uzavřel, že „musí být vykládán zaprvé v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady, a zadruhé, že neukládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem.“. I podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků).18. Z citovaného § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je patrné, že výchozím (nezbytným) krokem posouzení je „porovnání příjmů a výdajů“ a „způsob plnění dosavadních závazků“ (pochopitelně pokud spotřebitel nějaké závazky měl/má). Pokud tedy má poskytovatel postupovat v souladu se zákonem, je nutné, aby za účelem porovnání příjmů a výdajů, jejich výši zjistil, přesněji, aby za tímto účelem učinil potřebné kroky. Kvalitu a kvantitu těchto zjištění podrobněji vymezuje samotný zákon o spotřebitelském úvěru, a to v citovaném § 86 odst. 1 téhož zákona, který hovoří o informacích „nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených.“19. Žalobkyně uvedla a zároveň z doložených listin vyplynulo, že úvěruschopnost žalované žalobkyně zkoumala na základě informací poskytnutých samotnou žalovanou, nahlédnutím do příslušných registrů a následně na základě provedeného výpočtu disponibilního příjmu. Ke zkoumání příjmů žalované žalobkyně doložila dokument „Identifikované příjmy“, kde je uveden čistý měsíční příjem žalované 19 993 Kč. Příjem žalované byl ověřen výpisem z účtu, který žalobkyně soudu doložila. Co se týká výdajů žalované, žalobkyně sama vypočítala výdaje v minimální výši 14 350 Kč a dále rezervu ve výši 1 040 Kč. Přitom žalovaná uvedla své výdaje na bydlení nulové, ve výši 10 000 Kč na půjčky a ve výši 2 000 Kč na ostatní zbytné výdaje. Žalobkyně přitom ani neprověřovala, zda žalovaná bydlí ve vlastním domě/bytě, u rodičů nebo v nájmu, a jaké jsou tedy její skutečné náklady na bydlení (zda skutečně nulové, jak uvedla), neboť právě náklady na bydlení tvoří podstatnou část výdajů každé osoby, které zpravidla není možno v případě potřeby rychle a výrazně omezit, a proto by ze strany poskytovatele úvěru měly být ověřeny velmi pečlivě. Přitom z doložených výpisů z účtu žádné pravidelné výdaje (s výjimkou několika plateb) patrné nejsou. Dále žalobkyně žádným způsobem neprověřovala, zda žalovaná skutečně bydlí v pětičlenné domácnosti, v níž je jedna další osoba, která disponuje příjmem. Navíc platby za obědy v ZŠ uvedeny ve výpise z účtu svědčí pro závěr, že žalovaná měla (má) vyživovací povinnost k nezletilému dítěti (dětem), což je z hlediska zkoumání výdajů nepochybně významné zjištění, na které by měl poskytovatel úvěru odpovídajícím způsobem reagovat a výši výdajů spojených s touto vyživovací povinností prověřit. Soud podotýká, že prosté spoléhání se na čestné prohlášení dlužníků, motivovaných snahou úvěr získat, bez požadavku na doložení dalších podkladů o majetkových poměrech dlužníka, nestačí a takový přístup nemůže sám o sobě požívat právní ochrany. Je obecně známým faktem, že klienti jsou motivováni snahou úvěr získat, a tak často své výdaje zkreslují a často nesdělí poskytovateli úvěru všechny své faktické závazky a pravidelné výdaje. Je to proto poskytovatel úvěru, kdo má jednoznačnou povinnost prověřit a objektivně podložit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit a nemůže se jí zprostit prohlášením dlužníka o pravdivosti jeho tvrzení. Pokud žalobkyně při posuzování výdajové stránky žalované dále vycházela ze statistických údajů (kalkulovala s částkou životního minima), ani tento postup není dostačující, neboť zejména náklady na bydlení, ale i ostatní nutné náklady se mohou u každého člověka významně lišit a statistické údaje nemusí být u konkrétní osoby vůbec vypovídající. Je proto povinností poskytovatele úvěru, aby výdaje žadatele o úvěr řádně prověřil, přičemž této povinnosti nemůže poskytovatel úvěru dostát pouhým převzetím statistických údajů. Dále je třeba zmínit, že žalobkyně ani nedoložila, že by jakkoli zjišťovala a ověřovala stávající úvěrové zatížení žalované, byť sama žalovaná uvedla splátky na stávající úvěry či půjčky v poměrně vysoké částce 10 000 Kč měsíčně, a zároveň z výpisu z účtu byly tyto jiné úvěry či půjčky zjištěny. Pokud tedy jde o výdaje žalované, žalobkyně neprokázala, že by tyto byly z její strany řádně prověřovány. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně řádně nedostála své povinnosti před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované.20. Dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je důsledkem porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele absolutní neplatnost uzavřené smlouvy: „Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“21. Předmětnou smlouvu tak je nutno považovat za absolutně neplatnou z důvodu absence řádného posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalovaná tak byla od počátku povinna vrátit žalobkyni pouze poskytnutou jistinu v celkové výši 21 500 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení tak, jak je to upraveno v § 2993 občanského zákoníku: „Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.“22. Na tento svůj závazek vrátit žalobkyni částku 21 500 Kč žalovaná již uhradila 41 500 Kč (21 500,33 Kč před podáním žaloby a 20 000 Kč po podání žaloby), tedy ještě více než kolik byla povinna, soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dle kterého platí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, ve spojení s § 146 odst. 2 větou první, dle které je účastník, který zavinil zastavení řízení, povinen hradit jeho náklady. Vzhledem k tomu, že žalovaná již před podáním žaloby uhradila žalobkyni celou poskytnutou jistinu, žaloba nebyla podána důvodně ani zčásti, a proto i procesní zavinění na částečném zastavení řízení leží zcela na straně žalobkyně. Z toho důvodu představuje její „neúspěch ve věci“ nejen ta část řízení, v níž bylo rozhodnuto o zamítnutí žaloby ale též ta část řízení, v níž bylo řízení zastaveno. Je tak zjevné, že ve věci byla zcela úspěšná žalovaná a měla by tudíž vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalované však v řízení žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání, a to do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně (Velkomoravská 4, 695 46 Hodonín).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSHO:2026:22.C.38.2026.1","publishedAt":"2026-08-11","decisionAt":"2026-05-07","caseNumber":{"senate":22,"registry":"C","index":38,"year":2026,"pageNumber":31},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Kateřina","lastName":"Krůpová","titlesAfter":"","function":"samosoudkyně"},"courtCode":"OSHO","caseResultType":["VYHOVENI","ZASTAVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"zaplacení 32 054,81 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"96","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"115a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2993","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAKLADY_RIZENI","BEZDUVODNE_OBOHACENI","SMLOUVA_O_UVERU","NAHRADA_NAKLADU","POPLATKY_ROZHLASOVE_A_TELEVIZNI","NEMOCENSKE_DAVKY","PODNIKATEL"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}