{"uuid":"39d8962b-5fef-48fb-85c6-9ca4ed3da06d","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Terezou Kravalovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně:H&F 21 s.r.o., IČO 24102091","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem Varšavská 715/36, 120 00 Praha","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokátky","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokátky","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému:","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného A","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 25 000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Řízení se zastavuje v části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- úroku ve výši 20,4 % ročně z částky 17 266,59 Kč od 17. 1. 2022 do zaplacení,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- smluvní pokuty nad rámec částky 7 200 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 29. 11. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- částky 28 400 Kč,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 17 266,59 Kč od 17. 1. 2022 do zaplacení,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 22 200 Kč od 17. 1. 2022 do 28. 11. 2022 a z částky 18 400 Kč od 29. 11. 2022 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Řízení se zastavuje v části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení- úroku ve výši 20,4 % ročně z částky 17 266,59 Kč od 17. 1. 2022 do zaplacení,- smluvní pokuty nad rámec částky 7 200 Kč.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 29. 11. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.III. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení- částky 28 400 Kč,- úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 17 266,59 Kč od 17. 1. 2022 do zaplacení,- úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 22 200 Kč od 17. 1. 2022 do 28. 11. 2022 a z částky 18 400 Kč od 29. 11. 2022 do zaplacení.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 25 000 Kč spolu s běžící smluvní pokutou, sjednaným úrokem a zákonným úrokem z prodlení od 17. 1. 2022 do zaplacení. Uvedla, že společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", uzavřela s žalovaným po posouzení úvěruschopnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" smlouvu o spotřebitelském úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", v tentýž den mu poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal společnosti úvěr vrátit spolu s úrokem 32,15 % ročně, poplatkem za poskytnutí úvěru 4 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek 8 000 Kč. Souhrn uvedených částek měl žalovaný zaplatit věřitelce v 60 týdenních splátkách po 600 Kč, počínaje 29. 11. 2020. Žalovaný uhradil pouze 16 200 Kč a dluží 17 266,59 Kč na jistině a 4 933,41 Kč za hotovostní inkaso splátek. Kromě uvedeného žalobkyně požaduje smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužných částek za každý den prodlení, náhradu nákladů na dvě upomínky (z 9. 9. 2021 a 24. 11. 2022) po 400 Kč a náhradu nákladů 2 000 Kč za předání vymáhání vnitřnímu oddělení, k jejichž zaplacení pro případ prodlení se měl žalovaný rovněž zavázat. Žalobkyně se stala nositelkou pohledávky na základě smlouvy o postoupení ze 4. 5. 2026.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Před zahájením jednání žalobkyně omezila žalobní požadavek na úhradu nevrácené jistiny úvěru 17 266,59 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 4 933,41 Kč, úroku z úvěru ve výši zákonné sazby úroku z prodlení 11,75 % ročně, zákonného úroku z prodlení 11,75 % ročně, nákladů za upomínky 800 Kč, nákladů vymáhání 2 000 Kč a části smluvní pokuty 7 200 Kč. Proto soud ve zbývající části řízení zastavil podle § 96 odst. 2 občanského soudního řádu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Soud provedl důkaz listinami a zjistil následující skutkový stav: Společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", poskytla žalovanému ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" v hotovosti částku 20 000 Kč jakožto spotřebitelský úvěr, který se žalovaný zavázal společnosti vrátit navýšený o náklady v podobě úroku 4 000 Kč, administrativního poplatku 4 000 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek 8 000 Kč. Celkovou částku 36 000 Kč měl žalovaný zaplatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 600 Kč, počínaje sedmým dnem ode dne uzavření smlouvy. Část úvěru 7 440 Kč byla určena na refinancování stávajícího úvěru u poskytovatelky č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" (smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Žalovaný před poskytnutím úvěru uvedl, že je rozvedený, bydlí sám v nájmu, nemá nezaopatřené děti, nemá jiné úvěry, je zaměstnán na dobu neurčitou ve ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" s příjmem 20 500 Kč měsíčně, měsíčně hradí za bydlení (nájem, inkaso, energie) 6 500 Kč, jeho osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) činí 3 000 Kč a platí spoření/pojištění 500 Kč. Matematickým výpočtem tak bylo v kolonce „použitelný příjem“ uvedeno 10 500 Kč. Poskytovatelka úvěru údaje ověřila z výplatních pásek, pracovní smlouvy a nájemní smlouvy (karta zákazníka). Žalovaný měl s účinností od 25. 1. 2009 uzavřen pracovní poměr na dobu neurčitou (dohoda o změně pracovní smlouvy z 12. 1. 2009), jeho čistá mzda činila 21 803 Kč v srpnu 2020 (na účet vyplaceno 15 206 Kč), 20 198 Kč v září 2020 (na účet vyplaceno 13 370 Kč) a 55 069 Kč v říjnu 2020 (na účet vyplaceno 53 753 Kč) – výplatní lístky za období 8-10/2020. Žalovaný bydlel v nájemním bytě statutárního města ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" o velikosti 2+1, nájem měl sjednaný na dobu neurčitou s bližší specifikací nájemného a úhrad za služby v evidenčním listě (nájemní smlouva z 1. 12. 2009). Původní věřitelka vyzvala žalovaného k jednorázové okamžité úhradě dlužné částky ze smlouvy (upomínka z 24. 11. 2022 včetně poštovního podacího lístku) a později oznámila žalovanému, že žalovanou pohledávku postoupila žalobkyni (dopis z 28. 5. 2026 s podacím lístkem).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 29. 5. 2022, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1). Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1). Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., pokud si jinou výši strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Ve zbývající části je žaloba opodstatněná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Oznámením o postoupení pohledávky žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci namísto původní věřitelky. Předmětem podnikatelské činnosti právní předchůdkyně žalobkyně bylo poskytování spotřebitelského úvěru, a vystupovala tedy z pozice poskytovatele ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb. Oproti tomu žalovaný byl typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Proto se soud primárně zabýval tím, zda poskytovatelka úvěru splnila svou zákonnou povinnost vyplývající z § 86 a 87 tohoto zákona. Ustanovení § 87 odst. 1 ve spojení s § 86 o následku v podobě neplatnosti právního jednání navazuje na předchozí právní úpravu ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., které bylo podle důvodové zprávy k zákonu č. 43/2013 Sb. začleněno do zákona o spotřebitelském úvěru, aby byl posílen princip zodpovědného úvěrování a současně ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, tedy že jsou úvěry poskytovány nikoliv s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Odbornou péčí se přitom rozumí vysoce kvalifikovaná činnost věřitele, jakožto profesionála v daném oboru, vyvíjená v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a – objektivně chápáno - v nejlepším zájmu spotřebitele; činnost má směřovat k ověření, zda je žadatel o spotřebitelský úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinný rozpočet (reálné příjmy a výdaje) a v závislosti na nastavenou frekvenci splácení bez problémů schopen úvěr splácet. Toto je velmi individuální, protože u osob s totožným příjmem tomu může být jinak s ohledem na jejich závazky, vyživovací povinnosti atd. Věřitel musí vzít v úvahu konkrétní situaci, konkrétního spotřebitele a konkrétní spotřebitelský úvěr.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Přestože v zákoně o spotřebitelském úvěru byla v době uzavření smlouvy její neplatnost konstruována jako relativní (tedy k námitce spotřebitele), toto neodpovídá evropskému právu, dosavadní judikatuře Soudního dvora Evropské unie, Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a vůbec smyslu ochrany spotřebitele. Soudní dvůr Evropské unie opakovaně ve svých rozhodnutích konstatoval, že evropské směrnice nesmí být v různých členských státech vykládány a aplikovány různě. Proto i přes znění zákona o spotřebitelském úvěru soud k neplatnosti při řádném nezkoumání úvěruschopnosti přihlédne vždy v jakékoliv fázi řízení. Obecně je totiž kladen velký důraz na ochranu spotřebitele před vlastní neschopností splácet a s tím souvisící nutnost poskytovatelů úvěrů postupovat s odbornou péčí. Smyslem je minimalizovat rizikové úvěry a rozmáhající se zadlužování domácností se všemi nežádoucími dopady jak pro jednotlivce, tak potažmo pro celou společnost. Tímto způsobem ustanovení na ochranu spotřebitele, coby ustanovení kogentní, chrání i veřejný zájem a pořádek. Jiný výklad by nutně znamenal popření smyslu kogentní právní úpravy ochrany spotřebitele směřující k narovnání slabšího – nerovného - postavení spotřebitele vůči podnikateli a zakotvoval by nižší standard ochrany, než který zamýšlela směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, z 23. 4. 2008. Článek 8 této směrnice vyložil Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku z 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 (CA Consumer Finance SA v. Ingrid Bakkaus a další) a zdůraznil důkazní břemeno poskytovatele úvěru stran splnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy při porušení uvedené povinnosti a jejích důvodech pak vyplývá i z nálezu Ústavního soudu z 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, a z rozsudku Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018. Stejně tak tento závěr koresponduje s veřejnoprávní úpravou, blíže vysvětlenou v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, v němž je konstatováno, že pokud poskytovatel úvěru povinnost poruší, dopouští se správního deliktu, za což mu může Česká obchodní inspekce uložit pokutu. Ve všech uvedených souvislostech je to tedy jedině poskytovatel úvěru, který nese následek nedostatečného posouzení úvěruschopnosti dlužníka, protože on je adresátem takové povinnosti, přičemž z judikatury jednoznačně vyplývá, že se nemůže spokojit s pouhým čestným prohlášením žadatele o úvěr ohledně příjmů a výdajů, ale jeho prohlášení musí rovněž dostupným způsobem ověřovat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Z karty zákazníka a souvisejících podkladů je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně sice úvěruschopnost žalovaného posuzovala, nikoliv však s odbornou péčí. Předně z ničeho neplyne, že by poskytovatelka úvěru ověřovala pravidelné výdaje žalovaného. Měla sice k dispozici smlouvu o nájmu bytu, avšak výše měsíčních úhrad z ní nevyplývá. Žádný z podkladů pak nevypovídá nic o ostatních pravidelných výdajích žalovaného, přitom o částce 3 000 Kč na osobní výdaje lze mít s ohledem na běžné ceny objektivní pochybnosti. Pouze částka životního minima stanovená nařízením vlády činila v té době 3 410 Kč a ta navíc nepředstavuje skutečné výdaje. Kromě toho měl žalovaný u poskytovatelky úvěru již dřívější závazek, který byl novým úvěrem refinancován. Již tyto údaje musely v poskytovatelce úvěru vzbudit důvodnou pochybnost o schopnosti žalovaného splácet měsíčně 2 400 Kč. Čistý příjem žalovaného sice činil v průměru 21 000 Kč (říjnový příjem byl výjimkou), avšak fakticky mu na účet bylo vypláceno podstatně méně – 15 206 Kč a 13 370 Kč. Pokud jde o žalobkyní tvrzené lustrace žalovaného v obecně dostupných registrech, tak ty soudu neprokázala vůbec. Za popsané situace měla právní předchůdkyně žalobkyně objektivně jakožto profesionálka vyhodnotit situaci žalovaného, ochránit jej před nezodpovědným zadlužením a případnou vlastní neznalostí a úvěr mu neposkytnout.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Protože poskytovatelka úvěru porušila svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného, hodnotí soud smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou. Žalovaný tak získal na úkor původní věřitelky, potažmo žalobkyně, majetkový prospěch v podobě poskytnuté částky 20 000 Kč bez právního důvodu a je povinen pouze tento vrátit jakožto bezdůvodné obohacení. Žalovaný netvrdil a neprokázal, že tak učinil. Proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný uhradil jen 16 200 Kč a přiznal jí rozdíl mezi částkou poskytnutou a vrácenou, tedy 3 800 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl po celou dobu řízení zcela pasivní, nemohl soud vyhodnotit, jaká doba pro vrácení částky je přiměřená jeho možnostem. Proto vycházel z obecného ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku a určil splatnost v návaznosti na prokazatelně odeslanou upomínku z 24. 11. 2022. V ní byl vyzván k okamžité úhradě, upomínka byla podána na poště téhož dne, doručenku k ní žalobkyně nepředložila. Vzhledem k běžné doručovací praxi soud tedy vychází z toho, že byla doručena nejpozději třetím dnem, tedy 27. 11. 2022. Následující den tak měl žalovaný plnit a od dalšího dne je v prodlení, takže žalobkyni náleží rovněž požadovaný úrok z prodlení (ten je nižší než tehdejší zákonný úrok z prodlení, soud však nemůže návrh žalobkyně překročit). Ohledně zbytku požadovaného plnění byla žaloba zamítnuta.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s tím, že žalovanému, která by na ni měl právo, žádné náklady řízení nevznikly.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 25 000 Kč spolu s běžící smluvní pokutou, sjednaným úrokem a zákonným úrokem z prodlení od 17. 1. 2022 do zaplacení. Uvedla, že společnost , právnická osoba, , uzavřela s žalovaným po posouzení úvěruschopnosti , datum,  smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , v tentýž den mu poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal společnosti úvěr vrátit spolu s úrokem 32,15 % ročně, poplatkem za poskytnutí úvěru 4 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek 8 000 Kč. Souhrn uvedených částek měl žalovaný zaplatit věřitelce v 60 týdenních splátkách po 600 Kč, počínaje 29. 11. 2020. Žalovaný uhradil pouze 16 200 Kč a dluží 17 266,59 Kč na jistině a 4 933,41 Kč za hotovostní inkaso splátek. Kromě uvedeného žalobkyně požaduje smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužných částek za každý den prodlení, náhradu nákladů na dvě upomínky (z 9. 9. 2021 a 24. 11. 2022) po 400 Kč a náhradu nákladů 2 000 Kč za předání vymáhání vnitřnímu oddělení, k jejichž zaplacení pro případ prodlení se měl žalovaný rovněž zavázat. Žalobkyně se stala nositelkou pohledávky na základě smlouvy o postoupení ze 4. 5. 2026.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Před zahájením jednání žalobkyně omezila žalobní požadavek na úhradu nevrácené jistiny úvěru 17 266,59 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 4 933,41 Kč, úroku z úvěru ve výši zákonné sazby úroku z prodlení 11,75 % ročně, zákonného úroku z prodlení 11,75 % ročně, nákladů za upomínky 800 Kč, nákladů vymáhání 2 000 Kč a části smluvní pokuty 7 200 Kč. Proto soud ve zbývající části řízení zastavil podle § 96 odst. 2 občanského soudního řádu.4. Soud provedl důkaz listinami a zjistil následující skutkový stav: Společnost , právnická osoba, , poskytla žalovanému , datum,  v hotovosti částku 20 000 Kč jakožto spotřebitelský úvěr, který se žalovaný zavázal společnosti vrátit navýšený o náklady v podobě úroku 4 000 Kč, administrativního poplatku 4 000 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek 8 000 Kč. Celkovou částku 36 000 Kč měl žalovaný zaplatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 600 Kč, počínaje sedmým dnem ode dne uzavření smlouvy. Část úvěru 7 440 Kč byla určena na refinancování stávajícího úvěru u poskytovatelky č. , hodnota,  (smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti č. , hodnota, ). Žalovaný před poskytnutím úvěru uvedl, že je rozvedený, bydlí sám v nájmu, nemá nezaopatřené děti, nemá jiné úvěry, je zaměstnán na dobu neurčitou ve , právnická osoba,  s příjmem 20 500 Kč měsíčně, měsíčně hradí za bydlení (nájem, inkaso, energie) 6 500 Kč, jeho osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) činí 3 000 Kč a platí spoření/pojištění 500 Kč. Matematickým výpočtem tak bylo v kolonce „použitelný příjem“ uvedeno 10 500 Kč. Poskytovatelka úvěru údaje ověřila z výplatních pásek, pracovní smlouvy a nájemní smlouvy (karta zákazníka). Žalovaný měl s účinností od 25. 1. 2009 uzavřen pracovní poměr na dobu neurčitou (dohoda o změně pracovní smlouvy z 12. 1. 2009), jeho čistá mzda činila 21 803 Kč v srpnu 2020 (na účet vyplaceno 15 206 Kč), 20 198 Kč v září 2020 (na účet vyplaceno 13 370 Kč) a 55 069 Kč v říjnu 2020 (na účet vyplaceno 53 753 Kč) – výplatní lístky za období 8-10/2020. Žalovaný bydlel v nájemním bytě statutárního města , adresa,  o velikosti 2+1, nájem měl sjednaný na dobu neurčitou s bližší specifikací nájemného a úhrad za služby v evidenčním listě (nájemní smlouva z 1. 12. 2009). Původní věřitelka vyzvala žalovaného k jednorázové okamžité úhradě dlužné částky ze smlouvy (upomínka z 24. 11. 2022 včetně poštovního podacího lístku) a později oznámila žalovanému, že žalovanou pohledávku postoupila žalobkyni (dopis z 28. 5. 2026 s podacím lístkem).5. Podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 29. 5. 2022, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1). Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1). Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.6. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., pokud si jinou výši strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění.7. Ve zbývající části je žaloba opodstatněná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně.8. Oznámením o postoupení pohledávky žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci namísto původní věřitelky. Předmětem podnikatelské činnosti právní předchůdkyně žalobkyně bylo poskytování spotřebitelského úvěru, a vystupovala tedy z pozice poskytovatele ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb. Oproti tomu žalovaný byl typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Proto se soud primárně zabýval tím, zda poskytovatelka úvěru splnila svou zákonnou povinnost vyplývající z § 86 a 87 tohoto zákona. Ustanovení § 87 odst. 1 ve spojení s § 86 o následku v podobě neplatnosti právního jednání navazuje na předchozí právní úpravu ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., které bylo podle důvodové zprávy k zákonu č. 43/2013 Sb. začleněno do zákona o spotřebitelském úvěru, aby byl posílen princip zodpovědného úvěrování a současně ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, tedy že jsou úvěry poskytovány nikoliv s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Odbornou péčí se přitom rozumí vysoce kvalifikovaná činnost věřitele, jakožto profesionála v daném oboru, vyvíjená v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a – objektivně chápáno - v nejlepším zájmu spotřebitele; činnost má směřovat k ověření, zda je žadatel o spotřebitelský úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinný rozpočet (reálné příjmy a výdaje) a v závislosti na nastavenou frekvenci splácení bez problémů schopen úvěr splácet. Toto je velmi individuální, protože u osob s totožným příjmem tomu může být jinak s ohledem na jejich závazky, vyživovací povinnosti atd. Věřitel musí vzít v úvahu konkrétní situaci, konkrétního spotřebitele a konkrétní spotřebitelský úvěr.9. Přestože v zákoně o spotřebitelském úvěru byla v době uzavření smlouvy její neplatnost konstruována jako relativní (tedy k námitce spotřebitele), toto neodpovídá evropskému právu, dosavadní judikatuře Soudního dvora Evropské unie, Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a vůbec smyslu ochrany spotřebitele. Soudní dvůr Evropské unie opakovaně ve svých rozhodnutích konstatoval, že evropské směrnice nesmí být v různých členských státech vykládány a aplikovány různě. Proto i přes znění zákona o spotřebitelském úvěru soud k neplatnosti při řádném nezkoumání úvěruschopnosti přihlédne vždy v jakékoliv fázi řízení. Obecně je totiž kladen velký důraz na ochranu spotřebitele před vlastní neschopností splácet a s tím souvisící nutnost poskytovatelů úvěrů postupovat s odbornou péčí. Smyslem je minimalizovat rizikové úvěry a rozmáhající se zadlužování domácností se všemi nežádoucími dopady jak pro jednotlivce, tak potažmo pro celou společnost. Tímto způsobem ustanovení na ochranu spotřebitele, coby ustanovení kogentní, chrání i veřejný zájem a pořádek. Jiný výklad by nutně znamenal popření smyslu kogentní právní úpravy ochrany spotřebitele směřující k narovnání slabšího – nerovného - postavení spotřebitele vůči podnikateli a zakotvoval by nižší standard ochrany, než který zamýšlela směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, z 23. 4. 2008. Článek 8 této směrnice vyložil Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku z 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 (CA Consumer Finance SA v. Ingrid Bakkaus a další) a zdůraznil důkazní břemeno poskytovatele úvěru stran splnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy při porušení uvedené povinnosti a jejích důvodech pak vyplývá i z nálezu Ústavního soudu z 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, a z rozsudku Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018. Stejně tak tento závěr koresponduje s veřejnoprávní úpravou, blíže vysvětlenou v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, v němž je konstatováno, že pokud poskytovatel úvěru povinnost poruší, dopouští se správního deliktu, za což mu může Česká obchodní inspekce uložit pokutu. Ve všech uvedených souvislostech je to tedy jedině poskytovatel úvěru, který nese následek nedostatečného posouzení úvěruschopnosti dlužníka, protože on je adresátem takové povinnosti, přičemž z judikatury jednoznačně vyplývá, že se nemůže spokojit s pouhým čestným prohlášením žadatele o úvěr ohledně příjmů a výdajů, ale jeho prohlášení musí rovněž dostupným způsobem ověřovat.10. Z karty zákazníka a souvisejících podkladů je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně sice úvěruschopnost žalovaného posuzovala, nikoliv však s odbornou péčí. Předně z ničeho neplyne, že by poskytovatelka úvěru ověřovala pravidelné výdaje žalovaného. Měla sice k dispozici smlouvu o nájmu bytu, avšak výše měsíčních úhrad z ní nevyplývá. Žádný z podkladů pak nevypovídá nic o ostatních pravidelných výdajích žalovaného, přitom o částce 3 000 Kč na osobní výdaje lze mít s ohledem na běžné ceny objektivní pochybnosti. Pouze částka životního minima stanovená nařízením vlády činila v té době 3 410 Kč a ta navíc nepředstavuje skutečné výdaje. Kromě toho měl žalovaný u poskytovatelky úvěru již dřívější závazek, který byl novým úvěrem refinancován. Již tyto údaje musely v poskytovatelce úvěru vzbudit důvodnou pochybnost o schopnosti žalovaného splácet měsíčně 2 400 Kč. Čistý příjem žalovaného sice činil v průměru 21 000 Kč (říjnový příjem byl výjimkou), avšak fakticky mu na účet bylo vypláceno podstatně méně – 15 206 Kč a 13 370 Kč. Pokud jde o žalobkyní tvrzené lustrace žalovaného v obecně dostupných registrech, tak ty soudu neprokázala vůbec. Za popsané situace měla právní předchůdkyně žalobkyně objektivně jakožto profesionálka vyhodnotit situaci žalovaného, ochránit jej před nezodpovědným zadlužením a případnou vlastní neznalostí a úvěr mu neposkytnout.11. Protože poskytovatelka úvěru porušila svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného, hodnotí soud smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou. Žalovaný tak získal na úkor původní věřitelky, potažmo žalobkyně, majetkový prospěch v podobě poskytnuté částky 20 000 Kč bez právního důvodu a je povinen pouze tento vrátit jakožto bezdůvodné obohacení. Žalovaný netvrdil a neprokázal, že tak učinil. Proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný uhradil jen 16 200 Kč a přiznal jí rozdíl mezi částkou poskytnutou a vrácenou, tedy 3 800 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl po celou dobu řízení zcela pasivní, nemohl soud vyhodnotit, jaká doba pro vrácení částky je přiměřená jeho možnostem. Proto vycházel z obecného ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku a určil splatnost v návaznosti na prokazatelně odeslanou upomínku z 24. 11. 2022. V ní byl vyzván k okamžité úhradě, upomínka byla podána na poště téhož dne, doručenku k ní žalobkyně nepředložila. Vzhledem k běžné doručovací praxi soud tedy vychází z toho, že byla doručena nejpozději třetím dnem, tedy 27. 11. 2022. Následující den tak měl žalovaný plnit a od dalšího dne je v prodlení, takže žalobkyni náleží rovněž požadovaný úrok z prodlení (ten je nižší než tehdejší zákonný úrok z prodlení, soud však nemůže návrh žalobkyně překročit). Ohledně zbytku požadovaného plnění byla žaloba zamítnuta.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s tím, že žalovanému, která by na ni měl právo, žádné náklady řízení nevznikly.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Opavě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":17,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí nebo na exekuci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSOP:2026:17.C.172.2026.1","publishedAt":"2026-11-20","decisionAt":"2026-10-19","caseNumber":{"senate":17,"registry":"C","index":172,"year":2026,"pageNumber":29},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Tereza","lastName":"Kravalová","titlesAfter":"","function":"soudkyně"},"courtCode":"OSOP","caseResultType":["VYHOVENI","ZASTAVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o zaplacení 25 000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"96","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"9","lexNumber":145,"lexYear":2010,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"588","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1958","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":351,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_NARIZENI_VLADY"},{"paragraphNumber":"1880","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1879","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NEPLATNOST_PRAVNIHO_JEDNANI","BEZDUVODNE_OBOHACENI","NEPLATNOST_SMLOUVY","SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":17,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}