{"uuid":"3b86baa3-14f5-4afa-8014-3bac7bb00b0d","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivy Hejdukové a soudců JUDr. Petra Kulawiaka a Mgr. Moniky Mlíčkové ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":". ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta A","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta B","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o vydání bezdůvodného obohacení","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu Plzeň – sever ze dne 23. ledna 2026, č.j. 4 C 348/2020-244","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":{"tableId":1,"row":0,"column":0,"hasBorder":true,"rowSpan":1,"columnSpan":1}}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích I, III a IV potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 8 070,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích I, III a IV potvrzuje.II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 8 070,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 127 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 29. 4. 2022 do zaplacení, ve zbývající části do 8 500 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl a rozhodl o povinnosti žalovaného nahradit náklady řízení žalobkyni ve výši 82 510 Kč a České republice ve výši 600 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že účastníci byli spoluvlastníky rodinného domu č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a souvisejících pozemků, žalobkyně v rozsahu jedné třetiny a žalovaný v rozsahu dvou třetin. Po odstěhování žalobkyně v květnu 2020 žalovaný vyměnil vložku zámku hlavních vstupních dveří a žalobkyni její užívání znemožnil. Nemovitost nadále užíval a měl ji k dispozici nad rámec svého spoluvlastnického podílu. Žalobkyni vzniklo vůči žalovanému právo na vydání bezdůvodného obohacení, a to na peněžitou náhradu za období od 1. května 2020 do 30. září 2021, vyčíslenou podle znaleckého posudku částkou 7 500 Kč měsíčně, celkem 127 500 Kč. Žalovaný je v prodlení se zaplacením této částky a žalobkyně má právo na úrok z prodlení v zákonné výši z částky 127 500 Kč od 29. 4. 2022 do zaplacení, a to ode dne následujícího po sdělení žalovaného ze dne 28. 4. 2022 o neuhrazení žalobkyní požadovaného bezdůvodného obohacení na základě výzvy ze dne 26. 4. 2022.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Proti výrokům I, III a IV rozsudku podal žalovaný včasné odvolání. Uvedl, že žalobkyně v průběhu řízení změnila rozhodující skutková tvrzení, aniž soud rozhodl o změně žaloby, v kontextu s tím žalovaný vznesl důvodnou námitku promlčení. Namítal, že žalobou uplatněný nárok bylo možno posoudit jako nárok na náhradu škody až podáním ze dne 1. 11. 2024, kdy žalobkyně uplatnila peněžité plnění z titulu nadužívání jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Zpochybnil zjištění o vyloučení žalobkyně z užívání domu výměnou zámku u vstupních dveří a o užívání nemovitosti nad rámec svého podílu. Poukázal na jiné vstupy do domu prostřednictvím garážových vrat, zadním vchodem do garáže či balkónovými dveřmi a na tvrzenou nabídku nového klíče od vstupních dveří. Namítal, že žalobkyně uzavřela nájemní smlouvu již dne 28. 4. 2020, tedy se na svůj odchod připravovala a realizovala jej 4. 5. 2020, bez předchozího upozornění žalovaného. Uvedl, že on sám za dobu soužití se žalobkyní užíval výrazně menší část nemovitosti, než odpovídá jeho podílu o velikosti 2/3, z opatrnosti proto uplatnil námitku započtení svého nároku, který má vůči žalobkyni ze stejného titulu za období od října 2011 do května 2020 ve výši 7 500 Kč měsíčně. Namítl opožděnost návrhu na znalecké dokazování a nesprávnost znaleckého ocenění. Navrhl zrušení napadených výroků a vrácení věci soudu prvního stupně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Žalobkyně se k podanému odvolání vyjádřila prostřednictvím svého zástupce při ústním jednání před odvolacím soudem tak, že žalovaný vznášel před soudem prvního stupně shodné argumenty jako v odvolání a soud prvního stupně se s těmito řádně a správně vypořádal. Navrhl potvrzení napadeného rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Odvolací soud podle § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal rozsudek v napadeném rozsahu, přihlédl k řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Zamítavý výrok II nebyl odvoláním napaden a není předmětem odvolacího přezkumu (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav a pro stručnost lze na jeho skutková zjištění odkázat. Námitka, že žalobkyně až podáním z 1. 11. 2024 nově uplatnila jiný nárok, není důvodná. Žalobkyně již v žalobě ze dne 27. 10. 2020 tvrdila výlučné užívání společné nemovitosti žalovaným, znemožnění vlastního užívání a vznik bezdůvodného obohacení na straně žalovaného počínaje květnem 2020, kdy byla nucena opatřit si náhradní bydlení. Původní žalobou se žalobkyně dokonce domáhala nejen nároku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 40 000 Kč odpovídající částce 8 000 Kč á měsíc za období od května 2020 do září 2020, ale i povinnosti žalovaného zdržet se jednání, kterým by omezoval žalobkyni v užívání nemovitosti v rozsahu v žalobě popsaném a povinnosti žalovaného vydat žalobkyni klíče od vchodu do domu. V tomto rozsahu bylo řízení zastaveno usnesením ze dne 7. 10. 2022 pod č.j. 4 C 348/2020-70, když shodným usnesením byla soudem prvního stupně správně připuštěna změna žaloby co do rozsahu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na období od května 2020 do září 2021 ve výši 136 000 Kč představující částku 8 000 Kč měsíčně. Údaj o částce placené za náhradní bydlení sloužil k odůvodnění požadované výše plnění; sám o sobě neznamená, že žalobkyně původně uplatnila pouze nárok na náhradu škody místo nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Podáním doručeným dne 1. 11. 2024 žalobkyně po poučení soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. doplnila skutková tvrzení a označila důkazy k prokázání výše bezdůvodného obohacení. Pro určení předmětu řízení jsou rozhodující žalobní tvrzení a skutečnosti, ze kterých je dovozováno. Podání ze dne 1. 11. 2024 tudíž nepředstavovalo uplatnění nového skutkově odlišného nároku. Soud prvního stupně proto postupoval správně, pokud obsah tohoto podání neposoudil jako změnu žaloby, o které by bylo potřeba rozhodnout, a nezatížil tak řízení vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Nedůvodná je proto i námitka promlčení uplatněná až v roce 2024. Původní žaloba byla podána v roce 2020 a rozšíření nároku za další období bylo uplatněno podáním ze dne 25. 7. 2022 (nikoli podáním ze dne 1. 1. 2024, které nepředstavovalo první uplatnění práva na vydání tohoto bezdůvodného obohacení), tedy před uplynutím tříleté promlčecí lhůty podle § 629 odst. 1 o. z. Při řádném pokračování v řízení promlčecí lhůta podle § 648 o. z. neběží. Soud prvního stupně se navíc řádně s touto námitkou vypořádal.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Podle § 1117 o. z. má každý spoluvlastník právo k celé věci omezené stejným právem ostatních spoluvlastníků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Podle § 1122 odst. 1 o. z. podíl vyjadřuje míru účasti na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví. Nejde tedy o vlastnictví konkrétních místností nebo o oprávnění většinového spoluvlastníka bez dalšího vyloučit ostatní z užívání společné věci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Důvodná není ani námitka, že žalovaný neznemožnil žalobkyni užívání nemovitosti. Soud prvního stupně řádně hodnotil důkazy ve vzájemné souvislosti (§ 132 o. s. ř.). Závěr o omezení přístupu žalobkyně vychází zejména z výměny zámku, z korespondence zástupců účastníků a z výpovědi o konkrétních neúspěšných pokusech žalobkyně vstoupit do domu. Sdělení zástupce žalovaného ze dne 8. 7. 2020, že jeho klient jako většinový spoluvlastník vyloučil žalobkyni z užívání, je významné při hodnocení faktického stavu, i když žalovaný následně popřel, že skutečně přijal rozhodnutí o správě společné věci, přesto však dle tohoto rozhodnutí jednal.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Odvolací soud nepřejímá obecný názor, že vstup přes garáž či jiné než hlavní dveře, nemůže nikdy zajistit řádný přístup do domu. Rozhodující je skutečná možnost samostatného a pravidelného přístupu. Ze zjištění soudu prvního stupně však vyplývá, že žalobkyně neměla dálkový ovladač garážových vrat, zadní dveře byly zajištěny klíčem zevnitř a nebylo prokázáno, že by jiný vstup mohla používat nezávisle na součinnosti žalovaného. Jednorázový vstup při otevření garáže žalovaným sám o sobě neprokazuje obnovení takového přístupu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Ani tvrzení o ukázání klíče v ruce nebo o jeho ponechání na botníku nevyvrací závěr o trvajícím omezení žalobkyně. Rozhodující není požadavek formálního předání klíče, ale to, zda žalovaný skutečně a srozumitelně umožnil žalobkyni jej převzít a nemovitost samostatně užívat. V kontextu ostatních důkazů soud prvního stupně takové obnovení přístupu nezjistil a odvolací argumentace tento závěr nezpochybňuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Skutečnost, že žalobkyně uzavřela nájemní smlouvu ještě před odstěhováním, sama o sobě neprokazuje její souhlas s bezúplatným nadužíváním společné věci žalovaným. Ani dobrovolný odchod spoluvlastníka bez dalšího nevylučuje nárok na vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991, § 2991 odst. 1 o. z.), jestliže druhý spoluvlastník společnou věc užívá nad rámec svého podílu bez právního důvodu. Tento závěr odpovídá rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2022, sp. zn. 28 Cdo 2462/2022.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Námitka nepřípustnosti znaleckého dokazování pro koncentraci řízení není důvodná, jestliže důkazní návrh navazoval na poučení soudu podle § 118a odst. 3 o. s. ř. při jednání dne 18. 10. 2024 o potřebě prokázat výši bezdůvodného obohacení, které se žalobkyni dostalo. Takovou výjimku z koncentrace upravuje § 118b odst. 1 o. s. ř. Soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí popsal poskytnuté poučení i na ně navazující návrh žalobkyně (viz bod 6 odůvodnění).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Předmětem znaleckého ocenění nebyla tržní cena samostatného pronájmu ideálního spoluvlastnického podílu žalobkyně. Šlo o obvyklou cenu užívání společného domu a o peněžitou protihodnotu užívání, které žalovaný realizoval nad rozsah svého podílu. Stanovení obvyklého nájemného za celý dům a následné zohlednění podílu žalobkyně proto není samo o sobě nesprávným postupem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Znalec podle skutkových zjištění soudu prvního stupně použil porovnávací metodu a při výslechu vysvětlil zvolené podklady i vývoj nájemného v rozhodném období. Soud nehodnotil posudek pouze podle výsledné částky, ale také podle jeho odůvodnění a vysvětlení znalce. Při obvyklém nájemném celého domu 22 500 Kč měsíčně (kdy zohlednil dispoziční uspořádání domu a tím nemožnost pronajmutí pouze 1/3 podílu), odpovídá podílu žalobkyně částka 7 500 Kč. Za sedmnáct měsíců jde o 127 500 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. K námitce započtení odvolací soud zjistil, že žalovaný uplatnil podáními ze dne 26. 2. 2021 a 30. 6. 2023 obranu započtením tvrzené pohledávky z užívání společné nemovitosti žalobkyní nad rozsah jejího podílu (žalobkyně vlastnila podíl 1/3 a žalovaný podíl o velikosti 2/3) za období od října 2011 do května 2020 s tím, že nejméně od roku 2015 to bylo proti vůli žalovaného. Jelikož se nedomáhal samostatného přisouzení plnění nad žalovaný nárok, jde o obranu proti žalobě podle § 98 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Soud prvního stupně shledal procesní obranu žalovaného za nedůvodnou s tím, že tvrzené nadužívání žalobkyní nebylo v řízení prokázáno (viz bod 41) odůvodnění. Odvolací soud konstatuje, že samotné společné bydlení v celé nemovitosti při podílech 1/3 a 2/3 neznamená, že žalobkyně svůj podíl nadužívala, neboť jen z rozdílné velikosti podílů automaticky nevzniká nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Rozhodující je skutečný způsob užívání a případná dohoda mezi spoluvlastníky. Bezdůvodné obohacení podle § 2991 o.z. předpokládá obohacení na úkor jiného bez spravedlivého důvodu. K doplnění skutkových tvrzení a k označení důkazů k nároku na vydání bezdůvodného obohacení vůči žalobkyni byl žalovaný poučen soudem dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. při jednání dne 28. 4. 2023. Po poučení doplnil částečně skutková tvrzení k období od října 2015 do května 2020, označil důkazy, které soud prvního stupně provedl, a učinil z nich zjištění, že žalovaný neprokázal, že by žalovaná v rozhodné době nemovitosti na jeho úkor užívala tak, jak předpokládá § 2991 o. z. Tato skutková zjištění a právní závěry považuje odvolací soud za správné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Odvolací soud dále doplňuje argumentaci v tom smyslu, že procesní posouzení dle § 98 o. s. ř. neodstraňuje hmotněprávní podmínky jednostranného započtení. Žalovaný byl soudem prvního stupně správně poučen mimo jiné k doplnění skutkových tvrzení a k označení důkazů k prokázání splatnosti aktivně započítávané pohledávky, tedy zda, kdy a jak žalobkyni požádal o zaplacení. V koncentrační lhůtě však žalovaný tomuto poučení nevyhověl, tvrzení nedoplnil a žádné důkazy neoznačil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. U nároků žalovaného vzniklých od 1. 1. 2014 se uplatní § 1958 odst. 2 o. z. Není-li doba plnění sjednána ani jinak stanovena, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Samotný vznik tvrzeného bezdůvodného obohacení však v takovém případě nenahrazuje žádost o jeho vydání a neznamená, že peněžitá pohledávka již byla splatná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Podle § 1982 odst. 1 o. z. lze k jednostrannému započtení přistoupit, jakmile vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit vlastní dluh. Aktivně započítávaná pohledávka tedy musí být splatná před kompenzačním úkonem. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 13. 9. 2018, sp. zn. 33 Cdo 4967/2017, výslovně uvedl, že bez výzvy k plnění není pohledávka, na kterou dopadá § 1958 odst. 2 o. z., splatná, a tudíž není způsobilá k započtení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. V posuzovaném případě žalovaný neprokázal, že by žalobkyni před započtením požádal o vydání tvrzeného obohacení. Podání z 26. 2. 2021 ani z 30. 6. 2023 výzvu k úhradě neobsahovalo. Tvrzenou pohledávku proto žalovaný uplatnil k započtení v době, kdy ještě nebyla splatná. Námitka započtení tak nemohla v tomto rozsahu způsobit zánik pohledávky žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Z uvedeného důvodu nebylo potřebné zjišťovat výši této nesplatné pohledávky dalším znaleckým posudkem ani přebírat pro její ocenění závěry posudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Ani prokázání konkrétní výše protinároku by chybějící splatnost nenahradilo. Argument žalovaného, že soud měl použít již zpracovaný znalecký posudek, se tak míjí s rozhodnou překážkou účinného započtení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Pokud žalovaný zahrnul do protinároku také období před 1. 1. 2014, je nezbytné aplikovat § 3028 o. z. Pro tuto část obrany však žalovaný po poučení soudu svá sporná skutková tvrzení žádným způsobem nedoplnil, neunesl tak ani břemeno tvrzení skutkových předpokladů vzniku jím uplatňované pohledávky, natož břemeno důkazní, a proto nemohl být se svojí obranou úspěšný.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Soud prvního stupně správně přiznal také úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vycházel z výzvy žalobkyně k zaplacení ze dne 26. 4. 2022 a odpovědi zástupce žalovaného ze dne 28. 4. 2022, podle níž žalovaný nárok neuznával a neuhradí jej.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Rozhodnutí soudu prvního stupně je z uvedených důvodů věcně správné a odvolací soud jej v souladu s § 219 o. s. ř. potvrdil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v odvolacím řízení plně úspěšná, a má proto vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ty tvoří odměna zástupce žalobkyně dle § 6, § 7 a §11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů za jeden úkon právní služby – účast při odvolacím jednání z tarifní hodnoty 127 500 Kč ve výši 6 220 Kč, 1 x paušální náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky. Odměna advokáta a paušální náhrada hotových výdajů se navyšují dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o 21 % DPH, celkem 8 070,70 Kč. Platební místo a lhůta vycházejí z § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Přestože při odvolacím jednání byl vyhlášen výrok II tak, že náklady odvolacího řízení činí 6 764,50 Kč, jednalo se o zřejmou nesprávnost v psaní či počtech. Odvolací soud proto s odkazem na § 164 o. s. ř. s ohledem na hodpodárnost a ekonomii řízení uvádí správnou výši nákladů řízení, jež má žalovaný hradit žalobkyni, jelikož si příslušnou chybu uvědomil před tím, než došlo k písemnému vyhotovení jeho rozsudku. Proti opravnému usnesení, pokud by bylo samostatně vyhotovováno, dovolání dle § 238 o. s. ř. přípustné není, shora uvedený procesní postup proto není v rozporu se zajištěním spravedlivé ochrany soukromých práv a oprávněných zájmů účastníků (§ 1 o. s. ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 127 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 29. 4. 2022 do zaplacení, ve zbývající části do 8 500 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl a rozhodl o povinnosti žalovaného nahradit náklady řízení žalobkyni ve výši 82 510 Kč a České republice ve výši 600 Kč.2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že účastníci byli spoluvlastníky rodinného domu č. p. , hodnota,  v , adresa,  a souvisejících pozemků, žalobkyně v rozsahu jedné třetiny a žalovaný v rozsahu dvou třetin. Po odstěhování žalobkyně v květnu 2020 žalovaný vyměnil vložku zámku hlavních vstupních dveří a žalobkyni její užívání znemožnil. Nemovitost nadále užíval a měl ji k dispozici nad rámec svého spoluvlastnického podílu. Žalobkyni vzniklo vůči žalovanému právo na vydání bezdůvodného obohacení, a to na peněžitou náhradu za období od 1. května 2020 do 30. září 2021, vyčíslenou podle znaleckého posudku částkou 7 500 Kč měsíčně, celkem 127 500 Kč. Žalovaný je v prodlení se zaplacením této částky a žalobkyně má právo na úrok z prodlení v zákonné výši z částky 127 500 Kč od 29. 4. 2022 do zaplacení, a to ode dne následujícího po sdělení žalovaného ze dne 28. 4. 2022 o neuhrazení žalobkyní požadovaného bezdůvodného obohacení na základě výzvy ze dne 26. 4. 2022.3. Proti výrokům I, III a IV rozsudku podal žalovaný včasné odvolání. Uvedl, že žalobkyně v průběhu řízení změnila rozhodující skutková tvrzení, aniž soud rozhodl o změně žaloby, v kontextu s tím žalovaný vznesl důvodnou námitku promlčení. Namítal, že žalobou uplatněný nárok bylo možno posoudit jako nárok na náhradu škody až podáním ze dne 1. 11. 2024, kdy žalobkyně uplatnila peněžité plnění z titulu nadužívání jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Zpochybnil zjištění o vyloučení žalobkyně z užívání domu výměnou zámku u vstupních dveří a o užívání nemovitosti nad rámec svého podílu. Poukázal na jiné vstupy do domu prostřednictvím garážových vrat, zadním vchodem do garáže či balkónovými dveřmi a na tvrzenou nabídku nového klíče od vstupních dveří. Namítal, že žalobkyně uzavřela nájemní smlouvu již dne 28. 4. 2020, tedy se na svůj odchod připravovala a realizovala jej 4. 5. 2020, bez předchozího upozornění žalovaného. Uvedl, že on sám za dobu soužití se žalobkyní užíval výrazně menší část nemovitosti, než odpovídá jeho podílu o velikosti 2/3, z opatrnosti proto uplatnil námitku započtení svého nároku, který má vůči žalobkyni ze stejného titulu za období od října 2011 do května 2020 ve výši 7 500 Kč měsíčně. Namítl opožděnost návrhu na znalecké dokazování a nesprávnost znaleckého ocenění. Navrhl zrušení napadených výroků a vrácení věci soudu prvního stupně.4. Žalobkyně se k podanému odvolání vyjádřila prostřednictvím svého zástupce při ústním jednání před odvolacím soudem tak, že žalovaný vznášel před soudem prvního stupně shodné argumenty jako v odvolání a soud prvního stupně se s těmito řádně a správně vypořádal. Navrhl potvrzení napadeného rozhodnutí.5. Odvolací soud podle § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal rozsudek v napadeném rozsahu, přihlédl k řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Zamítavý výrok II nebyl odvoláním napaden a není předmětem odvolacího přezkumu (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).6. Soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav a pro stručnost lze na jeho skutková zjištění odkázat. Námitka, že žalobkyně až podáním z 1. 11. 2024 nově uplatnila jiný nárok, není důvodná. Žalobkyně již v žalobě ze dne 27. 10. 2020 tvrdila výlučné užívání společné nemovitosti žalovaným, znemožnění vlastního užívání a vznik bezdůvodného obohacení na straně žalovaného počínaje květnem 2020, kdy byla nucena opatřit si náhradní bydlení. Původní žalobou se žalobkyně dokonce domáhala nejen nároku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 40 000 Kč odpovídající částce 8 000 Kč á měsíc za období od května 2020 do září 2020, ale i povinnosti žalovaného zdržet se jednání, kterým by omezoval žalobkyni v užívání nemovitosti v rozsahu v žalobě popsaném a povinnosti žalovaného vydat žalobkyni klíče od vchodu do domu. V tomto rozsahu bylo řízení zastaveno usnesením ze dne 7. 10. 2022 pod č.j. 4 C 348/2020-70, když shodným usnesením byla soudem prvního stupně správně připuštěna změna žaloby co do rozsahu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na období od května 2020 do září 2021 ve výši 136 000 Kč představující částku 8 000 Kč měsíčně. Údaj o částce placené za náhradní bydlení sloužil k odůvodnění požadované výše plnění; sám o sobě neznamená, že žalobkyně původně uplatnila pouze nárok na náhradu škody místo nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Podáním doručeným dne 1. 11. 2024 žalobkyně po poučení soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. doplnila skutková tvrzení a označila důkazy k prokázání výše bezdůvodného obohacení. Pro určení předmětu řízení jsou rozhodující žalobní tvrzení a skutečnosti, ze kterých je dovozováno. Podání ze dne 1. 11. 2024 tudíž nepředstavovalo uplatnění nového skutkově odlišného nároku. Soud prvního stupně proto postupoval správně, pokud obsah tohoto podání neposoudil jako změnu žaloby, o které by bylo potřeba rozhodnout, a nezatížil tak řízení vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.7. Nedůvodná je proto i námitka promlčení uplatněná až v roce 2024. Původní žaloba byla podána v roce 2020 a rozšíření nároku za další období bylo uplatněno podáním ze dne 25. 7. 2022 (nikoli podáním ze dne 1. 1. 2024, které nepředstavovalo první uplatnění práva na vydání tohoto bezdůvodného obohacení), tedy před uplynutím tříleté promlčecí lhůty podle § 629 odst. 1 o. z. Při řádném pokračování v řízení promlčecí lhůta podle § 648 o. z. neběží. Soud prvního stupně se navíc řádně s touto námitkou vypořádal.8. Podle § 1117 o. z. má každý spoluvlastník právo k celé věci omezené stejným právem ostatních spoluvlastníků.9. Podle § 1122 odst. 1 o. z. podíl vyjadřuje míru účasti na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví. Nejde tedy o vlastnictví konkrétních místností nebo o oprávnění většinového spoluvlastníka bez dalšího vyloučit ostatní z užívání společné věci.10. Důvodná není ani námitka, že žalovaný neznemožnil žalobkyni užívání nemovitosti. Soud prvního stupně řádně hodnotil důkazy ve vzájemné souvislosti (§ 132 o. s. ř.). Závěr o omezení přístupu žalobkyně vychází zejména z výměny zámku, z korespondence zástupců účastníků a z výpovědi o konkrétních neúspěšných pokusech žalobkyně vstoupit do domu. Sdělení zástupce žalovaného ze dne 8. 7. 2020, že jeho klient jako většinový spoluvlastník vyloučil žalobkyni z užívání, je významné při hodnocení faktického stavu, i když žalovaný následně popřel, že skutečně přijal rozhodnutí o správě společné věci, přesto však dle tohoto rozhodnutí jednal.11. Odvolací soud nepřejímá obecný názor, že vstup přes garáž či jiné než hlavní dveře, nemůže nikdy zajistit řádný přístup do domu. Rozhodující je skutečná možnost samostatného a pravidelného přístupu. Ze zjištění soudu prvního stupně však vyplývá, že žalobkyně neměla dálkový ovladač garážových vrat, zadní dveře byly zajištěny klíčem zevnitř a nebylo prokázáno, že by jiný vstup mohla používat nezávisle na součinnosti žalovaného. Jednorázový vstup při otevření garáže žalovaným sám o sobě neprokazuje obnovení takového přístupu.12. Ani tvrzení o ukázání klíče v ruce nebo o jeho ponechání na botníku nevyvrací závěr o trvajícím omezení žalobkyně. Rozhodující není požadavek formálního předání klíče, ale to, zda žalovaný skutečně a srozumitelně umožnil žalobkyni jej převzít a nemovitost samostatně užívat. V kontextu ostatních důkazů soud prvního stupně takové obnovení přístupu nezjistil a odvolací argumentace tento závěr nezpochybňuje.13. Skutečnost, že žalobkyně uzavřela nájemní smlouvu ještě před odstěhováním, sama o sobě neprokazuje její souhlas s bezúplatným nadužíváním společné věci žalovaným. Ani dobrovolný odchod spoluvlastníka bez dalšího nevylučuje nárok na vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991, § 2991 odst. 1 o. z.), jestliže druhý spoluvlastník společnou věc užívá nad rámec svého podílu bez právního důvodu. Tento závěr odpovídá rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2022, sp. zn. 28 Cdo 2462/2022.14. Námitka nepřípustnosti znaleckého dokazování pro koncentraci řízení není důvodná, jestliže důkazní návrh navazoval na poučení soudu podle § 118a odst. 3 o. s. ř. při jednání dne 18. 10. 2024 o potřebě prokázat výši bezdůvodného obohacení, které se žalobkyni dostalo. Takovou výjimku z koncentrace upravuje § 118b odst. 1 o. s. ř. Soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí popsal poskytnuté poučení i na ně navazující návrh žalobkyně (viz bod 6 odůvodnění).15. Předmětem znaleckého ocenění nebyla tržní cena samostatného pronájmu ideálního spoluvlastnického podílu žalobkyně. Šlo o obvyklou cenu užívání společného domu a o peněžitou protihodnotu užívání, které žalovaný realizoval nad rozsah svého podílu. Stanovení obvyklého nájemného za celý dům a následné zohlednění podílu žalobkyně proto není samo o sobě nesprávným postupem.16. Znalec podle skutkových zjištění soudu prvního stupně použil porovnávací metodu a při výslechu vysvětlil zvolené podklady i vývoj nájemného v rozhodném období. Soud nehodnotil posudek pouze podle výsledné částky, ale také podle jeho odůvodnění a vysvětlení znalce. Při obvyklém nájemném celého domu 22 500 Kč měsíčně (kdy zohlednil dispoziční uspořádání domu a tím nemožnost pronajmutí pouze 1/3 podílu), odpovídá podílu žalobkyně částka 7 500 Kč. Za sedmnáct měsíců jde o 127 500 Kč.17. K námitce započtení odvolací soud zjistil, že žalovaný uplatnil podáními ze dne 26. 2. 2021 a 30. 6. 2023 obranu započtením tvrzené pohledávky z užívání společné nemovitosti žalobkyní nad rozsah jejího podílu (žalobkyně vlastnila podíl 1/3 a žalovaný podíl o velikosti 2/3) za období od října 2011 do května 2020 s tím, že nejméně od roku 2015 to bylo proti vůli žalovaného. Jelikož se nedomáhal samostatného přisouzení plnění nad žalovaný nárok, jde o obranu proti žalobě podle § 98 o. s. ř.18. Soud prvního stupně shledal procesní obranu žalovaného za nedůvodnou s tím, že tvrzené nadužívání žalobkyní nebylo v řízení prokázáno (viz bod 41) odůvodnění. Odvolací soud konstatuje, že samotné společné bydlení v celé nemovitosti při podílech 1/3 a 2/3 neznamená, že žalobkyně svůj podíl nadužívala, neboť jen z rozdílné velikosti podílů automaticky nevzniká nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Rozhodující je skutečný způsob užívání a případná dohoda mezi spoluvlastníky. Bezdůvodné obohacení podle § 2991 o.z. předpokládá obohacení na úkor jiného bez spravedlivého důvodu. K doplnění skutkových tvrzení a k označení důkazů k nároku na vydání bezdůvodného obohacení vůči žalobkyni byl žalovaný poučen soudem dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. při jednání dne 28. 4. 2023. Po poučení doplnil částečně skutková tvrzení k období od října 2015 do května 2020, označil důkazy, které soud prvního stupně provedl, a učinil z nich zjištění, že žalovaný neprokázal, že by žalovaná v rozhodné době nemovitosti na jeho úkor užívala tak, jak předpokládá § 2991 o. z. Tato skutková zjištění a právní závěry považuje odvolací soud za správné.19. Odvolací soud dále doplňuje argumentaci v tom smyslu, že procesní posouzení dle § 98 o. s. ř. neodstraňuje hmotněprávní podmínky jednostranného započtení. Žalovaný byl soudem prvního stupně správně poučen mimo jiné k doplnění skutkových tvrzení a k označení důkazů k prokázání splatnosti aktivně započítávané pohledávky, tedy zda, kdy a jak žalobkyni požádal o zaplacení. V koncentrační lhůtě však žalovaný tomuto poučení nevyhověl, tvrzení nedoplnil a žádné důkazy neoznačil.20. U nároků žalovaného vzniklých od 1. 1. 2014 se uplatní § 1958 odst. 2 o. z. Není-li doba plnění sjednána ani jinak stanovena, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Samotný vznik tvrzeného bezdůvodného obohacení však v takovém případě nenahrazuje žádost o jeho vydání a neznamená, že peněžitá pohledávka již byla splatná.21. Podle § 1982 odst. 1 o. z. lze k jednostrannému započtení přistoupit, jakmile vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit vlastní dluh. Aktivně započítávaná pohledávka tedy musí být splatná před kompenzačním úkonem. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 13. 9. 2018, sp. zn. 33 Cdo 4967/2017, výslovně uvedl, že bez výzvy k plnění není pohledávka, na kterou dopadá § 1958 odst. 2 o. z., splatná, a tudíž není způsobilá k započtení.22. V posuzovaném případě žalovaný neprokázal, že by žalobkyni před započtením požádal o vydání tvrzeného obohacení. Podání z 26. 2. 2021 ani z 30. 6. 2023 výzvu k úhradě neobsahovalo. Tvrzenou pohledávku proto žalovaný uplatnil k započtení v době, kdy ještě nebyla splatná. Námitka započtení tak nemohla v tomto rozsahu způsobit zánik pohledávky žalobkyně.23. Z uvedeného důvodu nebylo potřebné zjišťovat výši této nesplatné pohledávky dalším znaleckým posudkem ani přebírat pro její ocenění závěry posudku , tituly před jménem,  , jméno FO, . Ani prokázání konkrétní výše protinároku by chybějící splatnost nenahradilo. Argument žalovaného, že soud měl použít již zpracovaný znalecký posudek, se tak míjí s rozhodnou překážkou účinného započtení.24. Pokud žalovaný zahrnul do protinároku také období před 1. 1. 2014, je nezbytné aplikovat § 3028 o. z. Pro tuto část obrany však žalovaný po poučení soudu svá sporná skutková tvrzení žádným způsobem nedoplnil, neunesl tak ani břemeno tvrzení skutkových předpokladů vzniku jím uplatňované pohledávky, natož břemeno důkazní, a proto nemohl být se svojí obranou úspěšný.25. Soud prvního stupně správně přiznal také úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vycházel z výzvy žalobkyně k zaplacení ze dne 26. 4. 2022 a odpovědi zástupce žalovaného ze dne 28. 4. 2022, podle níž žalovaný nárok neuznával a neuhradí jej.26. Rozhodnutí soudu prvního stupně je z uvedených důvodů věcně správné a odvolací soud jej v souladu s § 219 o. s. ř. potvrdil.27. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v odvolacím řízení plně úspěšná, a má proto vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ty tvoří odměna zástupce žalobkyně dle § 6, § 7 a §11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů za jeden úkon právní služby – účast při odvolacím jednání z tarifní hodnoty 127 500 Kč ve výši 6 220 Kč, 1 x paušální náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky. Odměna advokáta a paušální náhrada hotových výdajů se navyšují dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o 21 % DPH, celkem 8 070,70 Kč. Platební místo a lhůta vycházejí z § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.28. Přestože při odvolacím jednání byl vyhlášen výrok II tak, že náklady odvolacího řízení činí 6 764,50 Kč, jednalo se o zřejmou nesprávnost v psaní či počtech. Odvolací soud proto s odkazem na § 164 o. s. ř. s ohledem na hodpodárnost a ekonomii řízení uvádí správnou výši nákladů řízení, jež má žalovaný hradit žalobkyni, jelikož si příslušnou chybu uvědomil před tím, než došlo k písemnému vyhotovení jeho rozsudku. Proti opravnému usnesení, pokud by bylo samostatně vyhotovováno, dovolání dle § 238 o. s. ř. přípustné není, shora uvedený procesní postup proto není v rozporu se zajištěním spravedlivé ochrany soukromých práv a oprávněných zájmů účastníků (§ 1 o. s. ř.).","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozhodnutí je přípustné dovolání k Nejvyššímu soudu, jestliže rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu nebo která v rozhodování Nejvyššího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je Nejvyšším soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být Nejvyšším soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání se podává u soudu prvního stupně do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":{"tableId":2,"row":0,"column":0,"hasBorder":false,"rowSpan":1,"columnSpan":1}}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSPL:2026:18.Co.134.2026.1","publishedAt":"2026-11-13","decisionAt":"2026-09-09","caseNumber":{"senate":18,"registry":"Co","index":134,"year":2026,"pageNumber":278},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Iva","lastName":"Hejduková","titlesAfter":"","function":"předsedkyně senátu"},"courtCode":"KSPL","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"o vydání bezdůvodného obohacení","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":4,"registry":"C","index":348,"year":2020,"pageNumber":244},"affectedDate":"2026-01-23","courtCode":"OSPS","affectedTypes":["CONFIRM"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2999","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1982","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1117","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1122","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"629","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAKLADY_RIZENI","BEZDUVODNE_OBOHACENI","VRACENI_VECI","DOKAZOVANI","SMLOUVA_NAJEMNI","ZNALECKY_POSUDEK","ODVOLANI"]},"styles":[{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}