{"uuid":"3bf5792b-5165-408a-903f-dd5c0b73a7b6","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Maclem ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení částky 28 348 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku zaplatit žalobkyni částku 28 348 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba se zamítá ohledně požadavku, aby žalovaná zaplatila kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 538,67 Kč, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 200 Kč za období od 29. 4. 2025 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 253 Kč a úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 17 148 Kč za období od 29. 4. 2025 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 138,80 Kč k rukám jejího zástupce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly za jménem","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku zaplatit žalobkyni částku 28 348 Kč.II. Žaloba se zamítá ohledně požadavku, aby žalovaná zaplatila kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 538,67 Kč, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 200 Kč za období od 29. 4. 2025 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 253 Kč a úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 17 148 Kč za období od 29. 4. 2025 do zaplacení.III. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 138,80 Kč k rukám jejího zástupce , tituly před jménem,  , Anonymizováno, , , tituly za jménem","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 22. 9. 2025 po žalované domáhala zaplacení částky 28 348 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" („původní věřitelka“) jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným byla dne 21. 7. 2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále také „první úvěrová smlouva“) a dne 2. 11. 2022 smlouva o spotřebitelském úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále také „druhá úvěrová smlouva“). Na základě první úvěrové smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč, který jí byl předán v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala úvěr do 21. 1. 2024 splatit v 18 měsíčních splátkách po 2 284 Kč, když celkem měla původní věřitelce uhradit úroky ve výši 9 354 Kč (úrok 43 % ročně), částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 395 Kč (celková roční procentní sazba nákladů 62,08 %). Žalovaná celkem původní věřitelce uhradila 7 852 Kč, žalobkyni neuhradila ničeho. Na základě druhé úvěrové smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč, který jí byl předán v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala úvěr do 1. 11. 2023 splatit v 52 týdenních splátkách po 458 Kč, když celkem měla původní věřitelce uhradit úroky ve výši 5 965 Kč (úrok 86 % ročně), částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 398 Kč (celková roční procentní sazba nákladů 182,34 %). Žalovaná celkem původní věřitelce uhradila 800 Kč, žalobkyni neuhradila ničeho. Smlouvy zanikly uplynutím doby, na kterou byly sjednány. Žalobkyně požadovala po žalované z titulu obou úvěrových smluv vrácení bezdůvodného obohacení ve výši nesplacených jistin a úroků z prodlení z těchto částek ode dne následujícího po dni splatnosti posledních splátek každého z úvěrů. Pohledávky z nesplacených úvěrů původní věřitelka postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025. K výzvě soudu k posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy žalobkyně uvedla, že původní věřitelka prolustrovala žalovanou v insolvenčním rejstříku a zjistila, že s ní není vedeno insolvenční řízení. Dále ověřila měsíční příjem žalované z výplatních pásek (mzda 17 336 Kč, resp. 17 062 Kč). Ve zbytku původní věřitelka vycházela z tvrzení žalované (žije na ubytovně, nemá vyživovací povinnosti, nemá jiné úvěry ani zápůjčky). Žalovaná již ničeho více neuhradila, a to ani po zaslání předžalobní výzvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, přičemž žaloba jí byla řádně doručena postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“) na adresu místa pobytu dle registru obyvatel.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Ve věci soud nařídil přípravné jednání, neboť žalobkyně na písemnou výzvu nedostatky žaloby neodstranila a soud byl povinen svoji poučovací povinnost (§ 114c odst. 3 písm. b/, resp. § 118a o.s.ř.) realizovat ústně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4314/2008 ze dne 24. března 2010). Poté, co byla žalobkyně kvalifikovaně vyzvána k doplnění neúplných tvrzení a důkazních návrhů, soud shledal, že věc je možné rozhodnout bez nařízení jednání v souladu s § 115a o.s.ř., neboť s tím účastníci souhlasili, resp. se na výzvu nevyjádřili.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Dne 21. 7. 2022 byla žalovanou a obchodní zástupkyní původní věřitelky podepsána listina označená „Smlouva o spotřebitelském úvěru“, a to dle parametrů jak tvrdila žalobkyně shora, na základě které byla žalované v hotovosti předána částka 25 000 Kč (prokázáno listinou „smlouva o spotřebitelském úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":"“). Žalovaná uhradila 7 852 Kč (prokázáno listinou „tabulka umoření“). Původní věřitelka nahlédla do výplatních pásek žalované za období květen a červen 2022, z nichž zjistila čistý průměrný měsíční příjem 17 062 Kč, což žalovaná svým podpisem stvrdila. Dále původní věřitelka vyšla z tvrzení žalované, že její odhadované výdaje činí 5 000 Kč měsíčně a nehradí jiné splátky, nemá jiný úvěr ani kreditní kartu, nemá žádnou vyživovací povinnost, jako druh bydlení uvedla „ubytovna“ (prokázáno listinou „Zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr“ ze dne 21. 7. 2022). Obvyklá úroková míra u bezúčelových úvěrů poskytovaných bankami v měsíci červenci 2022 činila 9,42 % ročně (prokázáno statistickou sestavou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" národní banky pro dané období). Následně byla dne 2. 11. 2022 žalovanou a obchodní zástupkyní původní věřitelky podepsána listina označená „Smlouva o spotřebitelském úvěru“, a to dle parametrů jak tvrdila žalobkyně shora, na základě které byla žalované v hotovosti předána částka 12 000 Kč (prokázáno listinou „smlouva o spotřebitelském úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":"“). Žalovaná uhradila 800 Kč (prokázáno listinou „tabulka umoření“). Původní věřitelka nahlédla do výplatních pásek žalované za období srpen a září 2022, z nichž zjistila čistý průměrný měsíční příjem 17 336 Kč, což žalovaná svým podpisem stvrdila. Dále původní věřitelka vyšla z tvrzení žalované, že její odhadované výdaje činí 4 000 Kč měsíčně, hradí první úvěr splátkou 2 284 Kč měsíčně, nemá spotřebitelský úvěr u jiné společnosti ani kreditní kartu, nemá žádnou vyživovací povinnost, jako druh bydlení uvedla „ubytovna“ (prokázáno listinou „Zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr“ ze dne 2. 11. 2022). Obvyklá úroková míra u bezúčelových úvěrů poskytovaných bankami v měsíci listopadu 2022 činila 9,63 % ročně (prokázáno statistickou sestavou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" národní banky pro dané období). Původní věřitelka postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze smlouvy, včetně pohledávky vůči žalované (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025 a potvrzení o přijetí úplaty za postoupené pohledávky ze dne 2. 9. 2025). Původní věřitelka oznámila žalované postoupení pohledávky žalobkyni (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 28. 4. 2025). Žalobkyně vyzvala žalovanou, nechť do 13. 8. 2025 uhradí dlužnou částku, v opačném případě bude podána žaloba (prokázáno výzvou k plnění ze dne 29. 7. 2025 a podacím lístkem na adresu žalované ze dne 30. 7. 2025).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do 31. 12. 2023 (dále také „z.s.ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Podle § 87 odst. 1 z.s.ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Po provedeném dokazování soud shledal, že žalobní návrh je důvodný pouze co do částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku, když dospěl k následujícímu skutkovému a z něj vyplývajícímu právnímu závěru. Předně je na místě poznamenat, že soud nepřehlédl, že žalobkyně se domáhala vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v nesplacené jistině úvěrů, avšak zároveň požadovala i zákonný úrok z prodlení z těchto částek. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn 33 Cdo 3675/2021, nárok na zákonné úroky z prodlení má poskytovatel úvěru teprve v prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny, přičemž splatnost této částky je dána podle § 87 z.s.ú. (lex specialis) dobou přiměřenou možnostem spotřebitele. Žalobce byl na tuto skutečnost upozorněn ještě před přípravným jednáním ve věci s tím, že pokud bude na uhrazení zákonných úroků z prodlení trvat, bude nutné zkoumat platnost smlouvy o úvěru. Vzhledem k tomu, že žalobkyně setrvala na svém návrhu v plném rozsahu, přistoupil soud k avizovanému přezkumu platnosti smluv o spotřebitelském úvěru uzavřených se žalovanou z pohledu § 86 a § 87 z.s.ú.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Soud tedy shledal, že pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni platně podle § 1879 občanského zákoníku postoupena původní věřitelkou. Ačkoliv žalobkyně nabyla pohledávku ze spotřebitelského úvěru vůči žalované postoupením, není tím dotčena spotřebitelská povaha tohoto závazku. Postupník má stejné povinnosti jako původní věřitel (srov. § 3 odst. 2 písm. a/ z.s.ú.), je tedy ve stejné míře povinen prokázat splnění povinnosti poskytovatele úvěru při sjednávání spotřebitelského úvěru ověřit úvěruschopnost žadatele. Podle § 86 z.s.ú. je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. zejména porovnat příjmy, výdaje a zohlednit další údaje o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, zejména údaje o dosavadních závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Přitom platí, že poskytovatel úvěru musí sám vyvinout při zjišťování poměrů spotřebitele inciativu a nemůže se spolehnout na pouhé tvrzení spotřebitele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 30/2015-39 ze dne 1. dubna 2015). Ze zjištěných údajů je pak povinen učinit příslušné závěry, tj. především poskytnout úvěr jen za situace, kdy nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Pokud by úvěr navzdory důvodným pochybnostem poskytl, byla by smlouva podle § 87 z.s.ú. neplatná, k čemuž je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Žalobkyně jen částečně vyhověla výzvě soudu a popsala a doložila postup při ověřování úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy. Původní věřitelka při sjednávání úvěru nahlédla do výplatních listin žalované a zaznamenala z nich zjištění o průměrném příjmu ze zaměstnání ve výši 17 062 Kč u první úvěrové smlouvy, respektive 17 336 Kč u druhé úvěrové smlouvy. Žalovaná tato zjištění poskytovatele úvěru podpisem zákaznických karet potvrdila. Lze tedy dospět k závěru, že poskytovatel úvěru příjmy žalované ověřil dostatečně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Vyhodnocení výdajů žalované učinil však již poskytovatel úvěru zjevně nedostatečně. Bez přiměřených důvodů, respektive uvedení či vysvětlení jakýchkoliv důvodů, které jej k tomu vedly, akceptoval žalovanou uvedenou nepřiměřeně nízkou částku výdajů 5 000 Kč v červenci 2022 (v době sjednávání první úvěrové smlouvy), respektive 4 000 Kč v listopadu 2022 (v době sjednávání druhé úvěrové smlouvy). Toto měly být veškeré výdaje žalované, tedy ty vynakládané na bydlení i na ostatní osobní výdaje. Za vhodnou referenční hodnotu k výši výdajů soud považuje zákonem stanovené normativní částky nákladů na bydlení a životního minima, které je v každém případě na místě považovat spíše za minimální reálnou výši nákladů než za jejich běžnou výši. Samozřejmě nelze vyloučit, že žadatel o úvěr skutečně má výdaje nižší než normativní (např. má k dispozici finančně výhodné ubytování poskytnuté zaměstnavatelem nebo se na nákladech podílí s více osobami při spolubydlení, bydlení s rodiči apod.), avšak právě v takovém případě je třeba, aby poskytovatel úvěru postupoval se zvýšenou obezřetností a od spotřebitele vyžádal podklady potvrzující, že výdaje žadatele skutečně jsou neobvykle nízké. Žádné takové informace však poskytovatel úvěru k dispozici neměl. Životní náklady, z nichž poskytovatel úvěru v tomto případě vycházel, jsou nepřiměřeně nízké při srovnání s normativními náklady na bydlení stanovenými § 26 zákona č. 117/1995, o státní sociální podpoře, ve spojení s nařízeními vlády č. 507/2021 Sb. (pro jednu osobu v nájemním bytě v obci do 99 999 obyvatel (","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":") v době uzavření smlouvy 6 815 Kč měsíčně), a s částkou životního minima podle § 2 a 3 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve spojení s nařízením vlády č. 204/2022 Sb. (v době uzavření smlouvy 4 620 Kč pro samostatně posuzovaného jednotlivce). Poskytovatel úvěru si sice v případě uzavíraní první úvěrové smlouvy nechal předložit doklad o ubytování, avšak nebylo již nikterak zjištěno, jaké údaje z něj získal. Vzhledem ke shora uvedeným minimálním normativním nákladům na bydlení a životnímu minimu a částce kterou uvedla žalovaná, nelze uvěřit tomu, že by poskytovatel úvěru vyvrátil pochybnosti o pravdivosti tvrzených výdajů. Lze tak shrnout, že poskytovatel úvěru se spokojil s tvrzením žalované o nepřiměřeně nízkých výdajích, aniž by jejich skutečnou výši jakkoliv ověřil. Z toho vyplývá, že posouzení výdajů žalované ze strany poskytovatele úvěru bylo nedostatečné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. K dosavadním závazkům a způsobu plnění svých dluhů žalobkyně předložila pouze obecná tvrzení, že poskytovatel úvěru získal informace od žalované, přičemž jednal v dobré víře v poctivost jednání druhé smluvní strany, neboť není povinností jedné smluvní strany ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" nedůvěřovat druhé smluvní straně. Svá tvrzení pak žalobkyně nepodložila žádným důkazním návrhem. Povinnost žalobkyně uvést skutečnosti rozhodné pro závěr o tom, že zkoumala řádně ostatní závazky žalované a navrhnout k jejich prokázání důkazy je zásadní pro skutkový a následný právní závěr soudu, zda byla smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřena platně. Soud proto žalobkyni podle § 114c odst. 3 písm. b) o.s.ř. vyzval, aby nedostatečná tvrzení a důkazní návrhy doplnila. Žalobkyně po poskytnutém poučení v zachovalé lhůtě setrvala na dosavadních tvrzeních, žádná tvrzení nedoplnila ani neučinila důkazní návrhy. S ohledem na to, že žalobkyně přes výzvu soudu nedoplnila tvrzení a důkazní návrhy k tomu, jaké poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy o úvěru zjistil závazky, v jaké výši a jaký zjistil způsob plnění dosavadních závazků žalovanou, je na místě závěr, že žalobkyně břemeno tvrzení a důkazní břemeno v tomto ohledu neunesla. Na tom nic nemění ani žalobkyní zmiňovaná zásada poctivosti jednání podle § 6 a § 7 občanského zákoníku. Povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr, včetně dosavadních závazků a jejich plnění, stanovená § 86 z.s.ú. je totiž v poměru k uvedeným zásadám občanského práva v poměru speciality, kdy právě shora uvedené ustanovení stanovuje přesná práva a povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů mající za cíl nejen individuální ochranu spotřebitele jako slabší smluvní strany, ale také vedení poskytovatelů úvěrů k zodpovědnému poskytování úvěrů pouze úvěruschopným spotřebitelům (srov. rozsudek Soudního dvora (EU) sp. zn. C-755/22 ze dne 11. ledna 2024). Soud tedy uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že si poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru k dosavadním závazkům žalované opatřil nezbytné, spolehlivé, dostatečné a přiměřené informace, na základě kterých by mohl řádně posoudit úvěruschopnost žalované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. V daném případě soud dospěl k závěru, že je vyloučeno, aby poskytovatel, pokud by postupoval s odbornou péčí, neměl důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr. Protože poskytovatel úvěru porušil svou povinnost a navzdory absenci důvodných pochybností spotřebitelský úvěr poskytl, smlouva o úvěru je podle § 87 odst. 1 z.s.ú. neplatná. Vzhledem k neplatnosti úvěrové smlouvy má žalobkyně vůči žalované toliko právo na vrácení plnění poskytnutého bez právního důvodu (bezdůvodného obohacení) podle § 87 z.s.ú., tedy zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru. Původní věřitelka poskytla žalované na základě první úvěrové smlouvy částku 25 000 Kč, žalovaná uhradila 7 852 Kč, žalobkyni proto náleží rozdíl ve výši 17 148 Kč. Na základě druhé úvěrové smlouvy pak byla žalované poskytnuta částka 12 000 Kč, žalovaná uhradila 800 Kč a žalobkyni tedy náleží rozdíl ve výši 11 200 Kč. Žalobkyni tedy celkem na bezdůvodném obohacení z obou smluv o spotřebitelském úvěru vznikl nárok na vydání částky 28 348 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Ve zbývající části soud žalobu zamítl. Pokud jde o úrok z prodlení, v souladu s právním názorem Nejvyššího soudu (shora zmíněný rozsudek sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. dubna 2022, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 11/2026) soud vychází z toho, že „ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální vůči obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.“ V uvedeném případě tedy dosud žalovaná v prodlení není, když § 87 z.s.ú. předpokládá stanovení nové doby splatnosti, proto žalobkyni zákonný úrok z prodlení přiznán nebyl. Prodlení žalované tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Pro úplnost soud uvádí, že se podrobněji nezabýval možným rozporem právního jednání s dobrými mravy (§ 588 občanského zákoníku) z důvodu nepřiměřenosti sjednaných smluvních úroků. I v případě, že by takový rozpor soud shledal, neměl by takový závěr na výsledek sporu žádný dopad, neboť žalobkyně požadovala pouze takové plnění, které by jí náleželo i v případě závěru o neplatnosti smluv podle § 588 o.z. (jistina úvěru a zákonný úrok z prodlení).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že převážně úspěšné žalobkyni, která žalované zaslala předžalobní výzvu dle § 142a odst. 1 o.s.ř., přiznal právo na náhradu části účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady právního zastoupení se řídí vyhláškou č. 177/1996 Sb., advokátním tarifem, ve znění účinném od 1. 1. 2025. Předmětem řízení není pouze žalovaná jistina, nýbrž taktéž požadované příslušenství, tj. úrok a úrok z prodlení. O tomto předmětu řízení musel soud rozhodnout a podle míry úspěchu obou účastníků ve vztahu k takto vymezenému předmětu řízení pak bylo rovněž nutné rozhodnout o náhradě nákladů řízení (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 7 Cmo 507/2005 ze dne 26. července 2006, příp. JIRSA Jaromír a kol., Občanské soudní řízení - Soudcovský komentář, ASPI 2023). Ke dni vyhlášení rozsudku byla předmětem řízení včetně veškerého přirostlého příslušenství částka 39 421,51 Kč, přičemž žalobkyni byla přiznána částka 28 348 Kč. Žalobkyně měla tedy procesní úspěch v rozsahu 72 %, žalovaná v rozsahu 28 %. Náklady žalobkyně jsou tvořeny odměnou advokáta za 3 úkony právní služby do podání žaloby podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) po 400 Kč, celkem 1 200 Kč, 1 úkon právní služby v poloviční sazbě podle § 7 advokátního tarifu (účast na přípravném jednání dne 8. 4. 2026) po 1 130 Kč, 3x paušální náhradou podle § 14b odst. 6 vyhlášky po 100 Kč, celkem 300 Kč, 1x paušální náhradou podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu po 450 Kč, celkem 450 Kč, a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. náhradou DPH ve výši 21 %, celkem 646,80 Kč, když zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Ostatní úkony žalobkyně v řízení (doplnění žaloby k úvěruschopnosti) nelze považovat za účelné, když žalobkyně jimi doplňovala neúplnou žalobu, přestože povinnost prokázat zkoumání úvěruschopnosti nelze považovat za nijak překvapivou či nepředvídatelnou. Je třeba přihlédnout k tomu, že žalobkyně si je svých povinností dobře vědoma, když nejenže je zastoupena advokátem, ale soudu je též z úřední činnosti známo, že žaloby z titulu nesplacených spotřebitelských úvěrů podává pravidelně. Dále žalobkyně uhradila soudní poplatek ve výši 1 134 Kč. S ohledem na částečný úspěch žalobkyni po odečtení jejího úspěchu od úspěchu žalované náleží náhrada nákladů v poměrné výši 44 %, tj. 2 138,80 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna náklady nahradit k rukám advokáta.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Lhůta k plnění byla žalované stanovena podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. V důsledku absolutní pasivity žalované v průběhu řízení nelze objektivně posoudit její poměry a na jejich základě stanovit dobu přiměřenou jejím možnostem k vrácení jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 z.s.ú. Takové jednání žalované však nemůže jít k tíži žalobkyně, proto bylo žalované uloženo, aby jistinu vrátila v obecné pariční lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":17,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 22. 9. 2025 po žalované domáhala zaplacení částky 28 348 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi společností , právnická osoba,  („původní věřitelka“) jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným byla dne 21. 7. 2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota,  (dále také „první úvěrová smlouva“) a dne 2. 11. 2022 smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota,  (dále také „druhá úvěrová smlouva“). Na základě první úvěrové smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč, který jí byl předán v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala úvěr do 21. 1. 2024 splatit v 18 měsíčních splátkách po 2 284 Kč, když celkem měla původní věřitelce uhradit úroky ve výši 9 354 Kč (úrok 43 % ročně), částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 395 Kč (celková roční procentní sazba nákladů 62,08 %). Žalovaná celkem původní věřitelce uhradila 7 852 Kč, žalobkyni neuhradila ničeho. Na základě druhé úvěrové smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč, který jí byl předán v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala úvěr do 1. 11. 2023 splatit v 52 týdenních splátkách po 458 Kč, když celkem měla původní věřitelce uhradit úroky ve výši 5 965 Kč (úrok 86 % ročně), částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 398 Kč (celková roční procentní sazba nákladů 182,34 %). Žalovaná celkem původní věřitelce uhradila 800 Kč, žalobkyni neuhradila ničeho. Smlouvy zanikly uplynutím doby, na kterou byly sjednány. Žalobkyně požadovala po žalované z titulu obou úvěrových smluv vrácení bezdůvodného obohacení ve výši nesplacených jistin a úroků z prodlení z těchto částek ode dne následujícího po dni splatnosti posledních splátek každého z úvěrů. Pohledávky z nesplacených úvěrů původní věřitelka postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025. K výzvě soudu k posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy žalobkyně uvedla, že původní věřitelka prolustrovala žalovanou v insolvenčním rejstříku a zjistila, že s ní není vedeno insolvenční řízení. Dále ověřila měsíční příjem žalované z výplatních pásek (mzda 17 336 Kč, resp. 17 062 Kč). Ve zbytku původní věřitelka vycházela z tvrzení žalované (žije na ubytovně, nemá vyživovací povinnosti, nemá jiné úvěry ani zápůjčky). Žalovaná již ničeho více neuhradila, a to ani po zaslání předžalobní výzvy.2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, přičemž žaloba jí byla řádně doručena postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“) na adresu místa pobytu dle registru obyvatel.3. Ve věci soud nařídil přípravné jednání, neboť žalobkyně na písemnou výzvu nedostatky žaloby neodstranila a soud byl povinen svoji poučovací povinnost (§ 114c odst. 3 písm. b/, resp. § 118a o.s.ř.) realizovat ústně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4314/2008 ze dne 24. března 2010). Poté, co byla žalobkyně kvalifikovaně vyzvána k doplnění neúplných tvrzení a důkazních návrhů, soud shledal, že věc je možné rozhodnout bez nařízení jednání v souladu s § 115a o.s.ř., neboť s tím účastníci souhlasili, resp. se na výzvu nevyjádřili.4. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Dne 21. 7. 2022 byla žalovanou a obchodní zástupkyní původní věřitelky podepsána listina označená „Smlouva o spotřebitelském úvěru“, a to dle parametrů jak tvrdila žalobkyně shora, na základě které byla žalované v hotovosti předána částka 25 000 Kč (prokázáno listinou „smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “). Žalovaná uhradila 7 852 Kč (prokázáno listinou „tabulka umoření“). Původní věřitelka nahlédla do výplatních pásek žalované za období květen a červen 2022, z nichž zjistila čistý průměrný měsíční příjem 17 062 Kč, což žalovaná svým podpisem stvrdila. Dále původní věřitelka vyšla z tvrzení žalované, že její odhadované výdaje činí 5 000 Kč měsíčně a nehradí jiné splátky, nemá jiný úvěr ani kreditní kartu, nemá žádnou vyživovací povinnost, jako druh bydlení uvedla „ubytovna“ (prokázáno listinou „Zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr“ ze dne 21. 7. 2022). Obvyklá úroková míra u bezúčelových úvěrů poskytovaných bankami v měsíci červenci 2022 činila 9,42 % ročně (prokázáno statistickou sestavou , jméno FO,  národní banky pro dané období). Následně byla dne 2. 11. 2022 žalovanou a obchodní zástupkyní původní věřitelky podepsána listina označená „Smlouva o spotřebitelském úvěru“, a to dle parametrů jak tvrdila žalobkyně shora, na základě které byla žalované v hotovosti předána částka 12 000 Kč (prokázáno listinou „smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “). Žalovaná uhradila 800 Kč (prokázáno listinou „tabulka umoření“). Původní věřitelka nahlédla do výplatních pásek žalované za období srpen a září 2022, z nichž zjistila čistý průměrný měsíční příjem 17 336 Kč, což žalovaná svým podpisem stvrdila. Dále původní věřitelka vyšla z tvrzení žalované, že její odhadované výdaje činí 4 000 Kč měsíčně, hradí první úvěr splátkou 2 284 Kč měsíčně, nemá spotřebitelský úvěr u jiné společnosti ani kreditní kartu, nemá žádnou vyživovací povinnost, jako druh bydlení uvedla „ubytovna“ (prokázáno listinou „Zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr“ ze dne 2. 11. 2022). Obvyklá úroková míra u bezúčelových úvěrů poskytovaných bankami v měsíci listopadu 2022 činila 9,63 % ročně (prokázáno statistickou sestavou , jméno FO,  národní banky pro dané období). Původní věřitelka postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze smlouvy, včetně pohledávky vůči žalované (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025 a potvrzení o přijetí úplaty za postoupené pohledávky ze dne 2. 9. 2025). Původní věřitelka oznámila žalované postoupení pohledávky žalobkyni (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 28. 4. 2025). Žalobkyně vyzvala žalovanou, nechť do 13. 8. 2025 uhradí dlužnou částku, v opačném případě bude podána žaloba (prokázáno výzvou k plnění ze dne 29. 7. 2025 a podacím lístkem na adresu žalované ze dne 30. 7. 2025).5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do 31. 12. 2023 (dále také „z.s.ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Podle § 87 odst. 1 z.s.ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Po provedeném dokazování soud shledal, že žalobní návrh je důvodný pouze co do částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku, když dospěl k následujícímu skutkovému a z něj vyplývajícímu právnímu závěru. Předně je na místě poznamenat, že soud nepřehlédl, že žalobkyně se domáhala vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v nesplacené jistině úvěrů, avšak zároveň požadovala i zákonný úrok z prodlení z těchto částek. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn 33 Cdo 3675/2021, nárok na zákonné úroky z prodlení má poskytovatel úvěru teprve v prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny, přičemž splatnost této částky je dána podle § 87 z.s.ú. (lex specialis) dobou přiměřenou možnostem spotřebitele. Žalobce byl na tuto skutečnost upozorněn ještě před přípravným jednáním ve věci s tím, že pokud bude na uhrazení zákonných úroků z prodlení trvat, bude nutné zkoumat platnost smlouvy o úvěru. Vzhledem k tomu, že žalobkyně setrvala na svém návrhu v plném rozsahu, přistoupil soud k avizovanému přezkumu platnosti smluv o spotřebitelském úvěru uzavřených se žalovanou z pohledu § 86 a § 87 z.s.ú.9. Soud tedy shledal, že pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni platně podle § 1879 občanského zákoníku postoupena původní věřitelkou. Ačkoliv žalobkyně nabyla pohledávku ze spotřebitelského úvěru vůči žalované postoupením, není tím dotčena spotřebitelská povaha tohoto závazku. Postupník má stejné povinnosti jako původní věřitel (srov. § 3 odst. 2 písm. a/ z.s.ú.), je tedy ve stejné míře povinen prokázat splnění povinnosti poskytovatele úvěru při sjednávání spotřebitelského úvěru ověřit úvěruschopnost žadatele. Podle § 86 z.s.ú. je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. zejména porovnat příjmy, výdaje a zohlednit další údaje o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, zejména údaje o dosavadních závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Přitom platí, že poskytovatel úvěru musí sám vyvinout při zjišťování poměrů spotřebitele inciativu a nemůže se spolehnout na pouhé tvrzení spotřebitele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 30/2015-39 ze dne 1. dubna 2015). Ze zjištěných údajů je pak povinen učinit příslušné závěry, tj. především poskytnout úvěr jen za situace, kdy nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Pokud by úvěr navzdory důvodným pochybnostem poskytl, byla by smlouva podle § 87 z.s.ú. neplatná, k čemuž je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.10. Žalobkyně jen částečně vyhověla výzvě soudu a popsala a doložila postup při ověřování úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy. Původní věřitelka při sjednávání úvěru nahlédla do výplatních listin žalované a zaznamenala z nich zjištění o průměrném příjmu ze zaměstnání ve výši 17 062 Kč u první úvěrové smlouvy, respektive 17 336 Kč u druhé úvěrové smlouvy. Žalovaná tato zjištění poskytovatele úvěru podpisem zákaznických karet potvrdila. Lze tedy dospět k závěru, že poskytovatel úvěru příjmy žalované ověřil dostatečně.11. Vyhodnocení výdajů žalované učinil však již poskytovatel úvěru zjevně nedostatečně. Bez přiměřených důvodů, respektive uvedení či vysvětlení jakýchkoliv důvodů, které jej k tomu vedly, akceptoval žalovanou uvedenou nepřiměřeně nízkou částku výdajů 5 000 Kč v červenci 2022 (v době sjednávání první úvěrové smlouvy), respektive 4 000 Kč v listopadu 2022 (v době sjednávání druhé úvěrové smlouvy). Toto měly být veškeré výdaje žalované, tedy ty vynakládané na bydlení i na ostatní osobní výdaje. Za vhodnou referenční hodnotu k výši výdajů soud považuje zákonem stanovené normativní částky nákladů na bydlení a životního minima, které je v každém případě na místě považovat spíše za minimální reálnou výši nákladů než za jejich běžnou výši. Samozřejmě nelze vyloučit, že žadatel o úvěr skutečně má výdaje nižší než normativní (např. má k dispozici finančně výhodné ubytování poskytnuté zaměstnavatelem nebo se na nákladech podílí s více osobami při spolubydlení, bydlení s rodiči apod.), avšak právě v takovém případě je třeba, aby poskytovatel úvěru postupoval se zvýšenou obezřetností a od spotřebitele vyžádal podklady potvrzující, že výdaje žadatele skutečně jsou neobvykle nízké. Žádné takové informace však poskytovatel úvěru k dispozici neměl. Životní náklady, z nichž poskytovatel úvěru v tomto případě vycházel, jsou nepřiměřeně nízké při srovnání s normativními náklady na bydlení stanovenými § 26 zákona č. 117/1995, o státní sociální podpoře, ve spojení s nařízeními vlády č. 507/2021 Sb. (pro jednu osobu v nájemním bytě v obci do 99 999 obyvatel (, adresa, ) v době uzavření smlouvy 6 815 Kč měsíčně), a s částkou životního minima podle § 2 a 3 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve spojení s nařízením vlády č. 204/2022 Sb. (v době uzavření smlouvy 4 620 Kč pro samostatně posuzovaného jednotlivce). Poskytovatel úvěru si sice v případě uzavíraní první úvěrové smlouvy nechal předložit doklad o ubytování, avšak nebylo již nikterak zjištěno, jaké údaje z něj získal. Vzhledem ke shora uvedeným minimálním normativním nákladům na bydlení a životnímu minimu a částce kterou uvedla žalovaná, nelze uvěřit tomu, že by poskytovatel úvěru vyvrátil pochybnosti o pravdivosti tvrzených výdajů. Lze tak shrnout, že poskytovatel úvěru se spokojil s tvrzením žalované o nepřiměřeně nízkých výdajích, aniž by jejich skutečnou výši jakkoliv ověřil. Z toho vyplývá, že posouzení výdajů žalované ze strany poskytovatele úvěru bylo nedostatečné.12. K dosavadním závazkům a způsobu plnění svých dluhů žalobkyně předložila pouze obecná tvrzení, že poskytovatel úvěru získal informace od žalované, přičemž jednal v dobré víře v poctivost jednání druhé smluvní strany, neboť není povinností jedné smluvní strany , právnická osoba,  nedůvěřovat druhé smluvní straně. Svá tvrzení pak žalobkyně nepodložila žádným důkazním návrhem. Povinnost žalobkyně uvést skutečnosti rozhodné pro závěr o tom, že zkoumala řádně ostatní závazky žalované a navrhnout k jejich prokázání důkazy je zásadní pro skutkový a následný právní závěr soudu, zda byla smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřena platně. Soud proto žalobkyni podle § 114c odst. 3 písm. b) o.s.ř. vyzval, aby nedostatečná tvrzení a důkazní návrhy doplnila. Žalobkyně po poskytnutém poučení v zachovalé lhůtě setrvala na dosavadních tvrzeních, žádná tvrzení nedoplnila ani neučinila důkazní návrhy. S ohledem na to, že žalobkyně přes výzvu soudu nedoplnila tvrzení a důkazní návrhy k tomu, jaké poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy o úvěru zjistil závazky, v jaké výši a jaký zjistil způsob plnění dosavadních závazků žalovanou, je na místě závěr, že žalobkyně břemeno tvrzení a důkazní břemeno v tomto ohledu neunesla. Na tom nic nemění ani žalobkyní zmiňovaná zásada poctivosti jednání podle § 6 a § 7 občanského zákoníku. Povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr, včetně dosavadních závazků a jejich plnění, stanovená § 86 z.s.ú. je totiž v poměru k uvedeným zásadám občanského práva v poměru speciality, kdy právě shora uvedené ustanovení stanovuje přesná práva a povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů mající za cíl nejen individuální ochranu spotřebitele jako slabší smluvní strany, ale také vedení poskytovatelů úvěrů k zodpovědnému poskytování úvěrů pouze úvěruschopným spotřebitelům (srov. rozsudek Soudního dvora (EU) sp. zn. C-755/22 ze dne 11. ledna 2024). Soud tedy uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že si poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru k dosavadním závazkům žalované opatřil nezbytné, spolehlivé, dostatečné a přiměřené informace, na základě kterých by mohl řádně posoudit úvěruschopnost žalované.13. V daném případě soud dospěl k závěru, že je vyloučeno, aby poskytovatel, pokud by postupoval s odbornou péčí, neměl důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr. Protože poskytovatel úvěru porušil svou povinnost a navzdory absenci důvodných pochybností spotřebitelský úvěr poskytl, smlouva o úvěru je podle § 87 odst. 1 z.s.ú. neplatná. Vzhledem k neplatnosti úvěrové smlouvy má žalobkyně vůči žalované toliko právo na vrácení plnění poskytnutého bez právního důvodu (bezdůvodného obohacení) podle § 87 z.s.ú., tedy zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru. Původní věřitelka poskytla žalované na základě první úvěrové smlouvy částku 25 000 Kč, žalovaná uhradila 7 852 Kč, žalobkyni proto náleží rozdíl ve výši 17 148 Kč. Na základě druhé úvěrové smlouvy pak byla žalované poskytnuta částka 12 000 Kč, žalovaná uhradila 800 Kč a žalobkyni tedy náleží rozdíl ve výši 11 200 Kč. Žalobkyni tedy celkem na bezdůvodném obohacení z obou smluv o spotřebitelském úvěru vznikl nárok na vydání částky 28 348 Kč.14. Ve zbývající části soud žalobu zamítl. Pokud jde o úrok z prodlení, v souladu s právním názorem Nejvyššího soudu (shora zmíněný rozsudek sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. dubna 2022, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 11/2026) soud vychází z toho, že „ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální vůči obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.“ V uvedeném případě tedy dosud žalovaná v prodlení není, když § 87 z.s.ú. předpokládá stanovení nové doby splatnosti, proto žalobkyni zákonný úrok z prodlení přiznán nebyl. Prodlení žalované tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem.15. Pro úplnost soud uvádí, že se podrobněji nezabýval možným rozporem právního jednání s dobrými mravy (§ 588 občanského zákoníku) z důvodu nepřiměřenosti sjednaných smluvních úroků. I v případě, že by takový rozpor soud shledal, neměl by takový závěr na výsledek sporu žádný dopad, neboť žalobkyně požadovala pouze takové plnění, které by jí náleželo i v případě závěru o neplatnosti smluv podle § 588 o.z. (jistina úvěru a zákonný úrok z prodlení).16. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že převážně úspěšné žalobkyni, která žalované zaslala předžalobní výzvu dle § 142a odst. 1 o.s.ř., přiznal právo na náhradu části účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady právního zastoupení se řídí vyhláškou č. 177/1996 Sb., advokátním tarifem, ve znění účinném od 1. 1. 2025. Předmětem řízení není pouze žalovaná jistina, nýbrž taktéž požadované příslušenství, tj. úrok a úrok z prodlení. O tomto předmětu řízení musel soud rozhodnout a podle míry úspěchu obou účastníků ve vztahu k takto vymezenému předmětu řízení pak bylo rovněž nutné rozhodnout o náhradě nákladů řízení (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 7 Cmo 507/2005 ze dne 26. července 2006, příp. JIRSA Jaromír a kol., Občanské soudní řízení - Soudcovský komentář, ASPI 2023). Ke dni vyhlášení rozsudku byla předmětem řízení včetně veškerého přirostlého příslušenství částka 39 421,51 Kč, přičemž žalobkyni byla přiznána částka 28 348 Kč. Žalobkyně měla tedy procesní úspěch v rozsahu 72 %, žalovaná v rozsahu 28 %. Náklady žalobkyně jsou tvořeny odměnou advokáta za 3 úkony právní služby do podání žaloby podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) po 400 Kč, celkem 1 200 Kč, 1 úkon právní služby v poloviční sazbě podle § 7 advokátního tarifu (účast na přípravném jednání dne 8. 4. 2026) po 1 130 Kč, 3x paušální náhradou podle § 14b odst. 6 vyhlášky po 100 Kč, celkem 300 Kč, 1x paušální náhradou podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu po 450 Kč, celkem 450 Kč, a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. náhradou DPH ve výši 21 %, celkem 646,80 Kč, když zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Ostatní úkony žalobkyně v řízení (doplnění žaloby k úvěruschopnosti) nelze považovat za účelné, když žalobkyně jimi doplňovala neúplnou žalobu, přestože povinnost prokázat zkoumání úvěruschopnosti nelze považovat za nijak překvapivou či nepředvídatelnou. Je třeba přihlédnout k tomu, že žalobkyně si je svých povinností dobře vědoma, když nejenže je zastoupena advokátem, ale soudu je též z úřední činnosti známo, že žaloby z titulu nesplacených spotřebitelských úvěrů podává pravidelně. Dále žalobkyně uhradila soudní poplatek ve výši 1 134 Kč. S ohledem na částečný úspěch žalobkyni po odečtení jejího úspěchu od úspěchu žalované náleží náhrada nákladů v poměrné výši 44 %, tj. 2 138,80 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna náklady nahradit k rukám advokáta.17. Lhůta k plnění byla žalované stanovena podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. V důsledku absolutní pasivity žalované v průběhu řízení nelze objektivně posoudit její poměry a na jejich základě stanovit dobu přiměřenou jejím možnostem k vrácení jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 z.s.ú. Takové jednání žalované však nemůže jít k tíži žalobkyně, proto bylo žalované uloženo, aby jistinu vrátila v obecné pariční lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Hradci Králové - pobočce v Pardubicích do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí, a to písemně ve dvojím vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":18,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí/exekuci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSPU:2026:27.C.312.2025.1","publishedAt":"2026-11-04","decisionAt":"2026-07-31","caseNumber":{"senate":27,"registry":"C","index":312,"year":2025,"pageNumber":54},"solver":{"titlesBefore":"","firstName":"Jan","lastName":"Macl","titlesAfter":"","function":"samosoudce"},"courtCode":"OSPU","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o 28 348 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"3","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"7","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"14b","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"49","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"114c","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"115a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"137","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"26","lexNumber":117,"lexYear":1995,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":110,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"6","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"7","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"588","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1879","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAKLADY_RIZENI","BEZDUVODNE_OBOHACENI","DOKAZOVANI","SMLOUVA_O_UVERU","POSTOUPENI_POHLEDAVKY"]},"styles":[{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":true},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":true},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":true},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":17,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":18,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}