{"uuid":"3bf617e6-3f34-4ec1-8049-c95811bbf987","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Lasotovou Brabcovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o 25 105 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 15 000 Kč od 12. 12. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba se zamítá do částky 10 105 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 15 000 Kč od 13. 9. 2025 do 11. 12. 2025.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 15 000 Kč od 12. 12. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá do částky 10 105 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 15 000 Kč od 13. 9. 2025 do 11. 12. 2025.III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s tím, že žalovaná uzavřela se společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". (dále též jako „věřitel“) smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 700 Kč a smluvního úroku z úvěru v částce 225 Kč nejpozději do 12. 9. 2025, což dosud neučinila. Pohledávka věřitele ze shora uvedené smlouvy za žalovanou byla postoupena žalobkyni, která se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 700 Kč, smluvního úroku ve výši 225 Kč, sjednané smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z neuhrazené jistiny za období od 13. 9. 2025 do 21. 7. 2026 v částce 4 680 Kč, nákladů za upomínky k úhradě v částce 800 Kč (50 Kč za každou zaslanou SMS a 30 Kč za e-mail), nákladů za upomínky v částce 1 000 Kč (500 Kč za každý odeslaný dopis), jednorázového poplatku za administraci prodlení delšího než 14 dnů ve výši 700 Kč. Žalobkyně uvedla, že věřitel před poskytnutím úvěru posoudil úvěruschopnost žalované, když z výpisu z bankovního účtu byla ověřena pravidelnost a výše příjmu a výše výdajů, údaje byly zaznamenány v kartě klienta. Žalovaná dosud na závazek neuhradila ničeho.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobkyně v řízení prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalované částku 15 000 Kč, a to dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" na bankovní účet číslo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":". Soud má za prokázané, že mezi stranami došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve smyslu ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), avšak s ohledem na níže uvedené dospěl k závěru, že tato smlouva je pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ust. § 580 odst. 1 OZ neplatná. Za vadná považuje soud ujednání o výši poplatku v částce 2 700 Kč ve spojení s úrokem v částce 225 Kč, neboť žalovaná se smlouvou se splatností v trvání 30 dnů zavázala uhradit jistinu ve výši 15 000 Kč včetně úroku a poplatku v celkové částce 2 700 Kč, představující úrok 240 % ročně. Mimo to byly ve smlouvě sjednány následky prodlení se splácením ve formě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení, či povinnost hradit nepřiměřeně vysoké náklady na upomínání. Pokud se jedná o sjednaný úrok, pak soud uvádí, že úrokem se rozumí sjednaná odměna za přenechání peněz k užívání, tedy cena služby poskytované podnikatelským subjektem, která samozřejmě zahrnuje přiměřený zisk a současně náklady na jeho dosažení. Za úrok, tedy cenu užívání peněz, tak soud považuje veškeré náklady, které musí úvěrovaný vynaložit, aby dosáhl zamýšlené transakce a je nerozhodné, jak je formálně označí úvěrující. Pokud tedy právní předchůdkyně žalobkyně sjednala se žalovanou povinnost hradit na poskytnutou jistinu 15 000 Kč se splatností 30 dnů poplatek ve výši 2 700 Kč, je třeba tento považovat taktéž za sjednaný úrok. V dané smlouvě byl tak pro dobu trvání smlouvy určen úrok v celkové výši 240 % ročně, v době, kdy se obvyklá průměrná úroková sazba krátkodobých spotřebitelských úvěrů pohybovala okolo 10 % ročně. Je přitom nerozhodné, že se jednalo o krátkodobě poskytnutý úvěr se splatností v délce jednoho měsíce. Judikatura soudů přitom standardně považuje za nepřiměřenou a odporující dobrým mravům takovou výši úroku, která podstatně přesahuje výši úroku v době jejího sjednání obvyklou (př. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Podstatným přesahem je zpravidla takový přesah, který původní veličinu navyšuje o desítky procent. Nicméně podstatný přesah obvyklé úrokové sazby může být odůvodněn rizikovostí dané transakce, zejména s ohledem na osobu, které peněžní prostředky poskytuje. Zvláštní rizikovost dané transakce ovšem z ničeho nevyplývá a žalobkyně ji ani netvrdila. Tato rizikovost však nemá vliv v situaci, je-li sjednaná výše úroku zcela (extrémně) nepřiměřená obvyklé výši úroku (př. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005), jak je tomu v daném případě (úrok ve výši 240 % ročně). Při hodnocení souladu smlouvy, jejímž účastníkem je spotřebitel, kterému z ní má vzniknout závazek k placení takto (extrémně) vysokého úroku, s dobrými mravy je nutno přihlédnout i k okolnostem, za kterých byla uzavřena a k jejímu dalšímu obsahu. Smlouva byla uzavřena adhézním způsobem; žalovaná akceptovala formulářovou dokumentaci vypracovanou právní předchůdkyní žalobkyně, jejíž obsah nemohla reálně nijak ovlivnit. Soud přihlédl rovněž k tomu, že pro případ porušení téže povinnosti, je žalovaná stižena i další podstatnou sankcí, a to smluvní pokutou, stanovenou na horní hranici zákonné přípustnosti, určené v ust. § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. Zhodnotil-li uvedené okolnosti soud v jejich souhrnu, včetně toho, že smlouva nestanoví žádné sankce pro případ, kdy by byla porušena právní předchůdkyní žalobkyně, dospěl k závěru, že zkoumaná smlouva je právním jednáním, které se dobrým mravům příčí a tedy jednáním neplatným. Soud v této souvislosti poukazuje na judikaturu Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 11. 2020, č.j. 25 Co 279/2020-47.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti právní předchůdkyní žalobkyně před uzavřením smlouvy žalobkyně předložila výpis z bankovního účtu vedeného na jméno žalované, z něhož vyplývá nulový zůstatek, dále skutečnost, že žalovaná čerpala v rozhodném období úvěry či zápůjčky i u dalších věřitelů, jako např. společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", dále, že opakovaně z tohoto účtu byly poukazovány finanční prostředky společnostem, jejichž předmětem činnosti jsou sázky a hazardní hry (jako společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"). V kartě klienta bylo uvedeno, že příjmem žalované byl rodičovský příspěvek či peněžitá pomoc v mateřství v částce 16 184 Kč, že žalovaná má 2 vyživovací povinnosti, příjem domácnosti měl činil 50 000 Kč měsíčně, výdaje na služby a energie 7 500 Kč, přičemž tyto jednostranně uvedené údaje nebyly doloženy žádnými důkazy (příjmy a výdaje tak byly pouze tvrzeny, nikoliv prokázány). Žalobkyně nepředložila výpis z veřejných registrů NRKI, BRKI, SOLUS, insolvenčního rejstříku, z nichž by bylo zřejmé, zda a jaké další závazky žalovaná před uzavřením smlouvy a poskytnutím úvěru měla. Soud tudíž dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno stran dostatečného posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy, když nebyly dostatečně ověřeny příjmy žalované a členů domácnosti, a především jejich stabilita. Stejně tak nebyly řádně posouzeny výdaje žalované, které nebyly nikterak prokázány, mimo to z výpisů z bankovního účtu bylo zřejmé, že konečné zůstatky jsou povětšinou nulové, tedy výdaje žalované zcela pokrývají její příjmy a žalovaná tak není úvěruschopná, neboť není schopna hradit další závazky, což koresponduje s tím, že žalovaná dosud na závazek ničeho neuhradila. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nepředložila výpisy ze shora uvedených veřejných registrů není ani zřejmé, zda a v jaké výši byly případné další závazky žalované ve vztahu k jiným věřitelům, jaké byly splátky těchto závazků a zda žalovaná tyto předchozí závazky řádně plnila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Soud tudíž dospěl k závěru, že věřitel v předsmluvní fázi posoudil nedostatečně úvěruschopnost žalované, tedy věřitelem nebyla splněna povinnost dle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť nebyly řádně před poskytnutím úvěrů posouzeny příjmy (míněno prokázané příjmy, nikoliv pouze tvrzené), a výdaje žalované (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu III. ÚS 4129/18). Soud tudíž dospěl k závěru, že se jednalo v případě smlouvy o úvěru o neplatné právní jednání ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně prokázala, že věřitel vyplatil žalované celkem částku 15 000 Kč, přičemž žalovaná dosud na tuto částku ničeho neuhradila, soud tudíž podané žalobě vyhověl co do částky 15 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalované dle ust. § 2991 odst. 1 OZ, a to v souladu s ust. § 1970 OZ včetně úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za dobu od 12. 12. 2025 do zaplacení, když v této době byla žalovaná prokazatelně na základě předžalobní výzvy ze dne 25. 11. 2025, předané k poštovní přepravě dne 1. 12. 2025 (v níž byla žalovanému poskytnuta lhůta k plnění do 7 dnů) v prodlení s úhradou, když žalovaná netvrdila, tudíž ani neprokázala, jaké jsou její možnosti splnit uvedený dluh, byť břemeno tvrzení a břemeno důkazní v tomto směru spočívalo na ní (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2025, sp.zn. 33 Cdo 1902/2025).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Výrokem II. pak soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť s ohledem na právní posouzení uzavřené smlouvy jakožto neplatného právního jednání byly další nároky spočívající ve sjednaném poplatku, úrocích, nákladech na vymáhání, smluvní pokuty, části úroku z prodlení, s ohledem na absenci právního základu, na základě něhož by se žalobkyně těchto oprávněně domáhala, nedůvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Výrokem III. soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 OSŘ, dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalované při součtu příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku byl obdobný, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s tím, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, . (dále též jako „věřitel“) smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo , číslo, , na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 700 Kč a smluvního úroku z úvěru v částce 225 Kč nejpozději do 12. 9. 2025, což dosud neučinila. Pohledávka věřitele ze shora uvedené smlouvy za žalovanou byla postoupena žalobkyni, která se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 700 Kč, smluvního úroku ve výši 225 Kč, sjednané smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z neuhrazené jistiny za období od 13. 9. 2025 do 21. 7. 2026 v částce 4 680 Kč, nákladů za upomínky k úhradě v částce 800 Kč (50 Kč za každou zaslanou SMS a 30 Kč za e-mail), nákladů za upomínky v částce 1 000 Kč (500 Kč za každý odeslaný dopis), jednorázového poplatku za administraci prodlení delšího než 14 dnů ve výši 700 Kč. Žalobkyně uvedla, že věřitel před poskytnutím úvěru posoudil úvěruschopnost žalované, když z výpisu z bankovního účtu byla ověřena pravidelnost a výše příjmu a výše výdajů, údaje byly zaznamenány v kartě klienta. Žalovaná dosud na závazek neuhradila ničeho.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobkyně v řízení prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalované částku 15 000 Kč, a to dne , datum,  na bankovní účet číslo , č. účtu, . Soud má za prokázané, že mezi stranami došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , číslo,  dne , datum,  ve smyslu ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), avšak s ohledem na níže uvedené dospěl k závěru, že tato smlouva je pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ust. § 580 odst. 1 OZ neplatná. Za vadná považuje soud ujednání o výši poplatku v částce 2 700 Kč ve spojení s úrokem v částce 225 Kč, neboť žalovaná se smlouvou se splatností v trvání 30 dnů zavázala uhradit jistinu ve výši 15 000 Kč včetně úroku a poplatku v celkové částce 2 700 Kč, představující úrok 240 % ročně. Mimo to byly ve smlouvě sjednány následky prodlení se splácením ve formě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení, či povinnost hradit nepřiměřeně vysoké náklady na upomínání. Pokud se jedná o sjednaný úrok, pak soud uvádí, že úrokem se rozumí sjednaná odměna za přenechání peněz k užívání, tedy cena služby poskytované podnikatelským subjektem, která samozřejmě zahrnuje přiměřený zisk a současně náklady na jeho dosažení. Za úrok, tedy cenu užívání peněz, tak soud považuje veškeré náklady, které musí úvěrovaný vynaložit, aby dosáhl zamýšlené transakce a je nerozhodné, jak je formálně označí úvěrující. Pokud tedy právní předchůdkyně žalobkyně sjednala se žalovanou povinnost hradit na poskytnutou jistinu 15 000 Kč se splatností 30 dnů poplatek ve výši 2 700 Kč, je třeba tento považovat taktéž za sjednaný úrok. V dané smlouvě byl tak pro dobu trvání smlouvy určen úrok v celkové výši 240 % ročně, v době, kdy se obvyklá průměrná úroková sazba krátkodobých spotřebitelských úvěrů pohybovala okolo 10 % ročně. Je přitom nerozhodné, že se jednalo o krátkodobě poskytnutý úvěr se splatností v délce jednoho měsíce. Judikatura soudů přitom standardně považuje za nepřiměřenou a odporující dobrým mravům takovou výši úroku, která podstatně přesahuje výši úroku v době jejího sjednání obvyklou (př. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Podstatným přesahem je zpravidla takový přesah, který původní veličinu navyšuje o desítky procent. Nicméně podstatný přesah obvyklé úrokové sazby může být odůvodněn rizikovostí dané transakce, zejména s ohledem na osobu, které peněžní prostředky poskytuje. Zvláštní rizikovost dané transakce ovšem z ničeho nevyplývá a žalobkyně ji ani netvrdila. Tato rizikovost však nemá vliv v situaci, je-li sjednaná výše úroku zcela (extrémně) nepřiměřená obvyklé výši úroku (př. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005), jak je tomu v daném případě (úrok ve výši 240 % ročně). Při hodnocení souladu smlouvy, jejímž účastníkem je spotřebitel, kterému z ní má vzniknout závazek k placení takto (extrémně) vysokého úroku, s dobrými mravy je nutno přihlédnout i k okolnostem, za kterých byla uzavřena a k jejímu dalšímu obsahu. Smlouva byla uzavřena adhézním způsobem; žalovaná akceptovala formulářovou dokumentaci vypracovanou právní předchůdkyní žalobkyně, jejíž obsah nemohla reálně nijak ovlivnit. Soud přihlédl rovněž k tomu, že pro případ porušení téže povinnosti, je žalovaná stižena i další podstatnou sankcí, a to smluvní pokutou, stanovenou na horní hranici zákonné přípustnosti, určené v ust. § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. Zhodnotil-li uvedené okolnosti soud v jejich souhrnu, včetně toho, že smlouva nestanoví žádné sankce pro případ, kdy by byla porušena právní předchůdkyní žalobkyně, dospěl k závěru, že zkoumaná smlouva je právním jednáním, které se dobrým mravům příčí a tedy jednáním neplatným. Soud v této souvislosti poukazuje na judikaturu Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 11. 2020, č.j. 25 Co 279/2020-47.4. Ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti právní předchůdkyní žalobkyně před uzavřením smlouvy žalobkyně předložila výpis z bankovního účtu vedeného na jméno žalované, z něhož vyplývá nulový zůstatek, dále skutečnost, že žalovaná čerpala v rozhodném období úvěry či zápůjčky i u dalších věřitelů, jako např. společnosti , právnická osoba, , dále, že opakovaně z tohoto účtu byly poukazovány finanční prostředky společnostem, jejichž předmětem činnosti jsou sázky a hazardní hry (jako společnost , právnická osoba, ). V kartě klienta bylo uvedeno, že příjmem žalované byl rodičovský příspěvek či peněžitá pomoc v mateřství v částce 16 184 Kč, že žalovaná má 2 vyživovací povinnosti, příjem domácnosti měl činil 50 000 Kč měsíčně, výdaje na služby a energie 7 500 Kč, přičemž tyto jednostranně uvedené údaje nebyly doloženy žádnými důkazy (příjmy a výdaje tak byly pouze tvrzeny, nikoliv prokázány). Žalobkyně nepředložila výpis z veřejných registrů NRKI, BRKI, SOLUS, insolvenčního rejstříku, z nichž by bylo zřejmé, zda a jaké další závazky žalovaná před uzavřením smlouvy a poskytnutím úvěru měla. Soud tudíž dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno stran dostatečného posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy, když nebyly dostatečně ověřeny příjmy žalované a členů domácnosti, a především jejich stabilita. Stejně tak nebyly řádně posouzeny výdaje žalované, které nebyly nikterak prokázány, mimo to z výpisů z bankovního účtu bylo zřejmé, že konečné zůstatky jsou povětšinou nulové, tedy výdaje žalované zcela pokrývají její příjmy a žalovaná tak není úvěruschopná, neboť není schopna hradit další závazky, což koresponduje s tím, že žalovaná dosud na závazek ničeho neuhradila. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nepředložila výpisy ze shora uvedených veřejných registrů není ani zřejmé, zda a v jaké výši byly případné další závazky žalované ve vztahu k jiným věřitelům, jaké byly splátky těchto závazků a zda žalovaná tyto předchozí závazky řádně plnila.5. Soud tudíž dospěl k závěru, že věřitel v předsmluvní fázi posoudil nedostatečně úvěruschopnost žalované, tedy věřitelem nebyla splněna povinnost dle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť nebyly řádně před poskytnutím úvěrů posouzeny příjmy (míněno prokázané příjmy, nikoliv pouze tvrzené), a výdaje žalované (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu III. ÚS 4129/18). Soud tudíž dospěl k závěru, že se jednalo v případě smlouvy o úvěru o neplatné právní jednání ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně prokázala, že věřitel vyplatil žalované celkem částku 15 000 Kč, přičemž žalovaná dosud na tuto částku ničeho neuhradila, soud tudíž podané žalobě vyhověl co do částky 15 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalované dle ust. § 2991 odst. 1 OZ, a to v souladu s ust. § 1970 OZ včetně úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za dobu od 12. 12. 2025 do zaplacení, když v této době byla žalovaná prokazatelně na základě předžalobní výzvy ze dne 25. 11. 2025, předané k poštovní přepravě dne 1. 12. 2025 (v níž byla žalovanému poskytnuta lhůta k plnění do 7 dnů) v prodlení s úhradou, když žalovaná netvrdila, tudíž ani neprokázala, jaké jsou její možnosti splnit uvedený dluh, byť břemeno tvrzení a břemeno důkazní v tomto směru spočívalo na ní (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2025, sp.zn. 33 Cdo 1902/2025).6. Výrokem II. pak soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť s ohledem na právní posouzení uzavřené smlouvy jakožto neplatného právního jednání byly další nároky spočívající ve sjednaném poplatku, úrocích, nákladech na vymáhání, smluvní pokuty, části úroku z prodlení, s ohledem na absenci právního základu, na základě něhož by se žalobkyně těchto oprávněně domáhala, nedůvodné.7. Výrokem III. soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 OSŘ, dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalované při součtu příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku byl obdobný, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Chebu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSCH:2026:12.C.213.2026.1","publishedAt":"2026-10-02","decisionAt":"2026-08-28","caseNumber":{"senate":12,"registry":"C","index":213,"year":2026,"pageNumber":17},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Zuzana","lastName":"Lasotová Brabcová","titlesAfter":"","function":"samosoudkyně"},"courtCode":"OSCH","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o 25 105 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"580","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAKLADY_RIZENI","DOKAZOVANI","NAHRADA_NAKLADU"]},"styles":[{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}