{"uuid":"3d1dbeec-f968-42d5-8853-4cd74a4646c9","header":[{"texts":[{"text":"Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jitky Denemarkové a soudkyň Mgr. Andrey Grycové a Mgr. Patricie Adamičkové ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, k odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 13. listopadu 2025, č. j. 11 C 145/2021-572,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Soud I. stupně rozsudkem ze dne 13. 11. 2025, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", výrokem I zrušil podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k nemovitým věcem: pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", zastavěná plocha a nádvoří, o rozloze 127 m², jehož součástí je stavba č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", bydlení, dále k pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" o rozloze 219 m², zahrada a dále k pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" o rozloze 19 m², ostatní plocha, nacházející se v katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", obec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":",","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"zapsané v katastru nemovitostí u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", katastrální pracoviště ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", na LV č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen „Nemovitosti“), výrokem II přikázal Nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobce, výrokem III uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému částku 4 715 000 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku a výrokem IV rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě ve znění jejich doplnění, jíž se žalobce, resp. právní předchůdkyně žalobce domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví k Nemovitostem s odůvodněním, že spoluvlastníci se shodnou, že chtějí zrušit podílové spoluvlastnictví, avšak neshodnou se na obvyklé ceně Nemovitostí a způsobu jeho vypořádání. Žalobce hodlá Nemovitost užívat jako celek, provést jejich nutné a žádoucí opravy týkající se zejména stavby, má dostatek finančních prostředků na vyplacení vypořádacího podílu žalovaného. Reálné rozdělení Nemovitostí včetně vyčlenění bytových jednotek (dále také jen „jednotky“) v domě není možné, neboť rodinný dům nelze rozdělit v poměru spoluvlastnických podílů účastníků, kdy velikost spoluvlastnického podílu žalobce činí ¾ a žalovaného činí ¼. Nadto rodinný dům má společný vstup, společný rozvod elektřiny, plynu, vody a odpadu, přičemž stavební úpravy nezbytné pro rozdělení domu na 2 jednotky či na 2 samostatné části by byly natolik rozsáhlé a nákladné, že nelze hovořit o ekonomicky proveditelném řešení, dle odhadu by přestavba domu v tomto ohledu stěží nepřekročila 2 miliony Kč. Není ani zřejmé, kdo by hradil náklady na stavební rozdělení domu, neboť z dosavadního řízení, resp. chování žalovaného při vyjednávání o dohodě o vypořádání spoluvlastnictví vyplynulo, že žalovaný dostatečné finanční prostředky nemá. Žalovaný užívá rodinný dům v rozporu s velikostí podílů i v rozporu s původní dohodou spoluvlastníků, kdy proti vůli žalobce užívá 2/3 rodinného domu (celé 1. a 3. podlaží rodinného domu a garáž se skladem). Žalobce jako většinový spoluvlastník přitom rozhodl, že bude rodinný dům užívat výlučně on, a to tak, že bude v rodinném domě bydlet, přičemž žalovaný odmítá rodinný dům vyklidit. Za užívání domu nad rámec svého spoluvlastnického podílu žalovaný žalobci (ani právní předchůdkyni žalobce) ničeho neplatil a neplatí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že souhlasí se zrušením podílového spoluvlastnictví, přičemž ohledně vypořádání nejprve navrhoval, aby byly Nemovitosti přikázány do jeho výlučného vlastnictví s tím, že by žalobci vyplatil vypořádací podíl z prodeje jeho nemovitostí v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Následně od tohoto návrhu na vypořádání upustil a navrhl rozdělení Nemovitostí vyčleněním jednotek, a to tak, že by žalovaný nabyl vlastnické právo k bytové jednotce č. 1 zahrnující prostory bytu v podkroví domu užívané žalovaným, přičemž s tímto vlastnictvím by bylo spojeno právo nevýlučného užívání společných částí domu (vstupní chodba v domě, schodiště do podkroví a schodiště do suterénu společně s tímto pozemkem a společnými částmi domu ve smyslu § 1160 o. z.) a části A (vyznačená v přiložené katastrální mapě) pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" a dále právo výlučného užívání části B (vyznačená v přiložené katastrální mapě) pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalobce by nabyl vlastnické právo k bytové jednotce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" (prostory bytu v přízemí domu užívané nájemci žalobce), k nebytové jednotce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" (sklepní prostory v suterénu domu) a k pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" a dále by mu svědčilo právo nevýlučného užívání společných částí domu (vstupní chodba v domě, schodiště do podkroví a schodiště do suterénu společně s tímto pozemkem a společnými částmi domu ve smyslu § 1160 o. z.) a části A (vyznačená v přiložené katastrální mapě) pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" a dále právo výlučného užívání části C (vyznačená v přiložené katastrální mapě) pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalovaný dále zdůraznil, že nemá likvidní finanční prostředky na zaplacení vypořádacího podílu žalobci. Ve vztahu k nemovitostem v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", jejichž součástí je rodinný dům, žalovaný uvedl, že nemá možnost zde bydlet z důvodu, že jeho nezletilý syn ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" trpí poruchou autistického spektra – Aspergerův syndrom bez poruchy intelektu, kdy výrazná změna představující stěhování spojená se změnou školy by se negativně promítla do jeho psychického stavu. Nadto žalovaný tyto nemovitosti pronajímá, kdy nájem z těchto nemovitostí je aktuálně jediným zdrojem příjmů žalovaného. Konečně Nemovitosti, resp. dům byl postaven předky žalovaného, tudíž k nim má osobní vazbu. Žalovaný se neztotožňuje s výší nákladů na přestavbu domu tvrzenou žalobcem, naopak nutnost stavebních úprav je minimální, přičemž žalovaný je ochoten podílet se na případných nákladech rozdělení domu na jednotky částkou 200 000 Kč. Mezi účastníky řízení není vedeno žádné soudní řízení a účastníci spolu běžně komunikují, takové vztahy je možno očekávat i v budoucnu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Soud I. stupně po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky Nemovitostí, žalobce vlastní podíl ve výši ¾, žalovaný ve výši ¼. Oba chtějí zrušit podílové spoluvlastnictví k Nemovitostem. Žalovaný v Nemovitosti (stavbě) žije se svým nezletilým synem. Nemovitosti nelze reálně rozdělit a ani nelze v domě bez nadbytečných a vysokých nákladů vyčlenit bytové a nebytové jednotky. Žalobce prodal dům v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", který měl ve spoluvlastnictví se svou sestrou, a z tohoto prodeje generoval příjem, který je připraven ihned použít na zaplacení vypořádacího podílu žalovaného ve výši 4 715 000 Kč odpovídající ¼ ze znalecky stanovené obvyklé ceny Nemovitostí ve výši 18 860 000 Kč. Žalobce chce Nemovitosti užívat a bydlet v domě se svou partnerkou a se svými dcerami, soužití v jednom domě s žalovaným by bylo problematické, jejich vzájemné vztahy jsou narušeny, partnerka žalobce a rodina nechtějí bydlet v jednom domě se žalovaným. Mezi účastníky panují další nesrovnalosti (ohledně povolení stavby garáže, použití prostředků na nutné opravy a rekonstrukci domu, vyúčtování služeb, v otázce nadužívání Nemovitosti žalovaným). Žalovaný nevlastní dostatek finančních prostředků na vyplacení vypořádacího podílu žalobce. Žalovaný nepracuje, je otec samoživitel, jediný příjem generuje z pronájmu vlastní nemovitosti v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", ve které se nachází 3 bytové jednotky. Musel by si vzít úvěr na to, aby případné (jakékoliv) stavební náklady s vymezením bytových jednotek a nebytových jednotek v Nemovitosti sanoval. Nezletilý syn žalovaného ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" má diagnostikovaný Aspergerův syndrom, změny jsou pro něj zátěží, na kterou se musí postupně připravovat. Žalovaný chce zůstat bydlet v rámci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", aby syn nemusel měnit školu a zachoval mu tím stabilitu prostředí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Po právní stránce soud I. stupně citoval § 1143, § 1144 odst. 1, 2, § 1145 a § 1147 o. z. a přiléhavou judikaturu Nejvyššího soudu týkající se vypořádání podílového spoluvlastnictví rozdělením věci či vyčleněním na jednotky a dospěl k závěru, že je namístě rozhodnout soudně o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k Nemovitostem, neboť ač oba účastníci chtějí podílové spoluvlastnictví zrušit, neshodnou se na způsobu vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví. Soud I. stupně se zabýval prioritní variantou způsobu vypořádání, a to rozdělením Nemovitostí včetně transformace podílového spoluvlastnictví na bytové spoluvlastnictví (vyčleněním jednotek v domě), avšak s ohledem na závěry znaleckého posudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" včetně jeho výslechu, vzal za prokázané, že reálné rozdělení Nemovitosti bez snížení jejich obvyklé hodnoty ani transformace na bytové spoluvlastnictví vyčleněním jednotek možné není. Dle závěru znalce se jedná o jeden funkční celek pozemků a stavby, přičemž transformaci na bytové jednotky znalec vyloučil mimo jiné pro nevhodnost objektu k takovému postupu, nikoliv nepatrné rozdílné velikosti spoluvlastnických podílů, pro problém s přístupem do jednotek, pro otázku inženýrských sítí a problém se zřízením samostatného vstupu. I hypotetické vyčlenění jednotek ve stavbě by si vyžádalo masivní investice včetně zpracovaného projektu, kdy náklady odhadl na vyšší statisíce až jednotky milionů. Soud I. stupně tedy zrušil a vypořádal podílové spoluvlastnictví dle § 1147 o. z. přikázáním Nemovitostí žalobci za náhradu odpovídající obvyklé ceně Nemovitostí a velikosti spoluvlastnického podílu žalovaného. Ve vztahu k námitce žalovaného týkající se jeho nezletilého syna soud uvedl, že žalovaný a jeho nezletilý syn měli dostatek potřebného času se na možnost stěhování připravit s ohledem na skutečnost, že řízení bylo zahájeno již v roce 2021. O náhradě nákladů řízení rozhodl v souladu se stanoviskem pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. Pl. ÚS – st. 59/23, a to s ohledem na skutečnost, že řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví má povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Proti rozsudku podal odvolání žalovaný z důvodu dle § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř. Namítá, že žalovaný nechtěl zrušit a vypořádat podílové spoluvlastnictví, pouze respektoval zákonné právo žalobce nesetrvávat v podílovém spoluvlastnictví. Nesouhlasí se závěrem o nemožnosti rozdělení budovy na jednotky. V tomto směru poukázal na znalecký posudek, v němž znalec uvedl 9 kritérií, která jsou relevantní pro posouzení podmínek reálného rozdělení na jednotky, přičemž se zabýval 3 kritérii, které však vztáhl na reálné rozdělení stavby, nikoli na její rozdělení na jednotky a dalšími 6 kritérii se znalec pro neúčelnost již nezabýval. Pokud znalec řešil možnost reálného rozdělení stavby na dvě samostatné části s tím, že to není možné, pak odpovídal na jinou než zadanou otázku. Pokud jde o podmínku vzniku samostatných nemovitých věcí (samostatných jednotek), která dle znalce není možná z důvodu jednoho centrálního schodiště (vedoucího z 1. NP do 1. PP a do 2. NP), které by muselo být zachováno i při výstavbě venkovního schodiště, pak žalovaný uvádí, že schodiště z 1. NP do 2. NP by bylo možno rozebrat a otvor zazdít, příp. ponechat schodiště a zazdít otvor mezi oběma podlažími. Pokud jde o nemožnost rozdělení budovy dle vodorovné dělící roviny, toto se týká reálného rozdělení stavby, nikoli dělení na jednotky, obdobně jako kritérium, že každá z nově vzniklých staveb by musela být situována na vlastním pozemku. Pokud soud I. stupně argumentoval, že rozdělení budovy brání nikoli nepatrné rozdílné velikosti spoluvlastnických podílů, tak toto by bylo možno vyrovnat finančně. Inženýrské sítě mohou být odděleny bez větších nákladů, když by bylo třeba dořešit pouze podružná měřidla ke všem médiím. Rovněž tak je řešitelný problém se zřízením samostatného vstupu, kdy žalovaný navrhl možné řešení samostatného vstupu přes nově zbudované schodiště na střechu verandy, k čemuž se znalec nedokázal vyjádřit bez konkrétního projektu, nicméně soud návrh důkazu tímto projektem zamítl. Pokud jde o tvrzení znalce o masivní investici na stavební úpravy, pak znalec v rámci své výpovědi na jedné straně uvedl, že by pro posouzení potřeboval zpracovaný projekt, na druhou stranu však bez takového projektu vyslovil pouze odhad finanční náročnosti, což však dle žalovaného bez projektu není možné. Žalovaný nesouhlasí ani s údajnou konfliktností vzájemných vztahů, kdy aktuálně o využívání budovy neprobíhá žádný spor. Žalobce sice oznámil záměr užívat Nemovitosti celé pro sebe, nicméně k žádosti žalovaného o doplnění konkrétních údajů (finančního vypořádání za nadužívání Nemovitostí) již neodpověděl, a proto zůstala záležitost nedořešena. Soud I. stupně tedy nesprávně nepřipustil k důkazu projekt stavebních úprav a zpracování dodatku znaleckého posudku, který jediný by mohl stanovit výši případných nákladů na stavební úpravy potřebné k vymezení jednotek, přičemž žalovaný potvrdil, že by byl připraven tyto výdaje financovat sjednáním úvěru zajištěným zástavním právem k jeho nemovitostem v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dále namítá nevhodnost zrušení podílového spoluvlastnictví s ohledem na nezletilého syna žalovaného, kdy zdravotní důsledky stěhování soud I. stupně posoudil pouze na základě laického názoru, ačkoli jde o odbornou otázku a měl být zajištěn znalecký posudek či alespoň stanovisko lékaře s patřičnou odborností. Dle žalovaného hrozící újma představuje vážné ohrožení oprávněného zájmu žalovaného ve smyslu § 1155 o. z. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Žalobce se k odvolání žalovaného vyjádřil tak, že navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Námitka žalovaného, že nechtěl zrušit a vypořádat podílové spoluvlastnictví je irelevantní. Znalecký posudek, který zodpověděl odbornou otázku (ne)možnosti reálného rozdělení Nemovitostí, je srozumitelný a znalec v něm přesvědčivě a úplně reagoval na otázky soudu. Závěr znalce o nemožnosti reálného rozdělení logicky implikuje i závěr o nemožnosti rozdělení na jednotky. Žalovaný v rámci polemiky o správnosti závěrů znalce odkazuje pouze na písemný znalecký posudek, avšak znalec byl i vyslechnut a svůj závěr o nemožnosti reálného rozdělení potvrdil. Pokud žalovaný v odvolání zmiňuje „projekt stavebních úprav“, pak prezentovaný text není projektem, znalec se k němu vyjádřil tak, že z jeho textu ani neplyne, že by stavební úpravy i kdyby byly proveditelné (např. z hlediska norem na parametry chodeb, požárních předpisů apod.) mohly být považovány za „rozdělení“, když žalovaný zaměňuje „rozdělení“ s demolicí domu a vystavěním nového domu s jednotkami, což však nelze považovat za „dobře možné“ rozdělení věci ve smyslu § 1147 věty prvé o. z. Na nekonfliktnost vztahu mezi účastníky nelze usuzovat z absence jiného soudního sporu, žalovaný nadužívá Nemovitosti, žalobcova rodina nechce s ohledem na minulost žalovaného sdílet s žalovaným dům, přičemž žalobce jako většinový vlastník rozhodl, že od 1. 7. 2026 bude Nemovitosti užívat žalobce, a pokud žalovaný nevyklidí Nemovitosti, bude muset proti žalovanému podat žalobu na vyklizení. Tvrzení o ohrožení oprávněného zájmu žalovaného ve smyslu § 1155 o. z. tento nedoložil, avšak nesnáz spočívající se stěhováním nemůže založit překážku vypořádání spoluvlastnictví, navíc žalovaný nenavrhl odložení zrušení vypořádání spoluvlastnictví. Konečně toto ani nepřichází v úvahu, pokud řízení trvá již 5 let.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Odvolací soud přezkoumal z podnětu včasného a přípustného odvolání napadený rozsudek včetně předcházejícího řízení podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 o. s. ř., poté dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. V daném případě soud I. stupně učinil ve věci správná skutková zjištění, provedené důkazy řádně zhodnotil v souladu s § 132 o. s. ř. a dospěl ke správným právním závěrům. Pokud jde o odvolací námitky žalovaného, tak tyto odvolací soud neshledal jako opodstatněné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Námitka žalovaného, že tento nechtěl zrušit a vypořádat podílové spoluvlastnictví, pouze respektoval zákonné právo žalobce nesetrvávat v podílovém spoluvlastnictví, není pravdivá, neboť sám žalovaný v podání ze dne 3. 6. 2021 označeným jako „vzájemný návrh“ navrhoval zrušení podílového spoluvlastnictví Nemovitostí a přikázání Nemovitostí do jeho výlučného vlastnictví a byť na tomto návrhu následně netrval, tak u ústního jednání před soudem I. stupně dne 22. 11. 2022 učinili účastníci řízení nesporné, že oba chtějí zrušit podílové spoluvlastnictví, čemuž ostatně odpovídá fakt, že následně (v průběhu řízení) žalovaný navrhoval rozdělení Nemovitostí vyčleněním na jednotky. Nadto skutečnost, zda ostatní podíloví spoluvlastníci (ne)souhlasí se zrušením podílového spoluvlastnictví není v zásadě významná pro rozhodnutí ve věci, neboť ze zásady dle § 1140 odst. 1 o. z., že nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví, vyplývá dobrovolnost existence podílového spoluvlastnictví. V řízení pak nebylo tvrzeno, že by si spoluvlastníci ve smyslu § 1154 odst. 1 o. z. ujednali odklad zrušení spoluvlastnictví či by toto bylo odloženo pořízením pro případ smrti ve smyslu § 1155 odst. 2 o. z. Žalovaný pak v řízení ani netvrdil, že by ze strany žalobce, resp. právní předchůdkyně žalobce bylo podání žaloby na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví zneužitím práva, natož zjevným zneužitím práva ve smyslu § 8 o. z., které nepožívá ochrany.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Pokud žalovaný namítal nevhodnost zrušení podílového spoluvlastnictví s ohledem na jeho nezletilého syna, a to s odkazem na § 1155 odst. 1 o. z., pak předně dle § 1155 odst. 1 o. z. může soud pouze odložit zrušení podílového spoluvlastnictví, a to nejdéle na dva roky, avšak pouze za podmínky podání návrhu na odklad zrušení podílového spoluvlastnictví, který by musel být uplatněn buď jako samostatný návrh (žaloba) nebo jak vzájemný návrh proti návrhu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. 22 Cdo 5502/2015 či rozhodnutí ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 22 Cdo 4604/2016). V daném případě však žalovaný žádný takový návrh na odklad zrušení podílového spoluvlastnictví neučinil, proto je zcela nadbytečné zabývat se tím, zda by mohly být splněny předpoklady ve smyslu § 1155 odst. 1 o. z., tedy soud I. stupně nepochybil, pokud nedoplnil dokazování o znalecký posudek z oboru zdravotnictví či stanovisko odborného lékaře k otázce zdravotních důsledků stěhování pro syna žalovaného. Nadto úvahu soudu I. stupně, že žalovaný měl s ohledem na délku trvajícího řízení dostatek potřebného času připravit syna na možnost stěhování, považuje odvolací soud za odůvodněnou zejména s přihlédnutím ke skutečnosti, že žalovaný u ústního jednání před soudem I. stupně dne 22. 11. 2022 k otázce případného stěhování s ohledem na problematické reakce syna na změny uvedl: „takže nechce žalovaný, aby k té změně došlo v nějakou nevhodnou dobu, tzn. ideální, pokud by k ní mělo dojít, tak po konci školního roku, kdy by teda žalovaný předem musel řešit změnu bydlení a v souvislosti s tím i školy“. Pouze pro úplnost odvolací soud dodává, že v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví není soud oprávněn poučit některého z účastníků řízení o možnosti podat žalobu na odklad zrušení spoluvlastnictví (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 20. 3. 2018, sp. zn. I. ÚS 2345/17).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Odvolací soud neshledal důvodnou ani námitku žalovaného týkající se nesprávného skutkového závěru o nemožnosti rozdělení (transformace) Nemovitostí, resp. stavby na jednotky, kdy se jednalo o odbornou otázku, pro niž si soud I. stupně opatřil řádný znalecký podklad. Jak vyplývá ze zadání znaleckého posudku usnesením soudu I. stupně ze dne 28. 11. 2024, soud I. stupně mimo jiné uložil znalci, aby zodpověděl, zda lze: a) Nemovitosti, zejména pak stavbu ze stavebnětechnického hlediska reálně rozdělit (stavbu na jednotky) dle návrhu žalovaného ze dne 6. 8. 2024, pokud ano, jaké by byly finanční náklady; b) ze stavebnětechnického hlediska reálně rozdělit stavbu na jednotky i jiným způsobem, pokud ano, jaké by byly finanční náklady. Samotným obsahem znaleckého posudku i provedeným výslechem znalce pak byla vyvrácena námitka žalovaného, že znalec odpovídal na jiné než zadané otázky, neboť znalec se jak v písemném znaleckém posudku, tak ve výslechu výslovně zabýval otázku rozdělení (transformace) předmětné stavby na jednotky, a to jednak dle návrhu žalovaného ze dne 6. 8. 2024 či jiným způsobem. V tomto směru lze odkázat na skutková zjištění učiněná soudem I. stupně ze znaleckého posudku a výslechu znalce pod body 16 a 17 odůvodnění napadeného rozsudku. Znalec dle odvolacího soudu náležitě osvětlil, proč má zato, že rozdělení (transformace) stavby na jednotky v daném případě není možné, a to ať již dle návrhu žalovaného nebo jiným způsobem. Znalec zdůraznil, že rozdělení na jednotky brání především velikost a stavebnětechnický stav budovy, který neumožňuje rozdělení na jednotky, které by odpovídaly spoluvlastnickým podílům účastníků (3/4 a ¼), když velikosti těchto podílů by neodpovídalo žalovaným navrhované rozdělení na bytové jednotky v 1. NP a 2. NP. Navíc by v tomto případě bylo nutno realizovat nové venkovní schodiště za účelem vstupu do 2. NP, otázku inženýrských sítí, neboť prostory v 1. PP se společným kotlem a měřidly sítí by byly přístupné jen z jednotky v 1. NP, tedy znalec uzavřel, že rozdělení stavby vyčleněním na jednotky by bylo technicky těžko proveditelné. Nadto znalec v tomto směru odhadl náklady na stavební úpravy v řádu vyšších set tisíc až jednotek milionů Kč v závislosti na rozsahu přestavby, kdy jen samotný projekt by stál zhruba 100 000 Kč, přičemž žalovaný v řízení uváděl, že by byl ochoten se na případných nákladech rozdělení domu na jednotky podílet částkou 200 000 Kč. Odvolací soud nesdílí názor žalovaného, že pro výši finančních nákladů by bylo potřeba nechat vypracovat dodatek znaleckého posudku, neboť jednak pro určení přesné výše finančních nákladů by bylo potřeba mít k dispozici přesnou dokumentaci dané přestavby (např. projektovou dokumentaci), jednak pro závěr o vysoké finanční náročnosti postačí dle odvolacího soudu i kvalifikovaný odhad provedený znalcem v dané věci, když je všeobecně známa finanční náročnost stavebních prací, tím spíše vybudování samostatného nového vstupu (přístupu) do stavby (jednotky) na úrovni 2. NP. Za této situace tak soud I. stupně nepochybil, pokud zamítl další dokazování „Projektem stavebních úprav“ či dodatkem znaleckého posudku pro nadbytečnost. Lze tedy uzavřít, že soud I. stupně v souladu s citovanou judikaturou Nejvyššího soudu (sp. zn. 22 Cdo 967/2015) dospěl ke správnému právnímu závěru, že reálné rozdělení Nemovitostí, zahrnujících i rozdělení na jednotky, není možné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Pokud žalovaný v odvolání namítal možnost rozdělení Nemovitostí, resp. stavby na jednotky neodpovídající velikosti spoluvlastnických podílů a finančního dorovnání žalobci, pak odvolací soud považuje tuto námitku za nedůvodnou a účelovou. Předně i tuto otázku (jiné rozdělení na jednotky než vyplývající z návrhu žalovaného) znalec v rámci znaleckého posudku zodpověděl, když uvedl, že ani jiné stavebnětechnické řešení rozdělení Nemovitostí či na srovnatelné jednotky ve stavbě není prakticky možné (bod 16 odůvodnění rozsudku). Navíc odvolací soud spatřuje účelovost této námitky s ohledem na skutečnost, že žalovaný v řízení uváděl, že nemá finanční prostředky na vyplacení vypořádacího podílu žalobci, když ustoupil od svého záměru žalobce vyplatit prodejem nemovitostí žalovaného v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", a zároveň uváděl, že aktuálně nemá finanční prostředky ani na případné stavební náklady na realizaci stavebních úprav za účelem vymezení jednotek v domě, kdy by byl ochoten se na těchto nákladech podílet částkou 200 000 Kč, kterou by chtěl získat případným úvěrem. Žalovaný však po celou dobu řízení ani nedoložil, zda a v jaké případné výši by mu byl úvěr poskytnut a již vůbec ani netvrdil, jakým způsobem by si opatřil finanční prostředky na případné dorovnání, tím spíše že s ohledem na znalcem stanovenou obvyklou cenu Nemovitostí je evidentní, že případné finanční dorovnání by dosahovalo velmi vysoké částky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Konečně dle odvolacího soudu by rozdělení Nemovitostí na jednotky nebylo v daném případě dobře možné i s ohledem na postoj žalobce a jeho rodiny ve vztahu k žalovanému, resp. společnému užívání Nemovitostí s žalovaným. Žalovaný přehlíží, že v řízení bylo zjištěno, že žalobce chce předmětné Nemovitosti užívat spolu se svou rodinou (partnerkou a s dcerami žalobce s rodinou), přičemž žalobce považuje soužití v jednom domě s žalovaným za problematické, neboť jeho partnerka ani jeho rodina nechce bydlet s žalovaným v jednom domě (s poukazem na minulost žalovaného). Z postoje žalovaného v průběhu celého řízení je naopak zřejmé, že žalovaný chce Nemovitosti užívat právě k bydlení, kdy v tomto směru konstantně argumentoval nepříznivými následky změny bydliště na svého syna. O skutečné neochotě žalobce sdílet s rodinou a s žalovaným jeden dům svědčí i fakt, že tento jakožto většinový spoluvlastník již rozhodl, že od 1. 7. 2026 bude Nemovitosti užívat výlučně on, přičemž i ve vyjádření k odvolání žalovaného zdůraznil, že nevyklidí-li žalobce Nemovitosti, je připraven podat žalobu na vyklizení, nadto mezi účastníky panují neshody i ohledně toho, zda žalovaný nadužívá svůj spoluvlastnický podíl. I z tohoto důvodu není rozdělení Nemovitostí, resp. stavby na jednotky dobře možné. V tomto směru tak odvolací soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2019, sp. zn. 22 Cdo 879/2019, které se zabývalo otázkou, zda a kdy je možné vypořádat spoluvlastnictví rozdělením domu na jednotky i s ohledem na vztahy účastníků: „Jak vyplývá z odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu, založil odvolací soud své závěry o nemožnosti dělení domu na bytové jednotky i na úvaze o výši nákladů nutných na rozdělení. Současně však výslovně zdůraznil, že překážkou pro dělení je i postoj žalobkyně, která se z rodinného domu odstěhovala a pro svůj postoj k žalovanému se „do domu vrátit nemíní a odmítá společně, byť v oddělených bytových jednotkách, nemovitost s žalovaným obývat“. Dále pak odvolací soud poukázal na skutečnost, že vztahy mezi účastníky „dokládají vysokou intenzitu trvajícího vzájemného konfliktu, která vylučuje vypořádání podílového spoluvlastnictví k domu jeho rozdělením na bytové jednotky“. Závěr, že vzájemné vztahy podílových spoluvlastníků mohou být okolností vylučující rozdělení domu na bytové jednotky, přijímá současná rozhodovací praxe bez jakýchkoliv pochybností (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1618/2015, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. 22 Cdo 5345/2015, dostupné na www.nsoud.cz).“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. S ohledem na shora uvedené tak odvolací soud postupem dle § 219 o. s. ř. napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil, když věcně správným shledal i nákladový výrok.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř., a to v souladu se stanoviskem pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. Pl. ÚS – st. 59/23, neboť s ohledem na povahu řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví (iudicium duplex), kdy žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví může podat kterýkoli z podílových spoluvlastníků, nelze v daném případě vycházet ze zásady úspěchu a neúspěchu ve věci. V daném případě pak odvolací soud neshledal ani zvláštní důvody pro přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Soud I. stupně rozsudkem ze dne 13. 11. 2025, č. j. , spisová značka, , výrokem I zrušil podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k nemovitým věcem: pozemku parc. č. , číslo, , zastavěná plocha a nádvoří, o rozloze 127 m², jehož součástí je stavba č. p. , číslo, , bydlení, dále k pozemku parc. č. , číslo,  o rozloze 219 m², zahrada a dále k pozemku parc. č. , číslo,  o rozloze 19 m², ostatní plocha, nacházející se v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, ,, Anonymizováno, zapsané v katastru nemovitostí u , právnická osoba,  pro , adresa, , katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , číslo,  (dále jen „Nemovitosti“), výrokem II přikázal Nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobce, výrokem III uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému částku 4 715 000 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku a výrokem IV rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě ve znění jejich doplnění, jíž se žalobce, resp. právní předchůdkyně žalobce domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví k Nemovitostem s odůvodněním, že spoluvlastníci se shodnou, že chtějí zrušit podílové spoluvlastnictví, avšak neshodnou se na obvyklé ceně Nemovitostí a způsobu jeho vypořádání. Žalobce hodlá Nemovitost užívat jako celek, provést jejich nutné a žádoucí opravy týkající se zejména stavby, má dostatek finančních prostředků na vyplacení vypořádacího podílu žalovaného. Reálné rozdělení Nemovitostí včetně vyčlenění bytových jednotek (dále také jen „jednotky“) v domě není možné, neboť rodinný dům nelze rozdělit v poměru spoluvlastnických podílů účastníků, kdy velikost spoluvlastnického podílu žalobce činí ¾ a žalovaného činí ¼. Nadto rodinný dům má společný vstup, společný rozvod elektřiny, plynu, vody a odpadu, přičemž stavební úpravy nezbytné pro rozdělení domu na 2 jednotky či na 2 samostatné části by byly natolik rozsáhlé a nákladné, že nelze hovořit o ekonomicky proveditelném řešení, dle odhadu by přestavba domu v tomto ohledu stěží nepřekročila 2 miliony Kč. Není ani zřejmé, kdo by hradil náklady na stavební rozdělení domu, neboť z dosavadního řízení, resp. chování žalovaného při vyjednávání o dohodě o vypořádání spoluvlastnictví vyplynulo, že žalovaný dostatečné finanční prostředky nemá. Žalovaný užívá rodinný dům v rozporu s velikostí podílů i v rozporu s původní dohodou spoluvlastníků, kdy proti vůli žalobce užívá 2/3 rodinného domu (celé 1. a 3. podlaží rodinného domu a garáž se skladem). Žalobce jako většinový spoluvlastník přitom rozhodl, že bude rodinný dům užívat výlučně on, a to tak, že bude v rodinném domě bydlet, přičemž žalovaný odmítá rodinný dům vyklidit. Za užívání domu nad rámec svého spoluvlastnického podílu žalovaný žalobci (ani právní předchůdkyni žalobce) ničeho neplatil a neplatí.3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že souhlasí se zrušením podílového spoluvlastnictví, přičemž ohledně vypořádání nejprve navrhoval, aby byly Nemovitosti přikázány do jeho výlučného vlastnictví s tím, že by žalobci vyplatil vypořádací podíl z prodeje jeho nemovitostí v k. ú. , adresa, . Následně od tohoto návrhu na vypořádání upustil a navrhl rozdělení Nemovitostí vyčleněním jednotek, a to tak, že by žalovaný nabyl vlastnické právo k bytové jednotce č. 1 zahrnující prostory bytu v podkroví domu užívané žalovaným, přičemž s tímto vlastnictvím by bylo spojeno právo nevýlučného užívání společných částí domu (vstupní chodba v domě, schodiště do podkroví a schodiště do suterénu společně s tímto pozemkem a společnými částmi domu ve smyslu § 1160 o. z.) a části A (vyznačená v přiložené katastrální mapě) pozemku parc. č. , číslo,  a dále právo výlučného užívání části B (vyznačená v přiložené katastrální mapě) pozemku parc. č. , číslo, . Žalobce by nabyl vlastnické právo k bytové jednotce , číslo,  (prostory bytu v přízemí domu užívané nájemci žalobce), k nebytové jednotce , číslo,  (sklepní prostory v suterénu domu) a k pozemku parc. č. , číslo,  a dále by mu svědčilo právo nevýlučného užívání společných částí domu (vstupní chodba v domě, schodiště do podkroví a schodiště do suterénu společně s tímto pozemkem a společnými částmi domu ve smyslu § 1160 o. z.) a části A (vyznačená v přiložené katastrální mapě) pozemku parc. č. , číslo,  a dále právo výlučného užívání části C (vyznačená v přiložené katastrální mapě) pozemku parc. č. , číslo, . Žalovaný dále zdůraznil, že nemá likvidní finanční prostředky na zaplacení vypořádacího podílu žalobci. Ve vztahu k nemovitostem v k. ú. , adresa, , jejichž součástí je rodinný dům, žalovaný uvedl, že nemá možnost zde bydlet z důvodu, že jeho nezletilý syn , jméno FO,  trpí poruchou autistického spektra – Aspergerův syndrom bez poruchy intelektu, kdy výrazná změna představující stěhování spojená se změnou školy by se negativně promítla do jeho psychického stavu. Nadto žalovaný tyto nemovitosti pronajímá, kdy nájem z těchto nemovitostí je aktuálně jediným zdrojem příjmů žalovaného. Konečně Nemovitosti, resp. dům byl postaven předky žalovaného, tudíž k nim má osobní vazbu. Žalovaný se neztotožňuje s výší nákladů na přestavbu domu tvrzenou žalobcem, naopak nutnost stavebních úprav je minimální, přičemž žalovaný je ochoten podílet se na případných nákladech rozdělení domu na jednotky částkou 200 000 Kč. Mezi účastníky řízení není vedeno žádné soudní řízení a účastníci spolu běžně komunikují, takové vztahy je možno očekávat i v budoucnu.4. Soud I. stupně po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky Nemovitostí, žalobce vlastní podíl ve výši ¾, žalovaný ve výši ¼. Oba chtějí zrušit podílové spoluvlastnictví k Nemovitostem. Žalovaný v Nemovitosti (stavbě) žije se svým nezletilým synem. Nemovitosti nelze reálně rozdělit a ani nelze v domě bez nadbytečných a vysokých nákladů vyčlenit bytové a nebytové jednotky. Žalobce prodal dům v , adresa, , který měl ve spoluvlastnictví se svou sestrou, a z tohoto prodeje generoval příjem, který je připraven ihned použít na zaplacení vypořádacího podílu žalovaného ve výši 4 715 000 Kč odpovídající ¼ ze znalecky stanovené obvyklé ceny Nemovitostí ve výši 18 860 000 Kč. Žalobce chce Nemovitosti užívat a bydlet v domě se svou partnerkou a se svými dcerami, soužití v jednom domě s žalovaným by bylo problematické, jejich vzájemné vztahy jsou narušeny, partnerka žalobce a rodina nechtějí bydlet v jednom domě se žalovaným. Mezi účastníky panují další nesrovnalosti (ohledně povolení stavby garáže, použití prostředků na nutné opravy a rekonstrukci domu, vyúčtování služeb, v otázce nadužívání Nemovitosti žalovaným). Žalovaný nevlastní dostatek finančních prostředků na vyplacení vypořádacího podílu žalobce. Žalovaný nepracuje, je otec samoživitel, jediný příjem generuje z pronájmu vlastní nemovitosti v , adresa, , ve které se nachází 3 bytové jednotky. Musel by si vzít úvěr na to, aby případné (jakékoliv) stavební náklady s vymezením bytových jednotek a nebytových jednotek v Nemovitosti sanoval. Nezletilý syn žalovaného , jméno FO,  má diagnostikovaný Aspergerův syndrom, změny jsou pro něj zátěží, na kterou se musí postupně připravovat. Žalovaný chce zůstat bydlet v rámci , adresa, , aby syn nemusel měnit školu a zachoval mu tím stabilitu prostředí.5. Po právní stránce soud I. stupně citoval § 1143, § 1144 odst. 1, 2, § 1145 a § 1147 o. z. a přiléhavou judikaturu Nejvyššího soudu týkající se vypořádání podílového spoluvlastnictví rozdělením věci či vyčleněním na jednotky a dospěl k závěru, že je namístě rozhodnout soudně o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k Nemovitostem, neboť ač oba účastníci chtějí podílové spoluvlastnictví zrušit, neshodnou se na způsobu vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví. Soud I. stupně se zabýval prioritní variantou způsobu vypořádání, a to rozdělením Nemovitostí včetně transformace podílového spoluvlastnictví na bytové spoluvlastnictví (vyčleněním jednotek v domě), avšak s ohledem na závěry znaleckého posudku , tituly před jménem,  , jméno FO,  včetně jeho výslechu, vzal za prokázané, že reálné rozdělení Nemovitosti bez snížení jejich obvyklé hodnoty ani transformace na bytové spoluvlastnictví vyčleněním jednotek možné není. Dle závěru znalce se jedná o jeden funkční celek pozemků a stavby, přičemž transformaci na bytové jednotky znalec vyloučil mimo jiné pro nevhodnost objektu k takovému postupu, nikoliv nepatrné rozdílné velikosti spoluvlastnických podílů, pro problém s přístupem do jednotek, pro otázku inženýrských sítí a problém se zřízením samostatného vstupu. I hypotetické vyčlenění jednotek ve stavbě by si vyžádalo masivní investice včetně zpracovaného projektu, kdy náklady odhadl na vyšší statisíce až jednotky milionů. Soud I. stupně tedy zrušil a vypořádal podílové spoluvlastnictví dle § 1147 o. z. přikázáním Nemovitostí žalobci za náhradu odpovídající obvyklé ceně Nemovitostí a velikosti spoluvlastnického podílu žalovaného. Ve vztahu k námitce žalovaného týkající se jeho nezletilého syna soud uvedl, že žalovaný a jeho nezletilý syn měli dostatek potřebného času se na možnost stěhování připravit s ohledem na skutečnost, že řízení bylo zahájeno již v roce 2021. O náhradě nákladů řízení rozhodl v souladu se stanoviskem pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. Pl. ÚS – st. 59/23, a to s ohledem na skutečnost, že řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví má povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta.6. Proti rozsudku podal odvolání žalovaný z důvodu dle § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř. Namítá, že žalovaný nechtěl zrušit a vypořádat podílové spoluvlastnictví, pouze respektoval zákonné právo žalobce nesetrvávat v podílovém spoluvlastnictví. Nesouhlasí se závěrem o nemožnosti rozdělení budovy na jednotky. V tomto směru poukázal na znalecký posudek, v němž znalec uvedl 9 kritérií, která jsou relevantní pro posouzení podmínek reálného rozdělení na jednotky, přičemž se zabýval 3 kritérii, které však vztáhl na reálné rozdělení stavby, nikoli na její rozdělení na jednotky a dalšími 6 kritérii se znalec pro neúčelnost již nezabýval. Pokud znalec řešil možnost reálného rozdělení stavby na dvě samostatné části s tím, že to není možné, pak odpovídal na jinou než zadanou otázku. Pokud jde o podmínku vzniku samostatných nemovitých věcí (samostatných jednotek), která dle znalce není možná z důvodu jednoho centrálního schodiště (vedoucího z 1. NP do 1. PP a do 2. NP), které by muselo být zachováno i při výstavbě venkovního schodiště, pak žalovaný uvádí, že schodiště z 1. NP do 2. NP by bylo možno rozebrat a otvor zazdít, příp. ponechat schodiště a zazdít otvor mezi oběma podlažími. Pokud jde o nemožnost rozdělení budovy dle vodorovné dělící roviny, toto se týká reálného rozdělení stavby, nikoli dělení na jednotky, obdobně jako kritérium, že každá z nově vzniklých staveb by musela být situována na vlastním pozemku. Pokud soud I. stupně argumentoval, že rozdělení budovy brání nikoli nepatrné rozdílné velikosti spoluvlastnických podílů, tak toto by bylo možno vyrovnat finančně. Inženýrské sítě mohou být odděleny bez větších nákladů, když by bylo třeba dořešit pouze podružná měřidla ke všem médiím. Rovněž tak je řešitelný problém se zřízením samostatného vstupu, kdy žalovaný navrhl možné řešení samostatného vstupu přes nově zbudované schodiště na střechu verandy, k čemuž se znalec nedokázal vyjádřit bez konkrétního projektu, nicméně soud návrh důkazu tímto projektem zamítl. Pokud jde o tvrzení znalce o masivní investici na stavební úpravy, pak znalec v rámci své výpovědi na jedné straně uvedl, že by pro posouzení potřeboval zpracovaný projekt, na druhou stranu však bez takového projektu vyslovil pouze odhad finanční náročnosti, což však dle žalovaného bez projektu není možné. Žalovaný nesouhlasí ani s údajnou konfliktností vzájemných vztahů, kdy aktuálně o využívání budovy neprobíhá žádný spor. Žalobce sice oznámil záměr užívat Nemovitosti celé pro sebe, nicméně k žádosti žalovaného o doplnění konkrétních údajů (finančního vypořádání za nadužívání Nemovitostí) již neodpověděl, a proto zůstala záležitost nedořešena. Soud I. stupně tedy nesprávně nepřipustil k důkazu projekt stavebních úprav a zpracování dodatku znaleckého posudku, který jediný by mohl stanovit výši případných nákladů na stavební úpravy potřebné k vymezení jednotek, přičemž žalovaný potvrdil, že by byl připraven tyto výdaje financovat sjednáním úvěru zajištěným zástavním právem k jeho nemovitostem v k. ú. , adresa, . Dále namítá nevhodnost zrušení podílového spoluvlastnictví s ohledem na nezletilého syna žalovaného, kdy zdravotní důsledky stěhování soud I. stupně posoudil pouze na základě laického názoru, ačkoli jde o odbornou otázku a měl být zajištěn znalecký posudek či alespoň stanovisko lékaře s patřičnou odborností. Dle žalovaného hrozící újma představuje vážné ohrožení oprávněného zájmu žalovaného ve smyslu § 1155 o. z. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně.7. Žalobce se k odvolání žalovaného vyjádřil tak, že navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Námitka žalovaného, že nechtěl zrušit a vypořádat podílové spoluvlastnictví je irelevantní. Znalecký posudek, který zodpověděl odbornou otázku (ne)možnosti reálného rozdělení Nemovitostí, je srozumitelný a znalec v něm přesvědčivě a úplně reagoval na otázky soudu. Závěr znalce o nemožnosti reálného rozdělení logicky implikuje i závěr o nemožnosti rozdělení na jednotky. Žalovaný v rámci polemiky o správnosti závěrů znalce odkazuje pouze na písemný znalecký posudek, avšak znalec byl i vyslechnut a svůj závěr o nemožnosti reálného rozdělení potvrdil. Pokud žalovaný v odvolání zmiňuje „projekt stavebních úprav“, pak prezentovaný text není projektem, znalec se k němu vyjádřil tak, že z jeho textu ani neplyne, že by stavební úpravy i kdyby byly proveditelné (např. z hlediska norem na parametry chodeb, požárních předpisů apod.) mohly být považovány za „rozdělení“, když žalovaný zaměňuje „rozdělení“ s demolicí domu a vystavěním nového domu s jednotkami, což však nelze považovat za „dobře možné“ rozdělení věci ve smyslu § 1147 věty prvé o. z. Na nekonfliktnost vztahu mezi účastníky nelze usuzovat z absence jiného soudního sporu, žalovaný nadužívá Nemovitosti, žalobcova rodina nechce s ohledem na minulost žalovaného sdílet s žalovaným dům, přičemž žalobce jako většinový vlastník rozhodl, že od 1. 7. 2026 bude Nemovitosti užívat žalobce, a pokud žalovaný nevyklidí Nemovitosti, bude muset proti žalovanému podat žalobu na vyklizení. Tvrzení o ohrožení oprávněného zájmu žalovaného ve smyslu § 1155 o. z. tento nedoložil, avšak nesnáz spočívající se stěhováním nemůže založit překážku vypořádání spoluvlastnictví, navíc žalovaný nenavrhl odložení zrušení vypořádání spoluvlastnictví. Konečně toto ani nepřichází v úvahu, pokud řízení trvá již 5 let.8. Odvolací soud přezkoumal z podnětu včasného a přípustného odvolání napadený rozsudek včetně předcházejícího řízení podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 o. s. ř., poté dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.9. V daném případě soud I. stupně učinil ve věci správná skutková zjištění, provedené důkazy řádně zhodnotil v souladu s § 132 o. s. ř. a dospěl ke správným právním závěrům. Pokud jde o odvolací námitky žalovaného, tak tyto odvolací soud neshledal jako opodstatněné.10. Námitka žalovaného, že tento nechtěl zrušit a vypořádat podílové spoluvlastnictví, pouze respektoval zákonné právo žalobce nesetrvávat v podílovém spoluvlastnictví, není pravdivá, neboť sám žalovaný v podání ze dne 3. 6. 2021 označeným jako „vzájemný návrh“ navrhoval zrušení podílového spoluvlastnictví Nemovitostí a přikázání Nemovitostí do jeho výlučného vlastnictví a byť na tomto návrhu následně netrval, tak u ústního jednání před soudem I. stupně dne 22. 11. 2022 učinili účastníci řízení nesporné, že oba chtějí zrušit podílové spoluvlastnictví, čemuž ostatně odpovídá fakt, že následně (v průběhu řízení) žalovaný navrhoval rozdělení Nemovitostí vyčleněním na jednotky. Nadto skutečnost, zda ostatní podíloví spoluvlastníci (ne)souhlasí se zrušením podílového spoluvlastnictví není v zásadě významná pro rozhodnutí ve věci, neboť ze zásady dle § 1140 odst. 1 o. z., že nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví, vyplývá dobrovolnost existence podílového spoluvlastnictví. V řízení pak nebylo tvrzeno, že by si spoluvlastníci ve smyslu § 1154 odst. 1 o. z. ujednali odklad zrušení spoluvlastnictví či by toto bylo odloženo pořízením pro případ smrti ve smyslu § 1155 odst. 2 o. z. Žalovaný pak v řízení ani netvrdil, že by ze strany žalobce, resp. právní předchůdkyně žalobce bylo podání žaloby na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví zneužitím práva, natož zjevným zneužitím práva ve smyslu § 8 o. z., které nepožívá ochrany.11. Pokud žalovaný namítal nevhodnost zrušení podílového spoluvlastnictví s ohledem na jeho nezletilého syna, a to s odkazem na § 1155 odst. 1 o. z., pak předně dle § 1155 odst. 1 o. z. může soud pouze odložit zrušení podílového spoluvlastnictví, a to nejdéle na dva roky, avšak pouze za podmínky podání návrhu na odklad zrušení podílového spoluvlastnictví, který by musel být uplatněn buď jako samostatný návrh (žaloba) nebo jak vzájemný návrh proti návrhu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. 22 Cdo 5502/2015 či rozhodnutí ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 22 Cdo 4604/2016). V daném případě však žalovaný žádný takový návrh na odklad zrušení podílového spoluvlastnictví neučinil, proto je zcela nadbytečné zabývat se tím, zda by mohly být splněny předpoklady ve smyslu § 1155 odst. 1 o. z., tedy soud I. stupně nepochybil, pokud nedoplnil dokazování o znalecký posudek z oboru zdravotnictví či stanovisko odborného lékaře k otázce zdravotních důsledků stěhování pro syna žalovaného. Nadto úvahu soudu I. stupně, že žalovaný měl s ohledem na délku trvajícího řízení dostatek potřebného času připravit syna na možnost stěhování, považuje odvolací soud za odůvodněnou zejména s přihlédnutím ke skutečnosti, že žalovaný u ústního jednání před soudem I. stupně dne 22. 11. 2022 k otázce případného stěhování s ohledem na problematické reakce syna na změny uvedl: „takže nechce žalovaný, aby k té změně došlo v nějakou nevhodnou dobu, tzn. ideální, pokud by k ní mělo dojít, tak po konci školního roku, kdy by teda žalovaný předem musel řešit změnu bydlení a v souvislosti s tím i školy“. Pouze pro úplnost odvolací soud dodává, že v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví není soud oprávněn poučit některého z účastníků řízení o možnosti podat žalobu na odklad zrušení spoluvlastnictví (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 20. 3. 2018, sp. zn. I. ÚS 2345/17).12. Odvolací soud neshledal důvodnou ani námitku žalovaného týkající se nesprávného skutkového závěru o nemožnosti rozdělení (transformace) Nemovitostí, resp. stavby na jednotky, kdy se jednalo o odbornou otázku, pro niž si soud I. stupně opatřil řádný znalecký podklad. Jak vyplývá ze zadání znaleckého posudku usnesením soudu I. stupně ze dne 28. 11. 2024, soud I. stupně mimo jiné uložil znalci, aby zodpověděl, zda lze: a) Nemovitosti, zejména pak stavbu ze stavebnětechnického hlediska reálně rozdělit (stavbu na jednotky) dle návrhu žalovaného ze dne 6. 8. 2024, pokud ano, jaké by byly finanční náklady; b) ze stavebnětechnického hlediska reálně rozdělit stavbu na jednotky i jiným způsobem, pokud ano, jaké by byly finanční náklady. Samotným obsahem znaleckého posudku i provedeným výslechem znalce pak byla vyvrácena námitka žalovaného, že znalec odpovídal na jiné než zadané otázky, neboť znalec se jak v písemném znaleckém posudku, tak ve výslechu výslovně zabýval otázku rozdělení (transformace) předmětné stavby na jednotky, a to jednak dle návrhu žalovaného ze dne 6. 8. 2024 či jiným způsobem. V tomto směru lze odkázat na skutková zjištění učiněná soudem I. stupně ze znaleckého posudku a výslechu znalce pod body 16 a 17 odůvodnění napadeného rozsudku. Znalec dle odvolacího soudu náležitě osvětlil, proč má zato, že rozdělení (transformace) stavby na jednotky v daném případě není možné, a to ať již dle návrhu žalovaného nebo jiným způsobem. Znalec zdůraznil, že rozdělení na jednotky brání především velikost a stavebnětechnický stav budovy, který neumožňuje rozdělení na jednotky, které by odpovídaly spoluvlastnickým podílům účastníků (3/4 a ¼), když velikosti těchto podílů by neodpovídalo žalovaným navrhované rozdělení na bytové jednotky v 1. NP a 2. NP. Navíc by v tomto případě bylo nutno realizovat nové venkovní schodiště za účelem vstupu do 2. NP, otázku inženýrských sítí, neboť prostory v 1. PP se společným kotlem a měřidly sítí by byly přístupné jen z jednotky v 1. NP, tedy znalec uzavřel, že rozdělení stavby vyčleněním na jednotky by bylo technicky těžko proveditelné. Nadto znalec v tomto směru odhadl náklady na stavební úpravy v řádu vyšších set tisíc až jednotek milionů Kč v závislosti na rozsahu přestavby, kdy jen samotný projekt by stál zhruba 100 000 Kč, přičemž žalovaný v řízení uváděl, že by byl ochoten se na případných nákladech rozdělení domu na jednotky podílet částkou 200 000 Kč. Odvolací soud nesdílí názor žalovaného, že pro výši finančních nákladů by bylo potřeba nechat vypracovat dodatek znaleckého posudku, neboť jednak pro určení přesné výše finančních nákladů by bylo potřeba mít k dispozici přesnou dokumentaci dané přestavby (např. projektovou dokumentaci), jednak pro závěr o vysoké finanční náročnosti postačí dle odvolacího soudu i kvalifikovaný odhad provedený znalcem v dané věci, když je všeobecně známa finanční náročnost stavebních prací, tím spíše vybudování samostatného nového vstupu (přístupu) do stavby (jednotky) na úrovni 2. NP. Za této situace tak soud I. stupně nepochybil, pokud zamítl další dokazování „Projektem stavebních úprav“ či dodatkem znaleckého posudku pro nadbytečnost. Lze tedy uzavřít, že soud I. stupně v souladu s citovanou judikaturou Nejvyššího soudu (sp. zn. 22 Cdo 967/2015) dospěl ke správnému právnímu závěru, že reálné rozdělení Nemovitostí, zahrnujících i rozdělení na jednotky, není možné.13. Pokud žalovaný v odvolání namítal možnost rozdělení Nemovitostí, resp. stavby na jednotky neodpovídající velikosti spoluvlastnických podílů a finančního dorovnání žalobci, pak odvolací soud považuje tuto námitku za nedůvodnou a účelovou. Předně i tuto otázku (jiné rozdělení na jednotky než vyplývající z návrhu žalovaného) znalec v rámci znaleckého posudku zodpověděl, když uvedl, že ani jiné stavebnětechnické řešení rozdělení Nemovitostí či na srovnatelné jednotky ve stavbě není prakticky možné (bod 16 odůvodnění rozsudku). Navíc odvolací soud spatřuje účelovost této námitky s ohledem na skutečnost, že žalovaný v řízení uváděl, že nemá finanční prostředky na vyplacení vypořádacího podílu žalobci, když ustoupil od svého záměru žalobce vyplatit prodejem nemovitostí žalovaného v k. ú. , adresa, , a zároveň uváděl, že aktuálně nemá finanční prostředky ani na případné stavební náklady na realizaci stavebních úprav za účelem vymezení jednotek v domě, kdy by byl ochoten se na těchto nákladech podílet částkou 200 000 Kč, kterou by chtěl získat případným úvěrem. Žalovaný však po celou dobu řízení ani nedoložil, zda a v jaké případné výši by mu byl úvěr poskytnut a již vůbec ani netvrdil, jakým způsobem by si opatřil finanční prostředky na případné dorovnání, tím spíše že s ohledem na znalcem stanovenou obvyklou cenu Nemovitostí je evidentní, že případné finanční dorovnání by dosahovalo velmi vysoké částky.14. Konečně dle odvolacího soudu by rozdělení Nemovitostí na jednotky nebylo v daném případě dobře možné i s ohledem na postoj žalobce a jeho rodiny ve vztahu k žalovanému, resp. společnému užívání Nemovitostí s žalovaným. Žalovaný přehlíží, že v řízení bylo zjištěno, že žalobce chce předmětné Nemovitosti užívat spolu se svou rodinou (partnerkou a s dcerami žalobce s rodinou), přičemž žalobce považuje soužití v jednom domě s žalovaným za problematické, neboť jeho partnerka ani jeho rodina nechce bydlet s žalovaným v jednom domě (s poukazem na minulost žalovaného). Z postoje žalovaného v průběhu celého řízení je naopak zřejmé, že žalovaný chce Nemovitosti užívat právě k bydlení, kdy v tomto směru konstantně argumentoval nepříznivými následky změny bydliště na svého syna. O skutečné neochotě žalobce sdílet s rodinou a s žalovaným jeden dům svědčí i fakt, že tento jakožto většinový spoluvlastník již rozhodl, že od 1. 7. 2026 bude Nemovitosti užívat výlučně on, přičemž i ve vyjádření k odvolání žalovaného zdůraznil, že nevyklidí-li žalobce Nemovitosti, je připraven podat žalobu na vyklizení, nadto mezi účastníky panují neshody i ohledně toho, zda žalovaný nadužívá svůj spoluvlastnický podíl. I z tohoto důvodu není rozdělení Nemovitostí, resp. stavby na jednotky dobře možné. V tomto směru tak odvolací soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2019, sp. zn. 22 Cdo 879/2019, které se zabývalo otázkou, zda a kdy je možné vypořádat spoluvlastnictví rozdělením domu na jednotky i s ohledem na vztahy účastníků: „Jak vyplývá z odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu, založil odvolací soud své závěry o nemožnosti dělení domu na bytové jednotky i na úvaze o výši nákladů nutných na rozdělení. Současně však výslovně zdůraznil, že překážkou pro dělení je i postoj žalobkyně, která se z rodinného domu odstěhovala a pro svůj postoj k žalovanému se „do domu vrátit nemíní a odmítá společně, byť v oddělených bytových jednotkách, nemovitost s žalovaným obývat“. Dále pak odvolací soud poukázal na skutečnost, že vztahy mezi účastníky „dokládají vysokou intenzitu trvajícího vzájemného konfliktu, která vylučuje vypořádání podílového spoluvlastnictví k domu jeho rozdělením na bytové jednotky“. Závěr, že vzájemné vztahy podílových spoluvlastníků mohou být okolností vylučující rozdělení domu na bytové jednotky, přijímá současná rozhodovací praxe bez jakýchkoliv pochybností (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1618/2015, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. 22 Cdo 5345/2015, dostupné na www.nsoud.cz).“15. S ohledem na shora uvedené tak odvolací soud postupem dle § 219 o. s. ř. napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil, když věcně správným shledal i nákladový výrok.16. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř., a to v souladu se stanoviskem pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. Pl. ÚS – st. 59/23, neboť s ohledem na povahu řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví (iudicium duplex), kdy žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví může podat kterýkoli z podílových spoluvlastníků, nelze v daném případě vycházet ze zásady úspěchu a neúspěchu ve věci. V daném případě pak odvolací soud neshledal ani zvláštní důvody pro přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř., a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:MSPH:2026:23.Co.94.2026.625","publishedAt":"2026-08-26","decisionAt":"2026-06-17","caseNumber":{"senate":23,"registry":"Co","index":94,"year":2026,"pageNumber":625},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Jitka","lastName":"Denemarková","titlesAfter":"","function":"předsedkyně senátu"},"courtCode":"MSPH","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, k odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 13. listopadu 2025, č. j. 11 C 145/2021-572,","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":11,"registry":"C","index":145,"year":2021,"pageNumber":572},"affectedDate":"2025-11-13","courtCode":"OSPH03","affectedTypes":["CONFIRM"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"132","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"205","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"224","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"237","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAKLADY_RIZENI","SPOLUVLASTNICTVI","DOKAZOVANI","NAHRADA_NAKLADU","PODILOVE_SPOLUVLASTNICTVI","ZNALECKY_POSUDEK","ODVOLANI"]},"styles":[{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}