{"uuid":"4097080b-7d52-4f2f-b086-d3dbf0b8b98a","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Marianem Babicem ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o 12 300 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 300 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od 21. 1. 2025 do 21. 10. 2025 ve výši 771,77 Kč,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 450 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od 21. 10. 2024 do 21. 10. 2025 ve výši 499,06 Kč,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 850 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 615 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 300 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení:- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od 21. 1. 2025 do 21. 10. 2025 ve výši 771,77 Kč,- úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 450 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení,- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od 21. 10. 2024 do 21. 10. 2025 ve výši 499,06 Kč,- úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 850 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 615 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částek 8 450 Kč a 3 850 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně - společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne 20. 4. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit částku 28 285 Kč, představující kapitalizovaný smluvní úrok za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 19 282 Kč, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a poplatek za flexibilní splácení ve výši 4 164 Kč. Celkovou dlužnou částku měl žalovaný uhradit v 21 měsíčních splátkách po 2 300 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 20. 1. 2025. Žalovaný dluh řádně a včas nehradil, když na tento zaplatil celkem pouze 11 550 Kč. Žalobkyně proto požaduje zaplatit dlužnou jistinu ve výši 8 450 Kč a zákonný úrok z prodlení. Žalovaný dále uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně - společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne 20. 1. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit částku 28 285 Kč, představující kapitalizovaný smluvní úrok za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 19 282 Kč, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a poplatek za flexibilní splácení ve výši 4 164 Kč. Celkovou dlužnou částku měl žalovaný uhradit v 21 měsíčních splátkách po 2 300 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 20. 10. 2024. Žalovaný dluh řádně a včas nehradil, když na tento zaplatil celkem 16 150 Kč. Žalobkyně proto požaduje zaplatit dlužnou jistinu ve výši 3 850 Kč a zákonný úrok z prodlení. Pohledávky za žalovanou byly žalobkyni postoupeny Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný na žalobou uplatněné nároky žalobkyni nezaplatil ničeho, a to ani po zaslání předžalobní výzvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že její právní předchůdkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného a jejich ověřením vyžádanými doklady. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z toho, že žalovaný měla v rozhodné době příjem ze zaměstnání ve výši 16 457 Kč, resp. 10 514 Kč měsíčně a další příjmy domácnosti ve výši 12 100 Kč, resp. 15 100 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně proto dospěla k závěru, že žalovaný byl schopen poskytnutý úvěr splácet. Výše příjmu žalovaného byla ověřena z předložených výplatních lístků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (resp. nereagovali na výzvu soudu, aby se vyjádřili k možnému rozhodnutí věci bez jednání), postupoval soud dle § 115a o.s.ř. a k projednání věci jednání nenařizoval.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 20. 4. 2023 a 20. 1. 2023 s žalovanou dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru (smlouvy č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" a č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":"), na základě kterých byly žalovanému poskytnuty finanční částky 20 000 Kč a 20 000 Kč, a to v hotovosti. Žalovaný se zavázal věřiteli úvěr vrátit ve sjednaných splátkách, které však řádně nehradil, když právní předchůdkyni žalobkyně zaplatil 11 550 Kč na úvěr č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" a 16 150 Kč na úvěr č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" (2x tabulka umoření). Dopisem ze dne 21. 10. 2025 právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení obou pohledávek na žalobkyni, k němuž došlo smlouvou ze dne 21. 10. 2025 (smlouva o postoupení pohledávek vč. přílohy, oznámení o postoupení pohledávky). Předžalobní upomínkou ze dne 16. 1. 2026 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dluhu, a to ve lhůtě do 31. 1. 2026 (předžalobní výzva, podací lístek). Z žádosti o úvěr (zákaznické karty) vyplývá, že žalovaný při uzavírání úvěrových smluv uvedl ohledně svých osobních a majetkových poměrů, že má příjem ze zaměstnání ve výši 16 457 Kč, resp. 10 514 Kč, přičemž celkový příjem jeho domácnosti měl činit 28 557 Kč, resp. 25 614 Kč měsíčně. Dále uvedl, že je svobodný, bydlí s rodiči, má jednu vyživovací povinnost, na další závazky hradí měsíčně 3 356 Kč, resp. 1 300 Kč a jeho celkové měsíční výdaje činí odhadem 2 000 Kč (2x žádost o úvěr). Příjem žalovaného byl ověřen z předložených výplatních lístků (4x výplatní lístek).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Ustanovení § 86 a § 87 ZoSÚ je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka prověřovat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Poté co soud takto aplikoval citovaná ustanovení na zjištěný skutkový stav, dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nepostupovala s odbornou péčí a před uzavřením úvěrových smluv dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného. Nedostatky v posouzení úvěruschopnosti soud spatřuje v tom, že žalobkyně dostatečně neověřila příjmy žalovaného, kdy žalovaný sice prokázal jim tvrzený příjem ze zaměstnání, ovšem tvrzení o celkovém příjmu domácnosti (z něhož bylo při posouzení úvěruschopnosti vycházeno) nijak blíže nespecifikoval a neprokázal. Současně se právní předchůdkyně žalobkyně vůbec nezabývala otázkou skutečných výdajů žalovaného, když v tomto směru se spokojila pouze s odhadem výdajů, uvedeným v žádosti o úvěr, který nebyl ničím podložen. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnosti vyplývající jí z § 86 ZoSÚ, což má za následek neplatnost předmětné úvěrové smlouvy, k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. V důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy je nutné vzájemný vztah účastníků vypořádat podle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru. V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční částky v celkové výši 40 000 Kč (2x 20 000 Kč), přičemž žalovaný jí vrátil celkem 27 700 Kč. V rozsahu rozdílů těchto částek, tedy co do částky 12 300 Kč proto soud žalobě vyhověl (výrok I).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Pokud jde o úroky z prodlení, zde platí, že v případě neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu nedostatečného posouzení úvěruschopnosti dlužníka, splatnost jistiny úvěru (na rozdíl od obecné úpravy - § 1958 odst. 2 o. z.) nelze odvozovat od (neplatného) smluvního ujednání a neurčuje jí ani věřitel svou výzvou k plnění, ale určí se buď dohodou účastníků, a pokud k ní (tak jako v nyní posuzované věci) nedošlo, pak tuto novou splatnost určí svým rozhodnutím soud - srov. rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Soud si je vědom toho, že v soudní praxi nepanuje shoda na tom, jakým způsobem by měly soudy přistupovat k určení nového termínu splatnosti, respektive, který z účastníků by měl nést břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu k možnostem dlužníka vrátit věřiteli jistinu úvěru. Z dostupných rozhodnutí odvolacích soudů vyplývá, že zatímco některé odvolací senáty kladou tato břemena na stranu dlužníka a zejména v případě procesně pasivních dlužníků (žalovaných) počátek prodlení zpravidla vážou na uplynutí lhůty k plnění, uvedené ve výzvě k úhradě dluhu (např. rozsudek Krajského soudu v Praze, č. j. 27 Co 119/2024-98, nebo rozsudek Krajského soudu v Plzni, č. j. 64 Co 470/2024-83), jiné senáty se kloní k názoru, že břemeno tvrzení i břemeno důkazní v tomto směru tíží věřitele (žalobce) a nárok na úrok z prodlení v těchto případech věřitelům nepřiznávají vůbec (např. rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích, č. j. 7 Co 1000/2024-40 nebo rozsudek Městského soudu v Praze, č. j. 12 Co 225/2024-40), případně jej přiznávají až po uplynutí doby splatnosti, stanovené prvostupňovým soudem (např. rozsudek Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, č. j. 75 Co 188/2024-366). Rovněž senáty Krajského soudu v Ostravě, jakožto odvolací instance zdejšího soudu, rozhodují v této otázce rozdílně, když z poslední doby lze odkázat například na rozhodnutí č. j. 15 Co 119/2024-143 nebo č. j. 15 Co 191/2024-43, kterými byl věřiteli úrok z prodlení přiznán od výzvy k plnění, zatímco například rozhodnutími č. j. 8 Co 86/2024-57 nebo č.","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"j. 8 Co 123/2024-66 byl věřiteli přiznán úrok z prodlení až od uplynutí splatnosti, stanovené rozhodnutím prvostupňového soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. V situaci, kdy existuje více možností, jak vykládat ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ, soud postupoval v intencích stanovených nálezem Ústavního soudu, sp. zn. I. ÚS 2063/17, podle kterého při interpretaci a aplikaci zákonných ustanovení, která upravují spotřebitelské vztahy, musí obecné soudy respektovat ústavní princip ochrany slabší strany, plynoucí z principu rovnosti vyjádřeného v čl. 1 Listiny základních práv a svobod a zahrnující i princip ochrany spotřebitele, a promítnout jej do svých úvah a posouzení. Připouští-li pak zákonná ustanovení vícero možných výkladových řešení, je ústavně konformní takový výklad, který je pro spotřebitele nejpříznivější.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Soud proto dospěl k závěru že ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ je třeba vykládat tak, že v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, je žalovaný (spotřebitel) povinen vrátit žalobci (věřiteli) jistinu úvěru ve lhůtě splatnosti, kterou (nedohodnou-li se na ní účastníci) určí soud tak, aby odpovídala možnostem žalovaného a zohledňovala mimo jiné i princip ochrany spotřebitele. Není vyloučeno (naopak je to žádoucí), aby účastníci soudu navrhli, jakým způsobem má být nová splatnost stanovena, a případně aby své návrhy patřičně odůvodnili. Pokud ovšem účastníci zůstanou v tomto směru pasivní, nelze mluvit o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene, neboť v případě možnosti spotřebitele splatit jistinu úvěru, se jedná o otázku, kterou musí vyhodnotit soud z úřední povinnosti, a tudíž se na ní nevztahují procesní břemena účastníků (jinými slovy, i kdyby ani jeden z účastníků nic netvrdil ohledně možnosti žalovaného zaplatit jistinu úvěru, nezbavuje to soud povinnosti stanovit novou splatnost tohoto nároku).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. V nyní posuzované věci žalobkyně tvrdila, že žalobou nárokovaná pohledávka se stala splatnou uplynutím splatnosti poslední ze sjednaných splátek. Ohledně možnosti žalované zaplatit dlužnou jistinu v uvedeném termínu ovšem žalobkyně neuvedla ničeho. Ke svým platebním možnostem se nevyjádřil ani žalovaný, který byl v řízení zcela pasivní. Vzhledem k tomu, že v případě možnosti dlužníka splnit dluh se nejedná o skutečnost, kterou by byl povinen tvrdit či prokazovat některý z účastníků (viz předchozí bod tohoto odůvodnění), soud účastníky ani nepoučoval dle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. o povinnosti doplnit tvrzení a označit důkazy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. S ohledem na výše uvedené, určil novou splatnost jistiny předmětného úvěru soud, přičemž vycházel z toho, že pro určení lhůty splatnosti nemůže být rozhodující termín splatnosti úvěru sjednaný v neplatné úvěrové smlouvě, a současně (jak vyplývá z výše citovaného rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) splatnost nároku na vrácení jistiny úvěru nevyvolává ani následná výzva k plnění. Na druhou stranu soud nemohl zohlednit ani aktuální majetkové a osobní poměry žalovaného, když k tomu by byla nutná jeho procesní aktivita, kterou žalovaný v řízení nevyvinul. Soudu proto nezbylo, než novou splatnost určit na základě vlastní úvahy, kterou soud dospěl k závěru, že s ohledem na celkovou výši dlužné částky a poslední známou výši příjmu žalovaného, jak byla uvedena v žádosti o úvěr (16 457 Kč), nelze očekávat, že by žalovaný byl schopen dluh zaplatit v obvyklé třídenní pariční lhůtě, a proto soud žalovaného zavázal k úhradě dluhu ve lhůtě o délce třiceti dnů od právní moci rozsudku, která je jednak dostatečná proto, aby si žalovaný zajistil potřebné finanční prostředky, a současně takto stanovená splatnost významně nezasáhne do práv žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Jelikož dlužná částka byla žalovanému uložena k úhradě v nově stanovené lhůtě splatnosti, žalovaný se s její úhradou dosud nedostal do prodlení, a proto žalobkyni nebyly přiznány požadované úroky z prodlení (srov. např. rozsudek KS Ostrava, č. j. 8 Co 123/2024-66). V tomto rozsahu byla proto žaloba zamítnuta.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal procesně úspěšné žalobkyni (zamítavý výrok se týkal pouze příslušenství nároku) náhradu nákladů řízení ve výši dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., sestávající z odměny advokáta ve výši 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva a žaloba), náhrady hotových výdajů ve výši 3x 100 Kč a 21 % DPH ve výši 315 Kč. Celkové náklady řízení, včetně soudního poplatku 800 Kč, činí 2 615 Kč, kteroužto částku soud uložil k zaplacení žalovanému ve stejné lhůtě jako jistinu pohledávky. Soud v tomto případě aplikoval § 14b a. t.., jelikož z úřední činnosti mu je známo, že žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech podává větší množství návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu (tj. podání na ustáleném vzoru), přičemž požadované plnění nepřevyšuje částku 50 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částek 8 450 Kč a 3 850 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně - společností , právnická osoba,  dne 20. 4. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit částku 28 285 Kč, představující kapitalizovaný smluvní úrok za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 19 282 Kč, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a poplatek za flexibilní splácení ve výši 4 164 Kč. Celkovou dlužnou částku měl žalovaný uhradit v 21 měsíčních splátkách po 2 300 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 20. 1. 2025. Žalovaný dluh řádně a včas nehradil, když na tento zaplatil celkem pouze 11 550 Kč. Žalobkyně proto požaduje zaplatit dlužnou jistinu ve výši 8 450 Kč a zákonný úrok z prodlení. Žalovaný dále uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně - společností , právnická osoba,  dne 20. 1. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit částku 28 285 Kč, představující kapitalizovaný smluvní úrok za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 19 282 Kč, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a poplatek za flexibilní splácení ve výši 4 164 Kč. Celkovou dlužnou částku měl žalovaný uhradit v 21 měsíčních splátkách po 2 300 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 20. 10. 2024. Žalovaný dluh řádně a včas nehradil, když na tento zaplatil celkem 16 150 Kč. Žalobkyně proto požaduje zaplatit dlužnou jistinu ve výši 3 850 Kč a zákonný úrok z prodlení. Pohledávky za žalovanou byly žalobkyni postoupeny Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný na žalobou uplatněné nároky žalobkyni nezaplatil ničeho, a to ani po zaslání předžalobní výzvy.2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že její právní předchůdkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného a jejich ověřením vyžádanými doklady. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z toho, že žalovaný měla v rozhodné době příjem ze zaměstnání ve výši 16 457 Kč, resp. 10 514 Kč měsíčně a další příjmy domácnosti ve výši 12 100 Kč, resp. 15 100 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně proto dospěla k závěru, že žalovaný byl schopen poskytnutý úvěr splácet. Výše příjmu žalovaného byla ověřena z předložených výplatních lístků.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (resp. nereagovali na výzvu soudu, aby se vyjádřili k možnému rozhodnutí věci bez jednání), postupoval soud dle § 115a o.s.ř. a k projednání věci jednání nenařizoval.5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 20. 4. 2023 a 20. 1. 2023 s žalovanou dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru (smlouvy č. , hodnota,  a č. , hodnota, ), na základě kterých byly žalovanému poskytnuty finanční částky 20 000 Kč a 20 000 Kč, a to v hotovosti. Žalovaný se zavázal věřiteli úvěr vrátit ve sjednaných splátkách, které však řádně nehradil, když právní předchůdkyni žalobkyně zaplatil 11 550 Kč na úvěr č. , hodnota,  a 16 150 Kč na úvěr č. , hodnota,  (2x tabulka umoření). Dopisem ze dne 21. 10. 2025 právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení obou pohledávek na žalobkyni, k němuž došlo smlouvou ze dne 21. 10. 2025 (smlouva o postoupení pohledávek vč. přílohy, oznámení o postoupení pohledávky). Předžalobní upomínkou ze dne 16. 1. 2026 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dluhu, a to ve lhůtě do 31. 1. 2026 (předžalobní výzva, podací lístek). Z žádosti o úvěr (zákaznické karty) vyplývá, že žalovaný při uzavírání úvěrových smluv uvedl ohledně svých osobních a majetkových poměrů, že má příjem ze zaměstnání ve výši 16 457 Kč, resp. 10 514 Kč, přičemž celkový příjem jeho domácnosti měl činit 28 557 Kč, resp. 25 614 Kč měsíčně. Dále uvedl, že je svobodný, bydlí s rodiči, má jednu vyživovací povinnost, na další závazky hradí měsíčně 3 356 Kč, resp. 1 300 Kč a jeho celkové měsíční výdaje činí odhadem 2 000 Kč (2x žádost o úvěr). Příjem žalovaného byl ověřen z předložených výplatních lístků (4x výplatní lístek).6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.8. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Ustanovení § 86 a § 87 ZoSÚ je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka prověřovat.10. Poté co soud takto aplikoval citovaná ustanovení na zjištěný skutkový stav, dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nepostupovala s odbornou péčí a před uzavřením úvěrových smluv dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného. Nedostatky v posouzení úvěruschopnosti soud spatřuje v tom, že žalobkyně dostatečně neověřila příjmy žalovaného, kdy žalovaný sice prokázal jim tvrzený příjem ze zaměstnání, ovšem tvrzení o celkovém příjmu domácnosti (z něhož bylo při posouzení úvěruschopnosti vycházeno) nijak blíže nespecifikoval a neprokázal. Současně se právní předchůdkyně žalobkyně vůbec nezabývala otázkou skutečných výdajů žalovaného, když v tomto směru se spokojila pouze s odhadem výdajů, uvedeným v žádosti o úvěr, který nebyl ničím podložen. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnosti vyplývající jí z § 86 ZoSÚ, což má za následek neplatnost předmětné úvěrové smlouvy, k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.11. V důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy je nutné vzájemný vztah účastníků vypořádat podle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru. V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční částky v celkové výši 40 000 Kč (2x 20 000 Kč), přičemž žalovaný jí vrátil celkem 27 700 Kč. V rozsahu rozdílů těchto částek, tedy co do částky 12 300 Kč proto soud žalobě vyhověl (výrok I).12. Pokud jde o úroky z prodlení, zde platí, že v případě neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu nedostatečného posouzení úvěruschopnosti dlužníka, splatnost jistiny úvěru (na rozdíl od obecné úpravy - § 1958 odst. 2 o. z.) nelze odvozovat od (neplatného) smluvního ujednání a neurčuje jí ani věřitel svou výzvou k plnění, ale určí se buď dohodou účastníků, a pokud k ní (tak jako v nyní posuzované věci) nedošlo, pak tuto novou splatnost určí svým rozhodnutím soud - srov. rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021.13. Soud si je vědom toho, že v soudní praxi nepanuje shoda na tom, jakým způsobem by měly soudy přistupovat k určení nového termínu splatnosti, respektive, který z účastníků by měl nést břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu k možnostem dlužníka vrátit věřiteli jistinu úvěru. Z dostupných rozhodnutí odvolacích soudů vyplývá, že zatímco některé odvolací senáty kladou tato břemena na stranu dlužníka a zejména v případě procesně pasivních dlužníků (žalovaných) počátek prodlení zpravidla vážou na uplynutí lhůty k plnění, uvedené ve výzvě k úhradě dluhu (např. rozsudek Krajského soudu v Praze, č. j. 27 Co 119/2024-98, nebo rozsudek Krajského soudu v Plzni, č. j. 64 Co 470/2024-83), jiné senáty se kloní k názoru, že břemeno tvrzení i břemeno důkazní v tomto směru tíží věřitele (žalobce) a nárok na úrok z prodlení v těchto případech věřitelům nepřiznávají vůbec (např. rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích, č. j. 7 Co 1000/2024-40 nebo rozsudek Městského soudu v Praze, č. j. 12 Co 225/2024-40), případně jej přiznávají až po uplynutí doby splatnosti, stanovené prvostupňovým soudem (např. rozsudek Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, č. j. 75 Co 188/2024-366). Rovněž senáty Krajského soudu v Ostravě, jakožto odvolací instance zdejšího soudu, rozhodují v této otázce rozdílně, když z poslední doby lze odkázat například na rozhodnutí č. j. 15 Co 119/2024-143 nebo č. j. 15 Co 191/2024-43, kterými byl věřiteli úrok z prodlení přiznán od výzvy k plnění, zatímco například rozhodnutími č. j. 8 Co 86/2024-57 nebo č., Anonymizováno, j. 8 Co 123/2024-66 byl věřiteli přiznán úrok z prodlení až od uplynutí splatnosti, stanovené rozhodnutím prvostupňového soudu.14. V situaci, kdy existuje více možností, jak vykládat ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ, soud postupoval v intencích stanovených nálezem Ústavního soudu, sp. zn. I. ÚS 2063/17, podle kterého při interpretaci a aplikaci zákonných ustanovení, která upravují spotřebitelské vztahy, musí obecné soudy respektovat ústavní princip ochrany slabší strany, plynoucí z principu rovnosti vyjádřeného v čl. 1 Listiny základních práv a svobod a zahrnující i princip ochrany spotřebitele, a promítnout jej do svých úvah a posouzení. Připouští-li pak zákonná ustanovení vícero možných výkladových řešení, je ústavně konformní takový výklad, který je pro spotřebitele nejpříznivější.15. Soud proto dospěl k závěru že ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ je třeba vykládat tak, že v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, je žalovaný (spotřebitel) povinen vrátit žalobci (věřiteli) jistinu úvěru ve lhůtě splatnosti, kterou (nedohodnou-li se na ní účastníci) určí soud tak, aby odpovídala možnostem žalovaného a zohledňovala mimo jiné i princip ochrany spotřebitele. Není vyloučeno (naopak je to žádoucí), aby účastníci soudu navrhli, jakým způsobem má být nová splatnost stanovena, a případně aby své návrhy patřičně odůvodnili. Pokud ovšem účastníci zůstanou v tomto směru pasivní, nelze mluvit o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene, neboť v případě možnosti spotřebitele splatit jistinu úvěru, se jedná o otázku, kterou musí vyhodnotit soud z úřední povinnosti, a tudíž se na ní nevztahují procesní břemena účastníků (jinými slovy, i kdyby ani jeden z účastníků nic netvrdil ohledně možnosti žalovaného zaplatit jistinu úvěru, nezbavuje to soud povinnosti stanovit novou splatnost tohoto nároku).16. V nyní posuzované věci žalobkyně tvrdila, že žalobou nárokovaná pohledávka se stala splatnou uplynutím splatnosti poslední ze sjednaných splátek. Ohledně možnosti žalované zaplatit dlužnou jistinu v uvedeném termínu ovšem žalobkyně neuvedla ničeho. Ke svým platebním možnostem se nevyjádřil ani žalovaný, který byl v řízení zcela pasivní. Vzhledem k tomu, že v případě možnosti dlužníka splnit dluh se nejedná o skutečnost, kterou by byl povinen tvrdit či prokazovat některý z účastníků (viz předchozí bod tohoto odůvodnění), soud účastníky ani nepoučoval dle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. o povinnosti doplnit tvrzení a označit důkazy.17. S ohledem na výše uvedené, určil novou splatnost jistiny předmětného úvěru soud, přičemž vycházel z toho, že pro určení lhůty splatnosti nemůže být rozhodující termín splatnosti úvěru sjednaný v neplatné úvěrové smlouvě, a současně (jak vyplývá z výše citovaného rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) splatnost nároku na vrácení jistiny úvěru nevyvolává ani následná výzva k plnění. Na druhou stranu soud nemohl zohlednit ani aktuální majetkové a osobní poměry žalovaného, když k tomu by byla nutná jeho procesní aktivita, kterou žalovaný v řízení nevyvinul. Soudu proto nezbylo, než novou splatnost určit na základě vlastní úvahy, kterou soud dospěl k závěru, že s ohledem na celkovou výši dlužné částky a poslední známou výši příjmu žalovaného, jak byla uvedena v žádosti o úvěr (16 457 Kč), nelze očekávat, že by žalovaný byl schopen dluh zaplatit v obvyklé třídenní pariční lhůtě, a proto soud žalovaného zavázal k úhradě dluhu ve lhůtě o délce třiceti dnů od právní moci rozsudku, která je jednak dostatečná proto, aby si žalovaný zajistil potřebné finanční prostředky, a současně takto stanovená splatnost významně nezasáhne do práv žalobkyně.18. Jelikož dlužná částka byla žalovanému uložena k úhradě v nově stanovené lhůtě splatnosti, žalovaný se s její úhradou dosud nedostal do prodlení, a proto žalobkyni nebyly přiznány požadované úroky z prodlení (srov. např. rozsudek KS Ostrava, č. j. 8 Co 123/2024-66). V tomto rozsahu byla proto žaloba zamítnuta.19. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal procesně úspěšné žalobkyni (zamítavý výrok se týkal pouze příslušenství nároku) náhradu nákladů řízení ve výši dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., sestávající z odměny advokáta ve výši 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva a žaloba), náhrady hotových výdajů ve výši 3x 100 Kč a 21 % DPH ve výši 315 Kč. Celkové náklady řízení, včetně soudního poplatku 800 Kč, činí 2 615 Kč, kteroužto částku soud uložil k zaplacení žalovanému ve stejné lhůtě jako jistinu pohledávky. Soud v tomto případě aplikoval § 14b a. t.., jelikož z úřední činnosti mu je známo, že žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech podává větší množství návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu (tj. podání na ustáleném vzoru), přičemž požadované plnění nepřevyšuje částku 50 000 Kč.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nebude-li splněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté občanského soudního řádu, případně exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSFM:2026:13.C.152.2026.1","publishedAt":"2026-11-04","decisionAt":"2026-09-30","caseNumber":{"senate":13,"registry":"C","index":152,"year":2026,"pageNumber":29},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Marian","lastName":"Babic","titlesAfter":"","function":"samosoudce"},"courtCode":"OSFM","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o 12 300 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"14b","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"115a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAKLADY_RIZENI","NEPLATNOST_SMLOUVY","LHUTY","SMLOUVA_O_UVERU","NAHRADA_NAKLADU","POSTOUPENI_POHLEDAVKY","NASLEDEK"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}