{"uuid":"4110abcc-2226-40d3-b5a8-3dd7dde76457","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Sperkovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 22 459 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit částku 21 942,4 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 942,4 Kč od 14. 11. 2020 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 21 942,4 Kč od 14. 11. 2020 do 11. 2. 2021, a to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba se co do částky 516,6 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 516,6 Kč od 14. 11. 2020 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 516,6 Kč od 14. 11. 2020 do 11. 2. 2021 a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 7 445 Kč zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit náklady řízení ve výši 1 411,10 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit částku 21 942,4 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 942,4 Kč od 14. 11. 2020 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 21 942,4 Kč od 14. 11. 2020 do 11. 2. 2021, a to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.\nII. Žaloba se co do částky 516,6 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 516,6 Kč od 14. 11. 2020 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 516,6 Kč od 14. 11. 2020 do 11. 2. 2021 a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 7 445 Kč zamítá.\nIII. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit náklady řízení ve výši 1 411,10 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" po žalované domáhala zaplacení částky 22 459 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 22 459 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení ve výši 8,25 %, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 7 445 Kč a dále zaplacení smluvního úroku z prodlení 0,1 % denně z částky 22 459 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalobu odůvodnila tím, že jde o pohledávku na základě smlouvy o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" distančním způsobem prostřednictvím webových stránek žalobkyně poté co byla ověřena úvěruschopnost žalované. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 19 200 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím dle smlouvy. Součástí smlouvy byly sazebník a všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Žalovaná si při sjednání smlouvy zvolila volitelnou službu„ klidné spaní“ za poplatek ve výši 110 Kč a informační SMS servis za poplatek ve výši 29 Kč. Úvěr byl žalované vyplacen prostřednictvím bankovního převodu dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" v částce 18 000 Kč. Protože žalovaná požádala o odklad splatnosti úvěru o 7 dní, splatnost úvěru nastala dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalovaná celkem splatila částku 1 440 Kč, a to platbou ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalobkyně dále vznesla nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení a smluvní pokuty. Ke dni sepisu žaloby vyčíslila žalobkyně nesplacenou pohledávku tak, že tato celkem představuje částku 32 292,28 Kč sestávající z jistiny ve výši 18 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 4 320 Kč, poplatku za službu„ klidné spaní“ 110 Kč, poplatku za službu„ informační SMS servis“ 29 Kč a zákonného úroku z prodlení 2 388,28 Kč a účelně vynaložených nákladů 7 445 Kč. K účelně vynaloženým nákladům na vymáhání pohledávky žalobkyně uvedla, že jsou vypočteny na základě skutečně provedených úkonů. Žalobkyně je v případě prodlení oprávněna požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalované, a to paušálně ve výši 35 Kč denně (tato částka je dána rozpočtením nákladů na osoby, které se podílejí na řešení prodlení žalované, a to prostřednictvím telefonu, e-mailu či korespondence), maximálně však ve výši 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání pohledávky. Žalobkyně může posílat zpoplatněné upomínky, vždy za částku 105 Kč za jednu upomínku. Celková částka účelně vynaložených nákladů na vymáhání pohledávky je tedy 7 445 Kč, která se skládá z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" dní násobených paušální náhradou 35 Kč denně, v období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", maximálně však ve výši 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání pohledávky. Částka je složena z následujících položek: 27 SMS, 39 emailů a 8 telefonátů. Žalovaná se dostala do prodlení dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy neuhradila částku ve výši 22 459 Kč. Žalobkyně je tak dále oprávněna požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu. Žalobkyně se rozhodla, že smluvní pokutu počítá pouze za prvních 90 dnů prodlení. Předžalobní výzva byla žalované odeslána dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovanou a žalující stranu, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřily, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žádný z účastníků na výzvu nereagoval, soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou prostředky komunikace na dálku s datem splatnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále též jen„ smlouva“) bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr jiný než na bydlení ve výši 18 000 Kč coby celková výše úvěru a zároveň první tranše úvěru. Žalovaná se naproti tomu zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím tvořeným poplatkem za vybrané volitelné služby ve výši 139 Kč (služba„ klidné spaní“ za poplatek 110 Kč měsíčně a služba„ informační SMS servis“ za poplatek ve výši 29 Kč měsíčně) a s poplatkem za sjednání úvěru dle čl. VIII. smlouvy ve výši 4 320 Kč. Jednorázová výše splátky – při čerpání celého úvěrového limitu činila 22 459 Kč. Datum splatnosti úvěru byl sjednán na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" RPSN představovalo 1269,72 %. Z žalobních tvrzení plyne, že žalovaná požádala o odklad splatnosti úvěru o 7 dní. Nový den splatnosti tak nastal ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dle čl. 2 sazebníku platného od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále též jen„ sazebník“) jako součásti smlouvy činil poplatek za„ prolongaci 7“ 5,13 % z nesplacené jistiny. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" provedla žalovaná úhradu ve výši 1 440 Kč. Článkem 3. sazebníku bylo ujednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů, a to paušálně ve výši 35 Kč denně, maximálně však 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání pohledávky a dále je oprávněna posílat zpoplatněné upomínky v případě, že žalovaná dluží buď část, nebo celou půjčku (včetně poplatků) a nevyužila možnosti splatnost půjčky odložit. Článkem 3. sazebníku bylo také ujednáno právo žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu. Z všeobecných obchodních podmínek platných od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále též jen„ VOP“) plyne pro případ prodlení žalované ujednání smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení, kdy uplatněná smluvní pokuta však nesmí přesáhnout shora uvedený limit 0,1 % z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení (čl. 6 odst. 6.4). Článkem 4. odst. 4.5 VOP bylo ujednáno, že:„ Částky zaplacené dlužníkem budou použity nejprve na úhradu výdajů, které je třeba nahradit, poplatku, poté pokut, poplatku z prodlení, smluvních pokut, úroků z prodlení, smluvního úroku, a nakonec na zaplacení jistiny úvěru. Nebude-li částka zaplacená dlužníkem postačovat na pokrytí stávajícího dluhu, bude z nesplacené částky stávajícího dluhu dále účtován poplatek z prodlení, s čímž dlužník výslovně souhlasí.“ Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla zaevidována transakce s variabilním symbolem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" (shodným s čl. VIII. smlouvy) ve výši 18 000 Kč ve prospěch protiúčtu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"bankovní účet","anonStyle":"ANON"},{"text":" (uvedeného jako číslo účtu žalované ve smlouvě). Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve spojení s podacím lístkem z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzývána k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Podle § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Podle § 122 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci v souladu s § 153 o.s.ř. Vyšel z předložených listinných důkazů (§ 120 o.s.ř.), když na žalované bylo, aby případně v řízení tvrdila a prokázala, že její povinnost k zaplacení zanikla, zejména, že žalovanou částku zaplatila, což však v dané věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani to nevyšlo jinak najevo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Soud v daném případě dospěl k závěru, že nároku žalobkyně uplatněného žalobou z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním s variabilním symbolem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" podle ustanovení § 2395 o.z. lze co do části podle výroku I. tohoto rozsudku vyhovět, neboť i přes vysokou roční procentní sazbu nákladů je poplatek za poskytnutí úvěru sjednán za relativně krátké časové období (30 dní) a vyčíslen ve smlouvě pevnou částkou, v důsledku čehož nebude poplatek v případě prodlení dlužníka s plněním závazku narůstat v čase tak jako je tomu u úroků při úvěrech poskytovaných bankami. Na takový poplatek tedy nelze pohlížet jako na skrytý úrok a srovnávat jej s roční úrokovou sazbou úvěrů poskytnutých bankami domácnostem. Krátká doba splatnosti také výrazně přispívá k tomu, že se právě roční procentní sazba nákladů jeví jako velmi vysoká. Podstatným aspektem je také to, že úvěrovaná částka je relativně nízká a s jejím poskytnutím jsou spojeny určité náklady a poskytovatel by měl generovat také určitý zisk. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná čerpala celý úvěrový limit 18 000 Kč dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", přičemž se smlouvou zavázala uhradit jednorázovou výši splátky 22 459 Kč. Žalobkyně v žalobních tvrzeních uvedla, že žalovaná celkem uhradila 1 440 Kč dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Protože však žalovaná dle žalobních tvrzení požádala o odklad splatnosti úvěru o 7 dní a dle čl. 2 sazebníku je za tuto službu účtován poplatek ve výši 5,13 % z nesplacené jistiny, dospěl soud k závěru, že žalobkyně částku ve výši 923,4 Kč představující 5,13 % z poskytnuté nesplacené jistiny 18 000 Kč započetla právě na tento poplatek označený jako„ prolongace 7“. Protože však žalobkyně nijak nezohlednila, resp. na žádný z požadovaných nároků nezapočetla částku 516,6 Kč (úhradu žalované převyšující poplatek za„ prolongaci 7“), postupoval soud podle čl. 4 VOP a částku 516,6 Kč započetl na poplatek za poskytnutí úvěru v celkové nárokované výši 3 803,4 Kč, a proto žalobkyni přiznal částku 21 942,4 Kč sestávající z neuhrazené poskytnuté jistiny úvěru, poníženého dlužného poplatku za sjednání úvěru a poplatků za volitelné služby (18 000 Kč + 3 803,4 Kč + 139 Kč). Vedle těchto nároků vzniklo žalobkyni i právo požadovat smluvní pokutu dle čl. 6 odst. 6.4 VOP a čl. 3 sazebníku (přičemž tento nárok je v žalobních tvrzeních i smluvních dokumentech označen právě jako smluvní pokuta, avšak v petitu jej žalobkyně nazvala smluvním úrokem z prodlení) ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 21 942,4 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" coby dne následujícího po splatnosti úvěru do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", když i tento nárok soud shledal podle ust. § 2048 odst. 1 o.z. ve spojení s ust. § 122 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. po právu. Nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 942,4 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení vznikl žalobkyni podle § 1970 o.z. ve spojení s § 1 a 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Výrokem II. tohoto rozsudku soud žalobu částečně zamítl, a to co do částky 516,6 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou dle odůvodnění v odst. 12 tohoto rozsudku pro částečnou úhradu žalované a dále co do uplatněného nároku žalobkyně na úhradu účelně vynaložených nákladů na vymáhání pohledávky ve výši 7 445 Kč. Po právní stránce soud posoudil posledně jmenovaný nárok v celé jeho výši podle § 122 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru jako smluvní pokutu, a protože byl žalobkyni již přiznán nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, pak v souladu s § 122 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru soud nárok žalobkyně na úhradu další smluvní pokuty pro její ujednání v rozporu s ust. § 588 o.z. zamítl. Nárok žalobkyně na úhradu částky 7 445 Kč svědčí o primárním účelu navýšit úplatu při prodlení, namísto vymožení splatného dluhu. Takovému posouzení odpovídá i ujednání, jimiž byla výše požadované náhrady účelně vynaložených nákladů stanovena, tedy jako paušál 35 Kč denně, maximálně však 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání pohledávky, bez jakékoliv časové limitace a bez ohledu na skutečně učiněné úkony v rámci vymáhání. Ačkoliv žalobkyně uvedla, že v případě žalované upomínala k úhradě dluhu 27 sms zprávami, 39 e-maily a 8 telefonáty, pak musí soud konstatovat, že i kdyby tuto náhradu právně neposoudil jako smluvní pokutu, pak takové náklady nelze považovat za účelně vynaložené ve smyslu § 122 odst. 1 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru, když z jednání žalované bylo lze dovodit, že opakované upomínání probíhající v intervalech každý následující den, popřípadě každý druhý až třetí den, případně i vícekrát denně různými způsoby nepovede ke kýženým výsledkům. Nepřiměřené poplatky a smluvní pokuty u spotřebitelských smluv v konečném důsledku vedou k prohlubování zadlužení a vzniku dluhových pastí u nízkopříjmových vrstev obyvatelstva, s řadou negativních sociálních dopadů narušujících veřejný pořádek. Z těchto důvodů soud neshledal nárok na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 7 445 Kč jako důvodný.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 411,10 Kč, přičemž tato částka představuje 54,8 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 77,4 % a úspěchu žalované v rozsahu 22,6 %, vyčísleno v souladu s ust. § 154 odst. 1 o.s.ř.) Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 123 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Při vyčíslení míry úspěchu a neúspěchu soud přihlížel v souladu s nálezem Ústavního soudu I. ÚS 2717/08 i k požadovanému příslušenství, když je nutno při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen jistiny pohledávky, ale též stran jejího příslušenství.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Pokud jde o nárok žalobkyně na náhradu nákladů řízení, postupoval soud v souladu s ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě se dle jeho názoru jedná o tzv. formulářovou žalobu, jak ji specifikoval Ústavní soud ve svém nálezu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", spisová značka I. ÚS 3923/11. Podle Ústavního soudu je třeba za formulářovou žalobu považovat takovou žalobu, v níž se v zásadě liší jen údaje o žalovaných a žalované částce a jde o nárok vyplývající ze závazkového vztahu, v němž jednou ze smluvních stran je spotřebitel, nebo o nárok ze smlouvy, při jejímž uzavírání je spotřebitel fakticky vyloučen z možnosti sjednat si ji s jiným obsahem. Ve shora citovaném nálezu Ústavní soud označil jako formulářovou žalobu návrh mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh, co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení, dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně stylizace a formálního vyjádření však bude totožný s drobnými odchylkami. Podle názoru Ústavního soudu pak sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíše administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Úkony právní služby jsou tak poskytovány až v dalších stádiích řízení dle eventuálního vývoje toho kterého řízení. Podle názoru soudu v projednávané věci obsah návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu zcela odpovídá definici, kterou pro specifikaci formulářové žaloby vytvořil Ústavní soud. Žaloby žalobkyně se odlišují pouze v částech, které se týkají označení účastníků a individualizace předmětu řízení. Žalobkyně navíc podává tento vzor žaloby opakovaně, což je soudu známo z jeho úřední činnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. soud uložil žalované částku i náhradu nákladů řízení zaplatit žalobkyni ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku a podle § 149 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] po žalované domáhala zaplacení částky 22 459 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 22 459 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 %, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 7 445 Kč a dále zaplacení smluvního úroku z prodlení 0,1 % denně z částky 22 459 Kč od [datum] do [datum]. Žalobu odůvodnila tím, že jde o pohledávku na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum] distančním způsobem prostřednictvím webových stránek žalobkyně poté co byla ověřena úvěruschopnost žalované. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 19 200 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím dle smlouvy. Součástí smlouvy byly sazebník a všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Žalovaná si při sjednání smlouvy zvolila volitelnou službu„ klidné spaní“ za poplatek ve výši 110 Kč a informační SMS servis za poplatek ve výši 29 Kč. Úvěr byl žalované vyplacen prostřednictvím bankovního převodu dne [datum] v částce 18 000 Kč. Protože žalovaná požádala o odklad splatnosti úvěru o 7 dní, splatnost úvěru nastala dne [datum]. Žalovaná celkem splatila částku 1 440 Kč, a to platbou ze dne [datum]. Žalobkyně dále vznesla nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení a smluvní pokuty. Ke dni sepisu žaloby vyčíslila žalobkyně nesplacenou pohledávku tak, že tato celkem představuje částku 32 292,28 Kč sestávající z jistiny ve výši 18 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 4 320 Kč, poplatku za službu„ klidné spaní“ 110 Kč, poplatku za službu„ informační SMS servis“ 29 Kč a zákonného úroku z prodlení 2 388,28 Kč a účelně vynaložených nákladů 7 445 Kč. K účelně vynaloženým nákladům na vymáhání pohledávky žalobkyně uvedla, že jsou vypočteny na základě skutečně provedených úkonů. Žalobkyně je v případě prodlení oprávněna požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalované, a to paušálně ve výši 35 Kč denně (tato částka je dána rozpočtením nákladů na osoby, které se podílejí na řešení prodlení žalované, a to prostřednictvím telefonu, e-mailu či korespondence), maximálně však ve výši 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání pohledávky. Žalobkyně může posílat zpoplatněné upomínky, vždy za částku 105 Kč za jednu upomínku. Celková částka účelně vynaložených nákladů na vymáhání pohledávky je tedy 7 445 Kč, která se skládá z [číslo] dní násobených paušální náhradou 35 Kč denně, v období od [datum] do [datum], maximálně však ve výši 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání pohledávky. Částka je složena z následujících položek: 27 SMS, 39 emailů a 8 telefonátů. Žalovaná se dostala do prodlení dne [datum], kdy neuhradila částku ve výši 22 459 Kč. Žalobkyně je tak dále oprávněna požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu. Žalobkyně se rozhodla, že smluvní pokutu počítá pouze za prvních 90 dnů prodlení. Předžalobní výzva byla žalované odeslána dne [datum].\n2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovanou a žalující stranu, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřily, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žádný z účastníků na výzvu nereagoval, soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.\n3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou prostředky komunikace na dálku s datem splatnosti [datum] (dále též jen„ smlouva“) bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr jiný než na bydlení ve výši 18 000 Kč coby celková výše úvěru a zároveň první tranše úvěru. Žalovaná se naproti tomu zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím tvořeným poplatkem za vybrané volitelné služby ve výši 139 Kč (služba„ klidné spaní“ za poplatek 110 Kč měsíčně a služba„ informační SMS servis“ za poplatek ve výši 29 Kč měsíčně) a s poplatkem za sjednání úvěru dle čl. VIII. smlouvy ve výši 4 320 Kč. Jednorázová výše splátky – při čerpání celého úvěrového limitu činila 22 459 Kč. Datum splatnosti úvěru byl sjednán na [datum] RPSN představovalo 1269,72 %. Z žalobních tvrzení plyne, že žalovaná požádala o odklad splatnosti úvěru o 7 dní. Nový den splatnosti tak nastal [datum]. Dle čl. 2 sazebníku platného od [datum] (dále též jen„ sazebník“) jako součásti smlouvy činil poplatek za„ prolongaci 7“ 5,13 % z nesplacené jistiny. Dne [datum] provedla žalovaná úhradu ve výši 1 440 Kč. Článkem 3. sazebníku bylo ujednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů, a to paušálně ve výši 35 Kč denně, maximálně však 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání pohledávky a dále je oprávněna posílat zpoplatněné upomínky v případě, že žalovaná dluží buď část, nebo celou půjčku (včetně poplatků) a nevyužila možnosti splatnost půjčky odložit. Článkem 3. sazebníku bylo také ujednáno právo žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu. Z všeobecných obchodních podmínek platných od [datum] (dále též jen„ VOP“) plyne pro případ prodlení žalované ujednání smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení, kdy uplatněná smluvní pokuta však nesmí přesáhnout shora uvedený limit 0,1 % z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení (čl. 6 odst. 6.4). Článkem 4. odst. 4.5 VOP bylo ujednáno, že:„ Částky zaplacené dlužníkem budou použity nejprve na úhradu výdajů, které je třeba nahradit, poplatku, poté pokut, poplatku z prodlení, smluvních pokut, úroků z prodlení, smluvního úroku, a nakonec na zaplacení jistiny úvěru. Nebude-li částka zaplacená dlužníkem postačovat na pokrytí stávajícího dluhu, bude z nesplacené částky stávajícího dluhu dále účtován poplatek z prodlení, s čímž dlužník výslovně souhlasí.“ Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že dne [datum] byla zaevidována transakce s variabilním symbolem [číslo] (shodným s čl. VIII. smlouvy) ve výši 18 000 Kč ve prospěch protiúčtu č. [bankovní účet] (uvedeného jako číslo účtu žalované ve smlouvě). Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] ve spojení s podacím lístkem z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzývána k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně.\n4. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.\n5. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.\n6. Podle § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.\n7. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.\n8. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.\n9. Podle § 122 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.\n10. Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci v souladu s § 153 o.s.ř. Vyšel z předložených listinných důkazů (§ 120 o.s.ř.), když na žalované bylo, aby případně v řízení tvrdila a prokázala, že její povinnost k zaplacení zanikla, zejména, že žalovanou částku zaplatila, což však v dané věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani to nevyšlo jinak najevo.\n11. Soud v daném případě dospěl k závěru, že nároku žalobkyně uplatněného žalobou z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním s variabilním symbolem [číslo] podle ustanovení § 2395 o.z. lze co do části podle výroku I. tohoto rozsudku vyhovět, neboť i přes vysokou roční procentní sazbu nákladů je poplatek za poskytnutí úvěru sjednán za relativně krátké časové období (30 dní) a vyčíslen ve smlouvě pevnou částkou, v důsledku čehož nebude poplatek v případě prodlení dlužníka s plněním závazku narůstat v čase tak jako je tomu u úroků při úvěrech poskytovaných bankami. Na takový poplatek tedy nelze pohlížet jako na skrytý úrok a srovnávat jej s roční úrokovou sazbou úvěrů poskytnutých bankami domácnostem. Krátká doba splatnosti také výrazně přispívá k tomu, že se právě roční procentní sazba nákladů jeví jako velmi vysoká. Podstatným aspektem je také to, že úvěrovaná částka je relativně nízká a s jejím poskytnutím jsou spojeny určité náklady a poskytovatel by měl generovat také určitý zisk. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná čerpala celý úvěrový limit 18 000 Kč dne [datum], přičemž se smlouvou zavázala uhradit jednorázovou výši splátky 22 459 Kč. Žalobkyně v žalobních tvrzeních uvedla, že žalovaná celkem uhradila 1 440 Kč dne [datum]. Protože však žalovaná dle žalobních tvrzení požádala o odklad splatnosti úvěru o 7 dní a dle čl. 2 sazebníku je za tuto službu účtován poplatek ve výši 5,13 % z nesplacené jistiny, dospěl soud k závěru, že žalobkyně částku ve výši 923,4 Kč představující 5,13 % z poskytnuté nesplacené jistiny 18 000 Kč započetla právě na tento poplatek označený jako„ prolongace 7“. Protože však žalobkyně nijak nezohlednila, resp. na žádný z požadovaných nároků nezapočetla částku 516,6 Kč (úhradu žalované převyšující poplatek za„ prolongaci 7“), postupoval soud podle čl. 4 VOP a částku 516,6 Kč započetl na poplatek za poskytnutí úvěru v celkové nárokované výši 3 803,4 Kč, a proto žalobkyni přiznal částku 21 942,4 Kč sestávající z neuhrazené poskytnuté jistiny úvěru, poníženého dlužného poplatku za sjednání úvěru a poplatků za volitelné služby (18 000 Kč + 3 803,4 Kč + 139 Kč). Vedle těchto nároků vzniklo žalobkyni i právo požadovat smluvní pokutu dle čl. 6 odst. 6.4 VOP a čl. 3 sazebníku (přičemž tento nárok je v žalobních tvrzeních i smluvních dokumentech označen právě jako smluvní pokuta, avšak v petitu jej žalobkyně nazvala smluvním úrokem z prodlení) ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 21 942,4 Kč od [datum] coby dne následujícího po splatnosti úvěru do [datum], když i tento nárok soud shledal podle ust. § 2048 odst. 1 o.z. ve spojení s ust. § 122 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. po právu. Nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 942,4 Kč od [datum] do zaplacení vznikl žalobkyni podle § 1970 o.z. ve spojení s § 1 a 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb.\n12. Výrokem II. tohoto rozsudku soud žalobu částečně zamítl, a to co do částky 516,6 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou dle odůvodnění v odst. 12 tohoto rozsudku pro částečnou úhradu žalované a dále co do uplatněného nároku žalobkyně na úhradu účelně vynaložených nákladů na vymáhání pohledávky ve výši 7 445 Kč. Po právní stránce soud posoudil posledně jmenovaný nárok v celé jeho výši podle § 122 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru jako smluvní pokutu, a protože byl žalobkyni již přiznán nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, pak v souladu s § 122 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru soud nárok žalobkyně na úhradu další smluvní pokuty pro její ujednání v rozporu s ust. § 588 o.z. zamítl. Nárok žalobkyně na úhradu částky 7 445 Kč svědčí o primárním účelu navýšit úplatu při prodlení, namísto vymožení splatného dluhu. Takovému posouzení odpovídá i ujednání, jimiž byla výše požadované náhrady účelně vynaložených nákladů stanovena, tedy jako paušál 35 Kč denně, maximálně však 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání pohledávky, bez jakékoliv časové limitace a bez ohledu na skutečně učiněné úkony v rámci vymáhání. Ačkoliv žalobkyně uvedla, že v případě žalované upomínala k úhradě dluhu 27 sms zprávami, 39 e-maily a 8 telefonáty, pak musí soud konstatovat, že i kdyby tuto náhradu právně neposoudil jako smluvní pokutu, pak takové náklady nelze považovat za účelně vynaložené ve smyslu § 122 odst. 1 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru, když z jednání žalované bylo lze dovodit, že opakované upomínání probíhající v intervalech každý následující den, popřípadě každý druhý až třetí den, případně i vícekrát denně různými způsoby nepovede ke kýženým výsledkům. Nepřiměřené poplatky a smluvní pokuty u spotřebitelských smluv v konečném důsledku vedou k prohlubování zadlužení a vzniku dluhových pastí u nízkopříjmových vrstev obyvatelstva, s řadou negativních sociálních dopadů narušujících veřejný pořádek. Z těchto důvodů soud neshledal nárok na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 7 445 Kč jako důvodný.\n13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 411,10 Kč, přičemž tato částka představuje 54,8 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 77,4 % a úspěchu žalované v rozsahu 22,6 %, vyčísleno v souladu s ust. § 154 odst. 1 o.s.ř.) Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 123 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Při vyčíslení míry úspěchu a neúspěchu soud přihlížel v souladu s nálezem Ústavního soudu I. ÚS 2717/08 i k požadovanému příslušenství, když je nutno při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen jistiny pohledávky, ale též stran jejího příslušenství.\n14. Pokud jde o nárok žalobkyně na náhradu nákladů řízení, postupoval soud v souladu s ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě se dle jeho názoru jedná o tzv. formulářovou žalobu, jak ji specifikoval Ústavní soud ve svém nálezu ze dne [datum], spisová značka I. ÚS 3923/11. Podle Ústavního soudu je třeba za formulářovou žalobu považovat takovou žalobu, v níž se v zásadě liší jen údaje o žalovaných a žalované částce a jde o nárok vyplývající ze závazkového vztahu, v němž jednou ze smluvních stran je spotřebitel, nebo o nárok ze smlouvy, při jejímž uzavírání je spotřebitel fakticky vyloučen z možnosti sjednat si ji s jiným obsahem. Ve shora citovaném nálezu Ústavní soud označil jako formulářovou žalobu návrh mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh, co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení, dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně stylizace a formálního vyjádření však bude totožný s drobnými odchylkami. Podle názoru Ústavního soudu pak sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíše administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Úkony právní služby jsou tak poskytovány až v dalších stádiích řízení dle eventuálního vývoje toho kterého řízení. Podle názoru soudu v projednávané věci obsah návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu zcela odpovídá definici, kterou pro specifikaci formulářové žaloby vytvořil Ústavní soud. Žaloby žalobkyně se odlišují pouze v částech, které se týkají označení účastníků a individualizace předmětu řízení. Žalobkyně navíc podává tento vzor žaloby opakovaně, což je soudu známo z jeho úřední činnosti.\n15. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. soud uložil žalované částku i náhradu nákladů řízení zaplatit žalobkyni ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku a podle § 149 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSPS:2022:4.C.282.2022.1","publishedAt":"2023-01-16","decisionAt":"2022-12-21","caseNumber":{"senate":4,"registry":"C","index":282,"year":2022,"pageNumber":18},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Zuzana","lastName":"Sperková","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSPS","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"22 459 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"2048","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"122","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["PENEZITE_PLNENI","POPLATEK_Z_PRODLENI","SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}