{"uuid":"4298bc25-61b6-48a0-8e7f-02b4be325367","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní Mgr. Bc. Lucií Koupilovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 20 900 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 700 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba, podle které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 12 800 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 104,83 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 300,44 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 6 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, úrok ve výši 24,36% ročně z částky 6 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 432,5 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 061,6 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 8 944,52 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení, úrok ve výši 20,25 % ročně z částky 8 944,52 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 700 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.\nII. Žaloba, podle které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 12 800 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 104,83 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 300,44 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 6 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, úrok ve výši 24,36% ročně z částky 6 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 432,5 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 061,6 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 8 944,52 Kč od [datum] do zaplacení, úrok ve výši 20,25 % ročně z částky 8 944,52 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, se zamítá.\nIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení částky 20 900 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále také jako„ poskytovatel úvěru“), s žalovanou uzavřela","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"dne 16. 4. 2020 Smlouvu o spotřebitelském úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen„ smlouva o úvěru 1), na základě které žalované poskytla úvěr ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy o úvěru 1. Žalovaná se zavázala hradit právní předchůdkyni žalobkyně úrok z poskytnutého úvěru ve výši 2 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč (vše dále označeno jako„ úhrady za služby“). Žalovaná byla povinna splácet poskytnutý úvěr včetně úhrad za služby formou šedesáti týdenních splátek po 300 Kč, počínaje 23. 4. 2020; poslední splátka měla proběhnout dne 10. 6. 2021. Žalovaná k 10. 6. 2021 úvěr řádně a v plné výši neuhradila, a od 11. 6. 2021 se dostala do prodlení s neuhrazenou jistinou a úrokem sjednaným pro tento případ v čl. 1 smlouvy o úvěru, přičemž žalobkyně požaduje úrok nižší, tj. ve výši 20,25 % ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze smlouvy o úvěru 1 vůči žalované byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 s účinky k témuž datu postoupena na žalobkyni, což postupitelka oznámila žalované dopisem ze dne 7. 1. 2022. Za dobu trvání smlouvy o úvěru 1 žalovaná uhradila částku ve výši 6 500 Kč, kterou právní předchůdkyně žalobkyně započetla v částce 1 055,48 Kč na jistinu, v částce 2 000 Kč na úrok, v částce 2 000 Kč na poplatek za administrativní činnost a v částce 2 000 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Ke dni postoupení, to je k 7. 1. 2022, činila výše pohledávky bez příslušenství částku 15 100 Kč. Šlo o dlužnou jistinu ve výši 8 944,52 Kč, a dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 555,48 Kč, součástí je i navýšení účtované původním věřitelem, které žalobkyně neuplatňuje. Příslušenství pohledávky dále tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné částky ve výši 11 500 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 8 944,52 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 2 555,48 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 061,60 Kč (jedná se o úrok ve výši 20,25 % ročně z částky 8 944,52 Kč od 11. 6. 2021 do data postoupení 7. 1. 2022), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 432,50 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 944,52 Kč od 11. 6. 2021 do data postoupení 7. 1. 2022), úroků ve výši 20,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 944,52 od 8. 1. 2022 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 944,52 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, a","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"dne 31. 8. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen„ smlouva o úvěru 2“), na základě které žalované poskytla úvěr ve výši 6 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy o úvěru 2. Žalovaná se zavázala hradit právní předchůdkyni žalobkyně úrok z poskytnutého úvěru ve výši 1 200 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč (vše dále označeno jako„ úhrady za služby“). Žalovaná byla povinna splácet poskytnutý úvěr, včetně úhrad za služby formou 60 týdenních splátek po 180 Kč, počínaje 7. 9. 2020; poslední splátka měla proběhnout dne 25. 10. 2021. Žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a včas, a od 26. 10. 2020 se dostala do prodlení s neuhrazenou jistinou ve výši 6 000 Kč a úrokem sjednaným pro tento případ v čl. 1 smlouvy o úvěru, dle rozhodnutí žalobkyně ve výši nižší, a to 24,36 % ročně. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze smlouvy o úvěru 2 vůči žalované byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 s účinky k témuž datu postoupena na žalobkyni, což postupitelka oznámila žalované dopisem ze dne 7. 1. 2022. Za dobu trvání smlouvy o úvěru 2 žalovaná uhradila částku ve výši 800 Kč, kterou právní předchůdkyně žalobkyně započetla v částce 600 Kč na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy o úvěru 2, v částce 200 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Ke dni postoupení, to je k 7. 1. 2022, činila výše pohledávky částku 13 600 Kč. Jednalo se o dlužnou jistinu ve výši 6 000 Kč, dlužný úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 600 Kč, dlužný poplatek za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 200 Kč, součástí je i navýšení účtované původním věřitelem, které žalobkyně neuplatňuje. Příslušenství pohledávky pak tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně požaduje zaplacení částky 10 000 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 4 000 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 300,44 Kč (jedná se o úrok ve výši 24,36 % ročně z 6 000 Kč od 26. 10. 2021 do data postoupení 7. 1. 2022), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 104,83 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z 6 000 Kč od 26. 10. 2021 do data postoupení 7. 1. 2022), úroku ve výši 24,36 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Ačkoliv byla žalovaná před podáním žaloby žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky, dlužnou částku neuhradila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Ve věci bylo nařízeno jednání na 26. 1. 2023, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, o odročení jednání požádáno nebylo, dle ust. § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci jednal v nepřítomnosti žalované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Soud provedl důkaz listinami, konkrétně Smlouvou o spotřebitelském úvěru v hotovosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" (smlouva o úvěru 1), Smlouvou o spotřebitelském úvěru v hotovosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" (smlouva o úvěru 2), Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 včetně Seznamu pohledávek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" str. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" a str. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 3. 2. 2022 včetně podacího lístku z 4. 2. 2022, předžalobní upomínkou z 14. 4. 2022 včetně podacího lístku z 19. 4. 2022, a zjistil tento skutkový stav: Žalobkyně se dne 16. 4. 2020 zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy, pokud není mezi smluvními stranami dále dohodnuto refinancování staršího úvěru. Žalovaná se zavázala splácet tento úvěr, úrok ve výši 2 000 Kč, administrativní poplatek 2 000 Kč, a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, to vše ve formě 60 týdenních hotovostních splátkách po 300 Kč (do 10. 6. 2021). Podle čl. 1 smlouvy o úvěru 1 činí úroková sazba v případě smlouvy uzavřené na 60 týdnu 32,15 % ročně z výše jistiny. Žalobkyně se dále dne 31. 8. 2020 zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 6 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy, pokud není mezi smluvními stranami dále dohodnuto refinancování staršího úvěru. Žalovaná se zavázala splácet tento úvěr, úrok ve výši 1 200 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 200 Kč, a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč ve formě 60 týdenních hotovostních splátkách po 180 Kč (do 25. 10. 2021). Podle článku 1.4 smlouvy o úvěru 2 činí úroková sazba v případě smlouvy uzavřené na 60 týdnů 32,15 % ročně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 byla na žalobkyni postoupena pohledávka společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze smlouvy o úvěru 1 ve výši 15 100 Kč a ze smlouvy o úvěru 2 ve výši 13 600 Kč. Dne 4. 2. 2022 oznámil postupitel žalované postoupení pohledávky v celkové výši 28 700 Kč na žalobkyni. Dne 19. 4. 2022 vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k zaplacení dlužné částky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Co se týká posuzování úvěruschopnosti žalované ze strany právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatele úvěru, soud provedl k důkazu Kartu zákazníka – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 16. 4. 2020 a Kartu zákazníka - žádost o spotřebitelský úvěr z 31. 8. 2020, a zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně v obou případech vycházela toliko z údajů, jež jí poskytla sama žalovaná. Tato dne 16. 4. 2020 uvedla, že od 12/2017 je na rodičovské dovolené, a pobírá rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč, žije ve spolubydlení s partnerem, má jedno nezaopatřené dítě. Výdaje na bydlení činí 2 000 Kč, osobní výdaje 3 000 Kč. Ačkoliv jsou na Kartě zákazníka z 16. 4. 2020 zaškrnuty u Dokumentů k ověření finanční situace žadatele kolonky doklad o přiznání mateřské/rodičovské, s komentářem, že je nutno pořídit kopie alespoň jednoho typu z ověřovacích dokumentů na straně příjmů i výdajů, přičemž není nutné kopírovat celou smlouvu, když stačí strany s identifikací osob a podpisy; žádné takové dokumenty žalobkyně soudu k důkazu nedoložila. Dne 31. 8. 2020 pak žalovaná uvedla, že je od 12/2017 na rodičovské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč, k tomu má další, blíže neupřesněný příjem ve výši 9 600 Kč, žije ve spolubydlení s partnerem, má jedno nezaopatřené dítě. Výdaje na bydlení činí 2 000 Kč, osobní výdaje 3 000 Kč. Na předchozí úvěr ve výši 10 000 Kč splácí měsíčně 1 300 Kč (pozn. žalovaná evidentně musela mít další závazky mimo předchozí úvěr u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", který splácela měsíčně částkou 300 Kč). Ačkoliv jsou na Kartě zákazníka z 16. 4. 2020 zaškrnuty u Dokumentů k ověření finanční situace žadatele kolonky doklad o přiznání mateřské/rodičovské a výplatní pásky, s komentářem, že je nutno pořídit kopie alespoň jednoho typu z ověřovacích dokumentů na straně příjmů i výdajů, přičemž není nutné kopírovat celou smlouvu, když stačí strany s identifikací osob a podpisy; žádné takové dokumenty žalobkyně soudu k důkazu nedoložila. Z uvedeného je zřejmé, že právní předchůdkyně nedisponovala ověřenými informacemi ani o příjmech, ani o výdajích žalované. Žalobkyně k důkazu nepředložila jedinou listinu, s níž by bylo patrné, že její právní předchůdkyně příjem a výdaje žalované ověřila. Nadto, žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně ověřovala platební morálku žalované ve veřejně dostupných databázích a registrech, nebo v insolvenčním rejstříku. Přitom z provedených důkazů je zřejmé, že si žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně půjčila opakovaně, v poslední smlouvě žalovaná dokonce uvedla, že jsou na její majetek vedeny celkem 2 exekuce. Poskytovatel úvěru jako profesionál měl ověřit, zda a v jaké výši má žalovaná další závazky, a zvážit, zda se v případě poskytnutí (dalšího) úvěru již nedostane do dluhové spirály, resp. zda bude další závazek schopna při porovnání svých příjmů a výdajů splácet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (jež byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1). Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Rozsudkem z 5. 3. 2020, ve věci C -679/18, Soudní dvůr EU při výkladu směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. Zjistí-li porušení, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího. Soudní dvůr EU konstatoval, že vnitrostátní úprava, podle níž se sankce platní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem (na to ostatně reagovala novela zákona o spotřebitelském úvěru č. 96/2022 Sb., která s účinky od 28. 5. 2022 změnila ust. § 87 tak, že soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Podle § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Žaloba je důvodná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Oznámením o postoupení pohledávky žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci namísto společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako původní věřitelky. Předmětem podnikání právní předchůdkyně žalobkyně je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelských úvěrů, žalovaná je typickým spotřebitelem ve smyslu § 419 OZ. Účastníci spolu uzavřeli dle ust. § 2395 a násl. OZ smlouvu o úvěru; jednalo se o smlouvu spotřebitelskou upravenou zákonem č. 257/2016 Sb. Soud se primárně zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost vyplývající z § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, a to, s ohledem mj. na výše citovaný rozsudek Soudního dvora EU, z moci úřední. Věřitel poskytne úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se takový úvěr sjednává, neplatná. Přestože až do 28. 5. 2022 byla v zákoně o spotřebitelském úvěru neplatnost smlouvy konstruována jako relativní (tedy k námitce spotřebitele), taková úprava neodpovídala evropskému právu, dosavadní judikatuře Soudního dvora Evropské unie, Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a vůbec smyslu ochrany spotřebitele. Soudní dvůr Evropské unie opakovaně ve svých rozhodnutích konstatoval, že evropské směrnice nesmí být v různých členských státech vykládány a aplikovány různě. Proto i v případech smluv uzavřených před účinností novely zákona o spotřebitelském úvěru č. 96/2022 Sb. soud k neplatnosti při řádném nezkoumání úvěruschopnosti přihlíží vždy v jakékoliv fázi řízení. Obecně je totiž kladen velký důraz na ochranu spotřebitele před vlastní neschopností splácet a s tím souvisící nutnost poskytovatelů úvěrů postupovat s odbornou péčí. Smyslem je minimalizovat rizikové úvěry a rozmáhající se zadlužování domácností se všemi nežádoucími dopady jak pro jednotlivce, tak pro celou společnost. Tímto způsobem ustanovení na ochranu spotřebitele, coby ustanovení kogentní, chrání i veřejný zájem a pořádek. Jiný výklad by nutně znamenal popření smyslu kogentní právní úpravy ochrany spotřebitele směřující k narovnání slabšího – nerovného - postavení spotřebitele vůči podnikateli a zakotvoval by nižší standard ochrany, než který zamýšlela směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, z 23. 4. 2008. Článek 8 této směrnice vyložil Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku z 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 (","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" v . ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" a další) a zdůraznil důkazní břemeno poskytovatele úvěru stran splnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. V daném případě poskytovatel úvěru vyšel toliko z informací poskytnutých samotnou žalovanou, a žalobkyně v řízení neprokázala, že by tyto informace ověřil například ze mzdových pásek, výpisů z účtu, nájemní smlouvy apod. Poskytovatel úvěru sám informace nezbytné pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného aktivně nezjišťoval. Žalobkyně tvrdila, že poskytovatel úvěru nashromážděné a ověřené údaje zaslal svého obchodního informačního systému k vyhodnocení skóre žadatele, hodnotící jeho schopnost splácet, nic takového ale z předložených podkladů nevyplývá. Ačkoliv žalobkyně dále tvrdila, že poskytovatel úvěru ověřil údaje o žalované z insolvenčního rejstříku, i pokud by toto své tvrzení prokázala, pouhá lustrace z ISIR k ověření úvěruschopnosti žadatele nestačí. Poskytovatel úvěru navíc minimálně ve druhém případě věděl, že žalovaná má 2 exekuce, a přesto ji v žádném z registrů dlužníků nelustroval. Lze tedy shrnout, že právní předchůdkyně žalobkyně ani v jednom z případů nepostupovala jako profesionál a řádně se nezabývala poměry žalované, aby ji ochránila před nezodpovědným zadlužením, a nedostála své zákonné povinnosti dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Přesto s žalovanou smlouvy uzavřela a úvěry jí poskytla. V důsledku uvedeného jsou obě smlouvy o úvěru ex lege neplatné. Žalovaná získala na úkor původní věřitelky, potažmo žalobkyně, majetkový prospěch v podobě poskytnuté částky bez právního důvodu a je povinna ji vrátit jako bezdůvodné obohacení. Podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Toto ustanovení představuje ve vztahu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení speciální úpravu na vypořádání plnění z neplatné smlouvy, dle něhož má poskytovatel úvěru nárok toliko na nesplacenou jistinu bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Tedy, nárok na zákonné úroky z prodlení věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny (viz rozh. NS ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021-262). Žalovaná obdržela v prvním případě částku ve výši 10 000 Kč, dle žalobních tvrzení na úvěr uhradila 6 500 Kč, rozdíl činí 3 500 Kč; v druhém případě obdržela částku 6 000 Kč, na ni uhradila 800 Kč a rozdíl tak činí 5 200 Kč. Soud proto žalobkyni přiznal částku 8 700 Kč. Břemeno tvrzení a důkazní o tom, že tu jsou skutečnosti, pro které není v možnostech žalované dlužnou částku vrátit bez zbytečného odkladu, nese v plném rozsahu žalovaná. Žalovaná zůstala v řízení nečinná; netvrdila, že není v jejich možnostech a schopnostech vrátit dlužnou jistinu v době přiměřené, proto soud rozhodl, že žalovaná je povinna vrátit dlužnou částku do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 věta před středníkem, o. s. ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalované. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkem částky 28 155,27 Kč (úrok z prodlení a úrok byly kapitalizovány ke dni rozhodnutí soudu), úspěšná byla co do částky 8 700 Kč (výrok I. tohoto rozhodnutí), neúspěšná byla co do částky 19 455,27 Kč (výrok II. tohoto rozhodnutí); celkový úspěch žalobkyně tak představuje 31 % a neúspěch 69 %. Žalované, která byla ve věci převážně úspěšná, žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení částky 20 900 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] (dále také jako„ poskytovatel úvěru“), s žalovanou uzavřela\ndne 16. 4. 2020 Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva o úvěru 1), na základě které žalované poskytla úvěr ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy o úvěru 1. Žalovaná se zavázala hradit právní předchůdkyni žalobkyně úrok z poskytnutého úvěru ve výši 2 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč (vše dále označeno jako„ úhrady za služby“). Žalovaná byla povinna splácet poskytnutý úvěr včetně úhrad za služby formou šedesáti týdenních splátek po 300 Kč, počínaje 23. 4. 2020; poslední splátka měla proběhnout dne 10. 6. 2021. Žalovaná k 10. 6. 2021 úvěr řádně a v plné výši neuhradila, a od 11. 6. 2021 se dostala do prodlení s neuhrazenou jistinou a úrokem sjednaným pro tento případ v čl. 1 smlouvy o úvěru, přičemž žalobkyně požaduje úrok nižší, tj. ve výši 20,25 % [právnická osoba] ze smlouvy o úvěru 1 vůči žalované byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 s účinky k témuž datu postoupena na žalobkyni, což postupitelka oznámila žalované dopisem ze dne 7. 1. 2022. Za dobu trvání smlouvy o úvěru 1 žalovaná uhradila částku ve výši 6 500 Kč, kterou právní předchůdkyně žalobkyně započetla v částce 1 055,48 Kč na jistinu, v částce 2 000 Kč na úrok, v částce 2 000 Kč na poplatek za administrativní činnost a v částce 2 000 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Ke dni postoupení, to je k 7. 1. 2022, činila výše pohledávky bez příslušenství částku 15 100 Kč. Šlo o dlužnou jistinu ve výši 8 944,52 Kč, a dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 555,48 Kč, součástí je i navýšení účtované původním věřitelem, které žalobkyně neuplatňuje. Příslušenství pohledávky dále tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné částky ve výši 11 500 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 8 944,52 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 2 555,48 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 061,60 Kč (jedná se o úrok ve výši 20,25 % ročně z částky 8 944,52 Kč od 11. 6. 2021 do data postoupení 7. 1. 2022), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 432,50 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 944,52 Kč od 11. 6. 2021 do data postoupení 7. 1. 2022), úroků ve výši 20,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 944,52 od 8. 1. 2022 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 944,52 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, a\ndne 31. 8. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva o úvěru 2“), na základě které žalované poskytla úvěr ve výši 6 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy o úvěru 2. Žalovaná se zavázala hradit právní předchůdkyni žalobkyně úrok z poskytnutého úvěru ve výši 1 200 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč (vše dále označeno jako„ úhrady za služby“). Žalovaná byla povinna splácet poskytnutý úvěr, včetně úhrad za služby formou 60 týdenních splátek po 180 Kč, počínaje 7. 9. 2020; poslední splátka měla proběhnout dne 25. 10. 2021. Žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a včas, a od 26. 10. 2020 se dostala do prodlení s neuhrazenou jistinou ve výši 6 000 Kč a úrokem sjednaným pro tento případ v čl. 1 smlouvy o úvěru, dle rozhodnutí žalobkyně ve výši nižší, a to 24,36 % ročně. [právnická osoba] ze smlouvy o úvěru 2 vůči žalované byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 s účinky k témuž datu postoupena na žalobkyni, což postupitelka oznámila žalované dopisem ze dne 7. 1. 2022. Za dobu trvání smlouvy o úvěru 2 žalovaná uhradila částku ve výši 800 Kč, kterou právní předchůdkyně žalobkyně započetla v částce 600 Kč na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy o úvěru 2, v částce 200 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Ke dni postoupení, to je k 7. 1. 2022, činila výše pohledávky částku 13 600 Kč. Jednalo se o dlužnou jistinu ve výši 6 000 Kč, dlužný úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 600 Kč, dlužný poplatek za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 200 Kč, součástí je i navýšení účtované původním věřitelem, které žalobkyně neuplatňuje. Příslušenství pohledávky pak tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně požaduje zaplacení částky 10 000 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 4 000 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 300,44 Kč (jedná se o úrok ve výši 24,36 % ročně z 6 000 Kč od 26. 10. 2021 do data postoupení 7. 1. 2022), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 104,83 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z 6 000 Kč od 26. 10. 2021 do data postoupení 7. 1. 2022), úroku ve výši 24,36 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení.\nAčkoliv byla žalovaná před podáním žaloby žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky, dlužnou částku neuhradila.\n2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.\n3. Ve věci bylo nařízeno jednání na 26. 1. 2023, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, o odročení jednání požádáno nebylo, dle ust. § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci jednal v nepřítomnosti žalované.\n4. Soud provedl důkaz listinami, konkrétně Smlouvou o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] (smlouva o úvěru 1), Smlouvou o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] (smlouva o úvěru 2), Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 včetně Seznamu pohledávek [anonymizována dvě slova] [datum] str. [číslo] a str. [číslo], Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 3. 2. 2022 včetně podacího lístku z 4. 2. 2022, předžalobní upomínkou z 14. 4. 2022 včetně podacího lístku z 19. 4. 2022, a zjistil tento skutkový stav: Žalobkyně se dne 16. 4. 2020 zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy, pokud není mezi smluvními stranami dále dohodnuto refinancování staršího úvěru. Žalovaná se zavázala splácet tento úvěr, úrok ve výši 2 000 Kč, administrativní poplatek 2 000 Kč, a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, to vše ve formě 60 týdenních hotovostních splátkách po 300 Kč (do 10. 6. 2021). Podle čl. 1 smlouvy o úvěru 1 činí úroková sazba v případě smlouvy uzavřené na 60 týdnu 32,15 % ročně z výše jistiny. Žalobkyně se dále dne 31. 8. 2020 zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 6 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy, pokud není mezi smluvními stranami dále dohodnuto refinancování staršího úvěru. Žalovaná se zavázala splácet tento úvěr, úrok ve výši 1 200 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 200 Kč, a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč ve formě 60 týdenních hotovostních splátkách po 180 Kč (do 25. 10. 2021). Podle článku 1.4 smlouvy o úvěru 2 činí úroková sazba v případě smlouvy uzavřené na 60 týdnů 32,15 % ročně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 byla na žalobkyni postoupena pohledávka společnosti [právnická osoba] ze smlouvy o úvěru 1 ve výši 15 100 Kč a ze smlouvy o úvěru 2 ve výši 13 600 Kč. Dne 4. 2. 2022 oznámil postupitel žalované postoupení pohledávky v celkové výši 28 700 Kč na žalobkyni. Dne 19. 4. 2022 vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k zaplacení dlužné částky.\n5. Co se týká posuzování úvěruschopnosti žalované ze strany právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatele úvěru, soud provedl k důkazu Kartu zákazníka – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 16. 4. 2020 a Kartu zákazníka - žádost o spotřebitelský úvěr z 31. 8. 2020, a zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně v obou případech vycházela toliko z údajů, jež jí poskytla sama žalovaná. Tato dne 16. 4. 2020 uvedla, že od 12/2017 je na rodičovské dovolené, a pobírá rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč, žije ve spolubydlení s partnerem, má jedno nezaopatřené dítě. Výdaje na bydlení činí 2 000 Kč, osobní výdaje 3 000 Kč. Ačkoliv jsou na Kartě zákazníka z 16. 4. 2020 zaškrnuty u Dokumentů k ověření finanční situace žadatele kolonky doklad o přiznání mateřské/rodičovské, s komentářem, že je nutno pořídit kopie alespoň jednoho typu z ověřovacích dokumentů na straně příjmů i výdajů, přičemž není nutné kopírovat celou smlouvu, když stačí strany s identifikací osob a podpisy; žádné takové dokumenty žalobkyně soudu k důkazu nedoložila. Dne 31. 8. 2020 pak žalovaná uvedla, že je od 12/2017 na rodičovské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč, k tomu má další, blíže neupřesněný příjem ve výši 9 600 Kč, žije ve spolubydlení s partnerem, má jedno nezaopatřené dítě. Výdaje na bydlení činí 2 000 Kč, osobní výdaje 3 000 Kč. Na předchozí úvěr ve výši 10 000 Kč splácí měsíčně 1 300 Kč (pozn. žalovaná evidentně musela mít další závazky mimo předchozí úvěr u [právnická osoba], který splácela měsíčně částkou 300 Kč). Ačkoliv jsou na Kartě zákazníka z 16. 4. 2020 zaškrnuty u Dokumentů k ověření finanční situace žadatele kolonky doklad o přiznání mateřské/rodičovské a výplatní pásky, s komentářem, že je nutno pořídit kopie alespoň jednoho typu z ověřovacích dokumentů na straně příjmů i výdajů, přičemž není nutné kopírovat celou smlouvu, když stačí strany s identifikací osob a podpisy; žádné takové dokumenty žalobkyně soudu k důkazu nedoložila. Z uvedeného je zřejmé, že právní předchůdkyně nedisponovala ověřenými informacemi ani o příjmech, ani o výdajích žalované. Žalobkyně k důkazu nepředložila jedinou listinu, s níž by bylo patrné, že její právní předchůdkyně příjem a výdaje žalované ověřila. Nadto, žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně ověřovala platební morálku žalované ve veřejně dostupných databázích a registrech, nebo v insolvenčním rejstříku. Přitom z provedených důkazů je zřejmé, že si žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně půjčila opakovaně, v poslední smlouvě žalovaná dokonce uvedla, že jsou na její majetek vedeny celkem 2 exekuce. Poskytovatel úvěru jako profesionál měl ověřit, zda a v jaké výši má žalovaná další závazky, a zvážit, zda se v případě poskytnutí (dalšího) úvěru již nedostane do dluhové spirály, resp. zda bude další závazek schopna při porovnání svých příjmů a výdajů splácet.\n6. Podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (jež byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1). Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1).\n7. Rozsudkem z 5. 3. 2020, ve věci C -679/18, Soudní dvůr EU při výkladu směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. Zjistí-li porušení, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího. Soudní dvůr EU konstatoval, že vnitrostátní úprava, podle níž se sankce platní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem (na to ostatně reagovala novela zákona o spotřebitelském úvěru č. 96/2022 Sb., která s účinky od 28. 5. 2022 změnila ust. § 87 tak, že soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu).\n8. Podle § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění.\n9. Žaloba je důvodná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně.\n10. Oznámením o postoupení pohledávky žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci namísto společnosti [právnická osoba] jako původní věřitelky. Předmětem podnikání právní předchůdkyně žalobkyně je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelských úvěrů, žalovaná je typickým spotřebitelem ve smyslu § 419 OZ. Účastníci spolu uzavřeli dle ust. § 2395 a násl. OZ smlouvu o úvěru; jednalo se o smlouvu spotřebitelskou upravenou zákonem č. 257/2016 Sb. Soud se primárně zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost vyplývající z § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, a to, s ohledem mj. na výše citovaný rozsudek Soudního dvora EU, z moci úřední. Věřitel poskytne úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se takový úvěr sjednává, neplatná. Přestože až do 28. 5. 2022 byla v zákoně o spotřebitelském úvěru neplatnost smlouvy konstruována jako relativní (tedy k námitce spotřebitele), taková úprava neodpovídala evropskému právu, dosavadní judikatuře Soudního dvora Evropské unie, Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a vůbec smyslu ochrany spotřebitele. Soudní dvůr Evropské unie opakovaně ve svých rozhodnutích konstatoval, že evropské směrnice nesmí být v různých členských státech vykládány a aplikovány různě. Proto i v případech smluv uzavřených před účinností novely zákona o spotřebitelském úvěru č. 96/2022 Sb. soud k neplatnosti při řádném nezkoumání úvěruschopnosti přihlíží vždy v jakékoliv fázi řízení. Obecně je totiž kladen velký důraz na ochranu spotřebitele před vlastní neschopností splácet a s tím souvisící nutnost poskytovatelů úvěrů postupovat s odbornou péčí. Smyslem je minimalizovat rizikové úvěry a rozmáhající se zadlužování domácností se všemi nežádoucími dopady jak pro jednotlivce, tak pro celou společnost. Tímto způsobem ustanovení na ochranu spotřebitele, coby ustanovení kogentní, chrání i veřejný zájem a pořádek. Jiný výklad by nutně znamenal popření smyslu kogentní právní úpravy ochrany spotřebitele směřující k narovnání slabšího – nerovného - postavení spotřebitele vůči podnikateli a zakotvoval by nižší standard ochrany, než který zamýšlela směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, z 23. 4. 2008. Článek 8 této směrnice vyložil Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku z 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 ([právnická osoba] v . [jméno] [příjmení] a další) a zdůraznil důkazní břemeno poskytovatele úvěru stran splnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele.\n11. V daném případě poskytovatel úvěru vyšel toliko z informací poskytnutých samotnou žalovanou, a žalobkyně v řízení neprokázala, že by tyto informace ověřil například ze mzdových pásek, výpisů z účtu, nájemní smlouvy apod. Poskytovatel úvěru sám informace nezbytné pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného aktivně nezjišťoval. Žalobkyně tvrdila, že poskytovatel úvěru nashromážděné a ověřené údaje zaslal svého obchodního informačního systému k vyhodnocení skóre žadatele, hodnotící jeho schopnost splácet, nic takového ale z předložených podkladů nevyplývá. Ačkoliv žalobkyně dále tvrdila, že poskytovatel úvěru ověřil údaje o žalované z insolvenčního rejstříku, i pokud by toto své tvrzení prokázala, pouhá lustrace z ISIR k ověření úvěruschopnosti žadatele nestačí. Poskytovatel úvěru navíc minimálně ve druhém případě věděl, že žalovaná má 2 exekuce, a přesto ji v žádném z registrů dlužníků nelustroval. Lze tedy shrnout, že právní předchůdkyně žalobkyně ani v jednom z případů nepostupovala jako profesionál a řádně se nezabývala poměry žalované, aby ji ochránila před nezodpovědným zadlužením, a nedostála své zákonné povinnosti dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Přesto s žalovanou smlouvy uzavřela a úvěry jí poskytla. V důsledku uvedeného jsou obě smlouvy o úvěru ex lege neplatné. Žalovaná získala na úkor původní věřitelky, potažmo žalobkyně, majetkový prospěch v podobě poskytnuté částky bez právního důvodu a je povinna ji vrátit jako bezdůvodné obohacení. Podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Toto ustanovení představuje ve vztahu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení speciální úpravu na vypořádání plnění z neplatné smlouvy, dle něhož má poskytovatel úvěru nárok toliko na nesplacenou jistinu bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Tedy, nárok na zákonné úroky z prodlení věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny (viz rozh. NS ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021-262). Žalovaná obdržela v prvním případě částku ve výši 10 000 Kč, dle žalobních tvrzení na úvěr uhradila 6 500 Kč, rozdíl činí 3 500 Kč; v druhém případě obdržela částku 6 000 Kč, na ni uhradila 800 Kč a rozdíl tak činí 5 200 Kč. Soud proto žalobkyni přiznal částku 8 700 Kč. Břemeno tvrzení a důkazní o tom, že tu jsou skutečnosti, pro které není v možnostech žalované dlužnou částku vrátit bez zbytečného odkladu, nese v plném rozsahu žalovaná. Žalovaná zůstala v řízení nečinná; netvrdila, že není v jejich možnostech a schopnostech vrátit dlužnou jistinu v době přiměřené, proto soud rozhodl, že žalovaná je povinna vrátit dlužnou částku do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 věta před středníkem, o. s. ř.).\n12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalované. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkem částky 28 155,27 Kč (úrok z prodlení a úrok byly kapitalizovány ke dni rozhodnutí soudu), úspěšná byla co do částky 8 700 Kč (výrok I. tohoto rozhodnutí), neúspěšná byla co do částky 19 455,27 Kč (výrok II. tohoto rozhodnutí); celkový úspěch žalobkyně tak představuje 31 % a neúspěch 69 %. Žalované, která byla ve věci převážně úspěšná, žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSOP:2023:40.C.18.2022.1","publishedAt":"2023-04-20","decisionAt":"2023-01-26","caseNumber":{"senate":40,"registry":"C","index":18,"year":2022,"pageNumber":47},"solver":{"titlesBefore":"Mgr. Bc.","firstName":"Lucie","lastName":"Koupilová","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSOP","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o zaplacení 20 900 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"101","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"419","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1880","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":96,"lexYear":2022,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["PENEZITE_PLNENI","POSTOUPENI_POHLEDAVKY","SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}