{"uuid":"43d37154-211e-4c9a-82f3-53b32addcddd","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Pavla Telce a soudců JUDr. Markéty Pokorné a Mgr. Bronislava Berana ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení částky 555.000 Kč s příslušenstvím, o vzájemném návrhu žalovaného, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Jeseníku ze dne 22. 1. 2026, č. j. 104 C 4/2024-608,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek okresního soudu se ve výrocích I., II. a IV. potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 1 445,51 Kč, ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek okresního soudu se ve výrocích I., II. a IV. potvrzuje.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 1 445,51 Kč, ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Napadeným rozsudkem okresního soudu zamítl návrh žalobkyně, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 555 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 18. 11. 2023 do zaplacení (výrok I.), uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému částku 479 880 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 3. 11. 2023 do zaplacení (výrok II.), zamítl vzájemný návrh žalovaného, aby žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 034 880 Kč od 24. 10. 2023 do 30. 10. 2023 a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 479 880 Kč od 31. 10. 2023 do 2. 11. 2023 (výrok III.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 9 229,46 Kč (výrok IV.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Okresní soud po provedeném dokazování uzavřel, že v návaznosti na výsledek zadávacího řízení na podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce s názvem „","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" – ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"“ byla mezi žalobkyní jako zhotovitelem a žalovaným jako objednatelem uzavřena dne 27. 3. 2023 písemná smlouva o dílo č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", jejímž předmětem byl závazek žalobkyně provést na vlastní nebezpečí pro žalovaného dílo – stavbu lesní svážnice, to je cesty sloužící lesnickému provozu s tím, že zhotovitel měl na vlastní náklad nebezpečí a odpovědnost provést, případně zabezpečit všechny práce a opatření potřebné k řádnému provedení díla, a to včetně vytyčení inženýrských sítí a zařízení k zajištění nezbytných zkoušek nutných pro řádné provádění a dokončení díla, vytyčení stavby odborně způsobilou osobou v oboru zeměměřictví, údržbu stavbou dotčených komunikací, uvedení všech povrchů do původního stavu, protokolární předání zpět vlastníkům, zajištění ochrany vzrostlých stromů před poškozením, trvalá likvidace odpadů dle právních předpisů, zpracování a předání dokumentace skutečného provedení stavby a její zaměření, provedení statické zátěžové zkoušky, když cena těchto plnění byla zahrnuta v ceně za dílo. Objednatel se zavázal řádně provedené dílo od zhotovitele převzít a zaplatit za něj smluvenou cenu ve výši 3 696 000 Kč bez DPH, přičemž ve smlouvě zhotovitel prohlásil, že je seznámen se všemi údaji potřebnými pro řádné provedení díla a že se před podpisem smlouvy seznámil s polohou povahou staveniště, s vynaložením odborné péče přezkoumal projektovou dokumentaci, neshledal rozporů nebo nedostatků, které by bránily řádnému provedení díla. Smlouva nabyla účinnosti dne 29. 3. 2023 zveřejněním v registru smluv, přičemž dílo mělo být provedeno nejpozději do 31. 7. 2023 s tím, že tato lhůta se prodlužuje o tolik dnů o kolik žalovaný (objednatel) umožní žalobkyni (zhotoviteli) převzít řádně připravené staveniště později než 3. 4. 2023. O předání a převzetí stanoviště měl být pořízen písemný protokol datovaný a podepsaný oprávněnými osobami. V oddíle IX smlouvy byla sjednána smluvní pokuta a úrok z prodlení tak, že zhotovitel je povinen v případě prodlení s provedením díla objednateli zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z ujednané ceny za dílo bez DPH za každý, byť i započatý kalendářní den prodlení. V případě prodlení s provedením díla delšího než 1 měsíc je zhotovitel povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši tohoto odstavce za první měsíc prodlení a smluvní pokutu ve výši dle odst. 2 tohoto článku smlouvy tak, že pokud se zhotovitel ocitne v prodlení s provedením díla více než o 1 měsíc, je povinen objednateli zaplatit smluvní pokutou ve výši 25 % z ceny prací, jež zbývá provést do řádného zhotovení díla. Smluvní pokuta byla sjednána i pro případ, že zhotovitel provede práce nekvalitně v rozporu s projektovou dokumentací, v případě prodlení s odstraněním vad a dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 20 000 Kč za každé porušení čl. 5 smlouvy a smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč za každý započatý kalendářní den prodlení nesplní-li zhotovitel povinnost vyklidit staveniště. V článku X smlouvy pak bylo ujednáno, že od smlouvy lze odstoupit dle občanského zákoníku, nebo dle ujednání této smlouvy, když objednatel je oprávněn písemně odstoupit v případě prodlení zhotovitele s poskytnutím originálu záruční listiny je-li dílo prováděno v rozporu se smlouvou, je-li zhotovitel v prodlení s provedením díla déle než 35 dnů, ukáže-li se prohlášení zhotovitele nepravdivé, jestliže z chování zhotovitele postupu prací či jiného vyplývá, že povinnost zhotovitele bude porušena způsobem, který zakládá právo objednatele od smlouvy odstoupit nebo zhotovitel opakovaně poruší povinnosti ze smlouvy uvedené s tím, že zhotovitel je oprávněn od smlouvy o dílo odstoupit v případě prodlení objednatele se zaplacením ceny za dílo delšího než 35 dnů. V článku XI smlouvy byla mezi účastníky řízení sjednána bankovní záruka. Staveniště bylo protokolárně předáno dne 3. 4. 2023. Dne 25. 4. 2023 sdělila žalobkyně žalovanému, že dne 18. 4. 2023 mělo dojít ke geodetickému vytyčení stavby, v trase však bylo velké množství vzrostlého náletu křovin a dřevin, staveniště nebylo řádně připravené, nebylo možné vytyčení stavby a zahájení prací na díle. Objednatel žádal o sdělení, jakým způsobem bude nálet odstraněn, když v položkovém rozpočtu na toto nejsou finance, rovněž, tak tam nejsou finance na výkop svážnice s tím, že zeminu nelze převážet na běžném dopravovaném prostředku a žalobkyně není schopna zaručit stabilitu a pevnost zhotovené svážnice a nadále neví, jak naložit s přebytky zeminy podél paty násypu, jak naložit s odstraněnými pařezy, když jejich dopravu nelze realizovat v tomto terénu. Dále žalobkyně opětovně sdělovala žalovanému dne 5. 5. 2023, že byl proveden další pokus o geodetické vytyčení stavby, které však nelze provést z důvodu vzrostlého náletu křovin a dřevin, když staveniště nebylo připravené. Žalovaný reagoval dne 23. 5. 2023 tak, že s přípisem žalobkyně nesouhlasí, když na předmětu díla se nachází rudeální vegetace, která bude při odstraňování vrchní vrstvy bagrem nebo buldozerem odstraněna s tím, že technické řešení je zcela věcí zhotovitele. Žalobkyně 23. 5. 2023 odstoupila o dílo s odůvodněním, že 27. 3. 2023 uzavřela smlouvu o dílo, k převzetí staveniště došlo 3. 4. 2023, 19. 4. 2023 byl svolán kontrolní den, zadavateli byly doručeny body k řešení 1, pak body k řešení 2, zadavatel toto neřešil, podle smlouvy o dílo je zhotovitel povinen nahlásit vadu projektové dokumentace objednateli a ten je povinen postupovat tak, aby vada byla bez odkladu odstraněna, objednatel je tímto v prodlení. Odstoupení bylo žalovanému doručeno 24. 5. 2023 a žalovaný na něj reagovat 31. 5. 2023 tak, že jej považuje za neplatné, když projektová dokumentace žádné vady neobsahuje a vyzval žalobkyni k řádnému a včasnému dokončení díla. Stavební práce na díle nezačaly a výzvou ze dne 24. 7. 2023 žalovaný vyzval žalobkyni k předání dokončeného díla, k čemuž nedošlo, a proto žalovaný odstoupil dne 25. 9. 2023 od smlouvy o dílo a uplatnil vůči žalobkyni smluvní pokuty v celkové výši 1 034 880 Kč. Okresní soud za situace, že smlouva o dílo samostatně nestanovila důvody, pro které by mohla žalobkyně jako zhotovitel odstoupit od smlouvy s výjimkou prodlení objednatele s placením ceny za dílo, zkoumal, zda žalobkyní vymezené důvody pro odstoupení od smlouvy naplňují některý ze zákonných důvodů pro odstoupení od smlouvy dle občanského zákoníku. Okresní soud vyložil text smlouvy tak, že právo odstoupit od smlouvy by měl zhotovitel jen tam, kde vyvstane vada projektové dokumentace, kterou ale při vynaložení odborné péče nemohl před podpisem smlouvy odhalit a nedojde k odstranění vady projektové dokumentace nebo dojde k prodlení při odstraňování vady dokumentace. Okresní soud dovodil, že nemá za to, že by žalobkyně vyzývala žalovaného k opravě projektové dokumentace ve smyslu odstranění vad, které fakticky brání provedení díla, když ve všech tzv. bodech řešení „tedy v šesti bodech pro odstoupení od smlouvy se žalobkyně buď dotazuje na to, jak má dílo provést, nebo zda bude opraven položkový rozpočet, jedná se tedy o diskuzi nad změnou ceny položkového rozpočtu, nikde není uvedeno, že by žalobkyně upozorňovala na konkrétní vadu samotné projektové dokumentace, žádala o její opravu a stanovila k tomu žalovanému lhůtu. Podle okresního soudu tak nejsou dány důvody odstoupení od smlouvy dle § 2951 občanského zákoníku. Dále okresní soud řešil, zda mohla žalobkyně odstoupit od smlouvy dle § 2002 nebo 2595 občanského zákoníku a dospěl k závěru, že ani tyto důvody odstoupení naplněny nebyly s tím, že zhotovitel měl posoudit dřív, než podepsal smlouvu o dílo, kde se budoucí cesta nachází, místo měl prověřit, podle toho nacenit práce geodeta tak, že se nebude jednat o nějaké snadné zaměření, ale že bude geodetická práce obtížná a náročná a tomu měla odpovídat nabídková cena. Není-li toto zhotovitel schopen provést a zjistí to až posléze, jde to podle okresního soudu k jeho tíži. Dále okresní soud uvedl, že žalobkyně si měla být vědoma, jaké práce prostředky zařízení, a tak bude potřeba provést či užít za účelem vytyčení trasy lesní svážnice a nelze shledat, že by výtka zhotovitele co do porostů v místě stavby byla způsobilým důvodem pro odstoupení od smlouvy, když nedošlo k žádnému porušení smlouvy, nedošlo k neposkytnutí součinnosti nevhodnému pokynu či jinému porušení smluvní povinnosti žalovaným. Žádnými důkazy pak podle okresního soudu nebylo prokázáno udělení nevhodného pokynu k provedení díla, tak jak jej žalobkyně definovala pod bodem 2 dopisu ze dne 5. 5. 2023, natož aby se prokázalo, že na takto nevhodném pokynu žalovaný trval, právě naopak v dopise žalovaného ze dne 23. 5. 2023 žalovaný výslovně uvádí, že žádný pokyn uváděný žalobkyní neudělil, tedy zjevně na žádném pokynu netrvá. V bodech 3, 5 a 6 se pak žalobkyně dožaduje jednak pokynů ke konkrétnímu způsobu provedení díla, případně přecenění díla. Okresní soud přisvědčil žalovanému, že je odpovědností žalobkyně, aby dílo zhotovil, není odpovědností žalovaného, aby žalobkyni vysvětloval, jak dílo provést a případně měnil cenu díla. Podle okresního soudu z provedeného dokazování nevyplynulo, že dílo nelze objektivně vzato zhotovit, načemž nic nemění ani skutečnost, že realizovaná cesta ze strany nového zhotovitele nebyla realizována zcela v souladu s projektovou dokumentací. Podle okresního soudu nebyly dány důvody pro odstoupení od smlouvy, tak jak je žalobkyně vymezila, odstoupení od smlouvy je tedy neplatné a nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení (bankovní záruka) tak není dán.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Naopak dospěl okresní soud k závěru o důvodnosti vzájemného návrhu žalovaného na zaplacení částky 479 880 Kč s tím, že žalovaný oprávněně od smlouvy odstoupil a žalobkyni vyúčtoval ve smlouvě sjednané smluvní pokuty, přičemž ujednání o smluvních pokutách považoval za zcela platné a určité. Na základě námitky žalobkyně se pak okresní soud zabýval otázkou moderace smluvní pokuty a dospěl k závěru, že smluvní pokuta je zcela přiměřená a není důvod k její moderaci. Pokud pak jde o žalovanou požadované příslušenství, to okresní soud zčásti zamítl ve výroku III. napadeného rozsudku, přičemž tento výrok nebyl odvoláním dotčen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Proti tomto rozsudku okresního soudu podala žalobkyně včasné odvolání, vyjma výroku III., a domáhala se změny výroku I. rozsudku okresního soudu tak, aby žalobě bylo vyhověno, změny výroku II. rozsudku okresního soudu tak, aby vzájemný návrh žalovaného byl zamítnut a změny výroku IV. rozsudku okresního soudu tak, aby byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odvolatelka v prvé řadě namítala, že soud prvého stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, když uzavřel, že dospěl k závěru, že výpověď žalobkyně a svědecká výpověď geodeta, kteří shodně uvedli, že vytyčení lesní cesty nebylo možné v daných podmínkách realizovat, bylo vyvráceno tím, že nový zhotovitel vytyčení provedl a podrobně popsal svůj postup. Dále okresní soud nesprávně konstatoval, že znalkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" dospěla k závěru, že prostor pro umístění stavby byl nepřehledný z důvodu náletové zeleně a že vytyčení (geodetické zaměření) nebylo možné provést, ačkoliv nebyla na místě samém, přičemž toto tvrzení znalkyně mělo být vyvráceno skutečností, že nový zhotovitel stavbu vytyčil. Znalkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" uvedla, že nebylo prováděno místní šetření, ale, že v rámci popisu vycházela ze základních údajů z mapy a fotodokumentace, která je v rámci posudku zachycená. To, že znalkyně nemohla být přítomna na místě samém nijak nevylučuje správnost závěru jejího znaleckého posudku. Dle přesvědčení žalobkyně nelze na jednu stranu vyvracet žalobkyní předložené důkazy tím, že nový zhotovitel vytyčení a lesní cestu provedl a zároveň dodat, že nový zhotovitel nepostupoval zcela v souladu s projektovou dokumentací. Podle žalobkyně právě to svědčí o skutečnosti, že za daných okolností nebylo možné postupovat striktně dle projektové dokumentace, kterou žalovaný odmítal opravit či doplnit, respektive nebylo možné dílo realizovat řádně, když nebylo žalovaným připraveno staveniště. Dále odvolatelka vytkla okresnímu soudu, že se nezabýval dalšími vadami, které vedly žalobkyni k odstoupení od smlouvy. Zdůraznila, že po odstoupení od smlouvy zaslala žalovanému oznámení o převzetí právního zastoupení, ve kterém podrobně vysvětlila a upřesnila důvody pro odstoupení od smlouvy. Poukázala na nález Ústavního soudu ze dne 30. 11. 2001, sp. zn. IV. ÚS 182/01, ze kterého vyplývá, že uvedení důvodu pro odstoupení není podstatné pro posouzení platnosti tohoto jednostranného úkonu, klíčové je, zda byly důvody pro odstoupení naplněny, čímž se měl soud prvého stupně podrobně zabývat. Dále odvolatelka namítala nesprávné právní posouzení věci okresnímu soudem. Pokud okresní soud konstatoval, že důvody pro odstoupení nemohou být dány podle § 2591 občanského zákoníku, má odvolatelka za to, že okresní soud pouze formalisticky posuzoval, zda v odstoupení od smlouvy při předcházející komunikaci žalobkyně doslovně uvedla, že žádá opravu vad projektové dokumentace, aniž by se materiálně zabýval tím, že žalobkyně jako právní laik, a naopak odborník ve stavebnictví toto popsala svými slovy, když upozornila na nepřipravenost staveniště. Navíc v přípisu body k řešení č. 2, který předcházel odstoupení od smlouvy pak žalobkyně výslovně žádala o vyjádření k těmto bodům a upozornila na to, že stanoviště není připravené a že je připravena odstoupit od smlouvy. Podle žalobkyně jsou dány důvody k odstoupení od smlouvy dle § 2591 o. z., přičemž mezi přípisem body k řešení č. 2 a odstoupením od smlouvy uplynulo 18 dnů, což je přiměřená lhůta vzhledem k harmonogramu realizace díla dle smlouvy. Pokud okresní soud ve vztahu k důvodům pro odstoupení od smlouvy dle § 2595 a 2002 odst. 1 občanského zákoníku uvedl, že žalobkyně měla možnost prohlédnout místo stavby v rámci prohlídky místa k plnění, že geodetické zaměření bylo náročné, nikoliv nemožné, přičemž žalobkyně ve smlouvě prohlásila, že přezkoumala projektovou dokumentaci a seznámila se s místem plnění, zdůrazňuje žalobkyně, že již v žalobě a také v podání ze dne 24. 4. 2024 uvedla, že smlouva vzešla ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku, když je to právě zadavatel (žalovaný), kdo je zodpovědný za správnost a úplnost zadávací dokumentace. Této odpovědnosti se žalovaný nemůže zprostit tím, že do návrhu smlouvy zakotví prohlášení zhotovitele, že tento projektovou dokumentaci přezkoumal. Dále okresní soud vůbec nereflektoval, že některé vady projektové dokumentace lze i s vynaložením náležité péče zjistit až po převzetí stanoviště či v průběhu realizace díla. Soud prvého stupně bez dalšího a v plném rozsahu přenáší odpovědnost za správnost projektové dokumentace na žalobkyni s poukazem na to, že si dokumentaci a staveniště měla zkontrolovat před uzavřením smlouvy, což je v rozporu s rozhodovací praxí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže i soudní judikaturou. Takovýto výklad je neudržitelný, a to navíc za situace, kdy bylo v řízení prokázáno znaleckým posudkem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", že projektová dokumentace skutečně vykazuje vady a rozpory s ČSN normou. Rovněž tak žalobkyně považuje za nesprávný výklad soudu prvého stupně, že žalovaný neuložil žalobkyni žádný pokyn – příkaz ve smyslu § 2595 o. z. Již samotné trvání na realizaci smlouvy a vadné projektové dokumentaci je nevhodným příkazem. Naplnění podmínek dle § 2002 odst. 1 občanského o. z. se okresní soud podrobněji vůbec nevyjádřil, přičemž z provedeného dokazování je nesporné, že žalovaný měl předat připravené stanoviště a měl bezodkladně reagovat na vytknuté vady projektové dokumentace. Pokud však setrvával na původní (vadné) projektové dokumentaci a odmítal odstranit překážky na staveništi, dopustil se podstatného porušení smlouvy. Pokud okresní soud uvedl, že z ničeho nevyplynulo, že dílo objektivně nelze zhotovit, toto žalobkyně ve své účastnické výpovědi objasnila s tím, že dílo sice bylo možné zhotovit, ale nikoliv podle předané projektové dokumentace. Dále pak v odvolání žalobkyně konkrétně argumentovala nesprávným právním posouzením přiměřenosti nároku na smluvní pokutu a vytkla okresnímu soudu, že se v rozporu s § 2051 o. z. a rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022 vůbec nezabýval výkladem a funkcí smluvní pokuty ani řádně neposoudil konkrétní nárok na smluvní pokutu a konkrétní okolnosti po uzavření smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. K odvolání žalobkyně se písemně vyjádřil žalovaný s tím, že s odvolací argumentací žalobkyně se fakticky vypořádal již okresní soud a navrhla rozsudek okresního soudu v odvoláním napadeném rozsahu potvrdit. Podle žalovaného není důvodná námitka žalobkyně tvrdící nesprávnost skutkových zjištění okresního soudu, když okresní soud se projednávanou věcí dostatečně podrobně zabýval a provedené důkazy také správně vyhodnotil. Pokud se týká znaleckého posudku předloženého žalobkyní, ten byl vytvořen účelově ke zjištění objektivního stavu k datu, kdy měla žalobkyně lesní cestu zhotovit, přičemž na rozdíl od žalobkyně žalovaný disponuje fotodokumentací, kterou v řízení také předložil z doby, kdy měla být předmětná lesní cesta žalobkyní zhotovená. Posudek byl také vyhotoven bez zjištění místních poměrů v terénu, vizuální prohlídky okolního porostu a aktuální situace provedené předmětné lesní cesty. Pokud by si žalobkyně řádně prostudovala projektovou dokumentaci, tak by jí bylo zřejmé, že jediný odkaz na normu ČSN je v návrhu řešení u volné šířky v koruně cesty 4,75 m dle této uvedené normy, přičemž v žádném jiném bodě projektové dokumentace není odkaz na uvedenou normu, tudíž celé zadání veřejné zakázky bylo volným zadáním objednatele, tedy žalovaného. Žalovaný v žádném případě nepožadoval po žalobkyni technologický způsob provedení stavby, který byl zcela ponechán na zhotoviteli. Pokud by žalobkyně alespoň zahájila práce na díle, ke kterému se zavázala, mohli by se průběžně řešit při provádění stavby možné drobné odchylky od plánovaného umístění stavby, které v lesním porostu nejsou nikterak vyloučeny, ba naopak se s nimi počítá. Bohužel žalobkyně nevyvinula ani marginální snahu o provedení prací na díle, naopak již při první drobné komplikaci při zaměření budoucí předmětné lesní cesty odmítla jakoukoliv další aktivitu směřující k naplnění smlouvy a pouze hledala důvody, proč smlouvu neplnit. Pokud žalobkyně uvádí, že se soud prvého stupně nezabýval naplněním důvodu pro odstoupení žalobkyně, pak s tímto žalovaný důrazně nesouhlasí a poukazuje na odůvodnění rozsudku okresního soudu v odstavcích 118 až 122. Okresní soud také správně aplikoval ustanovení § 2595 občanského zákoníku a správně uzavřel, že žalobkyně neprokázala žádný důvod k odstoupení od smlouvy o dílo. Jak správně zdůraznil okresní soud, zhotovitel – žalobkyně jednoznačně a opakovaně potvrdila, že je jí známa projektová dokumentace, s touto se seznámila, a to již před vstupem do výběrového řízení a zavázala se k provedení díla. Stejně tak potvrdila, že se seznámila s místem stavby a byla to tedy ona, kdo nese riziko toho, že zhotoví dílo, byť v nepříznivém terénu či za vyšších nákladů. Okresní soud správně reflektuje, že žádná projektová dokumentace nikdy neobsahuje doslovný popis veškerých nutných prací k zhotovení jakéhokoliv díla, takovýto postup by v případě jakékoliv složitější zakázky byl naprosto kontraproduktivní až nesplnitelný. K aplikaci ustanovení § 2002 o. z. se okresní soud vyjádřil dostatečně širokým rozborem možného naplnění ostatních důvodů ze strany žalobkyně ve smyslu obecných ustanovení občanského zákoníku a správně vyhodnotil, že žádná z výtek nemohla být důvodem pro odstoupení, a tedy nemohla být logicky ani porušením smlouvy podstatným způsobem. Okresní soud také správně posoudil otázku přiměřenosti nároku na žalovaným uplatněnou smluvní pokutu. Žalovaný v řízení řádně doložil a kalkuloval rozdíl v nákladech na přepravu dříví při existenci předmětné lesní cesty a při její neexistenci za dobu, kdy již měla být LC Honzíkova v provozu. Další náklady by reálně mohly vyvstat, pokud by došlo na kalamitní těžbu, když nikdo nemůže předjímat, zda a v jakém rozsahu žalovanému hrozí. To vše žalovaný podrobně popsal a vyložil tak kompenzační funkci smluvní pokuty. Dále žalovaný popsal zásadní význam lesnického hospodaření z pohledu národních hodnot, vysvětlil jaké funkce plní smluvní pokuta vůči významu lesnického hospodaření z pohledu sankčního významu, zároveň, vysvětlil motivační funkci, respektive preventivní funkci smluvní pokuty. Žalobkyně mimo jiné uvádí, že podle smlouvy měla smluvní pokuta nahradit škodu, která žalovanému vznikne v souvislosti s opakovaným zadávacím řízením, případně v souvislosti se ztrátou dotace. Toto je však velice zužující výklad a žalobkyně zjevně neprostudovala komplexní úpravu smluvních pokut v článku IX. odst. 13 smlouvy, kde je uvedeno, že smluvní strany výslovně souhlasí s výší sankcí sjednaných v tomto článku smlouvy. Zhotovitel bere na vědomí, že výše smluvních pokut je stanovena s ohledem na význam utvrzované (zajišťované) povinnosti řádného dokončení díla ve smluveném termínu pro objednatele. Dále pak v odstavci 16 opětovně uvedeno, že ujednáním smluvní pokuty, uplatněním práva na její zaplacení, ani zaplacením smluvní pokuty není dotčeno ani nijak omezeno právo smluvní strany, k níž smluvní pokuta náleží na náhradu vzniklé škody v plném rozsahu. Okresní soud tak správně dovodil, že k moderaci žalovaným uplatněné smluvní pokuty nejsou důvody.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Krajský soud při konstatování včasnosti a oprávněnosti podaného odvolání přezkoumal rozsudek okresního soudu v odvoláním napadeném rozsahu, tedy vyjma výroku v odstavci III., ve stejném rozsahu přezkoumal i řízení, které jeho vydání předcházelo a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně důvodné není.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně se žalobou ze dne 23. 1. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 555 000 Kč s příslušenstvím, přičemž žalobu odůvodnila tvrzením, že uzavřela s ohledem na výsledek zadávacího řízení na podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce s názvem „","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" – ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"“ dne 27. 3. 2023 jako zhotovitel smlouvu o dílo č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" s žalovaným jako objednatelem, přičemž předmětem smlouvy o dílo byl závazek žalobkyně provést pro žalovaného dílo – stavbu lesní svážnice a smlouva o dílo nabyla účinnosti 29. 3. 2023 zveřejněním v registru smluv. Dílo mělo být provedeno nejpozději do 31. 7. 2023. Staveniště bylo předáno žalobkyni 3. 4. 2023. Ve smlouvě byla sjednána bankovní záruka ve výši 555 000 Kč, která byla platná do 31. 10. 2023 a byla v souladu se smlouvou o dílo předána žalovanému. Žalobkyně odstoupila od smlouvy, když po předání stanoviště 18. 4. 2023 v rámci přípravných prací při pokusu o vytyčení cesty geodetem zjistila, že v místě realizace je vzrostlý porost křovin, na jejíž mýcení není v soupisu prací/výkazu výměr položka vedle toho, že stanoviště nebylo řádně připraveno a vyčištěno zjistila žalobkyně, že projektová dokumentace obsahuje další podstatné vady podrobně specifikované v dokumentu „Body k řešení“, který žalobkyně dne 25. 4. zaslala žalovanému, čímž jej upozornila na vady projektové dokumentace. Tyto vady nebyly žalovaným řádně, respektive vůbec vyřešeny, žalovaný jakékoliv řešení odmítl, a proto žalobkyně 24. 5. 2023 od smlouvy o dílo odstoupila a následně vyzvala žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení, tedy vrácení částky 555 000 Kč, která byla bez právního důvodu vyčerpána z bankovní záruky. Okresní soud ve věci rozhodl dne 15. 2. 2024 platebním rozkazem, proti kterému podal žalovaný včasný odpor a následně se k žalobě vyjádřil tak, že uplatnil vzájemný návrh na zaplacení částky 479 880 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o rozdíl mezi uplatněnou smluvní pokutou ve výši 1 034 880 Kč a bankovní zárukou ve výši 555 000 Kč. Odstoupení od smlouvy o dílo ze strany žalobkyně považoval žalovaný za neplatné. K tomu se následně 24. 4. 2024 vyjádřila žalobkyně. Usnesením ze dne 16. 5. 2024 nařídil okresní soud mediaci, která proběhla bezúspěšně. 7. 1. 2025 na prvním jednání okresního soudu byly čteny listinné důkazy. 12. 5. 2025 se podrobně vyjádřila žalobkyně a předložila soudu znalecký posudek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Podáním ze dne 13. 5. 2025 pak žalovaný rozšířil svůj vzájemný návrh o úroky z prodlení. Dne 13. 5. 2025 u dalšího jednání okresního soudu proběhl výslech statutárního zástupce žalobkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", výslech svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a byly čteny listinné důkazy. Dne 2. 9. 2025 u dalšího jednání okresního soudu byl čten znalecký posudek a listinné důkazy stejně tak 16. 10. 2025, kdy navíc okresní soud nařídil místní šetření, které proběhlo 25. 11. 2025. U dalšího jednání 13. 1. 2026 byly předneseny závěrečné návrhy a 22. 1. 2026 byl vyhlášen napadený rozsudek.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Pokud jde o odvolací argumenty žalobkyně, uvádí odvolací soud následující.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Žalobkyně v prvé řadě namítala odvolací důvod dle ustanovení § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř. s tvrzením, že soud prvého stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Krajský soud konstatuje, že skutková zjištění okresního soudu považuje za zcela správná, jednotlivé skutkové závěry krajský soud přejímá a pro stručnost na ně odkazuje. Odvolací soud uzavírá, že skutková zjištění, která okresní soud přijal, jsou správná, neboť korespondují obsahu spisu, a přes deklarované výhrady se žalované skutkové závěry okresního soudu zpochybnit nepodařilo. Za odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř., který žalobkyně uplatnila tak, že na základě provedených důkazů dospěl okresní soud k nesprávným skutkovým zjištěním a že provedené důkazy nesprávně hodnotil, je třeba považovat to, že výsledek hodnocení důkazů neodpovídá postupu vyplývajícímu z ustanovení § 132 o. s. ř. Může jít o situaci, kdy okresní soud vzal v úvahu skutečnosti, které z provedených důkazů nevyplynuly ani jinak nevyšly v řízení najevo, nebo naopak, že pominul rozhodné skutečnosti, které byly provedenými důkazy prokázány, nebo jestliže z hodnocení důkazů, popřípadě poznatků, které vyplynuly z přednesu účastníků nebo které vyšly najevo jinak, je z hlediska závažnosti, důležitosti, zákonnosti, pravdivosti, eventuelně věrohodnosti, logický rozpor, nebo že výsledek hodnocení důkazů neodpovídá tomu, co mělo být zjištěno způsobem vyplývajícím z ustanovení § 133 až § 135 o. s. ř. Pokud jde o samotné hodnocení důkazů, na jeho nesprávnost lze usuzovat, jak vyplývá ze zásady volného hodnocení důkazů zakotvené v ustanovení § 132 o. s. ř., jen ze způsobu, jak okresní soud hodnocení provedl. Nelze-li okresnímu soudu v tomto směru žádného pochybení vytknout, pak ani není možné polemizovat s jeho skutkovými závěry a namítat, že okresní soud měl provedené důkazy hodnotit jinak. Podstatou žalobkyní uplatněného odvolacího důvodu je právě její polemika nad tím, zda okresní soud při hodnocení důkazů postupoval v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. Podle citovaného ustanovení platí, že důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, pečlivě přitom přihlíží ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Ustanovení § 132 o. s. ř. je vyjádřením zásady volného hodnocení důkazů jako jedné z hlavních klíčových zásad ovládajících český civilní proces. Na rozdíl od zásady legální teorie důkazní dává soudci značný prostor pro jeho úvahu a zároveň na něj klade vysoké nároky. Zákon instruuje soud (soudce) pouze v tom smyslu, že má hodnotit důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny ve vzájemných souvislostech. Jakou hodnotu (důkazní sílu) soud jednotlivým důkazům přizná, záleží na jeho úvaze. Přitom by ovšem měl přihlédnout ke všemu, co během řízení vyšlo najevo. Prostor pro volné hodnocení důkazů má soud sice značný, nikoliv však neomezený, jinak řečeno, jeho postup nesmí být svévolný (libovolný), neboť by porušil právo na spravedlivý proces. Okresní soud, jak vyplývá z obsahu spisu, podle těchto zásad zcela správně postupoval, provedené důkazy hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech, a to včetně výpovědí statutárního zástupce žalobkyně, slyšených svědků i v průběhu řízení provedeného znaleckého posudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Okresní soud se s hodnocením v řízení provedených důkazů velice podrobně vypořádává v bodech 67-104 odůvodnění napadeného rozsudku, přičemž krajský soud konstatuje, že okresní soud přihlédl ke všem v řízení provedeným důkazům, které řádně hodnotil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, a to včetně výpovědi statutárního zástupce žalobkyně a žalobkyní předloženého znaleckého posudku znalkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Odvolací soud tak uzavírá, že skutkový stav byl okresním soudem zjištěn řádně a hodnocení provedených důkazů okresním soudem odvolací soud akceptuje a odvolací námitku žalobkyně ve vztahu k § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř. shledá nedůvodnou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Pokud jde o námitku žalobkyně týkající se nesprávného právního posouzení věci okresním soudem, konstatuje odvolací soud, že ani tato odvolací námitka důvodná není.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Okresnímu soudu nelze vytknout nesprávné použití v úvahu přicházejících právních norem nebo jejich nesprávnou aplikaci na v průběhu řízení zjištěn skutkový stav.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Z hlediska právního posouzení se okresní soud v prvé řadě správně zabýval otázkou, zda odstoupení od smlouvy učiněné žalobkyní dopisem ze dne 23. 5. 2023 je platným právním jednáním či nikoliv. Správně při tomto posouzení okresní soud především vycházel z toho, co si účastníci ujednali ve smlouvě o dílo, která je prvotní pro posouzení vzájemných vztahů mezi účastníky z této smlouvy vyplývajících. Správně okresní soud dovodil, že smlouva o dílo samostatně nestanoví důvody, pro které by mohla žalobkyně jako zhotovitel odstoupit od smlouvy s výjimkou prodlení objednatele s placením ceny za dílo. V článku X odst. 1 smlouvy je pouze obecný odkaz na možnost pro odstoupení od smlouvy ze zákonem stanovených důvodů. Okresní soud se tedy zabýval tím, zda žalobkyní vymezené důvody pro odstoupení od smlouvy naplní některý ze zákonných důvodů pro odstoupení od smlouvy dle občanského zákoníku. Okresní soud správně smluvní ujednání mezi účastníky vyložil tak, že právo odstoupit od smlouvy by měl zhotovitel jen tam, kde vyvstane vada projektové dokumentace, kterou ale při vynaložení odborné péče zhotovitel před podpisem smlouvy nemohl odhalit a nedojde k odstranění vady projektové dokumentace, nebo dojde k prodlení při odstraňování vady projektové dokumentace. Pokud okresní soud uzavřel, že důvody pro odstoupení od smlouvy dle § 2591 občanského zákoníku ze strany žalobkyně nejsou dány, odvolací soud argumentaci okresního soudu zcela akceptuje. Žalobkyně žalovanou nijak konkrétně neupozornila a nevytkla konkrétní vady projektové dokumentace, jednalo se, jak správně uzavřel okresní soud o diskuzi žalobkyně nad změnou ceny nebo položkového rozpočtu s tím, že se žalobkyně žalovaného dotazuje, jak má při provádění díla postupovat. Navíc ze správných skutkových zjištění okresního soudu nevyplývá existence nějaké podstatné vady projektové dokumentace, okresní soud správně uzavřel, že staveniště bylo žalovaným řádně připraveno a navíc bylo 3. 4. 2023 žalobkyní také převzato, přičemž žalobkyně sama ve smlouvě deklarovala, že se s rozsahem díla, místem jeho provádění a stavem přípravy stanoviště seznámila. Jestliže za této situace žalobkyně přistoupila k uzavření smlouvy s žalovaným, nelze toto klást k tíži žalovaného. Stejně tak správně okresní soud posoudil, zda nebyly naplněny důvody pro odstoupení od smlouvy dle § 2595 občanského zákoníku. Jak správně konstatoval okresní soud, žádnými důkazy v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný udělil nevhodný pokyn k provedení díla, tak jak jej žalobkyně definovala pod bodem 2 dopisu ze dne 5. 5. 2023 a nebylo ani prokázáno, že na takto nevhodném pokynu žalovaný trval. Žalovaný sám v reakci na dopis žalobkyně ze dne 23. 5. 2023 uvedl, že žádný pokyn žalobkyni neudělil, naopak to byla vždy žalobkyně, která se dožadovala pokynů ke konkrétnímu způsobu provedení díla, případně přecenění díla. Zde odvolací soud shodně s okresním soudem konstatuje, že je odpovědností žalobkyně, aby dílo zhotovila, není odpovědností žalovaného, aby žalobkyni vysvětloval, jak má dílo provést, jakými technickými prostředky a jakým způsobem. Žalovaný uzavíral smlouvu o dílo s žalobkyní s přesvědčením, že žalobkyně je odborníkem a jako na takovou na ní musí být kladena vyšší míra odpovědnosti. Účastníci si navíc stanovili cenu díla rozpočtem, kde okresní soud správně odkázal na ustanovení § 2620 občanského zákoníku s tím, že pokud by v průběhu díla vyvstala nutnost dílo provést jinak, jinými prostředky a s vynaložením jiného úsilí, je pak profesní odpovědností zhotovitele jako odborníka dílo i za takto ujednanou cenu zhotovit. Bylo odpovědností žalobkyně jako zhotovitele posoudit, než uzavřela smlouvu o dílo, kde se budoucí cesta nachází, měla prověřit místo staveniště a měla si být vědoma jaké práce prostředky zařízení bude potřeba provést za účelem vytyčení a zhotovení trasy lesní svážnice. Nelze tedy shledat, že by výtka zhotovitele co do porostu v místě stavby byla způsobilým důvodem pro odstoupení od smlouvy, nedošlo k žádnému porušení smlouvy, neposkytnutí součinnosti, nevhodnému pokynu či jinému porušení smluvní povinnosti žalovaným, tedy ani k naplnění důvodu pro odstoupení od smlouvy dle § 2002 občanského zákoníku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Pokud tedy okresní soud uzavřel, že žalobkyně z důvodů, které v odstoupení uvedla nebyla oprávněna od smlouvy o dílo odstoupit, je toto posouzení dle krajského soudu správné a nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení (bankovní záruky) tak není dán.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Pokud jde o vzájemný návrh žalovaného, který se po žalobkyni domáhal zaplacení smluvních pokut v celkové výši 1 034 880 Kč (po odečtení žalobkyní uplatněného nároku ve výši 479 880 Kč) uzavřel okresní soud v prvé řadě, že smluvní ujednání o smluvních pokutách ve smlouvě o dílo uzavřené mezi účastníky jsou zcela určitá a platná. Za situace, kdy žalobkyně vůbec nezačala s prováděním díla, žalovaný od smlouvy odstoupil a vůči žalobkyni uplatnil ve smlouvě sjednané smlouvy pokuty. Žalobkyně se v průběhu řízení domáhala moderace smluvní pokuty s tvrzením, že samotná výše uplatněné smluvní pokuty je zjevně nepřiměřená, protože činí více než 25 % celkové ceny díla a naprosto nekoresponduje s funkcí, kterou měla dle smlouvy plnit. Okresní soud se otázkou moderace smluvní pokuty důsledně zabýval, kdy přihlédl, jak k argumentaci žalobkyně, tak argumentaci žalovaného a své závěry také náležitě odůvodnil v bodech 124-128 odůvodnění napadeného rozsudku, přičemž na závěry okresního soudu tam uvedené odvolací soud pro stručnost zcela odkazuje, neboť je v celém rozsahu akceptuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Žalobkyně okresnímu soudu vytkla, že jeho právní posouzení přiměřenosti nároku na smluvní pokutu je zcela v rozporu s § 2051 o. z. a s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022. Tuto argumentaci odvolatelky krajský soud neakceptuje, byť konstatuje, že okresní soud v odůvodnění rozhodnutí neuvedl, že vycházel ze shora citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu, nicméně z kritérií pro posouzení moderace smluvní pokuty, které toto rozhodnutí vymezuje se okresní soud řádně vypořádal.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Nad rámec odůvodnění rozsudku okresního soudu uvádí odvolací soud následující.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Podle § 2048odst. 1 věty první o. z. platí, že ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením v utvrzené povinnosti vznikla škoda.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Podle § 2051 o. z. může soud nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody vznikne-li na ni později právo je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Odvolací soud bere v úvahu závěry vyjádřené Nejvyšším soudem v rozhodnutí R 76/2023 v tom směru, že přiměřenost smluvní pokuty ve smyslu § 2051 o. z. se posuzuje s ohledem na to, jakým způsobem a za jakých okolností nastalo porušení smluvní povinnosti utvrzené smluvní pokutou a v jaké míře se dotklo zájmů věřitele, které měly být sjednáním smluvní pokuty chráněny. Soud nezkoumá nepřiměřenost ujednání o smluvní pokutě, nýbrž nepřiměřenost konkrétního nároku na smluvní pokutu. Postup soudu při moderaci smluvní pokuty podle § 2051 o. z. by měl probíhat v následujících krocích. V prvním kroku soud při využití interpretačních pravidel stanovených v § 555 a násl. o. z. nejprve zjistí, jakou funkci měla smluvní pokuta plnit. Poté se zabývá konkrétními okolnostmi s přihlédnutím ke zjištěné funkci smluvní pokuty. Bere přitom zřetel na všechny okolnosti konkrétního případu, přičemž zohlední nejen okolnosti známé již v době sjednávání smluvní pokuty, nýbrž též okolnosti, které byly dány při porušení smluvní povinnosti, jakož i okolnosti nastalé později mají-li v samotném porušení smluvních povinností původ, a byly-li v době porušení povinností předvídatelné. Na základě těchto okolností pak soud zodpoví otázku, zda výše smluvní pokuty je přiměřená vzhledem k věřitelům zájmům, které byly narušeny v důsledku porušení smluvní povinnosti a měly být smluvní pokutou chráněny. Takto okresní soud správně postupoval, když zkoumal, jakou funkci měla smluvní pokuta sjednaná ve prospěch objednatele, tedy žalovaného v písemné smlouvě uzavřené mezi účastníky a dospěl k správnému závěru, že smluvní pokuta není nepřiměřená. Je třeba přihlédnout ke skutečnosti, že žalovaný uzavřel smlouvu s žalobkyní jako zhotovitelem s důvěrou, že dílo bude žalobkyní v sjednané lhůtě a bez vad provedeno. Pro případ porušení smluvní povinnosti ze strany zhotovitele byly ve smlouvě o dílo sjednány sankce v podobě smluvních pokut. Za situace, kdy v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně dílo nezačala vůbec provádět, zřejmě z toho důvodu, že teprve při pokusu o zaměření cesty zjistila, že dílo nebude moci řádně a včas provést, neměl žalovaný jinou možnost, než vůči žalobkyni uplatnit smluvní pokuty (navíc žalovaný v postavení státního podniku). Žalobkyně svou povinnost ze smlouvy nesplnila, žalovaný musel zhotovení díla zadat k provedení třetímu subjektu, který také dílo skutečně provedl, nicméně samozřejmě se zpožděním od původně sjednaného termínu provedení díla. Již z tohoto je zřejmé, že žalobkyně tím, že vůbec nepřistoupila k provedení díla, způsobila žalovanému újmu. Navíc je třeba konstatovat, že závěr soudů o (ne)přiměřenosti nároku na smluvní pokutu je výsledkem uvážení soudu při zkoumání těch okolností, které jsou v jednotlivém případě relevantní. Z podstaty volného uvážení, které nepřipouští tzv. jediné správné řešení vyplývá, že soud ve svém uvážení pochybí pouze tehdy, jsou-li jeho úvahy zjevně nepřiměřené, to je nedbá-li v rozporu se zjištěnou funkcí smluvní pokuty okolností, kterých dbát má nebo naopak dbá-li okolností, který dbát nemá. Posouzení moderace smluvní pokuty okresním soudem a jeho úvaha zjevně nepřiměřená zjištěným okolnostem dle krajského soudu není. Sjednaná smluvní pokuta v dané věci podle názoru odvolacího soudu byla sjednána jako dílem sankční a dílem paušalizační. Navíc každá smluvní pokuta, byť v různé intenzitě plní rovněž funkci preventivní (nátlakovou) a je proto namístě při zkoumání přiměřenosti zohlednit též narušení zájmu věřitele spočívající v nepohodlí, nejistotě a nerušeném očekávání, jež se cestou práva na náhradu škody nekompenzují.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Jestliže tedy okresní soud neshledal důvody pro moderaci smluvních pokut a uzavřel, že sjednaná výše smluvních pokut byla zcela přiměřená a adekvátní porušení povinnosti ze strany žalobkyně, odvolací soud tento závěr akceptuje, přičemž poukazuje, že při svých úvahách vycházel i z aktuálního rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2026, sp. zn. 23 Cdo 2435/2025.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Správně se také okresní soud vypořádal s otázkou příslušenství žalovaným uplatněného nároku, když vzájemný návrh žalovaného ve výroku III. co do části příslušenství zamítl, přičemž tento výrok nebyl ze strany účastníků napaden.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Rozhodnutí odvolacího soudu považuje tedy krajský soud za zcela věcně správné, a proto rozsudek okresního soudu, vyjma výroku v odstavci III. podle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, a to včetně výroku o náhradě nákladů řízení účastníků, kde okresní soud rovněž nepochybil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. O nákladech odvolacího řízení pak krajský soud rozhodl dle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně nebyla s odvoláním úspěšná je povinna zaplatit žalovanému vzniklé náklady odvolacího řízení, které představují cestovné k jednání odvolacího soudu ve výši 995,51 Kč a paušální náhradu nezastoupeného účastníka ve výši 450 Kč, tedy celkem 1 445,51 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Lhůtu k plnění nákladů odvolacího řízení určil krajský soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Napadeným rozsudkem okresního soudu zamítl návrh žalobkyně, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 555 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 18. 11. 2023 do zaplacení (výrok I.), uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému částku 479 880 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 3. 11. 2023 do zaplacení (výrok II.), zamítl vzájemný návrh žalovaného, aby žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 034 880 Kč od 24. 10. 2023 do 30. 10. 2023 a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 479 880 Kč od 31. 10. 2023 do 2. 11. 2023 (výrok III.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 9 229,46 Kč (výrok IV.).2. Okresní soud po provedeném dokazování uzavřel, že v návaznosti na výsledek zadávacího řízení na podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce s názvem „, Anonymizováno,  , Anonymizováno,  – , Anonymizováno, . , Anonymizováno, “ byla mezi žalobkyní jako zhotovitelem a žalovaným jako objednatelem uzavřena dne 27. 3. 2023 písemná smlouva o dílo č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jejímž předmětem byl závazek žalobkyně provést na vlastní nebezpečí pro žalovaného dílo – stavbu lesní svážnice, to je cesty sloužící lesnickému provozu s tím, že zhotovitel měl na vlastní náklad nebezpečí a odpovědnost provést, případně zabezpečit všechny práce a opatření potřebné k řádnému provedení díla, a to včetně vytyčení inženýrských sítí a zařízení k zajištění nezbytných zkoušek nutných pro řádné provádění a dokončení díla, vytyčení stavby odborně způsobilou osobou v oboru zeměměřictví, údržbu stavbou dotčených komunikací, uvedení všech povrchů do původního stavu, protokolární předání zpět vlastníkům, zajištění ochrany vzrostlých stromů před poškozením, trvalá likvidace odpadů dle právních předpisů, zpracování a předání dokumentace skutečného provedení stavby a její zaměření, provedení statické zátěžové zkoušky, když cena těchto plnění byla zahrnuta v ceně za dílo. Objednatel se zavázal řádně provedené dílo od zhotovitele převzít a zaplatit za něj smluvenou cenu ve výši 3 696 000 Kč bez DPH, přičemž ve smlouvě zhotovitel prohlásil, že je seznámen se všemi údaji potřebnými pro řádné provedení díla a že se před podpisem smlouvy seznámil s polohou povahou staveniště, s vynaložením odborné péče přezkoumal projektovou dokumentaci, neshledal rozporů nebo nedostatků, které by bránily řádnému provedení díla. Smlouva nabyla účinnosti dne 29. 3. 2023 zveřejněním v registru smluv, přičemž dílo mělo být provedeno nejpozději do 31. 7. 2023 s tím, že tato lhůta se prodlužuje o tolik dnů o kolik žalovaný (objednatel) umožní žalobkyni (zhotoviteli) převzít řádně připravené staveniště později než 3. 4. 2023. O předání a převzetí stanoviště měl být pořízen písemný protokol datovaný a podepsaný oprávněnými osobami. V oddíle IX smlouvy byla sjednána smluvní pokuta a úrok z prodlení tak, že zhotovitel je povinen v případě prodlení s provedením díla objednateli zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z ujednané ceny za dílo bez DPH za každý, byť i započatý kalendářní den prodlení. V případě prodlení s provedením díla delšího než 1 měsíc je zhotovitel povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši tohoto odstavce za první měsíc prodlení a smluvní pokutu ve výši dle odst. 2 tohoto článku smlouvy tak, že pokud se zhotovitel ocitne v prodlení s provedením díla více než o 1 měsíc, je povinen objednateli zaplatit smluvní pokutou ve výši 25 % z ceny prací, jež zbývá provést do řádného zhotovení díla. Smluvní pokuta byla sjednána i pro případ, že zhotovitel provede práce nekvalitně v rozporu s projektovou dokumentací, v případě prodlení s odstraněním vad a dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 20 000 Kč za každé porušení čl. 5 smlouvy a smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč za každý započatý kalendářní den prodlení nesplní-li zhotovitel povinnost vyklidit staveniště. V článku X smlouvy pak bylo ujednáno, že od smlouvy lze odstoupit dle občanského zákoníku, nebo dle ujednání této smlouvy, když objednatel je oprávněn písemně odstoupit v případě prodlení zhotovitele s poskytnutím originálu záruční listiny je-li dílo prováděno v rozporu se smlouvou, je-li zhotovitel v prodlení s provedením díla déle než 35 dnů, ukáže-li se prohlášení zhotovitele nepravdivé, jestliže z chování zhotovitele postupu prací či jiného vyplývá, že povinnost zhotovitele bude porušena způsobem, který zakládá právo objednatele od smlouvy odstoupit nebo zhotovitel opakovaně poruší povinnosti ze smlouvy uvedené s tím, že zhotovitel je oprávněn od smlouvy o dílo odstoupit v případě prodlení objednatele se zaplacením ceny za dílo delšího než 35 dnů. V článku XI smlouvy byla mezi účastníky řízení sjednána bankovní záruka. Staveniště bylo protokolárně předáno dne 3. 4. 2023. Dne 25. 4. 2023 sdělila žalobkyně žalovanému, že dne 18. 4. 2023 mělo dojít ke geodetickému vytyčení stavby, v trase však bylo velké množství vzrostlého náletu křovin a dřevin, staveniště nebylo řádně připravené, nebylo možné vytyčení stavby a zahájení prací na díle. Objednatel žádal o sdělení, jakým způsobem bude nálet odstraněn, když v položkovém rozpočtu na toto nejsou finance, rovněž, tak tam nejsou finance na výkop svážnice s tím, že zeminu nelze převážet na běžném dopravovaném prostředku a žalobkyně není schopna zaručit stabilitu a pevnost zhotovené svážnice a nadále neví, jak naložit s přebytky zeminy podél paty násypu, jak naložit s odstraněnými pařezy, když jejich dopravu nelze realizovat v tomto terénu. Dále žalobkyně opětovně sdělovala žalovanému dne 5. 5. 2023, že byl proveden další pokus o geodetické vytyčení stavby, které však nelze provést z důvodu vzrostlého náletu křovin a dřevin, když staveniště nebylo připravené. Žalovaný reagoval dne 23. 5. 2023 tak, že s přípisem žalobkyně nesouhlasí, když na předmětu díla se nachází rudeální vegetace, která bude při odstraňování vrchní vrstvy bagrem nebo buldozerem odstraněna s tím, že technické řešení je zcela věcí zhotovitele. Žalobkyně 23. 5. 2023 odstoupila o dílo s odůvodněním, že 27. 3. 2023 uzavřela smlouvu o dílo, k převzetí staveniště došlo 3. 4. 2023, 19. 4. 2023 byl svolán kontrolní den, zadavateli byly doručeny body k řešení 1, pak body k řešení 2, zadavatel toto neřešil, podle smlouvy o dílo je zhotovitel povinen nahlásit vadu projektové dokumentace objednateli a ten je povinen postupovat tak, aby vada byla bez odkladu odstraněna, objednatel je tímto v prodlení. Odstoupení bylo žalovanému doručeno 24. 5. 2023 a žalovaný na něj reagovat 31. 5. 2023 tak, že jej považuje za neplatné, když projektová dokumentace žádné vady neobsahuje a vyzval žalobkyni k řádnému a včasnému dokončení díla. Stavební práce na díle nezačaly a výzvou ze dne 24. 7. 2023 žalovaný vyzval žalobkyni k předání dokončeného díla, k čemuž nedošlo, a proto žalovaný odstoupil dne 25. 9. 2023 od smlouvy o dílo a uplatnil vůči žalobkyni smluvní pokuty v celkové výši 1 034 880 Kč. Okresní soud za situace, že smlouva o dílo samostatně nestanovila důvody, pro které by mohla žalobkyně jako zhotovitel odstoupit od smlouvy s výjimkou prodlení objednatele s placením ceny za dílo, zkoumal, zda žalobkyní vymezené důvody pro odstoupení od smlouvy naplňují některý ze zákonných důvodů pro odstoupení od smlouvy dle občanského zákoníku. Okresní soud vyložil text smlouvy tak, že právo odstoupit od smlouvy by měl zhotovitel jen tam, kde vyvstane vada projektové dokumentace, kterou ale při vynaložení odborné péče nemohl před podpisem smlouvy odhalit a nedojde k odstranění vady projektové dokumentace nebo dojde k prodlení při odstraňování vady dokumentace. Okresní soud dovodil, že nemá za to, že by žalobkyně vyzývala žalovaného k opravě projektové dokumentace ve smyslu odstranění vad, které fakticky brání provedení díla, když ve všech tzv. bodech řešení „tedy v šesti bodech pro odstoupení od smlouvy se žalobkyně buď dotazuje na to, jak má dílo provést, nebo zda bude opraven položkový rozpočet, jedná se tedy o diskuzi nad změnou ceny položkového rozpočtu, nikde není uvedeno, že by žalobkyně upozorňovala na konkrétní vadu samotné projektové dokumentace, žádala o její opravu a stanovila k tomu žalovanému lhůtu. Podle okresního soudu tak nejsou dány důvody odstoupení od smlouvy dle § 2951 občanského zákoníku. Dále okresní soud řešil, zda mohla žalobkyně odstoupit od smlouvy dle § 2002 nebo 2595 občanského zákoníku a dospěl k závěru, že ani tyto důvody odstoupení naplněny nebyly s tím, že zhotovitel měl posoudit dřív, než podepsal smlouvu o dílo, kde se budoucí cesta nachází, místo měl prověřit, podle toho nacenit práce geodeta tak, že se nebude jednat o nějaké snadné zaměření, ale že bude geodetická práce obtížná a náročná a tomu měla odpovídat nabídková cena. Není-li toto zhotovitel schopen provést a zjistí to až posléze, jde to podle okresního soudu k jeho tíži. Dále okresní soud uvedl, že žalobkyně si měla být vědoma, jaké práce prostředky zařízení, a tak bude potřeba provést či užít za účelem vytyčení trasy lesní svážnice a nelze shledat, že by výtka zhotovitele co do porostů v místě stavby byla způsobilým důvodem pro odstoupení od smlouvy, když nedošlo k žádnému porušení smlouvy, nedošlo k neposkytnutí součinnosti nevhodnému pokynu či jinému porušení smluvní povinnosti žalovaným. Žádnými důkazy pak podle okresního soudu nebylo prokázáno udělení nevhodného pokynu k provedení díla, tak jak jej žalobkyně definovala pod bodem 2 dopisu ze dne 5. 5. 2023, natož aby se prokázalo, že na takto nevhodném pokynu žalovaný trval, právě naopak v dopise žalovaného ze dne 23. 5. 2023 žalovaný výslovně uvádí, že žádný pokyn uváděný žalobkyní neudělil, tedy zjevně na žádném pokynu netrvá. V bodech 3, 5 a 6 se pak žalobkyně dožaduje jednak pokynů ke konkrétnímu způsobu provedení díla, případně přecenění díla. Okresní soud přisvědčil žalovanému, že je odpovědností žalobkyně, aby dílo zhotovil, není odpovědností žalovaného, aby žalobkyni vysvětloval, jak dílo provést a případně měnil cenu díla. Podle okresního soudu z provedeného dokazování nevyplynulo, že dílo nelze objektivně vzato zhotovit, načemž nic nemění ani skutečnost, že realizovaná cesta ze strany nového zhotovitele nebyla realizována zcela v souladu s projektovou dokumentací. Podle okresního soudu nebyly dány důvody pro odstoupení od smlouvy, tak jak je žalobkyně vymezila, odstoupení od smlouvy je tedy neplatné a nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení (bankovní záruka) tak není dán.3. Naopak dospěl okresní soud k závěru o důvodnosti vzájemného návrhu žalovaného na zaplacení částky 479 880 Kč s tím, že žalovaný oprávněně od smlouvy odstoupil a žalobkyni vyúčtoval ve smlouvě sjednané smluvní pokuty, přičemž ujednání o smluvních pokutách považoval za zcela platné a určité. Na základě námitky žalobkyně se pak okresní soud zabýval otázkou moderace smluvní pokuty a dospěl k závěru, že smluvní pokuta je zcela přiměřená a není důvod k její moderaci. Pokud pak jde o žalovanou požadované příslušenství, to okresní soud zčásti zamítl ve výroku III. napadeného rozsudku, přičemž tento výrok nebyl odvoláním dotčen.4. Proti tomto rozsudku okresního soudu podala žalobkyně včasné odvolání, vyjma výroku III., a domáhala se změny výroku I. rozsudku okresního soudu tak, aby žalobě bylo vyhověno, změny výroku II. rozsudku okresního soudu tak, aby vzájemný návrh žalovaného byl zamítnut a změny výroku IV. rozsudku okresního soudu tak, aby byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odvolatelka v prvé řadě namítala, že soud prvého stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, když uzavřel, že dospěl k závěru, že výpověď žalobkyně a svědecká výpověď geodeta, kteří shodně uvedli, že vytyčení lesní cesty nebylo možné v daných podmínkách realizovat, bylo vyvráceno tím, že nový zhotovitel vytyčení provedl a podrobně popsal svůj postup. Dále okresní soud nesprávně konstatoval, že znalkyně , tituly před jménem,  , jméno FO,  dospěla k závěru, že prostor pro umístění stavby byl nepřehledný z důvodu náletové zeleně a že vytyčení (geodetické zaměření) nebylo možné provést, ačkoliv nebyla na místě samém, přičemž toto tvrzení znalkyně mělo být vyvráceno skutečností, že nový zhotovitel stavbu vytyčil. Znalkyně , jméno FO,  uvedla, že nebylo prováděno místní šetření, ale, že v rámci popisu vycházela ze základních údajů z mapy a fotodokumentace, která je v rámci posudku zachycená. To, že znalkyně nemohla být přítomna na místě samém nijak nevylučuje správnost závěru jejího znaleckého posudku. Dle přesvědčení žalobkyně nelze na jednu stranu vyvracet žalobkyní předložené důkazy tím, že nový zhotovitel vytyčení a lesní cestu provedl a zároveň dodat, že nový zhotovitel nepostupoval zcela v souladu s projektovou dokumentací. Podle žalobkyně právě to svědčí o skutečnosti, že za daných okolností nebylo možné postupovat striktně dle projektové dokumentace, kterou žalovaný odmítal opravit či doplnit, respektive nebylo možné dílo realizovat řádně, když nebylo žalovaným připraveno staveniště. Dále odvolatelka vytkla okresnímu soudu, že se nezabýval dalšími vadami, které vedly žalobkyni k odstoupení od smlouvy. Zdůraznila, že po odstoupení od smlouvy zaslala žalovanému oznámení o převzetí právního zastoupení, ve kterém podrobně vysvětlila a upřesnila důvody pro odstoupení od smlouvy. Poukázala na nález Ústavního soudu ze dne 30. 11. 2001, sp. zn. IV. ÚS 182/01, ze kterého vyplývá, že uvedení důvodu pro odstoupení není podstatné pro posouzení platnosti tohoto jednostranného úkonu, klíčové je, zda byly důvody pro odstoupení naplněny, čímž se měl soud prvého stupně podrobně zabývat. Dále odvolatelka namítala nesprávné právní posouzení věci okresnímu soudem. Pokud okresní soud konstatoval, že důvody pro odstoupení nemohou být dány podle § 2591 občanského zákoníku, má odvolatelka za to, že okresní soud pouze formalisticky posuzoval, zda v odstoupení od smlouvy při předcházející komunikaci žalobkyně doslovně uvedla, že žádá opravu vad projektové dokumentace, aniž by se materiálně zabýval tím, že žalobkyně jako právní laik, a naopak odborník ve stavebnictví toto popsala svými slovy, když upozornila na nepřipravenost staveniště. Navíc v přípisu body k řešení č. 2, který předcházel odstoupení od smlouvy pak žalobkyně výslovně žádala o vyjádření k těmto bodům a upozornila na to, že stanoviště není připravené a že je připravena odstoupit od smlouvy. Podle žalobkyně jsou dány důvody k odstoupení od smlouvy dle § 2591 o. z., přičemž mezi přípisem body k řešení č. 2 a odstoupením od smlouvy uplynulo 18 dnů, což je přiměřená lhůta vzhledem k harmonogramu realizace díla dle smlouvy. Pokud okresní soud ve vztahu k důvodům pro odstoupení od smlouvy dle § 2595 a 2002 odst. 1 občanského zákoníku uvedl, že žalobkyně měla možnost prohlédnout místo stavby v rámci prohlídky místa k plnění, že geodetické zaměření bylo náročné, nikoliv nemožné, přičemž žalobkyně ve smlouvě prohlásila, že přezkoumala projektovou dokumentaci a seznámila se s místem plnění, zdůrazňuje žalobkyně, že již v žalobě a také v podání ze dne 24. 4. 2024 uvedla, že smlouva vzešla ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku, když je to právě zadavatel (žalovaný), kdo je zodpovědný za správnost a úplnost zadávací dokumentace. Této odpovědnosti se žalovaný nemůže zprostit tím, že do návrhu smlouvy zakotví prohlášení zhotovitele, že tento projektovou dokumentaci přezkoumal. Dále okresní soud vůbec nereflektoval, že některé vady projektové dokumentace lze i s vynaložením náležité péče zjistit až po převzetí stanoviště či v průběhu realizace díla. Soud prvého stupně bez dalšího a v plném rozsahu přenáší odpovědnost za správnost projektové dokumentace na žalobkyni s poukazem na to, že si dokumentaci a staveniště měla zkontrolovat před uzavřením smlouvy, což je v rozporu s rozhodovací praxí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže i soudní judikaturou. Takovýto výklad je neudržitelný, a to navíc za situace, kdy bylo v řízení prokázáno znaleckým posudkem , tituly před jménem,  , Anonymizováno,  , jméno FO, , že projektová dokumentace skutečně vykazuje vady a rozpory s ČSN normou. Rovněž tak žalobkyně považuje za nesprávný výklad soudu prvého stupně, že žalovaný neuložil žalobkyni žádný pokyn – příkaz ve smyslu § 2595 o. z. Již samotné trvání na realizaci smlouvy a vadné projektové dokumentaci je nevhodným příkazem. Naplnění podmínek dle § 2002 odst. 1 občanského o. z. se okresní soud podrobněji vůbec nevyjádřil, přičemž z provedeného dokazování je nesporné, že žalovaný měl předat připravené stanoviště a měl bezodkladně reagovat na vytknuté vady projektové dokumentace. Pokud však setrvával na původní (vadné) projektové dokumentaci a odmítal odstranit překážky na staveništi, dopustil se podstatného porušení smlouvy. Pokud okresní soud uvedl, že z ničeho nevyplynulo, že dílo objektivně nelze zhotovit, toto žalobkyně ve své účastnické výpovědi objasnila s tím, že dílo sice bylo možné zhotovit, ale nikoliv podle předané projektové dokumentace. Dále pak v odvolání žalobkyně konkrétně argumentovala nesprávným právním posouzením přiměřenosti nároku na smluvní pokutu a vytkla okresnímu soudu, že se v rozporu s § 2051 o. z. a rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022 vůbec nezabýval výkladem a funkcí smluvní pokuty ani řádně neposoudil konkrétní nárok na smluvní pokutu a konkrétní okolnosti po uzavření smlouvy.5. K odvolání žalobkyně se písemně vyjádřil žalovaný s tím, že s odvolací argumentací žalobkyně se fakticky vypořádal již okresní soud a navrhla rozsudek okresního soudu v odvoláním napadeném rozsahu potvrdit. Podle žalovaného není důvodná námitka žalobkyně tvrdící nesprávnost skutkových zjištění okresního soudu, když okresní soud se projednávanou věcí dostatečně podrobně zabýval a provedené důkazy také správně vyhodnotil. Pokud se týká znaleckého posudku předloženého žalobkyní, ten byl vytvořen účelově ke zjištění objektivního stavu k datu, kdy měla žalobkyně lesní cestu zhotovit, přičemž na rozdíl od žalobkyně žalovaný disponuje fotodokumentací, kterou v řízení také předložil z doby, kdy měla být předmětná lesní cesta žalobkyní zhotovená. Posudek byl také vyhotoven bez zjištění místních poměrů v terénu, vizuální prohlídky okolního porostu a aktuální situace provedené předmětné lesní cesty. Pokud by si žalobkyně řádně prostudovala projektovou dokumentaci, tak by jí bylo zřejmé, že jediný odkaz na normu ČSN je v návrhu řešení u volné šířky v koruně cesty 4,75 m dle této uvedené normy, přičemž v žádném jiném bodě projektové dokumentace není odkaz na uvedenou normu, tudíž celé zadání veřejné zakázky bylo volným zadáním objednatele, tedy žalovaného. Žalovaný v žádném případě nepožadoval po žalobkyni technologický způsob provedení stavby, který byl zcela ponechán na zhotoviteli. Pokud by žalobkyně alespoň zahájila práce na díle, ke kterému se zavázala, mohli by se průběžně řešit při provádění stavby možné drobné odchylky od plánovaného umístění stavby, které v lesním porostu nejsou nikterak vyloučeny, ba naopak se s nimi počítá. Bohužel žalobkyně nevyvinula ani marginální snahu o provedení prací na díle, naopak již při první drobné komplikaci při zaměření budoucí předmětné lesní cesty odmítla jakoukoliv další aktivitu směřující k naplnění smlouvy a pouze hledala důvody, proč smlouvu neplnit. Pokud žalobkyně uvádí, že se soud prvého stupně nezabýval naplněním důvodu pro odstoupení žalobkyně, pak s tímto žalovaný důrazně nesouhlasí a poukazuje na odůvodnění rozsudku okresního soudu v odstavcích 118 až 122. Okresní soud také správně aplikoval ustanovení § 2595 občanského zákoníku a správně uzavřel, že žalobkyně neprokázala žádný důvod k odstoupení od smlouvy o dílo. Jak správně zdůraznil okresní soud, zhotovitel – žalobkyně jednoznačně a opakovaně potvrdila, že je jí známa projektová dokumentace, s touto se seznámila, a to již před vstupem do výběrového řízení a zavázala se k provedení díla. Stejně tak potvrdila, že se seznámila s místem stavby a byla to tedy ona, kdo nese riziko toho, že zhotoví dílo, byť v nepříznivém terénu či za vyšších nákladů. Okresní soud správně reflektuje, že žádná projektová dokumentace nikdy neobsahuje doslovný popis veškerých nutných prací k zhotovení jakéhokoliv díla, takovýto postup by v případě jakékoliv složitější zakázky byl naprosto kontraproduktivní až nesplnitelný. K aplikaci ustanovení § 2002 o. z. se okresní soud vyjádřil dostatečně širokým rozborem možného naplnění ostatních důvodů ze strany žalobkyně ve smyslu obecných ustanovení občanského zákoníku a správně vyhodnotil, že žádná z výtek nemohla být důvodem pro odstoupení, a tedy nemohla být logicky ani porušením smlouvy podstatným způsobem. Okresní soud také správně posoudil otázku přiměřenosti nároku na žalovaným uplatněnou smluvní pokutu. Žalovaný v řízení řádně doložil a kalkuloval rozdíl v nákladech na přepravu dříví při existenci předmětné lesní cesty a při její neexistenci za dobu, kdy již měla být LC Honzíkova v provozu. Další náklady by reálně mohly vyvstat, pokud by došlo na kalamitní těžbu, když nikdo nemůže předjímat, zda a v jakém rozsahu žalovanému hrozí. To vše žalovaný podrobně popsal a vyložil tak kompenzační funkci smluvní pokuty. Dále žalovaný popsal zásadní význam lesnického hospodaření z pohledu národních hodnot, vysvětlil jaké funkce plní smluvní pokuta vůči významu lesnického hospodaření z pohledu sankčního významu, zároveň, vysvětlil motivační funkci, respektive preventivní funkci smluvní pokuty. Žalobkyně mimo jiné uvádí, že podle smlouvy měla smluvní pokuta nahradit škodu, která žalovanému vznikne v souvislosti s opakovaným zadávacím řízením, případně v souvislosti se ztrátou dotace. Toto je však velice zužující výklad a žalobkyně zjevně neprostudovala komplexní úpravu smluvních pokut v článku IX. odst. 13 smlouvy, kde je uvedeno, že smluvní strany výslovně souhlasí s výší sankcí sjednaných v tomto článku smlouvy. Zhotovitel bere na vědomí, že výše smluvních pokut je stanovena s ohledem na význam utvrzované (zajišťované) povinnosti řádného dokončení díla ve smluveném termínu pro objednatele. Dále pak v odstavci 16 opětovně uvedeno, že ujednáním smluvní pokuty, uplatněním práva na její zaplacení, ani zaplacením smluvní pokuty není dotčeno ani nijak omezeno právo smluvní strany, k níž smluvní pokuta náleží na náhradu vzniklé škody v plném rozsahu. Okresní soud tak správně dovodil, že k moderaci žalovaným uplatněné smluvní pokuty nejsou důvody.6. Krajský soud při konstatování včasnosti a oprávněnosti podaného odvolání přezkoumal rozsudek okresního soudu v odvoláním napadeném rozsahu, tedy vyjma výroku v odstavci III., ve stejném rozsahu přezkoumal i řízení, které jeho vydání předcházelo a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně důvodné není.7. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně se žalobou ze dne 23. 1. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 555 000 Kč s příslušenstvím, přičemž žalobu odůvodnila tvrzením, že uzavřela s ohledem na výsledek zadávacího řízení na podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce s názvem „, Anonymizováno,  , Anonymizováno,  – , Anonymizováno,  , Anonymizováno, “ dne 27. 3. 2023 jako zhotovitel smlouvu o dílo č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno,  s žalovaným jako objednatelem, přičemž předmětem smlouvy o dílo byl závazek žalobkyně provést pro žalovaného dílo – stavbu lesní svážnice a smlouva o dílo nabyla účinnosti 29. 3. 2023 zveřejněním v registru smluv. Dílo mělo být provedeno nejpozději do 31. 7. 2023. Staveniště bylo předáno žalobkyni 3. 4. 2023. Ve smlouvě byla sjednána bankovní záruka ve výši 555 000 Kč, která byla platná do 31. 10. 2023 a byla v souladu se smlouvou o dílo předána žalovanému. Žalobkyně odstoupila od smlouvy, když po předání stanoviště 18. 4. 2023 v rámci přípravných prací při pokusu o vytyčení cesty geodetem zjistila, že v místě realizace je vzrostlý porost křovin, na jejíž mýcení není v soupisu prací/výkazu výměr položka vedle toho, že stanoviště nebylo řádně připraveno a vyčištěno zjistila žalobkyně, že projektová dokumentace obsahuje další podstatné vady podrobně specifikované v dokumentu „Body k řešení“, který žalobkyně dne 25. 4. zaslala žalovanému, čímž jej upozornila na vady projektové dokumentace. Tyto vady nebyly žalovaným řádně, respektive vůbec vyřešeny, žalovaný jakékoliv řešení odmítl, a proto žalobkyně 24. 5. 2023 od smlouvy o dílo odstoupila a následně vyzvala žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení, tedy vrácení částky 555 000 Kč, která byla bez právního důvodu vyčerpána z bankovní záruky. Okresní soud ve věci rozhodl dne 15. 2. 2024 platebním rozkazem, proti kterému podal žalovaný včasný odpor a následně se k žalobě vyjádřil tak, že uplatnil vzájemný návrh na zaplacení částky 479 880 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o rozdíl mezi uplatněnou smluvní pokutou ve výši 1 034 880 Kč a bankovní zárukou ve výši 555 000 Kč. Odstoupení od smlouvy o dílo ze strany žalobkyně považoval žalovaný za neplatné. K tomu se následně 24. 4. 2024 vyjádřila žalobkyně. Usnesením ze dne 16. 5. 2024 nařídil okresní soud mediaci, která proběhla bezúspěšně. 7. 1. 2025 na prvním jednání okresního soudu byly čteny listinné důkazy. 12. 5. 2025 se podrobně vyjádřila žalobkyně a předložila soudu znalecký posudek , tituly před jménem,  , jméno FO, . Podáním ze dne 13. 5. 2025 pak žalovaný rozšířil svůj vzájemný návrh o úroky z prodlení. Dne 13. 5. 2025 u dalšího jednání okresního soudu proběhl výslech statutárního zástupce žalobkyně , jméno FO, , výslech svědka , jméno FO, , , jméno FO,  a byly čteny listinné důkazy. Dne 2. 9. 2025 u dalšího jednání okresního soudu byl čten znalecký posudek a listinné důkazy stejně tak 16. 10. 2025, kdy navíc okresní soud nařídil místní šetření, které proběhlo 25. 11. 2025. U dalšího jednání 13. 1. 2026 byly předneseny závěrečné návrhy a 22. 1. 2026 byl vyhlášen napadený rozsudek.8. Pokud jde o odvolací argumenty žalobkyně, uvádí odvolací soud následující.9. Žalobkyně v prvé řadě namítala odvolací důvod dle ustanovení § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř. s tvrzením, že soud prvého stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním.10. Krajský soud konstatuje, že skutková zjištění okresního soudu považuje za zcela správná, jednotlivé skutkové závěry krajský soud přejímá a pro stručnost na ně odkazuje. Odvolací soud uzavírá, že skutková zjištění, která okresní soud přijal, jsou správná, neboť korespondují obsahu spisu, a přes deklarované výhrady se žalované skutkové závěry okresního soudu zpochybnit nepodařilo. Za odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř., který žalobkyně uplatnila tak, že na základě provedených důkazů dospěl okresní soud k nesprávným skutkovým zjištěním a že provedené důkazy nesprávně hodnotil, je třeba považovat to, že výsledek hodnocení důkazů neodpovídá postupu vyplývajícímu z ustanovení § 132 o. s. ř. Může jít o situaci, kdy okresní soud vzal v úvahu skutečnosti, které z provedených důkazů nevyplynuly ani jinak nevyšly v řízení najevo, nebo naopak, že pominul rozhodné skutečnosti, které byly provedenými důkazy prokázány, nebo jestliže z hodnocení důkazů, popřípadě poznatků, které vyplynuly z přednesu účastníků nebo které vyšly najevo jinak, je z hlediska závažnosti, důležitosti, zákonnosti, pravdivosti, eventuelně věrohodnosti, logický rozpor, nebo že výsledek hodnocení důkazů neodpovídá tomu, co mělo být zjištěno způsobem vyplývajícím z ustanovení § 133 až § 135 o. s. ř. Pokud jde o samotné hodnocení důkazů, na jeho nesprávnost lze usuzovat, jak vyplývá ze zásady volného hodnocení důkazů zakotvené v ustanovení § 132 o. s. ř., jen ze způsobu, jak okresní soud hodnocení provedl. Nelze-li okresnímu soudu v tomto směru žádného pochybení vytknout, pak ani není možné polemizovat s jeho skutkovými závěry a namítat, že okresní soud měl provedené důkazy hodnotit jinak. Podstatou žalobkyní uplatněného odvolacího důvodu je právě její polemika nad tím, zda okresní soud při hodnocení důkazů postupoval v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. Podle citovaného ustanovení platí, že důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, pečlivě přitom přihlíží ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Ustanovení § 132 o. s. ř. je vyjádřením zásady volného hodnocení důkazů jako jedné z hlavních klíčových zásad ovládajících český civilní proces. Na rozdíl od zásady legální teorie důkazní dává soudci značný prostor pro jeho úvahu a zároveň na něj klade vysoké nároky. Zákon instruuje soud (soudce) pouze v tom smyslu, že má hodnotit důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny ve vzájemných souvislostech. Jakou hodnotu (důkazní sílu) soud jednotlivým důkazům přizná, záleží na jeho úvaze. Přitom by ovšem měl přihlédnout ke všemu, co během řízení vyšlo najevo. Prostor pro volné hodnocení důkazů má soud sice značný, nikoliv však neomezený, jinak řečeno, jeho postup nesmí být svévolný (libovolný), neboť by porušil právo na spravedlivý proces. Okresní soud, jak vyplývá z obsahu spisu, podle těchto zásad zcela správně postupoval, provedené důkazy hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech, a to včetně výpovědí statutárního zástupce žalobkyně, slyšených svědků i v průběhu řízení provedeného znaleckého posudku.11. Okresní soud se s hodnocením v řízení provedených důkazů velice podrobně vypořádává v bodech 67-104 odůvodnění napadeného rozsudku, přičemž krajský soud konstatuje, že okresní soud přihlédl ke všem v řízení provedeným důkazům, které řádně hodnotil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, a to včetně výpovědi statutárního zástupce žalobkyně a žalobkyní předloženého znaleckého posudku znalkyně , tituly před jménem,  , jméno FO, .12. Odvolací soud tak uzavírá, že skutkový stav byl okresním soudem zjištěn řádně a hodnocení provedených důkazů okresním soudem odvolací soud akceptuje a odvolací námitku žalobkyně ve vztahu k § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř. shledá nedůvodnou.13. Pokud jde o námitku žalobkyně týkající se nesprávného právního posouzení věci okresním soudem, konstatuje odvolací soud, že ani tato odvolací námitka důvodná není.14. Okresnímu soudu nelze vytknout nesprávné použití v úvahu přicházejících právních norem nebo jejich nesprávnou aplikaci na v průběhu řízení zjištěn skutkový stav.15. Z hlediska právního posouzení se okresní soud v prvé řadě správně zabýval otázkou, zda odstoupení od smlouvy učiněné žalobkyní dopisem ze dne 23. 5. 2023 je platným právním jednáním či nikoliv. Správně při tomto posouzení okresní soud především vycházel z toho, co si účastníci ujednali ve smlouvě o dílo, která je prvotní pro posouzení vzájemných vztahů mezi účastníky z této smlouvy vyplývajících. Správně okresní soud dovodil, že smlouva o dílo samostatně nestanoví důvody, pro které by mohla žalobkyně jako zhotovitel odstoupit od smlouvy s výjimkou prodlení objednatele s placením ceny za dílo. V článku X odst. 1 smlouvy je pouze obecný odkaz na možnost pro odstoupení od smlouvy ze zákonem stanovených důvodů. Okresní soud se tedy zabýval tím, zda žalobkyní vymezené důvody pro odstoupení od smlouvy naplní některý ze zákonných důvodů pro odstoupení od smlouvy dle občanského zákoníku. Okresní soud správně smluvní ujednání mezi účastníky vyložil tak, že právo odstoupit od smlouvy by měl zhotovitel jen tam, kde vyvstane vada projektové dokumentace, kterou ale při vynaložení odborné péče zhotovitel před podpisem smlouvy nemohl odhalit a nedojde k odstranění vady projektové dokumentace, nebo dojde k prodlení při odstraňování vady projektové dokumentace. Pokud okresní soud uzavřel, že důvody pro odstoupení od smlouvy dle § 2591 občanského zákoníku ze strany žalobkyně nejsou dány, odvolací soud argumentaci okresního soudu zcela akceptuje. Žalobkyně žalovanou nijak konkrétně neupozornila a nevytkla konkrétní vady projektové dokumentace, jednalo se, jak správně uzavřel okresní soud o diskuzi žalobkyně nad změnou ceny nebo položkového rozpočtu s tím, že se žalobkyně žalovaného dotazuje, jak má při provádění díla postupovat. Navíc ze správných skutkových zjištění okresního soudu nevyplývá existence nějaké podstatné vady projektové dokumentace, okresní soud správně uzavřel, že staveniště bylo žalovaným řádně připraveno a navíc bylo 3. 4. 2023 žalobkyní také převzato, přičemž žalobkyně sama ve smlouvě deklarovala, že se s rozsahem díla, místem jeho provádění a stavem přípravy stanoviště seznámila. Jestliže za této situace žalobkyně přistoupila k uzavření smlouvy s žalovaným, nelze toto klást k tíži žalovaného. Stejně tak správně okresní soud posoudil, zda nebyly naplněny důvody pro odstoupení od smlouvy dle § 2595 občanského zákoníku. Jak správně konstatoval okresní soud, žádnými důkazy v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný udělil nevhodný pokyn k provedení díla, tak jak jej žalobkyně definovala pod bodem 2 dopisu ze dne 5. 5. 2023 a nebylo ani prokázáno, že na takto nevhodném pokynu žalovaný trval. Žalovaný sám v reakci na dopis žalobkyně ze dne 23. 5. 2023 uvedl, že žádný pokyn žalobkyni neudělil, naopak to byla vždy žalobkyně, která se dožadovala pokynů ke konkrétnímu způsobu provedení díla, případně přecenění díla. Zde odvolací soud shodně s okresním soudem konstatuje, že je odpovědností žalobkyně, aby dílo zhotovila, není odpovědností žalovaného, aby žalobkyni vysvětloval, jak má dílo provést, jakými technickými prostředky a jakým způsobem. Žalovaný uzavíral smlouvu o dílo s žalobkyní s přesvědčením, že žalobkyně je odborníkem a jako na takovou na ní musí být kladena vyšší míra odpovědnosti. Účastníci si navíc stanovili cenu díla rozpočtem, kde okresní soud správně odkázal na ustanovení § 2620 občanského zákoníku s tím, že pokud by v průběhu díla vyvstala nutnost dílo provést jinak, jinými prostředky a s vynaložením jiného úsilí, je pak profesní odpovědností zhotovitele jako odborníka dílo i za takto ujednanou cenu zhotovit. Bylo odpovědností žalobkyně jako zhotovitele posoudit, než uzavřela smlouvu o dílo, kde se budoucí cesta nachází, měla prověřit místo staveniště a měla si být vědoma jaké práce prostředky zařízení bude potřeba provést za účelem vytyčení a zhotovení trasy lesní svážnice. Nelze tedy shledat, že by výtka zhotovitele co do porostu v místě stavby byla způsobilým důvodem pro odstoupení od smlouvy, nedošlo k žádnému porušení smlouvy, neposkytnutí součinnosti, nevhodnému pokynu či jinému porušení smluvní povinnosti žalovaným, tedy ani k naplnění důvodu pro odstoupení od smlouvy dle § 2002 občanského zákoníku.16. Pokud tedy okresní soud uzavřel, že žalobkyně z důvodů, které v odstoupení uvedla nebyla oprávněna od smlouvy o dílo odstoupit, je toto posouzení dle krajského soudu správné a nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení (bankovní záruky) tak není dán.17. Pokud jde o vzájemný návrh žalovaného, který se po žalobkyni domáhal zaplacení smluvních pokut v celkové výši 1 034 880 Kč (po odečtení žalobkyní uplatněného nároku ve výši 479 880 Kč) uzavřel okresní soud v prvé řadě, že smluvní ujednání o smluvních pokutách ve smlouvě o dílo uzavřené mezi účastníky jsou zcela určitá a platná. Za situace, kdy žalobkyně vůbec nezačala s prováděním díla, žalovaný od smlouvy odstoupil a vůči žalobkyni uplatnil ve smlouvě sjednané smlouvy pokuty. Žalobkyně se v průběhu řízení domáhala moderace smluvní pokuty s tvrzením, že samotná výše uplatněné smluvní pokuty je zjevně nepřiměřená, protože činí více než 25 % celkové ceny díla a naprosto nekoresponduje s funkcí, kterou měla dle smlouvy plnit. Okresní soud se otázkou moderace smluvní pokuty důsledně zabýval, kdy přihlédl, jak k argumentaci žalobkyně, tak argumentaci žalovaného a své závěry také náležitě odůvodnil v bodech 124-128 odůvodnění napadeného rozsudku, přičemž na závěry okresního soudu tam uvedené odvolací soud pro stručnost zcela odkazuje, neboť je v celém rozsahu akceptuje.18. Žalobkyně okresnímu soudu vytkla, že jeho právní posouzení přiměřenosti nároku na smluvní pokutu je zcela v rozporu s § 2051 o. z. a s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022. Tuto argumentaci odvolatelky krajský soud neakceptuje, byť konstatuje, že okresní soud v odůvodnění rozhodnutí neuvedl, že vycházel ze shora citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu, nicméně z kritérií pro posouzení moderace smluvní pokuty, které toto rozhodnutí vymezuje se okresní soud řádně vypořádal.19. Nad rámec odůvodnění rozsudku okresního soudu uvádí odvolací soud následující.20. Podle § 2048odst. 1 věty první o. z. platí, že ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením v utvrzené povinnosti vznikla škoda.21. Podle § 2051 o. z. může soud nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody vznikne-li na ni později právo je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.22. Odvolací soud bere v úvahu závěry vyjádřené Nejvyšším soudem v rozhodnutí R 76/2023 v tom směru, že přiměřenost smluvní pokuty ve smyslu § 2051 o. z. se posuzuje s ohledem na to, jakým způsobem a za jakých okolností nastalo porušení smluvní povinnosti utvrzené smluvní pokutou a v jaké míře se dotklo zájmů věřitele, které měly být sjednáním smluvní pokuty chráněny. Soud nezkoumá nepřiměřenost ujednání o smluvní pokutě, nýbrž nepřiměřenost konkrétního nároku na smluvní pokutu. Postup soudu při moderaci smluvní pokuty podle § 2051 o. z. by měl probíhat v následujících krocích. V prvním kroku soud při využití interpretačních pravidel stanovených v § 555 a násl. o. z. nejprve zjistí, jakou funkci měla smluvní pokuta plnit. Poté se zabývá konkrétními okolnostmi s přihlédnutím ke zjištěné funkci smluvní pokuty. Bere přitom zřetel na všechny okolnosti konkrétního případu, přičemž zohlední nejen okolnosti známé již v době sjednávání smluvní pokuty, nýbrž též okolnosti, které byly dány při porušení smluvní povinnosti, jakož i okolnosti nastalé později mají-li v samotném porušení smluvních povinností původ, a byly-li v době porušení povinností předvídatelné. Na základě těchto okolností pak soud zodpoví otázku, zda výše smluvní pokuty je přiměřená vzhledem k věřitelům zájmům, které byly narušeny v důsledku porušení smluvní povinnosti a měly být smluvní pokutou chráněny. Takto okresní soud správně postupoval, když zkoumal, jakou funkci měla smluvní pokuta sjednaná ve prospěch objednatele, tedy žalovaného v písemné smlouvě uzavřené mezi účastníky a dospěl k správnému závěru, že smluvní pokuta není nepřiměřená. Je třeba přihlédnout ke skutečnosti, že žalovaný uzavřel smlouvu s žalobkyní jako zhotovitelem s důvěrou, že dílo bude žalobkyní v sjednané lhůtě a bez vad provedeno. Pro případ porušení smluvní povinnosti ze strany zhotovitele byly ve smlouvě o dílo sjednány sankce v podobě smluvních pokut. Za situace, kdy v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně dílo nezačala vůbec provádět, zřejmě z toho důvodu, že teprve při pokusu o zaměření cesty zjistila, že dílo nebude moci řádně a včas provést, neměl žalovaný jinou možnost, než vůči žalobkyni uplatnit smluvní pokuty (navíc žalovaný v postavení státního podniku). Žalobkyně svou povinnost ze smlouvy nesplnila, žalovaný musel zhotovení díla zadat k provedení třetímu subjektu, který také dílo skutečně provedl, nicméně samozřejmě se zpožděním od původně sjednaného termínu provedení díla. Již z tohoto je zřejmé, že žalobkyně tím, že vůbec nepřistoupila k provedení díla, způsobila žalovanému újmu. Navíc je třeba konstatovat, že závěr soudů o (ne)přiměřenosti nároku na smluvní pokutu je výsledkem uvážení soudu při zkoumání těch okolností, které jsou v jednotlivém případě relevantní. Z podstaty volného uvážení, které nepřipouští tzv. jediné správné řešení vyplývá, že soud ve svém uvážení pochybí pouze tehdy, jsou-li jeho úvahy zjevně nepřiměřené, to je nedbá-li v rozporu se zjištěnou funkcí smluvní pokuty okolností, kterých dbát má nebo naopak dbá-li okolností, který dbát nemá. Posouzení moderace smluvní pokuty okresním soudem a jeho úvaha zjevně nepřiměřená zjištěným okolnostem dle krajského soudu není. Sjednaná smluvní pokuta v dané věci podle názoru odvolacího soudu byla sjednána jako dílem sankční a dílem paušalizační. Navíc každá smluvní pokuta, byť v různé intenzitě plní rovněž funkci preventivní (nátlakovou) a je proto namístě při zkoumání přiměřenosti zohlednit též narušení zájmu věřitele spočívající v nepohodlí, nejistotě a nerušeném očekávání, jež se cestou práva na náhradu škody nekompenzují.23. Jestliže tedy okresní soud neshledal důvody pro moderaci smluvních pokut a uzavřel, že sjednaná výše smluvních pokut byla zcela přiměřená a adekvátní porušení povinnosti ze strany žalobkyně, odvolací soud tento závěr akceptuje, přičemž poukazuje, že při svých úvahách vycházel i z aktuálního rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2026, sp. zn. 23 Cdo 2435/2025.24. Správně se také okresní soud vypořádal s otázkou příslušenství žalovaným uplatněného nároku, když vzájemný návrh žalovaného ve výroku III. co do části příslušenství zamítl, přičemž tento výrok nebyl ze strany účastníků napaden.25. Rozhodnutí odvolacího soudu považuje tedy krajský soud za zcela věcně správné, a proto rozsudek okresního soudu, vyjma výroku v odstavci III. podle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, a to včetně výroku o náhradě nákladů řízení účastníků, kde okresní soud rovněž nepochybil.26. O nákladech odvolacího řízení pak krajský soud rozhodl dle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně nebyla s odvoláním úspěšná je povinna zaplatit žalovanému vzniklé náklady odvolacího řízení, které představují cestovné k jednání odvolacího soudu ve výši 995,51 Kč a paušální náhradu nezastoupeného účastníka ve výši 450 Kč, tedy celkem 1 445,51 Kč.27. Lhůtu k plnění nákladů odvolacího řízení určil krajský soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena, jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Dovolání lze podat k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím okresního soudu v Jeseníku ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Samostatné dovolání jen proti výroku II. přípustné není.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat svého práva exekucí, popřípadě výkonem rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSOS:2026:75.Co.116.2026.660","publishedAt":"2026-11-13","decisionAt":"2026-10-15","caseNumber":{"senate":75,"registry":"Co","index":116,"year":2026,"pageNumber":660},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Pavel","lastName":"Telec","titlesAfter":"","function":"předseda senátu"},"courtCode":"KSOSOL","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"o zaplacení částky 555.000 Kč s příslušenstvím, o vzájemném návrhu žalovaného, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Jeseníku ze dne 22. 1. 2026, č. j. 104 C 4/2024-608,","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":104,"registry":"C","index":4,"year":2024,"pageNumber":608},"affectedDate":"2026-01-22","courtCode":"OSJE","affectedTypes":["CONFIRM"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"132","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"133","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"135","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"205","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"224","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2002","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2591","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2595","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2620","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2951","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAKLADY_RIZENI","BANKOVNI_ZARUKA","ODSTOUPENI_OD_SMLOUVY","BEZDUVODNE_OBOHACENI","LHUTY","SMLOUVA_O_DILO","DOTACE","VEREJNA_ZAKAZKA","NAHRADA_NAKLADU","VZAJEMNY_NAVRH","ZNALECKY_POSUDEK","ODVOLANI"]},"styles":[{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}