{"uuid":"47040e8f-f24a-4f4a-80ec-24f55871182f","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Vodehnalem ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokátky","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokátky","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", státní příslušností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"hlášeným pobytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 27 471 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 537 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 21. 3. 2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 6 631 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 25 168 Kč od 17. 12. 2024 do 20. 3. 2025, zákonného úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 18 537 Kč od 21. 3. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 631 Kč od 21. 3. 2025 do zaplacení, částky 2 303 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 890,79 Kč jakožto 73,15 % ročně z částky 19 889,22 Kč od 17. 12. 2024 do 8. 1. 2025 a úroku ve výši 12,75% ročně z částky 19 889,22 Kč od 9. 1. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 17. 12. 2024 dosáhne částky 67 032 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 425 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokátky","anonStyle":"ANON"},{"text":", advokátky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 537 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 21. 3. 2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 6 631 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 25 168 Kč od 17. 12. 2024 do 20. 3. 2025, zákonného úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 18 537 Kč od 21. 3. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 631 Kč od 21. 3. 2025 do zaplacení, částky 2 303 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 890,79 Kč jakožto 73,15 % ročně z částky 19 889,22 Kč od 17. 12. 2024 do 8. 1. 2025 a úroku ve výši 12,75% ročně z částky 19 889,22 Kč od 9. 1. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 17. 12. 2024 dosáhne částky 67 032 Kč.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 425 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně , Jméno advokátky, , advokátky.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 27 471 Kč s příslušenstvím. V žalobě a jejím doplnění tvrdila, že s žalovaným dne 5. 8. 2024 uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovanému vyplatila 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku a úrok ve výši 73,15 % ročně (plus pojištění) splácet ve 42 měsíčních splátkách po 1 463 Kč vždy do 10. dne každého kalendářního měsíce počínaje měsícem září 2024. Žalovaný úvěr nehradil řádně a včas, pouze dne 10. 9. 2024 zaplatil částku 1 463 Kč. Dále již nezaplatil ničeho. Žalobkyně proto úvěr zesplatnila. Žalobkyně se žalobou domáhala částky 25 168 Kč (plus zákonného úroku z prodlení z této částky od 17. 12. 2024 do zaplacení), jež se skládá z částky odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 23 504,67 Kč (ta odpovídá zbývající dlužné původní jistině 19 889,22 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlému ke dni zesplatnění úvěru ve výši 3 615,45 Kč), smluvní pokuty 998 Kč (2 x 499 Kč za 2. a 3. splátku, s nimiž se žalovaný octl v prodlení ještě před zesplatněním), náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč (2 x 200 Kč za 2. a 3. splátku, s nimiž se žalovaný octl v prodlení ještě před zesplatněním) a pojistného ve výši 266 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 303 Kč jakožto smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 23 504,67 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to od 17. 12. 2024 do 24. 3. 2025, a rovněž úroku ve výši 73,15 % ročně z částky 19 889,22 Kč od 17. 12. 2024 do 8. 1. 2025 ve výši 890,79 Kč a úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 19 889,22 Kč od 9. 1. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 17.12.2024 dosáhne částky 67 032,00 Kč. Žalovaný neuhradil ničeho ani přes předžalobní výzvu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Z návrhu na uzavření smlouvy č. 9103336501 ze dne 5. 8. 2024 (tento dokument neobsahuje podpis žalovaného, místo něho se tam skrývá jakýsi číselný kód) plyne, že žalovaný měl dne 5. 8. 2024 učinit nabídku na uzavření smlouvy o úvěru a žalobkyně tento návrh téhož dne akceptovala. Dle této smlouvy měla žalobkyně vyplatit žalovanému částku 20 000 Kč a žalovaný se měl zavázat splácet tuto částku spolu s úrokem ve výši 73,15 % ročně (RPSN 103,41 %) v měsíčních splátkách po 1 463 Kč (tato částka v sobě zahrnuje i pojistné) splatných vždy do 10. dne každého kalendářního měsíce počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Ve smlouvě byly sjednány i různé smluvní pokuty a jiné sankce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. V příloze č. 1 smlouvy o úvěru, jež měla být smluvními stranami taktéž uzavřena dne 5. 8. 2024 (ve stejné formě jako samotná smlouva, tj. bez podpisu žalovaného), si účastníci měli sjednat pojištění schopnosti splácet úvěr s měsíčním pojistným ve výši 133 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Dle přiložených výpisů měla žalobkyně lustrovat žalovaného v Nebankovním registru klientských informací (NRKI) a v registru SOLUS.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Dle dokladu o vyplacení úvěru byla na účet č. 4253857043/0800 dne 5. 8. 2024 vyplacena částka 20 000 Kč pod variabilním symbolem 9103336501. Tato informace shodně vyplývá i z potvrzení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" z něhož rovněž plyne, že majitelem účtu č. 4253857043/0800 byl v srpnu 2024 žalovaný, který měl v téže době rovněž právo nakládat s tímto účtem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. V potvrzení o platbě ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" je uvedeno, že na účet žalovaného č. 4253857043/0800 byla dne 5. 4. 2024 připsána mzda za březen 2024 ve výši 18 350 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. V hodnocení klienta jsou uvedeny různé informace o žalovaném, např. že jeho příjmy ze zaměstnání činí 18 350 Kč, jiné příjmy nemá. Výdaje činí 4 860 Kč jako životní minimum, 6 008 Kč na bydlení. Celkové výdaje tak mají činit 10 868 Kč a žalovaný tak má mít volné finanční zdroje ve výši 6 482 Kč. Žalovaný nemá mít žádné dítě v domácnosti a žádné další náklady (např. na splátky, dopravu, kurzy, záliby, spoření atd.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Dle žalobkyní předložených dopisů vyzývala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužných splátek s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru dopisy ze dne 11. 11. 2024 a 11. 12. 2024.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. V dopise ze dne 15. 12. 2024 žalobkyně informuje žalovaného o zesplatnění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Dopis ze dne 5. 3. 2025 představuje předžalobní výzvu, v níž žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužných částek do 15 dnů od odeslání dopisu. Dle poštovního podacího archu žalobkyně zaslala žalovanému tento dopis dne 5. 3. 2025.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Žalobkyně předložila i vrácenou obálku od žalovaného (zásilka byla uložena na poště žalovaného dne 9. 8. 2024). Tato obálka však zjevně nepředstavuje doklad o odeslání výzvy k úhradě, neboť patrně byla odeslána v srpnu 2024, tj. v době tvrzeného uzavření smlouvy (první splátka byla splatná až 10. 9. 2024, navíc žalovaný má být dle tvrzení žalobkyně v prodlení až od splátky splatné dne 10. 10. 2024). První prokazatelně odeslanou výzvou k plnění je tak předžalobní výzva ze dne 5. 3. 2025. Ostatně i z vlastních tvrzení žalobkyně se podává, že výzvu ze dne 15. 12. 2024 žalobkyně zaslala žalovanému „hybridní poštou“ a nemá žádný doklad potvrzující její odeslání. V této souvislosti soud podotýká, že mu nepostačují univerzální „čestná prohlášení“ pověřených zaměstnanců, zjevně formulovaná obecně ke všem písemnostem (a nadto podepsaná ve dnech 25. 1. 2019 a 24. 11. 2021, tj. několik let před tvrzeným uzavřením smlouvy).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Z dalších provedených důkazů (dodatek č. 1 k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, předsmluvní formulář) soud nezjistil žádnou pro věc podstatnou skutečnost.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Žalobkyně přes výzvu soudu nedoložila žádné další doklady, jimiž ověřovala schopnost žalovaného splácet předmětný úvěr (např. potvrzení zaměstnavatele, výplatní pásky, daňová přiznání, výpisy z účtu s výjimkou potvrzení o jediné příchozí platbě, doklady o pobíraných dávkách či jiných příjmech, nájemní smlouvu, faktury na vyúčtované energie a služby apod.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Účastníci řízení měli dne 5. 8. 2024 uzavřít (žalobkyní předložená smlouva neobsahuje podpis žalovaného) smlouvu o úvěru č. 9103336501, v níž si měli sjednat úvěr pro žalovaného ve výši 20 000 Kč (tato částka byla žalovanému dne 5. 8. 2024 skutečně vyplacena), který měl žalovaný splácet spolu se smluveným úrokem ve výši 73,15 % ročně (RPSN 103,41 %) v měsíčních splátkách po 1 463 Kč (tato částka v sobě zahrnuje i pojistné 133 Kč měsíčně – pojištění schopnosti splácet). Žalovaný dne 10. 9. 2024 zaplatil žalobkyni částku 1 463 Kč, jinak nezaplatil ničeho. První prokazatelně odeslanou výzvou k plnění je předžalobní výzva odeslaná dne 5. 3. 2025. V ní žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do 15 dnů od jejího odeslání. Ani na základě předžalobní výzvy již žalovaný nezaplatil žalobkyni ničeho. Před uzavřením smlouvy měla žalobkyně k dispozici ověřenou informaci o měsíčním čistém příjmu žalovaného (18 350 Kč). Žádné výdaje žalovaného však žalobkyně neověřovala, pouze vycházela ze statistických modelů, dle nichž výdaje žalovaného měly činit 10 868 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Na základě zjištěného skutkového stavu přijal soud následující právní závěry:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Mezi účastníky řízení mělo dojít k uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“). S ohledem na níže přijatý závěr o absolutní neplatnosti smlouvy a o vzniku bezdůvodného obohacení bylo nadbytečné zabývat se otázkou, zda k uzavření smlouvy skutečně došlo, soud proto pro zjednodušení vycházel ze závěru, že smlouva uzavřena byla (i kdyby však k uzavření smlouvy nedošlo, výrok rozsudku by byl stejný). Žalovaný, na rozdíl od žalobkyně, vystupoval v pozici spotřebitele. Jednalo se tedy o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též „zákon o spotřebitelském úvěru“).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 1. 2024, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022 (tedy i v době uzavření předmětné smlouvy), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde žalobkyni), aby dlužníka - spotřebitele (zde žalovaného) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. I Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Pokud takto poskytovatel úvěru nepostupuje, dopouští se správního deliktu (dle nynější terminologie přestupku, pozn. okresního soudu), za což mu může podle Nejvyššího správního soudu Česká obchodní inspekce v souladu se zákonem uložit pokutu. Výklad přijatý Nejvyšším správním soudem přitom konvenuje interpretaci zaujaté Soudním dvorem Evropské unie (dále též „Soudní dvůr“) v rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 (CA Consumer Finance SA v. Ingrid Bakkaus a další). V citovaném rozsudku Soudní dvůr vyložil čl. 8 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno - v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Ze shora odkazované judikatury se podává, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. To, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 1125/2021).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení. Věřitel je povinen úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 86 odst. 1 vyžaduje též spolehlivost informací a předpokládá, že splněny budou všechny kvality informací v ustanovení uvedené. Informace o příjmech a výdajích spotřebitele, které nejsou doloženy, mohou jen stěží být spolehlivé. Povinnost porovnání příjmů a výdajů žadatele o úvěr nelze mít za splněnou ani posouzením žadatelovy úvěrové historie, zjišťované obvykle nahlédnutím do evidence exekucí či nebankovního registru dlužníků. Bezproblémové splacení předchozích úvěrů je tedy v rámci posuzování úvěruschopnosti pro spotřebitele nepochybně důležité, nemůže však nahradit zákonem vyžadované porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, ani nemá bez dalšího větší váhu než takové porovnání (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2024, č. j. 6 As 8/2023-57, a v něm odkazovanou judikaturu, podobně srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 1125/2021). Již s ohledem na tyto závěry, které zdejší soud považuje za přesvědčivé a plně odpovídající principům, na nichž je ochrana spotřebitele jako slabší smluvní strany založena, nemůže obstát výklad, že je především na poskytovateli spotřebitelského úvěru, zda a jakým způsobem ověřuje úvěruschopnost spotřebitele. Dle závěru okresního soudu je třeba především spolehlivě ověřit spotřebitelem tvrzené příjmy a výdaje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Žalobkyně tvrdila a prokázala, že ověřovala úvěruschopnost žalovaného v dostupných databázích. Ověřování úvěruschopnosti dlužníka toliko z databází je však dle závěru soudu nedostatečné, neboť samo o sobě dostatečně nemůže vypovídat o skutečné majetkové situaci dlužníka a jeho schopnosti splácet úvěr, resp. pouze v některých evidentních případech může nasvědčovat tomu, že dlužník zjevně nebude schopen úvěr splatit, nepochybně však nahlédnutí do databází ani zdaleka nemůže odhalit všechny dlužníky, kteří zjevně nemohou být schopni splácet daný úvěr a u kterých se jejich neschopnost řádně splácet bude podávat spíše z jiných dokumentů, např. z jejich dokladů o příjmech, výpisů z účtu, dokladů svědčících o nezbytných výdajích apod.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Z provedeného dokazování je zřejmé, že posuzování splnění podmínky úvěruschopnosti žalovaného proběhlo ze strany žalobkyně nedostatečně. Žalobkyně měla k dispozici toliko údaj o jednom měsíčním příjmu žalovaného. Skutečné výdaje žalovaného však žalobkyně nezjišťovala ani nikterak neověřovala.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. I kdyby soud přisvědčil žalobkyni, že statistické modely a dostupné databáze mohou být spolehlivější než ověřování žalovaným uvedených výdajů, dle závěru soudu nelze abstrahovat od povinnosti žalobkyně jako poskytovatele úvěru dotázat se spotřebitele na jeho výdaje a tyto ověřit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Soud uzavřel, že žalobkyně nesplnila svoji povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného (spotřebitele) splácet spotřebitelský úvěr, pročež předmětná smlouva je absolutně neplatná (srov. např. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 či nález Ústavního soudu ze dne 3. 11. 2020, sp. zn. IV. ÚS 702/20).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Nad rámec shora uvedeného soud podotýká, že výše plnění nárokovaného žalobkyní po žalovaném (srov. sjednanou RPSN ve výši 103,41 %) je nemravná, pročež soud tomuto požadavku žalobkyně nemůže přiznat ochranu. K tomu lze odkázat např. na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 9. 2021, sp. zn. 20 Cdo 1812/2021, v němž Nejvyšší soud shledal oprávněnou požadované a rozhodcem přiznané plnění u úvěru se sjednanou RPSN ve výši 75,08 % (tj. v ještě nižší výši než v nyní posuzované věci) za natolik nemravné a vedoucí k nepřiměřenému postižení povinné, že bylo namístě dle Nejvyššího soudu exekuci dle § 268 odst. 1 písm. h) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“), zastavit. I z hlediska nepřiměřeně vysokých plnění, k nimž se žalovaný jako slabší smluvní strana při uzavírání smlouvy s profesionálním poskytovatelem spotřebitelských úvěrů zavázal, je proto třeba danou smlouvu hodnotit jako zjevně se příčící dobrým mravům, a tudíž absolutně neplatnou ve smyslu § 588 o. z.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Jelikož předmětná smlouva je absolutně neplatná, žalobkyně má nárok toliko na vrácení bezdůvodného obohacení (§ 2993 o. z.). To představovalo částku 20 000 Kč jako jistinu poskytnutou žalovanému. Ze samotných tvrzení žalobkyně se však podává, že žalovaný zaplatil žalobkyni 1 463 Kč. Žalobkyně má tak nárok na nevrácenou část jistiny ve výši 18 537 Kč. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni tuto částku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Bezdůvodné obohacení je splatné na základě výzvy věřitele, není-li sjednáno jinak (§ 1958 odst. 2 o. z., srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2021, sp. zn. 28 Cdo 903/2021). První prokazatelně odeslaná výzva k plnění byla žalovanému zaslána dne 5. 3. 2025. V ní byl žalovaný vyzván k zaplacení do 15 dnů od jejího odeslání, tj. do 20. 3. 2025. Žalovaný je tak v prodlení až od 21. 3. 2025 - teprve od tohoto data lze žalobkyni přiznat zákonný úrok z prodlení z dlužné částky (§ 1970 o. z.). Zákonný úrok z prodlení pro prodlení, k němuž došlo v březnu 2025, činil 12 % ročně (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Úrok z prodlení za období před 21. 3. 2025, nad rámec částky 18 537 Kč a ve výši přesahující 12 % ročně proto soud žalobkyni ze shora vyložených důvodů nepřiznal.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Ve zbývající části soud žalobu ze shora vyložených důvodů zamítl. To se týká jak zbývajícího zákonného úroku z prodlení, tak jakýchkoliv dalších smluvních plnění (úroky, poplatky, smluvní pokuty, pojistné apod.). Jelikož smlouva byla absolutně neplatná, žalobkyni žádná smluvní plnění nenáleží.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. Uložení povinnosti k náhradě nákladů řízení se řídí zásadou procesního úspěchu ve věci, srov. § 142 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“). Úspěch účastníka v řízení o zaplacení peněžité pohledávky se poměřuje i co do úspěchu ohledně příslušenství, tj. uplatněných úroků, včetně úroků z prodlení, srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, či ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. 33 Cdo 1357/2017. Soud pak vezme v úvahu jejich výši ke dni vyhlášení svého rozhodnutí, viz nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Ke dni vyhlášení tohoto rozsudku tak žalobkyně byla procesně úspěšná co do částky celkem 19 219,57 Kč (61,1 %) a procesně neúspěšná co do částky celkem 12 224,70 Kč (38,9 %). Žalobkyni náleží dle § 142 odst. 2, § 142a odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu 22,2 % nákladů řízení (61,1 % minus 38,9 %). Ty tvoří zaplacený soudní poplatek 1 374 Kč a náklady zastoupení advokátkou podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025, tj. odměna za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé) po 400 Kč [§ 8 odst. 1, § 14b odst. 1 písm. c) bod 2.], 3 x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč [§ 14b odst. 6 písm. a)], dále odměna za účast na jednání soudu dne 10. 7. 2025 ve výši 2 220 Kč dle § 14b odst. 4 a § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 5 a paušální náhrada hotových výdajů za účast na jednání soudu ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 6 písm. b) ve spojení s § 13 odst. 1, 4. Soud podotýká, že za doplnění důkazů – podání ze dne 22. 4. 2025 – soud žalobkyni náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť bylo povinností žalobkyně již v žalobě uvést všechna rozhodná tvrzení týkající se posuzování úvěruschopnosti žalovaného. K nákladům řízení dále náleží částka 875,70 Kč odpovídající 21% DPH (z částky 4 170 Kč) dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Plná náhrada nákladů řízení by činila 6 419,70 Kč. Žalobkyni tak náleží z uvedených nákladů (po zaokrouhlení) 1 425 Kč (22,2 % z částky 6 419,70 Kč). Náhradu nákladů řízení je třeba zaplatit advokátce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obvyklé délce 3 dnů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 27 471 Kč s příslušenstvím. V žalobě a jejím doplnění tvrdila, že s žalovaným dne 5. 8. 2024 uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovanému vyplatila 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku a úrok ve výši 73,15 % ročně (plus pojištění) splácet ve 42 měsíčních splátkách po 1 463 Kč vždy do 10. dne každého kalendářního měsíce počínaje měsícem září 2024. Žalovaný úvěr nehradil řádně a včas, pouze dne 10. 9. 2024 zaplatil částku 1 463 Kč. Dále již nezaplatil ničeho. Žalobkyně proto úvěr zesplatnila. Žalobkyně se žalobou domáhala částky 25 168 Kč (plus zákonného úroku z prodlení z této částky od 17. 12. 2024 do zaplacení), jež se skládá z částky odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 23 504,67 Kč (ta odpovídá zbývající dlužné původní jistině 19 889,22 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlému ke dni zesplatnění úvěru ve výši 3 615,45 Kč), smluvní pokuty 998 Kč (2 x 499 Kč za 2. a 3. splátku, s nimiž se žalovaný octl v prodlení ještě před zesplatněním), náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč (2 x 200 Kč za 2. a 3. splátku, s nimiž se žalovaný octl v prodlení ještě před zesplatněním) a pojistného ve výši 266 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 303 Kč jakožto smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 23 504,67 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to od 17. 12. 2024 do 24. 3. 2025, a rovněž úroku ve výši 73,15 % ročně z částky 19 889,22 Kč od 17. 12. 2024 do 8. 1. 2025 ve výši 890,79 Kč a úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 19 889,22 Kč od 9. 1. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 17.12.2024 dosáhne částky 67 032,00 Kč. Žalovaný neuhradil ničeho ani přes předžalobní výzvu.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:4. Z návrhu na uzavření smlouvy č. 9103336501 ze dne 5. 8. 2024 (tento dokument neobsahuje podpis žalovaného, místo něho se tam skrývá jakýsi číselný kód) plyne, že žalovaný měl dne 5. 8. 2024 učinit nabídku na uzavření smlouvy o úvěru a žalobkyně tento návrh téhož dne akceptovala. Dle této smlouvy měla žalobkyně vyplatit žalovanému částku 20 000 Kč a žalovaný se měl zavázat splácet tuto částku spolu s úrokem ve výši 73,15 % ročně (RPSN 103,41 %) v měsíčních splátkách po 1 463 Kč (tato částka v sobě zahrnuje i pojistné) splatných vždy do 10. dne každého kalendářního měsíce počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Ve smlouvě byly sjednány i různé smluvní pokuty a jiné sankce.5. V příloze č. 1 smlouvy o úvěru, jež měla být smluvními stranami taktéž uzavřena dne 5. 8. 2024 (ve stejné formě jako samotná smlouva, tj. bez podpisu žalovaného), si účastníci měli sjednat pojištění schopnosti splácet úvěr s měsíčním pojistným ve výši 133 Kč.6. Dle přiložených výpisů měla žalobkyně lustrovat žalovaného v Nebankovním registru klientských informací (NRKI) a v registru SOLUS.7. Dle dokladu o vyplacení úvěru byla na účet č. 4253857043/0800 dne 5. 8. 2024 vyplacena částka 20 000 Kč pod variabilním symbolem 9103336501. Tato informace shodně vyplývá i z potvrzení , právnická osoba,  z něhož rovněž plyne, že majitelem účtu č. 4253857043/0800 byl v srpnu 2024 žalovaný, který měl v téže době rovněž právo nakládat s tímto účtem.8. V potvrzení o platbě , právnická osoba,  je uvedeno, že na účet žalovaného č. 4253857043/0800 byla dne 5. 4. 2024 připsána mzda za březen 2024 ve výši 18 350 Kč.9. V hodnocení klienta jsou uvedeny různé informace o žalovaném, např. že jeho příjmy ze zaměstnání činí 18 350 Kč, jiné příjmy nemá. Výdaje činí 4 860 Kč jako životní minimum, 6 008 Kč na bydlení. Celkové výdaje tak mají činit 10 868 Kč a žalovaný tak má mít volné finanční zdroje ve výši 6 482 Kč. Žalovaný nemá mít žádné dítě v domácnosti a žádné další náklady (např. na splátky, dopravu, kurzy, záliby, spoření atd.).10. Dle žalobkyní předložených dopisů vyzývala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužných splátek s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru dopisy ze dne 11. 11. 2024 a 11. 12. 2024.11. V dopise ze dne 15. 12. 2024 žalobkyně informuje žalovaného o zesplatnění.12. Dopis ze dne 5. 3. 2025 představuje předžalobní výzvu, v níž žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužných částek do 15 dnů od odeslání dopisu. Dle poštovního podacího archu žalobkyně zaslala žalovanému tento dopis dne 5. 3. 2025.13. Žalobkyně předložila i vrácenou obálku od žalovaného (zásilka byla uložena na poště žalovaného dne 9. 8. 2024). Tato obálka však zjevně nepředstavuje doklad o odeslání výzvy k úhradě, neboť patrně byla odeslána v srpnu 2024, tj. v době tvrzeného uzavření smlouvy (první splátka byla splatná až 10. 9. 2024, navíc žalovaný má být dle tvrzení žalobkyně v prodlení až od splátky splatné dne 10. 10. 2024). První prokazatelně odeslanou výzvou k plnění je tak předžalobní výzva ze dne 5. 3. 2025. Ostatně i z vlastních tvrzení žalobkyně se podává, že výzvu ze dne 15. 12. 2024 žalobkyně zaslala žalovanému „hybridní poštou“ a nemá žádný doklad potvrzující její odeslání. V této souvislosti soud podotýká, že mu nepostačují univerzální „čestná prohlášení“ pověřených zaměstnanců, zjevně formulovaná obecně ke všem písemnostem (a nadto podepsaná ve dnech 25. 1. 2019 a 24. 11. 2021, tj. několik let před tvrzeným uzavřením smlouvy).14. Z dalších provedených důkazů (dodatek č. 1 k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, předsmluvní formulář) soud nezjistil žádnou pro věc podstatnou skutečnost.15. Žalobkyně přes výzvu soudu nedoložila žádné další doklady, jimiž ověřovala schopnost žalovaného splácet předmětný úvěr (např. potvrzení zaměstnavatele, výplatní pásky, daňová přiznání, výpisy z účtu s výjimkou potvrzení o jediné příchozí platbě, doklady o pobíraných dávkách či jiných příjmech, nájemní smlouvu, faktury na vyúčtované energie a služby apod.).16. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Účastníci řízení měli dne 5. 8. 2024 uzavřít (žalobkyní předložená smlouva neobsahuje podpis žalovaného) smlouvu o úvěru č. 9103336501, v níž si měli sjednat úvěr pro žalovaného ve výši 20 000 Kč (tato částka byla žalovanému dne 5. 8. 2024 skutečně vyplacena), který měl žalovaný splácet spolu se smluveným úrokem ve výši 73,15 % ročně (RPSN 103,41 %) v měsíčních splátkách po 1 463 Kč (tato částka v sobě zahrnuje i pojistné 133 Kč měsíčně – pojištění schopnosti splácet). Žalovaný dne 10. 9. 2024 zaplatil žalobkyni částku 1 463 Kč, jinak nezaplatil ničeho. První prokazatelně odeslanou výzvou k plnění je předžalobní výzva odeslaná dne 5. 3. 2025. V ní žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do 15 dnů od jejího odeslání. Ani na základě předžalobní výzvy již žalovaný nezaplatil žalobkyni ničeho. Před uzavřením smlouvy měla žalobkyně k dispozici ověřenou informaci o měsíčním čistém příjmu žalovaného (18 350 Kč). Žádné výdaje žalovaného však žalobkyně neověřovala, pouze vycházela ze statistických modelů, dle nichž výdaje žalovaného měly činit 10 868 Kč.17. Na základě zjištěného skutkového stavu přijal soud následující právní závěry:18. Mezi účastníky řízení mělo dojít k uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“). S ohledem na níže přijatý závěr o absolutní neplatnosti smlouvy a o vzniku bezdůvodného obohacení bylo nadbytečné zabývat se otázkou, zda k uzavření smlouvy skutečně došlo, soud proto pro zjednodušení vycházel ze závěru, že smlouva uzavřena byla (i kdyby však k uzavření smlouvy nedošlo, výrok rozsudku by byl stejný). Žalovaný, na rozdíl od žalobkyně, vystupoval v pozici spotřebitele. Jednalo se tedy o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též „zákon o spotřebitelském úvěru“).19. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 1. 2024, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022 (tedy i v době uzavření předmětné smlouvy), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.21. Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde žalobkyni), aby dlužníka - spotřebitele (zde žalovaného) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.22. I Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Pokud takto poskytovatel úvěru nepostupuje, dopouští se správního deliktu (dle nynější terminologie přestupku, pozn. okresního soudu), za což mu může podle Nejvyššího správního soudu Česká obchodní inspekce v souladu se zákonem uložit pokutu. Výklad přijatý Nejvyšším správním soudem přitom konvenuje interpretaci zaujaté Soudním dvorem Evropské unie (dále též „Soudní dvůr“) v rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 (CA Consumer Finance SA v. Ingrid Bakkaus a další). V citovaném rozsudku Soudní dvůr vyložil čl. 8 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno - v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně.23. Ze shora odkazované judikatury se podává, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. To, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 1125/2021).24. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení. Věřitel je povinen úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 86 odst. 1 vyžaduje též spolehlivost informací a předpokládá, že splněny budou všechny kvality informací v ustanovení uvedené. Informace o příjmech a výdajích spotřebitele, které nejsou doloženy, mohou jen stěží být spolehlivé. Povinnost porovnání příjmů a výdajů žadatele o úvěr nelze mít za splněnou ani posouzením žadatelovy úvěrové historie, zjišťované obvykle nahlédnutím do evidence exekucí či nebankovního registru dlužníků. Bezproblémové splacení předchozích úvěrů je tedy v rámci posuzování úvěruschopnosti pro spotřebitele nepochybně důležité, nemůže však nahradit zákonem vyžadované porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, ani nemá bez dalšího větší váhu než takové porovnání (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2024, č. j. 6 As 8/2023-57, a v něm odkazovanou judikaturu, podobně srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 1125/2021). Již s ohledem na tyto závěry, které zdejší soud považuje za přesvědčivé a plně odpovídající principům, na nichž je ochrana spotřebitele jako slabší smluvní strany založena, nemůže obstát výklad, že je především na poskytovateli spotřebitelského úvěru, zda a jakým způsobem ověřuje úvěruschopnost spotřebitele. Dle závěru okresního soudu je třeba především spolehlivě ověřit spotřebitelem tvrzené příjmy a výdaje.25. Žalobkyně tvrdila a prokázala, že ověřovala úvěruschopnost žalovaného v dostupných databázích. Ověřování úvěruschopnosti dlužníka toliko z databází je však dle závěru soudu nedostatečné, neboť samo o sobě dostatečně nemůže vypovídat o skutečné majetkové situaci dlužníka a jeho schopnosti splácet úvěr, resp. pouze v některých evidentních případech může nasvědčovat tomu, že dlužník zjevně nebude schopen úvěr splatit, nepochybně však nahlédnutí do databází ani zdaleka nemůže odhalit všechny dlužníky, kteří zjevně nemohou být schopni splácet daný úvěr a u kterých se jejich neschopnost řádně splácet bude podávat spíše z jiných dokumentů, např. z jejich dokladů o příjmech, výpisů z účtu, dokladů svědčících o nezbytných výdajích apod.26. Z provedeného dokazování je zřejmé, že posuzování splnění podmínky úvěruschopnosti žalovaného proběhlo ze strany žalobkyně nedostatečně. Žalobkyně měla k dispozici toliko údaj o jednom měsíčním příjmu žalovaného. Skutečné výdaje žalovaného však žalobkyně nezjišťovala ani nikterak neověřovala.27. I kdyby soud přisvědčil žalobkyni, že statistické modely a dostupné databáze mohou být spolehlivější než ověřování žalovaným uvedených výdajů, dle závěru soudu nelze abstrahovat od povinnosti žalobkyně jako poskytovatele úvěru dotázat se spotřebitele na jeho výdaje a tyto ověřit.28. Soud uzavřel, že žalobkyně nesplnila svoji povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného (spotřebitele) splácet spotřebitelský úvěr, pročež předmětná smlouva je absolutně neplatná (srov. např. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 či nález Ústavního soudu ze dne 3. 11. 2020, sp. zn. IV. ÚS 702/20).29. Nad rámec shora uvedeného soud podotýká, že výše plnění nárokovaného žalobkyní po žalovaném (srov. sjednanou RPSN ve výši 103,41 %) je nemravná, pročež soud tomuto požadavku žalobkyně nemůže přiznat ochranu. K tomu lze odkázat např. na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 9. 2021, sp. zn. 20 Cdo 1812/2021, v němž Nejvyšší soud shledal oprávněnou požadované a rozhodcem přiznané plnění u úvěru se sjednanou RPSN ve výši 75,08 % (tj. v ještě nižší výši než v nyní posuzované věci) za natolik nemravné a vedoucí k nepřiměřenému postižení povinné, že bylo namístě dle Nejvyššího soudu exekuci dle § 268 odst. 1 písm. h) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“), zastavit. I z hlediska nepřiměřeně vysokých plnění, k nimž se žalovaný jako slabší smluvní strana při uzavírání smlouvy s profesionálním poskytovatelem spotřebitelských úvěrů zavázal, je proto třeba danou smlouvu hodnotit jako zjevně se příčící dobrým mravům, a tudíž absolutně neplatnou ve smyslu § 588 o. z.30. Jelikož předmětná smlouva je absolutně neplatná, žalobkyně má nárok toliko na vrácení bezdůvodného obohacení (§ 2993 o. z.). To představovalo částku 20 000 Kč jako jistinu poskytnutou žalovanému. Ze samotných tvrzení žalobkyně se však podává, že žalovaný zaplatil žalobkyni 1 463 Kč. Žalobkyně má tak nárok na nevrácenou část jistiny ve výši 18 537 Kč. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni tuto částku.31. Bezdůvodné obohacení je splatné na základě výzvy věřitele, není-li sjednáno jinak (§ 1958 odst. 2 o. z., srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2021, sp. zn. 28 Cdo 903/2021). První prokazatelně odeslaná výzva k plnění byla žalovanému zaslána dne 5. 3. 2025. V ní byl žalovaný vyzván k zaplacení do 15 dnů od jejího odeslání, tj. do 20. 3. 2025. Žalovaný je tak v prodlení až od 21. 3. 2025 - teprve od tohoto data lze žalobkyni přiznat zákonný úrok z prodlení z dlužné částky (§ 1970 o. z.). Zákonný úrok z prodlení pro prodlení, k němuž došlo v březnu 2025, činil 12 % ročně (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Úrok z prodlení za období před 21. 3. 2025, nad rámec částky 18 537 Kč a ve výši přesahující 12 % ročně proto soud žalobkyni ze shora vyložených důvodů nepřiznal.32. Ve zbývající části soud žalobu ze shora vyložených důvodů zamítl. To se týká jak zbývajícího zákonného úroku z prodlení, tak jakýchkoliv dalších smluvních plnění (úroky, poplatky, smluvní pokuty, pojistné apod.). Jelikož smlouva byla absolutně neplatná, žalobkyni žádná smluvní plnění nenáleží.33. Uložení povinnosti k náhradě nákladů řízení se řídí zásadou procesního úspěchu ve věci, srov. § 142 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“). Úspěch účastníka v řízení o zaplacení peněžité pohledávky se poměřuje i co do úspěchu ohledně příslušenství, tj. uplatněných úroků, včetně úroků z prodlení, srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, či ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. 33 Cdo 1357/2017. Soud pak vezme v úvahu jejich výši ke dni vyhlášení svého rozhodnutí, viz nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08.34. Ke dni vyhlášení tohoto rozsudku tak žalobkyně byla procesně úspěšná co do částky celkem 19 219,57 Kč (61,1 %) a procesně neúspěšná co do částky celkem 12 224,70 Kč (38,9 %). Žalobkyni náleží dle § 142 odst. 2, § 142a odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu 22,2 % nákladů řízení (61,1 % minus 38,9 %). Ty tvoří zaplacený soudní poplatek 1 374 Kč a náklady zastoupení advokátkou podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025, tj. odměna za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé) po 400 Kč [§ 8 odst. 1, § 14b odst. 1 písm. c) bod 2.], 3 x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč [§ 14b odst. 6 písm. a)], dále odměna za účast na jednání soudu dne 10. 7. 2025 ve výši 2 220 Kč dle § 14b odst. 4 a § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 5 a paušální náhrada hotových výdajů za účast na jednání soudu ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 6 písm. b) ve spojení s § 13 odst. 1, 4. Soud podotýká, že za doplnění důkazů – podání ze dne 22. 4. 2025 – soud žalobkyni náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť bylo povinností žalobkyně již v žalobě uvést všechna rozhodná tvrzení týkající se posuzování úvěruschopnosti žalovaného. K nákladům řízení dále náleží částka 875,70 Kč odpovídající 21% DPH (z částky 4 170 Kč) dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Plná náhrada nákladů řízení by činila 6 419,70 Kč. Žalobkyni tak náleží z uvedených nákladů (po zaokrouhlení) 1 425 Kč (22,2 % z částky 6 419,70 Kč). Náhradu nákladů řízení je třeba zaplatit advokátce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).35. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obvyklé délce 3 dnů.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení. Odvolání se podává u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě a rozhoduje o něm Krajský soud v Hradci Králové.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný dobrovolně povinnosti uložené mu tímto rozhodnutím, může oprávněná podat návrh na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSHB:2025:106.C.3.2025.1","publishedAt":"2025-09-25","decisionAt":"2025-07-10","caseNumber":{"senate":106,"registry":"C","index":3,"year":2025,"pageNumber":75},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Ondřej","lastName":"Vodehnal","titlesAfter":"","function":"samosoudce"},"courtCode":"OSHB","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"27 471 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"2","lexNumber":351,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_NARIZENI_VLADY"},{"paragraphNumber":"137","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"268","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["INSOLVENCE","BEZDUVODNE_OBOHACENI","SMLOUVA_NAJEMNI","SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}