{"uuid":"47a69277-8a22-4f24-85e4-2fb5cf056e0a","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Irenou Trombikovou v právní věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupený advokátem Mgr. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zvýšení výživného zletilého dítěte","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žaloba, aby byla žalovanému uložena povinnost platit žalobkyni zvýšené výživné z původní soudem stanovené částky 1 100 Kč měsíčně na částku 6 500 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2016 nadále, se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"<b>I. Žaloba, aby byla žalovanému uložena povinnost platit žalobkyni zvýšené výživné z původní soudem stanovené částky 1 100 Kč měsíčně na částku 6 500 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2016 nadále, se zamítá.</b>\n<b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se svojí žalobou, která byla Okresnímu soudu v Karviné doručena dne 31. 5. 2017, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost platit žalobkyni na její výživu částku 6 500 Kč měsíčně s účinností ode dne podání žaloby. Svoji žalobu odůvodnila tím, že rozhodnutím opatrovnického soudu v Karviné byla svěřena do péče matky a otci, tj. žalovanému, bylo stanoveno výživné ve výši 1 500 Kč měsíčně. Žalovaný dobrovolně hradí 2 200 Kč měsíčně, dále žalobkyni nad rámec výživného zaslal třikrát částku 1 500 Kč. Žalobkyně od května 2017 bydlí sama v bytě, který patří její babičce, ta hradí náklady na bydlení a také žalobkyni finančně podporuje. Matka rovněž žalobkyni podporuje, finančně jí přispívá podle svých možností, dále jí vaří, dává potraviny. Žalobkyně studuje v prvním ročníku Slezské univerzity v Opavě, Obchodně podnikatelské fakulty v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":", kde začala studovat ihned po ukončení střední školy. Se studiem jsou spojeny zvýšené náklady zejména na pořízení studijních materiálů. Žalobkyně se sama snaží zajistit si vlastní příjem formou příležitostných brigád, studium jí ale neumožňuje pracovat v hlavním pracovním poměru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalobkyně doplnila svá tvrzení v přípise ze dne 31. 8. 2017, v němž nejprve popřela tvrzení žalovaného o společných kontaktech. Dále uvedla, že v bytě s matkou nemohla zůstat bydlet, neboť zde neměla prostor pro studium na vysoké škole, v bytě byli ještě dva její sourozenci, bratr má poruchu učení a musí mít pro přípravu do školy samostatný pokoj a klid, sestra je v předškolním věku a potřebuje prostor pro hraní. Žalobkyně se proto nastěhovala do bytu své babičky, která sama po určitou dobu hradila náklady spojené s bydlením, v současné době ale musí tyto náklady hradit žalobkyně sama. Žalobkyně nesouhlasila ani s tvrzením žalovaného o tom, že studium na vysoké škole není spojeno se žádnými náklady, když on sám má tyto informace od své přítelkyně, která studuje na stejné škole.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. V dopise ze dne 25. 6. 2019 žalobkyně doplnila, že její matka je pouze jednatelkou společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", v této společnosti, ani v jiné obchodní společnosti nemá vlastnický podíl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Žalovaný se žalobním požadavkem žalobkyně nesouhlasil. Své negativní procesní stanovisko popsal v písemném vyjádření k žalobě ze dne 12. 10. 2017. Připustil, že naposledy mu bylo rozhodnutím soudu stanoveno výživné ve prospěch žalobkyně ve výši 1 100 Kč měsíčně, po dohodě s matkou žalobkyně dobrovolně hradil 2 200 Kč měsíčně. Po dobu studia žalobkyně na střední škole, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"ulice","anonStyle":"ANON"},{"text":" akademii v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":", platil školné ve výši 1 400 Kč měsíčně. Nad rámec výživného v průběhu školního roku 2016 2017 zaplatil žalobkyni 3x 3 000 Kč a 5x 1 500 Kč, v měsíci říjnu 2017 zaplatil zvýšené výživné 3 000 Kč a doplatil výživné za období od měsíce října 2016 do měsíce října 2017 ve výši 2 100 Kč. Dále jí kupoval dárky k narozeninám, k Vánocům, navštěvoval s ní restaurace, kina, trávil s ní volný čas. Zaplatil jí také dovolenou v Japonsku, celkem na tento účel vynaložil 20 000 Kč. V průběhu měsíce dubna 2017 s ním žalobkyně náhle přestala komunikovat, nereagovala na telefonické volání ani neodpovídala na textové zprávy. Není pravdou, že by se žalobkyně s ním snažila dohodnout mimosoudně na zvýšení výživného, žalobkyně ho poprvé ohledně této záležitosti kontaktovala až v srpnu 2017. Žalovaný je osobou samostatně výdělečně činnou v oboru zastavárenství, jeho podnikání není výdělečné, za rok 2016 měl čistý měsíční příjem 12 000 Kč, a vzhledem k nastalým zdravotním problémům, kdy ho čeká operace a následně dvouměsíční ozařování v Protonovém centru v Praze, které si zčásti musí sám uhradit, je rozhodnut své podnikání zcela ukončit. Žalovaný žije ve společné domácnosti s přítelkyní ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", která pracuje jako servírka v BB baru v Karviné s čistým měsíčním příjmem 12 000 Kč. Společně hradí náklady bydlení ve výši 7 000 Kč měsíčně, žalovaný dále platí splátky úvěru 3 000 Kč měsíčně, penzijní připojištění 1 000 Kč měsíčně a za telefon 400 Kč měsíčně, dále má zvýšené náklady v souvislosti se svým zdravotním stavem. Přítelkyně hradí splátky úvěru na vybavení domácnosti 3 000 Kč měsíčně. Žalovaný byl ochoten zvýšit výživné na částku 3 000 Kč měsíčně, ovšem nikoliv zpětně. Poukázal na to, že žalobkyni přispívá nad rámec soudem stanoveného výživného a hradil veškeré aktivity, které trávili společně, a zaplatil také drahou dovolenou v zahraničí. Sám reagoval na zvýšené potřeby žalobkyně a za období od října 2016 do října 2017 má uhrazeno výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. U jednání dne 21. 11. 2018 žalovaný doplnil, že platil po celou rozhodnou dobu od září 2016 až do března 2018 částku 3 000 Kč měsíčně na výživu žalobkyně, od dubna 2018 platil dále částku 1 500 Kč měsíčně. Poukázal na zásadní změnu poměrů na své straně, když se v průběhu měsíců listopadu a prosince 2017 podrobil devítihodinové operaci, kdy mu byl vyoperován nádor na mozku, a následně se v lednu a v únoru 2018 podrobil protonové léčbě v Praze. V souvislosti se svým zdravotním stavem žalovaný v březnu 2018 ukončil svoji podnikatelskou činnost a byl mu přiznán invalidní důchod 3. stupně, který činil 12 159 Kč měsíčně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 14. 9. 2017 č. j. 17 C 159/2017-13, které nabylo právní moci dne 20. 9. 2017, bylo rozhodnuto tak, že se změna žaloby, provedená ústně do protokolu dne 19. 7. 2017, připouští. Tímto usnesením byla připuštěna změna žaloby, na základě které se namísto původně požadovaného stanovení výživného žalobkyně domáhala nově zvýšení výživného z částky 1 100 Kč měsíčně stanovené soudem na částku 6 500 Kč měsíčně, a to již od 10. 10. 2014.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 21. 11. 2018 č. j. 17 C 159/2017-66, které nabylo právní moci dne 7. 12. 2018, bylo rozhodnuto tak, že v části, ve které se žalobkyně domáhala zvýšení výživného z částky 1 100 Kč měsíčně na částku 6 500 Kč měsíčně v období od 10. 10. 2014 do 31. 8. 2016, se řízení zastavuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Po uvedených procesních úkonech žalobkyně zůstal předmětem řízení žalobní požadavek na zvýšení výživného z částky 1 100 Kč měsíčně na částku 6 500 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2016 nadále.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Soud provedl v řízení navrhované důkazy a zjistil následující skutečnosti:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Z obsahu spisu Okresního soudu v Karviné sp. zn. 43 P 81/2001 byla učiněna následující skutková zjištění:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 3. 2002 čj. 8 Co 124/2002-102, který nabyl právní moci dne 29. 4. 2002, byl změněn rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 20. 11. 2001 č. j. 43 P 81/2001-78, a to tak, že se žalovanému s účinností od 1. 11. 2000 zvyšuje výživné ve prospěch tehdy nezletilé žalobkyně na částku 1 600 Kč měsíčně, a poté se s účinností od 1. 8. 2001 snižuje na částku 1 100 Kč měsíčně; dále byl upraven styk otce s dítětem. Z odůvodnění rozsudku soud dále zjistil, že odvolací soud vycházel z výdělku žalovaného u Bezpečnostní agentury ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 9 079 Kč měsíčně v čistém za období od ledna do července 2001, kdy poté došlo k poklesu příjmu žalovaného bez jeho zavinění na částku 5 675 Kč měsíčně v čistém. Matka žalobkyně ve stejném období dosáhla čistého výdělku u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 12 579 Kč měsíčně;","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 30. 1. 2003 č. j 43 P 81/2001-155 byl návrh otce na snížení výživného zamítnut; z odůvodnění rozsudku bylo dále zjištěno, že žalovaný z vlastního podmětu ukončil pracovní poměr u Bezpečnostní agentury ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", kde naposledy dosahoval čistého výdělku 8 650 Kč měsíčně, v době rozhodování soudu byl evidován jako uchazeč o zaměstnání, do října 2002 pobíral hmotné zabezpečení ve výši 3 260 Kč měsíčně, v době rozhodování měl k dispozici pouze sociální dávky, jejich výše činila naposledy 3 432 Kč měsíčně. Matka žalobkyně sama rozvázala pracovní poměr u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", kde naposledy dosahovala průměrného čistého měsíčního výdělku 10 428 Kč. V době rozhodování soudu byla evidována jako uchazečka o zaměstnání, pobírala hmotné zabezpečení ve výši 4 156 Kč měsíčně pouze do konce roku 2002, kromě toho měla k dispozici sociální dávky, a to přídavek na dítě 265 Kč měsíčně, sociální příspěvek 783 Kč měsíčně a příspěvek na bydlení 870 Kč měsíčně. Smluvně vykonávala činnost pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", za dva měsíce dosáhla příjmu celkem 10 000 Kč. Při rozhodování soud přihlédl ke zvýšeným potřebám tehdy nezletilé žalobkyně, a také ve smyslu ustanovení § 96 zákona o rodině ke skutečnostem, že žalovaný mohl nadále pracovat u Bezpečnostní agentury ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy podle zprávy tohoto zaměstnavatele by příjem žalovaného byl vyšší asi o 1 000 Kč měsíčně než v době, kdy bylo naposledy o výživném rozhodováno.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 10. 2003 čj. 13 Co 629/2003-172, který nabyl právní moci dne 9. 12. 2003, byl rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 30. 1. 2003 č. j 43 P 81/2001-155 potvrzen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Ohledně průběhu studia a ohledně majetkových poměrů žalobkyně soud učinil tato zjištění:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle sdělení Slezské univerzity v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":", Obchodně podnikatelské fakulty v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 8. 11. 2018 žalobkyně studovala v prezenční formě na uvedené vysoké škole od 23. 6. 2016 studijní obor podniková ekonomika a management, v době vyhotovení zprávy žalobkyně studovala ve 3. ročníku bakalářského programu, v tomtéž studijním roce měla při splnění všech studijních povinností své studium ukončit závěrečnou bakalářskou zkouškou. Podle obsahu elektronické zprávy ze dne 12. 10. 2017 byla žalobkyně informována o tom, že byla vybrána na zahraniční studijní pobyt po dobu letního semestru v Rusku. Žalobkyně sama zaslala soudu dne 3. 4. 2022 a dne 6. 6. 2022 zprávy o tom, že pobývá se svým přítelem ve Švýcarsku. Podle sdělení Slezské univerzity v Opavě, Obchodně podnikatelské fakulty v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 21. 6. 2022 žalobkyně studovala v období od 23. 6. 2016 do 5. 6. 2020 studijní obor podniková ekonomika a management, studium úspěšně ukončila závěrečnou bakalářskou zkouškou dne 5. 6. 2020. V době od 16. 9. 2020 do dne vyhotovení zprávy žalobkyně studovala v prezenční formě navazující magisterské studium v oboru ekonomika a management, předpokládané ukončení studia bylo na konci srpna 2022. V probíhajícím ročníku nemá dosud splněnu žádnou studijní povinnost, lze tudíž předpokládat, že její studium se stane po kontrole forem studia za ukončené v září 2022. Podle potvrzení o studiu vydaného Slezskou univerzitou v Opavě, Obchodně podnikatelskou fakultou v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 15. 9. 2022 žalobkyně ve školním roce od 14. 9. 2022 do 31. 8. 2023 studuje v prezenční formě 1. ročník studijního programu Ekonomika a management. Podle sdělení téže vysoké školy ze dne 1. 3. 2023 žalobkyně studuje v 1. ročníku v navazujícím magisterském programu Ekonomika a management se specializací podnikání v prezenční formě od 14. 9. 2022 doposud. Podle dokladů zaslaných Úřadem práce ČR dne 1. 11. 2018 žalobkyně pobírala po celé rozhodné období od 1. 9. 2016 do dne vyhotovení zprávy přídavek na dítě ve výši 700 Kč měsíčně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Ohledně majetkových poměrů matky žalobkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud učinil tato zjištění:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle obsahu zprávy Okresní správy sociálního zabezpečení v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 1. 11. 2018 matka žalobkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" neměla v rozhodném období let 2014 – 2018 žádné zaměstnance, nebyla poživatelem dávek nemocenského pojištění vyplácených Českou správou sociálního zabezpečení v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":". Podle zprávy Úřadu práce ČR dne 5. 11. 2018 matka žalobkyně byla vedena jako uchazečka o zaměstnání v době od 15. 9. 2014 do 3. 7. 2018, z evidence byla vyřazena na vlastní žádost. Do května 2016 vykonávala rekvalifikaci, od května 2016 do března 2018 jí bylo vydáno celkem 5 doporučenek k různým zaměstnavatelům. Ohledně poměrů matky žalobkyně soudu nepředložila žádný důkaz a ani netvrdila dostatečně osobní, výdělkovou a majetkovou situaci své matky. Opakovaně byla soudem upozorňována, že její matka nevystupuje v řízení jako účastník ani jako zástupce účastníka, proto soud k písemným vyjádřením její matky nemůže přihlížet. Žalobkyně byla navíc po určitou část soudního řízení zastoupena advokátem. Její advokát byl vyzván v přípise soudu ze dne 8. 4. 2019 k předložení dokladů o majetkových poměrech a podnikatelských aktivitách matky žalobkyně včetně účasti ve statutárních orgánech různých právnických osob od roku 2016 dosud. Žalobkyně sama byla k předložení těchto dokladů vyzvána v přípisech soudu ze dne 15. 8. 2022 a ze dne 8. 12. 2022. Požadované doklady žalobkyně nepředložila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Ohledně majetkových poměrů žalovaného soud učinil tato zjištění:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle obsahu zprávy Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné ze dne 1. 11. 2018 žalovaný ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" měl od 1. 6. 2016 do 31. 7. 2016 jednoho zaměstnance, nebyl poživatelem dávek nemocenského pojištění vyplácených Českou správou sociálního zabezpečení v Praze. Podle zprávy Úřadu práce ČR ze dne 1. 11. 2018 žalovaný nepobíral a nepobírá žádné dávky státní sociální podpory. Podle obsahu výpisu z živnostenského rejstříku žalovaný přerušil svoji podnikatelskou činnost pro období od 31. 3. 2018 do 31. 12. 2028. Podle rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 15. 2. 2019 byl žalovanému přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši 6 530 Kč měsíčně. Podle vyjádření zástupce žalovaného u jednání dne 21. 11. 2018 žalovaný od počátku roku 2018 žije sám, na bydlení hradí 3 000 Kč měsíčně a dalších 4 500 Kč vynakládá na úhradu hypotečního úvěru. Podle vyjádření zástupce žalovaného u jednání dne 7. 6. 2022 žalovaný pobírá aktuálně pouze invalidní důchod ve výši 8 000 Kč měsíčně a příspěvek na bydlení 3 700 Kč měsíčně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. U jednání dne 21. 11. 2018 obě strany učinily nesporným, že žalovaný přispíval na výživu žalobkyně po celé rozhodné období až do března 2018 včetně částku 3 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Po vyhodnocení zjištěného skutkového stavu soud žalobu v plném rozsahu zamítl. Důvody pro zamítnutí soud shledal hned v několika okolnostech.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Pokud jde o období od měsíce července 2020 nadále, žalobkyně nestuduje řádně a podle názoru soudu nemá již žádný nárok na výživné. Při rozhodování se soud řídil zprávami vysoké školy, podle kterých žalobkyně v navazujícím magisterském studiu neplnila své studijní povinnosti a nakonec svého neúspěšného studia sama zanechala s účinností ke dni 14. 9. 2022. Po dobu od července 2020 do září 2022, kdy její studium trvalo pouze formálně, vyživovací povinnost žalovaného podle názoru soudu zanikla. Na tomto právním závěru soudu nic nemění skutečnost, že žalobkyně od září 2022 znovu studuje. Nelze spravedlivě žádat po rodičích zletilého dítěte, které přistupuje lehkovážně ke svému studiu, aby nadále plnili svoji vyživovací povinnost. Žalobkyně ve svém věku 26 let začala znovu studovat 1. ročník navazujícího magisterského studia, které před více než dvěma lety lehkovážně opustila. Je možno připustit, že zletilé dítě neodhadne obor, jehož studium je schopno zvládnout, anebo po podrobném seznámení s konkrétní náplní činnosti zjistí svůj nezájem, a proto od následujícího školního roku začne studovat jiný studijní obor. To ale není situace, která by dopadala i na tento konkrétní případ. Žalobkyně sama ani netvrdila žádný vážný důvod, pro který nemohla své studium v původním termínu řádně ukončit a pro který neplnila své studijní povinnosti. Sama opakovaně v průběhu roku 2022 sdělila soudu, že žije se svým přítelem v zahraničí, žalovanému ale tuto skutečnost neoznámila a nežádala ho, aby jí alespoň po tuto dobu výživné nehradil. Nutno zdůraznit, že žalovaný po celou dobu platil a doposud žalobkyni výživné platí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Důvodem pro zamítnutí žaloby byla tedy po shrnutí výše uvedených závěrů soudu skutečnost, že žalobkyně se nepřipravuje na své budoucí povolání řádně ve smyslu ustanovení § 911 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a stanovení povinnosti žalovanému přispívat na výživu žalobkyně ve zvýšené míře by v daném konkrétním případě odporovalo dobrým mravům ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 občanského zákoníku. Popsaný přístup žalobkyně ke studiu v období po datu 1. 7. 2020, tedy po ukončení bakalářského studia, zcela jistě nesplňuje předpoklady uvedeného ustanovení § 911 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., ani podmínky vymíněné Nálezem Ústavního soudu České republiky ze dne 30. 9. 2014 sp. zn. II. ÚS 2121/14, podle kterého„ studium po dosažení zletilosti lze považovat za přípravu na budoucí povolání vylučující samostatnou obživu oprávněné osoby jen tehdy, pokud … se dítě studiu věnuje s dostatečnou péčí a dosažené studijní výsledky potvrzují jeho skutečný zájem o zvolený obor“. Navíc pak podle usnesení Ústavního soudu ze dne 25. 3. 2014 sp. zn. IV. ÚS 1247/13 \"za situace, kdy studium nezletilého nenese znaky soustavnosti a cílevědomosti, nelze na rodiči spravedlivě požadovat, aby vynakládal peněžní prostředky, které by ve svém výsledku nepřispívaly k osobnímu rozvoji dítěte.\" Z citované soudní judikatury vyplývá, že není možno po rodičích spravedlivě požadovat, aby se podíleli na výživě dítěte, pokud dítě samo není schopno ani po nabytí zletilosti přistoupit ke svým povinnostem v souvislosti se studiem odpovědně a na své další povolání se jednoznačně nepřipravuje řádně a svědomitě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Pokud se jedná o období od 1. 9. 2016 do 30. 6. 2018, kdy žalobkyně řádně studovala v prezenční formě bakalářské studium na vysoké škole a řádně ho také dokončila, soud zamítl žalobu žalobkyně z toho důvodu, že v průběhu řízení neprokázala opodstatněnost svého požadavku. Žalobkyně byla opakovaně vyzývána k doplnění tvrzení o majetkových poměrech svých i obou rodičů, což nikdy v dostatečné míře neučinila. Zde soud zdůrazňuje, že ve sporném řízení platí zásada dispoziční a projednací, a proto musí žalobkyně již ve své žalobě uvést rozhodné skutečnosti, z nichž vyvozuje uplatňované právo, a musí k tomu uvést potřebné důkazy (§ 79 odst. 1 o. s. ř.), tuto povinnost tvrzení a povinnost důkazní má žalobce i během řízení (§ 101 odst. 1, § 120 odst. 1 o. s. ř.). Žalobkyně na opakované výzvy soudu k doložení poměrů její matky reagovala podrážděně, uváděla, že k takovému postupu nevidí důvod, neboť proti matce svoji žalobu nepodávala. Žalobkyně sama byla po určitou část soudního řízení zastoupena advokátem, který ji nepochybně poučil o korektnosti přístupu soudu i za situace, kdy požaduje uvedené údaje. Žalobkyně si zřejmě ani neuvědomila, že i v předchozích řízeních, která probíhala v době její nezletilosti, se opatrovnický soud vždy zabýval osobními a majetkovými poměry obou jejích rodičů, a to z toho důvodu, že případný rozdíl mezi příjmy rodičů může soud vést k jinému rozhodnutí o výši výživného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Účastníci učinili nesporným, že žalovaný hradil žalobkyni po celou rozhodnou dobu až do března 2018 včetně na její výživu částku 3 000 Kč měsíčně, kupoval jí dárky k narozeninám a k Vánocům. Zaplatil žalobkyni také dovolenou v Japonsku, celkem na tento účel vynaložil částku 20 000 Kč. Žalobkyně tento dar přijala a využila, proto soud k nákladům na drahou zahraniční dovolenou při svém hodnocení přihlédl. Žalovaný dále tvrdil, že jeho podnikatelská činnost v oboru zastavárenství byla ztrátová. To žalobkyně popřela, ale již nenavrhla ke svému tvrzení žádný důkaz. Její vyjádření, že si obvykle podnikatelé v daňovém přiznání uměle snižují své příjmy, soud nemůže akceptovat. V řízení není možno vycházet z domněnek o tom, co je obvyklé či neobvyklé, ale pouze z konkrétních důkazů, které se týkají tohoto soudního řízení. Nadto je třeba podotknout, že žalobkyně se takto striktně vyjádřila výlučně k majetkovým poměrům svého otce, zatímco majetkové poměry své matky sama snižovala. Uvedla, že matka je jednatelkou pouze v jediné právnické osobě, kde nemá žádný vlastnický ani spoluvlastnický podíl. I kdyby bylo pravdou, že je její matka jednatelkou jen v jediné společnosti, pak má nepochybně právo na odměnu i za tuto činnost.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Soud dále uvěřil žalovanému, že ukončil svoji podnikatelskou činnost ke dni 1. 3. 2018 nejen z důvodu ztrátovosti, ale zejména z důvodu vážných zdravotních problémů, které prokázal lékařskou zprávou a zejména rozhodnutím o přiznání invalidního důchodu. Pokud ze svého invalidního důchodu hradil žalobkyni výživné ve výši 1 500 Kč měsíčně, soud to považuje za dostatečné plnění jeho vyživovací povinnosti, s přihlédnutím k již výše uvedenému, že žalobkyně ani po opakovaných výzvách soudu nedoložila nic ke svým majetkovým poměrům ani k poměrům matky, ve vztahu ke svému požadavku tak neunesla ani břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní. Soud proto ze všech výše popsaných důvodů zamítl žalobu i pro období od 1. 9. 2016 do 30. 6. 2020.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. V souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. bylo o náhradě nákladů soudního řízení rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Podle uvedeného ustanovení by měl žalovaný jako procesně úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, sám se ale tohoto svého práva výslovně vzdal. Žalobkyni podle uvedeného zákonného ustanovení právo na náhradu nákladů řízení nenáleží.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se svojí žalobou, která byla Okresnímu soudu v Karviné doručena dne 31. 5. 2017, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost platit žalobkyni na její výživu částku 6 500 Kč měsíčně s účinností ode dne podání žaloby. Svoji žalobu odůvodnila tím, že rozhodnutím opatrovnického soudu v Karviné byla svěřena do péče matky a otci, tj. žalovanému, bylo stanoveno výživné ve výši 1 500 Kč měsíčně. Žalovaný dobrovolně hradí 2 200 Kč měsíčně, dále žalobkyni nad rámec výživného zaslal třikrát částku 1 500 Kč. Žalobkyně od května 2017 bydlí sama v bytě, který patří její babičce, ta hradí náklady na bydlení a také žalobkyni finančně podporuje. Matka rovněž žalobkyni podporuje, finančně jí přispívá podle svých možností, dále jí vaří, dává potraviny. Žalobkyně studuje v prvním ročníku Slezské univerzity v Opavě, Obchodně podnikatelské fakulty v [obec], kde začala studovat ihned po ukončení střední školy. Se studiem jsou spojeny zvýšené náklady zejména na pořízení studijních materiálů. Žalobkyně se sama snaží zajistit si vlastní příjem formou příležitostných brigád, studium jí ale neumožňuje pracovat v hlavním pracovním poměru.\n2. Žalobkyně doplnila svá tvrzení v přípise ze dne 31. 8. 2017, v němž nejprve popřela tvrzení žalovaného o společných kontaktech. Dále uvedla, že v bytě s matkou nemohla zůstat bydlet, neboť zde neměla prostor pro studium na vysoké škole, v bytě byli ještě dva její sourozenci, bratr má poruchu učení a musí mít pro přípravu do školy samostatný pokoj a klid, sestra je v předškolním věku a potřebuje prostor pro hraní. Žalobkyně se proto nastěhovala do bytu své babičky, která sama po určitou dobu hradila náklady spojené s bydlením, v současné době ale musí tyto náklady hradit žalobkyně sama. Žalobkyně nesouhlasila ani s tvrzením žalovaného o tom, že studium na vysoké škole není spojeno se žádnými náklady, když on sám má tyto informace od své přítelkyně, která studuje na stejné škole.\n3. V dopise ze dne 25. 6. 2019 žalobkyně doplnila, že její matka je pouze jednatelkou společnosti [právnická osoba], v této společnosti, ani v jiné obchodní společnosti nemá vlastnický podíl.\n4. Žalovaný se žalobním požadavkem žalobkyně nesouhlasil. Své negativní procesní stanovisko popsal v písemném vyjádření k žalobě ze dne 12. 10. 2017. Připustil, že naposledy mu bylo rozhodnutím soudu stanoveno výživné ve prospěch žalobkyně ve výši 1 100 Kč měsíčně, po dohodě s matkou žalobkyně dobrovolně hradil 2 200 Kč měsíčně. Po dobu studia žalobkyně na střední škole, [ulice] akademii v [obec], platil školné ve výši 1 400 Kč měsíčně. Nad rámec výživného v průběhu školního roku 2016 2017 zaplatil žalobkyni 3x 3 000 Kč a 5x 1 500 Kč, v měsíci říjnu 2017 zaplatil zvýšené výživné 3 000 Kč a doplatil výživné za období od měsíce října 2016 do měsíce října 2017 ve výši 2 100 Kč. Dále jí kupoval dárky k narozeninám, k Vánocům, navštěvoval s ní restaurace, kina, trávil s ní volný čas. Zaplatil jí také dovolenou v Japonsku, celkem na tento účel vynaložil 20 000 Kč. V průběhu měsíce dubna 2017 s ním žalobkyně náhle přestala komunikovat, nereagovala na telefonické volání ani neodpovídala na textové zprávy. Není pravdou, že by se žalobkyně s ním snažila dohodnout mimosoudně na zvýšení výživného, žalobkyně ho poprvé ohledně této záležitosti kontaktovala až v srpnu 2017. Žalovaný je osobou samostatně výdělečně činnou v oboru zastavárenství, jeho podnikání není výdělečné, za rok 2016 měl čistý měsíční příjem 12 000 Kč, a vzhledem k nastalým zdravotním problémům, kdy ho čeká operace a následně dvouměsíční ozařování v Protonovém centru v Praze, které si zčásti musí sám uhradit, je rozhodnut své podnikání zcela ukončit. Žalovaný žije ve společné domácnosti s přítelkyní [jméno] [příjmení], která pracuje jako servírka v BB baru v Karviné s čistým měsíčním příjmem 12 000 Kč. Společně hradí náklady bydlení ve výši 7 000 Kč měsíčně, žalovaný dále platí splátky úvěru 3 000 Kč měsíčně, penzijní připojištění 1 000 Kč měsíčně a za telefon 400 Kč měsíčně, dále má zvýšené náklady v souvislosti se svým zdravotním stavem. Přítelkyně hradí splátky úvěru na vybavení domácnosti 3 000 Kč měsíčně. Žalovaný byl ochoten zvýšit výživné na částku 3 000 Kč měsíčně, ovšem nikoliv zpětně. Poukázal na to, že žalobkyni přispívá nad rámec soudem stanoveného výživného a hradil veškeré aktivity, které trávili společně, a zaplatil také drahou dovolenou v zahraničí. Sám reagoval na zvýšené potřeby žalobkyně a za období od října 2016 do října 2017 má uhrazeno výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně.\n5. U jednání dne 21. 11. 2018 žalovaný doplnil, že platil po celou rozhodnou dobu od září 2016 až do března 2018 částku 3 000 Kč měsíčně na výživu žalobkyně, od dubna 2018 platil dále částku 1 500 Kč měsíčně. Poukázal na zásadní změnu poměrů na své straně, když se v průběhu měsíců listopadu a prosince 2017 podrobil devítihodinové operaci, kdy mu byl vyoperován nádor na mozku, a následně se v lednu a v únoru 2018 podrobil protonové léčbě v Praze. V souvislosti se svým zdravotním stavem žalovaný v březnu 2018 ukončil svoji podnikatelskou činnost a byl mu přiznán invalidní důchod 3. stupně, který činil 12 159 Kč měsíčně.\n6. Usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 14. 9. 2017 č. j. 17 C 159/2017-13, které nabylo právní moci dne 20. 9. 2017, bylo rozhodnuto tak, že se změna žaloby, provedená ústně do protokolu dne 19. 7. 2017, připouští. Tímto usnesením byla připuštěna změna žaloby, na základě které se namísto původně požadovaného stanovení výživného žalobkyně domáhala nově zvýšení výživného z částky 1 100 Kč měsíčně stanovené soudem na částku 6 500 Kč měsíčně, a to již od 10. 10. 2014.\n7. Usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 21. 11. 2018 č. j. 17 C 159/2017-66, které nabylo právní moci dne 7. 12. 2018, bylo rozhodnuto tak, že v části, ve které se žalobkyně domáhala zvýšení výživného z částky 1 100 Kč měsíčně na částku 6 500 Kč měsíčně v období od 10. 10. 2014 do 31. 8. 2016, se řízení zastavuje.\n8. Po uvedených procesních úkonech žalobkyně zůstal předmětem řízení žalobní požadavek na zvýšení výživného z částky 1 100 Kč měsíčně na částku 6 500 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2016 nadále.\n9. Soud provedl v řízení navrhované důkazy a zjistil následující skutečnosti:\n10. Z obsahu spisu Okresního soudu v Karviné sp. zn. 43 P 81/2001 byla učiněna následující skutková zjištění:\n- rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 3. 2002 čj. 8 Co 124/2002-102, který nabyl právní moci dne 29. 4. 2002, byl změněn rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 20. 11. 2001 č. j. 43 P 81/2001-78, a to tak, že se žalovanému s účinností od 1. 11. 2000 zvyšuje výživné ve prospěch tehdy nezletilé žalobkyně na částku 1 600 Kč měsíčně, a poté se s účinností od 1. 8. 2001 snižuje na částku 1 100 Kč měsíčně; dále byl upraven styk otce s dítětem. Z odůvodnění rozsudku soud dále zjistil, že odvolací soud vycházel z výdělku žalovaného u Bezpečnostní agentury [právnická osoba] ve výši 9 079 Kč měsíčně v čistém za období od ledna do července 2001, kdy poté došlo k poklesu příjmu žalovaného bez jeho zavinění na částku 5 675 Kč měsíčně v čistém. Matka žalobkyně ve stejném období dosáhla čistého výdělku u [právnická osoba] ve výši 12 579 Kč měsíčně;\n- rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 30. 1. 2003 č. j 43 P 81/2001-155 byl návrh otce na snížení výživného zamítnut; z odůvodnění rozsudku bylo dále zjištěno, že žalovaný z vlastního podmětu ukončil pracovní poměr u Bezpečnostní agentury [právnická osoba], kde naposledy dosahoval čistého výdělku 8 650 Kč měsíčně, v době rozhodování soudu byl evidován jako uchazeč o zaměstnání, do října 2002 pobíral hmotné zabezpečení ve výši 3 260 Kč měsíčně, v době rozhodování měl k dispozici pouze sociální dávky, jejich výše činila naposledy 3 432 Kč měsíčně. Matka žalobkyně sama rozvázala pracovní poměr u [právnická osoba], kde naposledy dosahovala průměrného čistého měsíčního výdělku 10 428 Kč. V době rozhodování soudu byla evidována jako uchazečka o zaměstnání, pobírala hmotné zabezpečení ve výši 4 156 Kč měsíčně pouze do konce roku 2002, kromě toho měla k dispozici sociální dávky, a to přídavek na dítě 265 Kč měsíčně, sociální příspěvek 783 Kč měsíčně a příspěvek na bydlení 870 Kč měsíčně. Smluvně vykonávala činnost pro [právnická osoba], za dva měsíce dosáhla příjmu celkem 10 000 Kč. Při rozhodování soud přihlédl ke zvýšeným potřebám tehdy nezletilé žalobkyně, a také ve smyslu ustanovení § 96 zákona o rodině ke skutečnostem, že žalovaný mohl nadále pracovat u Bezpečnostní agentury [právnická osoba], kdy podle zprávy tohoto zaměstnavatele by příjem žalovaného byl vyšší asi o 1 000 Kč měsíčně než v době, kdy bylo naposledy o výživném rozhodováno.\n- rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 10. 2003 čj. 13 Co 629/2003-172, který nabyl právní moci dne 9. 12. 2003, byl rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 30. 1. 2003 č. j 43 P 81/2001-155 potvrzen.\n11. Ohledně průběhu studia a ohledně majetkových poměrů žalobkyně soud učinil tato zjištění:\nPodle sdělení Slezské univerzity v [obec], Obchodně podnikatelské fakulty v [obec] ze dne 8. 11. 2018 žalobkyně studovala v prezenční formě na uvedené vysoké škole od 23. 6. 2016 studijní obor podniková ekonomika a management, v době vyhotovení zprávy žalobkyně studovala ve 3. ročníku bakalářského programu, v tomtéž studijním roce měla při splnění všech studijních povinností své studium ukončit závěrečnou bakalářskou zkouškou. Podle obsahu elektronické zprávy ze dne 12. 10. 2017 byla žalobkyně informována o tom, že byla vybrána na zahraniční studijní pobyt po dobu letního semestru v Rusku. Žalobkyně sama zaslala soudu dne 3. 4. 2022 a dne 6. 6. 2022 zprávy o tom, že pobývá se svým přítelem ve Švýcarsku. Podle sdělení Slezské univerzity v Opavě, Obchodně podnikatelské fakulty v [obec] ze dne 21. 6. 2022 žalobkyně studovala v období od 23. 6. 2016 do 5. 6. 2020 studijní obor podniková ekonomika a management, studium úspěšně ukončila závěrečnou bakalářskou zkouškou dne 5. 6. 2020. V době od 16. 9. 2020 do dne vyhotovení zprávy žalobkyně studovala v prezenční formě navazující magisterské studium v oboru ekonomika a management, předpokládané ukončení studia bylo na konci srpna 2022. V probíhajícím ročníku nemá dosud splněnu žádnou studijní povinnost, lze tudíž předpokládat, že její studium se stane po kontrole forem studia za ukončené v září 2022. Podle potvrzení o studiu vydaného Slezskou univerzitou v Opavě, Obchodně podnikatelskou fakultou v [obec] ze dne 15. 9. 2022 žalobkyně ve školním roce od 14. 9. 2022 do 31. 8. 2023 studuje v prezenční formě 1. ročník studijního programu Ekonomika a management. Podle sdělení téže vysoké školy ze dne 1. 3. 2023 žalobkyně studuje v 1. ročníku v navazujícím magisterském programu Ekonomika a management se specializací podnikání v prezenční formě od 14. 9. 2022 doposud. Podle dokladů zaslaných Úřadem práce ČR dne 1. 11. 2018 žalobkyně pobírala po celé rozhodné období od 1. 9. 2016 do dne vyhotovení zprávy přídavek na dítě ve výši 700 Kč měsíčně.\n12. Ohledně majetkových poměrů matky žalobkyně [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobkyně] soud učinil tato zjištění:\nPodle obsahu zprávy Okresní správy sociálního zabezpečení v [obec] ze dne 1. 11. 2018 matka žalobkyně [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobkyně] neměla v rozhodném období let 2014 – 2018 žádné zaměstnance, nebyla poživatelem dávek nemocenského pojištění vyplácených Českou správou sociálního zabezpečení v [obec]. Podle zprávy Úřadu práce ČR dne 5. 11. 2018 matka žalobkyně byla vedena jako uchazečka o zaměstnání v době od 15. 9. 2014 do 3. 7. 2018, z evidence byla vyřazena na vlastní žádost. Do května 2016 vykonávala rekvalifikaci, od května 2016 do března 2018 jí bylo vydáno celkem 5 doporučenek k různým zaměstnavatelům. Ohledně poměrů matky žalobkyně soudu nepředložila žádný důkaz a ani netvrdila dostatečně osobní, výdělkovou a majetkovou situaci své matky. Opakovaně byla soudem upozorňována, že její matka nevystupuje v řízení jako účastník ani jako zástupce účastníka, proto soud k písemným vyjádřením její matky nemůže přihlížet. Žalobkyně byla navíc po určitou část soudního řízení zastoupena advokátem. Její advokát byl vyzván v přípise soudu ze dne 8. 4. 2019 k předložení dokladů o majetkových poměrech a podnikatelských aktivitách matky žalobkyně včetně účasti ve statutárních orgánech různých právnických osob od roku 2016 dosud. Žalobkyně sama byla k předložení těchto dokladů vyzvána v přípisech soudu ze dne 15. 8. 2022 a ze dne 8. 12. 2022. Požadované doklady žalobkyně nepředložila.\n13. Ohledně majetkových poměrů žalovaného soud učinil tato zjištění:\nPodle obsahu zprávy Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné ze dne 1. 11. 2018 žalovaný [celé jméno žalovaného] měl od 1. 6. 2016 do 31. 7. 2016 jednoho zaměstnance, nebyl poživatelem dávek nemocenského pojištění vyplácených Českou správou sociálního zabezpečení v Praze. Podle zprávy Úřadu práce ČR ze dne 1. 11. 2018 žalovaný nepobíral a nepobírá žádné dávky státní sociální podpory. Podle obsahu výpisu z živnostenského rejstříku žalovaný přerušil svoji podnikatelskou činnost pro období od 31. 3. 2018 do 31. 12. 2028. Podle rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 15. 2. 2019 byl žalovanému přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši 6 530 Kč měsíčně. Podle vyjádření zástupce žalovaného u jednání dne 21. 11. 2018 žalovaný od počátku roku 2018 žije sám, na bydlení hradí 3 000 Kč měsíčně a dalších 4 500 Kč vynakládá na úhradu hypotečního úvěru. Podle vyjádření zástupce žalovaného u jednání dne 7. 6. 2022 žalovaný pobírá aktuálně pouze invalidní důchod ve výši 8 000 Kč měsíčně a příspěvek na bydlení 3 700 Kč měsíčně.\n14. U jednání dne 21. 11. 2018 obě strany učinily nesporným, že žalovaný přispíval na výživu žalobkyně po celé rozhodné období až do března 2018 včetně částku 3 000 Kč.\n15. Po vyhodnocení zjištěného skutkového stavu soud žalobu v plném rozsahu zamítl. Důvody pro zamítnutí soud shledal hned v několika okolnostech.\n16. Pokud jde o období od měsíce července 2020 nadále, žalobkyně nestuduje řádně a podle názoru soudu nemá již žádný nárok na výživné. Při rozhodování se soud řídil zprávami vysoké školy, podle kterých žalobkyně v navazujícím magisterském studiu neplnila své studijní povinnosti a nakonec svého neúspěšného studia sama zanechala s účinností ke dni 14. 9. 2022. Po dobu od července 2020 do září 2022, kdy její studium trvalo pouze formálně, vyživovací povinnost žalovaného podle názoru soudu zanikla. Na tomto právním závěru soudu nic nemění skutečnost, že žalobkyně od září 2022 znovu studuje. Nelze spravedlivě žádat po rodičích zletilého dítěte, které přistupuje lehkovážně ke svému studiu, aby nadále plnili svoji vyživovací povinnost. Žalobkyně ve svém věku 26 let začala znovu studovat 1. ročník navazujícího magisterského studia, které před více než dvěma lety lehkovážně opustila. Je možno připustit, že zletilé dítě neodhadne obor, jehož studium je schopno zvládnout, anebo po podrobném seznámení s konkrétní náplní činnosti zjistí svůj nezájem, a proto od následujícího školního roku začne studovat jiný studijní obor. To ale není situace, která by dopadala i na tento konkrétní případ. Žalobkyně sama ani netvrdila žádný vážný důvod, pro který nemohla své studium v původním termínu řádně ukončit a pro který neplnila své studijní povinnosti. Sama opakovaně v průběhu roku 2022 sdělila soudu, že žije se svým přítelem v zahraničí, žalovanému ale tuto skutečnost neoznámila a nežádala ho, aby jí alespoň po tuto dobu výživné nehradil. Nutno zdůraznit, že žalovaný po celou dobu platil a doposud žalobkyni výživné platí.\n17. Důvodem pro zamítnutí žaloby byla tedy po shrnutí výše uvedených závěrů soudu skutečnost, že žalobkyně se nepřipravuje na své budoucí povolání řádně ve smyslu ustanovení § 911 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a stanovení povinnosti žalovanému přispívat na výživu žalobkyně ve zvýšené míře by v daném konkrétním případě odporovalo dobrým mravům ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 občanského zákoníku. Popsaný přístup žalobkyně ke studiu v období po datu 1. 7. 2020, tedy po ukončení bakalářského studia, zcela jistě nesplňuje předpoklady uvedeného ustanovení § 911 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., ani podmínky vymíněné Nálezem Ústavního soudu České republiky ze dne 30. 9. 2014 sp. zn. II. ÚS 2121/14, podle kterého„ studium po dosažení zletilosti lze považovat za přípravu na budoucí povolání vylučující samostatnou obživu oprávněné osoby jen tehdy, pokud … se dítě studiu věnuje s dostatečnou péčí a dosažené studijní výsledky potvrzují jeho skutečný zájem o zvolený obor“. Navíc pak podle usnesení Ústavního soudu ze dne 25. 3. 2014 sp. zn. IV. ÚS 1247/13 \"za situace, kdy studium nezletilého nenese znaky soustavnosti a cílevědomosti, nelze na rodiči spravedlivě požadovat, aby vynakládal peněžní prostředky, které by ve svém výsledku nepřispívaly k osobnímu rozvoji dítěte.\" Z citované soudní judikatury vyplývá, že není možno po rodičích spravedlivě požadovat, aby se podíleli na výživě dítěte, pokud dítě samo není schopno ani po nabytí zletilosti přistoupit ke svým povinnostem v souvislosti se studiem odpovědně a na své další povolání se jednoznačně nepřipravuje řádně a svědomitě.\n18. Pokud se jedná o období od 1. 9. 2016 do 30. 6. 2018, kdy žalobkyně řádně studovala v prezenční formě bakalářské studium na vysoké škole a řádně ho také dokončila, soud zamítl žalobu žalobkyně z toho důvodu, že v průběhu řízení neprokázala opodstatněnost svého požadavku. Žalobkyně byla opakovaně vyzývána k doplnění tvrzení o majetkových poměrech svých i obou rodičů, což nikdy v dostatečné míře neučinila. Zde soud zdůrazňuje, že ve sporném řízení platí zásada dispoziční a projednací, a proto musí žalobkyně již ve své žalobě uvést rozhodné skutečnosti, z nichž vyvozuje uplatňované právo, a musí k tomu uvést potřebné důkazy (§ 79 odst. 1 o. s. ř.), tuto povinnost tvrzení a povinnost důkazní má žalobce i během řízení (§ 101 odst. 1, § 120 odst. 1 o. s. ř.). Žalobkyně na opakované výzvy soudu k doložení poměrů její matky reagovala podrážděně, uváděla, že k takovému postupu nevidí důvod, neboť proti matce svoji žalobu nepodávala. Žalobkyně sama byla po určitou část soudního řízení zastoupena advokátem, který ji nepochybně poučil o korektnosti přístupu soudu i za situace, kdy požaduje uvedené údaje. Žalobkyně si zřejmě ani neuvědomila, že i v předchozích řízeních, která probíhala v době její nezletilosti, se opatrovnický soud vždy zabýval osobními a majetkovými poměry obou jejích rodičů, a to z toho důvodu, že případný rozdíl mezi příjmy rodičů může soud vést k jinému rozhodnutí o výši výživného.\n19. Účastníci učinili nesporným, že žalovaný hradil žalobkyni po celou rozhodnou dobu až do března 2018 včetně na její výživu částku 3 000 Kč měsíčně, kupoval jí dárky k narozeninám a k Vánocům. Zaplatil žalobkyni také dovolenou v Japonsku, celkem na tento účel vynaložil částku 20 000 Kč. Žalobkyně tento dar přijala a využila, proto soud k nákladům na drahou zahraniční dovolenou při svém hodnocení přihlédl. Žalovaný dále tvrdil, že jeho podnikatelská činnost v oboru zastavárenství byla ztrátová. To žalobkyně popřela, ale již nenavrhla ke svému tvrzení žádný důkaz. Její vyjádření, že si obvykle podnikatelé v daňovém přiznání uměle snižují své příjmy, soud nemůže akceptovat. V řízení není možno vycházet z domněnek o tom, co je obvyklé či neobvyklé, ale pouze z konkrétních důkazů, které se týkají tohoto soudního řízení. Nadto je třeba podotknout, že žalobkyně se takto striktně vyjádřila výlučně k majetkovým poměrům svého otce, zatímco majetkové poměry své matky sama snižovala. Uvedla, že matka je jednatelkou pouze v jediné právnické osobě, kde nemá žádný vlastnický ani spoluvlastnický podíl. I kdyby bylo pravdou, že je její matka jednatelkou jen v jediné společnosti, pak má nepochybně právo na odměnu i za tuto činnost.\n20. Soud dále uvěřil žalovanému, že ukončil svoji podnikatelskou činnost ke dni 1. 3. 2018 nejen z důvodu ztrátovosti, ale zejména z důvodu vážných zdravotních problémů, které prokázal lékařskou zprávou a zejména rozhodnutím o přiznání invalidního důchodu. Pokud ze svého invalidního důchodu hradil žalobkyni výživné ve výši 1 500 Kč měsíčně, soud to považuje za dostatečné plnění jeho vyživovací povinnosti, s přihlédnutím k již výše uvedenému, že žalobkyně ani po opakovaných výzvách soudu nedoložila nic ke svým majetkovým poměrům ani k poměrům matky, ve vztahu ke svému požadavku tak neunesla ani břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní. Soud proto ze všech výše popsaných důvodů zamítl žalobu i pro období od 1. 9. 2016 do 30. 6. 2020.\n21. V souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. bylo o náhradě nákladů soudního řízení rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Podle uvedeného ustanovení by měl žalovaný jako procesně úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, sám se ale tohoto svého práva výslovně vzdal. Žalobkyni podle uvedeného zákonného ustanovení právo na náhradu nákladů řízení nenáleží.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSKI:2023:17.C.159.2017.1","publishedAt":"2023-04-24","decisionAt":"2023-03-01","caseNumber":{"senate":17,"registry":"C","index":159,"year":2017,"pageNumber":132},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Irena","lastName":"Trombiková","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSKI","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"výživné zletilého dítěte","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"120","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"79","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"911","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["PRISPEVEK_NA_BYDLENI","VYZIVNE","ZVYSENI_VYZIVNEHO"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}