{"uuid":"47a8c1b6-3d77-44f5-ac7a-c63642b11530","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Okresní soud v Trutnově rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Ondráčkovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o určovací žalobě podle § 80 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení, že žalované nesvědčí nájemní právo k pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"stavební parcela","anonStyle":"ANON"},{"text":" v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" na dobu do 6. 12. 2039 z nájemní smlouvy č. 53042/1 ze dne 6. 12. 1999, se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba, kterou se žabce domáhá eventuálně určení, že závazkový vztah mezi účastníky založený nájemní smlouvou č. 53042/1 ze dne 6. 12. 1999 je ke dni rozhodnutí soudu nájmem na dobu neurčitou a výpověď žalobce ze dne 21. 7. 2025 tento nájem ukončuje po uplynutí tříměsíční výpovědní lhůty počínaje dnem následujícím po doručení výpovědi dne 21. 7. 2025, se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žaloba, kterou se žabce domáhá eventuálně určení, že závazkový vztah mezi účastníky založený nájemní smlouvou č. 53042/1 ze dne 6. 12. 1999 se po uplynutí původní doby nájmu obnovuje jako nájem na dobu jednoho roku podle § 2230 občanského zákoníku, a to za původních smluvních podmínek s výjimkou délky doby nájmu, se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"IV. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 42 024 Kč k rukám zástupce žalované ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":", do tří dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení, že žalované nesvědčí nájemní právo k pozemku parc. č. , stavební parcela,  v k. ú. , adresa,  na dobu do 6. 12. 2039 z nájemní smlouvy č. 53042/1 ze dne 6. 12. 1999, se zamítá.II. Žaloba, kterou se žabce domáhá eventuálně určení, že závazkový vztah mezi účastníky založený nájemní smlouvou č. 53042/1 ze dne 6. 12. 1999 je ke dni rozhodnutí soudu nájmem na dobu neurčitou a výpověď žalobce ze dne 21. 7. 2025 tento nájem ukončuje po uplynutí tříměsíční výpovědní lhůty počínaje dnem následujícím po doručení výpovědi dne 21. 7. 2025, se zamítá.III. Žaloba, kterou se žabce domáhá eventuálně určení, že závazkový vztah mezi účastníky založený nájemní smlouvou č. 53042/1 ze dne 6. 12. 1999 se po uplynutí původní doby nájmu obnovuje jako nájem na dobu jednoho roku podle § 2230 občanského zákoníku, a to za původních smluvních podmínek s výjimkou délky doby nájmu, se zamítá.IV. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 42 024 Kč k rukám zástupce žalované , Jméno advokáta, , do tří dnů od právní moci rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 8. 9. 2025 ve znění změny žaloby ze dne 30. 3. 2026 připuštěné usnesením ze dne 1. 4. 2026 č.j. 19 C 218/2025-54 domáhal proti žalované určení, že žalované nesvědčí nájemní právo k pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"stavební parcela","anonStyle":"ANON"},{"text":" v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" na dobu do 6. 12. 2039 z nájemní smlouvy č. 53042/1 ze dne 6. 12. 1999, eventuálně určení, že závazkový vztah mezi účastníky založený nájemní smlouvou č. 53042/1 ze dne 6. 12. 1999 je ke dni rozhodnutí soudu nájmem na dobu neurčitou a výpověď žalobce ze dne 21. 7. 2025 tento nájem ukončuje po uplynutí tříměsíční výpovědní lhůty počínaje dnem následujícím po doručení výpovědi dne 21. 7. 2025, či že závazkový vztah mezi účastníky založený nájemní smlouvou č. 53042/1 ze dne 6. 12. 1999 se po uplynutí původní doby nájmu obnovuje jako nájem na dobu jednoho roku podle § 2230 občanského zákoníku, a to za původních smluvních podmínek s výjimkou délky doby nájmu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. K odůvodnění žaloby uvedl, že dne 6. 12. 1999 byla uzavřena nájemní smlouva č. 53042/1 mezi společností RadioMobil a.s. a (nyní již zemřelým) ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", otcem žalobce, jejímž předmětem bylo užívání části pozemků p. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo pozemku","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo pozemku","anonStyle":"ANON"},{"text":" v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" o celkové výměře 126 m² pro umístění a provoz telekomunikačního zařízení. Smlouva sjednává dobu nájmu 20 let, počátek od účinnosti smlouvy. Zároveň smlouva ujednává, že po uplynutí sjednané doby se smlouva „za týchž podmínek“ obnovuje, pokud nájemce k poslednímu dni sjednané doby neodstraní zařízení, anebo pokud některá ze stran předem písemně neupozorní druhou, že trvá na ukončení ve sjednaném termínu. Smlouva upravuje účinnost tak, že nabývá účinnosti dnem vstupu nájemce za účelem instalace zařízení. Toto datum není žalobci známo. Smlouva č. 53042/1 byla ze strany nájemce (resp. jeho právního předchůdce) předložena jako standardní formulářová smlouva bez reálné možnosti pronajímatele zasahovat do textu; neprobíhalo individuální vyjednávání jednotlivých klauzulí. Žalobce je fyzická osoba, která do práv pronajímatele vstoupila jako právní nástupce původního vlastníka. Vlastnictví pozemků, jejichž část byla a je předmětem nájmu, přešlo na žalobce na základě darovací smlouvy ze dne 2. 9. 2005 a směnné smlouvy ze dne 15. 9. 2005 s právními účinky vkladu 16. 9. 2005. Později došlo k oddělení a vzniku parcely p. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"stavební parcela","anonStyle":"ANON"},{"text":", výměra 126 m², k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", vedené na LV ","anonStyle":"NONE"},{"text":"list vlastnictví","anonStyle":"ANON"},{"text":", která odpovídá vyčleněné ploše dle původního vymezení ve smlouvě. Ke dni 1. 1. 2023 přešla část obchodního jmění ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":"., která je právním nástupcem nájemce ve vztahu k dotčené nájemní smlouvě. Žalobce dne 15. 7. 2025 navrhl úpravu (navýšení) nájemného tak, aby více odpovídalo tržní ceně. Žalovaná dne 18. 7. 2025 návrh odmítla. Žalobce má za to, že po uplynutí sjednané doby nájmu se nájemní vztah stal nájmem na dobu neurčitou, mimo jiné s ohledem na změny v osobě účastníků nájemního vztahu. Žalobce dne 21. 7. 2025 odeslal žalované výpověď nájemní smlouvy. Žalovaná dne 31. 7. 2025 sdělila, že výpověď neakceptuje a považuje nájem za nájem na dobu určitou. Nabídku žalobce na uzavření nové smlouvy odmítla.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalobce zdůvodnil svůj naléhavý právní zájem na žalobou požadovaném určení ve smyslu § 80 občanského soudního řádu zejména tím, že na pozemku žalobce parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"stavební parcela","anonStyle":"ANON"},{"text":" v katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" je umístěno telekomunikační zařízení žalované, které žalovaná užívá na základě nájemní smlouvy č. 53042/1 ze dne 6. 12. 1999. Tato stavba fakticky určuje využití dotčené části pozemku výhradně pro potřeby žalované a je spjata s dlouhodobým nájemním vztahem, jehož trvání a právní režim jsou mezi účastníky zásadně sporné. Žalovaná tvrdí, že na základě prolongačního ujednání došlo k automatickému prodloužení nájemní smlouvy o dalších 20 let, tedy do roku 2039 (resp. do roku 2040 v závislosti na následně žalovanou doložené účinnosti od 1. 6. 2020), za stejných podmínek jako v roce 1999, a že výpověď žalobce ze dne 21. 7. 2025 je neúčinná. Žalobce naopak tvrdí, že takový výklad prolongační doložky není správný, že po uplynutí původně sjednané doby nelze mechanicky trvat na historických podmínkách bez možnosti jejich rozumné úpravy a že nájemní vztah je za daných okolností vypověditelný, případně podléhá jinému režimu, než uvádí žalovaná. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je tedy dán tím, že bez soudního rozhodnutí přetrvává stav právní nejistoty ohledně existence, obsahu a trvání právního titulu, na jehož základě žalovaná pozemek užívá. Spor mezi účastníky se netýká pouze dílčí otázky výkladu smlouvy, ale samotné existence a rozsahu práva žalované pozemek nadále užívat. Požadované určení je způsobilé odstranit tuto nejistotu, předejít dalším sporům mezi účastníky a vytvořit jednoznačný právní základ pro další uspořádání jejich vztahů. Od tohoto posouzení se odvíjí další uspořádání vztahů mezi účastníky, včetně možnosti sjednat novou nájemní smlouvu odpovídající současným poměrům. Bez určovacího rozsudku přetrvává stav právní nejistoty o tom, v jakém režimu nájemní vztah je (zda a kdy zanikl, popř. zda je na dobu neurčitou nebo se obnovuje ročně či na dobu jinou) a zda výpověď žalobce vyvolává zamýšlené účinky. Námitka žalované o nedostatku naléhavého právního zájmu je proto nedůvodná. Současně žaloba obsahuje všechny rozhodné skutkové okolnosti, identifikaci nájemní smlouvy, vymezení dotčeného pozemku, popis právního nástupnictví účastníků i průběh předžalobní komunikace včetně výpovědi nájmu. Petity směřují k určení právního režimu nájemního vztahu a práv žalované k užívání pozemku. Jsou dostatečně určité a projednatelné. Subsidiární petity vycházejí ze stejného sporu o existenci nájemního práva a nejsou závislé na posouzení platnosti výpovědi. Cílem žaloby pak není bezpodmínečně dosáhnout odstranění stožáru žalované z pozemku ani bránit provozu telekomunikační infrastruktury. Cílem je odstranit sporný výklad smlouvy a zjednat jasný a vyvážený právní rámec dalšího užívání pozemku žalovanou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Dle žalobce čl. 6 odst. 1 nájemní smlouvy č. 53042/1 neobsahuje zcela jednoznačné a určité ujednání o automatické obnově vždy o dalších 20 let. Z textu smlouvy toto výslovně nevyplývá. Má-li být vlastník omezen celým dalším dvacetiletým obdobím měl by být takový důsledek ve smlouvě vyjádřen výslovně a bez rozumných pochybností. Jde-li o ujednání připouštějící více výkladů, přichází podpůrně v úvahu výkladové pravidlo dle § 557 o.z., které váže nejasnost k tíži toho, kdo formulaci použil, tedy žalované. Při absenci dostatečně určité smluvní úpravy délky obnovy nájmu pak dopadá na smluvní vztah účastníků obecná úprava nájmu a subsidiárně § 2230 o.z., případně právní úprava nájmu prostoru sloužícího podnikání podle § 2302 a násl. Tedy mohla nastat nanejvýš zákonná obnova nájmu, přičemž datum účinnosti smlouvy (datum vstupu nájemce na pozemek za účelem instalace zařízení), který není žalobci ke dni podání žaloby znám, by měla doložit žalovaná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Pokud žalovaná odkazuje na veřejný zájem, pak lze tento zájem naplnit uzavřením férové smlouvy s vlastníkem nebo využitím zákonných institutů, které s veřejným zájem výslovně pracují a současně chrání práva vlastníka.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. V podání doručeném soudu dne 23. 6. 2026 žalobce uvedl, že v rámci pokusu o mimosoudní vyřešení sporu žalovaná předložila návrh nové nájemní smlouvy, kde nově a výslovně počítá mj. se sdíleným režimem, technologiemi třetích subjektů a možností zřídit třetí osobě užívací právo k předmětu nájmu nebo jeho částí. Tato skutečnost je dle žalobce významná pro probíhající řízení, neboť otevírá otázku, zda žalovaná nebo její právní předchůdci již v minulosti umožňovali třetím subjektům užívání zařízení umístněné na pozemku žalobce. Dle žalobce ujednání ve smlouvě o nájmu neumožňuje žalované bez dalšího komerčně umožňovat třetím subjektům využívání zařízení žalované na pozemku žalobce. Zjištění uvedených skutečností je důležité pro posouzení, zda žalovaná užívala a užívá předmět nájmu v souladu s nájemní smlouvou a dále případné komerční využívání infrastruktury žalované ve prospěch třetích subjektů může mít význam pro hodnocení povahy a rozsahu práv, které žalovaná v předmětné lokalitě uplatňuje. K tomu žalobce navrhl uložení vysvětlovací povinnosti žalované a předložení příslušných interních, obchodních, účetních, smluvních a technických dokumentů žalované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Konečně žalobce po předložení protokolu o předání staveniště (dne 1. 6. 2020) žalovanou uvedl, že toto potvrzuje, že mezi účastníky není jasno ani o rozhodných datech, která mají být pro trvání nájemního vztahu podstatná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že ji neuznává a považuje za nedůvodnou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. V prvé řadě žalovaná namítla, že žalobce nemá naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu § 80 o. s. ř. Ustálená judikatura přitom nepřipouští, aby se účastník, který sám učinil jednostranné právní jednání směřující k ukončení smlouvy, domáhal soudního určení jeho platnosti. Určovací žaloba taktéž neslouží k dodatečnému potvrzování či výkladu vlastních právních úkonů. Ani případné vyhovění žalobě by navíc nepřineslo konečné řešení sporu, ale naopak by mohlo vést k dalším navazujícím řízením. Již z tohoto důvodu žalovaná navrhla žalobu zamítnout.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Pro případ, že soud dospěje k odlišnému závěru ohledně projednatelnosti žaloby ve vztahu k § 80 os.r., žalovaná uvedla, že žaloba nesplňuje požadavky kladené na vylíčení rozhodujících skutečností podle § 79 odst. 1 a § 42 odst. 4 o. s. ř. Řada skutkových tvrzení je neúplná, nepřesná nebo vnitřně rozporná, takže neumožňuje spolehlivě posoudit skutkový základ věci. Žalobce neunáší břemeno tvrzení, které nelze nahradit pouhým předložením listinných důkazů. Žalovaná potvrdila žalobcem tvrzené skutečnosti o existenci nájemní smlouvy uzavřené dne 6. 12. 1999, dále co do označení dotčených nemovitostí a navazujících změn v osobách účastníků. Současně uvedla, že na předmětném pozemku má umístěna zařízení veřejné komunikační sítě, a to na základě platné a účinné nájemní smlouvy, za kterou řádně hradí sjednané nájemné. Tvrzení žalobce týkající se vzniku a uzavření smlouvy považuje za účelová a nepodložená a odmítá zejména tvrzení, že právní předchůdce žalobce neměl možnost ovlivnit obsah smlouvy, či že smlouva má adhezní charakter. Nelze aplikovat výkladová pravidla občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 na smlouvu uzavřenou v roce 1999. Žalovaná trvá na tom, že nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou a nadále trvá. Dále pak ustanovení § 2230 a § 2231 občanského zákoníku na danou věc nedopadají, neboť vztah účastníků se řídí platnou smlouvou obsahující vlastní úpravu délky trvání nájmu. Podle žalované je současný spor motivován především snahou žalobce dosáhnout výrazného navýšení ekonomického prospěchu z nájmu. Žalovaná považuje tento postup za rozporný se zásadou poctivosti a dobrých mravů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Po doplnění a změně žaloby žalobcem žalovaná uvedla, že ani po změně žaloby připuštěné soudem není dán naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení. Dle žalované pravá podstata sporu není mezi účastníky ohledně doby trvání nájmu, jak je patrné i z výpovědi nájemní smlouvy žalobcem z 7/2025. Pravá podstata sporu je z pohledu žalobce čistě ekonomická, když spor vznikl až tehdy, když žalovaná nepřistoupila na návrh žalobce na zvýšení nájemného na částku 150 000 Kč ročně. Jinou změnu podmínek žalobce nenavrhl. Současně žalobce po několik let nezpochybňoval prodloužení nájemní smlouvy, po celou dobu inkasoval nájemné a následně ji sám vypověděl. I tyto skutečnosti podle názoru žalované zpochybňují tvrzení o existenci naléhavé potřeby soudního určení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. K otázce výkladu čl. 6 odst. 1 nájemní smlouvy žalovaná uvedla, že sjednaný mechanismus automatického prodloužení nájmu není v obdobných právních vztazích neobvyklý a nezakládá nevyváženost práv a povinností stran. Text čl. 6 odst. 1 nájemní smlouvy je dostatečně určitý a srozumitelný. Žalobce navíc po řadu let prodloužení smlouvy nezpochybňoval a z nájemního vztahu nadále čerpal ekonomický prospěch. Nájemné bylo v průběhu trvání smlouvy opakovaně navyšováno a žalobce měl možnost kdykoli navrhnout úpravu smluvních podmínek. Podle předávacího protokolu byl nájemní vztah fakticky zahájen dne 1. 6. 2000 a k prodloužení smlouvy došlo dne 1. 6. 2020. Od té doby nájemní vztah pokračuje a nájemné je řádně hrazeno. Žalovaná souhlasí s tvrzením žalobce, že způsob využití pozemku je dlouhodobě spojen s existencí stavby umístěné na pozemku. Žalovaná se přitom nebrání jednání o úpravě podmínek nájmu. Dosavadní návrhy žalobce však směřovaly výlučně k výraznému zvýšení nájemného, které žalovaná považovala za nepřiměřené, proto na ně nepřistoupila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. K doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů žalobce ze dne 23. 6. 2026 žalovaná uvedla, že žalobce jím rozšířil předmět řízení o nové skutkové okolnosti týkající se užívání stožáru a související infrastruktury třetími osobami, údajných ekonomických přínosů i technických aspektů umístění zařízení na pozemku žalobce. Tyto skutečnosti však dosud nebyly součástí žalobních tvrzení ani následných procesních podání žalobce a nepředstavují ani reakci na nově tvrzené skutečnosti ze strany žalované. Uvedená tvrzení byla uplatněna až po koncentraci řízení, aniž by byly splněny podmínky některé ze zákonných výjimek podle § 118b o. s. ř. Jejich procesní uplatnění je proto nepřípustné. Nadto jsou tato tvrzení pro posouzení věci právně bezvýznamná. Předmětem řízení není ekonomické hodnocení užívání pozemku, výše nájemného ani obchodní či technické aspekty činnosti žalované, nýbrž posouzení nároku vymezeného žalobou. Otázky nastolené žalobcem proto přesahují rámec tohoto řízení. Žalovaná z uvedených důvodů nesouhlasí s návrhem žalobce na předložení interních, obchodních, účetních, smluvních a technických dokumentů. Žalovaná konečně odmítá závěr žalobce, že předložením protokolu o předání staveniště byl posílen jeho naléhavý právní zájem. Tato listina byla předložena výlučně za účelem objasnění počátku nájemního vztahu a nijak nezpochybňuje právní titul žalované, přičemž doposud žalovaná shodně s žalobcem kompromisně kalkulovala s účinností nájmu k roku 1999.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Právní předchůdce žalobce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", r.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"RČ","anonStyle":"ANON"},{"text":" uzavřel dne 6. 12. 1999 s právním předchůdcem žalované společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČ ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":" smlouvu o nájmu č. 53042/1 na pronájem části pozemků p.č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo pozemku","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo pozemku","anonStyle":"ANON"},{"text":" v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" zapsané na LV č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"list vlastnictví","anonStyle":"ANON"},{"text":" o celkové výměře 126 m2 (vymezené geometrickým coby přílohou smlouvy) pro umístnění telekomunikačního zařízení nájemce s účinností ode dne vstupu nájemce za účelem instalace zařízení. Nájem byl sjednán na dobu 20 let počínaje dnem účinnosti smlouvy s tím, že po uplynutí sjednané doby nájmu se tato za týchž podmínek, za jakých byla původně sjednána, obnovuje, pokud nájemce neodstraní k poslednímu dni sjednané doby nájmu své telekomunikační zařízení nebo jedna ze stran písemně předem neupozorní druhou stranu, že trvá na jejím ukončení ve sjednaném termínu. Nájemné bylo sjednáno ve výši 25 000 kč ročně s valorizací o výši inflace. Dle předávacího protokolu o předání stanoviště základnové stanice GSM společnosti RadioMobil došlo ke vstupu na předmětné pozemky za účelem instalace zařízení (realizace základové stanice GM) dne 1. 6. 2000. Vlastnictví pozemku, který je předmětem nájmu (nyní parcela p. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"stavební parcela","anonStyle":"ANON"},{"text":", výměra 126 m², k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", vedené na LV ","anonStyle":"NONE"},{"text":"list vlastnictví","anonStyle":"ANON"},{"text":") přešlo na žalobce na základě darovací smlouvy ze dne 2. 9. 2005 a směnné smlouvy ze dne 15. 9. 2005 s právními účinky vkladu 16. 9. 2005 (viz výpis z katastru nemovitostí LV č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"list vlastnictví","anonStyle":"ANON"},{"text":" pro k.ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", obec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Dle nesporných tvrzení účastníků ke dni 1. 1. 2023 přešla část obchodního jmění ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČ ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dříve RadioMobil a.s.) na žalovanou, která se tak stala právním nástupcem nájemce z předmětné nájemní smlouvy. Z výše uvedeného vyplývá, že je dána aktivní legitimace žalobce (viz § 680 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku platného a účinného do 31. 12. 2013) a dále pasivní legitimace žalované v řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Žalobce oslovil žalovanou dopisem ze dne 15. 7. 2025 výzvou ke zvýšení nájemného a po odmítnutí žalovanou jí adresoval výpověď nájemní smlouvy ze dne 21. 7. 2025 s tříměsíční výpovědní lhůtou s tím, že důvodem výpovědi je skutečnost, že nedošlo k akceptaci návrhu žalobce na úpravu nájemného ve výši odpovídající tržní hodnotě obdobných nájmů. Dále uvedl, že v případě, že žalovaná pozemek nevyklidí, bude nucen podat žalobu na vyklizení a domáhat se náhrady za bezdůvodné obohacení vzniklé neoprávněným užíváním pozemku. Žalovaná dopisem ze dne 31. 7. 2025 výpověď odmítla jako neoprávněnou. V rámci předžalobní korespondence žalobce nabízel žalované uzavření nové nájemní smlouvy na 10 let s ročním nájemným 120 000 Kč (přípis z 5. 8. 2025) a následně 150 000 Kč (přípis z 26. 8. 2025) s každoroční valorizací o inflaci. Žalovaná vyjádřila ochotu ukončit stávající nájemní vztah dohodou a uzavřít novu nájemní smlouvu s ročním nájemným 80 000 Kč. Dále již v průběhu toho řízení, v rámci pokusu o smírné vyřešení sporu, žalobce ve výzvě adresované žalované požadoval nájemné ve výši 200 000 Kč ročně s každoroční valorizací s tím, že je připraven jednat o dalších smluvních podmínkách, zejména o době trvání nájmu, způsobu jeho případného obnovení, přesném rozsahu užívání pozemku dalších podmínkách. Pro případ možného budoucího řešení právního vztahu účastníků formou služebnosti žádal po žalované sdělení a doložení, zda je umístnění zařízení na předmětném pozemku žalobce skutečně technicky nezbytné, nebo zda jde o řešení ekonomicky výhodné pro žalovanou. Mezi účastníky k mimosoudní dohodě nedošlo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Žalobce předložil soudu doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů ze dne 23. 6. 2023 doručený soudu téhož dne, ve kterém žádal rozsáhlé doplnění dokazování ke způsobu a rozsahu užívání telekomunikačního zařízení žalované umístněného na pozemku žalobce na základě předmětné nájemní smlouvy. Soud k uvedenému doplnění nepřihlížel, neboť bylo podáno po koncentrační lhůtě dle § 118b odst. 1, 3 o. s. ř. poskytnuté soudem při jednání dne 9. 6. 2026, o čemž byli účastníci výslovně poučeni. Současně je navržené doplnění dokazování obsažené v podání ze dne 23. 6. 2026 nadbytečné, a to jak s ohledem na závěr soudu o nedostatku naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, jak je podrobně odůvodněno níže, tak s ohledem na žalobcem vymezený předmět řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. K námitce žalované o neprojednatelnosti žaloby soud dospěl k následujícímu závěru:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Žaloba má základní náležitosti nezbytné k jejímu projednání. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2022, sp. zn. 26 Cdo 1273/2022: „Řízení o určovací žalobě podle § 80 OSŘ se zahajuje na návrh (z podnětu žaloby) a jde v něm (poté, co je shledán naléhavý právní zájem na požadovaném určení) o posouzení, zda tu (podle stavu ke dni vyhlášení rozhodnutí – § 154 odst. 1 OSŘ) určité právo nebo právní vztah je či není. Obecně platí, že žaloba (včetně žaloby podle § 80 OSŘ) musí vedle obecných náležitostí podání uvedených v § 42 odst. 4 OSŘ obsahovat mimo jiné i údaj o tom, čeho se žalobce domáhá, tj. žalobní návrh – tzv. petit (srov. § 79 odst. 1 větu druhou OSŘ). Žalobní petit musí být přesný, určitý a srozumitelný a musí vycházet z vylíčení rozhodujících skutečností. Požadavek, aby ze žaloby bylo patrno, čeho se žalobce domáhá, však neznamená, že by žalobce byl povinen učinit soudu návrh na znění výroku jeho rozsudku.“ Žaloba obsahuje všechny základní náležitosti ve smyslu § 42 odst. 4 o.s.ř. a náležitosti žaloby ve smyslu § 79 odst. 1 o.s.ř., a to včetně dostatečně určitého a srozumitelného vymezení žalobního petitu, když eventuální petit platná právní úprava připouští. K tomu viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 4. 4. 2007 sp. zn. 28 Cdo 579/2007 a dále rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2439/2020, které mj. uvádí: „Rozhoduje-li soud o eventuálním petitu pouze v případě nemožnosti vyhovění primárnímu petitu, který zamítne, je vyloučeno uvažovat o tom, že mezi primárním a eventuálním petitem může být logický rozpor, v jehož důsledku by nebylo z žaloby patrné, čeho se žalobce domáhá.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. K otázce naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení soud uvádí následující:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., v platném a účinném znění, občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Soudní praxe je dlouhodobě jednotná v názoru, že existence naléhavého právního zájmu na navrhovaném určení je ve smyslu citovaného ustanovení u určovací žaloby nezbytnou podmínkou její přípustnosti. Soud se tedy v prvé řadě zabýval otázkou existence naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení a dospěl k následujícímu závěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2019 sp. zn. 26 Cdo 2147/2018: „Soudní praxe je dlouhodobě ustálena v názoru, že určovací žaloba je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu ve smyslu § 80 písm. c/ o.s.ř.; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Přitom příslušné právní závěry se vážou nejen k žalobě na určení jako takové, ale také k tomu, jakého konkrétního určení se žalobce domáhá (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu z 27. března 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96, uveřejněné pod č. 21/1997 časopisu Soudní judikatura, a dále např. z 26. května 2015, sp. zn. 26 Cdo 522/2015 /ústavní stížnost podanou proti citovanému rozhodnutí odmítl Ústavní soud České republiky usnesením z 15. prosince 2015, sp. zn. I. ÚS 2607/15). Kromě toho je určovací žaloba podle § 80 písm. c/ o.s.ř. prostředkem umožňujícím poskytnutí ochrany právnímu postavení žalobce dříve, než toto jeho postavení bylo porušeno, takže jejím cílem je zásadně poskytnutí preventivní ochrany; není proto opodstatněna zpravidla tam, kde právní vztah nebo právo byly porušeny a kde je třeba domáhat se ochrany žalobou na plnění.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dále viz pro toto řízení relevantní závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2023 sp. zn. 23 Cdo 2387/2022, který uvádí: „Naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým, a nemá-li žalobce k dispozici jiný právní prostředek, jehož pomocí by mohl své právo hájit účinněji. Prostřednictvím určovací žaloby nelze řešit otázky, které mají význam jen pro jiné již probíhající řízení (v němž je lze řešit jako předběžné otázky) nebo které mají být podle zákona řešeny v jiném řízení; určovací žaloba je nepřípustná tam, kde neslouží potřebám praktického života, ale jen ke zbytečnému rozmnožování sporů (k tomu srov. zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2000 sp. zn. 21 Cdo 267/2000, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017 sp. zn. 27 Cdo 5581/2016, ze dne 24. 4. 2018, sp. zn. 27 Cdo 223/2018 či ze dne 23. 10. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3306/2019).“ Obdobně též rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 26 Cdo 2653/2025 ze dne 17. 12. 2025, které uvádí: „Žaloba o určení podle ustanovení § 80 o. s. ř. nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti. Vyslovený předpoklad však nelze chápat všeobecně. Prokáže-li žalobce, že má právní zájem na tom, aby bylo určeno určité právo nebo právní poměr, přestože by mohl žalovat přímo na splnění povinnosti, nelze mu určovací žalobu odepřít. Za nedovolenou - při možnosti žaloby na plnění - lze považovat určovací žalobu jen tam, kde by nesloužila potřebám praktického života, nýbrž jen ke zbytečnému rozmnožování sporů. Jestliže se určením, že tu právní vztah nebo právo je či není, vytvoří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu (a předejde se tak žalobě o plnění či dalším žalobám o plnění u opětujícího se plnění), je určovací žaloba přípustná i přesto, že je možná také žaloba na splnění povinnosti (srov. například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96, ze dne 22. 2. 2001, sp.zn. 22 Cdo 2534/99, ze dne 29. 4. 2003, sp. zn. 21 Cdo 58/2003, uveřejněném pod č. 2/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 11. 1. 2011, sp. zn. 21 Cdo 3820/2009, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 3. 2025, sp. zn. 21 Cdo 3278/2024).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"V rozsudku ze dne 17. 4. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1734/2013 Nejvyšší soud uvedl, že otázka platnosti smlouvy – stejně jako otázka existence závazkového právního vztahu smlouvou založeného – je otázkou předběžnou v rámci věcného posuzování povinnosti dlužníka plnit, resp. práva věřitele na plnění. Protože pravomocný rozsudek o kladné či záporné určovací žalobě – ať již o platnosti (neplatnosti) právního úkonu, nebo o existenci (neexistenci) závazkového právního vztahu (pohledávky) – netvoří ve vztahu mezi týmiž účastníky překážku věci pravomocně rozsouzené k žalobě na plnění založené na tomtéž právu (§ 159a odst. 5 o.s.ř.), nelze ani dospět k závěru, že rozhodnutí o požadovaném určení je způsobilé vytvořit pevný základ pro právní vztahy účastníků sporu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Soud ke všemu shora uvedenému uzavírá, že byť žalobce k odůvodnění svého naléhavého právního zájmu na požadovaném určení uváděl, že rozhodnutí soudu o požadovaném určení je nezbytné čistě pro odstranění stavu právní nejistoty ohledně existence a rozsahu práva žalované užívat pozemek žalobce, pak zejména z vyjádření žalobce ve věci po jednání dne 9. 6. 2026, z výzvy ke smírnému řešení sporu a k jednání o nové nájemní smlouvě, která byla soudu doručena dne 10. 6. 2026 spolu s vyjádřením žalobce a z doplnění skutkových tvrzení a důkazního návrhu žalobce z 23. 6. 2026 jednoznačně vyplývá, že sporná mezi účastníky je otázka výše nájemného. Žalobce v tomto kontextu pak řeší především otázku profitu žalované z nájmu (jeho výše), kdy zodpovězení této otázky by pak mělo mít vliv na profit žalobce z předmětné nájemní smlouvy (výši nájemného). Řešení této otázky by však mělo relevanci v případě, že by se žalobce domáhal žalobou na plnění vydání bezdůvodného obohacení žalované. Pak by se jako předběžná otázka řešilo, zda existuje (trvá) právní titul žalované k užívání pozemku žalobce a v případě, že nedošlo k jeho obnovení (tj. už neexistuje, netrvá) by se řešila výše bezdůvodného obohacení žalované na úkor žalobce. Zejména ve vyjádření doručeném soudu dne 23. 6. 2026 a ve výzvách ke smírnému řešení sporu a k jednání o nové nájemní smlouvě zaslaných žalované po prvním jednání soudu dal žalobce jasně najevo, že mu jde především o dosažení vyšší náhrady za užívání pozemku žalovanou (požaduje částku 200 000 Kč ročně). Případně (pokud nedosáhne vyšší náhrady) bude usilovat o odstranění zařízení žalované z pozemku žalobce (žádá žalovanou, aby sdělila a doložila, zda je umístění zařízení právě na jeho pozemku skutečně technicky nezbytné, nebo za jde především o řešení ekonomicky výhodné pro žalovanou). Za daného skutkového stavu by tedy měl žalobce dle shora citované judikatury Nejvyššího soudu žalovat na plnění, a to buďto na vydání bezdůvodného obohacení nebo na vyklizení. V obou případech by se jako otázka předběžná řešila otázka existence (trvání nájemního vztahu) a v závislosti na zodpovězení této otázky pak výše nároku žalobce za užívání pozemku žalovanou, případně důvodnost nároku na vyklizení pozemku. Naléhavý právní zájem na určovací žalobě – jeho preventivní charakter je dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu dán tam, kde může zabránit dalším sporům. V tomto případě jim zcela nepochybně zabránit požadované určení nemůže. „Věcné“ rozhodnutí o žalobě, a to ať již o primárním petitu nebo eventuálních petitech, nepochybně v konkrétních podmínkách dané věci nemůže předejít dalším právním sporům ohledně právních poměrů účastníků k pronajatému pozemku. Tímto rozhodnutím by nebyl vytvořen pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu, který by byl zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tj. není dán naléhavý právní zájem na žalobcem požadovaném určení ve smyslu § 80 občanského soudního řádu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. V konstantní judikatuře je bez pochybností uznáváno, že pokud soud dospěje k závěru o nedostatku naléhavého právního zájmu na navrhovaném určení, žalobu zamítne, aniž by se současně zabýval meritem věci. Tedy nedostatek doložení naléhavého právního zájmu je samostatným a prvořadým důvodem, pro který nemůže určovací žaloba obstát a který sám o sobě bez dalšího vede k jejímu zamítnutí. Soud proto žalobu ve všech jejích uplatněných žalobních návrzích s ohledem na shora uvedené závěry výrokem I., II. a III. rozsudku v plném rozsahu zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná byla ve věci plně úspěšná, náleží jí proto právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení. Na náhradě nákladů řízení náleží žalované náhrada nákladů za zastoupení advokátem v řízení dle § 7 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. e) ve spojení s § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen AT), a to za 8 úkonů právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, další porada s klientem dne 16. 6. 2026 přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) AT, písemné podání - vyjádření ve věci samé ze dne 10. 10. 2025, písemné podání - vyjádření ve věci samé ze dne 24. 10. 2025, písemné podání - vyjádření ve věci samé ze dne 19. 6. 2026, písemné podání - vyjádření ve věci samé ze dne 26. 6. 2026 - vše dle § 11 odst. 1 písm. d) AT; dále účast na jednání soudu dne 9. 6. 2026, účast na jednání soudu dne 9. 7. 2026, obojí dle § 11 odst. 1 písm. g) AT. Tarifní hodnota sporu činí dle § 9 odst. 3 písm. e) AT částku 65 000 Kč. Odměna za úkon právní služby činí dle § 7 bodu 5 AT částku 3 700 Kč. Celkem žalované na odměně advokáta za zastupování náleží 29 600 Kč. Žalované dále na nákladech řízení náleží náhrada hotových výdajů zástupce (režijní paušál) za 8 úkonů právní služby po 450 Kč dle § 13 odst. 1,3 § AT, tj. celkem 3 600 Kč. Dále náleží žalované náhrada za ztrátu času advokáta dle § 14 odst. 1,4 AT ve výši 150 Kč za každou i jen započatou půlhodinu. Tato částka byla přiznána za celkem 8 započatých půlhodin strávených na cestě, a to k jednání soudu dne 9. 7. 2026 na trase Praha – Trutnov a zpět, tj. celkem 1 200 Kč. Dále náleží žalované na náhradě nákladů řízení jízdné zástupce k jednání soudu dne 9. 7. 2026 veřejnou autobusovou dopravou ve výši 2 x 200 Kč, tj. 400 Kč (včetně DPH). Zástupce žalované doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. je-li zástupcem v řízení advokát, patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu. Proto k odměně a náhradám přísluší rovněž DPH. Právní služby jsou službami podléhajícími základní sazbě daně. Základní sazba DPH činí 21 %. Žalovaná tedy přísluší na náhradě nákladů řízení rovněž daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad, tedy z částky v celkové výši 34 400 Kč (částka jízdného již DPH zahrnuje), tj. v částce 7 224 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení žalované přiznáno 42 024 Kč. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalované (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Lhůtu k plnění uložené náhrady nákladů řízení stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 8. 9. 2025 ve znění změny žaloby ze dne 30. 3. 2026 připuštěné usnesením ze dne 1. 4. 2026 č.j. 19 C 218/2025-54 domáhal proti žalované určení, že žalované nesvědčí nájemní právo k pozemku parc. č. , stavební parcela,  v k. ú. , adresa,  na dobu do 6. 12. 2039 z nájemní smlouvy č. 53042/1 ze dne 6. 12. 1999, eventuálně určení, že závazkový vztah mezi účastníky založený nájemní smlouvou č. 53042/1 ze dne 6. 12. 1999 je ke dni rozhodnutí soudu nájmem na dobu neurčitou a výpověď žalobce ze dne 21. 7. 2025 tento nájem ukončuje po uplynutí tříměsíční výpovědní lhůty počínaje dnem následujícím po doručení výpovědi dne 21. 7. 2025, či že závazkový vztah mezi účastníky založený nájemní smlouvou č. 53042/1 ze dne 6. 12. 1999 se po uplynutí původní doby nájmu obnovuje jako nájem na dobu jednoho roku podle § 2230 občanského zákoníku, a to za původních smluvních podmínek s výjimkou délky doby nájmu.2. K odůvodnění žaloby uvedl, že dne 6. 12. 1999 byla uzavřena nájemní smlouva č. 53042/1 mezi společností RadioMobil a.s. a (nyní již zemřelým) , jméno FO, , otcem žalobce, jejímž předmětem bylo užívání části pozemků p. č. , číslo pozemku,  a , číslo pozemku,  v k. ú. , adresa,  o celkové výměře 126 m² pro umístění a provoz telekomunikačního zařízení. Smlouva sjednává dobu nájmu 20 let, počátek od účinnosti smlouvy. Zároveň smlouva ujednává, že po uplynutí sjednané doby se smlouva „za týchž podmínek“ obnovuje, pokud nájemce k poslednímu dni sjednané doby neodstraní zařízení, anebo pokud některá ze stran předem písemně neupozorní druhou, že trvá na ukončení ve sjednaném termínu. Smlouva upravuje účinnost tak, že nabývá účinnosti dnem vstupu nájemce za účelem instalace zařízení. Toto datum není žalobci známo. Smlouva č. 53042/1 byla ze strany nájemce (resp. jeho právního předchůdce) předložena jako standardní formulářová smlouva bez reálné možnosti pronajímatele zasahovat do textu; neprobíhalo individuální vyjednávání jednotlivých klauzulí. Žalobce je fyzická osoba, která do práv pronajímatele vstoupila jako právní nástupce původního vlastníka. Vlastnictví pozemků, jejichž část byla a je předmětem nájmu, přešlo na žalobce na základě darovací smlouvy ze dne 2. 9. 2005 a směnné smlouvy ze dne 15. 9. 2005 s právními účinky vkladu 16. 9. 2005. Později došlo k oddělení a vzniku parcely p. č. , stavební parcela, , výměra 126 m², k. ú. , adresa, , vedené na LV , list vlastnictví, , která odpovídá vyčleněné ploše dle původního vymezení ve smlouvě. Ke dni 1. 1. 2023 přešla část obchodního jmění , Anonymizováno,  , Jméno žalované, ., která je právním nástupcem nájemce ve vztahu k dotčené nájemní smlouvě. Žalobce dne 15. 7. 2025 navrhl úpravu (navýšení) nájemného tak, aby více odpovídalo tržní ceně. Žalovaná dne 18. 7. 2025 návrh odmítla. Žalobce má za to, že po uplynutí sjednané doby nájmu se nájemní vztah stal nájmem na dobu neurčitou, mimo jiné s ohledem na změny v osobě účastníků nájemního vztahu. Žalobce dne 21. 7. 2025 odeslal žalované výpověď nájemní smlouvy. Žalovaná dne 31. 7. 2025 sdělila, že výpověď neakceptuje a považuje nájem za nájem na dobu určitou. Nabídku žalobce na uzavření nové smlouvy odmítla.3. Žalobce zdůvodnil svůj naléhavý právní zájem na žalobou požadovaném určení ve smyslu § 80 občanského soudního řádu zejména tím, že na pozemku žalobce parc. č. , stavební parcela,  v katastrálním území , adresa,  je umístěno telekomunikační zařízení žalované, které žalovaná užívá na základě nájemní smlouvy č. 53042/1 ze dne 6. 12. 1999. Tato stavba fakticky určuje využití dotčené části pozemku výhradně pro potřeby žalované a je spjata s dlouhodobým nájemním vztahem, jehož trvání a právní režim jsou mezi účastníky zásadně sporné. Žalovaná tvrdí, že na základě prolongačního ujednání došlo k automatickému prodloužení nájemní smlouvy o dalších 20 let, tedy do roku 2039 (resp. do roku 2040 v závislosti na následně žalovanou doložené účinnosti od 1. 6. 2020), za stejných podmínek jako v roce 1999, a že výpověď žalobce ze dne 21. 7. 2025 je neúčinná. Žalobce naopak tvrdí, že takový výklad prolongační doložky není správný, že po uplynutí původně sjednané doby nelze mechanicky trvat na historických podmínkách bez možnosti jejich rozumné úpravy a že nájemní vztah je za daných okolností vypověditelný, případně podléhá jinému režimu, než uvádí žalovaná. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je tedy dán tím, že bez soudního rozhodnutí přetrvává stav právní nejistoty ohledně existence, obsahu a trvání právního titulu, na jehož základě žalovaná pozemek užívá. Spor mezi účastníky se netýká pouze dílčí otázky výkladu smlouvy, ale samotné existence a rozsahu práva žalované pozemek nadále užívat. Požadované určení je způsobilé odstranit tuto nejistotu, předejít dalším sporům mezi účastníky a vytvořit jednoznačný právní základ pro další uspořádání jejich vztahů. Od tohoto posouzení se odvíjí další uspořádání vztahů mezi účastníky, včetně možnosti sjednat novou nájemní smlouvu odpovídající současným poměrům. Bez určovacího rozsudku přetrvává stav právní nejistoty o tom, v jakém režimu nájemní vztah je (zda a kdy zanikl, popř. zda je na dobu neurčitou nebo se obnovuje ročně či na dobu jinou) a zda výpověď žalobce vyvolává zamýšlené účinky. Námitka žalované o nedostatku naléhavého právního zájmu je proto nedůvodná. Současně žaloba obsahuje všechny rozhodné skutkové okolnosti, identifikaci nájemní smlouvy, vymezení dotčeného pozemku, popis právního nástupnictví účastníků i průběh předžalobní komunikace včetně výpovědi nájmu. Petity směřují k určení právního režimu nájemního vztahu a práv žalované k užívání pozemku. Jsou dostatečně určité a projednatelné. Subsidiární petity vycházejí ze stejného sporu o existenci nájemního práva a nejsou závislé na posouzení platnosti výpovědi. Cílem žaloby pak není bezpodmínečně dosáhnout odstranění stožáru žalované z pozemku ani bránit provozu telekomunikační infrastruktury. Cílem je odstranit sporný výklad smlouvy a zjednat jasný a vyvážený právní rámec dalšího užívání pozemku žalovanou.4. Dle žalobce čl. 6 odst. 1 nájemní smlouvy č. 53042/1 neobsahuje zcela jednoznačné a určité ujednání o automatické obnově vždy o dalších 20 let. Z textu smlouvy toto výslovně nevyplývá. Má-li být vlastník omezen celým dalším dvacetiletým obdobím měl by být takový důsledek ve smlouvě vyjádřen výslovně a bez rozumných pochybností. Jde-li o ujednání připouštějící více výkladů, přichází podpůrně v úvahu výkladové pravidlo dle § 557 o.z., které váže nejasnost k tíži toho, kdo formulaci použil, tedy žalované. Při absenci dostatečně určité smluvní úpravy délky obnovy nájmu pak dopadá na smluvní vztah účastníků obecná úprava nájmu a subsidiárně § 2230 o.z., případně právní úprava nájmu prostoru sloužícího podnikání podle § 2302 a násl. Tedy mohla nastat nanejvýš zákonná obnova nájmu, přičemž datum účinnosti smlouvy (datum vstupu nájemce na pozemek za účelem instalace zařízení), který není žalobci ke dni podání žaloby znám, by měla doložit žalovaná.5. Pokud žalovaná odkazuje na veřejný zájem, pak lze tento zájem naplnit uzavřením férové smlouvy s vlastníkem nebo využitím zákonných institutů, které s veřejným zájem výslovně pracují a současně chrání práva vlastníka.6. V podání doručeném soudu dne 23. 6. 2026 žalobce uvedl, že v rámci pokusu o mimosoudní vyřešení sporu žalovaná předložila návrh nové nájemní smlouvy, kde nově a výslovně počítá mj. se sdíleným režimem, technologiemi třetích subjektů a možností zřídit třetí osobě užívací právo k předmětu nájmu nebo jeho částí. Tato skutečnost je dle žalobce významná pro probíhající řízení, neboť otevírá otázku, zda žalovaná nebo její právní předchůdci již v minulosti umožňovali třetím subjektům užívání zařízení umístněné na pozemku žalobce. Dle žalobce ujednání ve smlouvě o nájmu neumožňuje žalované bez dalšího komerčně umožňovat třetím subjektům využívání zařízení žalované na pozemku žalobce. Zjištění uvedených skutečností je důležité pro posouzení, zda žalovaná užívala a užívá předmět nájmu v souladu s nájemní smlouvou a dále případné komerční využívání infrastruktury žalované ve prospěch třetích subjektů může mít význam pro hodnocení povahy a rozsahu práv, které žalovaná v předmětné lokalitě uplatňuje. K tomu žalobce navrhl uložení vysvětlovací povinnosti žalované a předložení příslušných interních, obchodních, účetních, smluvních a technických dokumentů žalované.7. Konečně žalobce po předložení protokolu o předání staveniště (dne 1. 6. 2020) žalovanou uvedl, že toto potvrzuje, že mezi účastníky není jasno ani o rozhodných datech, která mají být pro trvání nájemního vztahu podstatná.Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že ji neuznává a považuje za nedůvodnou.8. V prvé řadě žalovaná namítla, že žalobce nemá naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu § 80 o. s. ř. Ustálená judikatura přitom nepřipouští, aby se účastník, který sám učinil jednostranné právní jednání směřující k ukončení smlouvy, domáhal soudního určení jeho platnosti. Určovací žaloba taktéž neslouží k dodatečnému potvrzování či výkladu vlastních právních úkonů. Ani případné vyhovění žalobě by navíc nepřineslo konečné řešení sporu, ale naopak by mohlo vést k dalším navazujícím řízením. Již z tohoto důvodu žalovaná navrhla žalobu zamítnout.9. Pro případ, že soud dospěje k odlišnému závěru ohledně projednatelnosti žaloby ve vztahu k § 80 os.r., žalovaná uvedla, že žaloba nesplňuje požadavky kladené na vylíčení rozhodujících skutečností podle § 79 odst. 1 a § 42 odst. 4 o. s. ř. Řada skutkových tvrzení je neúplná, nepřesná nebo vnitřně rozporná, takže neumožňuje spolehlivě posoudit skutkový základ věci. Žalobce neunáší břemeno tvrzení, které nelze nahradit pouhým předložením listinných důkazů. Žalovaná potvrdila žalobcem tvrzené skutečnosti o existenci nájemní smlouvy uzavřené dne 6. 12. 1999, dále co do označení dotčených nemovitostí a navazujících změn v osobách účastníků. Současně uvedla, že na předmětném pozemku má umístěna zařízení veřejné komunikační sítě, a to na základě platné a účinné nájemní smlouvy, za kterou řádně hradí sjednané nájemné. Tvrzení žalobce týkající se vzniku a uzavření smlouvy považuje za účelová a nepodložená a odmítá zejména tvrzení, že právní předchůdce žalobce neměl možnost ovlivnit obsah smlouvy, či že smlouva má adhezní charakter. Nelze aplikovat výkladová pravidla občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 na smlouvu uzavřenou v roce 1999. Žalovaná trvá na tom, že nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou a nadále trvá. Dále pak ustanovení § 2230 a § 2231 občanského zákoníku na danou věc nedopadají, neboť vztah účastníků se řídí platnou smlouvou obsahující vlastní úpravu délky trvání nájmu. Podle žalované je současný spor motivován především snahou žalobce dosáhnout výrazného navýšení ekonomického prospěchu z nájmu. Žalovaná považuje tento postup za rozporný se zásadou poctivosti a dobrých mravů.10. Po doplnění a změně žaloby žalobcem žalovaná uvedla, že ani po změně žaloby připuštěné soudem není dán naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení. Dle žalované pravá podstata sporu není mezi účastníky ohledně doby trvání nájmu, jak je patrné i z výpovědi nájemní smlouvy žalobcem z 7/2025. Pravá podstata sporu je z pohledu žalobce čistě ekonomická, když spor vznikl až tehdy, když žalovaná nepřistoupila na návrh žalobce na zvýšení nájemného na částku 150 000 Kč ročně. Jinou změnu podmínek žalobce nenavrhl. Současně žalobce po několik let nezpochybňoval prodloužení nájemní smlouvy, po celou dobu inkasoval nájemné a následně ji sám vypověděl. I tyto skutečnosti podle názoru žalované zpochybňují tvrzení o existenci naléhavé potřeby soudního určení.11. K otázce výkladu čl. 6 odst. 1 nájemní smlouvy žalovaná uvedla, že sjednaný mechanismus automatického prodloužení nájmu není v obdobných právních vztazích neobvyklý a nezakládá nevyváženost práv a povinností stran. Text čl. 6 odst. 1 nájemní smlouvy je dostatečně určitý a srozumitelný. Žalobce navíc po řadu let prodloužení smlouvy nezpochybňoval a z nájemního vztahu nadále čerpal ekonomický prospěch. Nájemné bylo v průběhu trvání smlouvy opakovaně navyšováno a žalobce měl možnost kdykoli navrhnout úpravu smluvních podmínek. Podle předávacího protokolu byl nájemní vztah fakticky zahájen dne 1. 6. 2000 a k prodloužení smlouvy došlo dne 1. 6. 2020. Od té doby nájemní vztah pokračuje a nájemné je řádně hrazeno. Žalovaná souhlasí s tvrzením žalobce, že způsob využití pozemku je dlouhodobě spojen s existencí stavby umístěné na pozemku. Žalovaná se přitom nebrání jednání o úpravě podmínek nájmu. Dosavadní návrhy žalobce však směřovaly výlučně k výraznému zvýšení nájemného, které žalovaná považovala za nepřiměřené, proto na ně nepřistoupila.12. K doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů žalobce ze dne 23. 6. 2026 žalovaná uvedla, že žalobce jím rozšířil předmět řízení o nové skutkové okolnosti týkající se užívání stožáru a související infrastruktury třetími osobami, údajných ekonomických přínosů i technických aspektů umístění zařízení na pozemku žalobce. Tyto skutečnosti však dosud nebyly součástí žalobních tvrzení ani následných procesních podání žalobce a nepředstavují ani reakci na nově tvrzené skutečnosti ze strany žalované. Uvedená tvrzení byla uplatněna až po koncentraci řízení, aniž by byly splněny podmínky některé ze zákonných výjimek podle § 118b o. s. ř. Jejich procesní uplatnění je proto nepřípustné. Nadto jsou tato tvrzení pro posouzení věci právně bezvýznamná. Předmětem řízení není ekonomické hodnocení užívání pozemku, výše nájemného ani obchodní či technické aspekty činnosti žalované, nýbrž posouzení nároku vymezeného žalobou. Otázky nastolené žalobcem proto přesahují rámec tohoto řízení. Žalovaná z uvedených důvodů nesouhlasí s návrhem žalobce na předložení interních, obchodních, účetních, smluvních a technických dokumentů. Žalovaná konečně odmítá závěr žalobce, že předložením protokolu o předání staveniště byl posílen jeho naléhavý právní zájem. Tato listina byla předložena výlučně za účelem objasnění počátku nájemního vztahu a nijak nezpochybňuje právní titul žalované, přičemž doposud žalovaná shodně s žalobcem kompromisně kalkulovala s účinností nájmu k roku 1999.Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:13. Právní předchůdce žalobce , jméno FO, , r.č. , RČ,  uzavřel dne 6. 12. 1999 s právním předchůdcem žalované společností , Anonymizováno,  , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., IČ , IČO,  smlouvu o nájmu č. 53042/1 na pronájem části pozemků p.č. , číslo pozemku,  a , číslo pozemku,  v k. ú. , adresa,  zapsané na LV č. , list vlastnictví,  o celkové výměře 126 m2 (vymezené geometrickým coby přílohou smlouvy) pro umístnění telekomunikačního zařízení nájemce s účinností ode dne vstupu nájemce za účelem instalace zařízení. Nájem byl sjednán na dobu 20 let počínaje dnem účinnosti smlouvy s tím, že po uplynutí sjednané doby nájmu se tato za týchž podmínek, za jakých byla původně sjednána, obnovuje, pokud nájemce neodstraní k poslednímu dni sjednané doby nájmu své telekomunikační zařízení nebo jedna ze stran písemně předem neupozorní druhou stranu, že trvá na jejím ukončení ve sjednaném termínu. Nájemné bylo sjednáno ve výši 25 000 kč ročně s valorizací o výši inflace. Dle předávacího protokolu o předání stanoviště základnové stanice GSM společnosti RadioMobil došlo ke vstupu na předmětné pozemky za účelem instalace zařízení (realizace základové stanice GM) dne 1. 6. 2000. Vlastnictví pozemku, který je předmětem nájmu (nyní parcela p. č. , stavební parcela, , výměra 126 m², k. ú. , adresa, , vedené na LV , list vlastnictví, ) přešlo na žalobce na základě darovací smlouvy ze dne 2. 9. 2005 a směnné smlouvy ze dne 15. 9. 2005 s právními účinky vkladu 16. 9. 2005 (viz výpis z katastru nemovitostí LV č. , list vlastnictví,  pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, ). Dle nesporných tvrzení účastníků ke dni 1. 1. 2023 přešla část obchodního jmění , Anonymizováno, ., IČ , IČO,  (dříve RadioMobil a.s.) na žalovanou, která se tak stala právním nástupcem nájemce z předmětné nájemní smlouvy. Z výše uvedeného vyplývá, že je dána aktivní legitimace žalobce (viz § 680 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku platného a účinného do 31. 12. 2013) a dále pasivní legitimace žalované v řízení.14. Žalobce oslovil žalovanou dopisem ze dne 15. 7. 2025 výzvou ke zvýšení nájemného a po odmítnutí žalovanou jí adresoval výpověď nájemní smlouvy ze dne 21. 7. 2025 s tříměsíční výpovědní lhůtou s tím, že důvodem výpovědi je skutečnost, že nedošlo k akceptaci návrhu žalobce na úpravu nájemného ve výši odpovídající tržní hodnotě obdobných nájmů. Dále uvedl, že v případě, že žalovaná pozemek nevyklidí, bude nucen podat žalobu na vyklizení a domáhat se náhrady za bezdůvodné obohacení vzniklé neoprávněným užíváním pozemku. Žalovaná dopisem ze dne 31. 7. 2025 výpověď odmítla jako neoprávněnou. V rámci předžalobní korespondence žalobce nabízel žalované uzavření nové nájemní smlouvy na 10 let s ročním nájemným 120 000 Kč (přípis z 5. 8. 2025) a následně 150 000 Kč (přípis z 26. 8. 2025) s každoroční valorizací o inflaci. Žalovaná vyjádřila ochotu ukončit stávající nájemní vztah dohodou a uzavřít novu nájemní smlouvu s ročním nájemným 80 000 Kč. Dále již v průběhu toho řízení, v rámci pokusu o smírné vyřešení sporu, žalobce ve výzvě adresované žalované požadoval nájemné ve výši 200 000 Kč ročně s každoroční valorizací s tím, že je připraven jednat o dalších smluvních podmínkách, zejména o době trvání nájmu, způsobu jeho případného obnovení, přesném rozsahu užívání pozemku dalších podmínkách. Pro případ možného budoucího řešení právního vztahu účastníků formou služebnosti žádal po žalované sdělení a doložení, zda je umístnění zařízení na předmětném pozemku žalobce skutečně technicky nezbytné, nebo zda jde o řešení ekonomicky výhodné pro žalovanou. Mezi účastníky k mimosoudní dohodě nedošlo.15. Žalobce předložil soudu doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů ze dne 23. 6. 2023 doručený soudu téhož dne, ve kterém žádal rozsáhlé doplnění dokazování ke způsobu a rozsahu užívání telekomunikačního zařízení žalované umístněného na pozemku žalobce na základě předmětné nájemní smlouvy. Soud k uvedenému doplnění nepřihlížel, neboť bylo podáno po koncentrační lhůtě dle § 118b odst. 1, 3 o. s. ř. poskytnuté soudem při jednání dne 9. 6. 2026, o čemž byli účastníci výslovně poučeni. Současně je navržené doplnění dokazování obsažené v podání ze dne 23. 6. 2026 nadbytečné, a to jak s ohledem na závěr soudu o nedostatku naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, jak je podrobně odůvodněno níže, tak s ohledem na žalobcem vymezený předmět řízení.16. K námitce žalované o neprojednatelnosti žaloby soud dospěl k následujícímu závěru:Žaloba má základní náležitosti nezbytné k jejímu projednání. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2022, sp. zn. 26 Cdo 1273/2022: „Řízení o určovací žalobě podle § 80 OSŘ se zahajuje na návrh (z podnětu žaloby) a jde v něm (poté, co je shledán naléhavý právní zájem na požadovaném určení) o posouzení, zda tu (podle stavu ke dni vyhlášení rozhodnutí – § 154 odst. 1 OSŘ) určité právo nebo právní vztah je či není. Obecně platí, že žaloba (včetně žaloby podle § 80 OSŘ) musí vedle obecných náležitostí podání uvedených v § 42 odst. 4 OSŘ obsahovat mimo jiné i údaj o tom, čeho se žalobce domáhá, tj. žalobní návrh – tzv. petit (srov. § 79 odst. 1 větu druhou OSŘ). Žalobní petit musí být přesný, určitý a srozumitelný a musí vycházet z vylíčení rozhodujících skutečností. Požadavek, aby ze žaloby bylo patrno, čeho se žalobce domáhá, však neznamená, že by žalobce byl povinen učinit soudu návrh na znění výroku jeho rozsudku.“ Žaloba obsahuje všechny základní náležitosti ve smyslu § 42 odst. 4 o.s.ř. a náležitosti žaloby ve smyslu § 79 odst. 1 o.s.ř., a to včetně dostatečně určitého a srozumitelného vymezení žalobního petitu, když eventuální petit platná právní úprava připouští. K tomu viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 4. 4. 2007 sp. zn. 28 Cdo 579/2007 a dále rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2439/2020, které mj. uvádí: „Rozhoduje-li soud o eventuálním petitu pouze v případě nemožnosti vyhovění primárnímu petitu, který zamítne, je vyloučeno uvažovat o tom, že mezi primárním a eventuálním petitem může být logický rozpor, v jehož důsledku by nebylo z žaloby patrné, čeho se žalobce domáhá.“17. K otázce naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení soud uvádí následující:Dle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., v platném a účinném znění, občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.Soudní praxe je dlouhodobě jednotná v názoru, že existence naléhavého právního zájmu na navrhovaném určení je ve smyslu citovaného ustanovení u určovací žaloby nezbytnou podmínkou její přípustnosti. Soud se tedy v prvé řadě zabýval otázkou existence naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení a dospěl k následujícímu závěru.Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2019 sp. zn. 26 Cdo 2147/2018: „Soudní praxe je dlouhodobě ustálena v názoru, že určovací žaloba je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu ve smyslu § 80 písm. c/ o.s.ř.; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Přitom příslušné právní závěry se vážou nejen k žalobě na určení jako takové, ale také k tomu, jakého konkrétního určení se žalobce domáhá (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu z 27. března 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96, uveřejněné pod č. 21/1997 časopisu Soudní judikatura, a dále např. z 26. května 2015, sp. zn. 26 Cdo 522/2015 /ústavní stížnost podanou proti citovanému rozhodnutí odmítl Ústavní soud České republiky usnesením z 15. prosince 2015, sp. zn. I. ÚS 2607/15). Kromě toho je určovací žaloba podle § 80 písm. c/ o.s.ř. prostředkem umožňujícím poskytnutí ochrany právnímu postavení žalobce dříve, než toto jeho postavení bylo porušeno, takže jejím cílem je zásadně poskytnutí preventivní ochrany; není proto opodstatněna zpravidla tam, kde právní vztah nebo právo byly porušeny a kde je třeba domáhat se ochrany žalobou na plnění.“Dále viz pro toto řízení relevantní závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2023 sp. zn. 23 Cdo 2387/2022, který uvádí: „Naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým, a nemá-li žalobce k dispozici jiný právní prostředek, jehož pomocí by mohl své právo hájit účinněji. Prostřednictvím určovací žaloby nelze řešit otázky, které mají význam jen pro jiné již probíhající řízení (v němž je lze řešit jako předběžné otázky) nebo které mají být podle zákona řešeny v jiném řízení; určovací žaloba je nepřípustná tam, kde neslouží potřebám praktického života, ale jen ke zbytečnému rozmnožování sporů (k tomu srov. zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2000 sp. zn. 21 Cdo 267/2000, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017 sp. zn. 27 Cdo 5581/2016, ze dne 24. 4. 2018, sp. zn. 27 Cdo 223/2018 či ze dne 23. 10. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3306/2019).“ Obdobně též rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 26 Cdo 2653/2025 ze dne 17. 12. 2025, které uvádí: „Žaloba o určení podle ustanovení § 80 o. s. ř. nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti. Vyslovený předpoklad však nelze chápat všeobecně. Prokáže-li žalobce, že má právní zájem na tom, aby bylo určeno určité právo nebo právní poměr, přestože by mohl žalovat přímo na splnění povinnosti, nelze mu určovací žalobu odepřít. Za nedovolenou - při možnosti žaloby na plnění - lze považovat určovací žalobu jen tam, kde by nesloužila potřebám praktického života, nýbrž jen ke zbytečnému rozmnožování sporů. Jestliže se určením, že tu právní vztah nebo právo je či není, vytvoří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu (a předejde se tak žalobě o plnění či dalším žalobám o plnění u opětujícího se plnění), je určovací žaloba přípustná i přesto, že je možná také žaloba na splnění povinnosti (srov. například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96, ze dne 22. 2. 2001, sp.zn. 22 Cdo 2534/99, ze dne 29. 4. 2003, sp. zn. 21 Cdo 58/2003, uveřejněném pod č. 2/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 11. 1. 2011, sp. zn. 21 Cdo 3820/2009, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 3. 2025, sp. zn. 21 Cdo 3278/2024).V rozsudku ze dne 17. 4. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1734/2013 Nejvyšší soud uvedl, že otázka platnosti smlouvy – stejně jako otázka existence závazkového právního vztahu smlouvou založeného – je otázkou předběžnou v rámci věcného posuzování povinnosti dlužníka plnit, resp. práva věřitele na plnění. Protože pravomocný rozsudek o kladné či záporné určovací žalobě – ať již o platnosti (neplatnosti) právního úkonu, nebo o existenci (neexistenci) závazkového právního vztahu (pohledávky) – netvoří ve vztahu mezi týmiž účastníky překážku věci pravomocně rozsouzené k žalobě na plnění založené na tomtéž právu (§ 159a odst. 5 o.s.ř.), nelze ani dospět k závěru, že rozhodnutí o požadovaném určení je způsobilé vytvořit pevný základ pro právní vztahy účastníků sporu.18. Soud ke všemu shora uvedenému uzavírá, že byť žalobce k odůvodnění svého naléhavého právního zájmu na požadovaném určení uváděl, že rozhodnutí soudu o požadovaném určení je nezbytné čistě pro odstranění stavu právní nejistoty ohledně existence a rozsahu práva žalované užívat pozemek žalobce, pak zejména z vyjádření žalobce ve věci po jednání dne 9. 6. 2026, z výzvy ke smírnému řešení sporu a k jednání o nové nájemní smlouvě, která byla soudu doručena dne 10. 6. 2026 spolu s vyjádřením žalobce a z doplnění skutkových tvrzení a důkazního návrhu žalobce z 23. 6. 2026 jednoznačně vyplývá, že sporná mezi účastníky je otázka výše nájemného. Žalobce v tomto kontextu pak řeší především otázku profitu žalované z nájmu (jeho výše), kdy zodpovězení této otázky by pak mělo mít vliv na profit žalobce z předmětné nájemní smlouvy (výši nájemného). Řešení této otázky by však mělo relevanci v případě, že by se žalobce domáhal žalobou na plnění vydání bezdůvodného obohacení žalované. Pak by se jako předběžná otázka řešilo, zda existuje (trvá) právní titul žalované k užívání pozemku žalobce a v případě, že nedošlo k jeho obnovení (tj. už neexistuje, netrvá) by se řešila výše bezdůvodného obohacení žalované na úkor žalobce. Zejména ve vyjádření doručeném soudu dne 23. 6. 2026 a ve výzvách ke smírnému řešení sporu a k jednání o nové nájemní smlouvě zaslaných žalované po prvním jednání soudu dal žalobce jasně najevo, že mu jde především o dosažení vyšší náhrady za užívání pozemku žalovanou (požaduje částku 200 000 Kč ročně). Případně (pokud nedosáhne vyšší náhrady) bude usilovat o odstranění zařízení žalované z pozemku žalobce (žádá žalovanou, aby sdělila a doložila, zda je umístění zařízení právě na jeho pozemku skutečně technicky nezbytné, nebo za jde především o řešení ekonomicky výhodné pro žalovanou). Za daného skutkového stavu by tedy měl žalobce dle shora citované judikatury Nejvyššího soudu žalovat na plnění, a to buďto na vydání bezdůvodného obohacení nebo na vyklizení. V obou případech by se jako otázka předběžná řešila otázka existence (trvání nájemního vztahu) a v závislosti na zodpovězení této otázky pak výše nároku žalobce za užívání pozemku žalovanou, případně důvodnost nároku na vyklizení pozemku. Naléhavý právní zájem na určovací žalobě – jeho preventivní charakter je dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu dán tam, kde může zabránit dalším sporům. V tomto případě jim zcela nepochybně zabránit požadované určení nemůže. „Věcné“ rozhodnutí o žalobě, a to ať již o primárním petitu nebo eventuálních petitech, nepochybně v konkrétních podmínkách dané věci nemůže předejít dalším právním sporům ohledně právních poměrů účastníků k pronajatému pozemku. Tímto rozhodnutím by nebyl vytvořen pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu, který by byl zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tj. není dán naléhavý právní zájem na žalobcem požadovaném určení ve smyslu § 80 občanského soudního řádu.19. V konstantní judikatuře je bez pochybností uznáváno, že pokud soud dospěje k závěru o nedostatku naléhavého právního zájmu na navrhovaném určení, žalobu zamítne, aniž by se současně zabýval meritem věci. Tedy nedostatek doložení naléhavého právního zájmu je samostatným a prvořadým důvodem, pro který nemůže určovací žaloba obstát a který sám o sobě bez dalšího vede k jejímu zamítnutí. Soud proto žalobu ve všech jejích uplatněných žalobních návrzích s ohledem na shora uvedené závěry výrokem I., II. a III. rozsudku v plném rozsahu zamítl.20. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná byla ve věci plně úspěšná, náleží jí proto právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení. Na náhradě nákladů řízení náleží žalované náhrada nákladů za zastoupení advokátem v řízení dle § 7 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. e) ve spojení s § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen AT), a to za 8 úkonů právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, další porada s klientem dne 16. 6. 2026 přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) AT, písemné podání - vyjádření ve věci samé ze dne 10. 10. 2025, písemné podání - vyjádření ve věci samé ze dne 24. 10. 2025, písemné podání - vyjádření ve věci samé ze dne 19. 6. 2026, písemné podání - vyjádření ve věci samé ze dne 26. 6. 2026 - vše dle § 11 odst. 1 písm. d) AT; dále účast na jednání soudu dne 9. 6. 2026, účast na jednání soudu dne 9. 7. 2026, obojí dle § 11 odst. 1 písm. g) AT. Tarifní hodnota sporu činí dle § 9 odst. 3 písm. e) AT částku 65 000 Kč. Odměna za úkon právní služby činí dle § 7 bodu 5 AT částku 3 700 Kč. Celkem žalované na odměně advokáta za zastupování náleží 29 600 Kč. Žalované dále na nákladech řízení náleží náhrada hotových výdajů zástupce (režijní paušál) za 8 úkonů právní služby po 450 Kč dle § 13 odst. 1,3 § AT, tj. celkem 3 600 Kč. Dále náleží žalované náhrada za ztrátu času advokáta dle § 14 odst. 1,4 AT ve výši 150 Kč za každou i jen započatou půlhodinu. Tato částka byla přiznána za celkem 8 započatých půlhodin strávených na cestě, a to k jednání soudu dne 9. 7. 2026 na trase Praha – Trutnov a zpět, tj. celkem 1 200 Kč. Dále náleží žalované na náhradě nákladů řízení jízdné zástupce k jednání soudu dne 9. 7. 2026 veřejnou autobusovou dopravou ve výši 2 x 200 Kč, tj. 400 Kč (včetně DPH). Zástupce žalované doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. je-li zástupcem v řízení advokát, patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu. Proto k odměně a náhradám přísluší rovněž DPH. Právní služby jsou službami podléhajícími základní sazbě daně. Základní sazba DPH činí 21 %. Žalovaná tedy přísluší na náhradě nákladů řízení rovněž daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad, tedy z částky v celkové výši 34 400 Kč (částka jízdného již DPH zahrnuje), tj. v částce 7 224 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení žalované přiznáno 42 024 Kč. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalované (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).21. Lhůtu k plnění uložené náhrady nákladů řízení stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSTU:2026:19.C.218.2025.1","publishedAt":"2026-10-29","decisionAt":"2026-07-09","caseNumber":{"senate":19,"registry":"C","index":218,"year":2025,"pageNumber":97},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Pavla","lastName":"Ondráčková","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSTU","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"určovací žaloba podle § 80 o. s. ř.","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"11","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"2302","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"42","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"79","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"80","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"118b","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"137","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"159a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"680","lexNumber":40,"lexYear":1964,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2230","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2231","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["SLUZEBNOST","SMLOUVA_DAROVACI","NAKLADY_RIZENI","BEZDUVODNE_OBOHACENI","OBCHODNI_JMENI","PASIVNI_LEGITIMACE","LHUTY","SMLOUVA_SMENNA","NEPLATNOST_PRAVNIHO_UKONU","DOKAZOVANI","NAHRADA_NAKLADU","SMLOUVA_NAJEMNI"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}