{"uuid":"488cda9e-77b9-4e2a-93e8-0c63bf3b2b38","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Opavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Lucií Koupilovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátem JUDr. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 21 417,03 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 500,01 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11, 75 % ročně z částky 6 500,01 Kč od 26. 2. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba, podle které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 4 199,99 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 700 Kč od 4. 2. 2023 do 25. 2. 2023, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 199,99 Kč od 26. 2. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 733,68 Kč, částku ve výši 9 624,63 Kč („ kapitalizovaný úrok“), smluvní pokutu ve výši 2 279,10 Kč a částku ve výši 482 Kč (náklady spojené s uplatněním pohledávky), se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Opavě doplatek soudního poplatku ve výši 271 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 500,01 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11, 75 % ročně z částky 6 500,01 Kč od 26. 2. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.\nII. Žaloba, podle které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 4 199,99 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 700 Kč od 4. 2. 2023 do 25. 2. 2023, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 199,99 Kč od 26. 2. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 733,68 Kč, částku ve výši 9 624,63 Kč („ kapitalizovaný úrok“), smluvní pokutu ve výši 2 279,10 Kč a částku ve výši 482 Kč (náklady spojené s uplatněním pohledávky), se zamítá.\nIII. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Opavě doplatek soudního poplatku ve výši 271 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.\nIV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení částky 21 417,03 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" s žalovanou uzavřela společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen„ poskytovatel úvěru“ nebo„ právní předchůdkyně žalobkyně“) Smlouvu o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" na základě které žalovaná obdržela hotovost ve výši 15 000 Kč. Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala splácet také příslušenství úvěru za dobu jeho trvání v celkové výši 12 888 Kč (jedná se o kapitalizovaný smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek, vše dále označeno žalobkyní jako„ kapitalizovaný úrok“). Poskytnutou částku, tj. jistinu a příslušenství („ kapitalizovaný úrok“), se žalovaná zavázala splatit ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy, a splatnost poslední splátky k ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalovaná na svůj závazek uhradila toliko 8 499,99 Kč (úhrada byla v částce 4 300 Kč započtena na jistinu a v částce 4 199,99 Kč na sjednané příslušenství); ohledně zbytku závazku (tj. 10 700 Kč na jistině a 8 688,01 Kč na příslušenství) se dostala do prodlení. Počínaje ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" je žalovaná v prodlení, v důsledku čehož vzniklo poskytovateli úvěru právo na zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" uzavřeli poskytovatel úvěru a žalobkyně Rámcovou smlouvu o postupování pohledávek a následně dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" Dílčí smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které poskytovatel úvěru postoupil svou pohledávku za žalovanou z předmětné smlouvy o úvěru s účinky k ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" na žalobkyni. Žalobkyně v řízení z postoupené pohledávky uplatňovala nesplacenou jistinu ve výši 10 700 Kč, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 732,08 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5 109,79 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 969,07 Kč, nesplacený inkasní poplatek ve výši 1 877,07 Kč, postoupený smluvní úrok ve výši 15% z nesplacené jistiny 10 700 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" v částce 936,62 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny 10 700 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" v částce 733,68 Kč, účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání v částce 482 Kč za odchozí dopis, odchozí doporučený dopis, telefonický hovor a návštěvu terénního pracovníka, a smluvní pokutu ve výši 2 279,10 Kč (0,1% denně z nesplacené jistiny 10 700 Kč za období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Mimo to žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem zesplatnění závazku (tj. 11,75 % p. a.) z jistiny 10 700 Kč od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení. Ačkoliv byla žalovaná před podáním žaloby dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky, dlužnou částku neuhradila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Dle tvrzení žalobkyně poskytovatel úvěru před poskytnutím úvěru provedl vyhodnocení úvěruschopnosti žalované ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. Posouzení provedl na základě informací, které mu žalovaná poskytla v žádosti o úvěr, a ověřil z žalovanou doložených dokladů. Po ověření informací neměl poskytovatel důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Ve věci bylo nařízeno jednání na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", žalobkyně se z jednání omluvila, o odročení jednání požádáno nebylo, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Dle ust. § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci jednal v nepřítomnosti účastníků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Ze smlouvy o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud zjistil, že ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" uzavřel poskytovatel úvěru s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které jí poskytl finanční částku – spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč v hotovosti s tím, že úvěr a související poplatky bude žalovaná splácet v měsíčních splátkách po 1 992 Kč. K otázce aktivní legitimace žalobkyně ve sporu soud provedl důkaz oznámením o postoupení pohledávky z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" včetně poštovního podacího archu z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zjistil, že právní předchůdkyně oznámila žalované postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni; dopis byl podán na poště k odeslání ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a adresován na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"ulice a číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":", což je adresa, kterou žalovaná označila ve smlouvě. V dopise byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky do 10 dnů od obdržení dopisu. Soud dále provedl důkaz Výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", z něhož zjistil, že žalobkyně u žalované eviduje tyto mimosoudní náklady: obyčejný dopis z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a dvě cesty terénního pracovníka ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Z dopisu žalobkyně ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo soudem zjištěno, že žalobkyně informovala žalovanou mj. o cenách úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky. K naplnění povinnosti posouzení úvěruschopnosti žalované stran poskytovatele úvěru provedl soud důkaz žádostí o úvěr ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", z níž zjistil, že žalovaná požádala o úvěr 20 000 Kč s tím, že její měsíční příjem činí 11 281 Kč, je starobní důchodkyní, ovdovělá, bydlí u dcery a nemá žádnou vyživovací povinnost. Žalovaná uvedla, že její měsíční výdaje činí celkem 6 343 Kč, s tím že 1 483 Kč z této částky připadá na srážky ze mzdy. Ke svému příjmu měla žalovaná doložit 2x rozhodnutí ČSSZ a poštovní ústřižky, žalobkyně však soudu nic z těchto listin nepředložila. Ke svým výdajům žalovaná nedoložila ničeho. Žalobkyně soudu nepředložila žádné doklady, z nichž by bylo možné dovodit, že poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy výdaje žalované ověřoval, případně zkoumal majetkové poměry žalované v některém z veřejně dostupných registrů dlužníků, a to za situace, kdy žalovaná evidentně měla jiné splatné závazky, když v žádosti uvedla srážky ze mzdy. S ohledem na uvedené, jak je vysvětleno níže, soud posoudil předmětnou smlouvu jako neplatnou a další dokazování týkající se poměrů či podmínek uzavřené úvěrové smlouvy již neprováděl pro nadbytečnost.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Žaloba je důvodná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. Je-li předmětná smlouva sjednána jako spotřebitelská, přičemž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1), je poskytovatel povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86). Nesplní-li poskytovatel tuto svou povinnost, je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1). Podle věty druhé § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění platném do 28. 5. 2022 se této neplatnosti musí spotřebitel dovolat v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Ustálená judikatorní praxe však zastává názor, že neposoudí-li poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle § 86 ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení č. 351/2013 Sb., pokud si jinou výši strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti právního jednání přihlíží i bez návrhu, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud k neplatnosti právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. Žalobkyně neprokázala, že by poskytovatel úvěru svou zákonnou povinnost zkoumat řádně a s odbornou péčí úvěruschopnost žalované splnil a proto je předmětná smlouva o úvěru ex lege neplatná (§ 87 odst. 1 věta první zákona). Poskytovatel vyšel z informací, jež mu žalovaná poskytla v žádosti, ale především informace o příjmech ani výdajích žalované nikterak neověřil. Právní předchůdkyně žalobkyně nepostupovala jako profesionál a řádně se nezabývala poměry žalované, aby ji ochránila před nezodpovědným zadlužením. Nevyžádala si od žalované žádné podklady, z nichž by bylo možno zjistit, jak skutečně hospodaří, a zda její příjem stačí k pokrytí všech jejích potřeb. Za situace, kdy žalovaná uvedla, že má srážky ze mzdy (příjmu), byl poskytovatel úvěru povinen ověřit její aktuální majetkové poměry, především to, jaké další závazky žalovaná má, případně zda nemá též další závazky, jež dosud nejsou splatné. Poskytovatel úvěru však neprovedl lustraci žalované ve známých databázích dlužníků a nedostál tak své zákonné povinnosti dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Lze tedy shrnout, že právní předchůdkyně žalobkyně z předložených informací dospěla k nedůvodnému a nepodloženému závěru o schopnosti žalované úvěr splácet, přičemž sankcí za porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je neplatnost úvěrové smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Žalovaná získala na úkor žalobkyně, která předmětnou pohledávku postoupením nabyla, majetkový prospěch v podobě poskytnuté částky bez právního důvodu a je povinna ji vrátit jako bezdůvodné obohacení. Ve vztahu k povinnosti žalované vrátit bezdůvodné obohacení aplikoval soud ust. § 1958 odst. 2 o. z. Pro určení splatnosti bezdůvodného obohacení je rozhodné doručení výzvy věřitele a uplynutí lhůty„ bez zbytečného odkladu“, případně uplynutí lhůty, kterou věřitel dlužníkovi poskytne. Žalobkyně odeslala výzvu žalované dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ve výzvě žalované poskytla 10 denní lhůtu od doručení výzvy. Podle domněnky dojití (§ 573 o. z.) výzva žalované došla ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalovaná se tak dostala do prodlení dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Nereagovala-li žalovaná nikterak na tuto výzvu žalobkyně k plnění, a v řízení zůstala zcela nečinná, neuplatnila ani svoji námitku nepřiměřenosti žalobcem navrhované lhůty k plnění ve smyslu § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ. Žalovaná obdržela částku ve výši 15 000 Kč, dle žalobních tvrzení na úvěr uhradila 8 499,99 Kč. Soud proto žalobkyni přiznal částku 6 500,01 Kč a rozhodl, že žalovaná je povinna vrátit dlužnou částku spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 věta před středníkem, o. s. ř.). Ve zbytku pak soud žalobu zamítnul, když se jedná o nároky, jež mají původ v neplatné smlouvě o úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Co se týče nároku na účelně vynaložené náklady na mimosoudní vymáhání pohledávky v částce 482 Kč, i tento nárok soud zamítl. Z provedeného dokazování soud zjistil, že u příslušné úvěrové smlouvy žalobkyně eviduje náklady mimosoudního vymáhání v celkové částce 482 Kč za odchozí dopis a dvě návštěvy terénního pracovníka. Náklady, které vznikly účastníku již před zahájením sporného řízení, tj. předchozí korespondencí, telefonáty či návštěvami žalované apod., nelze pokládat za náklady řízení; je třeba důsledně rozlišovat mezi náklady spojenými s uplatněním pohledávky, které jsou jejím příslušenstvím, a náklady vynaloženými v příčinné souvislosti s porušením povinnosti druhé smluvní strany, které jsou samostatnou pohledávkou (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"), přičemž v projednávané věci se jedná o druhý případ. Soud vznesený nárok na zaplacení 482 Kč posoudil jako nárok z titulu náhrady škody (§ 2910 ve spojení s § 1958 odst. 2 o. z.). Předpokladem vzniku škody je protiprávní jednání, vznik újmy, příčinná souvislost mezi nimi a zavinění (presumuje se zavinění ve formě nedbalosti). Protiprávnost spočívá v porušení právní povinnosti a v posuzovaném případě není sporu o tom, že žalovaná protiprávně jednala, když na výzvu žalobkyně částku, o kterou se obohatila, nevydala. Pokud jde o existenci škody, má soud za to, že náklady vynaložené na vymáhání pohledávky nelze vykládat jako újmu, která žalobkyni vznikla v důsledku porušení povinnosti žalované. Z provedeného dokazování vyplynulo, že zaměstnanec žalobkyně nejprve dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" vykonal cestu na kontaktní adresu žalované, a teprve poté ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalobkyně žalované zaslala dopis a následně dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" měl zaměstnanec žalobkyně vykonat ještě jednu cestu za žalovanou. I pokud by žalobkyně svá tvrzení prokázala, z výše uvedeného má soud za to, že se minimálně zčásti nejedná o účelně vynaložené náklady (zejm. druhá cesta za žalovanou). Pokud dlužník nezaplatí po první výzvě, není účelné zasílat mu další výzvy, telefonovat mu či dokonce jej navštívit za účelem vymožení dlužné částky. Takové úkony směřují toliko k navýšení vymáhaných nákladů. Ale především, žalobkyně je inkasní agenturou, kupuje a následně vymáhá pohledávky třetích subjektů (přičemž ne/dobytnost zakoupené pohledávky se zcela jistě promítne již do kupní ceny předmětné pohledávky, a žalobkyně jako profesionál si je vědoma toho, o jaký typ pohledávky se z hlediska její vymahatelnosti jedná). Následná interní činnost žalobkyně, včetně práce jejích zaměstnanců, není újmou vzniknuvší žalobkyni v příčinné souvislosti s prodlením žalované, nýbrž jde o nezbytné riziko podnikání žalobkyně související s tím, jaké pohledávky žalobkyně za úplatu nabyla. Jelikož nebyly naplněny všechny zákonné předpoklady pro vznik škody, soud nemá vznesený nárok za důvodný.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, byl žalobkyni doměřen doplatek soudního poplatku za žalobu podle položky 2 bodu 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen„ sazebník“). Předmětem řízení je částka 21 417,03 Kč, jež se skládá z jistiny 10 700 Kč, poplatku za poskytnutý úvěr 5 109,79 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru 969,07 Kč, inkasní poplatek 1 877,07 Kč, nákladů na vymožení pohledávky 482 Kč a smluvní pokuty 2 279,10 Kč Soudní poplatek činí podle položky 1 bodu 1. písmena b) sazebníku 1 071 Kč, žalobkyně dosud zaplatila jen 800 Kč, proto byla zavázána k doplacení částky 271 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalované. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkem částky 24 632,31 Kč (úrok z prodlení byl kapitalizován ke dni rozhodnutí soudu), úspěšná byla co do částky 6 947,71 Kč, tj. v 29 % (výrok I. tohoto rozhodnutí). Žalované, která byla ve věci převážně úspěšná, žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení částky 21 417,03 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] s žalovanou uzavřela společnost [právnická osoba] (dále jen„ poskytovatel úvěru“ nebo„ právní předchůdkyně žalobkyně“) Smlouvu o úvěru [číslo] na základě které žalovaná obdržela hotovost ve výši 15 000 Kč. Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala splácet také příslušenství úvěru za dobu jeho trvání v celkové výši 12 888 Kč (jedná se o kapitalizovaný smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek, vše dále označeno žalobkyní jako„ kapitalizovaný úrok“). Poskytnutou částku, tj. jistinu a příslušenství („ kapitalizovaný úrok“), se žalovaná zavázala splatit ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy, a splatnost poslední splátky k [datum]. Žalovaná na svůj závazek uhradila toliko 8 499,99 Kč (úhrada byla v částce 4 300 Kč započtena na jistinu a v částce 4 199,99 Kč na sjednané příslušenství); ohledně zbytku závazku (tj. 10 700 Kč na jistině a 8 688,01 Kč na příslušenství) se dostala do prodlení. Počínaje [datum] je žalovaná v prodlení, v důsledku čehož vzniklo poskytovateli úvěru právo na zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.\n2. Dne [datum] uzavřeli poskytovatel úvěru a žalobkyně Rámcovou smlouvu o postupování pohledávek a následně dne [datum] Dílčí smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které poskytovatel úvěru postoupil svou pohledávku za žalovanou z předmětné smlouvy o úvěru s účinky k [datum] na žalobkyni. Žalobkyně v řízení z postoupené pohledávky uplatňovala nesplacenou jistinu ve výši 10 700 Kč, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 732,08 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5 109,79 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 969,07 Kč, nesplacený inkasní poplatek ve výši 1 877,07 Kč, postoupený smluvní úrok ve výši 15% z nesplacené jistiny 10 700 Kč od [datum] do [datum] v částce 936,62 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny 10 700 Kč od [datum] do [datum] v částce 733,68 Kč, účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání v částce 482 Kč za odchozí dopis, odchozí doporučený dopis, telefonický hovor a návštěvu terénního pracovníka, a smluvní pokutu ve výši 2 279,10 Kč (0,1% denně z nesplacené jistiny 10 700 Kč za období od [datum] do [datum]). Mimo to žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem zesplatnění závazku (tj. 11,75 % p. a.) z jistiny 10 700 Kč od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od [datum] do zaplacení. Ačkoliv byla žalovaná před podáním žaloby dne [datum] žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky, dlužnou částku neuhradila.\n3. Dle tvrzení žalobkyně poskytovatel úvěru před poskytnutím úvěru provedl vyhodnocení úvěruschopnosti žalované ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. Posouzení provedl na základě informací, které mu žalovaná poskytla v žádosti o úvěr, a ověřil z žalovanou doložených dokladů. Po ověření informací neměl poskytovatel důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet.\n4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.\n5. Ve věci bylo nařízeno jednání na [datum], žalobkyně se z jednání omluvila, o odročení jednání požádáno nebylo, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Dle ust. § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci jednal v nepřítomnosti účastníků.\n6. Ze smlouvy o úvěru [číslo] z [datum] soud zjistil, že [datum] uzavřel poskytovatel úvěru s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které jí poskytl finanční částku – spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč v hotovosti s tím, že úvěr a související poplatky bude žalovaná splácet v měsíčních splátkách po 1 992 Kč. K otázce aktivní legitimace žalobkyně ve sporu soud provedl důkaz oznámením o postoupení pohledávky z [datum] včetně poštovního podacího archu z [datum] a zjistil, že právní předchůdkyně oznámila žalované postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni; dopis byl podán na poště k odeslání [datum] a adresován na [ulice a číslo], [obec], což je adresa, kterou žalovaná označila ve smlouvě. V dopise byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky do 10 dnů od obdržení dopisu. Soud dále provedl důkaz Výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky z [datum], z něhož zjistil, že žalobkyně u žalované eviduje tyto mimosoudní náklady: obyčejný dopis z [datum] a dvě cesty terénního pracovníka ze dne [datum] a [datum]). Z dopisu žalobkyně ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že žalobkyně informovala žalovanou mj. o cenách úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky. K naplnění povinnosti posouzení úvěruschopnosti žalované stran poskytovatele úvěru provedl soud důkaz žádostí o úvěr ze dne [datum], z níž zjistil, že žalovaná požádala o úvěr 20 000 Kč s tím, že její měsíční příjem činí 11 281 Kč, je starobní důchodkyní, ovdovělá, bydlí u dcery a nemá žádnou vyživovací povinnost. Žalovaná uvedla, že její měsíční výdaje činí celkem 6 343 Kč, s tím že 1 483 Kč z této částky připadá na srážky ze mzdy. Ke svému příjmu měla žalovaná doložit 2x rozhodnutí ČSSZ a poštovní ústřižky, žalobkyně však soudu nic z těchto listin nepředložila. Ke svým výdajům žalovaná nedoložila ničeho. Žalobkyně soudu nepředložila žádné doklady, z nichž by bylo možné dovodit, že poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy výdaje žalované ověřoval, případně zkoumal majetkové poměry žalované v některém z veřejně dostupných registrů dlužníků, a to za situace, kdy žalovaná evidentně měla jiné splatné závazky, když v žádosti uvedla srážky ze mzdy. S ohledem na uvedené, jak je vysvětleno níže, soud posoudil předmětnou smlouvu jako neplatnou a další dokazování týkající se poměrů či podmínek uzavřené úvěrové smlouvy již neprováděl pro nadbytečnost.\n7. Žaloba je důvodná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. Je-li předmětná smlouva sjednána jako spotřebitelská, přičemž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1), je poskytovatel povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86). Nesplní-li poskytovatel tuto svou povinnost, je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1). Podle věty druhé § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění platném do 28. 5. 2022 se této neplatnosti musí spotřebitel dovolat v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Ustálená judikatorní praxe však zastává názor, že neposoudí-li poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle § 86 ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení č. 351/2013 Sb., pokud si jinou výši strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.\n8. Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti právního jednání přihlíží i bez návrhu, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud k neplatnosti právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. Žalobkyně neprokázala, že by poskytovatel úvěru svou zákonnou povinnost zkoumat řádně a s odbornou péčí úvěruschopnost žalované splnil a proto je předmětná smlouva o úvěru ex lege neplatná (§ 87 odst. 1 věta první zákona). Poskytovatel vyšel z informací, jež mu žalovaná poskytla v žádosti, ale především informace o příjmech ani výdajích žalované nikterak neověřil. Právní předchůdkyně žalobkyně nepostupovala jako profesionál a řádně se nezabývala poměry žalované, aby ji ochránila před nezodpovědným zadlužením. Nevyžádala si od žalované žádné podklady, z nichž by bylo možno zjistit, jak skutečně hospodaří, a zda její příjem stačí k pokrytí všech jejích potřeb. Za situace, kdy žalovaná uvedla, že má srážky ze mzdy (příjmu), byl poskytovatel úvěru povinen ověřit její aktuální majetkové poměry, především to, jaké další závazky žalovaná má, případně zda nemá též další závazky, jež dosud nejsou splatné. Poskytovatel úvěru však neprovedl lustraci žalované ve známých databázích dlužníků a nedostál tak své zákonné povinnosti dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Lze tedy shrnout, že právní předchůdkyně žalobkyně z předložených informací dospěla k nedůvodnému a nepodloženému závěru o schopnosti žalované úvěr splácet, přičemž sankcí za porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je neplatnost úvěrové smlouvy.\n9. Žalovaná získala na úkor žalobkyně, která předmětnou pohledávku postoupením nabyla, majetkový prospěch v podobě poskytnuté částky bez právního důvodu a je povinna ji vrátit jako bezdůvodné obohacení. Ve vztahu k povinnosti žalované vrátit bezdůvodné obohacení aplikoval soud ust. § 1958 odst. 2 o. z. Pro určení splatnosti bezdůvodného obohacení je rozhodné doručení výzvy věřitele a uplynutí lhůty„ bez zbytečného odkladu“, případně uplynutí lhůty, kterou věřitel dlužníkovi poskytne. Žalobkyně odeslala výzvu žalované dne [datum] a ve výzvě žalované poskytla 10 denní lhůtu od doručení výzvy. Podle domněnky dojití (§ 573 o. z.) výzva žalované došla [datum]. Žalovaná se tak dostala do prodlení dne [datum]. Nereagovala-li žalovaná nikterak na tuto výzvu žalobkyně k plnění, a v řízení zůstala zcela nečinná, neuplatnila ani svoji námitku nepřiměřenosti žalobcem navrhované lhůty k plnění ve smyslu § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ. Žalovaná obdržela částku ve výši 15 000 Kč, dle žalobních tvrzení na úvěr uhradila 8 499,99 Kč. Soud proto žalobkyni přiznal částku 6 500,01 Kč a rozhodl, že žalovaná je povinna vrátit dlužnou částku spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 věta před středníkem, o. s. ř.). Ve zbytku pak soud žalobu zamítnul, když se jedná o nároky, jež mají původ v neplatné smlouvě o úvěru.\n10. Co se týče nároku na účelně vynaložené náklady na mimosoudní vymáhání pohledávky v částce 482 Kč, i tento nárok soud zamítl. Z provedeného dokazování soud zjistil, že u příslušné úvěrové smlouvy žalobkyně eviduje náklady mimosoudního vymáhání v celkové částce 482 Kč za odchozí dopis a dvě návštěvy terénního pracovníka. Náklady, které vznikly účastníku již před zahájením sporného řízení, tj. předchozí korespondencí, telefonáty či návštěvami žalované apod., nelze pokládat za náklady řízení; je třeba důsledně rozlišovat mezi náklady spojenými s uplatněním pohledávky, které jsou jejím příslušenstvím, a náklady vynaloženými v příčinné souvislosti s porušením povinnosti druhé smluvní strany, které jsou samostatnou pohledávkou (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě sp. zn. [spisová značka]), přičemž v projednávané věci se jedná o druhý případ. Soud vznesený nárok na zaplacení 482 Kč posoudil jako nárok z titulu náhrady škody (§ 2910 ve spojení s § 1958 odst. 2 o. z.). Předpokladem vzniku škody je protiprávní jednání, vznik újmy, příčinná souvislost mezi nimi a zavinění (presumuje se zavinění ve formě nedbalosti). Protiprávnost spočívá v porušení právní povinnosti a v posuzovaném případě není sporu o tom, že žalovaná protiprávně jednala, když na výzvu žalobkyně částku, o kterou se obohatila, nevydala. Pokud jde o existenci škody, má soud za to, že náklady vynaložené na vymáhání pohledávky nelze vykládat jako újmu, která žalobkyni vznikla v důsledku porušení povinnosti žalované. Z provedeného dokazování vyplynulo, že zaměstnanec žalobkyně nejprve dne [datum] vykonal cestu na kontaktní adresu žalované, a teprve poté [datum] žalobkyně žalované zaslala dopis a následně dne [datum] měl zaměstnanec žalobkyně vykonat ještě jednu cestu za žalovanou. I pokud by žalobkyně svá tvrzení prokázala, z výše uvedeného má soud za to, že se minimálně zčásti nejedná o účelně vynaložené náklady (zejm. druhá cesta za žalovanou). Pokud dlužník nezaplatí po první výzvě, není účelné zasílat mu další výzvy, telefonovat mu či dokonce jej navštívit za účelem vymožení dlužné částky. Takové úkony směřují toliko k navýšení vymáhaných nákladů. Ale především, žalobkyně je inkasní agenturou, kupuje a následně vymáhá pohledávky třetích subjektů (přičemž ne/dobytnost zakoupené pohledávky se zcela jistě promítne již do kupní ceny předmětné pohledávky, a žalobkyně jako profesionál si je vědoma toho, o jaký typ pohledávky se z hlediska její vymahatelnosti jedná). Následná interní činnost žalobkyně, včetně práce jejích zaměstnanců, není újmou vzniknuvší žalobkyni v příčinné souvislosti s prodlením žalované, nýbrž jde o nezbytné riziko podnikání žalobkyně související s tím, jaké pohledávky žalobkyně za úplatu nabyla. Jelikož nebyly naplněny všechny zákonné předpoklady pro vznik škody, soud nemá vznesený nárok za důvodný.\n11. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, byl žalobkyni doměřen doplatek soudního poplatku za žalobu podle položky 2 bodu 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen„ sazebník“). Předmětem řízení je částka 21 417,03 Kč, jež se skládá z jistiny 10 700 Kč, poplatku za poskytnutý úvěr 5 109,79 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru 969,07 Kč, inkasní poplatek 1 877,07 Kč, nákladů na vymožení pohledávky 482 Kč a smluvní pokuty 2 279,10 Kč Soudní poplatek činí podle položky 1 bodu 1. písmena b) sazebníku 1 071 Kč, žalobkyně dosud zaplatila jen 800 Kč, proto byla zavázána k doplacení částky 271 Kč.\n12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalované. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkem částky 24 632,31 Kč (úrok z prodlení byl kapitalizován ke dni rozhodnutí soudu), úspěšná byla co do částky 6 947,71 Kč, tj. v 29 % (výrok I. tohoto rozhodnutí). Žalované, která byla ve věci převážně úspěšná, žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Opavě, písemně, ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSOP:2023:40.C.58.2023.1","publishedAt":"2023-11-22","decisionAt":"2023-09-27","caseNumber":{"senate":40,"registry":"C","index":58,"year":2023,"pageNumber":24},"solver":{"titlesBefore":"Mgr. Bc.","firstName":"Lucie","lastName":"Koupilová","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSOP","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o zaplacení 12 979,10 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"101","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1879","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":549,"lexYear":1991,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"588","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"573","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1958","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1880","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2910","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2399","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["BEZDUVODNE_OBOHACENI","PENEZITE_PLNENI","POSTOUPENI_POHLEDAVKY","SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}