{"uuid":"48e1d0c1-5953-47f6-861c-866ae90e90bc","header":[{"texts":[{"text":"Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Dagmar Gottwaldové a soudců Mgr. Karly Nekolové a Mgr. Jana Rýznara ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 609 495,08 Kč s příslušenstvím,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 10. 9. 2025, č. j. 16 C 49/2025-44,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek okresního soudu se v odvoláním napadeném rozsahu, tj. ve výroku I. co do stanovené hmotněprávní lhůty splatnosti přisouzených částek 139 103,48 Kč a 213 642,48 Kč a ve výroku II. co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z těchto částek za dobu od 28. 12. 2024 do zaplacení:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"a) mění následovně:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni okresním soudem ve výroku I. přisouzenou částku 139 103,48 Kč, a to spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za dobu od 28. 12. 2024 do zaplacení, a dále ve výroku I. přisouzenou částku 213 642,48 Kč, a to spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky za dobu od 28. 12. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"b) ve zbývajícím rozsahu potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na poměrnou náhradu nákladů odvolacího řízení v rozsahu 26 % částku 9 624 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku na soudním poplatku za odvolání částku 13 228 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek okresního soudu se v odvoláním napadeném rozsahu, tj. ve výroku I. co do stanovené hmotněprávní lhůty splatnosti přisouzených částek 139 103,48 Kč a 213 642,48 Kč a ve výroku II. co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z těchto částek za dobu od 28. 12. 2024 do zaplacení:a) mění následovně:Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni okresním soudem ve výroku I. přisouzenou částku 139 103,48 Kč, a to spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za dobu od 28. 12. 2024 do zaplacení, a dále ve výroku I. přisouzenou částku 213 642,48 Kč, a to spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky za dobu od 28. 12. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.b) ve zbývajícím rozsahu potvrzuje.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na poměrnou náhradu nákladů odvolacího řízení v rozsahu 26 % částku 9 624 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku na soudním poplatku za odvolání částku 13 228 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částky 139 103,48 Kč a 213 642,48 Kč (výrok I.), ve zbývající části, tj. co do částek 80 227,19 Kč, 155 188,69 Kč a 21 333.24 Kč, vždy s úrokovým příslušenstvím, žalobu zamítl (výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, ve kterém nesouhlasila s rozhodnutím okresního soudu v části, ve které jí nebylo přiznáno příslušenství v podobě úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 139 103,48 Kč a částky 213 642,48 Kč vždy za dobu od 28. 12. 2024 do zaplacení, přičemž odvolání směřovalo i do závislého výroku o náhradě nákladů řízení. Nesouhlasila s názorem okresního soudu, že dosud nenastalo prodlení žalované, a tudíž žalobě bylo vyhověno pouze co do nároku na vrácení dlužné jistiny bez zákonného příslušenství. Namítala, že žalovaná byla vyzvána ke splnění peněžitého dluhu novému věřiteli – žalobkyni v souvislosti s oznámením o postoupení pohledávky ze dne 28. 6. 2024, které jí bylo odesláno dne 12. 7. 2024. Nejpozději třetí den po odeslání se tak výzva k plnění dostala do sféry dispozice žalované a po marném uplynutí lhůty 10 dnů, která jí byla poskytnuta ke splnění dluhu, se tak počínaje dnem 28. 7. 2024 žalovaná dostala do prodlení a žalobkyni vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení minimálně z částek bezdůvodného obohacení. Připomněla, že dále upomenula žalovanou o zaplacení dluhu předžalobní upomínkou ze dne 27. 9. 2024 se lhůtou k zaplacení do 12. 10. 2024. Žalovaná tak měla dostatečný časový prostor vrátit minimálně poskytnutou jistinu úvěru, což však neučinila. Dále zdůraznila, že žalovaná nadto v řízení ani netvrdila a neprokázala, že by neměla možnost a schopnost poskytnutou jistinu vrátit ve lhůtě, která byla žalované ze strany žalobkyně poskytnuta, přičemž v tomto směru nese v souladu se závěry prezentovanými v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2025, sp. zn. 33 Cdo 1902/2025, břemeno tvrzení i důkazní spotřebitel, který jediný zná své poměry a schopnosti a je na něm, aby v rámci sporného řízení tyto tvrdil a doložil. Dále žalobkyně odkázala na judikaturu Ústavního soudu ČR i na odbornou literaturu, jakož i na rozhodovací praxe odvolacího Krajského soudu v Ostravě i jeho pobočky v Olomouci, stejně jako Krajského soudu v Brně. U jednání odvolacího soudu pak žalobkyně upřesnila, že odvoláním napadla rovněž určení hmotněprávní lhůty splatnosti částek přisouzených ve výroku I. rozsudku okresního soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalovaná se k odvolání žalobkyně nevyjádřila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadeném rozsahu, tj. ve výroku I. o hmotněprávní lhůtě splatnosti přisouzených částek 139 103,48 Kč a 213 642,48 Kč, když žalobkyně podaným odvoláním brojí proti závěru okresního soudu o tom, že žalované vznikla povinnost vrátit jistinu poskytnutého úvěru teprve rozhodnutím soudu a je tedy napadán závěr okresního soudu o splatnosti dlužné jistiny úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), a dále ve výroku II. co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z uvedených částek za dobu od 28. 12. 2024 do zaplacení, jehož se žalobkyně v rámci podaného odvolání domáhá. V uvedeném rozsahu odvolací soud provedl přezkum rozsudku okresního soudu ve smyslu ust. § 212a odst. 1, 2, 4 a 5 o. s. ř. a žádné vady řízení uvedené v § 229 odst. 1 a 2 písm. a) a b) a odst. 3 o. s. ř. neshledal. Po takto provedeném přezkumu pak dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je částečně důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Z obsahu spisu se podává, že v řízení zahájeném dne 29. 10. 2024 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 609 495,08 Kč s úrokovým příslušenstvím ze smluv o úvěru uzavřených s předchůdkyní žalobkyně, společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dne 23. 10. 2019 byla mezi smluvními stranami uzavřená smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – konsolidace půjček (dále jen „úvěr č. 1“), znějící na částku 238 000 Kč, který byl určen na úhradu závazků žalované - jiných úvěrů evidovaných u téže banky. Žalovaná úvěr řádně nesplácela, když uhradila toliko 98 896,52 Kč, a proto byl dne 20. 11. 2023 celý zůstatek úvěru zesplatněn. Následně byla mezi stejnými smluvními stranami dne 22. 8. 2018 uzavřena smlouva o úvěru – konsolidace půjček (dále jen „úvěr č. 2“), na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 442 000 Kč, a to rovněž na úhradu dřívějších dluhů žalované u téhož věřitele. I u této smlouvy se žalovaná dostala do prodlení se splácením, uhradila toliko 228 357,52 Kč, proto byl dne 20. 11. 2023 celý zůstatek úvěru zesplatněn. Současně právní předchůdkyně žalobkyně, společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", a žalovaná uzavřely dne 17. 10. 2017 smlouvu o revolvingovém úvěr (dále jen „úvěr č. 3“), na základě které žalovaná čerpala celkem peněžní prostředky ve výši 102 597,54 Kč a vrátila dosud částku 109 949,96 Kč. Pohledávky za žalovanou byly původní věřitelkou postoupeny žalobkyni. Úvěruschopnost žalované zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně řádně před poskytnutím úvěru, když postupovala s odbornou péčí řádného hospodáře. Žalovaná dlužnou částku neuhradila i přes upomínku učiněnou před podáním žaloby. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Okresní soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní a po právní stránce dovodil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dvě smlouvy o spotřebitelské zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 o. z., a to v případě smluv č. 1 a 2, a smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z. v případě smlouvy č. 3, na které je nutno aplikovat ZoSÚ, neboť byly uzavřeny mezi subjektem podnikajícím v oblasti poskytování finančních služeb a spotřebitelkou. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalované, k tomu žalobkyně tvrdila, a to shodně u všech tří závazků, že žalovaná měla pravidelný měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 14 000 Kč až 19 000 Kč měsíčně, bydlela v nájmu, neměla žádné vyživovací povinnosti, měla další závazky u právní předchůdkyně žalobkyně i u jiných obdobných subjektů. Její výdaje byly odhadnuty na základě historických dat Českého statistického úřadu. Dále předchůdkyně žalobkyně vycházela z údajů uvedených v žádosti o úvěr a z částky životního minima. Žalobkyně doložila soudu výpisy z běžného účtu žalované, z nichž vyplývá pravidelný měsíční příjem žalované ze zaměstnání. Pokud však jde o výdaje, nelze dospět k závěru, že by tyto předchůdkyně žalobkyně zjišťovala, natož ověřovala. Skutečné výdaje žalované, zejména její výdaje na bydlení a živobytí, nebyly zjišťovány vůbec, přičemž bez takovéhoto posouzení nemohla být komplexně zhodnocena majetková situace žalované ani její schopnost splácet poskytnutý úvěr. Okresní soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost vyplývající pro ní z § 86 ZoSÚ, což má za následek absolutní neplatnost předmětných úvěrových smluv.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Při závěru o absolutní neplatnosti smluv, jak okresní soud konstatoval, je nutno vzájemný vztah mezi účastníky vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně podle okresního soudu v řízení prokázala, že žalované poskytla částku 238 000 Kč na úvěr č. 1, na který žalovaná dosud uhradila částku 98 896,52 Kč a zbývá jí tak uhradit částka 139 103,48 Kč. Dále bylo v řízení prokázáno, že na úvěr č. 2 poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované částku 442 000 Kč, na kterou žalovaná dosud uhradila částku 228 357,52 Kč a na jistině tohoto závazku jí tak zbývá uhradit 213 642,48 Kč. Dále v případě úvěru č. 3 byla žalované poskytnuta částka 102 597,54 Kč, z níž žalovaná již uhradila 109 949,96 Kč, u této úvěrové smlouvy proto žalovaná žalobkyni ničeho nedluží. Okresní soud tak shledal žalobu důvodnou toliko co do částek bezdůvodného obohacení ve výši 139 103,48 Kč u úvěru č. 1 a co do částky 213 642,48 Kč u úvěru č. 2, ve zbytku byla žaloba zamítnuta, a to včetně žalovaného příslušenství, když toto vzhledem k neplatnosti smluv bylo taktéž neplatně ujednáno. Pokud jde o úrok z prodlení, okresní soud odkázal na rozhodovací praxi odvolacího senátu 8 Co Krajského soudu v Ostravě i na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, s tím, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V takovém případě, nedojde-li k dohodě mezi účastníky, určuje splatnost nesplacené jistiny úvěru soud. Okresní soud proto splatnost přisouzené pohledávky žalobkyně určil do 3 dnů od právní moci rozsudku, a proto se žalovaná nemohla dostat v době před vydáním rozsudku do prodlení s plněním dluhu a není tak povinna hradit ani úroky z prodlení. Výrok o náhradě nákladů řízení okresní soud odůvodnil odkazem na ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že větší úspěch ve věci měla žalovaná, které však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. U odvolacího jednání žalobkyně setrvala na svém stanovisku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. V projednávané věci dospěl okresní soud k závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru, neboť předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru se žalovanou jakožto spotřebitelkou řádně neposoudila její úvěruschopnost ve smyslu ust. § 86 ZoSÚ s tím, že jde o neplatnost absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti (§ 580 a 588 o. z.). Odvolací soud tento závěr sdílí, nadto jej žalobkyně v odvolání ani nenapadla, a proto se jím blíže nezabýval.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Předmětem odvolacího přezkumu tak nebyla ani výše bezdůvodného obohacení žalované, okresním soudem přiznána v částkách 139 103,48 Kč a 213 642,48 Kč ve výroku I. rozsudku okresního soudu, kterou je žalovaná povinna vrátit žalobkyni, na níž přešlo v důsledku smlouvy o postoupení pohledávek právo vymáhat pohledávku uplatněnou v tomto řízení. Přezkumu odvolacího soudu však podléhá okresním soudem stanovená splatnost obou shora uvedených částek, již tento s odkazem na ust. § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ stanovil na třetí den po právní moci svého rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Odvolací soud souhlasí se soudem okresním, že v případě závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro porušení povinnosti úvěrující řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele, se kterým smlouvu uzavírá, se uplatní speciální úprava obsažená v ust. § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ, jež má přednost před obecnou právní úpravou obsaženou v zák. č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník, s tím, že v takovém případě je spotřebitel povinen vrátit toliko poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jeho možnostem. Nesdílí však přesvědčení okresního soudu o tom, že nebylo ve schopnostech a možnostech žalované poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru žalobkyni, resp. její předchůdkyni, vrátit dříve než po uplynutí lhůty tří dnů od právní moci rozhodnutí v této věci, když v řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti svědčící pro tento závěr.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Žalovaná byla v řízení procesně pasivní, ničeho o svých možnostech a schopnostech vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelských úvěrů č. 1 a 2 netvrdila. Současně netvrdila ani neprokázala, jaké byly její majetkové poměry po poskytnutí úvěrů s tím, že úvěr u úvěrové smlouvy č. 1 byl žalované poskytnut v říjnu 2019 a úvěr č. 2 pak v srpnu 2018, jak plyne z výpisů z obou úvěrových účtů. Nedostavila se k jednání jak u okresního soudu, tak i u soudu odvolacího, ač byla řádně a včas předvolána a mohla být u těchto jednání poučena dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o své povinnosti tvrdit své možnosti a schopnosti k vrácení nesplacené jistiny obou úvěrů a tyto prokázat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. K tomu pak odvolací soud zdůrazňuje, že povinnost tvrdit (a prokázat), že není v možnostech a schopnostech spotřebitele jistinu vrátit poté, co ji na základě neplatné smlouvy obdržel či byla v jeho prospěch vyplacena, leží plně na spotřebiteli, a nikoliv na věřiteli, který logicky žádné povědomí o majetkových poměrech spotřebitele pro období po poskytnutí peněžních prostředků již mít nemůže. V tomto směru pak odvolací soud odkazuje na existující judikaturu Nejvyššího soudu, zejména na rozsudek ze dne 13. 8. 2025 ve věci sp. zn. 33 Cdo 1902/2025.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Současně je odvolacímu soudu známo rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, na které poukázal okresní soud a v němž Nejvyšší soud vyjádřil názor, že splatnost se odvíjí od možností a schopností spotřebitele jistinu vrátit a nikoliv od výzvy věřitele k plnění adresované dlužníkovi dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. Odvolací soud však má za to, jak shora uvedeno, že povinnost tvrdit (a prokázat), že není v možnostech a schopnostech spotřebitele jistinu vrátit poté, co mu byl úvěr poskytnut, tedy tak jako v případě projednávaném dovolacím soudem, leží plně na spotřebiteli, a nikoliv na věřiteli.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. V řízení tedy nevyšlo najevo ničeho o tom, že by žalovaná nebyla schopna jistinu úvěrů poskytnutou podle neplatných úvěrových smluv vrátit poté, co částky úvěrů vyčerpala. Prodlení žalované s úhradou jistiny dluhu u úvěru č. 1 tak nastalo v říjnu 2019, v případě úvěru č. 2 v srpnu 2018. V souladu s ust. § 1970 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení ve výši zákonné sazby tohoto úroku platné 1. den vzniku prodlení s úhradou dlužné částky, což v případě dlužné částky u úvěru č. 1 ve výši 139 103,48 Kč činí 10 % ročně, v případě dluhu u úvěru č. 2 v částce 213 642,48 Kč pak ve výši 9 % ročně. Žalobkyně však v tomto řízení uplatnila nárok na úrok z prodlení ve výši 15 % ročně, a to až za dobu od 28. 12. 2024 do zaplacení. Žalované tak v souladu s ust. § 1970 o. z. vznikla povinnost vrátit žalobkyni vedle samotné dlužné jistiny dále úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 139 103,48 Kč (u úvěru č. 1) a úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 213 642,48 Kč (u úvěru č. 2), a to za dobu požadovanou žalobkyní, tj. za období od 28. 12. 2024 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud změnil rozsudek okresního soudu v napadeném rozsahu, tj. ve výroku I. co do hmotněprávní lhůty splatnosti přisouzených částek 139 103,48 Kč a 213 642,48 Kč a ve výroku II. co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 139 103,48 Kč a ve výši 9 % ročně z částky 213 642,48 Kč, vždy za dobu od 28. 12. 2024 do zaplacení. Ve zbývající části bylo zamítavé rozhodnutí okresního soudu v souladu s ust. § 219 o. s. ř. potvrzeno.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Současně se změnou napadeného rozsudku odvolací soud dle ust. § 224 odst. 1 a 2 a § 142 odst. 2 o. s. ř. originárně rozhodl o náhradě nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Pokud jde o procesní úspěch stran, žalobkyně se v řízení včetně požadovaného úrokového příslušenství vyčísleného k datu rozhodnutí odvolacího soudu domáhala celkem zaplacení částky 983 011,93 Kč, úspěšná byla co do částky 384 430,50 Kč, tj. ze 39 %. Žalovaná pak byla v řízení úspěšná ze 61 %. Protože procesně úspěšnější žalované prokazatelně v řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl odvolací soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. V odvolacím řízení se žalobkyně domáhala úrokového příslušenství vyčísleného k datu rozhodnutí odvolacího soudu celkem v částce 50 590,88 Kč, úspěšná byla co do částky 31 684,54 Kč, tj. ze 63 %. Ve smyslu ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 2 o. s. ř. jí tak náleželo právo na náhradu nákladů odvolacího řízení z 26 %. Náklady odvolacího řízení vznikly žalobkyni celkem ve výši 37 016,60 Kč sestávající z nákladů na právní zastoupení žalobkyně v odvolacím řízení u dvou úkonů právní služby, a to sepisu odvolání a účasti u jednání odvolacího soudu, po 9 380 Kč, když odměna advokáta byla vypočtena z tarifní hodnoty ve výši 264 559,45 Kč (viz níže) [§ 11 odst. 1 písm. d) a g), § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb. – advokátní tarif ve znění účinném od 1. 1. 2025], dále z náhrady paušálních výdajů zástupce žalobkyně k uvedeným dvěma úkonům právní služby po 450 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu), z náhrady za 21% DPH z částky 19 660 Kč ve výši 4 128,60 Kč (§ 14a odst. 1 advokátního tarifu) a z náhrady za soudní poplatek za odvolání, k jehož úhradě odvolací soud zavázal žalobkyni ve výroku IV. tohoto rozsudku, ve výši 13 228 Kč. 26 % z částky 37 016,60 Kč pak činí žalobkyni přisouzenou náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 9 624 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Současně odvolací soud v souladu s ust. § 4 odst. 1 písm. b) a j) zák. č. 549/1991 Sb. uložil žalobkyni zaplatit soudní poplatek za odvolání vyměřený dle § 6 odst. 1 věty druhé, odst. 3 a položky 22 bod 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků zákona o soudních poplatcích v částce 13 228 Kč, když předmětem odvolacího řízení bylo úrokové příslušenství jakožto samostatný předmět řízení. Soudní poplatek pak byl vyměřen jako pětinásobek ročního plnění, tj. jako 15% úrok z prodlení z částky 139 103,48 Kč, ročně ve výši 20 865,52 Kč, jehož pětinásobek činí 104 327,60 Kč, a dále jako 15% úrok z částky 213 642,48 Kč, ročně ve výši 32 046,37, za pět let ve výši 160 231,85 Kč. Z předmětu odvolacího řízení v částce 264 559,45 Kč činí 5 % soudní poplatek za odvolání 13 228 Kč. Uvedený soudní poplatek za odvolání je žalobkyně povinna zaplatit na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částky 139 103,48 Kč a 213 642,48 Kč (výrok I.), ve zbývající části, tj. co do částek 80 227,19 Kč, 155 188,69 Kč a 21 333.24 Kč, vždy s úrokovým příslušenstvím, žalobu zamítl (výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).2. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, ve kterém nesouhlasila s rozhodnutím okresního soudu v části, ve které jí nebylo přiznáno příslušenství v podobě úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 139 103,48 Kč a částky 213 642,48 Kč vždy za dobu od 28. 12. 2024 do zaplacení, přičemž odvolání směřovalo i do závislého výroku o náhradě nákladů řízení. Nesouhlasila s názorem okresního soudu, že dosud nenastalo prodlení žalované, a tudíž žalobě bylo vyhověno pouze co do nároku na vrácení dlužné jistiny bez zákonného příslušenství. Namítala, že žalovaná byla vyzvána ke splnění peněžitého dluhu novému věřiteli – žalobkyni v souvislosti s oznámením o postoupení pohledávky ze dne 28. 6. 2024, které jí bylo odesláno dne 12. 7. 2024. Nejpozději třetí den po odeslání se tak výzva k plnění dostala do sféry dispozice žalované a po marném uplynutí lhůty 10 dnů, která jí byla poskytnuta ke splnění dluhu, se tak počínaje dnem 28. 7. 2024 žalovaná dostala do prodlení a žalobkyni vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení minimálně z částek bezdůvodného obohacení. Připomněla, že dále upomenula žalovanou o zaplacení dluhu předžalobní upomínkou ze dne 27. 9. 2024 se lhůtou k zaplacení do 12. 10. 2024. Žalovaná tak měla dostatečný časový prostor vrátit minimálně poskytnutou jistinu úvěru, což však neučinila. Dále zdůraznila, že žalovaná nadto v řízení ani netvrdila a neprokázala, že by neměla možnost a schopnost poskytnutou jistinu vrátit ve lhůtě, která byla žalované ze strany žalobkyně poskytnuta, přičemž v tomto směru nese v souladu se závěry prezentovanými v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2025, sp. zn. 33 Cdo 1902/2025, břemeno tvrzení i důkazní spotřebitel, který jediný zná své poměry a schopnosti a je na něm, aby v rámci sporného řízení tyto tvrdil a doložil. Dále žalobkyně odkázala na judikaturu Ústavního soudu ČR i na odbornou literaturu, jakož i na rozhodovací praxe odvolacího Krajského soudu v Ostravě i jeho pobočky v Olomouci, stejně jako Krajského soudu v Brně. U jednání odvolacího soudu pak žalobkyně upřesnila, že odvoláním napadla rovněž určení hmotněprávní lhůty splatnosti částek přisouzených ve výroku I. rozsudku okresního soudu.3. Žalovaná se k odvolání žalobkyně nevyjádřila.4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadeném rozsahu, tj. ve výroku I. o hmotněprávní lhůtě splatnosti přisouzených částek 139 103,48 Kč a 213 642,48 Kč, když žalobkyně podaným odvoláním brojí proti závěru okresního soudu o tom, že žalované vznikla povinnost vrátit jistinu poskytnutého úvěru teprve rozhodnutím soudu a je tedy napadán závěr okresního soudu o splatnosti dlužné jistiny úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), a dále ve výroku II. co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z uvedených částek za dobu od 28. 12. 2024 do zaplacení, jehož se žalobkyně v rámci podaného odvolání domáhá. V uvedeném rozsahu odvolací soud provedl přezkum rozsudku okresního soudu ve smyslu ust. § 212a odst. 1, 2, 4 a 5 o. s. ř. a žádné vady řízení uvedené v § 229 odst. 1 a 2 písm. a) a b) a odst. 3 o. s. ř. neshledal. Po takto provedeném přezkumu pak dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je částečně důvodné.5. Z obsahu spisu se podává, že v řízení zahájeném dne 29. 10. 2024 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 609 495,08 Kč s úrokovým příslušenstvím ze smluv o úvěru uzavřených s předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, . Dne 23. 10. 2019 byla mezi smluvními stranami uzavřená smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – konsolidace půjček (dále jen „úvěr č. 1“), znějící na částku 238 000 Kč, který byl určen na úhradu závazků žalované - jiných úvěrů evidovaných u téže banky. Žalovaná úvěr řádně nesplácela, když uhradila toliko 98 896,52 Kč, a proto byl dne 20. 11. 2023 celý zůstatek úvěru zesplatněn. Následně byla mezi stejnými smluvními stranami dne 22. 8. 2018 uzavřena smlouva o úvěru – konsolidace půjček (dále jen „úvěr č. 2“), na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 442 000 Kč, a to rovněž na úhradu dřívějších dluhů žalované u téhož věřitele. I u této smlouvy se žalovaná dostala do prodlení se splácením, uhradila toliko 228 357,52 Kč, proto byl dne 20. 11. 2023 celý zůstatek úvěru zesplatněn. Současně právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , a žalovaná uzavřely dne 17. 10. 2017 smlouvu o revolvingovém úvěr (dále jen „úvěr č. 3“), na základě které žalovaná čerpala celkem peněžní prostředky ve výši 102 597,54 Kč a vrátila dosud částku 109 949,96 Kč. Pohledávky za žalovanou byly původní věřitelkou postoupeny žalobkyni. Úvěruschopnost žalované zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně řádně před poskytnutím úvěru, když postupovala s odbornou péčí řádného hospodáře. Žalovaná dlužnou částku neuhradila i přes upomínku učiněnou před podáním žaloby. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.6. Okresní soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní a po právní stránce dovodil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dvě smlouvy o spotřebitelské zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 o. z., a to v případě smluv č. 1 a 2, a smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z. v případě smlouvy č. 3, na které je nutno aplikovat ZoSÚ, neboť byly uzavřeny mezi subjektem podnikajícím v oblasti poskytování finančních služeb a spotřebitelkou. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalované, k tomu žalobkyně tvrdila, a to shodně u všech tří závazků, že žalovaná měla pravidelný měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 14 000 Kč až 19 000 Kč měsíčně, bydlela v nájmu, neměla žádné vyživovací povinnosti, měla další závazky u právní předchůdkyně žalobkyně i u jiných obdobných subjektů. Její výdaje byly odhadnuty na základě historických dat Českého statistického úřadu. Dále předchůdkyně žalobkyně vycházela z údajů uvedených v žádosti o úvěr a z částky životního minima. Žalobkyně doložila soudu výpisy z běžného účtu žalované, z nichž vyplývá pravidelný měsíční příjem žalované ze zaměstnání. Pokud však jde o výdaje, nelze dospět k závěru, že by tyto předchůdkyně žalobkyně zjišťovala, natož ověřovala. Skutečné výdaje žalované, zejména její výdaje na bydlení a živobytí, nebyly zjišťovány vůbec, přičemž bez takovéhoto posouzení nemohla být komplexně zhodnocena majetková situace žalované ani její schopnost splácet poskytnutý úvěr. Okresní soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost vyplývající pro ní z § 86 ZoSÚ, což má za následek absolutní neplatnost předmětných úvěrových smluv.7. Při závěru o absolutní neplatnosti smluv, jak okresní soud konstatoval, je nutno vzájemný vztah mezi účastníky vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně podle okresního soudu v řízení prokázala, že žalované poskytla částku 238 000 Kč na úvěr č. 1, na který žalovaná dosud uhradila částku 98 896,52 Kč a zbývá jí tak uhradit částka 139 103,48 Kč. Dále bylo v řízení prokázáno, že na úvěr č. 2 poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované částku 442 000 Kč, na kterou žalovaná dosud uhradila částku 228 357,52 Kč a na jistině tohoto závazku jí tak zbývá uhradit 213 642,48 Kč. Dále v případě úvěru č. 3 byla žalované poskytnuta částka 102 597,54 Kč, z níž žalovaná již uhradila 109 949,96 Kč, u této úvěrové smlouvy proto žalovaná žalobkyni ničeho nedluží. Okresní soud tak shledal žalobu důvodnou toliko co do částek bezdůvodného obohacení ve výši 139 103,48 Kč u úvěru č. 1 a co do částky 213 642,48 Kč u úvěru č. 2, ve zbytku byla žaloba zamítnuta, a to včetně žalovaného příslušenství, když toto vzhledem k neplatnosti smluv bylo taktéž neplatně ujednáno. Pokud jde o úrok z prodlení, okresní soud odkázal na rozhodovací praxi odvolacího senátu 8 Co Krajského soudu v Ostravě i na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, s tím, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V takovém případě, nedojde-li k dohodě mezi účastníky, určuje splatnost nesplacené jistiny úvěru soud. Okresní soud proto splatnost přisouzené pohledávky žalobkyně určil do 3 dnů od právní moci rozsudku, a proto se žalovaná nemohla dostat v době před vydáním rozsudku do prodlení s plněním dluhu a není tak povinna hradit ani úroky z prodlení. Výrok o náhradě nákladů řízení okresní soud odůvodnil odkazem na ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že větší úspěch ve věci měla žalovaná, které však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.8. U odvolacího jednání žalobkyně setrvala na svém stanovisku.9. V projednávané věci dospěl okresní soud k závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru, neboť předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru se žalovanou jakožto spotřebitelkou řádně neposoudila její úvěruschopnost ve smyslu ust. § 86 ZoSÚ s tím, že jde o neplatnost absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti (§ 580 a 588 o. z.). Odvolací soud tento závěr sdílí, nadto jej žalobkyně v odvolání ani nenapadla, a proto se jím blíže nezabýval.10. Předmětem odvolacího přezkumu tak nebyla ani výše bezdůvodného obohacení žalované, okresním soudem přiznána v částkách 139 103,48 Kč a 213 642,48 Kč ve výroku I. rozsudku okresního soudu, kterou je žalovaná povinna vrátit žalobkyni, na níž přešlo v důsledku smlouvy o postoupení pohledávek právo vymáhat pohledávku uplatněnou v tomto řízení. Přezkumu odvolacího soudu však podléhá okresním soudem stanovená splatnost obou shora uvedených částek, již tento s odkazem na ust. § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ stanovil na třetí den po právní moci svého rozhodnutí.11. Odvolací soud souhlasí se soudem okresním, že v případě závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro porušení povinnosti úvěrující řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele, se kterým smlouvu uzavírá, se uplatní speciální úprava obsažená v ust. § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ, jež má přednost před obecnou právní úpravou obsaženou v zák. č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník, s tím, že v takovém případě je spotřebitel povinen vrátit toliko poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jeho možnostem. Nesdílí však přesvědčení okresního soudu o tom, že nebylo ve schopnostech a možnostech žalované poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru žalobkyni, resp. její předchůdkyni, vrátit dříve než po uplynutí lhůty tří dnů od právní moci rozhodnutí v této věci, když v řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti svědčící pro tento závěr.12. Žalovaná byla v řízení procesně pasivní, ničeho o svých možnostech a schopnostech vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelských úvěrů č. 1 a 2 netvrdila. Současně netvrdila ani neprokázala, jaké byly její majetkové poměry po poskytnutí úvěrů s tím, že úvěr u úvěrové smlouvy č. 1 byl žalované poskytnut v říjnu 2019 a úvěr č. 2 pak v srpnu 2018, jak plyne z výpisů z obou úvěrových účtů. Nedostavila se k jednání jak u okresního soudu, tak i u soudu odvolacího, ač byla řádně a včas předvolána a mohla být u těchto jednání poučena dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o své povinnosti tvrdit své možnosti a schopnosti k vrácení nesplacené jistiny obou úvěrů a tyto prokázat.13. K tomu pak odvolací soud zdůrazňuje, že povinnost tvrdit (a prokázat), že není v možnostech a schopnostech spotřebitele jistinu vrátit poté, co ji na základě neplatné smlouvy obdržel či byla v jeho prospěch vyplacena, leží plně na spotřebiteli, a nikoliv na věřiteli, který logicky žádné povědomí o majetkových poměrech spotřebitele pro období po poskytnutí peněžních prostředků již mít nemůže. V tomto směru pak odvolací soud odkazuje na existující judikaturu Nejvyššího soudu, zejména na rozsudek ze dne 13. 8. 2025 ve věci sp. zn. 33 Cdo 1902/2025.14. Současně je odvolacímu soudu známo rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, na které poukázal okresní soud a v němž Nejvyšší soud vyjádřil názor, že splatnost se odvíjí od možností a schopností spotřebitele jistinu vrátit a nikoliv od výzvy věřitele k plnění adresované dlužníkovi dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. Odvolací soud však má za to, jak shora uvedeno, že povinnost tvrdit (a prokázat), že není v možnostech a schopnostech spotřebitele jistinu vrátit poté, co mu byl úvěr poskytnut, tedy tak jako v případě projednávaném dovolacím soudem, leží plně na spotřebiteli, a nikoliv na věřiteli.15. V řízení tedy nevyšlo najevo ničeho o tom, že by žalovaná nebyla schopna jistinu úvěrů poskytnutou podle neplatných úvěrových smluv vrátit poté, co částky úvěrů vyčerpala. Prodlení žalované s úhradou jistiny dluhu u úvěru č. 1 tak nastalo v říjnu 2019, v případě úvěru č. 2 v srpnu 2018. V souladu s ust. § 1970 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení ve výši zákonné sazby tohoto úroku platné 1. den vzniku prodlení s úhradou dlužné částky, což v případě dlužné částky u úvěru č. 1 ve výši 139 103,48 Kč činí 10 % ročně, v případě dluhu u úvěru č. 2 v částce 213 642,48 Kč pak ve výši 9 % ročně. Žalobkyně však v tomto řízení uplatnila nárok na úrok z prodlení ve výši 15 % ročně, a to až za dobu od 28. 12. 2024 do zaplacení. Žalované tak v souladu s ust. § 1970 o. z. vznikla povinnost vrátit žalobkyni vedle samotné dlužné jistiny dále úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 139 103,48 Kč (u úvěru č. 1) a úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 213 642,48 Kč (u úvěru č. 2), a to za dobu požadovanou žalobkyní, tj. za období od 28. 12. 2024 do zaplacení.16. S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud změnil rozsudek okresního soudu v napadeném rozsahu, tj. ve výroku I. co do hmotněprávní lhůty splatnosti přisouzených částek 139 103,48 Kč a 213 642,48 Kč a ve výroku II. co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 139 103,48 Kč a ve výši 9 % ročně z částky 213 642,48 Kč, vždy za dobu od 28. 12. 2024 do zaplacení. Ve zbývající části bylo zamítavé rozhodnutí okresního soudu v souladu s ust. § 219 o. s. ř. potvrzeno.17. Současně se změnou napadeného rozsudku odvolací soud dle ust. § 224 odst. 1 a 2 a § 142 odst. 2 o. s. ř. originárně rozhodl o náhradě nákladů řízení.18. Pokud jde o procesní úspěch stran, žalobkyně se v řízení včetně požadovaného úrokového příslušenství vyčísleného k datu rozhodnutí odvolacího soudu domáhala celkem zaplacení částky 983 011,93 Kč, úspěšná byla co do částky 384 430,50 Kč, tj. ze 39 %. Žalovaná pak byla v řízení úspěšná ze 61 %. Protože procesně úspěšnější žalované prokazatelně v řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl odvolací soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.19. V odvolacím řízení se žalobkyně domáhala úrokového příslušenství vyčísleného k datu rozhodnutí odvolacího soudu celkem v částce 50 590,88 Kč, úspěšná byla co do částky 31 684,54 Kč, tj. ze 63 %. Ve smyslu ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 2 o. s. ř. jí tak náleželo právo na náhradu nákladů odvolacího řízení z 26 %. Náklady odvolacího řízení vznikly žalobkyni celkem ve výši 37 016,60 Kč sestávající z nákladů na právní zastoupení žalobkyně v odvolacím řízení u dvou úkonů právní služby, a to sepisu odvolání a účasti u jednání odvolacího soudu, po 9 380 Kč, když odměna advokáta byla vypočtena z tarifní hodnoty ve výši 264 559,45 Kč (viz níže) [§ 11 odst. 1 písm. d) a g), § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb. – advokátní tarif ve znění účinném od 1. 1. 2025], dále z náhrady paušálních výdajů zástupce žalobkyně k uvedeným dvěma úkonům právní služby po 450 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu), z náhrady za 21% DPH z částky 19 660 Kč ve výši 4 128,60 Kč (§ 14a odst. 1 advokátního tarifu) a z náhrady za soudní poplatek za odvolání, k jehož úhradě odvolací soud zavázal žalobkyni ve výroku IV. tohoto rozsudku, ve výši 13 228 Kč. 26 % z částky 37 016,60 Kč pak činí žalobkyni přisouzenou náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 9 624 Kč.20. Současně odvolací soud v souladu s ust. § 4 odst. 1 písm. b) a j) zák. č. 549/1991 Sb. uložil žalobkyni zaplatit soudní poplatek za odvolání vyměřený dle § 6 odst. 1 věty druhé, odst. 3 a položky 22 bod 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků zákona o soudních poplatcích v částce 13 228 Kč, když předmětem odvolacího řízení bylo úrokové příslušenství jakožto samostatný předmět řízení. Soudní poplatek pak byl vyměřen jako pětinásobek ročního plnění, tj. jako 15% úrok z prodlení z částky 139 103,48 Kč, ročně ve výši 20 865,52 Kč, jehož pětinásobek činí 104 327,60 Kč, a dále jako 15% úrok z částky 213 642,48 Kč, ročně ve výši 32 046,37, za pět let ve výši 160 231,85 Kč. Z předmětu odvolacího řízení v částce 264 559,45 Kč činí 5 % soudní poplatek za odvolání 13 228 Kč. Uvedený soudní poplatek za odvolání je žalobkyně povinna zaplatit na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozhodnutí je přípustné dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně do dvou měsíců ode dne jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodnutí dovolacího soudu nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Proti výrokům o náhradě nákladů řízení a o povinnosti zaplatit soudní poplatek za odvolání není dovolání přípustné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"V případě nezaplacení pohledávky státu ve lhůtě 30 dnů po uplynutí lhůty splatnosti bude tuto pohledávku vymáhat místně příslušný celní úřad.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSOS:2025:15.Co.244.2025.1","publishedAt":"2026-02-04","decisionAt":"2025-12-11","caseNumber":{"senate":15,"registry":"Co","index":244,"year":2025,"pageNumber":170},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Dagmar","lastName":"Gottwaldová","titlesAfter":"","function":"předsedkyně senátu"},"courtCode":"KSOS","caseResultType":["ZMENA","POTVRZENI"],"caseSubject":"o zaplacení 609 495,08 Kč s příslušenstvím,","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":16,"registry":"C","index":49,"year":2025,"pageNumber":44},"affectedDate":"2025-09-10","courtCode":"OSFM","affectedTypes":["CHANGE","CONFIRM"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":351,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_NARIZENI_VLADY"},{"paragraphNumber":"7","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"14a","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"224","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"229","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"6","lexNumber":549,"lexYear":1991,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["VADY_RIZENI","NAHRADA_NAKLADU","POSTOUPENI_POHLEDAVKY","NASLEDEK","ODVOLANI","SMLOUVA_O_UVERU","NAKLADY_RIZENI","NEPLATNOST_SMLOUVY","BEZDUVODNE_OBOHACENI","LHUTY","DOKAZOVANI","ADVOKATNI_TARIF"]},"styles":[{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}