{"uuid":"4924929e-9504-42b3-95cb-89689e6f6e4e","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Kulichovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobců: a. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum narození","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"b. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum narození","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"oba zastoupeni advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", - advokát","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"za účasti vedlejšího účastníka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"pojišťovna","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa vedlejší účastnice","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o 20 000 000 Kč","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni a. částku ve výši 1 000 000 Kč a žalobci b. částku ve výši 1 000 000 Kč a žalobkyni a. a žalobci b. částku ve výši 18 000 000 Kč, se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni a. částku ve výši 1 000 000 Kč a žalobci b. částku ve výši 1 000 000 Kč a žalobkyni a. a žalobci b. částku ve výši 18 000 000 Kč, se zamítá.\nII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobci se žalobou ze dne 7. 12. 2015, kdy původně byla žaloba podána také nezletilým ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno původního účastníka","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozeným 9. 6. 2014, domáhali vydání rozhodnutí, jímž by byl nezletilému ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno původního účastníka","anonStyle":"ANON"},{"text":" přiznán nárok na bolestné ve výši 500 000 Kč a odškodnění ztížení společenského uplatnění ve výši 17 500 000 Kč. Matka nezletilého ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno původního účastníka","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" pak požadovala stejně jako otec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" odškodnění nemajetkové újmy u každého ve výši 1 000 000 Kč. Svou žalobu odůvodnili skutečností, že dne 9. 6. 2016 v 09:05 h. došlo k narození nezletilého ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno původního účastníka","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako patologického plodu, a to císařským řezem, kdy se jednalo o akutní císařský řez, přičemž žalovaná nesprávně stanovila strategii vedení porodu, nedostatečně vyhodnotila rizikové faktory a neprovedla indukci porodu včas tak, aby nedošlo k intrauterinní tísni plodu. V důsledku tohoto postupu nastal stav, kdy nezletilý ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno původního účastníka","anonStyle":"ANON"},{"text":" se narodil jako hypotonické dítě, které nedýchalo, bylo bez srdeční akce a byla zahájena oživovací činnost. Následně byl nezletilý přeložen do Fakultní nemocnice ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":" na oddělení neonatologie, přičemž došlo k nevratnému těžkému neurologickému poškození nezletilého, tento měl zcela vymizelý polykací, sací a kašlací reflex, byl krmen nasogastrickou sondou a byl mu přifoukáván kyslík v inhalačním aerosolu. Potřeboval 24 hodinou nepřetržitou péči, kontinuální sledování všech základních životních funkcí a naděje na jeho uzdravení v době podání žaloby neexistovala. Následně pak došlo k tomu, že nezletilý ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno původního účastníka","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne 22. 4. 2017 zemřel. Poté již bylo řízení nadále ve vztahu ke všem shora uplatněným nárokům vedeno toliko žalobkyní a. a žalobcem b., tj. rodiči nezletilého. Při odůvodnění nároku žalobci uvedli, že dle patrných indicií žalobkyně trpěla preeklampsií, kterou žalovaná nerozpoznala, když nereagovala na odchylky a změny ve zdravotním stavu při jednotlivých vyšetřeních, které u žalobkyně a. nastaly, nadto nebyla vždy provedena rutinní vyšetření, která mají u těhotné ženy být provedena, a to zejména měření tlaku krve, zjišťování přítomnosti bílkoviny v moči, váha plodu a taktéž nereagovali nikterak na subjektivní sdělení žalobkyně a. o silných otocích nejen dolních končetin, ale také horních končetin a zejména v obličeji, která žalobkyně a. žalované sdělovala při kontrolách v době od 2. 6. 2014 do 9. 6. 2014, tato jednak nebyla zaznamenána v jednotlivých lékařských zprávách, má tedy za to, že lékařské zprávy jsou neúplné a jednak na tato nebylo nikterak lékaři žalované reagováno. Porod byl indukován na 10. 6. 2014, přičemž žalobci mají za to, že bylo příliš dlouho vzhledem k potížím žalobkyně a. vyčkáváno s indukcí porodu a v tom také spatřují pochybení žalované. Pokud došlo k indukci porodu 9. 6. 2014, jednalo se o akutní císařský řez poté, kdy již z jednotlivých vyšetření bylo zcela patrno, že situace je vážná, dochází k intrauterinní tísni plodu, bradykardii a následně tedy hypoxii plodu, která se projevila poškozením zdraví nezletilého ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":", tak jak bylo shora popsáno. Ihned po porodu nebyla situace zcela zřejmá, rodiče nedostali žádné informace o tom, co se stalo a nebyla ani vyšetřena placenta, čímž by mohla být zjištěna příčina poškození zdraví dítěte. V následné péči pak dle žalobců jim nebyl poskytován dostatek informací ze strany žalované, pokud pak byla dále situace řešena ve Fakultní nemocnici ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":", zde již informace rodičům podány byly. Pro žalobce uvedená situace znamenala těžkou zátěž v rámci rodičovského postavení a také v rámci partnerského soužití, kdy poté, kdy se po měsíci dozvěděli, že zdravotní stav syna se nezlepší, každý z rodičů se s nastalou situací vypořádával jinak, což v konečném důsledku vedlo k jejich rozchodu. Také nutno uvést, že žalobkyně a. byla již zatížena anamnézou z minulého těhotenství, kdy došlo k spontánnímu potratu v 7. týdnu těhotenství. Žalobci dále žalované vytýkají nedostatečné vedení zdravotnické dokumentace, kdy v této schází údaje o učiněných výkonech a také mají za to, že nebyla dostatečně odborně provedena resuscitace u nezl. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":", a v uvedeném spatřují další pochybení žalované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Má za to, že porod byl veden standardním způsobem a nedošlo k žádnému pochybení, a pokud nejsou ve zdravotnické dokumentaci uvedeny veškeré informace, žalovaná tyto doplnila výslechem zúčastněných osob a má za to, že bylo prokázáno, že veškerá rutinní vyšetření v případě posouzení zdravotního stavu žalobkyně a. byla provedena. Ze strany lékařů nebyly shledány symptomy preeklampsie u žalobkyně a., proto také nebylo v těchto intencích postupováno. Co se pak týče prováděné resuscitace, má za to, že tato byla provedena odpovídajícím způsobem, lékaři s potřebnou odborností. Komplikace, které při resuscitaci nastaly, jsou častými a bylo na ně dostatečně reagováno. Nadto tyto měly vliv na celkový zdravotní stav novorozence, nikoliv však na poškození jeho centrální nervové soustavy. V rámci dalších námitek co do vedení zdravotnické dokumentace a zápisu postupu při porodu a po něm, má žalovaná za to, že je ve zdravotnické dokumentaci uvedeno vše potřebné a i pokud by zde některý z údajů chyběl, není uvedené v příčinné souvislosti s poškozením zdraví nezl. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalovaná má tedy za to, že ze strany žalované nedošlo k postupu non lege artis, a pokud nešťastnou souhrou okolností došlo k tak těžkému poškození zdraví nezletilého dítěte, žalovaná nemůže nést zodpovědnost za výsledek.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Vedlejší účastník taktéž navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu, přičemž ve svém procesním stanovisku odkázal na procesní stanovisko a skutková tvrzení uvedená žalovanou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Provedeným dokazováním byl zjištěn tento skutkový stav:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Z lékařských zpráv žalobkyně a. bylo zjištěno, že v rámci kontrol, které probíhaly v roce 2014 v posledním měsíci těhotenství 14. 5., 21. 5., 28. 5., byla provedena rutinní vyšetření tlaku krve i přítomnosti bílkoviny v moči, následně pak mimořádná kontrola 31. 5. 2014, zde nebyla vyšetřena moč, stejně jako 2. 6. a 5. 6. 2014 a dne 5. 6. 2014 dle lékařských zpráv nebyl změřen tlak krve. O váze plodu jsou uvedeny dílčí informace, o váze matky nejsou uvedeny informace žádné, co do otoků, jsou konstatovány pouze otoky diskrétní. Co do zdravotní anamnézy žalobkyně ze zdravotnické dokumentace bylo zjištěno, že u žalobkyně a. se jedná o druhé těhotenství, v prvém případě došlo ke spontánnímu potratu v 7. týdnu těhotenství.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Z výpisu účtu žalobkyně a. u zdravotní pojišťovny pak bylo zjištěno, že při kontrole dne 31. 5. 2014 bylo provedeno cílené vyšetření gynekologem a porodníkem, dne 2. 6. 2014 pak vyšetření v prenatální poradně spolu s odběrem materiálu z pochvy, čípku a hrdla děložního, externí kardiotografické vyšetření, mikroskopické vyšetření nativního preparátu a 5. 6. 2014 pak mikroskopické vyšetření nativního preparátu, odběr materiálu z pochvy, čípku a hrdla děložního, vyšetření v prenatální poradně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Z výslechu svědka - lékaře žalované ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo zjištěno, že byť z lékařské zprávy ze dne 2. 6. 2014 nevyplývá, že by byl změřen tlak, k tomuto došlo a byl změřen v hodnotě 140/80. Dále uvedl, že jsou vždy při kontrole prováděna rutinní vyšetření, a to vyšetření tlaku krve a moči, kdy toto bylo u žalobkyně provedeno, pouze pak při kontrolách, kdy tato měla výtok, nebyla vyšetřena moč, neboť to nebylo možné, výsledky by byly znevěrohodněny. U žalobkyně a. žádné otoky nikoliv běžné ve vztahu ke stádiu těhotenství nezaznamenal. Co do diskrepance váhy plodu dne 31. 5. 2014 a dne 2. 6. 2014, kdy si sám udělal poznámku v podobě otazníků, měl jisté pochybnosti o nárůstu váhy plodu, následně pak 5. 6. 2014 byla naměřena váha plodu, která je v normálních mezích. Tento nárůst váhy dle ultrazvuku by s přítomností preeklampsie neměl souvislost, v tomto případě by byla váha plodu spíše nižší a klesala by. Dle svědka u žalobkyně a. přítomna preeklampsie nebyla, pokud byl změřen tlak 150/100 v den porodu, tak se nejedná o nikterak vysoký tlak, který by naznačoval přítomnost preeklampsie u těhotné ženy. Doporučení pro hospitalizaci a další vyšetření jsou v případě tlaku 160/110 a také by musel přetrvávat po delší dobu. U žalobkyně nedošlo k vyvolání porodu v den 2. 6. 2014, na nějž byl stanoven termín porodu, neboť u žalobkyně nebyly přítomny kontrakce, neodtekla jí plodová voda, jiná medicinská indikace dána nebyla, byl tedy stanoven termín indukce porodu pak na 10. 6. 2014, když má za to, že se jednalo o postup zcela odpovídající zdravotnímu stavu žalobkyně a. Dle svědka k intrauterinní tísni plodu a následné těžké hypoxii plodu podle odhadu a zkušeností mohlo dojít v důsledku komprese pupečníku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Z výslechu svědka – lékaře žalované ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" pak byly soudem zjištěny obdobné informace jako z výslechu svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":". Svědek se shoduje, že mohly být provedeny jisté lékařské úkony, aniž by byly zaznamenány v dokumentaci, přičemž údaje o změřeném krevním tlaku, vyšetření moči a KTG záznamu zapisuje sestra, kdy tato vyšetření provádí standardně, a poté dojde ke kontrole těhotné ženy u lékaře. Svědek nezaznamenal u žalobkyně významné otoky ani přílišný nárůst váhy pacientky. Pokud pak k dotazu, proč nedošlo k indukci porodu dříve, svědek uvádí, že primárně pracoviště žalované preferuje přirozený porod, pokud zde nejsou pro uvedené dány medicínské podklady, neboť i samotná indukce je zásah do fyziologie těhotné ženy a plodu a není bez vedlejších účinků. Shodl se s předchozím svědkem, že zřejmě důvodem akutní hypoxie plodu mohla být komprese pupečníku. Taktéž se jedná pouze o domněnku, neboť k vyšetření placenty po porodu nedošlo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Z výslechu svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo soudem zjištěno, že se jedná o matku žalobkyně a., která byla v častém kontaktu s dcerou v průběhu těhotenství, které ze začátku probíhalo normálně, problémy pak nastaly asi od poloviny května, kdy jednak začala krvácet, taktéž měla velké otoky nohou, rukou i obličeje. Svědkyně uvedla, že dcera trpí astmatem a alergoložkou bylo doporučováno, aby byl proveden u dcery v případě porodu císařský řez, což však nebylo lékaři ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" nemocnice vůbec zvažováno. Dále pak má z doslechu informace od žalobce b., který měl zaslechnout v průběhu císařského řezu, že se v daném případě jednalo o infarkt placenty. Dcera chodila na pravidelné lékařské prohlídky, v posledních 2 týdnech před porodem pak již měla velké obtíže, hodně ji bolelo břicho, měla průjem, bolely ji kříže, necítila se celkově dobře, matka s ní také na kontrolu do nemocnice šla, aby situaci mohla řešit. Pokud však byla dcera odeslána domů s tím, že bude porod indukován až po víkendu, situaci přijali, byť se jí tedy způsob řešení tohoto problému nelíbil. O otocích dcera lékaře informovala, tento je však téměř nevnímal. Žádnou lékařskou zprávu po kontrole dne 5. 6. 2014, kdy byla matka s dcerou u lékaře, tato nedostala, takže nevěděla, co jí do uvedené lékařské zprávy lékař napsal.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Z výslechu svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo soudem zjištěno, že se jedná o kamarádku žalobkyně a., kdy se znají 10 nebo 12 let, nejdříve byly spolupracovnice, následně se z nich staly kamarádky a o průběhu těhotenství žalobkyně a. byla tato velmi dobře informována. Ke konci těhotenství se začal zdravotní stav žalobkyně a. zhoršovat, měla otoky, a to včetně obličeje, bylo jí špatně, měla také průjem a jiné střevní potíže a má za to, že došlo k přenášení, když nerodila v termínu porodu. Sama zaregistrovala u žalobkyně a. otoky asi měsíc před porodem, kdy tyto se stupňovaly.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Z výslechu svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", dříve ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", bylo soudem zjištěno, že se taktéž jedná o kamarádku žalobkyně a., kdy se znají přes 10 let, mají velmi častý kontakt a v době těhotenství tomu nebylo jinak. U žalobkyně a. zaregistrovala velké otoky asi 14 dnů před porodem, měla za to, že se nejedná o normální stav, proto všichni byli překvapeni, pokud nedošlo k dřívější hospitalizaci. Žalobkyně a. si také stěžovala na bolesti v kříži, měla oteklý obličej, vypadala hodně jinak. Primárně byl termín porodu stanoven na 29. 5. 2014, což jí bylo sděleno žalobkyní a.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Z výslechu žalobkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo soudem zjištěno, že od poloviny května 2014 této začaly otékat nohy. Pokud toto sdělila lékaři, ten konstatoval, že se jedná o diskrétní otoky a že to ještě nic není. Obecně zhodnotila žalobkyně a., že do 31. 5. 2014 bylo vše jakž takž v pořádku, pokud došlo k tomu, že tento den krvácela, jela na kontrolu do nemocnice, k zakrvácení došlo po styku, což jí doporučil MUDr. Panišin, lékař žalované. Dále pak žalobkyně srovnává péči u žalované a ve Fakultní nemocnici ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":", kde proběhl porod v případě jejího dalšího těhotenství a má za to, že péče byla oproti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" nemocnici nadstandardní. V okamžiku porodu v 09:05 h. došlo k tomu, že žalobce b. zaslechl, že se jedná o infarkt placenty, přičemž porod ještě nebyl u konce a poté když došlo k jeho ukončení, tak sama žalobkyně zaslechla sdělení, že placenta je v pořádku a voda je čirá, čemuž, teď když si zpětně vše dává dohromady, moc nerozumí. Od 2. 6. do 9. 6. 2014 nebyl žalobkyni měřen krevní tlak. Taktéž jí bylo lékařkou MUDr. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" sděleno, což byla lékařka žalované, že tato si své pacientky hlídá sama, neboť ví, jak to v nemocnici chodí. U dalšího těhotenství žalobkyně a. neměla preeklampsii, byla monitorována v tomto ohledu a vše si již více hlídala. Co se týče následné situace po narození syna, tak nikdo rodičům nic neřekl, ještě asi měsíc po porodu je nechávali v naději, že vše bude v pořádku, až poté, kdy byl převezen do Městské nemocnice ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":", tak jim sdělili, že se situace nezlepší. Následně vyhledala pomoc psycholožky, partner nikoliv a také došlo k tomu, že situaci spolu nezvládli a vztah ukončili, byť se pokoušeli jej obnovit, nebylo to již možné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Z výslechu otce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" pak bylo zjištěno, že tento vozil svou partnerku na jednotlivé kontroly, přítomen však těchto nebyl, následně si stěžovala žalobkyně a. na arogantní chování poté, kdy přijeli do nemocnice po zakrvácení po styku, jež jim byl doporučen. Když byla na kontrole 9. 6. 2014, žalobce b. přítomen nebyl, následně mu volala, aby přijel, že se něco děje, když dorazil do nemocnice, tak jen viděl na zemi oblečení partnerky, sám byl za paravánem a následně pak v 09:05 h. slyšel„ infarkt, infarkt“. Nevěděl, o co se jedná a následně mu nějaký doktor řekl, co se stalo, ale že maminka je v pořádku, malého pak museli převést do Fakultní nemocnice ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":" a že je asi 10 % případů, kdy se něco takového stane, aniž by se vědělo, proč se to stalo. Následné pak žalobkyni a. z nemocnice propustili a řekli ji, aby se sama nechala hospitalizovat ve Fakultní nemocnici ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":", což byl postup, který v této nemocnici vyvolal překvapení, uvedli, že mělo dojít k předložení žalobkyně a. a taktéž bylo rodičům sděleno, že když přivezli nezletilého ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":", bylo naprosto jasné, že se jedná o přezrálý plod. Žalobce b. dále uvedl, že v průběhu tohoto řízení před jednací síní na chodbě zaslechl rozhovor mezi pověřencem vedlejšího účastníka a tehdejším zástupcem žalované, který tomuto sděloval, že při jednání s lékařem žalované mu tento měl odpovědět, že kdyby měl zapisovat každou, která„ chčije krev“, tak by byl spíš zapisovatel a nedělal by nic jiného. Ve zbytku pak popisuje vývoj událostí shodně s žalobkyní a., ve vztahu k rozchodu uvádí, že každý z rodičů situaci řešil jiným způsobem, ani jeden tomu druhému jeho způsob nezazlívá a protože nebylo možné, aby dále ve vztahu zůstali, tak jej ukončili. Nikdy se jako rodiče nedozvěděli příčinu toho, co se stalo, byť se dotazovali na různých místech, snažili se zjišťovat informace z internetu, dodnes neví, proč došlo k tak vážnému poškození zdraví jejich syna. Otoky u partnerky pozoroval také, jak na nohou, rukou, tak v obličeji a to asi od poloviny května.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Ze znaleckého posudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 14. 10. 2020, jež byl vypracován Ústavem péče o matku a dítě, a to z oboru zdravotnictví, odvětví gynekologie, porodnictví a neonatologie bylo soudem výslechem zástupce znaleckého ústavu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" specializace gynekologie, zjištěno, že došlo k nitroděložní hypoxii plodu, a to nezletilého ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy tato je zjišťována na základě poklesu ozev plodu. Pokud uvedené bylo zjištěno, k císařskému řezu došlo do 41 minut, stav novorozence v rámci Apgar skóre hodnocený 1.3.3, což je velice závažný stav, konstatování PH pupečníkové krve 7,15 by však těžké hypoxii neodpovídalo, zde je hodnocen rozpor mezi klinickým stavem a hodnotou PH. K péči o novorozence znalci nemají výhrad, komplikace, ke kterým došlo při jinak správně prováděné resuscitaci, měly negativní vliv na celkový zdravotní stav novorozence, nikoliv vliv na závažnost postižení centrální nervové soustavy. V daném ohledu lze vnímat jednání žalované jako vitium artis. K hypoxii došlo před resuscitací, došlo k nevratnému poškození mozku, které způsobilo hypoxickou ischemickou encefalopatii 3. stupně. Příčina uvedeného nebyla ani znalci zjištěna. Není zřejmá ani dle zdravotnické dokumentace. Nebylo shledáno jakékoliv pochybení lékařů v rámci prenatálního období, ať už u ambulantního gynekologa, tak gynekologických prohlídek v nemocnici. Nelze vyhodnotit, jak zásadní byla skutečnost v rámci následného zdravotního stavu novorozence, že nemohlo k porodu dojít hned po zjištění snížení ozev. Jako nedostatek pak znalci vnímají absenci údajů ve zdravotnické dokumentaci, a to stav plodové vody, pupečníku a placenty. Uvedené je však hodnoceno se znalostí ex post a znalci mají za to, že je otázkou, jak které pracoviště k těmto vyšetřením přistupuje, v případě znaleckého posudku se jedná o vyšetření běžná a znalci jsou si vědomi skutečnosti, že toto vyšetření se neprovádí běžně v gynekologicko-porodnických odděleních nemocnic, nejedná se o povinné vyšetření. Co do zjištěného pneumotoraxu u novorozence, tento se objevuje jako komplikace při resuscitaci relativně často, jedná se o řešitelnou komplikaci prostřednictvím drenáže, která byla provedena. Kdy došlo k hypoxickému inzultu, zda již v průběhu těhotenství před poklesem ozev nebo při porodu není možno z dostupných informací konstatovat. Bylo by možno uvedené zjistit, pokud by byla vyšetřena hladina laktátu pupečníkové krve, nejedná se však o standardní vyšetření. Důvodem poklesu ozev může být buď skutečnost, že dochází k poškození zdraví matky nebo dochází k částečnému odloučení placenty či odloučení zcela a míra a rozsah odloučení pak má vliv na stav poškození plodu. Taktéž další oblastí může být pupečník, kdy může dojít k jeho torzi, příp. vzniku uzlů, což má vliv na vitální funkce plodu anebo určité stištění větší části plodu, ale to bývá pouze přechodné a nemívá vliv na funkce plodu. Uvedené nelze z dostupných záznamů ve zdravotnické dokumentaci vyšetřit. Vyšetření placenty a pupečníku není standardním postupem po porodu. Jedná se o kulturu jednotlivého pracoviště. Pokud se však narodí dítě s hypoxií, znalecký ústav by toto vyšetření provedl. Co do přítomnosti preeklampsie u žalobkyně a. má znalec za to, že diagnosticky nebyla tato naplněna a hodnoty krevního tlaku a bílkoviny moči v rámci jednotlivých vyšetření uvedenému nesvědčí. Vyšetření co do krevního tlaku a přítomnost bílkoviny v moči je dle doporučení gynekologicko-porodnické organizace prováděno v rámci prenatální péče v intervalu jednoho týdne. V případě preeklampsie toto má primární souvislost s abrubcí placenty, která nebyla v dokumentaci popsána, jedná se o typickou komplikaci preeklampsie. V případě preeklampsie se jedná o nápadné stavy, odchylky by se musely projevovat jak v hodnotě změřeného krevního tlaku, tak bílkoviny v moči, přičemž přítomný poševní výtok by toto vyšetření nemohl ovlivnit. Pokud by byla vyšetřena placenta, bylo by tímto dáno vysvětlení spíše v případě chronické hypoxie, avšak i pro zúžení diagnostického dilematu co do hypoxie akutní by vyšetření placenty mohlo leccos osvětlit. V souhrnu lze konstatovat, že u novorozence došlo zřejmě k akutní hypoxii, a to pro náhlý pokles ozev plodu. Dle znalce by klinické hodnoty měly být zapisovány do zdravotnické dokumentace, uvedené nelze zhojit sdělením lékařů, že bylo učiněno a v jaké hodnotě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Ve vztahu k resuscitaci pak výslechem zástupce znaleckého ústavu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", neonatolog, bylo soudem zjištěno, že průběh resuscitace žalovanou, než došlo k přeložení novorozence na vyšší zdravotnické pracoviště, mohl negativně ovlivnit celkový zdravotní stav u dítěte, avšak vysoce pravděpodobně neovlivnil závažnost postižení centrální nervové soustavy. K poškození mozku novorozence došlo již před resuscitační péčí. Jako nejpravděpodobnější příčinu hypoxie plodu znalci vnímají kompresi pupečníku. Dle zdravotnické dokumentace je patrné, že se v případě nezletilého ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" jednalo o těžce kompromitovaného novorozence s těžkou poruchou poporodní adaptace, byla nutná intubace, kompletní kardio komunální resuscitace, hodnoty, které byly novorozenci naměřeny, nebyly natolik nízké, netrvaly tak dlouho, aby právě zásadním způsobem mohly ovlivnit stav centrální nervové soustavy. Lékaři, kteří resuscitaci prováděli, měli dostatečnou odbornou způsobilost, tzn. L3. Nelze stanovit, kdy došlo k pneumotoraxu, neboť tento byl zjištěn náhodně při rentgenovém vyšetření zaměřeném primárně na zjištění polohy umbilikálních katetrů, které se standardně u novorozenců zavádí. Pneumotorax však nevedl k deterioraci a zhoršení stavu novorozence. Dle znalce není dán žádný závazný pokyn, jakým způsobem zaznamenávat průběh resuscitace do zdravotnické dokumentace. Intubace u novorozenců je mnohem složitější, těžší výkon než u dospělých. Preeklampsii znalci vyloučili na základě jak klinických, tak biologických parametrů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Návrhy na provedení důkazů výslechem lékařky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", opětovného výslechu svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo soudem zamítnuto, když v rámci zjištění skutkového stavu byl tento náležitě zjištěn z dosud provedených důkazů a jednalo by se o další důkazy nadbytečné. Co se týče doporučených postupů ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":" gynekologické a porodnické společnosti a České lékařské společnosti z dubna 2016, tyto byly zamítnuty, když se jedná o časopisecké dokumenty, které soud v rámci seznámení se s předmětem řízení prostudoval, jedná se však o názory odborníků a lze stěží z těchto vycházet jako z důkazního materiálu. Co se týče fotografií nezletilého ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":", ty by pak byly podkladem pro znalecký posudek z oboru neonatologie, soud z fotografií zdravotní stav novorozence a zejména tedy skutečnosti co do strategie vedení porodu není schopen zhodnotit. Soud dále zamítl návrh na pro vedení důkazu znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví anestezie, intenzivní medicíny a algeziologie, a to z důvodu, že znalci se jednoznačně vyjádřili k tomu, že průběh resuscitace, jak byl u novorozence nezletilého ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" proveden, neměl vliv na poškození centrální nervové soustavy, pouze na celkový zdravotní stav, avšak jednalo se o situaci řešitelnou. Pro uvedené tedy měl soud za to, že nebylo důvodu dále znalecky zkoumat postup lékařů v rámci resuscitace novorozence. Pro uvedené byly shora specifikované důkazy zamítnuty, jednalo by se o důkazy v dané fázi řízení nadbytečné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Znalecký posudek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno znalce","anonStyle":"ANON"},{"text":", ze dne 13. 6. 2016, soud v rámci zjišťování skutkového stavu primárně nevyužil, když vycházel z revizního znaleckého posudku znaleckého ústavu, viz shora, přičemž ústavní znalecký posudek nijak výrazně nevyvracel závěry posudku prof. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno znalce","anonStyle":"ANON"},{"text":". Pouze se znalci neztotožnili s tím, že by žalobkyně a. trpěla v době porodu a krátce před ním preeklampsií.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Provedeným dokazováním byl zjištěn tento závěr o skutkovém stavu:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Dne 9. 6. 2014 byl u žalobkyně a. proveden porod císařským řezem, když syn žalobců se narodil jako hypotonické dítě, které nedýchalo, bylo bez srdeční akce a musela být zahájena oživovací činnost. U nezl. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" došlo k nevratnému těžkému neurologickému poškození v důsledku intrauterinní tísni plodu, která vyústila v těžkou hypoxii, tento měl zcela vymizelý polykací, sací a kašlací reflex, byl krmen nasogastrickou sondou a byl mu přifoukáván kyslík v inhalačním aerosolu. Potřeboval 24 hodinou nepřetržitou péči, kontinuální sledování všech základních životních funkcí a naděje na jeho uzdravení v době podání žaloby neexistovala. Následně pak došlo k tomu, že nezletilý ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno původního účastníka","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne 22. 4. 2017 zemřel. Žalobkyně a. byla u žalované na kontrolách 14. 5., 21. 5. 2014 a 28. 5. 2014, kdy proběhla rutinní vyšetření tlaku krve, přítomnosti bílkoviny v moči, váha plodu. Dne 31. 5. 2014 (kontrola pro zakrvácení po pohlavním styku doporučeném lékařem žalované) nebyla vyšetřena moč. Dne 2. 6. a 5. 6. 2014 proběhla prenatální vyšetření, dle klasifikace zdravotní pojišťovny, do zdravotnické dokumentace nebyly zapsány údaje o změřených hodnotách. O váze plodu jsou uvedeny dílčí informace, o váze matky nejsou uvedeny informace žádné, co do otoků, jsou konstatovány otoky diskrétní, jednalo se o otoky nohou, rukou a také v obličeji, což lékařům žalované žalobkyně a. sdělovala. V posledním týdnu těhotenství měla žalobkyně a. výtok, který byl přeléčen. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":" hypoxie plodu nebyla zjištěna, neproběhlo vyšetření placenty, pupečníkové krve, nejpravděpodobněji se jedná o kompresi pupečníku. Preeklampsie nebyla u žalobkyně a. zjištěna. Resuscitační péče po narození u nezl. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" neměla vliv na poškození jeho centrální nervové soustavy, resuscitace probíhala až po proběhlé hypoxii. Žalobkyně a. je astmatička, alergoložkou byl doporučen dle zdravotního stavu žalobkyně a. porod císařským řezem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Po právním zhodnocení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že ve věci nelze žalobě vyhovět, tato byla v celém rozsahu zamítnuta. Mezi účastníky panuje spor v rámci hodnocení vzniklé situace a existence odpovědnosti žalované za poškození zdraví nezletilého ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno původního účastníka","anonStyle":"ANON"},{"text":", resp. co do zdravotnické péče poskytnuté jak v prenatálním období, tak při porodu a po porodu, a to v souvislosti s porodem dne 9. 6. 2014. Co do základu nároku, bylo prováděno obsáhlé dokazování zejména znaleckými posudky, ať už prof. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno znalce","anonStyle":"ANON"},{"text":", tak Ústavu péče o matku a dítě, ve své podstatě se znalecké posudky od sebe neodchýlily, byť prof. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno znalce","anonStyle":"ANON"},{"text":" připustil možnost existence preeklampsie u žalobkyně a., znalecký ústav však uvedené vyloučil, má za to, že pro přítomnost preeklampsie nesvědčí jak klinické, tak biologické parametry. V rámci vzniku hypoxie plodu se znalci shodli na tom, že nelze jednoznačně určit příčinu této hypoxie, dle dostupných informací pak lze za pravděpodobnou vnímat hypoxii akutní, vzniklou ještě v prenatálním období, nikoliv při samotném porodu či po císařském řezu, kterým byl porod proveden, a to zřejmě v důsledku komprese pupečníku. Nedostatky, které znalci shledali v rámci záznamu ve zdravotnické dokumentaci, ať už absence vyšetření placenty či pupečníkové krve, nelze vnímat jako příčinu vzniku poškození zdraví nezletilého ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":", tyto informace by mohly poskytnout vodítko jak rodičům, lékařům, tak znalcům, potažmo soudu k zjištění příčiny vzniklé hypoxie plodu, avšak z již dostupných informací znalci vysoce pravděpodobně konstatují, že se jednalo o hypoxii akutní a vzniklou v prenatálním období. Dle jednotlivých vyšetření, která žalobkyně a. v prenatálním období již v červnu 2014, tj. v rámci péče na porodnickém oddělení žalované, byla provedena, nic nenasvědčovalo přítomnosti preeklampsie, která se vyvíjí v čase, nejedná se o náhlou akutní situaci u těhotné ženy. Pokud nebyly ve zdravotnické dokumentaci zaznamenány hodnoty tlaku krve, které byly měřeny, a bílkoviny v moči, z výpisu z účtu žalobkyně a. u zdravotní pojišťovny vyplývá, že tato vyšetření pravděpodobně provedena byla, lze-li tato vnímat jako prenatální vyšetření. S ohledem na závěry znaleckého posudku co do vzniku hypoxie, ať už období, tak pravděpodobných příčin, kdy po porodu novorozence dle Apgar skóre bylo uvedené evidentní, má soud za to, že lze konstatovat s vysokou mírou pravděpodobnostní, že k hypoxii plodu došlo v krátkém časovém období před porodem, samotná délka od indikace porodu do jeho provedení, tj. 41 minut, na poškození centrální nervové soustavy nezletilého ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" již nemohlo mít zásadní vliv. Co do námitek strany žalující, a to ve vztahu k nesprávně provedené resuscitaci, pak bylo znalci jednoznačně uvedeno, že resuscitace nebyla provedena nesprávně, avšak nižší pracoviště nemají tolik zkušeností, neboť u novorozenců se jedná o složitý a náročný výkon oproti stejnému výkonu u dospělých, a pokud pak byl novorozenec přeložen na vyšší zdravotnické oddělení, jednalo se o postup správný. Komplikace, které při resuscitaci vznikly, neměly dle znalců vliv na centrální nervovou soustavu, pouze na celkový zdravotný stav novorozence, nelze je tedy vnímat jako příčiny poškození zdraví nezletilého ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Pro uvedené také nebylo dále ve věci prováděno dokazování dalším znaleckým posudkem, jež byl stranou žalující navržen, když z dosud zjištěných skutkových okolností má soud za dostatečně prokázáno, že zde nebyla příčinná souvislost a není tedy potřeba dále resuscitační postup podrobovat znaleckému zkoumání. Byť tedy není zjištěna jednoznačná příčina vzniku hypoxie plodu u nezletilého ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" s následkem poškození zdraví, jak je v řízení popsáno, má soud za to, že nelze konstatovat jakékoliv pochybení na straně žalované, resp. lékařů žalované oproti zdravotnické dokumentaci, které dle soudu mohla být vedena podrobněji, zvláště pak pokud došlo k porodu hypotonického dítěte, avšak vzhledem ke skutečnosti, že zdravotnická zařízení nemají povinnost provádět vyšetření placenty, pupečníkové krve a další vyšetření, která mohou následně vést k zjištění příčin, nelze uvedené přičítat k tíži žalované a konstatovat, že tak došlo k pochybení lékařů žalované, které mělo za příčinu poškození zdraví nezletilého ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Samotné nedostatečné, neprecizní vedení zdravotnické dokumentace je nyní hodnoceno z pohledu ex post, nikoliv ex ante. Taktéž lze říct, že jistě vedení zdravotnických dokumentů, lékařských zpráv a vůbec administrativa zdravotnických zařízení v posledních letech naznala velkého posunu co do preciznosti rozsahu a povinných zápisů, kdy daný případ se stal v r. 2014, tedy před osmi lety. A jak již uvedeno, pouhé konstatování nedostatku vedení zdravotnické dokumentace žalovanou nemůže zavdat vyhovění žaloby, když tyto nedostatky nejsou v příčinné souvislosti se vznikem poškození zdraví nezletilého ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Pro výše uvedené soudu nezbylo, než žalobu v celém rozsahu zamítnout, když nebyla shledána základní složka odpovědnosti žalované, a to protiprávní jednání žalované, jež by bylo v příčinné souvislosti s poškozením zdraví nezletilého ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":", potažmo pak újmy, která tímto měla být způsobena jeho rodičům, tedy žalobkyni a. a žalobci b.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. V souladu s ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu náhrada nákladů řízení náleží straně žalované, kterážto byla v řízení procesně úspěšná, soud však užil v dané věci ust. § 150 občanského soudního řádu, žalobce k náhradě nákladů řízení žalované nezavázal, a to zejména s ohledem na okolnosti celého případu, nemožnosti v rámci dostupných údajů zjistit přesnou příčinu vzniku hypoxie plodu nezletilého ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a odpověď na otázku rodičům, kterou si jistě kladou, co tedy způsobilo, že došlo k tak závažnému poškození centrální nervové soustavy jejich dítěte. Dle soudu pak okolnosti celého případu i v rámci vedeného řízení mělo tak velký dopad do života obou žalobců, že není na místě je zatížit dále finančně ve formě placení nákladů řízení procesně úspěšnému účastníku. Nadto k jistým nedostatkům v postupu žalované došlo, a to zejména ve vztahu ke zdravotnické dokumentaci, kdy soud se dílčím způsobem ztotožňuje s názory znalců, že v okamžiku, kdy došlo k narození hypotonického dítěte, mohla být péče lékařů preciznější, zejména ve vztahu k provedeným vyšetřením, která by směřovala ke zjištění příčiny poškození zdraví novorozence, byť tato nebyla lékařům v rámci povinnosti uložena, ani doporučena.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Shodnou argumentaci pak lze užít u rozhodnutí soudu nezavázat žalobce k náhradě nákladů řízení, které platil stát, zejména znalečné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobci se žalobou ze dne 7. 12. 2015, kdy původně byla žaloba podána také nezletilým [celé jméno původního účastníka], narozeným 9. 6. 2014, domáhali vydání rozhodnutí, jímž by byl nezletilému [celé jméno původního účastníka] přiznán nárok na bolestné ve výši 500 000 Kč a odškodnění ztížení společenského uplatnění ve výši 17 500 000 Kč. Matka nezletilého [celé jméno původního účastníka] [celé jméno žalobkyně] pak požadovala stejně jako otec [celé jméno žalobce] odškodnění nemajetkové újmy u každého ve výši 1 000 000 Kč. Svou žalobu odůvodnili skutečností, že dne 9. 6. 2016 v 09:05 h. došlo k narození nezletilého [celé jméno původního účastníka] jako patologického plodu, a to císařským řezem, kdy se jednalo o akutní císařský řez, přičemž žalovaná nesprávně stanovila strategii vedení porodu, nedostatečně vyhodnotila rizikové faktory a neprovedla indukci porodu včas tak, aby nedošlo k intrauterinní tísni plodu. V důsledku tohoto postupu nastal stav, kdy nezletilý [celé jméno původního účastníka] se narodil jako hypotonické dítě, které nedýchalo, bylo bez srdeční akce a byla zahájena oživovací činnost. Následně byl nezletilý přeložen do Fakultní nemocnice [obec] na oddělení neonatologie, přičemž došlo k nevratnému těžkému neurologickému poškození nezletilého, tento měl zcela vymizelý polykací, sací a kašlací reflex, byl krmen nasogastrickou sondou a byl mu přifoukáván kyslík v inhalačním aerosolu. Potřeboval 24 hodinou nepřetržitou péči, kontinuální sledování všech základních životních funkcí a naděje na jeho uzdravení v době podání žaloby neexistovala. Následně pak došlo k tomu, že nezletilý [celé jméno původního účastníka] dne 22. 4. 2017 zemřel. Poté již bylo řízení nadále ve vztahu ke všem shora uplatněným nárokům vedeno toliko žalobkyní a. a žalobcem b., tj. rodiči nezletilého. Při odůvodnění nároku žalobci uvedli, že dle patrných indicií žalobkyně trpěla preeklampsií, kterou žalovaná nerozpoznala, když nereagovala na odchylky a změny ve zdravotním stavu při jednotlivých vyšetřeních, které u žalobkyně a. nastaly, nadto nebyla vždy provedena rutinní vyšetření, která mají u těhotné ženy být provedena, a to zejména měření tlaku krve, zjišťování přítomnosti bílkoviny v moči, váha plodu a taktéž nereagovali nikterak na subjektivní sdělení žalobkyně a. o silných otocích nejen dolních končetin, ale také horních končetin a zejména v obličeji, která žalobkyně a. žalované sdělovala při kontrolách v době od 2. 6. 2014 do 9. 6. 2014, tato jednak nebyla zaznamenána v jednotlivých lékařských zprávách, má tedy za to, že lékařské zprávy jsou neúplné a jednak na tato nebylo nikterak lékaři žalované reagováno. Porod byl indukován na 10. 6. 2014, přičemž žalobci mají za to, že bylo příliš dlouho vzhledem k potížím žalobkyně a. vyčkáváno s indukcí porodu a v tom také spatřují pochybení žalované. Pokud došlo k indukci porodu 9. 6. 2014, jednalo se o akutní císařský řez poté, kdy již z jednotlivých vyšetření bylo zcela patrno, že situace je vážná, dochází k intrauterinní tísni plodu, bradykardii a následně tedy hypoxii plodu, která se projevila poškozením zdraví nezletilého [jméno], tak jak bylo shora popsáno. Ihned po porodu nebyla situace zcela zřejmá, rodiče nedostali žádné informace o tom, co se stalo a nebyla ani vyšetřena placenta, čímž by mohla být zjištěna příčina poškození zdraví dítěte. V následné péči pak dle žalobců jim nebyl poskytován dostatek informací ze strany žalované, pokud pak byla dále situace řešena ve Fakultní nemocnici [obec], zde již informace rodičům podány byly. Pro žalobce uvedená situace znamenala těžkou zátěž v rámci rodičovského postavení a také v rámci partnerského soužití, kdy poté, kdy se po měsíci dozvěděli, že zdravotní stav syna se nezlepší, každý z rodičů se s nastalou situací vypořádával jinak, což v konečném důsledku vedlo k jejich rozchodu. Také nutno uvést, že žalobkyně a. byla již zatížena anamnézou z minulého těhotenství, kdy došlo k spontánnímu potratu v 7. týdnu těhotenství. Žalobci dále žalované vytýkají nedostatečné vedení zdravotnické dokumentace, kdy v této schází údaje o učiněných výkonech a také mají za to, že nebyla dostatečně odborně provedena resuscitace u nezl. [jméno], a v uvedeném spatřují další pochybení žalované.\n2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Má za to, že porod byl veden standardním způsobem a nedošlo k žádnému pochybení, a pokud nejsou ve zdravotnické dokumentaci uvedeny veškeré informace, žalovaná tyto doplnila výslechem zúčastněných osob a má za to, že bylo prokázáno, že veškerá rutinní vyšetření v případě posouzení zdravotního stavu žalobkyně a. byla provedena. Ze strany lékařů nebyly shledány symptomy preeklampsie u žalobkyně a., proto také nebylo v těchto intencích postupováno. Co se pak týče prováděné resuscitace, má za to, že tato byla provedena odpovídajícím způsobem, lékaři s potřebnou odborností. Komplikace, které při resuscitaci nastaly, jsou častými a bylo na ně dostatečně reagováno. Nadto tyto měly vliv na celkový zdravotní stav novorozence, nikoliv však na poškození jeho centrální nervové soustavy. V rámci dalších námitek co do vedení zdravotnické dokumentace a zápisu postupu při porodu a po něm, má žalovaná za to, že je ve zdravotnické dokumentaci uvedeno vše potřebné a i pokud by zde některý z údajů chyběl, není uvedené v příčinné souvislosti s poškozením zdraví nezl. [jméno]. Žalovaná má tedy za to, že ze strany žalované nedošlo k postupu non lege artis, a pokud nešťastnou souhrou okolností došlo k tak těžkému poškození zdraví nezletilého dítěte, žalovaná nemůže nést zodpovědnost za výsledek.\n3. Vedlejší účastník taktéž navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu, přičemž ve svém procesním stanovisku odkázal na procesní stanovisko a skutková tvrzení uvedená žalovanou.\n<b>4. Provedeným dokazováním byl zjištěn tento skutkový stav:</b>\n5. Z lékařských zpráv žalobkyně a. bylo zjištěno, že v rámci kontrol, které probíhaly v roce 2014 v posledním měsíci těhotenství 14. 5., 21. 5., 28. 5., byla provedena rutinní vyšetření tlaku krve i přítomnosti bílkoviny v moči, následně pak mimořádná kontrola 31. 5. 2014, zde nebyla vyšetřena moč, stejně jako 2. 6. a 5. 6. 2014 a dne 5. 6. 2014 dle lékařských zpráv nebyl změřen tlak krve. O váze plodu jsou uvedeny dílčí informace, o váze matky nejsou uvedeny informace žádné, co do otoků, jsou konstatovány pouze otoky diskrétní. Co do zdravotní anamnézy žalobkyně ze zdravotnické dokumentace bylo zjištěno, že u žalobkyně a. se jedná o druhé těhotenství, v prvém případě došlo ke spontánnímu potratu v 7. týdnu těhotenství.\n6. Z výpisu účtu žalobkyně a. u zdravotní pojišťovny pak bylo zjištěno, že při kontrole dne 31. 5. 2014 bylo provedeno cílené vyšetření gynekologem a porodníkem, dne 2. 6. 2014 pak vyšetření v prenatální poradně spolu s odběrem materiálu z pochvy, čípku a hrdla děložního, externí kardiotografické vyšetření, mikroskopické vyšetření nativního preparátu a 5. 6. 2014 pak mikroskopické vyšetření nativního preparátu, odběr materiálu z pochvy, čípku a hrdla děložního, vyšetření v prenatální poradně.\n7. Z výslechu svědka - lékaře žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že byť z lékařské zprávy ze dne 2. 6. 2014 nevyplývá, že by byl změřen tlak, k tomuto došlo a byl změřen v hodnotě 140/80. Dále uvedl, že jsou vždy při kontrole prováděna rutinní vyšetření, a to vyšetření tlaku krve a moči, kdy toto bylo u žalobkyně provedeno, pouze pak při kontrolách, kdy tato měla výtok, nebyla vyšetřena moč, neboť to nebylo možné, výsledky by byly znevěrohodněny. U žalobkyně a. žádné otoky nikoliv běžné ve vztahu ke stádiu těhotenství nezaznamenal. Co do diskrepance váhy plodu dne 31. 5. 2014 a dne 2. 6. 2014, kdy si sám udělal poznámku v podobě otazníků, měl jisté pochybnosti o nárůstu váhy plodu, následně pak 5. 6. 2014 byla naměřena váha plodu, která je v normálních mezích. Tento nárůst váhy dle ultrazvuku by s přítomností preeklampsie neměl souvislost, v tomto případě by byla váha plodu spíše nižší a klesala by. Dle svědka u žalobkyně a. přítomna preeklampsie nebyla, pokud byl změřen tlak 150/100 v den porodu, tak se nejedná o nikterak vysoký tlak, který by naznačoval přítomnost preeklampsie u těhotné ženy. Doporučení pro hospitalizaci a další vyšetření jsou v případě tlaku 160/110 a také by musel přetrvávat po delší dobu. U žalobkyně nedošlo k vyvolání porodu v den 2. 6. 2014, na nějž byl stanoven termín porodu, neboť u žalobkyně nebyly přítomny kontrakce, neodtekla jí plodová voda, jiná medicinská indikace dána nebyla, byl tedy stanoven termín indukce porodu pak na 10. 6. 2014, když má za to, že se jednalo o postup zcela odpovídající zdravotnímu stavu žalobkyně a. Dle svědka k intrauterinní tísni plodu a následné těžké hypoxii plodu podle odhadu a zkušeností mohlo dojít v důsledku komprese pupečníku.\n8. Z výslechu svědka – lékaře žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] pak byly soudem zjištěny obdobné informace jako z výslechu svědka [příjmení] [příjmení]. Svědek se shoduje, že mohly být provedeny jisté lékařské úkony, aniž by byly zaznamenány v dokumentaci, přičemž údaje o změřeném krevním tlaku, vyšetření moči a KTG záznamu zapisuje sestra, kdy tato vyšetření provádí standardně, a poté dojde ke kontrole těhotné ženy u lékaře. Svědek nezaznamenal u žalobkyně významné otoky ani přílišný nárůst váhy pacientky. Pokud pak k dotazu, proč nedošlo k indukci porodu dříve, svědek uvádí, že primárně pracoviště žalované preferuje přirozený porod, pokud zde nejsou pro uvedené dány medicínské podklady, neboť i samotná indukce je zásah do fyziologie těhotné ženy a plodu a není bez vedlejších účinků. Shodl se s předchozím svědkem, že zřejmě důvodem akutní hypoxie plodu mohla být komprese pupečníku. Taktéž se jedná pouze o domněnku, neboť k vyšetření placenty po porodu nedošlo.\n9. Z výslechu svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] bylo soudem zjištěno, že se jedná o matku žalobkyně a., která byla v častém kontaktu s dcerou v průběhu těhotenství, které ze začátku probíhalo normálně, problémy pak nastaly asi od poloviny května, kdy jednak začala krvácet, taktéž měla velké otoky nohou, rukou i obličeje. Svědkyně uvedla, že dcera trpí astmatem a alergoložkou bylo doporučováno, aby byl proveden u dcery v případě porodu císařský řez, což však nebylo lékaři [anonymizováno] nemocnice vůbec zvažováno. Dále pak má z doslechu informace od žalobce b., který měl zaslechnout v průběhu císařského řezu, že se v daném případě jednalo o infarkt placenty. Dcera chodila na pravidelné lékařské prohlídky, v posledních 2 týdnech před porodem pak již měla velké obtíže, hodně ji bolelo břicho, měla průjem, bolely ji kříže, necítila se celkově dobře, matka s ní také na kontrolu do nemocnice šla, aby situaci mohla řešit. Pokud však byla dcera odeslána domů s tím, že bude porod indukován až po víkendu, situaci přijali, byť se jí tedy způsob řešení tohoto problému nelíbil. O otocích dcera lékaře informovala, tento je však téměř nevnímal. Žádnou lékařskou zprávu po kontrole dne 5. 6. 2014, kdy byla matka s dcerou u lékaře, tato nedostala, takže nevěděla, co jí do uvedené lékařské zprávy lékař napsal.\n10. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bylo soudem zjištěno, že se jedná o kamarádku žalobkyně a., kdy se znají 10 nebo 12 let, nejdříve byly spolupracovnice, následně se z nich staly kamarádky a o průběhu těhotenství žalobkyně a. byla tato velmi dobře informována. Ke konci těhotenství se začal zdravotní stav žalobkyně a. zhoršovat, měla otoky, a to včetně obličeje, bylo jí špatně, měla také průjem a jiné střevní potíže a má za to, že došlo k přenášení, když nerodila v termínu porodu. Sama zaregistrovala u žalobkyně a. otoky asi měsíc před porodem, kdy tyto se stupňovaly.\n11. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], dříve [příjmení], bylo soudem zjištěno, že se taktéž jedná o kamarádku žalobkyně a., kdy se znají přes 10 let, mají velmi častý kontakt a v době těhotenství tomu nebylo jinak. U žalobkyně a. zaregistrovala velké otoky asi 14 dnů před porodem, měla za to, že se nejedná o normální stav, proto všichni byli překvapeni, pokud nedošlo k dřívější hospitalizaci. Žalobkyně a. si také stěžovala na bolesti v kříži, měla oteklý obličej, vypadala hodně jinak. Primárně byl termín porodu stanoven na 29. 5. 2014, což jí bylo sděleno žalobkyní a.\n12. Z výslechu žalobkyně [celé jméno žalobkyně] bylo soudem zjištěno, že od poloviny května 2014 této začaly otékat nohy. Pokud toto sdělila lékaři, ten konstatoval, že se jedná o diskrétní otoky a že to ještě nic není. Obecně zhodnotila žalobkyně a., že do 31. 5. 2014 bylo vše jakž takž v pořádku, pokud došlo k tomu, že tento den krvácela, jela na kontrolu do nemocnice, k zakrvácení došlo po styku, což jí doporučil MUDr. Panišin, lékař žalované. Dále pak žalobkyně srovnává péči u žalované a ve Fakultní nemocnici [obec], kde proběhl porod v případě jejího dalšího těhotenství a má za to, že péče byla oproti [anonymizováno] nemocnici nadstandardní. V okamžiku porodu v 09:05 h. došlo k tomu, že žalobce b. zaslechl, že se jedná o infarkt placenty, přičemž porod ještě nebyl u konce a poté když došlo k jeho ukončení, tak sama žalobkyně zaslechla sdělení, že placenta je v pořádku a voda je čirá, čemuž, teď když si zpětně vše dává dohromady, moc nerozumí. Od 2. 6. do 9. 6. 2014 nebyl žalobkyni měřen krevní tlak. Taktéž jí bylo lékařkou MUDr. [příjmení] sděleno, což byla lékařka žalované, že tato si své pacientky hlídá sama, neboť ví, jak to v nemocnici chodí. U dalšího těhotenství žalobkyně a. neměla preeklampsii, byla monitorována v tomto ohledu a vše si již více hlídala. Co se týče následné situace po narození syna, tak nikdo rodičům nic neřekl, ještě asi měsíc po porodu je nechávali v naději, že vše bude v pořádku, až poté, kdy byl převezen do Městské nemocnice [obec], tak jim sdělili, že se situace nezlepší. Následně vyhledala pomoc psycholožky, partner nikoliv a také došlo k tomu, že situaci spolu nezvládli a vztah ukončili, byť se pokoušeli jej obnovit, nebylo to již možné.\n13. Z výslechu otce [celé jméno žalobce] pak bylo zjištěno, že tento vozil svou partnerku na jednotlivé kontroly, přítomen však těchto nebyl, následně si stěžovala žalobkyně a. na arogantní chování poté, kdy přijeli do nemocnice po zakrvácení po styku, jež jim byl doporučen. Když byla na kontrole 9. 6. 2014, žalobce b. přítomen nebyl, následně mu volala, aby přijel, že se něco děje, když dorazil do nemocnice, tak jen viděl na zemi oblečení partnerky, sám byl za paravánem a následně pak v 09:05 h. slyšel„ infarkt, infarkt“. Nevěděl, o co se jedná a následně mu nějaký doktor řekl, co se stalo, ale že maminka je v pořádku, malého pak museli převést do Fakultní nemocnice [obec] a že je asi 10 % případů, kdy se něco takového stane, aniž by se vědělo, proč se to stalo. Následné pak žalobkyni a. z nemocnice propustili a řekli ji, aby se sama nechala hospitalizovat ve Fakultní nemocnici [obec], což byl postup, který v této nemocnici vyvolal překvapení, uvedli, že mělo dojít k předložení žalobkyně a. a taktéž bylo rodičům sděleno, že když přivezli nezletilého [jméno], bylo naprosto jasné, že se jedná o přezrálý plod. Žalobce b. dále uvedl, že v průběhu tohoto řízení před jednací síní na chodbě zaslechl rozhovor mezi pověřencem vedlejšího účastníka a tehdejším zástupcem žalované, který tomuto sděloval, že při jednání s lékařem žalované mu tento měl odpovědět, že kdyby měl zapisovat každou, která„ chčije krev“, tak by byl spíš zapisovatel a nedělal by nic jiného. Ve zbytku pak popisuje vývoj událostí shodně s žalobkyní a., ve vztahu k rozchodu uvádí, že každý z rodičů situaci řešil jiným způsobem, ani jeden tomu druhému jeho způsob nezazlívá a protože nebylo možné, aby dále ve vztahu zůstali, tak jej ukončili. Nikdy se jako rodiče nedozvěděli příčinu toho, co se stalo, byť se dotazovali na různých místech, snažili se zjišťovat informace z internetu, dodnes neví, proč došlo k tak vážnému poškození zdraví jejich syna. Otoky u partnerky pozoroval také, jak na nohou, rukou, tak v obličeji a to asi od poloviny května.\n14. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 14. 10. 2020, jež byl vypracován Ústavem péče o matku a dítě, a to z oboru zdravotnictví, odvětví gynekologie, porodnictví a neonatologie bylo soudem výslechem zástupce znaleckého ústavu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] specializace gynekologie, zjištěno, že došlo k nitroděložní hypoxii plodu, a to nezletilého [jméno], kdy tato je zjišťována na základě poklesu ozev plodu. Pokud uvedené bylo zjištěno, k císařskému řezu došlo do 41 minut, stav novorozence v rámci Apgar skóre hodnocený 1.3.3, což je velice závažný stav, konstatování PH pupečníkové krve 7,15 by však těžké hypoxii neodpovídalo, zde je hodnocen rozpor mezi klinickým stavem a hodnotou PH. K péči o novorozence znalci nemají výhrad, komplikace, ke kterým došlo při jinak správně prováděné resuscitaci, měly negativní vliv na celkový zdravotní stav novorozence, nikoliv vliv na závažnost postižení centrální nervové soustavy. V daném ohledu lze vnímat jednání žalované jako vitium artis. K hypoxii došlo před resuscitací, došlo k nevratnému poškození mozku, které způsobilo hypoxickou ischemickou encefalopatii 3. stupně. Příčina uvedeného nebyla ani znalci zjištěna. Není zřejmá ani dle zdravotnické dokumentace. Nebylo shledáno jakékoliv pochybení lékařů v rámci prenatálního období, ať už u ambulantního gynekologa, tak gynekologických prohlídek v nemocnici. Nelze vyhodnotit, jak zásadní byla skutečnost v rámci následného zdravotního stavu novorozence, že nemohlo k porodu dojít hned po zjištění snížení ozev. Jako nedostatek pak znalci vnímají absenci údajů ve zdravotnické dokumentaci, a to stav plodové vody, pupečníku a placenty. Uvedené je však hodnoceno se znalostí ex post a znalci mají za to, že je otázkou, jak které pracoviště k těmto vyšetřením přistupuje, v případě znaleckého posudku se jedná o vyšetření běžná a znalci jsou si vědomi skutečnosti, že toto vyšetření se neprovádí běžně v gynekologicko-porodnických odděleních nemocnic, nejedná se o povinné vyšetření. Co do zjištěného pneumotoraxu u novorozence, tento se objevuje jako komplikace při resuscitaci relativně často, jedná se o řešitelnou komplikaci prostřednictvím drenáže, která byla provedena. Kdy došlo k hypoxickému inzultu, zda již v průběhu těhotenství před poklesem ozev nebo při porodu není možno z dostupných informací konstatovat. Bylo by možno uvedené zjistit, pokud by byla vyšetřena hladina laktátu pupečníkové krve, nejedná se však o standardní vyšetření. Důvodem poklesu ozev může být buď skutečnost, že dochází k poškození zdraví matky nebo dochází k částečnému odloučení placenty či odloučení zcela a míra a rozsah odloučení pak má vliv na stav poškození plodu. Taktéž další oblastí může být pupečník, kdy může dojít k jeho torzi, příp. vzniku uzlů, což má vliv na vitální funkce plodu anebo určité stištění větší části plodu, ale to bývá pouze přechodné a nemívá vliv na funkce plodu. Uvedené nelze z dostupných záznamů ve zdravotnické dokumentaci vyšetřit. Vyšetření placenty a pupečníku není standardním postupem po porodu. Jedná se o kulturu jednotlivého pracoviště. Pokud se však narodí dítě s hypoxií, znalecký ústav by toto vyšetření provedl. Co do přítomnosti preeklampsie u žalobkyně a. má znalec za to, že diagnosticky nebyla tato naplněna a hodnoty krevního tlaku a bílkoviny moči v rámci jednotlivých vyšetření uvedenému nesvědčí. Vyšetření co do krevního tlaku a přítomnost bílkoviny v moči je dle doporučení gynekologicko-porodnické organizace prováděno v rámci prenatální péče v intervalu jednoho týdne. V případě preeklampsie toto má primární souvislost s abrubcí placenty, která nebyla v dokumentaci popsána, jedná se o typickou komplikaci preeklampsie. V případě preeklampsie se jedná o nápadné stavy, odchylky by se musely projevovat jak v hodnotě změřeného krevního tlaku, tak bílkoviny v moči, přičemž přítomný poševní výtok by toto vyšetření nemohl ovlivnit. Pokud by byla vyšetřena placenta, bylo by tímto dáno vysvětlení spíše v případě chronické hypoxie, avšak i pro zúžení diagnostického dilematu co do hypoxie akutní by vyšetření placenty mohlo leccos osvětlit. V souhrnu lze konstatovat, že u novorozence došlo zřejmě k akutní hypoxii, a to pro náhlý pokles ozev plodu. Dle znalce by klinické hodnoty měly být zapisovány do zdravotnické dokumentace, uvedené nelze zhojit sdělením lékařů, že bylo učiněno a v jaké hodnotě.\n15. Ve vztahu k resuscitaci pak výslechem zástupce znaleckého ústavu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], neonatolog, bylo soudem zjištěno, že průběh resuscitace žalovanou, než došlo k přeložení novorozence na vyšší zdravotnické pracoviště, mohl negativně ovlivnit celkový zdravotní stav u dítěte, avšak vysoce pravděpodobně neovlivnil závažnost postižení centrální nervové soustavy. K poškození mozku novorozence došlo již před resuscitační péčí. Jako nejpravděpodobnější příčinu hypoxie plodu znalci vnímají kompresi pupečníku. Dle zdravotnické dokumentace je patrné, že se v případě nezletilého [jméno] jednalo o těžce kompromitovaného novorozence s těžkou poruchou poporodní adaptace, byla nutná intubace, kompletní kardio komunální resuscitace, hodnoty, které byly novorozenci naměřeny, nebyly natolik nízké, netrvaly tak dlouho, aby právě zásadním způsobem mohly ovlivnit stav centrální nervové soustavy. Lékaři, kteří resuscitaci prováděli, měli dostatečnou odbornou způsobilost, tzn. L3. Nelze stanovit, kdy došlo k pneumotoraxu, neboť tento byl zjištěn náhodně při rentgenovém vyšetření zaměřeném primárně na zjištění polohy umbilikálních katetrů, které se standardně u novorozenců zavádí. Pneumotorax však nevedl k deterioraci a zhoršení stavu novorozence. Dle znalce není dán žádný závazný pokyn, jakým způsobem zaznamenávat průběh resuscitace do zdravotnické dokumentace. Intubace u novorozenců je mnohem složitější, těžší výkon než u dospělých. Preeklampsii znalci vyloučili na základě jak klinických, tak biologických parametrů.\n16. Návrhy na provedení důkazů výslechem lékařky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], opětovného výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo soudem zamítnuto, když v rámci zjištění skutkového stavu byl tento náležitě zjištěn z dosud provedených důkazů a jednalo by se o další důkazy nadbytečné. Co se týče doporučených postupů [obec] gynekologické a porodnické společnosti a České lékařské společnosti z dubna 2016, tyto byly zamítnuty, když se jedná o časopisecké dokumenty, které soud v rámci seznámení se s předmětem řízení prostudoval, jedná se však o názory odborníků a lze stěží z těchto vycházet jako z důkazního materiálu. Co se týče fotografií nezletilého [jméno], ty by pak byly podkladem pro znalecký posudek z oboru neonatologie, soud z fotografií zdravotní stav novorozence a zejména tedy skutečnosti co do strategie vedení porodu není schopen zhodnotit. Soud dále zamítl návrh na pro vedení důkazu znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví anestezie, intenzivní medicíny a algeziologie, a to z důvodu, že znalci se jednoznačně vyjádřili k tomu, že průběh resuscitace, jak byl u novorozence nezletilého [jméno] proveden, neměl vliv na poškození centrální nervové soustavy, pouze na celkový zdravotní stav, avšak jednalo se o situaci řešitelnou. Pro uvedené tedy měl soud za to, že nebylo důvodu dále znalecky zkoumat postup lékařů v rámci resuscitace novorozence. Pro uvedené byly shora specifikované důkazy zamítnuty, jednalo by se o důkazy v dané fázi řízení nadbytečné.\n17. Znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [celé jméno znalce], ze dne 13. 6. 2016, soud v rámci zjišťování skutkového stavu primárně nevyužil, když vycházel z revizního znaleckého posudku znaleckého ústavu, viz shora, přičemž ústavní znalecký posudek nijak výrazně nevyvracel závěry posudku prof. [celé jméno znalce]. Pouze se znalci neztotožnili s tím, že by žalobkyně a. trpěla v době porodu a krátce před ním preeklampsií.\n<b>18. Provedeným dokazováním byl zjištěn tento závěr o skutkovém stavu:</b>\n19. Dne 9. 6. 2014 byl u žalobkyně a. proveden porod císařským řezem, když syn žalobců se narodil jako hypotonické dítě, které nedýchalo, bylo bez srdeční akce a musela být zahájena oživovací činnost. U nezl. [jméno] došlo k nevratnému těžkému neurologickému poškození v důsledku intrauterinní tísni plodu, která vyústila v těžkou hypoxii, tento měl zcela vymizelý polykací, sací a kašlací reflex, byl krmen nasogastrickou sondou a byl mu přifoukáván kyslík v inhalačním aerosolu. Potřeboval 24 hodinou nepřetržitou péči, kontinuální sledování všech základních životních funkcí a naděje na jeho uzdravení v době podání žaloby neexistovala. Následně pak došlo k tomu, že nezletilý [celé jméno původního účastníka] dne 22. 4. 2017 zemřel. Žalobkyně a. byla u žalované na kontrolách 14. 5., 21. 5. 2014 a 28. 5. 2014, kdy proběhla rutinní vyšetření tlaku krve, přítomnosti bílkoviny v moči, váha plodu. Dne 31. 5. 2014 (kontrola pro zakrvácení po pohlavním styku doporučeném lékařem žalované) nebyla vyšetřena moč. Dne 2. 6. a 5. 6. 2014 proběhla prenatální vyšetření, dle klasifikace zdravotní pojišťovny, do zdravotnické dokumentace nebyly zapsány údaje o změřených hodnotách. O váze plodu jsou uvedeny dílčí informace, o váze matky nejsou uvedeny informace žádné, co do otoků, jsou konstatovány otoky diskrétní, jednalo se o otoky nohou, rukou a také v obličeji, což lékařům žalované žalobkyně a. sdělovala. V posledním týdnu těhotenství měla žalobkyně a. výtok, který byl přeléčen. [obec] hypoxie plodu nebyla zjištěna, neproběhlo vyšetření placenty, pupečníkové krve, nejpravděpodobněji se jedná o kompresi pupečníku. Preeklampsie nebyla u žalobkyně a. zjištěna. Resuscitační péče po narození u nezl. [jméno] neměla vliv na poškození jeho centrální nervové soustavy, resuscitace probíhala až po proběhlé hypoxii. Žalobkyně a. je astmatička, alergoložkou byl doporučen dle zdravotního stavu žalobkyně a. porod císařským řezem.\n20. Po právním zhodnocení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že ve věci nelze žalobě vyhovět, tato byla v celém rozsahu zamítnuta. Mezi účastníky panuje spor v rámci hodnocení vzniklé situace a existence odpovědnosti žalované za poškození zdraví nezletilého [celé jméno původního účastníka], resp. co do zdravotnické péče poskytnuté jak v prenatálním období, tak při porodu a po porodu, a to v souvislosti s porodem dne 9. 6. 2014. Co do základu nároku, bylo prováděno obsáhlé dokazování zejména znaleckými posudky, ať už prof. [celé jméno znalce], tak Ústavu péče o matku a dítě, ve své podstatě se znalecké posudky od sebe neodchýlily, byť prof. [celé jméno znalce] připustil možnost existence preeklampsie u žalobkyně a., znalecký ústav však uvedené vyloučil, má za to, že pro přítomnost preeklampsie nesvědčí jak klinické, tak biologické parametry. V rámci vzniku hypoxie plodu se znalci shodli na tom, že nelze jednoznačně určit příčinu této hypoxie, dle dostupných informací pak lze za pravděpodobnou vnímat hypoxii akutní, vzniklou ještě v prenatálním období, nikoliv při samotném porodu či po císařském řezu, kterým byl porod proveden, a to zřejmě v důsledku komprese pupečníku. Nedostatky, které znalci shledali v rámci záznamu ve zdravotnické dokumentaci, ať už absence vyšetření placenty či pupečníkové krve, nelze vnímat jako příčinu vzniku poškození zdraví nezletilého [jméno], tyto informace by mohly poskytnout vodítko jak rodičům, lékařům, tak znalcům, potažmo soudu k zjištění příčiny vzniklé hypoxie plodu, avšak z již dostupných informací znalci vysoce pravděpodobně konstatují, že se jednalo o hypoxii akutní a vzniklou v prenatálním období. Dle jednotlivých vyšetření, která žalobkyně a. v prenatálním období již v červnu 2014, tj. v rámci péče na porodnickém oddělení žalované, byla provedena, nic nenasvědčovalo přítomnosti preeklampsie, která se vyvíjí v čase, nejedná se o náhlou akutní situaci u těhotné ženy. Pokud nebyly ve zdravotnické dokumentaci zaznamenány hodnoty tlaku krve, které byly měřeny, a bílkoviny v moči, z výpisu z účtu žalobkyně a. u zdravotní pojišťovny vyplývá, že tato vyšetření pravděpodobně provedena byla, lze-li tato vnímat jako prenatální vyšetření. S ohledem na závěry znaleckého posudku co do vzniku hypoxie, ať už období, tak pravděpodobných příčin, kdy po porodu novorozence dle Apgar skóre bylo uvedené evidentní, má soud za to, že lze konstatovat s vysokou mírou pravděpodobnostní, že k hypoxii plodu došlo v krátkém časovém období před porodem, samotná délka od indikace porodu do jeho provedení, tj. 41 minut, na poškození centrální nervové soustavy nezletilého [jméno] již nemohlo mít zásadní vliv. Co do námitek strany žalující, a to ve vztahu k nesprávně provedené resuscitaci, pak bylo znalci jednoznačně uvedeno, že resuscitace nebyla provedena nesprávně, avšak nižší pracoviště nemají tolik zkušeností, neboť u novorozenců se jedná o složitý a náročný výkon oproti stejnému výkonu u dospělých, a pokud pak byl novorozenec přeložen na vyšší zdravotnické oddělení, jednalo se o postup správný. Komplikace, které při resuscitaci vznikly, neměly dle znalců vliv na centrální nervovou soustavu, pouze na celkový zdravotný stav novorozence, nelze je tedy vnímat jako příčiny poškození zdraví nezletilého [jméno]. Pro uvedené také nebylo dále ve věci prováděno dokazování dalším znaleckým posudkem, jež byl stranou žalující navržen, když z dosud zjištěných skutkových okolností má soud za dostatečně prokázáno, že zde nebyla příčinná souvislost a není tedy potřeba dále resuscitační postup podrobovat znaleckému zkoumání. Byť tedy není zjištěna jednoznačná příčina vzniku hypoxie plodu u nezletilého [jméno] s následkem poškození zdraví, jak je v řízení popsáno, má soud za to, že nelze konstatovat jakékoliv pochybení na straně žalované, resp. lékařů žalované oproti zdravotnické dokumentaci, které dle soudu mohla být vedena podrobněji, zvláště pak pokud došlo k porodu hypotonického dítěte, avšak vzhledem ke skutečnosti, že zdravotnická zařízení nemají povinnost provádět vyšetření placenty, pupečníkové krve a další vyšetření, která mohou následně vést k zjištění příčin, nelze uvedené přičítat k tíži žalované a konstatovat, že tak došlo k pochybení lékařů žalované, které mělo za příčinu poškození zdraví nezletilého [jméno]. Samotné nedostatečné, neprecizní vedení zdravotnické dokumentace je nyní hodnoceno z pohledu ex post, nikoliv ex ante. Taktéž lze říct, že jistě vedení zdravotnických dokumentů, lékařských zpráv a vůbec administrativa zdravotnických zařízení v posledních letech naznala velkého posunu co do preciznosti rozsahu a povinných zápisů, kdy daný případ se stal v r. 2014, tedy před osmi lety. A jak již uvedeno, pouhé konstatování nedostatku vedení zdravotnické dokumentace žalovanou nemůže zavdat vyhovění žaloby, když tyto nedostatky nejsou v příčinné souvislosti se vznikem poškození zdraví nezletilého [jméno]. Pro výše uvedené soudu nezbylo, než žalobu v celém rozsahu zamítnout, když nebyla shledána základní složka odpovědnosti žalované, a to protiprávní jednání žalované, jež by bylo v příčinné souvislosti s poškozením zdraví nezletilého [jméno], potažmo pak újmy, která tímto měla být způsobena jeho rodičům, tedy žalobkyni a. a žalobci b.\n21. V souladu s ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu náhrada nákladů řízení náleží straně žalované, kterážto byla v řízení procesně úspěšná, soud však užil v dané věci ust. § 150 občanského soudního řádu, žalobce k náhradě nákladů řízení žalované nezavázal, a to zejména s ohledem na okolnosti celého případu, nemožnosti v rámci dostupných údajů zjistit přesnou příčinu vzniku hypoxie plodu nezletilého [jméno] a odpověď na otázku rodičům, kterou si jistě kladou, co tedy způsobilo, že došlo k tak závažnému poškození centrální nervové soustavy jejich dítěte. Dle soudu pak okolnosti celého případu i v rámci vedeného řízení mělo tak velký dopad do života obou žalobců, že není na místě je zatížit dále finančně ve formě placení nákladů řízení procesně úspěšnému účastníku. Nadto k jistým nedostatkům v postupu žalované došlo, a to zejména ve vztahu ke zdravotnické dokumentaci, kdy soud se dílčím způsobem ztotožňuje s názory znalců, že v okamžiku, kdy došlo k narození hypotonického dítěte, mohla být péče lékařů preciznější, zejména ve vztahu k provedeným vyšetřením, která by směřovala ke zjištění příčiny poškození zdraví novorozence, byť tato nebyla lékařům v rámci povinnosti uložena, ani doporučena.\n22. Shodnou argumentaci pak lze užít u rozhodnutí soudu nezavázat žalobce k náhradě nákladů řízení, které platil stát, zejména znalečné.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku je odvolání přípustné do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSOV:2022:32.C.294.2015.16","publishedAt":"2023-10-02","decisionAt":"2022-06-08","caseNumber":{"senate":32,"registry":"C","index":294,"year":2015,"pageNumber":535},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Jitka","lastName":"Kulichová","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSOV","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o 20.000.000 Kč","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"150","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["BOLESTNE","NEMAJETKOVA_UJMA","POHLAVNI_STYK","POROD","ZNALECKY_POSUDEK","ZTIZENI_SPOLECENSKEHO_UPLATNENI"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}