{"uuid":"49e3396e-369d-4357-bc10-c02124eb528f","header":[{"texts":[{"text":"rozsudek","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"jménem republiky","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Brádky a soudců Mgr. Vladislavy Poradové a Mgr. Tomáše Hodného ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce A","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozeného dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce A","anonStyle":"ANON"},{"text":",","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce A","anonStyle":"ANON"},{"text":",","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"právně zastoupeného ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce B","anonStyle":"ANON"},{"text":", advokátem","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"se sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozené dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":",","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":",","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"právně zastoupené ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno Zástupce","anonStyle":"ANON"},{"text":", advokátem","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"se sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":",","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zřízení pozemkové služebnosti a umožnění přístupu, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 20. 3. 2026, č. j. 8 C 138/2021-346,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku III. mění potud, že náklady řízení činí 100 089 Kč, jinak se v tomto výroku a ve výrocích I. a II. potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 6 284 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce B","anonStyle":"ANON"},{"text":", advokáta se sídlem v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku III. mění potud, že náklady řízení činí 100 089 Kč, jinak se v tomto výroku a ve výrocích I. a II. potvrzuje.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 6 284 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno žalobce B, , advokáta se sídlem v , Anonymizováno, .","justification":[{"texts":[{"text":"1. Shora citovaným (napadeným) rozsudkem okresní soud (dále jen „soud prvního stupně“) ve prospěch vlastníka pozemků parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" nacházejících se v katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", obec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", zapsaných u Katastrálního úřadu pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", Katastrální pracoviště ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen „oprávněný“) zřídil pozemkovou služebnost cesty a stezky přes pozemek parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" nacházející se v katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", obec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", zapsaný u Katastrálního úřadu pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", Katastrální pracoviště ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dále určil , že služebnost stezky a cesty je povinen strpět vlastník pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" nacházející se v katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", obec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", zapsaný u Katastrálního úřadu pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", Katastrální pracoviště ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen „povinný“), přičemž služebnost byla omezena na koridor vymezený v Geometrickém plánu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 8. 2. 2026, který je součástí tohoto rozsudku, dále na pracovní dny a dobu od 6:00 ráno do 20:00 večer, na průjezd osobních a dodávkových motorových vozidle v rozsahu 10 průjezdů denně, přičemž je možné vozidlo ve shora uvedeném koridoru krátkodobě zastavit za účelem nakládky a vykládky materiálu, ale nikoliv zde dlouhodobě parkovat, dále na průchod osob v rozsahu 15 průchodů denně a na dobu deseti let od právní moci tohoto rozsudku, přičemž průchod i průjezd je uskutečňován přes bránu, od níž je povinný povinen poskytnout oprávněnému aktuální klíč, který zůstane v trvalém držení oprávněného za účelem realizace jeho práv specifikovaných shora (výrok I.). Dalším výrokem určil náhradu za zřízení a užívání služebnosti, kterou je oprávněný povinen hradit ve prospěch povinného, a to ve výši 1 300 Kč měsíčně s tím, že je splatná vždy k poslednímu dni každého měsíce k rukám povinného počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku (výrok II.). Nakonec žalované uložil povinnost uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení 103 114 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce (výrok III.). Soud prvního stupně napadený rozsudek (jež je v pořadí druhým rozsudkem v posuzované věci) odůvodnil tím, že v řízení bylo prokázáno, že dne 31. 7. 2018 bylo do katastru nemovitostí zapsáno vlastnické právo žalobce k pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", jehož součástí je stavba bez č. p./č. e. k pozemku pč. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a k pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" jehož součástí je stavba č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", přičemž žalobce tyto nemovitosti nabyl od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" tyto nemovitosti nabyla od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen „původního žalovaného“) na základě kupní smlouvy ze dne 11. 7. 2000, v níž bylo uvedeno, že součástí koupě nejsou podzemní prostory pod pozemkem parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" a nově vzniklým pozemkem parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Citované nemovitosti nabyté žalobcem na základě kupní smlouvy (dále jen „nemovitosti žalobce“) spolu s parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" včetně předmětných podzemních prostor tvořily jednotný areál využívaný minimálně od 80 let minulého stolení k míchání vinných produktů. Předmětné podzemní prostory s nadzemními budovami byly kvůli technickým specifikům výroby konstrukčně a stavebně spojeny, když proces míchání vína probíhal v obou těchto prostorách současně. Prostory byly spojeny skleněným potrubím, jímž bylo víno do obou prostor vzájemně přiváděno. V řízení též bylo prokázáno, že žalobce původního žalovaného marně vyzýval ke zpřístupnění podzemních prostor z důvodu zhoršení jejich technického stavu. Soud prvního stupně po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud prvního stupně nejprve posoudil spornou otázku vlastnictví podzemních prostor, tedy otázku povahy technických či historických specifik předmětných podzemních prostor. V této souvislosti poukázal na to, že z judikatury a odborné literatury pro období před 1. 1. 2014 vyplývá, že aby byl podzemní prostor, typicky sklep, samostatnou nemovitou věcí, nesmělo by se jednat o součást jiné věci. Z tohoto důvodu bylo nutno zabývat se tím, zda takový podzemní prostor je využitelný pro lidskou činnost a zda kumulativně byly splněny podmínky funkční a fyzické spojitosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2010, sp. zn. 28 Cdo 537/2010). Součást věci pak zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) v § 120 odst. 1 definoval jako vše, co k věci podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Právní úprava v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) již pak v § 498 výslovně definovala, že podzemní stavby jsou nemovitými věcmi jen v případě jejich samostatného účelového určení, přičemž zákonná definice součásti věci zůstala podle § 505 o. z. beze změn, tedy že součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Soud prvního stupně po provedeném dokazování dospěl k závěru, že v době, kdy původní žalovaný uzavíral kupní smlouvu s ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", tj. ke dni 11. 7. 2000, byly předmětné podzemní prostory součástí věci ve smyslu § 120 odst. 1 obč. zák., přičemž věc, jejíž jsou předmětné podzemní prostory součástí, jsou stavby a pozemky, jejichž vlastníkem je v současnosti žalobce. S ohledem na rozměry prostor a jejich povahu, kdy se jednalo o součást jednoho průmyslového komplexu a dokonce i nedílnou součást jednotného procesu výroby, nelze dle soudu prvního stupně dospět k závěru, že by v případě oddělení podzemních prostor nedošlo ke znehodnocení věci. Z dokazování vyplynulo jednoznačné historické, funkční, technické i stavební propojení obou objektů. Ve vztahu k těmto závěrům soud prvního stupně vyšel z výpovědi svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", který osvětlil funkční i technickou propojenost podzemních prostor v době procesu výroby vína včetně vyložení technického spojení jak nadzemních prostor, tak podzemních prostor, které je z žalobcem doložené fotodokumentace patrné na místě dodnes. Výpověď svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla podpořena prohlášením ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", bývalého jednatele zaniklé společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" vlastnící celý jednotný komplex staveb a pozemků před původním žalovaným. Soudem prvního stupně učiněný skutkový závěr vyšel i ze znaleckého posudku ze dne 26. 5. 2000, jež byl vypracován soudním znalcem ohledně ocenění nemovitostí k žádosti společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", který předmětné objekty oceňoval a zároveň definoval jako dvojpodlažní stavbu s podzemní a nadzemní částí. Nakonec i z kupní smlouvy, kterou uzavíral původní žalovaný a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a připojené katastrální mapy bylo soudem prvního stupně zjištěno, že v době prodeje paní ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" se jednalo o jednotný areál, kdy původní pozemek parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl rozdělen na pozemky parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", když druhý zmíněný si původní žalovaný ponechal a tento předmětem prodeje nebyl. Na prohlášení původního žalovaného a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" v kupní smlouvě spočívající v tom, že součástí předmětu koupě pozemní prostory nejsou, je pak třeba pohlížet jako na nicotné, když pouhým smluvním prohlášením nemohou podzemní prostory nabýt povahu samostatné věci (zde odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. 25 Cdo 770/98), když součást věci následuje osud věci hlavní. Za faktické oddělení věcí podle soudu prvního stupně nelze považovat pouhé zamezení přístupu do podzemních prostor, k němuž došlo rozdělením původního pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" a tím ke vzniku rozdílnosti vlastníka přístupové cesty. Toto opatření ale nezměnilo povahu či technickou a historickou spojitost obou objektů. Pokud následně k předmětným pozemním prostorám nabyla vlastnické právo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" spolu s nabytím vlastnického práva k pozemkům parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" stavebním objektům na těchto pozemcích, tak následným prodejem zmíněných nemovitostí žalobci v roce 2018 došlo též k převodu vlastnického práva k předmětným podzemním prostorám na žalobce. Právní úprava v době prodeje žalobci byla, co se týká definice součástí věci, shodná, ke změně došlo pouze pokud se týká definice nemovitosti, jež však explicitně svědčí o oprávněnosti žaloby, když předmětné podzemní prostory neměly dle provedeného dokazování samostatné účelové určení a nebyly tedy nemovitostí ve smyslu § 498 odst. 1 obč. zák. Soud prvního stupně neshledal za důvodnou námitku žalované, že předmětné podzemní prostory se nacházejí také pod pozemkem parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" (což žalobce nepopíral), když tato skutečnost nemá žádný vliv na právní závěry soudu prvního stupně. Ve vztahu k této námitce soud prvního stupně uvedl, že fotodokumentací znaleckého posudku společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a místním šetřením bylo osvědčeno, že nadzemní prostory žalobce jsou umístěné ve svahu a podzemní prostory jsou zanořeny do tohoto svahu a právě tento stav vytváří jejich povahu podzemních prostor. Při místním šetření bylo zjištěno, že pokud se tyto prostory také nacházejí pod pozemkem parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", tak to pouze svou zcela marginální částí (o rozloze maximálně nižších jednotek metrů čtverečních). Služebnost zřízenou soudem prvního stupně shledal pouze za zcela minimální zásah do práv žalované, a to s ohledem na povahu a rozsah užívání pozemku žalovanou, resp. jejím nájemcem, když žalovaná bydlí zhruba 400 km od předmětného pozemku. Dále zdůraznil, že na zamezení přístupu se podílel sám původní žalovaný rozdělením daných pozemků a prodejem jejich části ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", která byla ochotna na rozdíl od žalobce pomíjet, že předmětné sklepní prostory jsou jejím vlastnictvím a že do nich nemá přístup. Sama žalovaná pak pozemek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" koupila od původního žalovaného v době, kdy si ona naopak měla a mohla být vědoma minimálně spornosti daných skutečností a hrozící reálné možnosti zřízení služebnosti. Žalobce se ve vztahu k původnímu žalovanému zachoval tak, že mu nabízel konstruktivní řešení v podobě odkupu pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", o čemž svědčí návrh kupní smlouvy. Soud prvního stupně následně tedy zřídil služebnost, kterou časově ohraničil do budoucna dle návrhu žalované. Žalobce tímto rozhodnutím získal dostatek času na sanaci svého majetku, v jehož užívání mu bylo dlouhodobě bez vážného důvodu bráněno. Žalobce byl dlouhodobě vystaven nebezpečí havarijního stavu sklepa a tento stav je nutno co nejdříve odstranit. Žalobce k výzvě soudu definoval přístupovou cestu prostřednictvím geometrického plánu, dostatečně přesně tedy vymezil rozsah cesty, který je co nejméně zatěžující pro vlastnictví žalované a znamená skutečně jen nutné minimum pro zřízení a zachování efektivního přístupu do předmětných prostor. Pokud se týká četnosti a povahy průchodu či průjezdu, tak žalovaná proti návrhu žalobce ničeho nenamítala (vjezd na pozemek a do sklepních prostor umožňuje i zapojení větších vozidel, jedná se o prostor nebytového a průmyslového typu), přičemž dle soudu prvního stupně určená četnost odpovídá reálnému technickému stavu na místě a také povaze využití ze strany žalobce včetně nutnosti sanace technického stavu sklepa v situaci, kdy žalovaná pozemek sama neužívá. V rámci možností zachování i absolutně nerušeného užívání ze strany žalované, resp. jejího nájemce, soud prvního stupně časově omezil služebnost jako co dnů v týdnu, tak co do časově omezeného rozsahu v rámci jednotlivých dní. Žalobce vedle nutnosti sanace technického stavu sklepa chce využít předmětné prostory pro skladování materiálu pro podnikání v oblasti motorových vozidel. Tyto prostory využívá nájemce žalované pro uskladnění materiálu a příležitostně pro opravu starších vozidel, k čemuž má dle soudu prvního stupně široký prostor na zbývající části pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" včetně zde umístěných budov. S ohledem na průběh řízení, soud prvního stupně shledal za nutné a vhodné přístup zajistit jako služebnost, a to služebnost in rem, tedy ve prospěch vlastníka nemovitosti, tedy žalobce. Pokud se týká výše náhrady za zřízení služebnosti, tak mezi žalobce a žalovanou došlo v dané otázce ke shodě, a proto již soud prvního stupně k této otázce již další dokazování neprováděl. O náhradě nákladů rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a v řízení před soudem prvního stupně zcela úspěšnému žalobci přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení na straně žalobce přiznal soud prvního stupně za žalobcem uhrazené soudní poplatky, dále za náklady jeho právního zastoupení a za náklady na důkazy, které byly nutné k rozhodnutí v posuzované věci (geometrický plán, znalecký posudek, projekt). Za řízení předcházející vydání tohoto rozsudku přiznal náklady za právní zastoupení za právní úkony učiněné do 1. 1. 2025 v rozsahu 15 úkonů právní služby, kdy vycházel z tarifní hodnoty podle § 9 odst. 3 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024 ve výši 35 000 Kč a za 4 úkony právní služby za období po 1. 1. 2025, kdy vycházel z tarifní hodnoty 65 000 Kč. Za úkony právní služby učiněné do 1. 1. 2025 přiznal paušální náhradu výdajů ve výši 300 Kč za každý úkon právní služby a za úkony právní služby po 1. 1. 2025 přiznal paušální náhradu výdajů ve výši 450 Kč. Za znalecký posudek přiznal 12 100 Kč, za geometrický plán přiznal 4 940 Kč a za projekt zpracovaný ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" přiznal 9 680 Kč. Dále přiznal žalobci soudní poplatek uhrazený ve výši 5 000 Kč za podanou žalobu a dále 2x 1 000 Kč za dva návrhy na nařízení předběžného opatření. Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výši uvedených položek činily 103 112 Kč, když náklady za právní zastoupení žalobce byly navýšeny o 21% DPH, jíž je právní zástupce žalobce plátcem, tedy o částku 12 044 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná v zákonné lhůtě odvolání, napadla jej v plném rozsahu. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V odvolání namítala, že soud prvního stupně na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, neúplně zjistil skutkový stav a že rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Soud prvního stupně své závěry o naplnění kritérií dostatečné propojenosti obou objektů (stavby a sklepa) odvozuje především ze skutečnosti, že v 80. letech minulého stolení se vše užívalo jako jeden technologicky propojený celek. Nejméně od roku 2000 však zjevně oba objekty nebyly užívány jako jeden propojený celek. Při místním šetření bylo zjištěno, že v současné době technologické propojení neexistuje, resp. existují maximálně jeho relikty. Žalovaná nesouhlasila s poukazem soudu prvního stupně na znalecký posudek z dřívějšího převodu vlastnictví, který oba objekty oceňoval a označoval je za jeden vícepodlažní objekt. Otázka, zda sklep je součástí stavby je otázkou právní, a proto nemůže být rozhodný názor znalce z oboru oceňování majetku. Žalovaná poukázala na pasport stavby, který byl ze strany žalované předložen a který stavební a technologickou propojenost nadzemního objektu vylučuje. Nesouhlasila se závěrem soudu prvního stupně, že podzemní prostory nemají samostatné účelové určení. Rozhodných okamžiků k posouzení samostatnosti podzemních prostor může být více. Za klíčové je považovat především převod nemovitostí z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" na žalobce, případně převod z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalovaná souhlasila se soudem prvního stupně v závěru, že v zásadě je irelevantní pro posouzení převodu pozemních prostor mezi panem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a paní ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" prohlášení v kupní smlouvě o tom, že podzemní prostory nebyly předmětem převodu. Rozhodným bude posouzení otázky, zda v dané době byla dostatečně naplněna kritéria pro závěr, že podzemní prostory byly samostatnou věcí. K takovému závěru byl proveden důkaz pasportem stavby a naopak nebyl proveden důkaz odborným posouzením stavebního či technologického propojení nadzemních a podzemních prostor. Dále nesouhlasila s výší náhrady za zřízení a užívání služebnosti, když přes souhlasný postoj obou stran k výši i frekvenci úhrady, nespojil soud výši náhrady s tzv. inflační doložkou a v odůvodnění se této otázce vůbec nevěnoval. Po změně právního zastoupení na straně žalované bylo odvolání doplněno tak, že soud prvního stupně se nedostatečně vypořádal s aktivní legitimací na straně žalobce, když se vůbec nezabýval obsahem vůle vtělené do kupní smlouvy ze dne 11. 7. 2000, kterou uzavřela ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" s původním žalovaným, když v čl. III v posledním odstavci prvního bodu tohoto článku je explicitně vyjádřeno, že vlastnické právo se k podzemní stavbě nepřevádí. Soud prvního stupně měl povinnost objasnit, jaká byla vůle ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" v okamžiku uzavření kupní smlouvy, tedy zda chtěla rovněž nabýt vlastnické právo i k podzemní stavbě. Dále pominul, že vlastnické právo k podzemní stavbě v současné době může svědčit původnímu žalovanému, a to z titulu tzv. mimořádného vydržení. Žalovaná namítala, že původní žalovaný v době zahájení tohoto sporu podzemní prostory fakticky užíval, a proto nelze vyloučit technický závěr o tom, že stavebně konstrukční provedení podzemních a nadzemních prostor je na sobě nezávislé a jejich různí uživatelé si při výkonu svých práv nekonkurují, resp. jejich práva si nekolidují, a proto se může jednat o samostatné stavby v občanskoprávním pojetí. Zda podzemní stavba (sklep) je samostatnou věcí či součástí věci, je třeba vyjít z právní úpravy v době započetí s užíváním sklepa, a to kvůli otázce, v jakém rozsahu mohla právní předchůdkyně žalobce nabýt vlastnické právo. Pokud by se totiž právní předchůdkyně žalobce nikdy nestala vlastnicí sklepa, tak by žalobce nebyl v této věci aktivně legitimován. Ve vztahu k závěru soudu prvního stupně v bodě 39 napadeného rozsudku, tedy že ke dni 11. 7. 2000 předmětné sklepy byly součástí věci ve smyslu ust. § 120 obč. zák., tak soud prvního stupně pominul judikaturu Nejvyššího soudu, a to rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 3851/2012, podle kterého: „není sporu o tom, že sklep (není-li umístěn přímo pod domem jako jeho součást, resp. netvoří-li jeho základy) může být samostatným předmětem právních vztahů – věcí“. Dle žalované je významné, zda tedy byl sklep užíván spolu s budovami a zda takovýmto způsobem bylo pokračováno i v roce 2000, tj. od okamžiku, kdy pozemky nabyla právní předchůdkyně žalobce nebo naopak bylo užívání sklepa na budovách zcela nezávislé, tj. zda byly tyto nemovitosti trvalým způsobem (ne provizorně) fyzicky odděleny.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalobce se k odvolání žalované písemně nevyjádřil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Krajský soud jako soud odvolací poté, co zjistil, že odvolání bylo podáno osobu k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.) a včas (§ 204 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu spolu s řízením, jež jeho vydání předcházelo podle § 212, 212a o. s. ř. u nařízeného odvolacího jednání dne 23. 9. 2026 a poté dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Podle § 1029 o. z. vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat pro to, že není dočasně spojená s veřejnou cestou, může žádat, aby soud za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek (odst. 1). Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty (odst. 2).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Jak bylo uvedeno shora, tento rozsudek je v pořadí druhým rozsudkem v posuzované věci, když předchozí rozsudek ze dne 19. 7. 2024, č. j. 8 C 138/2021-243, byl k odvolání žalované odvolacím soudem zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud již v tomto zrušujícím rozhodnutí se se soudem prvního stupně ztotožnil v tom, že podzemní stavba je součástí nadzemní stavby, která je ve vlastnictví žalobce, neboť oba objekty byly a jsou navzájem stavebně, technicky, funkčně a v neposlední řadě i historicky propojeny. Odvolací soud i souhlasil s tím, jak soud prvního stupně posoudil otázku, zda podzemní stavba je samostatnou nemovitou věcí a jestli má samostatné účelové určení podle § 498 odst. 1 o. z. Odvolací soud tento první rozsudek zrušil z důvodu, že samostatná výroková část zrušeného rozsudku neodpovídala nutné formulaci pro zápis do katastru nemovitostí. V této souvislosti pro soud prvního stupně zdůraznil, že není vázán návrhem žalobce a výrokovou část může stanovit odlišně na základě své úvahy, když řízení o povolení nezbytné cesty spadá mezi řízení, o nichž podle § 153 odst. 2 o. s. ř. z právní úpravy vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky. Soudu prvního stupně uložil doplnit dokazování o tom, k jakému účelu se využívá podzemní stavba, popř. nadzemní stavba, zda existuje nějaká výroba zde a zda je u nemovitostí dán havarijní stav, který bude vyžadovat případně opravy. Ve vztahu k těmto zjištěním pak uložil soudu prvního stupně posuzovat splnění podmínek podle § 1029 o. z. Soud prvního stupně vázán tímto názorem odvolacího soudu doplnil dokazování zejména provedením místního šetření. Z místního šetření i pasportu stavby, na kterou žalovaná poukázala v odvolání ze dne 2. 7. 2022, vyplývá, že sklep má 3 sklepní kóje, které mají výšky klenby každá 7,5 m a jsou pod stavbou nad sklepem a pod pozemkem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", jehož vlastníkem je žalobce. Tato parcela byla původně parcelou pod parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", přičemž před prodejem tohoto celého areálu původní žalovaný tuto parcelu rozdělil geometrickým plánem na parcelu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", kterou vlastní žalobce a parcelu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", která je ve vlastnictví žalované a z které je pouze přístup do sklepních prostor. V pasportu doloženém žalovanou bylo uvedeno, že sklepní prostory jsou v dobrém stavu. Naopak z odborného stanoviska ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" z ledna 2023, jež byl přiložen k návrhu na vydání předběžného opatření, bylo soudem prvního stupně zjištěno, že nosná klenební konstrukce sklepa je v závažném až havarijním stavu. Z hlediska statiky došlo k významnému narušení klenby projevující se trhlinou s progresivním charakterem, což bylo potvrzeno i při místním šetření, které učinil soud prvního stupně. Tento havarijní stav byl důvodem vyhovění návrhu na vydání předběžného opatření v situaci, kdy původní žalovaný neumožňoval žalobci vstup do těchto podzemních prostor, které jsou pod jeho stavbou. Na základě doplněného dokazování soud prvního stupně vydal napadený rozsudek, kterým zřídil pozemkovou služebnost cesty a stezky přes pozemek parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", kterou ve výroku I. specifikoval dle shodných postojů obou účastníků a stanovil též náhradu za zřízení a užívání služebnosti ve výši 1 300 Kč měsíčně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Podle § 506 obč. zák. podzemní stavby mohou být samostatnou nemovitou věcí, když podle § 119 odst. 2 obč. zák. definoval nemovitosti jako stavby spojené se zemí pevným základem, tedy jakékoliv stavby, neboť výslovně nestanovil, že by se snad mělo jednat jen o stavby nadzemní. Pro období před 1. 1. 2014 vyplývá, že aby byl podzemní prostor, typicky sklep, samostatnou nemovitou věcí, nesmělo by se jednat o součást jiné věci a je třeba se zabývat tím, zda je takový podzemní prostor využitelný pro lidskou činnost a kumulativně musí být splněny podmínky funkční a fyzické spojitosti. Součást věci v § 120 odst. 1 obč. zák. definoval jako vše, co k věci podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Právní úprava účinná od 1. 1. 2014 pak v § 498 o. z. výslovně definuje, že podzemní stavby jsou nemovitými věcmi jen v případě jejich samostatného účelového určení, přičemž zákonná definice součástí věci zůstala beze změn (§ 505 o. z.). Sklep je samostatnou věcí buď z důvodu historické samostatnosti (§ 3055 o. z.) i z důvodu samostatného účelového určení (§ 498 odst. 1 o. z.). Je nesporné, že sklep (není-li umístěn přímo pod domem, jako jeho součást, resp. netvoří-li jeho základy) může být samostatným předmětem právnických vztahů – věci. Mezi věcí a její součástí (§ 120 odst. 1 obč. zák.) vznikají obdobné funkční vazby jako mezi věcí a jejím příslušenstvím (§ 120 odst. 1 obč. zák.); rozdíl tu spočívá zejména v míře fyzické sounáležitosti a možnosti využití příslušenství věci i jinak, než pro věc hlavní.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. V posuzované věci se jedná o podzemní sklepní prostor (dále jen i „sklep“) ve svahu, který tvoří základovou konstrukci stavby, jež se nachází na parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" (stavba čp. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":") a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" (stavba bez čp.), jejichž vlastníkem je žalobce včetně přilehlých pozemků, jež jsou nad sklepem, tj. pozemku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" (manipulační plocha), vše v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Sklep je vysoký 7,5 m, nemá vlastní konstrukční podstatu, ale je konstrukční součástí jiné stavby. V době využívání tohoto komplexu k mísení vína, tj. v 80 letech minulého století, byla směsná vana (železobetonová cisterna) o objemu 100 000 litrů uvnitř stavby umístěna přímo na stropní klenbě nad střední částí sklepa, ze směsné vany se víno přepouštělo do sklepa a ze sklepa do nadzemní stavby, což vedlo k tomu, že obě stavby byly konstrukčně i funkčně propojeny (elektrika a voda byly vedeny z nadzemní části stavby z povrchu dolů do sklepních prostor a ze sklepních prostor vedlo skleněné potrubí včetně vzduchových průduchů). Z dohody o zřízení věcného břemene a dohody o předkupním právu ze dne 11. 7. 2000 uzavřené mezi původním žalovaným a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyplývá, že původnímu žalovanému bylo zřízeno věcné břemeno v právu odběru vody a elektřiny z objektu na pozemku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Tedy i tato propojenost existuje doposud. Ze zjištění soudu prvního stupně je nesporné, že sklep byl a je součástí nadzemní stavby, když tvoří její základy, tedy existuje zde konstrukční vazba, což bylo i důvodem vyhovění soudem prvního stupně předběžným opatřením. Toto konstrukčního propojení, bylo osvědčeno i tím, že ve znaleckých posudcích při převodu tohoto komplexu (nadzemních i podzemních prostor včetně pozemku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":") byl tento komerční komplex bez kolaudačního rozhodnutí označován jako dvoupodlažní stavba. V projektové dokumentaci se podzemní sklep označoval za užitné patro domu. Skutečnost, že je tento prostor přístupný, obezděny a nebyl využíván ke skladování jako technické zázemí, z něj z hlediska stavebního zákona v této době dělalo podzemní podlaží. Sklepní prostor byl a je tedy součást základové konstrukce nadzemní stavby. Je nepochybné, že sklepní prostor ve svahu zajišťoval a zajišťuje stabilitu stavby a přenos sil do země. Objekt je i nadále využíván jako celek ke komerčním účelům, tedy jak nadzemní prostory, tak i podzemní prostory (tj. k opravě aut a s tím souvisejícím uskladňováním potřeb k tomuto podnikání). Podzemní i nadzemní prostory jsou tedy využívány jako nebytové prostory k podnikání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Odvolací soud k odvolacím námitkám vedle shora uvedeného může dodat, že sklep je součástí stavby. Tuto jedinou právní sounáležitost bylo nutno posuzovat podle rozhodného právního režimu a stavu podle nabytí. Tyto otázky soud prvního stupně v napadeném rozsudku posuzoval na základě provedeného dokazování, a proto lze odkázat na jeho důvodovou část. Pro odvolatele lze dodat (přes nepřístupná nova v odvolacím řízení), že původní žalovaný nemohl vydržet sklepní prostory. Vydržet lze pouze hlavní věc včetně jejich součástí, tj. nadzemní stavbu a nikoliv její součásti odděleně. Součást věci nemůže být samostatným předmětem kupní smlouvy, což ani nebyla. V této souvislosti lze poukázat na kupní smlouvu ze dne 17. 11. 2022 uzavřenou mezi původním žalovaným (prodávajícím) a žalovanou (kupující), jejíž předmětem převodu byla vedle pozemkové parcely č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" – zahrady pouze pozemková parcela ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" – ostatní plocha, nikoliv sklepní prostory. Dále bylo v řízení nesporným způsobem prokázáno při místním šetření dne 9. 12. 2025, že k předmětným sklepním prostorům je přístup pouze přes pozemek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", který je ve vlastnictví žalované. Přístup žalobce k podzemním prostorům není možné zajistit jinak, než zatížením pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Pokud žalovaná namítala, že žalobce si přístup odepřel vlastní hrubou nedbalostí, tak soud prvního stupně neshledal tuto námitku správně za důvodnou s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 12. 1. 2022, sp. zn. II. ÚS 1587/20, podle kterého samotné nabytí nemovitosti při vědomosti o absenci přístupu a absenci pokusu si tento před koupí zajistit, není hrubou nedbalostí ve smyslu § 1032 odst. 1 písm. b) o. z. S ohledem na povahu a rozsah užívání pozemků žalovanou, resp. jejím nájemcem, když žalovaná bydlí zhruba 400 km od předmětného pozemku, shledal soud prvního stupně služebnost zřízenou napadeným rozsudkem za zcela minimální zásah do jejích práv, když toto její právo je kompenzováno finanční náhradou a časovým omezením. V této souvislosti soud prvního stupně zdůraznil, že na zamezení přístupu se podílel sám původní žalovaný rozdělením daných pozemků a prodejem jejich části ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", která na rozdíl od žalobce byla ochotna pomíjet, že předmětné sklepní prostory jsou v jejím vlastnictví a že do těchto nemá přístup. Žalobce také v řízení doložil, že minimálně ve vztahu k původnímu žalovanému nabízel konstruktivní řešení v podobě odkupu pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", přičemž jeho právo bylo dlouhodobě odmítáno a bráněno v jeho výkonu s odkazem na právní argumentaci, kterou neshledal soud prvního stupně za důvodnou. Soud prvního stupně tedy služebnost zřídil a náhradu stanovil v souladu se stanovisky obou procesních stran. Pokud se týká specifikace služebnosti, tak byla definována prostřednictvím geometrického plánu, který je součástí napadeného rozsudku, (tj. geometrický plán č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 8. 2. 2026, vyhotovený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":") a jež byl potvrzen Katastrálním úřadem pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Služebnost tedy byla zřízena podle § 1029 o. z.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Odvolací soud z vyložených důvodů shledal rozhodnutí soudu prvního stupně za věcně správné, a proto napadený rozsudek jako věcně správný ve výrocích I. a II. podle § 219 o. s. ř. potvrdil včetně nákladového výroku III., kde došlo odvolacím soudem pouze k ponížení výše nákladů přiznaných soudem prvního stupně zcela procesně úspěšnému žalobci za náklady jeho právního zastoupení. Tyto náklady byly poníženy o 2x půl úkon za návrh na vydání předběžného opatření včetně DPH, tj. o 3 025 Kč (2x 1 250 Kč + 21% DPH, jíž je právní zástupce žalobce plátcem), když za návrh na předběžné opatření náleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny podle § 11 odst. 2 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů řízení tedy byla ponížena z částky 103 114 Kč na celkovou částku 100 089 Kč. V dalším lze odkázat na věcně správné odůvodnění i tohoto nákladového výroku za řízení před soudem prvního stupně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Při rozhodování o náhradě nákladů odvolacího řízení vycházel odvolací soud též z § 142 odst. 1 o. s. ř. za užití § 224 odst. 1 o. s. ř. a i v odvolacím řízení plně procesně úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů jím účelně vynaložených v tomto odvolacím řízení. Odvolací soud přiznal žalobci náklady za jeden úkon právní služby, a to účast právního zástupce žalobce u odvolacího jednání dne 23. 9. 2026. Za tento úkon právní služby přiznal odměnu ve výši 3 700 Kč podle § 7 bodu 5 a § 9 odst. 3 písm. c) o. s. ř. (tarifní hodnota 65 000 Kč) a režijní náhradu hotových výdajů ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 4 citované vyhlášky, tedy 4 150 Kč. Vedle těchto nákladů právní zástupce žalobce požadoval i náhradu cestovného v souvislosti s jeho účastí u odvolacího jednání dne 23. 9. 2026, ke které použil osobní motorové vozidlo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", RZ ","anonStyle":"NONE"},{"text":"SPZ","anonStyle":"ANON"},{"text":" s průměrnou spotřebou motorové nafty 4,5 l/100 km. Celková délka cesty ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zpět činila 132 km (základní náhrada – 132 x 5,9 Kč = 778,80 Kč), náhrada za spotřebované pohonné hmoty – 264,33 Kč (5,94 l x 4450 Kč), cestovné činilo tedy celkem 1 043,13 Kč. Tyto náhrady bylo nutno navýšit o 21% DPH, jíž je právní zástupce žalobce plátcem, tedy částku 5 193,13 Kč (4 150 Kč + 1 043,13 Kč) na částku 6 283,68 Kč, po zaokrouhlení na částku 6 284 Kč (když DPH činilo 1 091 Kč). I tyto náklady byly uloženy zaplatit žalované k rukám právního zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě tří dnů dle § 160 odst. 1 věty prvé před středníkem o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Shora citovaným (napadeným) rozsudkem okresní soud (dále jen „soud prvního stupně“) ve prospěch vlastníka pozemků parc. č. , hodnota,  nacházejících se v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsaných u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa,  (dále jen „oprávněný“) zřídil pozemkovou služebnost cesty a stezky přes pozemek parc. č. , Anonymizováno,  nacházející se v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsaný u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, . Dále určil , že služebnost stezky a cesty je povinen strpět vlastník pozemku parc. č. , Anonymizováno,  nacházející se v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsaný u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa,  (dále jen „povinný“), přičemž služebnost byla omezena na koridor vymezený v Geometrickém plánu č. , hodnota,  ze dne 8. 2. 2026, který je součástí tohoto rozsudku, dále na pracovní dny a dobu od 6:00 ráno do 20:00 večer, na průjezd osobních a dodávkových motorových vozidle v rozsahu 10 průjezdů denně, přičemž je možné vozidlo ve shora uvedeném koridoru krátkodobě zastavit za účelem nakládky a vykládky materiálu, ale nikoliv zde dlouhodobě parkovat, dále na průchod osob v rozsahu 15 průchodů denně a na dobu deseti let od právní moci tohoto rozsudku, přičemž průchod i průjezd je uskutečňován přes bránu, od níž je povinný povinen poskytnout oprávněnému aktuální klíč, který zůstane v trvalém držení oprávněného za účelem realizace jeho práv specifikovaných shora (výrok I.). Dalším výrokem určil náhradu za zřízení a užívání služebnosti, kterou je oprávněný povinen hradit ve prospěch povinného, a to ve výši 1 300 Kč měsíčně s tím, že je splatná vždy k poslednímu dni každého měsíce k rukám povinného počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku (výrok II.). Nakonec žalované uložil povinnost uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení 103 114 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce (výrok III.). Soud prvního stupně napadený rozsudek (jež je v pořadí druhým rozsudkem v posuzované věci) odůvodnil tím, že v řízení bylo prokázáno, že dne 31. 7. 2018 bylo do katastru nemovitostí zapsáno vlastnické právo žalobce k pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba bez č. p./č. e. k pozemku pč. , Anonymizováno,  a k pozemku parc. č. , Anonymizováno,  jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , přičemž žalobce tyto nemovitosti nabyl od , jméno FO, . , jméno FO,  tyto nemovitosti nabyla od , jméno FO,  (dále jen „původního žalovaného“) na základě kupní smlouvy ze dne 11. 7. 2000, v níž bylo uvedeno, že součástí koupě nejsou podzemní prostory pod pozemkem parc. č. , hodnota,  a nově vzniklým pozemkem parc. č. , Anonymizováno, . Citované nemovitosti nabyté žalobcem na základě kupní smlouvy (dále jen „nemovitosti žalobce“) spolu s parc. č. , Anonymizováno,  včetně předmětných podzemních prostor tvořily jednotný areál využívaný minimálně od 80 let minulého stolení k míchání vinných produktů. Předmětné podzemní prostory s nadzemními budovami byly kvůli technickým specifikům výroby konstrukčně a stavebně spojeny, když proces míchání vína probíhal v obou těchto prostorách současně. Prostory byly spojeny skleněným potrubím, jímž bylo víno do obou prostor vzájemně přiváděno. V řízení též bylo prokázáno, že žalobce původního žalovaného marně vyzýval ke zpřístupnění podzemních prostor z důvodu zhoršení jejich technického stavu. Soud prvního stupně po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud prvního stupně nejprve posoudil spornou otázku vlastnictví podzemních prostor, tedy otázku povahy technických či historických specifik předmětných podzemních prostor. V této souvislosti poukázal na to, že z judikatury a odborné literatury pro období před 1. 1. 2014 vyplývá, že aby byl podzemní prostor, typicky sklep, samostatnou nemovitou věcí, nesmělo by se jednat o součást jiné věci. Z tohoto důvodu bylo nutno zabývat se tím, zda takový podzemní prostor je využitelný pro lidskou činnost a zda kumulativně byly splněny podmínky funkční a fyzické spojitosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2010, sp. zn. 28 Cdo 537/2010). Součást věci pak zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) v § 120 odst. 1 definoval jako vše, co k věci podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Právní úprava v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) již pak v § 498 výslovně definovala, že podzemní stavby jsou nemovitými věcmi jen v případě jejich samostatného účelového určení, přičemž zákonná definice součásti věci zůstala podle § 505 o. z. beze změn, tedy že součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Soud prvního stupně po provedeném dokazování dospěl k závěru, že v době, kdy původní žalovaný uzavíral kupní smlouvu s , jméno FO, , tj. ke dni 11. 7. 2000, byly předmětné podzemní prostory součástí věci ve smyslu § 120 odst. 1 obč. zák., přičemž věc, jejíž jsou předmětné podzemní prostory součástí, jsou stavby a pozemky, jejichž vlastníkem je v současnosti žalobce. S ohledem na rozměry prostor a jejich povahu, kdy se jednalo o součást jednoho průmyslového komplexu a dokonce i nedílnou součást jednotného procesu výroby, nelze dle soudu prvního stupně dospět k závěru, že by v případě oddělení podzemních prostor nedošlo ke znehodnocení věci. Z dokazování vyplynulo jednoznačné historické, funkční, technické i stavební propojení obou objektů. Ve vztahu k těmto závěrům soud prvního stupně vyšel z výpovědi svědka , Anonymizováno, , který osvětlil funkční i technickou propojenost podzemních prostor v době procesu výroby vína včetně vyložení technického spojení jak nadzemních prostor, tak podzemních prostor, které je z žalobcem doložené fotodokumentace patrné na místě dodnes. Výpověď svědka , Anonymizováno,  byla podpořena prohlášením , tituly před jménem,  , jméno FO, , bývalého jednatele zaniklé společnosti , právnická osoba,  vlastnící celý jednotný komplex staveb a pozemků před původním žalovaným. Soudem prvního stupně učiněný skutkový závěr vyšel i ze znaleckého posudku ze dne 26. 5. 2000, jež byl vypracován soudním znalcem ohledně ocenění nemovitostí k žádosti společnosti , adresa, , který předmětné objekty oceňoval a zároveň definoval jako dvojpodlažní stavbu s podzemní a nadzemní částí. Nakonec i z kupní smlouvy, kterou uzavíral původní žalovaný a , jméno FO,  a připojené katastrální mapy bylo soudem prvního stupně zjištěno, že v době prodeje paní , jméno FO,  se jednalo o jednotný areál, kdy původní pozemek parc. č. , hodnota,  byl rozdělen na pozemky parc. č. , Anonymizováno,  a , Anonymizováno, , když druhý zmíněný si původní žalovaný ponechal a tento předmětem prodeje nebyl. Na prohlášení původního žalovaného a , jméno FO,  v kupní smlouvě spočívající v tom, že součástí předmětu koupě pozemní prostory nejsou, je pak třeba pohlížet jako na nicotné, když pouhým smluvním prohlášením nemohou podzemní prostory nabýt povahu samostatné věci (zde odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. 25 Cdo 770/98), když součást věci následuje osud věci hlavní. Za faktické oddělení věcí podle soudu prvního stupně nelze považovat pouhé zamezení přístupu do podzemních prostor, k němuž došlo rozdělením původního pozemku parc. č. , hodnota,  a tím ke vzniku rozdílnosti vlastníka přístupové cesty. Toto opatření ale nezměnilo povahu či technickou a historickou spojitost obou objektů. Pokud následně k předmětným pozemním prostorám nabyla vlastnické právo , jméno FO,  spolu s nabytím vlastnického práva k pozemkům parc. č. , Anonymizováno,  v k. ú. , právnická osoba,  stavebním objektům na těchto pozemcích, tak následným prodejem zmíněných nemovitostí žalobci v roce 2018 došlo též k převodu vlastnického práva k předmětným podzemním prostorám na žalobce. Právní úprava v době prodeje žalobci byla, co se týká definice součástí věci, shodná, ke změně došlo pouze pokud se týká definice nemovitosti, jež však explicitně svědčí o oprávněnosti žaloby, když předmětné podzemní prostory neměly dle provedeného dokazování samostatné účelové určení a nebyly tedy nemovitostí ve smyslu § 498 odst. 1 obč. zák. Soud prvního stupně neshledal za důvodnou námitku žalované, že předmětné podzemní prostory se nacházejí také pod pozemkem parc. č. , Anonymizováno,  (což žalobce nepopíral), když tato skutečnost nemá žádný vliv na právní závěry soudu prvního stupně. Ve vztahu k této námitce soud prvního stupně uvedl, že fotodokumentací znaleckého posudku společnosti , Anonymizováno,  a místním šetřením bylo osvědčeno, že nadzemní prostory žalobce jsou umístěné ve svahu a podzemní prostory jsou zanořeny do tohoto svahu a právě tento stav vytváří jejich povahu podzemních prostor. Při místním šetření bylo zjištěno, že pokud se tyto prostory také nacházejí pod pozemkem parc. č. , Anonymizováno, , tak to pouze svou zcela marginální částí (o rozloze maximálně nižších jednotek metrů čtverečních). Služebnost zřízenou soudem prvního stupně shledal pouze za zcela minimální zásah do práv žalované, a to s ohledem na povahu a rozsah užívání pozemku žalovanou, resp. jejím nájemcem, když žalovaná bydlí zhruba 400 km od předmětného pozemku. Dále zdůraznil, že na zamezení přístupu se podílel sám původní žalovaný rozdělením daných pozemků a prodejem jejich části , jméno FO, , která byla ochotna na rozdíl od žalobce pomíjet, že předmětné sklepní prostory jsou jejím vlastnictvím a že do nich nemá přístup. Sama žalovaná pak pozemek , Anonymizováno,  koupila od původního žalovaného v době, kdy si ona naopak měla a mohla být vědoma minimálně spornosti daných skutečností a hrozící reálné možnosti zřízení služebnosti. Žalobce se ve vztahu k původnímu žalovanému zachoval tak, že mu nabízel konstruktivní řešení v podobě odkupu pozemku parc. č. , Anonymizováno, , o čemž svědčí návrh kupní smlouvy. Soud prvního stupně následně tedy zřídil služebnost, kterou časově ohraničil do budoucna dle návrhu žalované. Žalobce tímto rozhodnutím získal dostatek času na sanaci svého majetku, v jehož užívání mu bylo dlouhodobě bez vážného důvodu bráněno. Žalobce byl dlouhodobě vystaven nebezpečí havarijního stavu sklepa a tento stav je nutno co nejdříve odstranit. Žalobce k výzvě soudu definoval přístupovou cestu prostřednictvím geometrického plánu, dostatečně přesně tedy vymezil rozsah cesty, který je co nejméně zatěžující pro vlastnictví žalované a znamená skutečně jen nutné minimum pro zřízení a zachování efektivního přístupu do předmětných prostor. Pokud se týká četnosti a povahy průchodu či průjezdu, tak žalovaná proti návrhu žalobce ničeho nenamítala (vjezd na pozemek a do sklepních prostor umožňuje i zapojení větších vozidel, jedná se o prostor nebytového a průmyslového typu), přičemž dle soudu prvního stupně určená četnost odpovídá reálnému technickému stavu na místě a také povaze využití ze strany žalobce včetně nutnosti sanace technického stavu sklepa v situaci, kdy žalovaná pozemek sama neužívá. V rámci možností zachování i absolutně nerušeného užívání ze strany žalované, resp. jejího nájemce, soud prvního stupně časově omezil služebnost jako co dnů v týdnu, tak co do časově omezeného rozsahu v rámci jednotlivých dní. Žalobce vedle nutnosti sanace technického stavu sklepa chce využít předmětné prostory pro skladování materiálu pro podnikání v oblasti motorových vozidel. Tyto prostory využívá nájemce žalované pro uskladnění materiálu a příležitostně pro opravu starších vozidel, k čemuž má dle soudu prvního stupně široký prostor na zbývající části pozemku parc. č. , Anonymizováno,  včetně zde umístěných budov. S ohledem na průběh řízení, soud prvního stupně shledal za nutné a vhodné přístup zajistit jako služebnost, a to služebnost in rem, tedy ve prospěch vlastníka nemovitosti, tedy žalobce. Pokud se týká výše náhrady za zřízení služebnosti, tak mezi žalobce a žalovanou došlo v dané otázce ke shodě, a proto již soud prvního stupně k této otázce již další dokazování neprováděl. O náhradě nákladů rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a v řízení před soudem prvního stupně zcela úspěšnému žalobci přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení na straně žalobce přiznal soud prvního stupně za žalobcem uhrazené soudní poplatky, dále za náklady jeho právního zastoupení a za náklady na důkazy, které byly nutné k rozhodnutí v posuzované věci (geometrický plán, znalecký posudek, projekt). Za řízení předcházející vydání tohoto rozsudku přiznal náklady za právní zastoupení za právní úkony učiněné do 1. 1. 2025 v rozsahu 15 úkonů právní služby, kdy vycházel z tarifní hodnoty podle § 9 odst. 3 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024 ve výši 35 000 Kč a za 4 úkony právní služby za období po 1. 1. 2025, kdy vycházel z tarifní hodnoty 65 000 Kč. Za úkony právní služby učiněné do 1. 1. 2025 přiznal paušální náhradu výdajů ve výši 300 Kč za každý úkon právní služby a za úkony právní služby po 1. 1. 2025 přiznal paušální náhradu výdajů ve výši 450 Kč. Za znalecký posudek přiznal 12 100 Kč, za geometrický plán přiznal 4 940 Kč a za projekt zpracovaný , právnická osoba,  přiznal 9 680 Kč. Dále přiznal žalobci soudní poplatek uhrazený ve výši 5 000 Kč za podanou žalobu a dále 2x 1 000 Kč za dva návrhy na nařízení předběžného opatření. Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výši uvedených položek činily 103 112 Kč, když náklady za právní zastoupení žalobce byly navýšeny o 21% DPH, jíž je právní zástupce žalobce plátcem, tedy o částku 12 044 Kč.2. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná v zákonné lhůtě odvolání, napadla jej v plném rozsahu. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V odvolání namítala, že soud prvního stupně na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, neúplně zjistil skutkový stav a že rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Soud prvního stupně své závěry o naplnění kritérií dostatečné propojenosti obou objektů (stavby a sklepa) odvozuje především ze skutečnosti, že v 80. letech minulého stolení se vše užívalo jako jeden technologicky propojený celek. Nejméně od roku 2000 však zjevně oba objekty nebyly užívány jako jeden propojený celek. Při místním šetření bylo zjištěno, že v současné době technologické propojení neexistuje, resp. existují maximálně jeho relikty. Žalovaná nesouhlasila s poukazem soudu prvního stupně na znalecký posudek z dřívějšího převodu vlastnictví, který oba objekty oceňoval a označoval je za jeden vícepodlažní objekt. Otázka, zda sklep je součástí stavby je otázkou právní, a proto nemůže být rozhodný názor znalce z oboru oceňování majetku. Žalovaná poukázala na pasport stavby, který byl ze strany žalované předložen a který stavební a technologickou propojenost nadzemního objektu vylučuje. Nesouhlasila se závěrem soudu prvního stupně, že podzemní prostory nemají samostatné účelové určení. Rozhodných okamžiků k posouzení samostatnosti podzemních prostor může být více. Za klíčové je považovat především převod nemovitostí z , jméno FO,  na žalobce, případně převod z , jméno FO,  na , jméno FO, . Žalovaná souhlasila se soudem prvního stupně v závěru, že v zásadě je irelevantní pro posouzení převodu pozemních prostor mezi panem , jméno FO,  a paní , jméno FO,  prohlášení v kupní smlouvě o tom, že podzemní prostory nebyly předmětem převodu. Rozhodným bude posouzení otázky, zda v dané době byla dostatečně naplněna kritéria pro závěr, že podzemní prostory byly samostatnou věcí. K takovému závěru byl proveden důkaz pasportem stavby a naopak nebyl proveden důkaz odborným posouzením stavebního či technologického propojení nadzemních a podzemních prostor. Dále nesouhlasila s výší náhrady za zřízení a užívání služebnosti, když přes souhlasný postoj obou stran k výši i frekvenci úhrady, nespojil soud výši náhrady s tzv. inflační doložkou a v odůvodnění se této otázce vůbec nevěnoval. Po změně právního zastoupení na straně žalované bylo odvolání doplněno tak, že soud prvního stupně se nedostatečně vypořádal s aktivní legitimací na straně žalobce, když se vůbec nezabýval obsahem vůle vtělené do kupní smlouvy ze dne 11. 7. 2000, kterou uzavřela , jméno FO,  s původním žalovaným, když v čl. III v posledním odstavci prvního bodu tohoto článku je explicitně vyjádřeno, že vlastnické právo se k podzemní stavbě nepřevádí. Soud prvního stupně měl povinnost objasnit, jaká byla vůle , jméno FO,  v okamžiku uzavření kupní smlouvy, tedy zda chtěla rovněž nabýt vlastnické právo i k podzemní stavbě. Dále pominul, že vlastnické právo k podzemní stavbě v současné době může svědčit původnímu žalovanému, a to z titulu tzv. mimořádného vydržení. Žalovaná namítala, že původní žalovaný v době zahájení tohoto sporu podzemní prostory fakticky užíval, a proto nelze vyloučit technický závěr o tom, že stavebně konstrukční provedení podzemních a nadzemních prostor je na sobě nezávislé a jejich různí uživatelé si při výkonu svých práv nekonkurují, resp. jejich práva si nekolidují, a proto se může jednat o samostatné stavby v občanskoprávním pojetí. Zda podzemní stavba (sklep) je samostatnou věcí či součástí věci, je třeba vyjít z právní úpravy v době započetí s užíváním sklepa, a to kvůli otázce, v jakém rozsahu mohla právní předchůdkyně žalobce nabýt vlastnické právo. Pokud by se totiž právní předchůdkyně žalobce nikdy nestala vlastnicí sklepa, tak by žalobce nebyl v této věci aktivně legitimován. Ve vztahu k závěru soudu prvního stupně v bodě 39 napadeného rozsudku, tedy že ke dni 11. 7. 2000 předmětné sklepy byly součástí věci ve smyslu ust. § 120 obč. zák., tak soud prvního stupně pominul judikaturu Nejvyššího soudu, a to rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 3851/2012, podle kterého: „není sporu o tom, že sklep (není-li umístěn přímo pod domem jako jeho součást, resp. netvoří-li jeho základy) může být samostatným předmětem právních vztahů – věcí“. Dle žalované je významné, zda tedy byl sklep užíván spolu s budovami a zda takovýmto způsobem bylo pokračováno i v roce 2000, tj. od okamžiku, kdy pozemky nabyla právní předchůdkyně žalobce nebo naopak bylo užívání sklepa na budovách zcela nezávislé, tj. zda byly tyto nemovitosti trvalým způsobem (ne provizorně) fyzicky odděleny.3. Žalobce se k odvolání žalované písemně nevyjádřil.4. Krajský soud jako soud odvolací poté, co zjistil, že odvolání bylo podáno osobu k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.) a včas (§ 204 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu spolu s řízením, jež jeho vydání předcházelo podle § 212, 212a o. s. ř. u nařízeného odvolacího jednání dne 23. 9. 2026 a poté dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.5. Podle § 1029 o. z. vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat pro to, že není dočasně spojená s veřejnou cestou, může žádat, aby soud za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek (odst. 1). Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty (odst. 2).6. Jak bylo uvedeno shora, tento rozsudek je v pořadí druhým rozsudkem v posuzované věci, když předchozí rozsudek ze dne 19. 7. 2024, č. j. 8 C 138/2021-243, byl k odvolání žalované odvolacím soudem zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud již v tomto zrušujícím rozhodnutí se se soudem prvního stupně ztotožnil v tom, že podzemní stavba je součástí nadzemní stavby, která je ve vlastnictví žalobce, neboť oba objekty byly a jsou navzájem stavebně, technicky, funkčně a v neposlední řadě i historicky propojeny. Odvolací soud i souhlasil s tím, jak soud prvního stupně posoudil otázku, zda podzemní stavba je samostatnou nemovitou věcí a jestli má samostatné účelové určení podle § 498 odst. 1 o. z. Odvolací soud tento první rozsudek zrušil z důvodu, že samostatná výroková část zrušeného rozsudku neodpovídala nutné formulaci pro zápis do katastru nemovitostí. V této souvislosti pro soud prvního stupně zdůraznil, že není vázán návrhem žalobce a výrokovou část může stanovit odlišně na základě své úvahy, když řízení o povolení nezbytné cesty spadá mezi řízení, o nichž podle § 153 odst. 2 o. s. ř. z právní úpravy vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky. Soudu prvního stupně uložil doplnit dokazování o tom, k jakému účelu se využívá podzemní stavba, popř. nadzemní stavba, zda existuje nějaká výroba zde a zda je u nemovitostí dán havarijní stav, který bude vyžadovat případně opravy. Ve vztahu k těmto zjištěním pak uložil soudu prvního stupně posuzovat splnění podmínek podle § 1029 o. z. Soud prvního stupně vázán tímto názorem odvolacího soudu doplnil dokazování zejména provedením místního šetření. Z místního šetření i pasportu stavby, na kterou žalovaná poukázala v odvolání ze dne 2. 7. 2022, vyplývá, že sklep má 3 sklepní kóje, které mají výšky klenby každá 7,5 m a jsou pod stavbou nad sklepem a pod pozemkem , Anonymizováno, , jehož vlastníkem je žalobce. Tato parcela byla původně parcelou pod parc. č. , hodnota, , přičemž před prodejem tohoto celého areálu původní žalovaný tuto parcelu rozdělil geometrickým plánem na parcelu , Anonymizováno, , kterou vlastní žalobce a parcelu , Anonymizováno, , která je ve vlastnictví žalované a z které je pouze přístup do sklepních prostor. V pasportu doloženém žalovanou bylo uvedeno, že sklepní prostory jsou v dobrém stavu. Naopak z odborného stanoviska , tituly před jménem,  , jméno FO,  z ledna 2023, jež byl přiložen k návrhu na vydání předběžného opatření, bylo soudem prvního stupně zjištěno, že nosná klenební konstrukce sklepa je v závažném až havarijním stavu. Z hlediska statiky došlo k významnému narušení klenby projevující se trhlinou s progresivním charakterem, což bylo potvrzeno i při místním šetření, které učinil soud prvního stupně. Tento havarijní stav byl důvodem vyhovění návrhu na vydání předběžného opatření v situaci, kdy původní žalovaný neumožňoval žalobci vstup do těchto podzemních prostor, které jsou pod jeho stavbou. Na základě doplněného dokazování soud prvního stupně vydal napadený rozsudek, kterým zřídil pozemkovou služebnost cesty a stezky přes pozemek parc. č. , Anonymizováno, , kterou ve výroku I. specifikoval dle shodných postojů obou účastníků a stanovil též náhradu za zřízení a užívání služebnosti ve výši 1 300 Kč měsíčně.7. Podle § 506 obč. zák. podzemní stavby mohou být samostatnou nemovitou věcí, když podle § 119 odst. 2 obč. zák. definoval nemovitosti jako stavby spojené se zemí pevným základem, tedy jakékoliv stavby, neboť výslovně nestanovil, že by se snad mělo jednat jen o stavby nadzemní. Pro období před 1. 1. 2014 vyplývá, že aby byl podzemní prostor, typicky sklep, samostatnou nemovitou věcí, nesmělo by se jednat o součást jiné věci a je třeba se zabývat tím, zda je takový podzemní prostor využitelný pro lidskou činnost a kumulativně musí být splněny podmínky funkční a fyzické spojitosti. Součást věci v § 120 odst. 1 obč. zák. definoval jako vše, co k věci podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Právní úprava účinná od 1. 1. 2014 pak v § 498 o. z. výslovně definuje, že podzemní stavby jsou nemovitými věcmi jen v případě jejich samostatného účelového určení, přičemž zákonná definice součástí věci zůstala beze změn (§ 505 o. z.). Sklep je samostatnou věcí buď z důvodu historické samostatnosti (§ 3055 o. z.) i z důvodu samostatného účelového určení (§ 498 odst. 1 o. z.). Je nesporné, že sklep (není-li umístěn přímo pod domem, jako jeho součást, resp. netvoří-li jeho základy) může být samostatným předmětem právnických vztahů – věci. Mezi věcí a její součástí (§ 120 odst. 1 obč. zák.) vznikají obdobné funkční vazby jako mezi věcí a jejím příslušenstvím (§ 120 odst. 1 obč. zák.); rozdíl tu spočívá zejména v míře fyzické sounáležitosti a možnosti využití příslušenství věci i jinak, než pro věc hlavní.8. V posuzované věci se jedná o podzemní sklepní prostor (dále jen i „sklep“) ve svahu, který tvoří základovou konstrukci stavby, jež se nachází na parc. č. , Anonymizováno,  (stavba čp. , Anonymizováno, ) a , Anonymizováno,  (stavba bez čp.), jejichž vlastníkem je žalobce včetně přilehlých pozemků, jež jsou nad sklepem, tj. pozemku , Anonymizováno,  a , Anonymizováno,  (manipulační plocha), vše v k. ú. , adresa, . Sklep je vysoký 7,5 m, nemá vlastní konstrukční podstatu, ale je konstrukční součástí jiné stavby. V době využívání tohoto komplexu k mísení vína, tj. v 80 letech minulého století, byla směsná vana (železobetonová cisterna) o objemu 100 000 litrů uvnitř stavby umístěna přímo na stropní klenbě nad střední částí sklepa, ze směsné vany se víno přepouštělo do sklepa a ze sklepa do nadzemní stavby, což vedlo k tomu, že obě stavby byly konstrukčně i funkčně propojeny (elektrika a voda byly vedeny z nadzemní části stavby z povrchu dolů do sklepních prostor a ze sklepních prostor vedlo skleněné potrubí včetně vzduchových průduchů). Z dohody o zřízení věcného břemene a dohody o předkupním právu ze dne 11. 7. 2000 uzavřené mezi původním žalovaným a , jméno FO,  vyplývá, že původnímu žalovanému bylo zřízeno věcné břemeno v právu odběru vody a elektřiny z objektu na pozemku , Anonymizováno, . Tedy i tato propojenost existuje doposud. Ze zjištění soudu prvního stupně je nesporné, že sklep byl a je součástí nadzemní stavby, když tvoří její základy, tedy existuje zde konstrukční vazba, což bylo i důvodem vyhovění soudem prvního stupně předběžným opatřením. Toto konstrukčního propojení, bylo osvědčeno i tím, že ve znaleckých posudcích při převodu tohoto komplexu (nadzemních i podzemních prostor včetně pozemku , Anonymizováno, ) byl tento komerční komplex bez kolaudačního rozhodnutí označován jako dvoupodlažní stavba. V projektové dokumentaci se podzemní sklep označoval za užitné patro domu. Skutečnost, že je tento prostor přístupný, obezděny a nebyl využíván ke skladování jako technické zázemí, z něj z hlediska stavebního zákona v této době dělalo podzemní podlaží. Sklepní prostor byl a je tedy součást základové konstrukce nadzemní stavby. Je nepochybné, že sklepní prostor ve svahu zajišťoval a zajišťuje stabilitu stavby a přenos sil do země. Objekt je i nadále využíván jako celek ke komerčním účelům, tedy jak nadzemní prostory, tak i podzemní prostory (tj. k opravě aut a s tím souvisejícím uskladňováním potřeb k tomuto podnikání). Podzemní i nadzemní prostory jsou tedy využívány jako nebytové prostory k podnikání.9. Odvolací soud k odvolacím námitkám vedle shora uvedeného může dodat, že sklep je součástí stavby. Tuto jedinou právní sounáležitost bylo nutno posuzovat podle rozhodného právního režimu a stavu podle nabytí. Tyto otázky soud prvního stupně v napadeném rozsudku posuzoval na základě provedeného dokazování, a proto lze odkázat na jeho důvodovou část. Pro odvolatele lze dodat (přes nepřístupná nova v odvolacím řízení), že původní žalovaný nemohl vydržet sklepní prostory. Vydržet lze pouze hlavní věc včetně jejich součástí, tj. nadzemní stavbu a nikoliv její součásti odděleně. Součást věci nemůže být samostatným předmětem kupní smlouvy, což ani nebyla. V této souvislosti lze poukázat na kupní smlouvu ze dne 17. 11. 2022 uzavřenou mezi původním žalovaným (prodávajícím) a žalovanou (kupující), jejíž předmětem převodu byla vedle pozemkové parcely č. , hodnota,  – zahrady pouze pozemková parcela , Anonymizováno,  – ostatní plocha, nikoliv sklepní prostory. Dále bylo v řízení nesporným způsobem prokázáno při místním šetření dne 9. 12. 2025, že k předmětným sklepním prostorům je přístup pouze přes pozemek , Anonymizováno, , který je ve vlastnictví žalované. Přístup žalobce k podzemním prostorům není možné zajistit jinak, než zatížením pozemku parc. č. , Anonymizováno, . Pokud žalovaná namítala, že žalobce si přístup odepřel vlastní hrubou nedbalostí, tak soud prvního stupně neshledal tuto námitku správně za důvodnou s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 12. 1. 2022, sp. zn. II. ÚS 1587/20, podle kterého samotné nabytí nemovitosti při vědomosti o absenci přístupu a absenci pokusu si tento před koupí zajistit, není hrubou nedbalostí ve smyslu § 1032 odst. 1 písm. b) o. z. S ohledem na povahu a rozsah užívání pozemků žalovanou, resp. jejím nájemcem, když žalovaná bydlí zhruba 400 km od předmětného pozemku, shledal soud prvního stupně služebnost zřízenou napadeným rozsudkem za zcela minimální zásah do jejích práv, když toto její právo je kompenzováno finanční náhradou a časovým omezením. V této souvislosti soud prvního stupně zdůraznil, že na zamezení přístupu se podílel sám původní žalovaný rozdělením daných pozemků a prodejem jejich části , jméno FO, , která na rozdíl od žalobce byla ochotna pomíjet, že předmětné sklepní prostory jsou v jejím vlastnictví a že do těchto nemá přístup. Žalobce také v řízení doložil, že minimálně ve vztahu k původnímu žalovanému nabízel konstruktivní řešení v podobě odkupu pozemku parc. č. , Anonymizováno, , přičemž jeho právo bylo dlouhodobě odmítáno a bráněno v jeho výkonu s odkazem na právní argumentaci, kterou neshledal soud prvního stupně za důvodnou. Soud prvního stupně tedy služebnost zřídil a náhradu stanovil v souladu se stanovisky obou procesních stran. Pokud se týká specifikace služebnosti, tak byla definována prostřednictvím geometrického plánu, který je součástí napadeného rozsudku, (tj. geometrický plán č. , hodnota,  ze dne 8. 2. 2026, vyhotovený , jméno FO, ) a jež byl potvrzen Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, . Služebnost tedy byla zřízena podle § 1029 o. z.10. Odvolací soud z vyložených důvodů shledal rozhodnutí soudu prvního stupně za věcně správné, a proto napadený rozsudek jako věcně správný ve výrocích I. a II. podle § 219 o. s. ř. potvrdil včetně nákladového výroku III., kde došlo odvolacím soudem pouze k ponížení výše nákladů přiznaných soudem prvního stupně zcela procesně úspěšnému žalobci za náklady jeho právního zastoupení. Tyto náklady byly poníženy o 2x půl úkon za návrh na vydání předběžného opatření včetně DPH, tj. o 3 025 Kč (2x 1 250 Kč + 21% DPH, jíž je právní zástupce žalobce plátcem), když za návrh na předběžné opatření náleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny podle § 11 odst. 2 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů řízení tedy byla ponížena z částky 103 114 Kč na celkovou částku 100 089 Kč. V dalším lze odkázat na věcně správné odůvodnění i tohoto nákladového výroku za řízení před soudem prvního stupně.11. Při rozhodování o náhradě nákladů odvolacího řízení vycházel odvolací soud též z § 142 odst. 1 o. s. ř. za užití § 224 odst. 1 o. s. ř. a i v odvolacím řízení plně procesně úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů jím účelně vynaložených v tomto odvolacím řízení. Odvolací soud přiznal žalobci náklady za jeden úkon právní služby, a to účast právního zástupce žalobce u odvolacího jednání dne 23. 9. 2026. Za tento úkon právní služby přiznal odměnu ve výši 3 700 Kč podle § 7 bodu 5 a § 9 odst. 3 písm. c) o. s. ř. (tarifní hodnota 65 000 Kč) a režijní náhradu hotových výdajů ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 4 citované vyhlášky, tedy 4 150 Kč. Vedle těchto nákladů právní zástupce žalobce požadoval i náhradu cestovného v souvislosti s jeho účastí u odvolacího jednání dne 23. 9. 2026, ke které použil osobní motorové vozidlo , Anonymizováno, , RZ , SPZ,  s průměrnou spotřebou motorové nafty 4,5 l/100 km. Celková délka cesty , adresa,  a zpět činila 132 km (základní náhrada – 132 x 5,9 Kč = 778,80 Kč), náhrada za spotřebované pohonné hmoty – 264,33 Kč (5,94 l x 4450 Kč), cestovné činilo tedy celkem 1 043,13 Kč. Tyto náhrady bylo nutno navýšit o 21% DPH, jíž je právní zástupce žalobce plátcem, tedy částku 5 193,13 Kč (4 150 Kč + 1 043,13 Kč) na částku 6 283,68 Kč, po zaokrouhlení na částku 6 284 Kč (když DPH činilo 1 091 Kč). I tyto náklady byly uloženy zaplatit žalované k rukám právního zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě tří dnů dle § 160 odst. 1 věty prvé před středníkem o. s. ř.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena anebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku v části týkající se výroku o nákladech řízení není dovolání přípustné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSUL:2026:10.Co.151.2026.1","publishedAt":"2026-11-11","decisionAt":"2026-09-30","caseNumber":{"senate":10,"registry":"Co","index":151,"year":2026,"pageNumber":388},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Jiří","lastName":"Brádka","titlesAfter":"","function":"předseda senátu"},"courtCode":"KSUL","caseResultType":["POTVRZENI","ZMENA"],"caseSubject":"o zřízení pozemkové služebnosti a umožnění přístupu, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 20. 3. 2026, č. j. 8 C 138/2021-346,","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":8,"registry":"C","index":138,"year":2021,"pageNumber":346},"affectedDate":"2026-03-20","courtCode":"OSCV","affectedTypes":["CONFIRM","CHANGE"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"9","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"11","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"7","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"9","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"153","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"201","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"204","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"224","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["SLUZEBNOST","VECNA_BREMENA","OCENOVANI_MAJETKU","NEBYTOVY_PROSTOR","LHUTY","DOKAZOVANI","SMLOUVA_KUPNI","ZNALECKY_POSUDEK","ODVOLANI","NAKLADY_RIZENI","KOUPE","PREVOD_NEMOVITOSTI","PREVOD_VLASTNICTVI","VYDRZENI","MIMORADNE_VYDRZENI"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}