{"uuid":"4ca0af0f-d7cb-4785-9ebc-3be9deb87da2","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Janošcovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"manžela: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje manžela","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"a","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"manželky: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje manželky","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o rozvod manželství","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Manželství manželů ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno manželky","anonStyle":"ANON"},{"text":", rozené ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno manželky","anonStyle":"ANON"},{"text":", a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno manžela","anonStyle":"ANON"},{"text":", uzavřené dne","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. 12. 2017 před ","anonStyle":"NONE"},{"text":"státní instituce","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"okres","anonStyle":"ANON"},{"text":", se rozvádí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žádný z manželů nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Manželství manželů [celé jméno manželky], rozené [celé jméno manželky], a [celé jméno manžela], uzavřené dne\r2. 12. 2017 před [státní instituce] [anonymizována dvě slova] [okres], se rozvádí.\nII. Žádný z manželů nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Manžel se podaným návrhem domáhal rozvodu manželství účastníků. Uvedl, že jejich manželství bylo uzavřeno dne 2. 12. 2017 před ","anonStyle":"NONE"},{"text":"státní instituce","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"okres","anonStyle":"ANON"},{"text":", u obou jako manželství prvé, ze kterého se nenarodily žádné děti. Manželství účastníků bylo zpočátku spokojené, manželka se však postupem doby začala více věnovat své práci nežli rodině, na počátku roku 2021 se za prací odstěhovala ze společného bydliště, následně navázala i známost s jiným mužem. V současné době pak má i manžel novou známost. Žádný z manželů tak v současné době již nemá zájem na obnovení soužití ani na dalším trvání manželství.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Manželka v rámci svého písemného vyjádření ze dne 3. 1. 2022 uvedla, že s návrhem na rozvod manželství, jakož i se všemi tvrzeními manžela, souhlasí, k jednání nařízenému na 30. 6. 2022 se pak manželka nedostavila, ani se neomluvila, přitom doručení předvolání k jednání u ní bylo řádně vykázáno a lhůta k přípravě k jednání u ní byla zachována. Vzhledem k tomu, že manžel se k jednání dostavil a prohlásil, že na projednání věci trvá, soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti manželky ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) ve spojení s § 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z.ř.s.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. V dané věci se soud nejprve musel zabývat otázkou, zda je založena jeho pravomoc k projednání věci, když v řízení se vyskytl cizí prvek na straně manžela, který je občanem Vietnamu. Mezi Českou republikou a Vietnamem přitom je uzavřena dvoustranná smlouva o právní pomoci a úpravě právních vztahů ve věcech rodinných, která byla publikována jako vyhl.č. 98/1984 Sb. a je stále účinná. Podle čl. 20 této smlouvy 1) se rozvod řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou oba manželé v době podání návrhu na zahájení řízení; 2) jestliže jeden z manželů je občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, justiční orgán, u něhož probíhá rozvodové řízení, rozhoduje podle právního řádu svého státu; 3) k řízení o rozvodu podle odstavce 1 tohoto článku je příslušný justiční orgán té smluvní strany, jejímiž občany jsou oba manželé v době podání návrhu. Jestliže v době podání návrhu na rozvod mají oba manželé bydliště na území druhé smluvní strany, je příslušný také justiční orgán této smluvní strany; 4) v případě uvedeném v odstavci 2 tohoto článku je příslušný justiční orgán smluvní strany, na jejímž území mají nebo měli oba manželé poslední společné bydliště. Jestliže jeden z manželů má bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, jsou příslušné justiční orgány obou smluvních stran. Vzhledem k výše citovaným ustanovením této smlouvy pak má soud za to, že je dána jeho pravomoc ve věci rozvodu manželství účastníků, když oba manželé měli poslední společné bydliště na území České republiky Místní příslušnost Okresního soudu ve Frýdku – Místku je pak dána podle § 383 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, posledním společným bydlištěm manželů, když v obvodu zdejšího soudu nadále oba bydlí. Pokud jde o hmotné právo, pak v souladu s odst. 2 č.l. 20 smlouvy se použije pro rozvod daného manželství české hmotné právo, když každý z manželů je státním občanem jiné smluvní strany, avšak u českého soudu probíhá rozvodové řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy v podobě oddacího listu účastníků, z něhož vyplynulo, že účastníci skutečně uzavřeli manželství dne 2. 12. 2017 před ","anonStyle":"NONE"},{"text":"státní instituce","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"okres","anonStyle":"ANON"},{"text":", oba jako manželství prvé. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků pak má soud za zjištěno, že z manželství se nenarodily žádné děti, manželství bylo zpočátku souladné, nicméně poté se manželka začala více věnovat své práci, kvůli které se na počátku roku 2021 i odstěhovala ze společného bydliště, následně pak navázala známost s jiným mužem a v současné době i manžel udržuje známost s jinou ženou. Další důkazy, včetně výslechu účastníků, pak soud ve věci neprováděl, když dospěl k závěru, že s ohledem na zcela shodné skutkové tvrzení účastníků lze ve věci dospět k jednoznačnému skutkovému závěru, který lze právně posoudit, a lze vyhodnotit, zda manželství účastníků je či není hluboce a trvale rozvráceno natolik, že je na místě jej rozvést.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Na základě shora uvedeného tak soud dospěl ke skutkovému závěru, že manželství účastníků, které bylo uzavřeno dne 2. 12. 2017, je dlouhodobě nesouladné, pro postoj manželky, která upřednostňovala svoji práci před rodinným životem, na počátku roku 2021 se ze společné domácnosti za prací odstěhovala a následně oba účastníci navázali známosti s jinými partnery.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Podle § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Po provedeném řízení dospěl soud s ohledem na zjištěný skutkový stav k závěru, že manželství účastníků je skutečně hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze přitom zejména vzhledem k jednoznačným postojům obou manželů očekávat obnovení jejich manželského soužití, když účastníci spolu od počátku roku 2021 nežijí jako manželé a společně nehospodaří, ani spolu nebydlí a naopak žijí již zcela odděleně každý svým způsobem života, navíc každý již s jiným partnerem. Soud proto posoudil věc po právní stránce v souladu s výše citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když byly splněny všechny podmínky předpokládané ustanoveními § 755 a § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a je na místě žalobě vyhovět a manželství účastníků rozvést. Soud tedy návrhu na rozvod manželství vyhověl a manželství účastníků rozvedl, a to aniž by ve smyslu § 389 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních, byl prováděn výslech účastníků řízení, neboť skutečnosti podstatné pro rozhodnutí o rozvodu manželství jsou nepochybné z ostatních provedených důkazů i ze v jisté míře shodných tvrzení účastníků, o nichž pak není rozumný důvod pochybovat (k tomu blíže: nakladatelství C. H. Beck, zákon o zvláštních řízeních soudních, první vydání, 2015, str. 739 – 740).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Příčiny rozvratu manželství účastníků soud spatřuje s ohledem na výše uvedené závěry zejména v rozdílných pohledech účastníků na manželský a rodinný život, v upřednostňování práce a kariéry na straně manželky. Skutečnost, že oba manželé poté navázali známost s jiným partnerem, soud hodnotí nikoli jako příčinu, nýbrž již jako důsledek jejich rozvráceného manželství.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 23 zák. č. 292/2013, o zvláštních řízeních soudních, podle kterého bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení; náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Vzhledem k tomu, že soud v daném případě v podstatě neshledal žádné důvody, které by odůvodňovaly aplikaci věty druhé předmětného zákonného ustanovení, a tedy přiznání práva na náhradu nákladů řízení kterémukoli z účastníků a navíc manžel se výslovně práva na náhradu nákladů řízení vzdal a manželce pak dle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly, rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Manžel se podaným návrhem domáhal rozvodu manželství účastníků. Uvedl, že jejich manželství bylo uzavřeno dne 2. 12. 2017 před [státní instituce] [anonymizována dvě slova] [okres], u obou jako manželství prvé, ze kterého se nenarodily žádné děti. Manželství účastníků bylo zpočátku spokojené, manželka se však postupem doby začala více věnovat své práci nežli rodině, na počátku roku 2021 se za prací odstěhovala ze společného bydliště, následně navázala i známost s jiným mužem. V současné době pak má i manžel novou známost. Žádný z manželů tak v současné době již nemá zájem na obnovení soužití ani na dalším trvání manželství.\n2. Manželka v rámci svého písemného vyjádření ze dne 3. 1. 2022 uvedla, že s návrhem na rozvod manželství, jakož i se všemi tvrzeními manžela, souhlasí, k jednání nařízenému na 30. 6. 2022 se pak manželka nedostavila, ani se neomluvila, přitom doručení předvolání k jednání u ní bylo řádně vykázáno a lhůta k přípravě k jednání u ní byla zachována. Vzhledem k tomu, že manžel se k jednání dostavil a prohlásil, že na projednání věci trvá, soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti manželky ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) ve spojení s § 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z.ř.s.).\n3. V dané věci se soud nejprve musel zabývat otázkou, zda je založena jeho pravomoc k projednání věci, když v řízení se vyskytl cizí prvek na straně manžela, který je občanem Vietnamu. Mezi Českou republikou a Vietnamem přitom je uzavřena dvoustranná smlouva o právní pomoci a úpravě právních vztahů ve věcech rodinných, která byla publikována jako vyhl.č. 98/1984 Sb. a je stále účinná. Podle čl. 20 této smlouvy 1) se rozvod řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou oba manželé v době podání návrhu na zahájení řízení; 2) jestliže jeden z manželů je občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, justiční orgán, u něhož probíhá rozvodové řízení, rozhoduje podle právního řádu svého státu; 3) k řízení o rozvodu podle odstavce 1 tohoto článku je příslušný justiční orgán té smluvní strany, jejímiž občany jsou oba manželé v době podání návrhu. Jestliže v době podání návrhu na rozvod mají oba manželé bydliště na území druhé smluvní strany, je příslušný také justiční orgán této smluvní strany; 4) v případě uvedeném v odstavci 2 tohoto článku je příslušný justiční orgán smluvní strany, na jejímž území mají nebo měli oba manželé poslední společné bydliště. Jestliže jeden z manželů má bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, jsou příslušné justiční orgány obou smluvních stran. Vzhledem k výše citovaným ustanovením této smlouvy pak má soud za to, že je dána jeho pravomoc ve věci rozvodu manželství účastníků, když oba manželé měli poslední společné bydliště na území České republiky Místní příslušnost Okresního soudu ve Frýdku – Místku je pak dána podle § 383 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, posledním společným bydlištěm manželů, když v obvodu zdejšího soudu nadále oba bydlí. Pokud jde o hmotné právo, pak v souladu s odst. 2 č.l. 20 smlouvy se použije pro rozvod daného manželství české hmotné právo, když každý z manželů je státním občanem jiné smluvní strany, avšak u českého soudu probíhá rozvodové řízení.\n4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy v podobě oddacího listu účastníků, z něhož vyplynulo, že účastníci skutečně uzavřeli manželství dne 2. 12. 2017 před [státní instituce] [anonymizována dvě slova] [okres], oba jako manželství prvé. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků pak má soud za zjištěno, že z manželství se nenarodily žádné děti, manželství bylo zpočátku souladné, nicméně poté se manželka začala více věnovat své práci, kvůli které se na počátku roku 2021 i odstěhovala ze společného bydliště, následně pak navázala známost s jiným mužem a v současné době i manžel udržuje známost s jinou ženou. Další důkazy, včetně výslechu účastníků, pak soud ve věci neprováděl, když dospěl k závěru, že s ohledem na zcela shodné skutkové tvrzení účastníků lze ve věci dospět k jednoznačnému skutkovému závěru, který lze právně posoudit, a lze vyhodnotit, zda manželství účastníků je či není hluboce a trvale rozvráceno natolik, že je na místě jej rozvést.\n5. Na základě shora uvedeného tak soud dospěl ke skutkovému závěru, že manželství účastníků, které bylo uzavřeno dne 2. 12. 2017, je dlouhodobě nesouladné, pro postoj manželky, která upřednostňovala svoji práci před rodinným životem, na počátku roku 2021 se ze společné domácnosti za prací odstěhovala a následně oba účastníci navázali známosti s jinými partnery.\n6. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.\n7. Podle § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.\n8. Po provedeném řízení dospěl soud s ohledem na zjištěný skutkový stav k závěru, že manželství účastníků je skutečně hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze přitom zejména vzhledem k jednoznačným postojům obou manželů očekávat obnovení jejich manželského soužití, když účastníci spolu od počátku roku 2021 nežijí jako manželé a společně nehospodaří, ani spolu nebydlí a naopak žijí již zcela odděleně každý svým způsobem života, navíc každý již s jiným partnerem. Soud proto posoudil věc po právní stránce v souladu s výše citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když byly splněny všechny podmínky předpokládané ustanoveními § 755 a § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a je na místě žalobě vyhovět a manželství účastníků rozvést. Soud tedy návrhu na rozvod manželství vyhověl a manželství účastníků rozvedl, a to aniž by ve smyslu § 389 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních, byl prováděn výslech účastníků řízení, neboť skutečnosti podstatné pro rozhodnutí o rozvodu manželství jsou nepochybné z ostatních provedených důkazů i ze v jisté míře shodných tvrzení účastníků, o nichž pak není rozumný důvod pochybovat (k tomu blíže: nakladatelství C. H. Beck, zákon o zvláštních řízeních soudních, první vydání, 2015, str. 739 – 740).\n9. Příčiny rozvratu manželství účastníků soud spatřuje s ohledem na výše uvedené závěry zejména v rozdílných pohledech účastníků na manželský a rodinný život, v upřednostňování práce a kariéry na straně manželky. Skutečnost, že oba manželé poté navázali známost s jiným partnerem, soud hodnotí nikoli jako příčinu, nýbrž již jako důsledek jejich rozvráceného manželství.\n10. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 23 zák. č. 292/2013, o zvláštních řízeních soudních, podle kterého bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení; náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Vzhledem k tomu, že soud v daném případě v podstatě neshledal žádné důvody, které by odůvodňovaly aplikaci věty druhé předmětného zákonného ustanovení, a tedy přiznání práva na náhradu nákladů řízení kterémukoli z účastníků a navíc manžel se výslovně práva na náhradu nákladů řízení vzdal a manželce pak dle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly, rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě písemně ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá – li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat na příště jen své dřívější příjmení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSFM:2022:42.C.108.2022.1","publishedAt":"2022-09-13","decisionAt":"2022-06-30","caseNumber":{"senate":42,"registry":"C","index":108,"year":2022,"pageNumber":16},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Michaela","lastName":"Janošcová","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSFM","caseResultType":["VYHOVENI"],"caseSubject":"o rozvod manželství","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"755","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"756","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"20","lexNumber":98,"lexYear":1984,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"}],"flags":["ROZVOD_MANZELSTVI"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}