{"uuid":"4e502717-2849-483c-b8d3-9788adf87196","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Ivy Krejčířové a soudců JUDr. Ondřeje Sekvarda, Ph.D., a JUDr. Michala Ryšky v právní věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o určení oprávněnosti výpovědi z nájmu,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 3. března 2026, č. j. 11 C 190/2025-87,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se v I. výroku potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve II. výroku mění tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 2 250 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 450 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se v I. výroku potvrzuje.II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve II. výroku mění tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 2 250 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 450 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.","justification":[{"texts":[{"text":"1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu požadující určení, že výpověď z nájmu bytu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", nacházejícího se na adrese ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", ze dne 12. 5. 2025, je neoprávněná (I. výrok) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 25 107,50 Kč (II. výrok).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Dospěl k závěru, že žalovaný je vlastníkem bytu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" v 8. podlaží domu na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen „předmětný byt“), jehož je žalobkyně nájemkyní na základě nájemní smlouvy, kterou uzavřela s žalovaným jako pronajímatelem dne 28. 6. 1996. Žalovaný doručil žalobkyni v průběhu května 2025 písemnou výpověď z nájmu tohoto bytu datovanou 12. 5. 2025. Důvod výpovědi spatřoval žalovaný v tom, že žalobkyně porušila hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu bytu dle § 2288 odst. 1 písm. a) zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a to tím, že přes opakovaná upozornění krmila na balkoně náležejícím k předmětnému bytu holuby, kteří na balkoně rovněž hnízdili, v důsledku čehož balkon nebyl využíván v souladu s jeho účelem. Výskyt holubů nad míru přiměřenou poměrům na balkoně předmětného bytu obtěžoval ostatní nájemníky a znemožňoval jim klidné užívání jejich balkonů a společných prostor v obvyklé míře, dále dochází k nadměrnému znečišťování společných prostor, v důsledku čehož žalovanému vznikají zvýšené výdaje. Tyto skutečnosti žalovaný zjistil na základě opakovaných kontrol prováděných spolupracující agenturou (dne 2. 12. 2024, 21. 1. 2025, 29. 4. 2025, 2. 5. 2025), kdy žalobkyni v bytě nezastihl, avšak místním šetřením zjistil, že žalobkyně má krmit holuby, kteří měli na balkoně hnízda. Žalovaný opakovaně písemně upozornil žalobkyni dne 10. 12. 2024 a 10. 3. 2025 na to, že užívá balkon bytu v rozporu s jeho účelem a popsal, v čemž její jednání spočívá a stanovil jí lhůtu k nápravě a rovněž ji poučil o tom, že pokud tak neučiní, může jí z těchto důvodů dát výpověď. Poslední výzva byla žalobkyni doručena dne 14. 3. 2025, zůstala však bez reakce. Ohledně zjištění, zda v době doručení výpovědi byl výpovědní důvod naplněn, soud prvního stupně provedl rozsáhlé dokazování, kdy vyslechl jak žalobkyni, tak její sousedy z domu, dále provedl k důkazu fotodokumentaci balkonu žalobkyně za období do 2. 5. 2025, kdy byla žalovaným provedena poslední kontrola v domě, a dospěl k závěru, že žalobkyně na svém balkoně holuby krmila a umožňovala jim tam dostatek prostoru pro hnízdění; tento stav existoval v době doručení výpovědi. V důsledku krmení holubů žalobkyní se tito začali objevovat i na dalších balkonech nájemníků, odkud měli snadný přístup na balkon žalobkyně. Žalobkyně byla povinna byt užívat v souladu s účelem nájmu a s péčí řádného hospodáře a postupovat tak, aby na pronajaté věci nevznikala škoda, což žalobkyně nečinila, neboť balkon, který je součástí pronajatého bytu, užívala v rozporu s jeho účelem (relaxace, sušení prádla, pěstování rostlin, uskladnění věcí nepodléhajícím vlivu počasí atd.). Naopak účelem balkonu není vytváření útočiště pro volně žijící zvěř, navíc takové, jejíž výskyt je považován za škodlivý buď z důvodu šíření nakažlivých chorob nebo poškozování majetku. V důsledku toho, že žalobkyně užívala byt v rozporu s jeho účelem, ztížila tak výkon nájemního práva ostatním nájemcům, přičemž se jednalo o dlouhodobé porušování povinností (dva až pět let). Žalobkyně v porušování povinností pokračovala i přes žádosti ostatních nájemců a opakované výzvy pronajímatele, obsahující rovněž poučení o možnosti výpovědi z nájmu bytu. S porušováním povinností nepřestala ani poté, co jí byla doručena výpověď z nájmu bytu. Z těchto zjištěných skutečností měl soud prvního stupně za to, že výpověď z nájmu bytu ze dne 12. 5. 2025 je platným právním jednáním a je důvodná, proto žalobu na určení její neoprávněnosti zamítl, když neshledal žádné důvody, pro které by výpověď mohla být posouzena jako neplatné právní jednání. Skutečnost, že žalobkyně je vyššího věku, neznamená, že za své jednání není odpovědná. S přihlédnutím k dlouhodobosti protiprávního jednání žalobkyně, nerespektováním opakovaných výzev k nápravě a v pokračování závadného jednání i poté, co jí byla doručena výpověď, nelze uzavřít, že by výpověď mohla být v rozporu s dobrými mravy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalobkyně, která zrekapitulovala průběh vztahu mezi ní a žalovaným v období předcházejícím doručením výpovědi i obdobím následujícím, potvrdila, že jí byla doručena výpověď z nájmu bytu v květnu 2025, s níž však žalobkyně nesouhlasila a dne 12. 6. 2025 zaslala žalovanému námitky k výpovědi, v nichž rozporovala důvody, pro které jí žalovaný výpověď dal a požadovala zpětvzetí výpovědi pro její neopodstatněnost. Popřela, že by balkon využívala za účelem krmení a hnízdění holubů. Žalovaný však na námitky žalobkyně nereagoval a setrval na zaslané výpovědi. Před podáním žaloby se žalobkyně opakovaně snažila, aby žalovaný přehodnotil své stanovisko a vzal výpověď zpět. Nesouhlasila s tím, k jakým skutkovým zjištěním soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů, nepovažovala za prokázané zejména to, že by holuby chovala a aktivně je krmila a umožňovala jim hnízdění na balkoně, měla za to, že k hrubému porušení povinnosti nájemce dle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. je třeba aktivního jednání ze strany nájemce, to však prokázáno nebylo, vyjádřila se k obsahu výpovědí některých svědků i své účastnické výpovědi. Domnívala se, že ve svědeckých výpovědích se objevuje neurčitost a nekonzistentnost tvrzení (počet holubů, intenzita a délka trvání problémů). Poukázala také na osobní spory mezi obyvateli domu, přičemž obyvatelé domu mají tendenci spojovat si každý problém s holuby se žalobkyní. Namítala, že nebyla prokázána příčinná souvislost mezi chováním žalobkyně a zvýšeným výskytem holubů. Dle žalobkyně soud prvního stupně věc i nesprávně právně posoudil, neboť výpověď odkazuje na § 2288 odst. 1 písm. a) o. z., avšak v textu nájemní smlouvy ani ve výpovědi, ani v přechozích upozorněních není uveden odkaz na přímý zákaz krmení holubů, kdy takovéto ustanovení neobsahuje domovní řád vydaný správou nemovitostí města ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Jelikož holubi jsou divoká zvířata, která žalobkyně nemá nikterak pod kontrolou, nelze hovořit o jejich chovu. Odkaz soudu prvního stupně na judikaturu Nejvyššího soudu (rozsudky sp. zn. 26 Cdo 1865/2004, 26 Cdo 1075/2003) považovala za nepřiléhavé, neboť se týkaly skutkově zcela odlišných věcí. Důvody výpovědi je třeba vykládat restriktivně, neboť se jedná o výrazný zásah do postavení nájemce. Měla za to, že naopak žalovaný jako pronajímatel neučinil přes stížnosti nájemníků bytového domu žádná opatření proti nalétávání holubů na balkony domu a je to naopak žalovaný, který porušuje své zákonné povinnosti pronajímatele, neboť je jeho povinností, aby zajistil možnost řádného užívání předmětu nájmu. Žalobkyně je silná alergička a výskyt holubů na svém balkonu považuje za negativní a omezující. Dle žalobkyně jednání žalovaného je v rozporu s dobrými mravy, neboť tento vyvolal soudní spor bez jakékoli snahy o smírné řešení věci. Měla za to, že napadené rozhodnutí vůči ní je mimořádně tvrdé, zopakovala, že jí bude 80 let a podstatnou část života žije v předmětném bytu a má k němu silnou citovou vazbu. Má sníženou mobilitu, čeká ji operace zad, objevuje se u ní kognitivní oslabení paměti a orientace, v důsledku čehož má občas ztíženou schopnost pochopit závažnost situací, kterými prochází, nemá žádnou blízkou rodinu, která by jí mohla poskytnout pomoc. Soud prvního stupně postupoval tudíž v rozporu s § 2 odst. 3 o. z. Na závěr zmínila, že nebylo prokázáno aktivní krmení v rozhodné době a nebyla prokázána intenzita hrubého porušení povinností nájemce. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a určil neoprávněnost výpovědi, nebo aby jej zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Žalovaný navrhl potvrdit napadený rozsudek jako věcně správný s tím, že věk žalobkyně a další skutečnosti, v nichž žalobkyně spatřuje nepřiměřenou tvrdost výpovědi, by se měly případně zohlednit v delší lhůtě k vyklizení bytu, což však není předmětem řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), v souladu s ustanovením § 212a odst. 1 o. s. ř. přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu napadeném odvoláním i nad rámec odvolacích důvodů, a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaný jako pronajímatel uzavřel s žalobkyní jako nájemkyní dne 28. 6. 1996 nájemní smlouvu, kterou přenechal na dobu neurčitou předmětný byt žalobkyni za úplatu do užívání. Rovněž bylo nesporné, že žalovaný v průběhu května 2025 doručil žalobkyni písemnou výpověď z nájmu bytu datovanou 12. 5. 2025, za jejíž důvody považoval to, že žalobkyně hrubě porušila povinnosti nájemce tím, že i přes opakovaná upozornění krmila na balkoně náležejícím k bytu holuby, kteří mají na balkoně hnízda a balkon tak není využíván v souladu s jeho účelem, přičemž výskyt holubů nad míru přiměřenou poměrům obtěžuje ostatní nájemníky a znemožňuje jim klidné užívání jejích balkonů a společných prostor v obvyklé míře, dochází k nadměrnému znečišťování společných prostor, s jejichž údržbou vznikají žalovanému zvýšené výdaje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Žalobkyně nerozporovala, že byla žalovaným písemně upozorněna na porušování povinností nájemce hrubým způsobem (listiny ze dne 10. 12. 2024 a 10. 3. 2025), kterými byla vyzvána ke zjednání nápravy ve stanovené lhůtě a byla poučena o možnosti výpovědi z nájmu, nedojde-li k nápravě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Naopak sporné mezi účastníky bylo to, zda se žalobkyně dopustila jednání konkretizovaného ve výpovědi a hrubě tím porušila své povinnosti vyplývající z nájmu bytu a naplnila tak výpovědní důvod dle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z., a dále zda výpověď z nájmu bytu je platným právním jednáním, když dle žalobkyně měla být v rozporu s dobrými mravy, případně se ze strany žalovaného jednalo o zjevné zneužití práva.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Na jednání před odvolacím soudem vzala žalobkyně veškeré své důkazní návrhy označené v odvolání zpět a netrvala na jejich provedení. Pokud by tak neučinila, jednalo by se o důkazy opožděné, uplatněné v rozporu se zásadou koncentrace a neúplné apelace ve smyslu § 205a o. s. ř., neboť žalobkyně již nemohla mimo tam stanovené výjimky v odvolacím řízení uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Podle § 2213 o. z. nájemce je i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Podle § 2255 odst. 1 o. z. nájemce užívá byt řádně v souladu s nájemní smlouvou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Podle § 2256 odst. 2 o. z. nájemce dodržuje po dobu nájmu pravidla obvyklá pro chování v domě a rozumné pokyny pronajímatele pro zachování náležitého pořádku obvyklého podle místních poměrů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Podle § 2286 odst. 1 o. z. výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Podle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Podle § 2290 o. z. nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu (srovnej např. rozsudek z 11. října 2018, sp. zn. 26 Cdo 4872/2017) vyplývá, že z výpovědi pronajímatele musí být zřejmé, pro který ze zákonem stanovených důvodů je nájem bytu vypovídán, přičemž takto použitý výpovědní důvod musí pronajímatel skutkově vymezit tak, aby z výpovědi bylo patrno, z čeho dovozuje jeho naplnění (§ 2288 odst. 3, § 2291 odst. 3 o. z.). Nemusí však takto vymezený výpovědní důvod právně kvalifikovat odkazem na konkrétní zákonné ustanovení, podle něhož nájem vypovídá; toto právní posouzení učiní soud, avšak vždy jen na základě obsahu výpovědi. Z obsahu výpovědi (aby byla dostatečně určitá a srozumitelná) tak musí být vždy patrné, jaký konkrétní výpovědní důvod (ve výpovědi skutkově vymezený) pronajímatel uplatnil (soud za něj tuto volbu činit nemůže) a také zda jde o výpověď s výpovědní dobou podle § 2288 o. z. či o výpověď bez výpovědní doby podle § 2291 o. z. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2022, sp. zn. 26 Cdo 2365/2022).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Odvolací soud dospěl ve shodě se soudem prvního stupně k závěru, že žaloba na přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu byla žalobkyní podána včas dne 10. 7. 2025, v zákonné dvouměsíční lhůtě od doručení výpovědi (květen 2025). Výpověď z nájmu bytu má veškeré požadované náležitosti (§ 2286, § 2288 o. z.), výpovědní důvod je dostatečně konkretizován, žalobkyně byla informována o skončení nájemního vztahu uplynutím tříměsíční výpovědní doby a byla řádně poučena o právu podat návrh na přezkoumání oprávněnosti výpovědi u soudu ve dvouměsíční lhůtě od doručení vypovědí dle § 2290 o. z.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Soud prvního stupně založil své rozhodnutí na dostatečně zjištěném skutkovém stavu, na jehož základě učinil přiléhavé právní závěry, současně ani řízení nezatížil procesními vadami, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a odkázal na přiléhavou judikaturu Nejvyššího soudu. Pro stručnost a výstižnost lze na skutkové závěry soudu prvního stupně a jeho posouzení věci po právní stránce plně odkázat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Z ustanovení § 2288 odst. 1 a § 2291 odst. 1 o. z. je zřejmé, že zákon rozlišuje různé stupně intenzity porušení povinností nájemce a s tím související podmínky, za nichž může pronajímatel nájem bytu vypovědět. Poruší-li nájemce své povinnosti alespoň hrubým způsobem, může mu pronajímatel dát výpověď s tříměsíční výpovědní dobou [§ 2288 odst. 1 písm. a) o. z.], tak jak tomu bylo i v posuzované věci; jde-li o porušení zvlášť závažným způsobem, může mu dát výpověď bez výpovědní doby (§ 2291 odst. 1 o. z.). I v případě, že by bylo možné chování nájemce kvalifikovat jako zvlášť závažné porušení povinností, může pronajímatel vypovědět nájem podle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. Poruší-li nájemce své povinnosti zvlášť závažným způsobem, záleží tedy na vůli pronajímatele, zda mu dá výpověď podle § 2291 o. z. bez výpovědní doby, nebo podle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. s tříměsíční výpovědní dobou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. V případě výpovědi podle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z., o níž v této věci jde, zákon nestanoví pro platnost výpovědi podmínku předchozí výzvy k odstranění závadného chování (protiprávního stavu); k oprávněnosti výpovědi je jen třeba, aby porušení povinnosti trvalo ke dni doručení výpovědi (rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 11. 10. 2018, sp. zn. 26 Cdo 4872/2017, ze dne 13. 12. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4848/2016, ze dne 12. 12. 2018, sp. zn. 26 Cdo 1727/2018, či ze dne 21. 7. 2021, sp. zn. 26 Cdo 266/2021).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Výpověď z nájmu bytu pro hrubé porušení povinností vyplývajících z nájmu bytu dal žalovaný žalobkyni proto, že žalobkyně přes opakované upozornění žalovaného na balkoně náležejícím k bytu, jehož je nájemkyní, krmila holuby, kteří na balkoně hnízdili, balkon nevyužívala k účelu, k němuž je určen, v důsledku čehož docházelo k nadměrnému výskytu holubů (nad míru přiměřenou poměrům), obtěžovala ostatní nájemníky a znemožňovala jim užívání balkonů a dalších společných prostor v obvyklé míře, což považoval za hrubé porušení povinností nájemce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Žalovaný jednání žalobkyně kvalifikoval jako porušení povinnosti nájemce hrubým způsobem dle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z., neměl tudíž povinnost žalobkyni vyzvat k odstranění závadného stavu, přesto tak opakovaně učinil, čímž dal žalobkyni jednoznačně najevo, v čem závadný stav spočívá, poskytl jí rovněž dostatečný časový prostor k odstranění tohoto nežádoucího stavu a upozornil ji na následky nesplnění výzvy, což lze hodnotit jako velmi vstřícný přístup žalovaného. Žalobkyně mohla, při splnění požadavků uvedených ve výzvách, předejít výpovědi z nájmu bytu, což však neučinila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Žalobkyně ve svém odvolání zejména nesouhlasí se zjištěným skutkovým stavem, když popírá, že by holuby na balkoně chovala, aktivně krmila a umožňovala jim hnízdění, což podrobně specifikovala, měla za to, že za výpovědí z nájmu jsou spíše osobní problémy některých sousedů s žalobkyní.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Soud prvního stupně po podrobném a rozsáhlém dokazování dostatečně zjistil skutkový stav, přičemž jeho závěry o skutkovém stavu odpovídají provedenému dokazování, v odůvodnění napadeného rozsudku hodnotil jím provedené důkazy dle zásady volného hodnocení důkazů obsažené v § 132 o. s. ř., tedy jak jednotlivě, tak v jejich vzájemných souvislostech, přičemž přihlížel ke všemu, co v řízení vyšlo najevo. Jeho zjištění učiněná z provedených důkazů a obsažená v bodech 3 až 13 odůvodnění napadeného rozsudku vyplývají z provedených důkazů, přičemž skutkové závěry obsažené následně v bodě 23. odůvodnění rozsudku z těchto skutkových zjištění vychází. Odvolací soud v hodnotícím procesu soudu prvního stupně neshledal žádné nesrovnalosti, opomenutí ani jiný nedostatek, v důsledku čehož by jím učiněné závěry nemohly obstát.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Žalobkyně a jednotliví slyšení svědci, sousedé žalobkyně z bytového domu, se ve svých výpovědích vyjádřili k problematice zvýšeného výskytu holubů na balkonu u bytu žalobkyně a jeho okolí, jejich hnízdění, jakož i k důsledkům tohoto stavu, spočívající ve znečištění některých balkonů trusem holubů nad míru přiměřenou poměrům, čímž bylo jejich nájemcům znemožněno užívat balkony obvyklým způsobem (viz body č. 5 až 13 odůvodnění napadeného rozsudku); kromě balkonů bylo trusem holubů znečištěno i okolí vstupu do bytového domu. Svědkové ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" shodně vypověděli, že balkony nemohou užívat obvyklým způsobem, nemohou věšet prádlo, jejich balkony jsou holubím trusem znečištěné. Svědci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" viděli žalobkyni holuby krmit, svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" uvedly, že žalobkyně má na balkoně i pítka pro holuby, svědkyni ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" se zmiňovala sama žalobkyně o tom, že ptáčkové potřebují pít, přičemž krmení a hnízdění holubů připustila ve své výpovědi i sama žalobkyně. Všichni svědci shodně vypověděli, že na balkonu u bytu žalobkyně se vyskytují ve větším počtu holubi (body č. 4 až 11 odůvodnění), že tento stav trvá nejméně 4 až 5 let, žalovaný tento problém s žalobkyní řeší od roku 2024 (oznámení nájemníků ze dne 10. 10. 2024, zprávy o prověření užívání bytu ze dne 2. 12. 2024, 21. 1. 2025 včetně d fotodokumentace, upozornění na porušování povinností nájemce s výzvou k nápravě a odstranění závadového jednání ze dne 10. 12. 2024 a 10. 3. 2025). Svědeckým výpovědím odpovídá i fotodokumentace stavu balkonu u bytu užívaného žalobkyní, parapetů a balkonů okolních bytů, jakož i vstupu do bytového domu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Jedním z důsledků ochrany nájemce bytu (§ 2235 odst. 1 o. z.) je též omezení důvodů, pro které může pronajímatel nájem vypovědět – smí tak učinit jen ze zákonem stanovených důvodů. V občanském zákoníku jsou tyto výpovědní důvody upraveny v § 2288 a § 2291. Jde-li o výpovědní důvody podle § 2288 o. z., pak podle odstavce 1 citovaného ustanovení je jedním z nich i hrubé porušení povinnosti nájemce (§ 2288 odst. 1 písm. a) o. z.), pro které může pronajímatel nájem bytu (na dobu určitou i neurčitou) vypovědět v tříměsíční výpovědní době.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Občanský zákoník upravuje celou řadu povinností nájemce bytu, jejichž porušení může (při odpovídající intenzitě porušení) vést k výpovědi podle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. Mezi hlavní z nich patří povinnost platit nájemné a úhrady za plnění související s užíváním bytu, tzv. služby (§ 2251 o. z.) a užívat byt řádně v souladu s nájemní smlouvou (§ 2255 odst. 1 o. z.); s těmito základními povinnostmi pak souvisejí i další povinnosti upravené v občanském zákoníku – např. dodržovat pravidla obvyklá pro chování v domě a rozumné pokyny pronajímatele (§ 2256 odst. 2 o. z.), provádět běžnou údržbu a drobné opravy (§ 2257 odst. 2 o. z.), neprovádět změny bytu bez souhlasu pronajímatele (§ 2263 o. z.), oznámit pronajímateli poškození a vady v bytě a zamezit dalším škodám (§ 2264 o. z.), zachovávat v bytě vyhovující podmínky a oznámit změny v počtu osob (§ 2272 o. z.) apod.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Důkazy provedenými soudem prvního stupně bylo jednoznačně prokázáno, že žalobkyně po dobu několika let na balkonu náležejícím k bytu, který užívala, krmila holuby a umožňovala jim hnízdit, v důsledku čehož se na tomto balkoně i v jeho okolí vyskytovali ve větším počtu, čímž docházelo k zásahu do nájemního práva některých sousedů, kteří nemohli užívat balkony obvyklým způsobem. Žalobkyně svým jednáním (krmením) i nekonáním (umožňování hnízdění) fakticky výskyt holubů na balkoně, který užívala, podporovala, v důsledku čehož se na daném místě nacházeli ve zvýšeném množství, přičemž označení uvedeného jednání není pro věcné posouzení rozhodující, neboť podstatný je skutečný stav. Odvolací soud nesdílí názor žalobkyně, že by v řízení před soudem prvního stupně nebylo prokázané, že by holuby krmila. Tuto skutečnost potvrdila ve své výpovědi sama žalobkyně, svědek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" slyšeli, jak žalobkyně něco na balkoně sype (zrní nebo granule), svědek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" viděl žalobkyni, že na balkon něco dává a holubi se tam pak slítají ve větším množství, svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" viděla žalobkyni krmit holuby a spolu se svědkyněmi ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" viděla na balkoně žalobkyně pítka pro holuby. Z těchto svědeckých výpovědí i z účastnické výpovědi žalobkyně bylo dostatečným způsobem prokázáno, že žalobkyně holuby na svém balkoně krmila. Je sice pravdou, že většina svědků přímo neviděla krmení holubů (vyjma svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":"), slyšela však zvuk sypání krmení, po němž bezprostředně následoval slet holubů na balkon, což je odůvodněno i polohou balkonu, který se nachází v 7. podlaží bytového domu. Sama žalobkyně krmení holubů potvrdila, měla připravená i pítka pro ptáky. Na žádném jiném balkonu bytového domu se holubi ve zvýšeném počtu nevyskytovali a v období, kdy žalobkyně holuby nekrmila, se jejich výskyt na balkoně výrazně snížil. Její jednání (krmení a umožnění hnízdění holubů) naplňovalo intenzitu hrubého porušení povinností nájemce dle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z., neboť bylo v rozporu s účelovým určením nájmu, kdy balkon běžně neslouží k soustavnému krmení holubů ani vytváření podmínek pro jejich hnízdění (nešlo o pouhé krmítko), jednání bylo dlouhodobé (po dobu 2-5 let), neustalo ani po výzvě ostatních nájemců, ani po výzvách žalovaného, kdy následky jejího jednání měly dopad jak na majetek pronajímatele, tak na práva ostatních nájemců užívat své pronajaté balkony. Pokud žalobkyně namítá, že rozsudky Nejvyššího soudu (ze dne 24. 11. 2005, sp. zn. 26 Cdo 1865/2004, který se zabýval případem, kdy nájemnice urážela sousedy a rušila noční klid, ze dne 26. 8. 2004, 26 Cdo 1075/2003, týkající se výbuchu v domě při výrobě drog), se týkaly skutkově odlišných věcí, pomíjí, že soud prvního stupně je zmínil jako příklady rozhodnutí, ve kterých Nejvyšší soud řešil, že za hrubé porušení dobrých mravů v domě zakládající důvod výpovědi pronajímatele z nájmu bytu podle § 711 odst. 1 písm. c) obč. zák. ve znění účinném do 30. března 2006 lze pokládat jen takové jednání nájemce (osob, jež s ním bydlí), které se vztahuje k soužití v domě, v němž se nachází pronajatý byt; může jít např. o obtěžování ostatních nájemců nad míru přiměřenou poměrům různými imisemi, např. nadměrným hlukem, pachem, hmyzem, nečistotami, neadekvátním chovem zvířat, nebo o slovní či dokonce fyzické útoky vůči ostatním nájemcům nebo vůči pronajímateli. Na hrubé porušení dobrých mravů lze usoudit např. z vážnosti následku způsobeného jednáním nájemce a z délky jeho trvání či opětování.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Žalobkyně po dobu několika let svým aktivním jednáním (krmení holubů) a pasivitou (umožnění jejich hnízdění, nereagováním na výzvy k odstranění závadného stavu) porušila povinnosti nájemce hrubým způsobem, když balkon náležející k bytu neužívala řádně (§ 2255 odst. 1 o. z.) a nedodržovala pravidla obvyklá pro chování v domě a rozumné pokyny pronajímatele (§ 2256 odst. 2 o. z.), v důsledku čehož znemožnila obvyklé užívání balkonů některých sousedních nájemníků, přičemž nerespektovala opakované výzvy žalovaného k odstranění závadného stavu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Pro naplnění výpovědního důvodu dle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. je irelevantní, zda žalovanému vznikla škoda, neboť vznik jinak závažné škody je podmínkou výpovědního důvodu dle § 2291 o. z. (porušení povinnosti nájemce zvlášť hrubým způsobem), kdy v posuzovaném případě byla výpověď žalobkyni dána pro hrubé porušení povinnosti vyplývající z nájmu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Důvodné nejsou ani námitky žalobkyně ohledně toho, že by výpověď měla být v rozporu s dobrými mravy, případně zjevným zneužitím práva. Soudní praxe je ustálena v názoru, že otázku souladu výpovědi pronajímatele z nájmu bytu s dobrými mravy posuzuje soud v rámci úvahy o její neplatnosti (§ 580 o. z.). Soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti právního jednání (výpovědi), které se zjevně příčí dobrým mravům (§ 588 o. z.); závěr o (ne)platnosti pro rozpor výpovědi s dobrými mravy je přitom třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy jak důvody na straně nájemce, tak pronajímatele. Právně významné budou pouze skutečnosti, které byly objektivně dány v době, kdy pronajímatel uvedené právní jednání (výpověď z nájmu bytu) doručil nájemci; okolnosti nastalé po tomto okamžiku nelze při tomto právním posouzení zohledňovat (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu z 21. 9. 2017, sp. zn. 26 Cdo 5679/2016, či opětovně z 12. 12. 2018, sp. zn. 26 Cdo 1727/2018). Žalobkyně, kromě svého věku, neuváděla v řízení před soudem prvního stupně žádné skutečnosti, na základě, kterých by bylo možné posoudit výpověď žalovaného jako rozpornou s dobrými mravy, či jako jednání, které by bylo zjevným zneužitím práva. Pokud žalobkyně vytýká žalovanému, že neprojevil větší snahu o mimosoudní vyřešení sporu, zcela přehlíží, že naopak to byla ona, kdo nereagoval na opakované výzvy žalovaného k odstranění závadného stavu, když žalovaný s ohledem na výpovědní důvod nebyl povinen žalobkyni vyzývat, a přesto tak učinil. V doplnění odvolání obecně žalobkyně uvedla, že utrpěla úrazy a čelí zdravotním problémům, které nespecifikovala, přiložila lékařské zprávy z období let 2006 až 2022, které předložila až poté, co nastaly účinky koncentrace řízení a neúplné apelace, tedy opožděně a na jejichž provedení netrvala, vzala tyto důkazní návrhy zpět. Z předložených listin nevyplývá nic, co by zakládalo pochybnosti o svéprávnosti žalobkyně či její procesní způsobilosti. Poukaz na vyšší věk žalobkyně, její zdravotní obtíže a další okolnosti uvedené v odvolání, i kdyby byly prokázány, není způsobilý odůvodnit závěr o rozporu výpovědi s dobrými mravy (resp. o zjevném zneužití práva), neboť nemohou převážit nad okolnostmi na straně žalovaného, zejména nad jeho zájmem, aby byt byl užíván jen k účelu, k němuž byl dovolateli pronajat (tj. k bydlení).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. S ohledem na shora uvedené odvolací soud posoudil odvolání žalobkyně jako nedůvodné a rozsudek soudu prvního stupně v I. výroku dle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. Soud prvního stupně přiznal úspěšnému žalovanému, který byl zastoupen advokátem dle § 142 odst. 1 o. s. ř. náklady řízení žalovaného ve výši 25 107,50 Kč sestávající z odměny za právní zastoupení stanovené dle § 7 a § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za celkem pět úkonů – převzetí zastoupení, sepis vyjádření k žalobě, účast na soudním jednání dne 22. 10. 2025 (trvajícím déle jak dvě hodiny), účast na soudním jednání dne 3. 3. 2026, paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalovaného za tyto úkony právní služby dle § 13 odst. 1, odst. 4 advokátního tarifu po 450 Kč za úkon a 21 % DPH ve výši 4 357,50 Kč. Je pravdou že v tomto řízení byl žalovaný zcela úspěšný a má právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. V otázce nákladů řízení však měl soud prvního stupně na žalovaného, zastoupeného advokátem, pohlížet jako na účastníka nezastoupeného, neboť dané řízení se týká agendy běžně řešené žalovaným, proto nelze odměnu za právní zastoupení považovat za účelně vynaložené náklady řízení (nález Ústavního soudu ze dne 19. 5. 2020, sp. zn. I. ÚS 3812/19 ze dne 19. května 2020). Odvolací soud ve své rozhodovací praxi opakovaně dospěl k závěru, že za účelně vynaložené nelze považovat náklady na zastoupení žalobce – města ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" - advokátem, kdy u něj lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byl schopen kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musel využívat právní pomoci advokátů, když předmět řízení nelze považovat za vymykající se věcem běžně řešeným žalovaným (např. usnesení odvolacího soudu ze dne 18. 7. 2022, sp. zn. 18 Co 193/2022). Odvolací soud neshledal v posuzované věci okolnosti, které by odůvodňovaly potřebu externího právního zastoupení žalovaného advokátem, neboť se jedná o právně i skutkově standardní spor související se správou obecního bytového fondu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Proto žalovanému náleží náhrada za jednotlivé úkony ve výši paušální částky po 450 Kč podle § 151 odstavec 3 o. s. ř., když judikatura Nejvyššího soudu dovodila (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025, ze dne 15. 4. 2026, sp. zn. 21 Cdo 1896/2025), že za procesní úkony učiněné pod 1. 1. 2025 náleží v případech, na které by dopadal § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., nezastoupenému účastníku řízení paušální náhrada hotových výdajů ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. Celkem tedy náleží žalovanému náhrada nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 2 250 Kč (5 úkonů po 450 Kč). Odvolací soud proto změnil pouze nákladový II. výrok napadeného rozsudku, a to v souladu s § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. Jelikož byla žalobkyně v odvolacím řízení neúspěšná, je povinna zaplatit žalovanému dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. náklady odvolacího řízení ve výši 450 Kč odpovídající paušální náhradě hotových výdajů nezastoupeného účastníka za 1 úkon (účast u jednání) po 450 Kč, když jiné úkony žalovaný ve vyúčtování nespecifikoval.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu požadující určení, že výpověď z nájmu bytu , číslo, , nacházejícího se na adrese , adresa, , ze dne 12. 5. 2025, je neoprávněná (I. výrok) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 25 107,50 Kč (II. výrok).2. Dospěl k závěru, že žalovaný je vlastníkem bytu , číslo,  v 8. podlaží domu na , adresa,  (dále jen „předmětný byt“), jehož je žalobkyně nájemkyní na základě nájemní smlouvy, kterou uzavřela s žalovaným jako pronajímatelem dne 28. 6. 1996. Žalovaný doručil žalobkyni v průběhu května 2025 písemnou výpověď z nájmu tohoto bytu datovanou 12. 5. 2025. Důvod výpovědi spatřoval žalovaný v tom, že žalobkyně porušila hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu bytu dle § 2288 odst. 1 písm. a) zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a to tím, že přes opakovaná upozornění krmila na balkoně náležejícím k předmětnému bytu holuby, kteří na balkoně rovněž hnízdili, v důsledku čehož balkon nebyl využíván v souladu s jeho účelem. Výskyt holubů nad míru přiměřenou poměrům na balkoně předmětného bytu obtěžoval ostatní nájemníky a znemožňoval jim klidné užívání jejich balkonů a společných prostor v obvyklé míře, dále dochází k nadměrnému znečišťování společných prostor, v důsledku čehož žalovanému vznikají zvýšené výdaje. Tyto skutečnosti žalovaný zjistil na základě opakovaných kontrol prováděných spolupracující agenturou (dne 2. 12. 2024, 21. 1. 2025, 29. 4. 2025, 2. 5. 2025), kdy žalobkyni v bytě nezastihl, avšak místním šetřením zjistil, že žalobkyně má krmit holuby, kteří měli na balkoně hnízda. Žalovaný opakovaně písemně upozornil žalobkyni dne 10. 12. 2024 a 10. 3. 2025 na to, že užívá balkon bytu v rozporu s jeho účelem a popsal, v čemž její jednání spočívá a stanovil jí lhůtu k nápravě a rovněž ji poučil o tom, že pokud tak neučiní, může jí z těchto důvodů dát výpověď. Poslední výzva byla žalobkyni doručena dne 14. 3. 2025, zůstala však bez reakce. Ohledně zjištění, zda v době doručení výpovědi byl výpovědní důvod naplněn, soud prvního stupně provedl rozsáhlé dokazování, kdy vyslechl jak žalobkyni, tak její sousedy z domu, dále provedl k důkazu fotodokumentaci balkonu žalobkyně za období do 2. 5. 2025, kdy byla žalovaným provedena poslední kontrola v domě, a dospěl k závěru, že žalobkyně na svém balkoně holuby krmila a umožňovala jim tam dostatek prostoru pro hnízdění; tento stav existoval v době doručení výpovědi. V důsledku krmení holubů žalobkyní se tito začali objevovat i na dalších balkonech nájemníků, odkud měli snadný přístup na balkon žalobkyně. Žalobkyně byla povinna byt užívat v souladu s účelem nájmu a s péčí řádného hospodáře a postupovat tak, aby na pronajaté věci nevznikala škoda, což žalobkyně nečinila, neboť balkon, který je součástí pronajatého bytu, užívala v rozporu s jeho účelem (relaxace, sušení prádla, pěstování rostlin, uskladnění věcí nepodléhajícím vlivu počasí atd.). Naopak účelem balkonu není vytváření útočiště pro volně žijící zvěř, navíc takové, jejíž výskyt je považován za škodlivý buď z důvodu šíření nakažlivých chorob nebo poškozování majetku. V důsledku toho, že žalobkyně užívala byt v rozporu s jeho účelem, ztížila tak výkon nájemního práva ostatním nájemcům, přičemž se jednalo o dlouhodobé porušování povinností (dva až pět let). Žalobkyně v porušování povinností pokračovala i přes žádosti ostatních nájemců a opakované výzvy pronajímatele, obsahující rovněž poučení o možnosti výpovědi z nájmu bytu. S porušováním povinností nepřestala ani poté, co jí byla doručena výpověď z nájmu bytu. Z těchto zjištěných skutečností měl soud prvního stupně za to, že výpověď z nájmu bytu ze dne 12. 5. 2025 je platným právním jednáním a je důvodná, proto žalobu na určení její neoprávněnosti zamítl, když neshledal žádné důvody, pro které by výpověď mohla být posouzena jako neplatné právní jednání. Skutečnost, že žalobkyně je vyššího věku, neznamená, že za své jednání není odpovědná. S přihlédnutím k dlouhodobosti protiprávního jednání žalobkyně, nerespektováním opakovaných výzev k nápravě a v pokračování závadného jednání i poté, co jí byla doručena výpověď, nelze uzavřít, že by výpověď mohla být v rozporu s dobrými mravy.3. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalobkyně, která zrekapitulovala průběh vztahu mezi ní a žalovaným v období předcházejícím doručením výpovědi i obdobím následujícím, potvrdila, že jí byla doručena výpověď z nájmu bytu v květnu 2025, s níž však žalobkyně nesouhlasila a dne 12. 6. 2025 zaslala žalovanému námitky k výpovědi, v nichž rozporovala důvody, pro které jí žalovaný výpověď dal a požadovala zpětvzetí výpovědi pro její neopodstatněnost. Popřela, že by balkon využívala za účelem krmení a hnízdění holubů. Žalovaný však na námitky žalobkyně nereagoval a setrval na zaslané výpovědi. Před podáním žaloby se žalobkyně opakovaně snažila, aby žalovaný přehodnotil své stanovisko a vzal výpověď zpět. Nesouhlasila s tím, k jakým skutkovým zjištěním soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů, nepovažovala za prokázané zejména to, že by holuby chovala a aktivně je krmila a umožňovala jim hnízdění na balkoně, měla za to, že k hrubému porušení povinnosti nájemce dle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. je třeba aktivního jednání ze strany nájemce, to však prokázáno nebylo, vyjádřila se k obsahu výpovědí některých svědků i své účastnické výpovědi. Domnívala se, že ve svědeckých výpovědích se objevuje neurčitost a nekonzistentnost tvrzení (počet holubů, intenzita a délka trvání problémů). Poukázala také na osobní spory mezi obyvateli domu, přičemž obyvatelé domu mají tendenci spojovat si každý problém s holuby se žalobkyní. Namítala, že nebyla prokázána příčinná souvislost mezi chováním žalobkyně a zvýšeným výskytem holubů. Dle žalobkyně soud prvního stupně věc i nesprávně právně posoudil, neboť výpověď odkazuje na § 2288 odst. 1 písm. a) o. z., avšak v textu nájemní smlouvy ani ve výpovědi, ani v přechozích upozorněních není uveden odkaz na přímý zákaz krmení holubů, kdy takovéto ustanovení neobsahuje domovní řád vydaný správou nemovitostí města , adresa, . Jelikož holubi jsou divoká zvířata, která žalobkyně nemá nikterak pod kontrolou, nelze hovořit o jejich chovu. Odkaz soudu prvního stupně na judikaturu Nejvyššího soudu (rozsudky sp. zn. 26 Cdo 1865/2004, 26 Cdo 1075/2003) považovala za nepřiléhavé, neboť se týkaly skutkově zcela odlišných věcí. Důvody výpovědi je třeba vykládat restriktivně, neboť se jedná o výrazný zásah do postavení nájemce. Měla za to, že naopak žalovaný jako pronajímatel neučinil přes stížnosti nájemníků bytového domu žádná opatření proti nalétávání holubů na balkony domu a je to naopak žalovaný, který porušuje své zákonné povinnosti pronajímatele, neboť je jeho povinností, aby zajistil možnost řádného užívání předmětu nájmu. Žalobkyně je silná alergička a výskyt holubů na svém balkonu považuje za negativní a omezující. Dle žalobkyně jednání žalovaného je v rozporu s dobrými mravy, neboť tento vyvolal soudní spor bez jakékoli snahy o smírné řešení věci. Měla za to, že napadené rozhodnutí vůči ní je mimořádně tvrdé, zopakovala, že jí bude 80 let a podstatnou část života žije v předmětném bytu a má k němu silnou citovou vazbu. Má sníženou mobilitu, čeká ji operace zad, objevuje se u ní kognitivní oslabení paměti a orientace, v důsledku čehož má občas ztíženou schopnost pochopit závažnost situací, kterými prochází, nemá žádnou blízkou rodinu, která by jí mohla poskytnout pomoc. Soud prvního stupně postupoval tudíž v rozporu s § 2 odst. 3 o. z. Na závěr zmínila, že nebylo prokázáno aktivní krmení v rozhodné době a nebyla prokázána intenzita hrubého porušení povinností nájemce. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a určil neoprávněnost výpovědi, nebo aby jej zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení.4. Žalovaný navrhl potvrdit napadený rozsudek jako věcně správný s tím, že věk žalobkyně a další skutečnosti, v nichž žalobkyně spatřuje nepřiměřenou tvrdost výpovědi, by se měly případně zohlednit v delší lhůtě k vyklizení bytu, což však není předmětem řízení.5. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), v souladu s ustanovením § 212a odst. 1 o. s. ř. přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu napadeném odvoláním i nad rámec odvolacích důvodů, a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.6. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaný jako pronajímatel uzavřel s žalobkyní jako nájemkyní dne 28. 6. 1996 nájemní smlouvu, kterou přenechal na dobu neurčitou předmětný byt žalobkyni za úplatu do užívání. Rovněž bylo nesporné, že žalovaný v průběhu května 2025 doručil žalobkyni písemnou výpověď z nájmu bytu datovanou 12. 5. 2025, za jejíž důvody považoval to, že žalobkyně hrubě porušila povinnosti nájemce tím, že i přes opakovaná upozornění krmila na balkoně náležejícím k bytu holuby, kteří mají na balkoně hnízda a balkon tak není využíván v souladu s jeho účelem, přičemž výskyt holubů nad míru přiměřenou poměrům obtěžuje ostatní nájemníky a znemožňuje jim klidné užívání jejích balkonů a společných prostor v obvyklé míře, dochází k nadměrnému znečišťování společných prostor, s jejichž údržbou vznikají žalovanému zvýšené výdaje.7. Žalobkyně nerozporovala, že byla žalovaným písemně upozorněna na porušování povinností nájemce hrubým způsobem (listiny ze dne 10. 12. 2024 a 10. 3. 2025), kterými byla vyzvána ke zjednání nápravy ve stanovené lhůtě a byla poučena o možnosti výpovědi z nájmu, nedojde-li k nápravě.8. Naopak sporné mezi účastníky bylo to, zda se žalobkyně dopustila jednání konkretizovaného ve výpovědi a hrubě tím porušila své povinnosti vyplývající z nájmu bytu a naplnila tak výpovědní důvod dle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z., a dále zda výpověď z nájmu bytu je platným právním jednáním, když dle žalobkyně měla být v rozporu s dobrými mravy, případně se ze strany žalovaného jednalo o zjevné zneužití práva.9. Na jednání před odvolacím soudem vzala žalobkyně veškeré své důkazní návrhy označené v odvolání zpět a netrvala na jejich provedení. Pokud by tak neučinila, jednalo by se o důkazy opožděné, uplatněné v rozporu se zásadou koncentrace a neúplné apelace ve smyslu § 205a o. s. ř., neboť žalobkyně již nemohla mimo tam stanovené výjimky v odvolacím řízení uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy.10. Podle § 2213 o. z. nájemce je i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné.11. Podle § 2255 odst. 1 o. z. nájemce užívá byt řádně v souladu s nájemní smlouvou.12. Podle § 2256 odst. 2 o. z. nájemce dodržuje po dobu nájmu pravidla obvyklá pro chování v domě a rozumné pokyny pronajímatele pro zachování náležitého pořádku obvyklého podle místních poměrů.13. Podle § 2286 odst. 1 o. z. výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně.14. Podle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu.15. Podle § 2290 o. z. nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.16. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu (srovnej např. rozsudek z 11. října 2018, sp. zn. 26 Cdo 4872/2017) vyplývá, že z výpovědi pronajímatele musí být zřejmé, pro který ze zákonem stanovených důvodů je nájem bytu vypovídán, přičemž takto použitý výpovědní důvod musí pronajímatel skutkově vymezit tak, aby z výpovědi bylo patrno, z čeho dovozuje jeho naplnění (§ 2288 odst. 3, § 2291 odst. 3 o. z.). Nemusí však takto vymezený výpovědní důvod právně kvalifikovat odkazem na konkrétní zákonné ustanovení, podle něhož nájem vypovídá; toto právní posouzení učiní soud, avšak vždy jen na základě obsahu výpovědi. Z obsahu výpovědi (aby byla dostatečně určitá a srozumitelná) tak musí být vždy patrné, jaký konkrétní výpovědní důvod (ve výpovědi skutkově vymezený) pronajímatel uplatnil (soud za něj tuto volbu činit nemůže) a také zda jde o výpověď s výpovědní dobou podle § 2288 o. z. či o výpověď bez výpovědní doby podle § 2291 o. z. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2022, sp. zn. 26 Cdo 2365/2022).17. Odvolací soud dospěl ve shodě se soudem prvního stupně k závěru, že žaloba na přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu byla žalobkyní podána včas dne 10. 7. 2025, v zákonné dvouměsíční lhůtě od doručení výpovědi (květen 2025). Výpověď z nájmu bytu má veškeré požadované náležitosti (§ 2286, § 2288 o. z.), výpovědní důvod je dostatečně konkretizován, žalobkyně byla informována o skončení nájemního vztahu uplynutím tříměsíční výpovědní doby a byla řádně poučena o právu podat návrh na přezkoumání oprávněnosti výpovědi u soudu ve dvouměsíční lhůtě od doručení vypovědí dle § 2290 o. z.18. Soud prvního stupně založil své rozhodnutí na dostatečně zjištěném skutkovém stavu, na jehož základě učinil přiléhavé právní závěry, současně ani řízení nezatížil procesními vadami, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a odkázal na přiléhavou judikaturu Nejvyššího soudu. Pro stručnost a výstižnost lze na skutkové závěry soudu prvního stupně a jeho posouzení věci po právní stránce plně odkázat.19. Z ustanovení § 2288 odst. 1 a § 2291 odst. 1 o. z. je zřejmé, že zákon rozlišuje různé stupně intenzity porušení povinností nájemce a s tím související podmínky, za nichž může pronajímatel nájem bytu vypovědět. Poruší-li nájemce své povinnosti alespoň hrubým způsobem, může mu pronajímatel dát výpověď s tříměsíční výpovědní dobou [§ 2288 odst. 1 písm. a) o. z.], tak jak tomu bylo i v posuzované věci; jde-li o porušení zvlášť závažným způsobem, může mu dát výpověď bez výpovědní doby (§ 2291 odst. 1 o. z.). I v případě, že by bylo možné chování nájemce kvalifikovat jako zvlášť závažné porušení povinností, může pronajímatel vypovědět nájem podle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. Poruší-li nájemce své povinnosti zvlášť závažným způsobem, záleží tedy na vůli pronajímatele, zda mu dá výpověď podle § 2291 o. z. bez výpovědní doby, nebo podle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. s tříměsíční výpovědní dobou.20. V případě výpovědi podle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z., o níž v této věci jde, zákon nestanoví pro platnost výpovědi podmínku předchozí výzvy k odstranění závadného chování (protiprávního stavu); k oprávněnosti výpovědi je jen třeba, aby porušení povinnosti trvalo ke dni doručení výpovědi (rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 11. 10. 2018, sp. zn. 26 Cdo 4872/2017, ze dne 13. 12. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4848/2016, ze dne 12. 12. 2018, sp. zn. 26 Cdo 1727/2018, či ze dne 21. 7. 2021, sp. zn. 26 Cdo 266/2021).21. Výpověď z nájmu bytu pro hrubé porušení povinností vyplývajících z nájmu bytu dal žalovaný žalobkyni proto, že žalobkyně přes opakované upozornění žalovaného na balkoně náležejícím k bytu, jehož je nájemkyní, krmila holuby, kteří na balkoně hnízdili, balkon nevyužívala k účelu, k němuž je určen, v důsledku čehož docházelo k nadměrnému výskytu holubů (nad míru přiměřenou poměrům), obtěžovala ostatní nájemníky a znemožňovala jim užívání balkonů a dalších společných prostor v obvyklé míře, což považoval za hrubé porušení povinností nájemce.22. Žalovaný jednání žalobkyně kvalifikoval jako porušení povinnosti nájemce hrubým způsobem dle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z., neměl tudíž povinnost žalobkyni vyzvat k odstranění závadného stavu, přesto tak opakovaně učinil, čímž dal žalobkyni jednoznačně najevo, v čem závadný stav spočívá, poskytl jí rovněž dostatečný časový prostor k odstranění tohoto nežádoucího stavu a upozornil ji na následky nesplnění výzvy, což lze hodnotit jako velmi vstřícný přístup žalovaného. Žalobkyně mohla, při splnění požadavků uvedených ve výzvách, předejít výpovědi z nájmu bytu, což však neučinila.23. Žalobkyně ve svém odvolání zejména nesouhlasí se zjištěným skutkovým stavem, když popírá, že by holuby na balkoně chovala, aktivně krmila a umožňovala jim hnízdění, což podrobně specifikovala, měla za to, že za výpovědí z nájmu jsou spíše osobní problémy některých sousedů s žalobkyní.24. Soud prvního stupně po podrobném a rozsáhlém dokazování dostatečně zjistil skutkový stav, přičemž jeho závěry o skutkovém stavu odpovídají provedenému dokazování, v odůvodnění napadeného rozsudku hodnotil jím provedené důkazy dle zásady volného hodnocení důkazů obsažené v § 132 o. s. ř., tedy jak jednotlivě, tak v jejich vzájemných souvislostech, přičemž přihlížel ke všemu, co v řízení vyšlo najevo. Jeho zjištění učiněná z provedených důkazů a obsažená v bodech 3 až 13 odůvodnění napadeného rozsudku vyplývají z provedených důkazů, přičemž skutkové závěry obsažené následně v bodě 23. odůvodnění rozsudku z těchto skutkových zjištění vychází. Odvolací soud v hodnotícím procesu soudu prvního stupně neshledal žádné nesrovnalosti, opomenutí ani jiný nedostatek, v důsledku čehož by jím učiněné závěry nemohly obstát.25. Žalobkyně a jednotliví slyšení svědci, sousedé žalobkyně z bytového domu, se ve svých výpovědích vyjádřili k problematice zvýšeného výskytu holubů na balkonu u bytu žalobkyně a jeho okolí, jejich hnízdění, jakož i k důsledkům tohoto stavu, spočívající ve znečištění některých balkonů trusem holubů nad míru přiměřenou poměrům, čímž bylo jejich nájemcům znemožněno užívat balkony obvyklým způsobem (viz body č. 5 až 13 odůvodnění napadeného rozsudku); kromě balkonů bylo trusem holubů znečištěno i okolí vstupu do bytového domu. Svědkové , jméno FO,  shodně vypověděli, že balkony nemohou užívat obvyklým způsobem, nemohou věšet prádlo, jejich balkony jsou holubím trusem znečištěné. Svědci , jméno FO,  viděli žalobkyni holuby krmit, svědkyně , jméno FO,  uvedly, že žalobkyně má na balkoně i pítka pro holuby, svědkyni , jméno FO,  se zmiňovala sama žalobkyně o tom, že ptáčkové potřebují pít, přičemž krmení a hnízdění holubů připustila ve své výpovědi i sama žalobkyně. Všichni svědci shodně vypověděli, že na balkonu u bytu žalobkyně se vyskytují ve větším počtu holubi (body č. 4 až 11 odůvodnění), že tento stav trvá nejméně 4 až 5 let, žalovaný tento problém s žalobkyní řeší od roku 2024 (oznámení nájemníků ze dne 10. 10. 2024, zprávy o prověření užívání bytu ze dne 2. 12. 2024, 21. 1. 2025 včetně d fotodokumentace, upozornění na porušování povinností nájemce s výzvou k nápravě a odstranění závadového jednání ze dne 10. 12. 2024 a 10. 3. 2025). Svědeckým výpovědím odpovídá i fotodokumentace stavu balkonu u bytu užívaného žalobkyní, parapetů a balkonů okolních bytů, jakož i vstupu do bytového domu.26. Jedním z důsledků ochrany nájemce bytu (§ 2235 odst. 1 o. z.) je též omezení důvodů, pro které může pronajímatel nájem vypovědět – smí tak učinit jen ze zákonem stanovených důvodů. V občanském zákoníku jsou tyto výpovědní důvody upraveny v § 2288 a § 2291. Jde-li o výpovědní důvody podle § 2288 o. z., pak podle odstavce 1 citovaného ustanovení je jedním z nich i hrubé porušení povinnosti nájemce (§ 2288 odst. 1 písm. a) o. z.), pro které může pronajímatel nájem bytu (na dobu určitou i neurčitou) vypovědět v tříměsíční výpovědní době.27. Občanský zákoník upravuje celou řadu povinností nájemce bytu, jejichž porušení může (při odpovídající intenzitě porušení) vést k výpovědi podle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. Mezi hlavní z nich patří povinnost platit nájemné a úhrady za plnění související s užíváním bytu, tzv. služby (§ 2251 o. z.) a užívat byt řádně v souladu s nájemní smlouvou (§ 2255 odst. 1 o. z.); s těmito základními povinnostmi pak souvisejí i další povinnosti upravené v občanském zákoníku – např. dodržovat pravidla obvyklá pro chování v domě a rozumné pokyny pronajímatele (§ 2256 odst. 2 o. z.), provádět běžnou údržbu a drobné opravy (§ 2257 odst. 2 o. z.), neprovádět změny bytu bez souhlasu pronajímatele (§ 2263 o. z.), oznámit pronajímateli poškození a vady v bytě a zamezit dalším škodám (§ 2264 o. z.), zachovávat v bytě vyhovující podmínky a oznámit změny v počtu osob (§ 2272 o. z.) apod.28. Důkazy provedenými soudem prvního stupně bylo jednoznačně prokázáno, že žalobkyně po dobu několika let na balkonu náležejícím k bytu, který užívala, krmila holuby a umožňovala jim hnízdit, v důsledku čehož se na tomto balkoně i v jeho okolí vyskytovali ve větším počtu, čímž docházelo k zásahu do nájemního práva některých sousedů, kteří nemohli užívat balkony obvyklým způsobem. Žalobkyně svým jednáním (krmením) i nekonáním (umožňování hnízdění) fakticky výskyt holubů na balkoně, který užívala, podporovala, v důsledku čehož se na daném místě nacházeli ve zvýšeném množství, přičemž označení uvedeného jednání není pro věcné posouzení rozhodující, neboť podstatný je skutečný stav. Odvolací soud nesdílí názor žalobkyně, že by v řízení před soudem prvního stupně nebylo prokázané, že by holuby krmila. Tuto skutečnost potvrdila ve své výpovědi sama žalobkyně, svědek , jméno FO,  a svědkyně , jméno FO,  slyšeli, jak žalobkyně něco na balkoně sype (zrní nebo granule), svědek , jméno FO,  viděl žalobkyni, že na balkon něco dává a holubi se tam pak slítají ve větším množství, svědkyně , jméno FO,  viděla žalobkyni krmit holuby a spolu se svědkyněmi , jméno FO,  viděla na balkoně žalobkyně pítka pro holuby. Z těchto svědeckých výpovědí i z účastnické výpovědi žalobkyně bylo dostatečným způsobem prokázáno, že žalobkyně holuby na svém balkoně krmila. Je sice pravdou, že většina svědků přímo neviděla krmení holubů (vyjma svědkyně , jméno FO, ), slyšela však zvuk sypání krmení, po němž bezprostředně následoval slet holubů na balkon, což je odůvodněno i polohou balkonu, který se nachází v 7. podlaží bytového domu. Sama žalobkyně krmení holubů potvrdila, měla připravená i pítka pro ptáky. Na žádném jiném balkonu bytového domu se holubi ve zvýšeném počtu nevyskytovali a v období, kdy žalobkyně holuby nekrmila, se jejich výskyt na balkoně výrazně snížil. Její jednání (krmení a umožnění hnízdění holubů) naplňovalo intenzitu hrubého porušení povinností nájemce dle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z., neboť bylo v rozporu s účelovým určením nájmu, kdy balkon běžně neslouží k soustavnému krmení holubů ani vytváření podmínek pro jejich hnízdění (nešlo o pouhé krmítko), jednání bylo dlouhodobé (po dobu 2-5 let), neustalo ani po výzvě ostatních nájemců, ani po výzvách žalovaného, kdy následky jejího jednání měly dopad jak na majetek pronajímatele, tak na práva ostatních nájemců užívat své pronajaté balkony. Pokud žalobkyně namítá, že rozsudky Nejvyššího soudu (ze dne 24. 11. 2005, sp. zn. 26 Cdo 1865/2004, který se zabýval případem, kdy nájemnice urážela sousedy a rušila noční klid, ze dne 26. 8. 2004, 26 Cdo 1075/2003, týkající se výbuchu v domě při výrobě drog), se týkaly skutkově odlišných věcí, pomíjí, že soud prvního stupně je zmínil jako příklady rozhodnutí, ve kterých Nejvyšší soud řešil, že za hrubé porušení dobrých mravů v domě zakládající důvod výpovědi pronajímatele z nájmu bytu podle § 711 odst. 1 písm. c) obč. zák. ve znění účinném do 30. března 2006 lze pokládat jen takové jednání nájemce (osob, jež s ním bydlí), které se vztahuje k soužití v domě, v němž se nachází pronajatý byt; může jít např. o obtěžování ostatních nájemců nad míru přiměřenou poměrům různými imisemi, např. nadměrným hlukem, pachem, hmyzem, nečistotami, neadekvátním chovem zvířat, nebo o slovní či dokonce fyzické útoky vůči ostatním nájemcům nebo vůči pronajímateli. Na hrubé porušení dobrých mravů lze usoudit např. z vážnosti následku způsobeného jednáním nájemce a z délky jeho trvání či opětování.29. Žalobkyně po dobu několika let svým aktivním jednáním (krmení holubů) a pasivitou (umožnění jejich hnízdění, nereagováním na výzvy k odstranění závadného stavu) porušila povinnosti nájemce hrubým způsobem, když balkon náležející k bytu neužívala řádně (§ 2255 odst. 1 o. z.) a nedodržovala pravidla obvyklá pro chování v domě a rozumné pokyny pronajímatele (§ 2256 odst. 2 o. z.), v důsledku čehož znemožnila obvyklé užívání balkonů některých sousedních nájemníků, přičemž nerespektovala opakované výzvy žalovaného k odstranění závadného stavu.30. Pro naplnění výpovědního důvodu dle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. je irelevantní, zda žalovanému vznikla škoda, neboť vznik jinak závažné škody je podmínkou výpovědního důvodu dle § 2291 o. z. (porušení povinnosti nájemce zvlášť hrubým způsobem), kdy v posuzovaném případě byla výpověď žalobkyni dána pro hrubé porušení povinnosti vyplývající z nájmu.31. Důvodné nejsou ani námitky žalobkyně ohledně toho, že by výpověď měla být v rozporu s dobrými mravy, případně zjevným zneužitím práva. Soudní praxe je ustálena v názoru, že otázku souladu výpovědi pronajímatele z nájmu bytu s dobrými mravy posuzuje soud v rámci úvahy o její neplatnosti (§ 580 o. z.). Soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti právního jednání (výpovědi), které se zjevně příčí dobrým mravům (§ 588 o. z.); závěr o (ne)platnosti pro rozpor výpovědi s dobrými mravy je přitom třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy jak důvody na straně nájemce, tak pronajímatele. Právně významné budou pouze skutečnosti, které byly objektivně dány v době, kdy pronajímatel uvedené právní jednání (výpověď z nájmu bytu) doručil nájemci; okolnosti nastalé po tomto okamžiku nelze při tomto právním posouzení zohledňovat (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu z 21. 9. 2017, sp. zn. 26 Cdo 5679/2016, či opětovně z 12. 12. 2018, sp. zn. 26 Cdo 1727/2018). Žalobkyně, kromě svého věku, neuváděla v řízení před soudem prvního stupně žádné skutečnosti, na základě, kterých by bylo možné posoudit výpověď žalovaného jako rozpornou s dobrými mravy, či jako jednání, které by bylo zjevným zneužitím práva. Pokud žalobkyně vytýká žalovanému, že neprojevil větší snahu o mimosoudní vyřešení sporu, zcela přehlíží, že naopak to byla ona, kdo nereagoval na opakované výzvy žalovaného k odstranění závadného stavu, když žalovaný s ohledem na výpovědní důvod nebyl povinen žalobkyni vyzývat, a přesto tak učinil. V doplnění odvolání obecně žalobkyně uvedla, že utrpěla úrazy a čelí zdravotním problémům, které nespecifikovala, přiložila lékařské zprávy z období let 2006 až 2022, které předložila až poté, co nastaly účinky koncentrace řízení a neúplné apelace, tedy opožděně a na jejichž provedení netrvala, vzala tyto důkazní návrhy zpět. Z předložených listin nevyplývá nic, co by zakládalo pochybnosti o svéprávnosti žalobkyně či její procesní způsobilosti. Poukaz na vyšší věk žalobkyně, její zdravotní obtíže a další okolnosti uvedené v odvolání, i kdyby byly prokázány, není způsobilý odůvodnit závěr o rozporu výpovědi s dobrými mravy (resp. o zjevném zneužití práva), neboť nemohou převážit nad okolnostmi na straně žalovaného, zejména nad jeho zájmem, aby byt byl užíván jen k účelu, k němuž byl dovolateli pronajat (tj. k bydlení).32. S ohledem na shora uvedené odvolací soud posoudil odvolání žalobkyně jako nedůvodné a rozsudek soudu prvního stupně v I. výroku dle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.33. Soud prvního stupně přiznal úspěšnému žalovanému, který byl zastoupen advokátem dle § 142 odst. 1 o. s. ř. náklady řízení žalovaného ve výši 25 107,50 Kč sestávající z odměny za právní zastoupení stanovené dle § 7 a § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za celkem pět úkonů – převzetí zastoupení, sepis vyjádření k žalobě, účast na soudním jednání dne 22. 10. 2025 (trvajícím déle jak dvě hodiny), účast na soudním jednání dne 3. 3. 2026, paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalovaného za tyto úkony právní služby dle § 13 odst. 1, odst. 4 advokátního tarifu po 450 Kč za úkon a 21 % DPH ve výši 4 357,50 Kč. Je pravdou že v tomto řízení byl žalovaný zcela úspěšný a má právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. V otázce nákladů řízení však měl soud prvního stupně na žalovaného, zastoupeného advokátem, pohlížet jako na účastníka nezastoupeného, neboť dané řízení se týká agendy běžně řešené žalovaným, proto nelze odměnu za právní zastoupení považovat za účelně vynaložené náklady řízení (nález Ústavního soudu ze dne 19. 5. 2020, sp. zn. I. ÚS 3812/19 ze dne 19. května 2020). Odvolací soud ve své rozhodovací praxi opakovaně dospěl k závěru, že za účelně vynaložené nelze považovat náklady na zastoupení žalobce – města , adresa,  - advokátem, kdy u něj lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byl schopen kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musel využívat právní pomoci advokátů, když předmět řízení nelze považovat za vymykající se věcem běžně řešeným žalovaným (např. usnesení odvolacího soudu ze dne 18. 7. 2022, sp. zn. 18 Co 193/2022). Odvolací soud neshledal v posuzované věci okolnosti, které by odůvodňovaly potřebu externího právního zastoupení žalovaného advokátem, neboť se jedná o právně i skutkově standardní spor související se správou obecního bytového fondu.34. Proto žalovanému náleží náhrada za jednotlivé úkony ve výši paušální částky po 450 Kč podle § 151 odstavec 3 o. s. ř., když judikatura Nejvyššího soudu dovodila (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025, ze dne 15. 4. 2026, sp. zn. 21 Cdo 1896/2025), že za procesní úkony učiněné pod 1. 1. 2025 náleží v případech, na které by dopadal § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., nezastoupenému účastníku řízení paušální náhrada hotových výdajů ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. Celkem tedy náleží žalovanému náhrada nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 2 250 Kč (5 úkonů po 450 Kč). Odvolací soud proto změnil pouze nákladový II. výrok napadeného rozsudku, a to v souladu s § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř.35. Jelikož byla žalobkyně v odvolacím řízení neúspěšná, je povinna zaplatit žalovanému dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. náklady odvolacího řízení ve výši 450 Kč odpovídající paušální náhradě hotových výdajů nezastoupeného účastníka za 1 úkon (účast u jednání) po 450 Kč, když jiné úkony žalovaný ve vyúčtování nespecifikoval.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné za předpokladu, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu, který rozhodoval ve věci v prvním stupni, ve lhůtě do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinná dobrovolně povinnost uloženou jí tímto vykonatelným rozhodnutím, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSBR:2026:70.Co.80.2026.1","publishedAt":"2026-10-19","decisionAt":"2026-09-09","caseNumber":{"senate":70,"registry":"Co","index":80,"year":2026,"pageNumber":123},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Iva","lastName":"Krejčířová","titlesAfter":"","function":"předsedkyně senátu"},"courtCode":"KSBR","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"o určení oprávněnosti výpovědi z nájmu, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 3. března 2026, č. j. 11 C 190/2025-87","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":11,"registry":"C","index":190,"year":2025,"pageNumber":87},"affectedDate":"2026-03-03","courtCode":"OSZN","affectedTypes":["CONFIRM"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"2213","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2255","lexNumber":89,"lexYear":20126,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2256","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2286","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2288","lexNumber":89,"lexYear":20123,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2290","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NEPLATNOST_PRAVNIHO_JEDNANI","NAKLADY_RIZENI","LHUTY","VYPOVED_Z_NAJMU","HODNOCENI_DUKAZU","DOKAZOVANI","NAHRADA_NAKLADU","ZPUSOBILOST_PROCESNI","SMLOUVA_NAJEMNI","VYKLIZENI_BYTU","NASLEDEK","ODVOLANI"]},"styles":[{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}