{"uuid":"4e85b72b-1cec-4afc-85ec-e132c4f04d06","header":[{"texts":[{"text":"Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. Danielem Bartoněm jako samosoudcem ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ; ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátem Mgr. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ; ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 91.367,32 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 91.367,32 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 11.163,65 Kč, s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 91.367,32 Kč od 31. 10. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 5.143,20 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 91.367,32 Kč od 31. 10. 2021 do zaplacení, se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 36.880,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 91.367,32 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 11.163,65 Kč, s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 91.367,32 Kč od 31. 10. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 5.143,20 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 91.367,32 Kč od 31. 10. 2021 do zaplacení, se zamítá.\nII. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 36.880,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 3. 11. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 91.367,32 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne 1. 9. 2014 smlouvu o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 340.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok ve výši 10,9 % ročně splácet v 84 měsíčních splátkách ve výši 5.829 Kč. Následně byl v období od 15. 5. 2020 do 15. 8. 2020 sjednán odklad splátek, celkový počet splátek tak nově činil 85. S ohledem na zákon č. 186/2020 Sb. byla následně změněna úroková sazba, a to na 8,05 % ročně. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou splátek úvěru. Žalobkyně proto prohlásila veškeré pohledávky ze smlouvy za okamžitě splatné ke dni 15. 1. 2021, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 17. 1. 2021. Žalobkyně žalobou požaduje dlužnou jistinu úvěru ve výši 91.367,32 Kč, dále kapitalizovaný úrok 11.163,65 Kč (úrok 8,05 % ročně z dlužné jistiny za období od 14. 8. 2020 do 30. 10. 2021), úrok ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od 31. 10. 2021 do zaplacení, dále kapitalizovaný úrok z prodlení 5.143,20 Kč (zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny a poplatků za období od 15. 8. 2020 do 30. 10. 2021) a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny od 31. 10. 2021 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě namítl, že žalobkyně v žalobě nijak netvrdí ani neprokazuje, jakým způsobem posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný má za to, že žalobkyně nedostála své povinnosti dostatečně posoudit a zhodnotit úvěruschopnost žalovaného. Smlouva o úvěru je tak neplatná. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalobkyně v reakci v podání ze dne 22. 3. 2022 uvedla, že úvěruschopnost žalovaného řádně posoudila. Žalobkyně provedla kontrolu přes systém CBCB (tj. přes bankovní a nebankovní úvěrové registry BRKI a NRKI), přes který zjistila, že žalovaný se nenachází v prodlení se splácením žádných závazků vůči bankovním institucím a doposud byl schopný své závazky splácet, a dále kontrolu přes systém Solus, ve kterém neměl žalovaný žádné aktuální závazky po splatnosti. Žalobkyně též posoudila úvěruschopnost žalovaného s ohledem na jeho životní náklady. Po vyhodnocení kreditních a debetních obratů na běžném účtu žalovaného za dobu 8 měsíců bylo zjištěno, že příjem žalovaného činí 68.528 Kč měsíčně a výdaje žalovaného činí 49.760 Kč měsíčně (výdaje ve výši 25.823 Kč a splátky CBCB ve výši 23.937 Kč). Platební kapacita žalovaného tak činí 18.768 Kč (příjmy – výdaje). Platební kapacita žalovaného je tak zcela dostatečné nejen pro splácení úvěru s měsíční splátkou 5.829 Kč, ale i pro mimořádné výdaje či tvorbu úspor.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Na jednání dne 20. 10. 2022 soud dle § 118a o. s. ř. vyzval žalobkyni, aby mimo jiné doplnila, jak přesně při posouzení úvěruschopnosti určila příjmy žalovaného ve výši 68.528 Kč měsíčně a výdaje žalovaného ve výši 49.760 Kč měsíčně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Žalobkyně v podání ze dne 21. 11. 2022 reagovala tak, že příjem žalovaného byl určen jako medián příjmů žalovaného na základě transakcí z běžného účtu. K výpočtu výdajů žalobkyně pouze obecně uvedla, že sleduje pravidelné i nepravidelné výdaje na účtu klienta, zahrnuje výdaje na splátky úvěru a porovnává transakce na účtech klienta, data ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" (aktuální splátky on-us) a data HB (aktuální splátky hypoték). Žalobkyně dále v tomto podání uvedla, že žalovaný od počátku smluvního vztahu uhradil na úvěr celkem 396.408,30 Kč, přičemž 248.632,68 Kč bylo započteno na jistinu, v důsledku čehož byla dlužná jistina ponížena z 340.000 Kč na 91.367,32 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Žalovaný v podáních ze dne 21. 11. 2022 a ze dne 10. 1. 2023 namítal, že platební kapacita vypočtená žalobkyní (18.768 Kč) činila méně než 30 % celkových příjmů. Žalovaný tedy nesouhlasí s tím, že platební kapacita je dostatečná jak pro splácení úvěru, tak pro úhradu mimořádných výdajů či tvorbu úspor. Výši mimořádných nákladů je nutné posuzovat optikou výše příjmů, neboť mimořádné výdaje osoby s vyšším příjmem budou vyšší než mimořádné výdaje osob s příjmem okolo minimální mzdy. S vyšším příjmem se životní standard zvyšuje, čemuž odpovídají také výdaje, ať už běžné či mimořádné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Z dokazování provedeného při jednání soud zjistil následující skutkový stav.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Dne 1. 9. 2014 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena Smlouva o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 340.000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet v 84 měsíčních splátkách po 5.829 Kč splatných nejpozději 15. dne v měsíci počínaje 15. 10. 2014. Úroková sazba byla ujednána ve výši 10,90 %. Úvěr byl žalovanému poskytnut dne 1. 9. 2014, a to v částce 340.000 Kč (výpis z účtu na č.l. 26 spisu).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěru vyplnil, že je podnikatelem podnikající v oboru„ zprostředkování pojištění, peněžnictví, činnosti související s úvěry“. Dále uvedl, že je rozvedený, v domácnosti je sám, jeho nejvyšší dosažené vzdělání je maturita. Bydlí ve vlastním domě/bytě. Své čisté příjmy uvedl ve výši 100.000 Kč měsíčně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Z výpisu z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" (na č.l. 56 spisu), který si žalobkyně nechala vyhotovit před uzavřením smlouvy o úvěru, plyne, že žalovaný měl v dané době dva hypoteční úvěry se splátkami celkem 12.239 Kč měsíčně a nesplacenou jistinou celkem 4.062.669 Kč. Dále měl žalovaný celkem 5 kontraktů z kreditních karet a stavebního spoření s celkovou nesplacenou jistinou 4.023.277 Kč (jednalo se o 3 úvěry ze stavebního spoření a 2 úvěry z kreditních karet). Dále měl žalovaný sjednán jeden kontokorentní úvěr a jeden povolený debet na běžném účtu, s celkovým limitem 38.000 Kč. Žalovaný nebyl u žádného ze svých závazků v prodlení s placením.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Z doloženého výpisu přijatých plateb na běžný účet žalovaného za období od 9. 1. 2014 do 7. 8. 2014 (na č.l. 64 spisu) plyne, že žalovaný měl v prvních 8 měsících roku 2014 následující příjmy: 34.594,71 Kč, 75.914,11 Kč, 68.528,73 Kč, 87.773,06 Kč, 153.722,34 Kč, 56.295,06 Kč, 37.872,46 Kč a 78.303,53 Kč Celkem tedy za 8 měsíců měl žalovaný příjem 593.004 Kč. Medián příjmů skutečně činí 68.528,73 Kč, jak tvrdí žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za období od 9. 1. 2014 do 31. 8. 2014 (v přílohové obálce spisu) plyne, že zůstatek na účtu dne 9. 1. 2014 činil 43.046,64 Kč, po přijetí platby ve výši 34.594,71 Kč. Počáteční zůstatek na účtu tudíž činil 8.451,93 Kč (43.046,64 Kč - 34.594,71 Kč). Konečný zůstatek na běžném účtu ke dni 31. 8. 2014 činil 1.410,88 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Z výpisu z interního schvalovacího systému žalobkyně (tzv. CRIF na č.l. 63 spisu) plyne, že požadovaný úvěr byl žalovanému schválen, neboť tento prošel kontrolou databází a scoringem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Z transakční historie úvěru (příchozí platby na č.l. 86 a násl. spisu, kompletní transakční historie v přílohové obálce spisu) soud ověřil výpočet dlužné jistiny úvěry. Z transakční historie rovněž plyne, že poslední plnohodnotnou splátku úvěru žalovaný zaplatil dne 24. 4. 2020. Později pak žalovaný zaplatil dne 27. 11. 2020 částku 500 Kč, dne 28. 12. 2020 částku 500 Kč, dne 28. 1. 2021 částku 500 Kč, dne 26. 2. 2021 částku 500 Kč a dne 30. 3. 2021 částku 500 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Oznámením ze dne 26. 4. 2020 žalobkyně sdělila žalovanému, že vyhověla jeho žádosti o odklad splátek na 3 měsíce. V důsledku toho se počet splátek změnil z 84 na 85.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Přípisem ze dne 17. 1. 2021 žalobkyně sdělila žalovanému, že úvěr byl ke dni 15. 1. 2021 zesplatněn a vyzvala žalovaného k úhradě celkového dluhu ve výši 97.376,87 Kč do 24. 1. 2021. Přípis byl žalovanému doručen dne 21. 1. 2021.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Předžalobní výzvou ze dne 29. 9. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Z dalších provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění, která by byla relevantní pro posouzení věci tak, jak je uvedeno níže.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Podle § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Podle § 118a odst. 1 o. s. ř. ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně jakožto úvěrující před uzavřením smlouvy o úvěru splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného, neboť smlouva o úvěru měla být uzavřena se spotřebitelem (§ 419 občanského zákoníku). Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které se má snažit získat od spotřebitele, příp. pokud by to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda spotřebitel nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že věřitel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Žalobkyně v řízení dostatečně tvrdila, jakým způsobem určila a ověřila příjmy žalovaného, přičemž z provedeného dokazování také vyplynulo, že tvrzený měsíční příjem žalovaného ve výši 68.528 Kč odpovídá provedeným důkazům (výpisům z běžného účtu žalovaného za 8 měsíců předcházejících uzavření smlouvy o úvěru). Ve vztahu k ověření příjmů žalovaného tudíž nelze žalobkyni nic vytknout. Žalobkyně pak rovněž provedla lustraci žalovaného v databázích dlužníků (NRKI, BRKI, Solus). V tomto směru taktéž nelze žalobkyni nic vytknout.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Žalobkyně však ani na výzvu soudu dle § 118a o. s. ř. (učiněnou na jednání dne 20. 10. 2022) soudu nesdělila, jakým způsobem určila výdaje žalovaného ve výši 49.760 Kč měsíčně (kdy z toho měly činit výdaje 25.823 Kč a splátky CBCB 23.937 Kč). Žalobkyně pouze v obecné rovině uváděla, že tyto výdaje určila na základě vyhodnocení obratů na běžném účtu žalovaného za dobu 8 měsíců, aniž by přesně konkretizovala, jak k částce celkem 49.760 Kč měsíčně dospěla. Za dané situace soud není schopen ověřit, zda tvrzené výdaje žalovaného ve výši 49.760 Kč měsíčně žalobkyně určila správně či nikoliv. Soud pro úplnost dodává, že žalobkyně netvrdí, že by se žalovaného dotazovala na jeho běžné výdaje, ani z žádných důkazů neplyne, že by žalovaný své pravidelné výdaje žalobkyni sděloval.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Věřitel má dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinnost před uzavřením smlouvy o úvěru řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Je tudíž na věřiteli, aby soudu tvrdil rozhodné skutečnosti a taktéž prokázal, že tuto svou povinnost řádně splnil. Žalobkyně však v tomto směru své břemeno tvrzení neunesla, když soudu nesdělila, jak přesně v rámci posouzení úvěruschopnosti určila pravidelné výdaje žalovaného ve výši 49.760 Kč měsíčně. Za dané situace soud ani není schopen ověřit, zda tyto výdaje žalobkyně určila správně (žalobkyni v tomto směru tíží i břemeno důkazní). Soud k tomuto dále dodává, že má o správnosti určení výdajů žalovaného ve výši 49.760 Kč měsíčně vážné pochybnosti, neboť z doloženého výpisu z běžného účtu žalovaného plyne, že za období od 9. 1. 2014 do 31. 8. 2014 se zůstatek na běžném účtu žalovaného snížil (z 8.451,93 Kč na 1.410,88 Kč). Pokud by byla pravdivá tvrzení žalobkyně o tom, že příjmy žalovaného převyšují jeho výdaje o 18.768 Kč měsíčně, zůstatek na běžném účtu žalovaného by naopak za období od 9. 1. 2014 do 31. 8. 2014 výrazně vzrostl (řádově o necelých 150.000 Kč). Soud si je vědom toho, že se jedná o velmi zjednodušenou úvahu, neboť žalovaný mohl prostředky ze svého běžného účtu převádět např. na spořící účty, investice apod. Je nicméně na žalobkyni, aby tvrdila, jak přesně výdaje ve výši 49.760 Kč měsíčně určila, tj. jaké konkrétní odchozí platby z běžného účtu pod tyto výdaje započetla a jaké nikoliv, a proč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Soud dále uvádí, že při posouzení úvěruschopnosti je nutné řádně zkoumat jak příjmovou tak výdajovou stránku žadatele o úvěr, neboť teprve srovnáním příjmů a výdajů lze dospět k závěru, zda je žadatel schopen úvěr řádně splácet (zda jeho příjmy převyšují výdaje v dostatečné výši, aby mohl poskytnutý úvěr splácet). Za situace, kdy žalobkyně nedoplnila, jak určila výdaje žalovaného a soud tudíž není schopen ověřit, zda tyto výdaje byly určeny správně, tak soud není schopen ani celkově ověřit, zda posouzení úvěruschopnosti žalovaného bylo provedeno správně (tj. zda skutečně příjmy žalovaného převyšovaly jeho výdaje tak, že by byl schopen splácet poskytnutý úvěr). Za dané situace tak žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Nelze tedy než vycházet z toho, že posouzení úvěruschopnosti žalovaného nebylo žalobkyní provedeno řádně a uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná pro rozpor se zákonem o spotřebitelském úvěru (§ 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 580 odst. 1 a § 588 občanského zákoníku).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Vzhledem k neplatnosti smlouvy o úvěru, je třeba na plnění, které žalobkyně poskytla žalovanému (částka 340.000 Kč), hledět jako na plnění bez právního důvodu, tedy jako na bezdůvodné obohacení žalovaného. Žalovaný však již žalobkyni toto plnění v celém rozsahu vrátil (žalovaný žalobkyni zaplatil částku celkem 396.408,30 Kč, jak ostatně uváděla sama žalobkyně). Proto soud výrokem I. tohoto rozsudku podanou žalobu v celém rozsahu zamítl (jelikož je smlouva o úvěru neplatná, nemá žalobkyně nárok na úrok ani na poplatky).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl ve věci plně úspěšný, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení, které představují náklady právního zastoupení. Tyto jsou tvořeny odměnou za zastoupení žalovaného advokátem podle § 11 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za šest úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 24. 2. 2022, účast na jednání dne 20. 10. 2022, vyjádření ze dne 21. 11. 2022, vyjádření ze dne 10. 1. 2023, účast na jednání 19. 1. 2023) po 4.780 Kč (tarifní hodnota 91.367,32 Kč), šesti paušálními částkami náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 této vyhlášky po 300 Kč a 21% DPH z částky 30.480 Kč, tj. 6.400,80 Kč Celkem tak soud přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 36.880,80 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. K požadavku zástupce žalovaného na přiznání odměny za odvolání proti usnesení o místní nepříslušnosti ze dne 31. 3. 2022 soud v prvé řadě konstatuje, že se jednak nejednalo o úkon právní služby ve smyslu § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť se jednalo o blanketní odvolání bez jakéhokoli odůvodnění/argumentace. A dále se jednalo o zjevně neúčelný úkon, neboť žalovaný sám uváděl, že bydlí v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":" a podal námitku místní nepříslušnosti s tím, že příslušným má být Městský soud v Brně (viz vyjádření ze dne 24. 2. 2022, přípis ze dne 15. 3. 2022). Je tedy zjevné, že odvolání proti usnesení, kterým byl jako místně příslušným určen Městský soud v Brně, je podáním neúčelným až obstrukčním (zřejmě s cílem řízení prodloužit).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 3. 11. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 91.367,32 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne 1. 9. 2014 smlouvu o úvěru [číslo], na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 340.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok ve výši 10,9 % ročně splácet v 84 měsíčních splátkách ve výši 5.829 Kč. Následně byl v období od 15. 5. 2020 do 15. 8. 2020 sjednán odklad splátek, celkový počet splátek tak nově činil 85. S ohledem na zákon č. 186/2020 Sb. byla následně změněna úroková sazba, a to na 8,05 % ročně. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou splátek úvěru. Žalobkyně proto prohlásila veškeré pohledávky ze smlouvy za okamžitě splatné ke dni 15. 1. 2021, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 17. 1. 2021. Žalobkyně žalobou požaduje dlužnou jistinu úvěru ve výši 91.367,32 Kč, dále kapitalizovaný úrok 11.163,65 Kč (úrok 8,05 % ročně z dlužné jistiny za období od 14. 8. 2020 do 30. 10. 2021), úrok ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od 31. 10. 2021 do zaplacení, dále kapitalizovaný úrok z prodlení 5.143,20 Kč (zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny a poplatků za období od 15. 8. 2020 do 30. 10. 2021) a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny od 31. 10. 2021 do zaplacení.\n2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě namítl, že žalobkyně v žalobě nijak netvrdí ani neprokazuje, jakým způsobem posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný má za to, že žalobkyně nedostála své povinnosti dostatečně posoudit a zhodnotit úvěruschopnost žalovaného. Smlouva o úvěru je tak neplatná. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.\n3. Žalobkyně v reakci v podání ze dne 22. 3. 2022 uvedla, že úvěruschopnost žalovaného řádně posoudila. Žalobkyně provedla kontrolu přes systém CBCB (tj. přes bankovní a nebankovní úvěrové registry BRKI a NRKI), přes který zjistila, že žalovaný se nenachází v prodlení se splácením žádných závazků vůči bankovním institucím a doposud byl schopný své závazky splácet, a dále kontrolu přes systém Solus, ve kterém neměl žalovaný žádné aktuální závazky po splatnosti. Žalobkyně též posoudila úvěruschopnost žalovaného s ohledem na jeho životní náklady. Po vyhodnocení kreditních a debetních obratů na běžném účtu žalovaného za dobu 8 měsíců bylo zjištěno, že příjem žalovaného činí 68.528 Kč měsíčně a výdaje žalovaného činí 49.760 Kč měsíčně (výdaje ve výši 25.823 Kč a splátky CBCB ve výši 23.937 Kč). Platební kapacita žalovaného tak činí 18.768 Kč (příjmy – výdaje). Platební kapacita žalovaného je tak zcela dostatečné nejen pro splácení úvěru s měsíční splátkou 5.829 Kč, ale i pro mimořádné výdaje či tvorbu úspor.\n4. Na jednání dne 20. 10. 2022 soud dle § 118a o. s. ř. vyzval žalobkyni, aby mimo jiné doplnila, jak přesně při posouzení úvěruschopnosti určila příjmy žalovaného ve výši 68.528 Kč měsíčně a výdaje žalovaného ve výši 49.760 Kč měsíčně.\n5. Žalobkyně v podání ze dne 21. 11. 2022 reagovala tak, že příjem žalovaného byl určen jako medián příjmů žalovaného na základě transakcí z běžného účtu. K výpočtu výdajů žalobkyně pouze obecně uvedla, že sleduje pravidelné i nepravidelné výdaje na účtu klienta, zahrnuje výdaje na splátky úvěru a porovnává transakce na účtech klienta, data [anonymizováno] (aktuální splátky on-us) a data HB (aktuální splátky hypoték). Žalobkyně dále v tomto podání uvedla, že žalovaný od počátku smluvního vztahu uhradil na úvěr celkem 396.408,30 Kč, přičemž 248.632,68 Kč bylo započteno na jistinu, v důsledku čehož byla dlužná jistina ponížena z 340.000 Kč na 91.367,32 Kč.\n6. Žalovaný v podáních ze dne 21. 11. 2022 a ze dne 10. 1. 2023 namítal, že platební kapacita vypočtená žalobkyní (18.768 Kč) činila méně než 30 % celkových příjmů. Žalovaný tedy nesouhlasí s tím, že platební kapacita je dostatečná jak pro splácení úvěru, tak pro úhradu mimořádných výdajů či tvorbu úspor. Výši mimořádných nákladů je nutné posuzovat optikou výše příjmů, neboť mimořádné výdaje osoby s vyšším příjmem budou vyšší než mimořádné výdaje osob s příjmem okolo minimální mzdy. S vyšším příjmem se životní standard zvyšuje, čemuž odpovídají také výdaje, ať už běžné či mimořádné.\n7. Z dokazování provedeného při jednání soud zjistil následující skutkový stav.\n8. Dne 1. 9. 2014 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena Smlouva o úvěru [číslo]. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 340.000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet v 84 měsíčních splátkách po 5.829 Kč splatných nejpozději 15. dne v měsíci počínaje 15. 10. 2014. Úroková sazba byla ujednána ve výši 10,90 %. Úvěr byl žalovanému poskytnut dne 1. 9. 2014, a to v částce 340.000 Kč (výpis z účtu na č.l. 26 spisu).\n9. Žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěru vyplnil, že je podnikatelem podnikající v oboru„ zprostředkování pojištění, peněžnictví, činnosti související s úvěry“. Dále uvedl, že je rozvedený, v domácnosti je sám, jeho nejvyšší dosažené vzdělání je maturita. Bydlí ve vlastním domě/bytě. Své čisté příjmy uvedl ve výši 100.000 Kč měsíčně.\n10. Z výpisu z [anonymizováno] (na č.l. 56 spisu), který si žalobkyně nechala vyhotovit před uzavřením smlouvy o úvěru, plyne, že žalovaný měl v dané době dva hypoteční úvěry se splátkami celkem 12.239 Kč měsíčně a nesplacenou jistinou celkem 4.062.669 Kč. Dále měl žalovaný celkem 5 kontraktů z kreditních karet a stavebního spoření s celkovou nesplacenou jistinou 4.023.277 Kč (jednalo se o 3 úvěry ze stavebního spoření a 2 úvěry z kreditních karet). Dále měl žalovaný sjednán jeden kontokorentní úvěr a jeden povolený debet na běžném účtu, s celkovým limitem 38.000 Kč. Žalovaný nebyl u žádného ze svých závazků v prodlení s placením.\n11. Z doloženého výpisu přijatých plateb na běžný účet žalovaného za období od 9. 1. 2014 do 7. 8. 2014 (na č.l. 64 spisu) plyne, že žalovaný měl v prvních 8 měsících roku 2014 následující příjmy: 34.594,71 Kč, 75.914,11 Kč, 68.528,73 Kč, 87.773,06 Kč, 153.722,34 Kč, 56.295,06 Kč, 37.872,46 Kč a 78.303,53 Kč Celkem tedy za 8 měsíců měl žalovaný příjem 593.004 Kč. Medián příjmů skutečně činí 68.528,73 Kč, jak tvrdí žalobkyně.\n12. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za období od 9. 1. 2014 do 31. 8. 2014 (v přílohové obálce spisu) plyne, že zůstatek na účtu dne 9. 1. 2014 činil 43.046,64 Kč, po přijetí platby ve výši 34.594,71 Kč. Počáteční zůstatek na účtu tudíž činil 8.451,93 Kč (43.046,64 Kč - 34.594,71 Kč). Konečný zůstatek na běžném účtu ke dni 31. 8. 2014 činil 1.410,88 Kč.\n13. Z výpisu z interního schvalovacího systému žalobkyně (tzv. CRIF na č.l. 63 spisu) plyne, že požadovaný úvěr byl žalovanému schválen, neboť tento prošel kontrolou databází a scoringem.\n14. Z transakční historie úvěru (příchozí platby na č.l. 86 a násl. spisu, kompletní transakční historie v přílohové obálce spisu) soud ověřil výpočet dlužné jistiny úvěry. Z transakční historie rovněž plyne, že poslední plnohodnotnou splátku úvěru žalovaný zaplatil dne 24. 4. 2020. Později pak žalovaný zaplatil dne 27. 11. 2020 částku 500 Kč, dne 28. 12. 2020 částku 500 Kč, dne 28. 1. 2021 částku 500 Kč, dne 26. 2. 2021 částku 500 Kč a dne 30. 3. 2021 částku 500 Kč.\n15. Oznámením ze dne 26. 4. 2020 žalobkyně sdělila žalovanému, že vyhověla jeho žádosti o odklad splátek na 3 měsíce. V důsledku toho se počet splátek změnil z 84 na 85.\n16. Přípisem ze dne 17. 1. 2021 žalobkyně sdělila žalovanému, že úvěr byl ke dni 15. 1. 2021 zesplatněn a vyzvala žalovaného k úhradě celkového dluhu ve výši 97.376,87 Kč do 24. 1. 2021. Přípis byl žalovanému doručen dne 21. 1. 2021.\n17. Předžalobní výzvou ze dne 29. 9. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.\n18. Z dalších provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění, která by byla relevantní pro posouzení věci tak, jak je uvedeno níže.\n19. Podle § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu.\n20. Podle § 118a odst. 1 o. s. ř. ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy.\n21. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.\n22. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.\n23. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně jakožto úvěrující před uzavřením smlouvy o úvěru splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného, neboť smlouva o úvěru měla být uzavřena se spotřebitelem (§ 419 občanského zákoníku). Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které se má snažit získat od spotřebitele, příp. pokud by to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda spotřebitel nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že věřitel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).\n24. Žalobkyně v řízení dostatečně tvrdila, jakým způsobem určila a ověřila příjmy žalovaného, přičemž z provedeného dokazování také vyplynulo, že tvrzený měsíční příjem žalovaného ve výši 68.528 Kč odpovídá provedeným důkazům (výpisům z běžného účtu žalovaného za 8 měsíců předcházejících uzavření smlouvy o úvěru). Ve vztahu k ověření příjmů žalovaného tudíž nelze žalobkyni nic vytknout. Žalobkyně pak rovněž provedla lustraci žalovaného v databázích dlužníků (NRKI, BRKI, Solus). V tomto směru taktéž nelze žalobkyni nic vytknout.\n25. Žalobkyně však ani na výzvu soudu dle § 118a o. s. ř. (učiněnou na jednání dne 20. 10. 2022) soudu nesdělila, jakým způsobem určila výdaje žalovaného ve výši 49.760 Kč měsíčně (kdy z toho měly činit výdaje 25.823 Kč a splátky CBCB 23.937 Kč). Žalobkyně pouze v obecné rovině uváděla, že tyto výdaje určila na základě vyhodnocení obratů na běžném účtu žalovaného za dobu 8 měsíců, aniž by přesně konkretizovala, jak k částce celkem 49.760 Kč měsíčně dospěla. Za dané situace soud není schopen ověřit, zda tvrzené výdaje žalovaného ve výši 49.760 Kč měsíčně žalobkyně určila správně či nikoliv. Soud pro úplnost dodává, že žalobkyně netvrdí, že by se žalovaného dotazovala na jeho běžné výdaje, ani z žádných důkazů neplyne, že by žalovaný své pravidelné výdaje žalobkyni sděloval.\n26. Věřitel má dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinnost před uzavřením smlouvy o úvěru řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Je tudíž na věřiteli, aby soudu tvrdil rozhodné skutečnosti a taktéž prokázal, že tuto svou povinnost řádně splnil. Žalobkyně však v tomto směru své břemeno tvrzení neunesla, když soudu nesdělila, jak přesně v rámci posouzení úvěruschopnosti určila pravidelné výdaje žalovaného ve výši 49.760 Kč měsíčně. Za dané situace soud ani není schopen ověřit, zda tyto výdaje žalobkyně určila správně (žalobkyni v tomto směru tíží i břemeno důkazní). Soud k tomuto dále dodává, že má o správnosti určení výdajů žalovaného ve výši 49.760 Kč měsíčně vážné pochybnosti, neboť z doloženého výpisu z běžného účtu žalovaného plyne, že za období od 9. 1. 2014 do 31. 8. 2014 se zůstatek na běžném účtu žalovaného snížil (z 8.451,93 Kč na 1.410,88 Kč). Pokud by byla pravdivá tvrzení žalobkyně o tom, že příjmy žalovaného převyšují jeho výdaje o 18.768 Kč měsíčně, zůstatek na běžném účtu žalovaného by naopak za období od 9. 1. 2014 do 31. 8. 2014 výrazně vzrostl (řádově o necelých 150.000 Kč). Soud si je vědom toho, že se jedná o velmi zjednodušenou úvahu, neboť žalovaný mohl prostředky ze svého běžného účtu převádět např. na spořící účty, investice apod. Je nicméně na žalobkyni, aby tvrdila, jak přesně výdaje ve výši 49.760 Kč měsíčně určila, tj. jaké konkrétní odchozí platby z běžného účtu pod tyto výdaje započetla a jaké nikoliv, a proč.\n27. Soud dále uvádí, že při posouzení úvěruschopnosti je nutné řádně zkoumat jak příjmovou tak výdajovou stránku žadatele o úvěr, neboť teprve srovnáním příjmů a výdajů lze dospět k závěru, zda je žadatel schopen úvěr řádně splácet (zda jeho příjmy převyšují výdaje v dostatečné výši, aby mohl poskytnutý úvěr splácet). Za situace, kdy žalobkyně nedoplnila, jak určila výdaje žalovaného a soud tudíž není schopen ověřit, zda tyto výdaje byly určeny správně, tak soud není schopen ani celkově ověřit, zda posouzení úvěruschopnosti žalovaného bylo provedeno správně (tj. zda skutečně příjmy žalovaného převyšovaly jeho výdaje tak, že by byl schopen splácet poskytnutý úvěr). Za dané situace tak žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Nelze tedy než vycházet z toho, že posouzení úvěruschopnosti žalovaného nebylo žalobkyní provedeno řádně a uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná pro rozpor se zákonem o spotřebitelském úvěru (§ 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 580 odst. 1 a § 588 občanského zákoníku).\n28. Vzhledem k neplatnosti smlouvy o úvěru, je třeba na plnění, které žalobkyně poskytla žalovanému (částka 340.000 Kč), hledět jako na plnění bez právního důvodu, tedy jako na bezdůvodné obohacení žalovaného. Žalovaný však již žalobkyni toto plnění v celém rozsahu vrátil (žalovaný žalobkyni zaplatil částku celkem 396.408,30 Kč, jak ostatně uváděla sama žalobkyně). Proto soud výrokem I. tohoto rozsudku podanou žalobu v celém rozsahu zamítl (jelikož je smlouva o úvěru neplatná, nemá žalobkyně nárok na úrok ani na poplatky).\n29. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl ve věci plně úspěšný, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení, které představují náklady právního zastoupení. Tyto jsou tvořeny odměnou za zastoupení žalovaného advokátem podle § 11 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za šest úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 24. 2. 2022, účast na jednání dne 20. 10. 2022, vyjádření ze dne 21. 11. 2022, vyjádření ze dne 10. 1. 2023, účast na jednání 19. 1. 2023) po 4.780 Kč (tarifní hodnota 91.367,32 Kč), šesti paušálními částkami náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 této vyhlášky po 300 Kč a 21% DPH z částky 30.480 Kč, tj. 6.400,80 Kč Celkem tak soud přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 36.880,80 Kč.\n30. K požadavku zástupce žalovaného na přiznání odměny za odvolání proti usnesení o místní nepříslušnosti ze dne 31. 3. 2022 soud v prvé řadě konstatuje, že se jednak nejednalo o úkon právní služby ve smyslu § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť se jednalo o blanketní odvolání bez jakéhokoli odůvodnění/argumentace. A dále se jednalo o zjevně neúčelný úkon, neboť žalovaný sám uváděl, že bydlí v [obec] a podal námitku místní nepříslušnosti s tím, že příslušným má být Městský soud v Brně (viz vyjádření ze dne 24. 2. 2022, přípis ze dne 15. 3. 2022). Je tedy zjevné, že odvolání proti usnesení, kterým byl jako místně příslušným určen Městský soud v Brně, je podáním neúčelným až obstrukčním (zřejmě s cílem řízení prodloužit).","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či návrh na exekuci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:MSBR:2023:44.C.167.2022.1","publishedAt":"2023-05-23","decisionAt":"2023-01-19","caseNumber":{"senate":44,"registry":"C","index":167,"year":2022,"pageNumber":114},"solver":{"titlesBefore":"JUDr. Ing.","firstName":"Daniel","lastName":"Bartoň","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"MSBR","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"zaplacení 91.367,32 Kč s příslušenstvím - úvěr","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"7","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"11","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"588","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"419","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"9","lexNumber":145,"lexYear":2010,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":186,"lexYear":2020,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["BEZDUVODNE_OBOHACENI","PENEZITE_PLNENI","SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}