{"uuid":"4ebffaea-3b78-4cb1-806a-902e1632569a","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Pohorelcovou v právní věci žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce A","anonStyle":"ANON"},{"text":"., se sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce A","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobce A","anonStyle":"ANON"},{"text":", zastoupený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce B","anonStyle":"ANON"},{"text":", advokátem, AK ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", proti žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", hlášený k pobytu na adrese ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", o zaplacení částky 176.883,56 Kč s příslušenstvím, takto:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" je povinen zaplatit žalobci částku 7.174,30 Kč s úroky z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 25.9.2024 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba se pro částku 169.709,26 Kč, úrok ve výši 18 % ročně z částky 176.883,56 Kč od 17.3.2023 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 176.883,56 Kč od 17.3.2023 do zaplacení zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný , Jméno žalovaného,  je povinen zaplatit žalobci částku 7.174,30 Kč s úroky z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 25.9.2024 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se pro částku 169.709,26 Kč, úrok ve výši 18 % ročně z částky 176.883,56 Kč od 17.3.2023 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 176.883,56 Kč od 17.3.2023 do zaplacení zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"Žalobce se domáhal zaplacení částky 176.883,56 Kč s úrokem ve výši 18% ročně z částky 176.883,56 Kč od 17.3.2023 do zaplacení a s úroky z prodlení ve výši 15% ročně z částky 176.883,56 Kč od 17.3.2023 do zaplacení. Svůj nárok opřel o skutečnost, že dne 20.12.2020 byla mezi žalovaným a společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". (dále jen banka) uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, na základě žádosti žalovaného ze dne 16.12.2016. Banka se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 150.000,- Kč, ve smlouvě byla sjednána úroková sazba ve výši 18% ročně. Úvěruschopnost žalovaného byla posouzena na základě rozdílu mezi příjmy a výdaji žalovaného, kdy z výpisů z běžného účtu byl zjištěn průměrný měsíční příjem žalovaného ve výši 77.849,- Kč. Výdaje žalovaného byly posuzovány prostřednictvím statistické metody, kdy měsíční životní výdaje žalovaného tak byly určeny na 11.792,- Kč měsíčně. Z výpisu z bankovního registru bylo zjištěno, že žalovaný neměl žádné jiné závazky. Volný cashflow žalovaného před poskytnutím úvěru činila částka 66.057,- Kč a z toho bylo dovozeno, že peněžní prostředky s rámcem 150.000,- Kč bude žalovaný schopen uhradit. Žalovaný čerpal peněžní prostředky postupně (jak dokládá výpis z jeho běžného účtu). Žalovaný byl povinen uhradit debetní zůstatek, který přesahoval poskytnutý úvěrový limit, den následující po jeho vzniku. Žalovaný opakovaně nepovolený debetní zůstatek nehradil. Z výpisů z účtu je patrné, že v průběhu měsíců docházelo k postupnému čerpání a postupnému hrazení kontokorentního úvěru. Banka vyzývala žalovaného k úhradě debetu za měsíc květen 2022, který opakovaně překračoval kontokorentní úvěrový rámec. Za květen 2022 byl úvěrový rámec přečerpán o 2.147,16 Kč a následující měsíce nebylo započítáváno na debetní zůstatek z důvodu absence příjmů žalovaného a narůstalo tak příslušenství kontokorentního rámce. Konečná částka činí 176.883,56 Kč, která se skládá z nepovoleného debetního zůstatku, poplatků, debetních úroků a sankčních úroků. Žalovaný své závazky neplnil řádně a včas a na upomínky nereagoval. Banka zaslal žalovanému dopis ze dne 14.3.2023, kterým prohlásila celou nesplacenou část úvěru včetně příslušenství za splatnou ke dni 16.3.2023 a vyzvala jej k úhradě celého splatného dluhu do 4.4.2023. Smlouvou o postoupení pohledávek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". postoupila pohledávku žalovaného na společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28.6.2023 ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". postoupila pohledávku na žalobce. O postoupení pohledávky na nového věřitele byl žalovaný informován společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". Před podáním žaloby byla žalovanému zaslána dne 4.10.2023 předžalobní výzva.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"V podání ze dne 10.9.2024 žalobce uvedl, že úvěruschopnost žalovaného byla posouzena na základě rozdílu mezi příjmy (77.849,- Kč) a výdaji (11.792,- Kč) žalovaného. Životní výdaje byly posuzovány prostřednictvím statistické metody, kdy tato metoda je odbornou veřejností považována za nejpřesnější a nejdůvěryhodnější metodu k určení výdajů. Závazky žalovaného byly posouzeny prostřednictvím výpisu z bankovního registru, ze kterého se zjistilo, že žalovaný nemá žádné jiné závazky. Z výpisu z běžného účtu vyplývalo, že žalovaný měl na běžném účtu za jednotlivé posuzované měsíce vždy kladný zůstatek a že ve velkém využíval výběry hotovosti (nelze však určit, zda šlo výdaje či investice). Vzhledem k nadstandardnímu příjmu žalovaného, absenci závazků, volnému cashflow a kladnému a přijatelnému konečnému zůstatku na bankovním účtu, měla banka důvodně za to, že žalovaný bude schopen svůj závazek hradit. Žalovaný využíval kontokorentní úvěr od začátku roku 2017 do roku 2023, klíčovým okamžikem je nedodržení úvěrového rámce ve výši 150.000,- Kč (žalovaný mohl běžný účet přečerpat maximálně o 150.000,- Kč). V období 1.5.2022 – 31.5.2022 činil jeho konečný zůstatek -152.147,16 Kč a v době zesplatnění celkový konečný zůstatek činil 176.883,56 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"V podání ze dne 21.11.2024 (po poučení dle § 118a odst. 2 a 1 o.s.ř.) žalobce uvedl, že má za to, že byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Kontokorentní úvěr je forma úvěru, kdy dochází k přečerpání běžného účtu klienta. Dokud není vyčerpaný úvěrový limit, může klient úvěr čerpat opakovaně. Vzhledem k tomu, že smluvní vztah trval od roku 2016 zvolil žalobce nejméně náročnou metodu pro určení „čistého debetního zůstatku“. Ze všech výpisů z bankovního účtu žalobce eliminoval zaúčtované transakce, které představovaly debetní úroky, sankční úroky a poplatky, jež navyšovaly debetní zůstatek. Čistý debetní zůstatek tvoří částka 7.174,30 Kč (rozdíl mezi přečerpáním a úhradami, které by byly započteny toliko na žalovaný debetní zůstatek).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Soud z dokladů předložených žalobcem zjistil, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28.6.2023 postoupila ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". pohledávky specifikované v Příloze č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" smlouvy a Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28.6.2023 postoupila ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". postoupené pohledávky specifikované v Příloze č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" smlouvy na žalobce. Dopisem ze dne 227.9.2023 bylo postoupení pohledávky na žalobce oznámeno žalovanému.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Žalovaný se k jednání soudu nedostavil. Dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalovanému byla žaloba a předvolání k jednání doručeno doručujícím orgánem – provozovatelem poštovních služeb dle ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. na adresu místa trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu (§ 46b písm. a) o.s.ř.). K jednání soudu se nedostavil a ani svou nepřítomnost neomluvil. Soud proto jednal v souladu s výše uvedeným § v jeho nepřítomnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Soud má za prokázané tyto skutečnosti:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Z výpisů z účtu žalovaného soud zjistil, že v období od 19.11.2015 do 31.12.2015 činil počáteční zůstatek na účtu žalovaného 0,- Kč, příjmy 303.750,77 Kč, výdaje 200.068,46 Kč a konečný zůstatek 103.682,31 Kč, období od 1.1.2016 do 31.1.2016 činil počáteční zůstatek na účtu žalovaného 103.682,31 Kč, příjmy 33.900,- Kč, výdaje 45.617,79 Kč a konečný zůstatek 91.964,52 Kč, období od 1.2.2016 do 29.2.2016 činil počáteční zůstatek na účtu žalovaného 91.964,52 Kč, příjmy 199,- Kč, výdaje 75.661,63 Kč a konečný zůstatek 16.501,89 Kč, období od 1.3.2016 do 31.3.2016 činil počáteční zůstatek na účtu žalovaného 16.501,89 Kč, příjmy 130.425,- Kč, výdaje 76.145,73 Kč a konečný zůstatek 70.781,16 Kč, období od 1.4.2016 do 30.4.2016 činil počáteční zůstatek na účtu žalovaného 70.781,16 Kč, příjmy 39.562,- Kč, výdaje 71.836,21 Kč a konečný zůstatek 38.506,95 Kč, období od 1.5.2016 do 31.5.2016 činil počáteční zůstatek na účtu žalovaného 38.506,95 Kč, příjmy 296.399,- Kč, výdaje 135.020,15 Kč a konečný zůstatek 199.885,80 Kč, období od 1.6.2016 do 30.6.2016 činil počáteční zůstatek na účtu žalovaného 199.885,80 Kč, příjmy 189.724,- Kč, výdaje 214.662,66 Kč a konečný zůstatek 174.947,14 Kč, období od 1.7.2016 do 31.7.2016 činil počáteční zůstatek na účtu žalovaného 174.947,14 Kč, příjmy 87.019,- Kč, výdaje 186.578,30 Kč a konečný zůstatek 75.387,84 Kč, období od 1.8.2016 do 31.8.2016 činil počáteční zůstatek na účtu žalovaného 75.387,84 Kč, příjmy 289.224,- Kč, výdaje 192.077,69 Kč a konečný zůstatek 172.534,15 Kč, období od 1.9.2016 do 30.9.2016 činil počáteční zůstatek na účtu žalovaného 172.534,15 Kč, příjmy 127.174,- Kč, výdaje 149.237,78 Kč a konečný zůstatek 150.470,37 Kč, období od 1.10.2016 do 31.10.2016 činil počáteční zůstatek na účtu žalovaného 150.470,37 Kč, příjmy 73.049,- Kč, výdaje 23.723,42 Kč a konečný zůstatek 199.795,95 Kč, období od 1.11.2016 do 30.11.2016 činil počáteční zůstatek na účtu žalovaného 199.795,95 Kč, příjmy 33.324,- Kč, výdaje 87.315,18 Kč a konečný zůstatek 145.804,77 Kč, období od 1.12.2016 do 31.12.2016 činil počáteční zůstatek na účtu žalovaného 145.804,77 Kč, příjmy 100.211,64 Kč, výdaje 227.701,41 Kč a konečný zůstatek 150.000,- Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Z listiny označené jako žádost o poskytnutí kontokorentního úvěru ze dne 16.12.2016 soud zjistil, že žalovaný požádal banku o poskytnutí kontokorentního úvěru s úvěrovým rámcem ve výši 150.000,- Kč. Žalovaný prohlásil, že veškeré údaje uvedené v žádosti a předložených dokumentech jsou úplné, odpovídají skutečnosti a nezamlčují žádnou relevantní skutečnost. Žalovaný souhlasil, aby banka získala informace o jeho bonitě, platební morálce a důvěryhodnosti z registrů sdružení SOLUS.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Z informacích o klientovi soud zjistil, že žalovaný žádal o spotřební úvěr dne 12.8.2016, kdy jeho žádost byla odmítnuta. Score žalovaného nelze vypočítat: příliš nové skórování (14).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Z informací o spotřebitelském úvěru ze dne 16.12.2016 má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s bankou smlouvu o kontokorentním úvěru v celkové výši 150.000,- Kč Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr průběžným vkladem v jakékoliv výši. Úroky budou splatné měsíčně vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce. Celková částka splatná spotřebitelem činí 156.750,- Kč. Výpůjční úroková sazba je variabilní. RPSN činí 19,87 %.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Upomínkou ze dne 21.6.2022 banka upozornila žalovaného, že dosud neuhradil částku nepovoleného debetního zůstatku ve výši 2.147,16 Kč a vyzvala jej k neprodlené úhradě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Výzvou k úhradě dlužné splátky po splatnosti ze dne 10.1.2023 banka, v souladu s ust. § 124 zák. č. 257/2016 Sb. sdělila žalovanému, že ke dni 10.1.2023 evidují na jeho účtu debetní zůstatek ve výši 19.877,11 Kč. V případě, že do 24.2.2023 neuhradí celou částku po splatnosti, může být úvěr prohlášen okamžitě za splatný.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dopisem ze dne 14.3.2023 má soud za prokázané, že banka z důvodu překročení povolené výše úvěrového rámce a marného uplynutí lhůty pro uhrazení splatné pohledávky banky prohlásila kontokorentní úvěr ve výši 150.000 za splatný ke dni 16.3.2023 s tím, že s účinností ke dni 4.4.2023 odstupuje od smlouvy. Celková dlužná částka činí 175.345,62 Kč a vyzvala jej uhradit tuto částku do 4.4.2023.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Předžalobní výzvou ze dne 4.10.2023 vyzval právní zástupce žalobce žalovaného k úhradě dluhu ve výši 176.883,56 Kč do 7 dnů od doručení výzvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Z výpisu žalobce (č. l. 31 – 34) soud zjistil, že zaúčtované transakce za dobu trvání smluvního vztahu, které představují debetní úroky, sankční úroky a poplatky (navyšující debetní zůstatek) činí celkem 169.709,26 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Soud proto za nesporný považuje tento skutkový stav:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce výše uvedenou smlouvu o kontokorentním úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky až do úvěrového rámce 150.000,- Kč, které se žalovaný zavázal splácet. Žalovaný poskytnuté finanční prostředky čerpal. Protože žalovaný neplnil podmínky uzavřené smlouvy řádně a včas, právní předchůdce žalobce v souladu s uzavřenou smlouvou dopisem ze dne 14.3.2023 od smlouvy odstoupil a zesplatnil celý dluh najednou ke dni 16.3.2023. Právní předchůdce žalobce požadoval uhradit po žalovaném celkem částku 175.345,62 Kč. Pohledávka za žalovaným z předmětného úvěru byla postoupena na společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". a následně na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"K výkladu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (OPR-Finance s.r.o. v. GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je tak nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne 26.2.2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LSP. Ústavní soud tak dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy je dlužník v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"V projednávané věci uzavíral právní předchůdce žalobce s žalovanou úvěrovou smlouvu jakožto poskytovatel úvěru v rámci své podnikatelské činnosti, měl tedy postavení věřitele ve smyslu § 3 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná ji uzavírala jako fyzická osoba, která přitom nejednala v rámci své podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu povolání, a tedy jako spotřebitel. Nejedná se o úvěr, který by naplňoval znaky vymezené v § 4 zákona o spotřebitelském úvěru a byl tak vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru. Předmětný úvěr je proto třeba posuzovat jako úvěr spotřebitelský.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Soud se proto zabýval otázkou platnosti smlouvy ve smyslu výše uvedených § 86, 87 zákona o spotřebitelském úvěru, ve které se ukládá věřiteli povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele a poskytnout mu úvěr jen tehdy, pokud po takovém posouzení bude zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Zákon o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí (na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů). Posouzení úvěruschopnosti nespočívá jen v prostém formalistickém zjištění příjmů a poměrů dlužníka, ale i v odpovědném posouzení jeho schopnosti případný dluh splácet, a to z důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splacení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Schopnost žalovaného splácet nebyla právním předchůdcem žalobce posouzena řádně. Banka sice vycházela z výpisů z účtů za poměrně dlouhé období (období jednoho roku), kdy z výpisů vyplývá, že žalovaný měl stálý měsíční příjem. Z výpisů však není možné určit jaké byly výdaje žalovaného, kdy sám žalobce uvedl, že u výběrů není zřejmé, zda u žalovaného jde o výdaje či investice. Banka proto posuzovala výdaje žalovaného prostřednictvím statistické metody, kdy životní výdaje žalovaného určila (výdaje pro domácnost za rok 2017 vydané ČSÚ) ve výši 11.792,- Kč. Není však uvedeno, na jakém základě stanovila měsíční výdaje v této výši. Žalobce netvrdí a z žádného dokladu nevyplývají informace o osobních a majetkových poměrech žalovaného a ani není uvedeno, že by žalovaný své osobní a majetkové informace někde uváděl. Soud má za to, že pro posouzení výdajů je potřeba sdělit základní informace týkající se osobních a majetkových poměrů, zda je žalovaný ženatý či svobodný, jaké má dosažené vzdělání, zda má či nemá vyživovací povinnost, zda je zaměstnán, případně zaměstnavatel (na dobu určitou či neurčitou), způsob bydlení, zda bydlí ve vlastním či nájmu. Teprve na základě těchto informací lze přistoupit ke stanovení výdajů dle statistické metody. Žádnou z těchto informací banka nezjišťovala a nejsou ani uvedeny v žádosti o poskytnutí úvěru. Nelze proto určit na základě jakých skutečností pak banka stanovila částku na výdaje žalovaného dle tabulky ČSU. Banka tak dostatečně nezjišťovala osobní a majetkové poměry žalovaného a použitá statistická metoda tak nebyla dostatečná pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně prověřil jeho schopnost poskytnutý úvěr spolu s úroky splácet, kdy vycházel u výdajové stránky pouze ze statistické metody, aniž by zjišťoval osobní a majetkové poměry žalovaného. Ze strany právního předchůdce žalobce tak došlo k porušení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 o. z. je zde pak prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně, a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu, v jaké situaci a s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší. Ústavní soud pak ve své judikatuře (srovnej nález sp. zn. I. ÚS 199/11 a sp. zn. III. 4048/12) dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům – tedy zejména nebankovním společnostem poskytujícím úvěry spotřebitelům – které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce jako poskytovatel úvěru nedostál odborné péči náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst.1 o. z., neplatná a k této neplatnosti přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle ustanovení § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"V řízení bylo z tvrzení žalobce prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 150.000,- Kč (v rozsahu úvěrového rámce). Vzhledem k tomu, že uzavřená smlouva byla absolutně neplatná, nebyl žalovaný smluvně zavázán ke smluvním povinnostem, zejména k úhradě ve smlouvě uvedeného úroku, smluvní pokuty a dalších poplatků. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 150.000,- Kč, tím žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu), které byl žalovaný povinen podle § 2991 odst. 1 o.z. vydat. Z tvrzení a výpočtu žalobce vyplývá, že součet částek, které navyšují debetní zůstatek činí 169.709,26 Kč. Čistý debetní zůstatek tak činí 7.174,30 Kč. Soud proto žalovanému uložil povinnost vydat to, oč se bezdůvodně obohatil, tedy částku ve výši 7. 174,30 Kč a pro zbývající požadovanou částku a úroky žalobu zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v občanském zákoníku určena doba splnění, je třeba vycházet z toho, že dlužník je povinen plnit bez zbytečného odkladu poté, co byl věřitelem k plnění vyzván (§ 1958 odst. 2 o. z.). V řízení nebylo prokázáno, kdy žalobce vyzval žalovaného k plnění, a proto soud u úroků z prodlení vycházel ze dne, kdy byla žalovanému doručena žaloba. Žaloba byla doručena dne 23.9.2024. Nárok se stal splatným 24.9.2024 a žalovaný se dostal do prodlení od 25.5.2024. Soud proto přiznal žalobci úroky z prodlení od 25.9.2024 v souladu s ust. nařízení vlády 351/2013Sb. a pro zbytek požadovaných úroků z prodlení žalobu zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy měl-li účastník ve věci jen úspěch částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalobce požadoval zaplacení částky 176.883,56 Kč. Žalobce byl úspěšný pro částku 7.174,30 Kč a pro částku 169.709,26 Kč byla žaloba zamítnuta. Je tedy zřejmé, že žalovaný byl řízení úspěšný Dle obsahu spisu žalovanému žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"Žalobce se domáhal zaplacení částky 176.883,56 Kč s úrokem ve výši 18% ročně z částky 176.883,56 Kč od 17.3.2023 do zaplacení a s úroky z prodlení ve výši 15% ročně z částky 176.883,56 Kč od 17.3.2023 do zaplacení. Svůj nárok opřel o skutečnost, že dne 20.12.2020 byla mezi žalovaným a společností , právnická osoba, . (dále jen banka) uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, na základě žádosti žalovaného ze dne 16.12.2016. Banka se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 150.000,- Kč, ve smlouvě byla sjednána úroková sazba ve výši 18% ročně. Úvěruschopnost žalovaného byla posouzena na základě rozdílu mezi příjmy a výdaji žalovaného, kdy z výpisů z běžného účtu byl zjištěn průměrný měsíční příjem žalovaného ve výši 77.849,- Kč. Výdaje žalovaného byly posuzovány prostřednictvím statistické metody, kdy měsíční životní výdaje žalovaného tak byly určeny na 11.792,- Kč měsíčně. Z výpisu z bankovního registru bylo zjištěno, že žalovaný neměl žádné jiné závazky. Volný cashflow žalovaného před poskytnutím úvěru činila částka 66.057,- Kč a z toho bylo dovozeno, že peněžní prostředky s rámcem 150.000,- Kč bude žalovaný schopen uhradit. Žalovaný čerpal peněžní prostředky postupně (jak dokládá výpis z jeho běžného účtu). Žalovaný byl povinen uhradit debetní zůstatek, který přesahoval poskytnutý úvěrový limit, den následující po jeho vzniku. Žalovaný opakovaně nepovolený debetní zůstatek nehradil. Z výpisů z účtu je patrné, že v průběhu měsíců docházelo k postupnému čerpání a postupnému hrazení kontokorentního úvěru. Banka vyzývala žalovaného k úhradě debetu za měsíc květen 2022, který opakovaně překračoval kontokorentní úvěrový rámec. Za květen 2022 byl úvěrový rámec přečerpán o 2.147,16 Kč a následující měsíce nebylo započítáváno na debetní zůstatek z důvodu absence příjmů žalovaného a narůstalo tak příslušenství kontokorentního rámce. Konečná částka činí 176.883,56 Kč, která se skládá z nepovoleného debetního zůstatku, poplatků, debetních úroků a sankčních úroků. Žalovaný své závazky neplnil řádně a včas a na upomínky nereagoval. Banka zaslal žalovanému dopis ze dne 14.3.2023, kterým prohlásila celou nesplacenou část úvěru včetně příslušenství za splatnou ke dni 16.3.2023 a vyzvala jej k úhradě celého splatného dluhu do 4.4.2023. Smlouvou o postoupení pohledávek , právnická osoba, . postoupila pohledávku žalovaného na společnost , právnická osoba, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28.6.2023 , právnická osoba, . postoupila pohledávku na žalobce. O postoupení pohledávky na nového věřitele byl žalovaný informován společností , právnická osoba, . Před podáním žaloby byla žalovanému zaslána dne 4.10.2023 předžalobní výzva.V podání ze dne 10.9.2024 žalobce uvedl, že úvěruschopnost žalovaného byla posouzena na základě rozdílu mezi příjmy (77.849,- Kč) a výdaji (11.792,- Kč) žalovaného. Životní výdaje byly posuzovány prostřednictvím statistické metody, kdy tato metoda je odbornou veřejností považována za nejpřesnější a nejdůvěryhodnější metodu k určení výdajů. Závazky žalovaného byly posouzeny prostřednictvím výpisu z bankovního registru, ze kterého se zjistilo, že žalovaný nemá žádné jiné závazky. Z výpisu z běžného účtu vyplývalo, že žalovaný měl na běžném účtu za jednotlivé posuzované měsíce vždy kladný zůstatek a že ve velkém využíval výběry hotovosti (nelze však určit, zda šlo výdaje či investice). Vzhledem k nadstandardnímu příjmu žalovaného, absenci závazků, volnému cashflow a kladnému a přijatelnému konečnému zůstatku na bankovním účtu, měla banka důvodně za to, že žalovaný bude schopen svůj závazek hradit. Žalovaný využíval kontokorentní úvěr od začátku roku 2017 do roku 2023, klíčovým okamžikem je nedodržení úvěrového rámce ve výši 150.000,- Kč (žalovaný mohl běžný účet přečerpat maximálně o 150.000,- Kč). V období 1.5.2022 – 31.5.2022 činil jeho konečný zůstatek -152.147,16 Kč a v době zesplatnění celkový konečný zůstatek činil 176.883,56 Kč.V podání ze dne 21.11.2024 (po poučení dle § 118a odst. 2 a 1 o.s.ř.) žalobce uvedl, že má za to, že byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Kontokorentní úvěr je forma úvěru, kdy dochází k přečerpání běžného účtu klienta. Dokud není vyčerpaný úvěrový limit, může klient úvěr čerpat opakovaně. Vzhledem k tomu, že smluvní vztah trval od roku 2016 zvolil žalobce nejméně náročnou metodu pro určení „čistého debetního zůstatku“. Ze všech výpisů z bankovního účtu žalobce eliminoval zaúčtované transakce, které představovaly debetní úroky, sankční úroky a poplatky, jež navyšovaly debetní zůstatek. Čistý debetní zůstatek tvoří částka 7.174,30 Kč (rozdíl mezi přečerpáním a úhradami, které by byly započteny toliko na žalovaný debetní zůstatek).Soud z dokladů předložených žalobcem zjistil, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28.6.2023 postoupila , právnická osoba, . na , právnická osoba, . pohledávky specifikované v Příloze č. , hodnota,  smlouvy a Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28.6.2023 postoupila , právnická osoba, . postoupené pohledávky specifikované v Příloze č. , hodnota,  smlouvy na žalobce. Dopisem ze dne 227.9.2023 bylo postoupení pohledávky na žalobce oznámeno žalovanému.Žalovaný se k jednání soudu nedostavil. Dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalovanému byla žaloba a předvolání k jednání doručeno doručujícím orgánem – provozovatelem poštovních služeb dle ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. na adresu místa trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu (§ 46b písm. a) o.s.ř.). K jednání soudu se nedostavil a ani svou nepřítomnost neomluvil. Soud proto jednal v souladu s výše uvedeným § v jeho nepřítomnosti.Soud má za prokázané tyto skutečnosti:Z výpisů z účtu žalovaného soud zjistil, že v období od 19.11.2015 do 31.12.2015 činil počáteční zůstatek na účtu žalovaného 0,- Kč, příjmy 303.750,77 Kč, výdaje 200.068,46 Kč a konečný zůstatek 103.682,31 Kč, období od 1.1.2016 do 31.1.2016 činil počáteční zůstatek na účtu žalovaného 103.682,31 Kč, příjmy 33.900,- Kč, výdaje 45.617,79 Kč a konečný zůstatek 91.964,52 Kč, období od 1.2.2016 do 29.2.2016 činil počáteční zůstatek na účtu žalovaného 91.964,52 Kč, příjmy 199,- Kč, výdaje 75.661,63 Kč a konečný zůstatek 16.501,89 Kč, období od 1.3.2016 do 31.3.2016 činil počáteční zůstatek na účtu žalovaného 16.501,89 Kč, příjmy 130.425,- Kč, výdaje 76.145,73 Kč a konečný zůstatek 70.781,16 Kč, období od 1.4.2016 do 30.4.2016 činil počáteční zůstatek na účtu žalovaného 70.781,16 Kč, příjmy 39.562,- Kč, výdaje 71.836,21 Kč a konečný zůstatek 38.506,95 Kč, období od 1.5.2016 do 31.5.2016 činil počáteční zůstatek na účtu žalovaného 38.506,95 Kč, příjmy 296.399,- Kč, výdaje 135.020,15 Kč a konečný zůstatek 199.885,80 Kč, období od 1.6.2016 do 30.6.2016 činil počáteční zůstatek na účtu žalovaného 199.885,80 Kč, příjmy 189.724,- Kč, výdaje 214.662,66 Kč a konečný zůstatek 174.947,14 Kč, období od 1.7.2016 do 31.7.2016 činil počáteční zůstatek na účtu žalovaného 174.947,14 Kč, příjmy 87.019,- Kč, výdaje 186.578,30 Kč a konečný zůstatek 75.387,84 Kč, období od 1.8.2016 do 31.8.2016 činil počáteční zůstatek na účtu žalovaného 75.387,84 Kč, příjmy 289.224,- Kč, výdaje 192.077,69 Kč a konečný zůstatek 172.534,15 Kč, období od 1.9.2016 do 30.9.2016 činil počáteční zůstatek na účtu žalovaného 172.534,15 Kč, příjmy 127.174,- Kč, výdaje 149.237,78 Kč a konečný zůstatek 150.470,37 Kč, období od 1.10.2016 do 31.10.2016 činil počáteční zůstatek na účtu žalovaného 150.470,37 Kč, příjmy 73.049,- Kč, výdaje 23.723,42 Kč a konečný zůstatek 199.795,95 Kč, období od 1.11.2016 do 30.11.2016 činil počáteční zůstatek na účtu žalovaného 199.795,95 Kč, příjmy 33.324,- Kč, výdaje 87.315,18 Kč a konečný zůstatek 145.804,77 Kč, období od 1.12.2016 do 31.12.2016 činil počáteční zůstatek na účtu žalovaného 145.804,77 Kč, příjmy 100.211,64 Kč, výdaje 227.701,41 Kč a konečný zůstatek 150.000,- Kč.Z listiny označené jako žádost o poskytnutí kontokorentního úvěru ze dne 16.12.2016 soud zjistil, že žalovaný požádal banku o poskytnutí kontokorentního úvěru s úvěrovým rámcem ve výši 150.000,- Kč. Žalovaný prohlásil, že veškeré údaje uvedené v žádosti a předložených dokumentech jsou úplné, odpovídají skutečnosti a nezamlčují žádnou relevantní skutečnost. Žalovaný souhlasil, aby banka získala informace o jeho bonitě, platební morálce a důvěryhodnosti z registrů sdružení SOLUS.Z informacích o klientovi soud zjistil, že žalovaný žádal o spotřební úvěr dne 12.8.2016, kdy jeho žádost byla odmítnuta. Score žalovaného nelze vypočítat: příliš nové skórování (14).Z informací o spotřebitelském úvěru ze dne 16.12.2016 má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s bankou smlouvu o kontokorentním úvěru v celkové výši 150.000,- Kč Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr průběžným vkladem v jakékoliv výši. Úroky budou splatné měsíčně vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce. Celková částka splatná spotřebitelem činí 156.750,- Kč. Výpůjční úroková sazba je variabilní. RPSN činí 19,87 %.Upomínkou ze dne 21.6.2022 banka upozornila žalovaného, že dosud neuhradil částku nepovoleného debetního zůstatku ve výši 2.147,16 Kč a vyzvala jej k neprodlené úhradě.Výzvou k úhradě dlužné splátky po splatnosti ze dne 10.1.2023 banka, v souladu s ust. § 124 zák. č. 257/2016 Sb. sdělila žalovanému, že ke dni 10.1.2023 evidují na jeho účtu debetní zůstatek ve výši 19.877,11 Kč. V případě, že do 24.2.2023 neuhradí celou částku po splatnosti, může být úvěr prohlášen okamžitě za splatný.Dopisem ze dne 14.3.2023 má soud za prokázané, že banka z důvodu překročení povolené výše úvěrového rámce a marného uplynutí lhůty pro uhrazení splatné pohledávky banky prohlásila kontokorentní úvěr ve výši 150.000 za splatný ke dni 16.3.2023 s tím, že s účinností ke dni 4.4.2023 odstupuje od smlouvy. Celková dlužná částka činí 175.345,62 Kč a vyzvala jej uhradit tuto částku do 4.4.2023.Předžalobní výzvou ze dne 4.10.2023 vyzval právní zástupce žalobce žalovaného k úhradě dluhu ve výši 176.883,56 Kč do 7 dnů od doručení výzvy.Z výpisu žalobce (č. l. 31 – 34) soud zjistil, že zaúčtované transakce za dobu trvání smluvního vztahu, které představují debetní úroky, sankční úroky a poplatky (navyšující debetní zůstatek) činí celkem 169.709,26 Kč.Soud proto za nesporný považuje tento skutkový stav:Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce výše uvedenou smlouvu o kontokorentním úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky až do úvěrového rámce 150.000,- Kč, které se žalovaný zavázal splácet. Žalovaný poskytnuté finanční prostředky čerpal. Protože žalovaný neplnil podmínky uzavřené smlouvy řádně a včas, právní předchůdce žalobce v souladu s uzavřenou smlouvou dopisem ze dne 14.3.2023 od smlouvy odstoupil a zesplatnil celý dluh najednou ke dni 16.3.2023. Právní předchůdce žalobce požadoval uhradit po žalovaném celkem částku 175.345,62 Kč. Pohledávka za žalovaným z předmětného úvěru byla postoupena na společnost , právnická osoba, . a následně na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno.Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.K výkladu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (OPR-Finance s.r.o. v. GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je tak nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti.Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne 26.2.2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LSP. Ústavní soud tak dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy je dlužník v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.V projednávané věci uzavíral právní předchůdce žalobce s žalovanou úvěrovou smlouvu jakožto poskytovatel úvěru v rámci své podnikatelské činnosti, měl tedy postavení věřitele ve smyslu § 3 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná ji uzavírala jako fyzická osoba, která přitom nejednala v rámci své podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu povolání, a tedy jako spotřebitel. Nejedná se o úvěr, který by naplňoval znaky vymezené v § 4 zákona o spotřebitelském úvěru a byl tak vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru. Předmětný úvěr je proto třeba posuzovat jako úvěr spotřebitelský.Soud se proto zabýval otázkou platnosti smlouvy ve smyslu výše uvedených § 86, 87 zákona o spotřebitelském úvěru, ve které se ukládá věřiteli povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele a poskytnout mu úvěr jen tehdy, pokud po takovém posouzení bude zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Zákon o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí (na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů). Posouzení úvěruschopnosti nespočívá jen v prostém formalistickém zjištění příjmů a poměrů dlužníka, ale i v odpovědném posouzení jeho schopnosti případný dluh splácet, a to z důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splacení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Schopnost žalovaného splácet nebyla právním předchůdcem žalobce posouzena řádně. Banka sice vycházela z výpisů z účtů za poměrně dlouhé období (období jednoho roku), kdy z výpisů vyplývá, že žalovaný měl stálý měsíční příjem. Z výpisů však není možné určit jaké byly výdaje žalovaného, kdy sám žalobce uvedl, že u výběrů není zřejmé, zda u žalovaného jde o výdaje či investice. Banka proto posuzovala výdaje žalovaného prostřednictvím statistické metody, kdy životní výdaje žalovaného určila (výdaje pro domácnost za rok 2017 vydané ČSÚ) ve výši 11.792,- Kč. Není však uvedeno, na jakém základě stanovila měsíční výdaje v této výši. Žalobce netvrdí a z žádného dokladu nevyplývají informace o osobních a majetkových poměrech žalovaného a ani není uvedeno, že by žalovaný své osobní a majetkové informace někde uváděl. Soud má za to, že pro posouzení výdajů je potřeba sdělit základní informace týkající se osobních a majetkových poměrů, zda je žalovaný ženatý či svobodný, jaké má dosažené vzdělání, zda má či nemá vyživovací povinnost, zda je zaměstnán, případně zaměstnavatel (na dobu určitou či neurčitou), způsob bydlení, zda bydlí ve vlastním či nájmu. Teprve na základě těchto informací lze přistoupit ke stanovení výdajů dle statistické metody. Žádnou z těchto informací banka nezjišťovala a nejsou ani uvedeny v žádosti o poskytnutí úvěru. Nelze proto určit na základě jakých skutečností pak banka stanovila částku na výdaje žalovaného dle tabulky ČSU. Banka tak dostatečně nezjišťovala osobní a majetkové poměry žalovaného a použitá statistická metoda tak nebyla dostatečná pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně prověřil jeho schopnost poskytnutý úvěr spolu s úroky splácet, kdy vycházel u výdajové stránky pouze ze statistické metody, aniž by zjišťoval osobní a majetkové poměry žalovaného. Ze strany právního předchůdce žalobce tak došlo k porušení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele.Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 o. z. je zde pak prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně, a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu, v jaké situaci a s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší. Ústavní soud pak ve své judikatuře (srovnej nález sp. zn. I. ÚS 199/11 a sp. zn. III. 4048/12) dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům – tedy zejména nebankovním společnostem poskytujícím úvěry spotřebitelům – které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce jako poskytovatel úvěru nedostál odborné péči náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst.1 o. z., neplatná a k této neplatnosti přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.).Podle ustanovení § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.Podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.V řízení bylo z tvrzení žalobce prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 150.000,- Kč (v rozsahu úvěrového rámce). Vzhledem k tomu, že uzavřená smlouva byla absolutně neplatná, nebyl žalovaný smluvně zavázán ke smluvním povinnostem, zejména k úhradě ve smlouvě uvedeného úroku, smluvní pokuty a dalších poplatků. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 150.000,- Kč, tím žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu), které byl žalovaný povinen podle § 2991 odst. 1 o.z. vydat. Z tvrzení a výpočtu žalobce vyplývá, že součet částek, které navyšují debetní zůstatek činí 169.709,26 Kč. Čistý debetní zůstatek tak činí 7.174,30 Kč. Soud proto žalovanému uložil povinnost vydat to, oč se bezdůvodně obohatil, tedy částku ve výši 7. 174,30 Kč a pro zbývající požadovanou částku a úroky žalobu zamítl.Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v občanském zákoníku určena doba splnění, je třeba vycházet z toho, že dlužník je povinen plnit bez zbytečného odkladu poté, co byl věřitelem k plnění vyzván (§ 1958 odst. 2 o. z.). V řízení nebylo prokázáno, kdy žalobce vyzval žalovaného k plnění, a proto soud u úroků z prodlení vycházel ze dne, kdy byla žalovanému doručena žaloba. Žaloba byla doručena dne 23.9.2024. Nárok se stal splatným 24.9.2024 a žalovaný se dostal do prodlení od 25.5.2024. Soud proto přiznal žalobci úroky z prodlení od 25.9.2024 v souladu s ust. nařízení vlády 351/2013Sb. a pro zbytek požadovaných úroků z prodlení žalobu zamítl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy měl-li účastník ve věci jen úspěch částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalobce požadoval zaplacení částky 176.883,56 Kč. Žalobce byl úspěšný pro částku 7.174,30 Kč a pro částku 169.709,26 Kč byla žaloba zamítnuta. Je tedy zřejmé, že žalovaný byl řízení úspěšný Dle obsahu spisu žalovanému žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSCV:2024:16.C.167.2024.1","publishedAt":"2025-02-26","decisionAt":"2024-12-13","caseNumber":{"senate":16,"registry":"C","index":167,"year":2024,"pageNumber":41},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Eva","lastName":"Pohorelcová","titlesAfter":"","function":"samosoudkyně"},"courtCode":"OSCV","caseResultType":["ZAMITNUTI","VYHOVENI"],"caseSubject":"zaplacení 176 883,56 Kč s příslušenstvím (úvěr)","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"46b","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"49","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"101","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["PRODLENI_VERITELE","NEPLATNOST_PRAVNIHO_JEDNANI","BEZDUVODNE_OBOHACENI","POSTOUPENI_POHLEDAVKY","SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}