{"uuid":"4fb296f0-fd30-431a-8c46-ca1a17a545e0","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokátky","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokátky","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 68 626 Kč s přísl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 055,62 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 055,62 Kč od 11. 9. 2025 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba se co do zbývající části zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 055,62 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 055,62 Kč od 11. 9. 2025 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do zbývající části zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 16. 9. 2025 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 39 624 Kč se zákonným úrokem z prodlení původně z částky 73 468 Kč od 30. 7. 2019 a dále pak vždy z částky ponížené o jednotlivé platby ze strany žalované až do zaplacení, dále pak pohledávku ve výši 29 002 Kč a dále pak úrok za poskytnutí úvěru ve výši 88,2 % ročně z částky odpovídající zbývající dlužné jistině úvěru od 30. 7. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento úrok za dobu od 30. 7. 2019 dosáhne částky 234 158 Kč. Žaloba je odůvodněna tím, že mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako klientem byla dne 30. 1. 2019 uzavřena smlouva o úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", na jejímž základě byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 60 000 Kč, a to dne 30. 1. 2019, kdy žalovaná se zavázala poskytnutý a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 134,21 % ročně splácet v 42 měsíčních splátkách ve výši 4 646 Kč splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem únor 2019. Celkem tedy částku 195 132 Kč. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladu a informací získaných od žalované a dále v databázích SOLUS a NRKI (nebankovní registr klientských informací). Žalovaná nesplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, když do data zesplatnění celého úvěru byla žalobkyní uhrazena částka 14 100 Kč. Jelikož žalovaná své povinnosti ze smlouvy porušila, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle článku 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč, když žalobkyni vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 499 Kč za prodlení žalované s každou splátkou delší než 30 dnů. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty u prodlení se zaplacením splátek č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" a č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", s nimiž se žalovaná ocitla v prodlení delší než 30 dnů, tedy 2 x 499 Kč. V důsledku prodlení žalované pak žalobkyni vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých z prodlení žalované dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 400 Kč, když žalobkyni vzniklo právo na náhradu ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení delším než 15 dnů, tedy u splátky č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" a 5, tedy 2 krát 200 Kč. Jelikož se žalovaná se zaplacením jednotlivých splátek ocitla v prodlení, vzniklo tak žalobkyni právo prohlásit celý úvěr za splatný, a to v souladu s článkem 6.3. Úvěr se tak stal splatným ke dni 28. 7. 2019. Podle bodu 6.4 se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny. Nová jistina tak představovala částku 71 070,65 Kč. Ve smlouvě bylo dále ujednáno pro případ prodlení žalované se zaplacením úvěru za každý den prodlení, tedy v tomto případě ode dne 30. 7. 2019, rovněž smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení, a to v souladu s článkem 6.5 smlouvy. Po zesplatnění celého úvěru pak žalovaná uhradila žalobkyni částku 33 844,38 Kč, celkem tak žalovaná uhradila žalobkyni částku 47 944,38 Kč. Žalobkyně tak požaduje po žalované zaplatit celkem částku 38 226,27 Kč, když k datu zesplatnění úvěru představovala nová jistina úvěru částku 72 070,65 Kč a odpovídala zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 59 237,69 Kč a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 12 832,96 Kč s příslušenstvím, dále pak smluvní pokutu dle bodu 6.1 smlouvy ve výši 998 Kč, náhradu nákladů dle bodu 6.2 smlouvy ve výši 400 Kč a dále pak smluvní pokutu dle článku 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z jistiny ode dne 30. 7. 2019 do zaplacení, v kapitalizované výši 29 002 Kč a dále úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 30. 7. 2019 do zaplacení, tj. původně z částky 59 237,69 Kč od 30. 7. 2019 a dále pak vždy poníženou o částečné platby ze strany žalované do zaplacení v nominální roční úrokové sazbě 88,2 % ročně. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes písemnou upomínku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud ve věci nařídil ústní jednání, které se konalo dne 12.1.2026, ke kterému se žalovaná ačkoli byla řádně a včas předvolána, nedostavila. Soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ve spojení s jeho akceptací má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" a to dne 30. 1. 2019, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 60 000 Kč, když tento úvěr byl žalované poskytnut dne 30. 1. 2019 a žalovaná se zavázala tento úvěr splácet s úroky z úvěru ve výši efektivní úrokové sazby 134,21 % ročně v 42 měsíčních splátkách ve výši 4 646 Kč splatných vždy ke každému 22. dni kalendářního měsíce. Celkem se tak žalovaná zavázala uhradit žalobkyni částku 195 132 Kč. Mezi účastníky dále bylo ve smlouvě o úvěru pod bodem 6.3 sjednáno právo žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty tak, jak je v žalobě tvrzeno. Dále bylo sjednáno zesplatnění úvěru, jakož i přirůstání splatných kapitalizovaných úroků z úvěru k jistině, a to v souladu s bodem 6.3 a 6.4 smlouvy o úvěru tak, jak je žalobkyní v žalobě tvrzeno. Z dokladu o vyplacení má soud za prokázané, že žalované byl úvěr ve výši 60 000 Kč vyplacen 30. 1. 2019. Z předsmluvního formuláře má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou vyrozuměla o podmínkách úvěru, kdy žalobkyně uvedla, že pro posouzení úvěru schopnosti žalované využila nahlédnutí do databáze SOLUS a dále Bankovního registru klientských informací. Z listiny označené jako hodnocení klienta má soud za prokázané, že v této listině je uveden pravidelný čistý měsíční příjem klienta 12 500 Kč, výdaje pak 3 410 Kč jako životní minimum, na bydlení částka 1 000 Kč, celkem tak žalovaná uvedla výdaje 4 910 Kč s rezervou 1 000 Kč. Z potvrzení zaměstnavatele má soud za prokázané, že příjem žalované byl za měsíc říjen až prosinec 17 046 Kč a od prosince 2018 pak 10 067 Kč, a to ve spojení s výplatním lístkem za měsíc prosinec 2018, s pracovní smlouvou ze dne 16. 1. 2018 ve spojení s dodatkem k pracovní smlouvě ze dne 23. 11. 2018. Z výzvy ze dne 23. 7. 2019 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou o zaplacení dlužné částky vyzývala, zároveň upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru. Z výzvy ze dne 24. 6. 2019 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou o zaplacení dlužné částky rovněž vyzývala. Z přípisu ze dne 28. 7. 2019 má soud za prokázané, že žalobkyně celý dluh zesplatnila a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky. Z výzvy ze dne 26. 8. 2025 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou před podáním žaloby o zaplacení dlužné částky vyzývala. Z vyjádření znalce má soud za prokázané, že znalec přepočítával výši efektivní úrokové sazby na úrokovou sazbu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Na vztah mezi účastníky dále dopadá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“). Podle ust. § 86 odst. 1 věty druhé z. s. ú., ve znění účinném od 1. 12. 2016, věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná, přičemž námitku neplatnosti může spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Podle rozsudku Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Shora citované ust. § 87 odst. 1 z. s. ú. svým jazykovým výkladem vede k závěru, že porušení povinnosti dle ust. § 87 odst. 1 věty druhé z. s. ú. vyvolává relativní neplatnost smlouvy, kterou musí dlužník namítnout a soud ji z vlastní povinnosti nezkoumá. Tento výklad je však v rozporu s evropským právem, jak konstatoval rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 OPR-Finance, kde uvedl, že „články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Z uvedeného jasně vyplývá, že je vlastní povinností soudu zabývat se otázkou, zda poskytovatel úvěru náležitě posoudil úvěruschopnost spotřebitele, a to i bez námitky dlužníka, a pokud poskytovatel úvěru této povinnosti nedostál, je povinností soudu z tohoto porušení dovodit následek stanovený vnitrostátním právem, tj. absolutní neplatnost smlouvy. Z výše uvedených důvodů proto soud tento závěr dovodil i v daném případě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Podle § 2991 odst. 1,2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že měla být mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru, a to dne 30. 1. 2019, na jejímž základě měl být žalované poskytnut úvěr ve výši 60 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet sjednaným způsobem. Žalobkyně v řízení tvrdila, že prověřovala úvěruschopnost žalované. Je pravdou, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně posoudila a ověřila úvěruschopnost žalované, když nahlédla do databáze SOLUS a databáze Nebankovního registru klientských informací, dále vycházela z informací poskytnutých jí žalovanou, jakož i z potvrzení zaměstnavatele a z výplatních pásek žalované. Nebylo však prokázáno, jakým způsobem ověřila výdaje žalované, kdy uváděla žalovaná např. výdaje spojené s bydlením 1 000 Kč měsíčně, když tento výdaj se jeví soudu jako velice nepravděpodobný. Po poučení, které se žalobkyni při ústním jednání ve smyslu § 118a odst. 1.3 o. s. ř. dostalo, žalobkyně žádné další důkazy na podporu svých tvrzení ohledně prověření a posouzení úvěruschopnosti žalované neoznačila a žalobkyně pak úvěr žalované poskytla v rozporu s ustanovením § 86, což má za následek neplatnost.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Nárok žalobkyně je nezbytné posoudit z titulu, nikoli smlouvy o úvěru ze dne 30. 1. 2019, nýbrž jakožto nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle ust. § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., Žalobkyně poskytla žalované finanční částku ve výši 60 000 Kč, když z této částky žalovaná před uhradila částku 47 944,38 Kč. Zbývá tak doplatit částka 12 055,62 Kč. V tomto rozsahu pak bylo žalobě vyhověno tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno, když s ohledem na prodlení žalované soud přiznal žalobkyni rovněž právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když počátek prodlení soud stanovil od 11. 9. 2025, tedy po uplynutí lhůty ve výzvě prokazatelně žalované odeslané dne 26. 8. 2025. Ve zbývající části pak byla žaloba zamítnuta tak, jak je pod výrokem II. tohoto rozsudku uvedeno.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Co se týče výroku o náhradě nákladů řízení, pak soud ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. podle poměru úspěchu a neúspěchu v řízení, kdy to byla žalovaná, která byla ve věci převážně úspěšná a měla by tak právo na přiznání práva na náhradu nákladů řízení, avšak z obsahu spisu soud nemá za prokázané, že by žalované náklady řízení vznikly, proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků toto právo nepřiznal.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. O lhůtách k plnění bylo rozhodováno v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a žalované byla ke splnění její povinnosti stanovena lhůta obecná 3 denní.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 16. 9. 2025 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 39 624 Kč se zákonným úrokem z prodlení původně z částky 73 468 Kč od 30. 7. 2019 a dále pak vždy z částky ponížené o jednotlivé platby ze strany žalované až do zaplacení, dále pak pohledávku ve výši 29 002 Kč a dále pak úrok za poskytnutí úvěru ve výši 88,2 % ročně z částky odpovídající zbývající dlužné jistině úvěru od 30. 7. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento úrok za dobu od 30. 7. 2019 dosáhne částky 234 158 Kč. Žaloba je odůvodněna tím, že mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako klientem byla dne 30. 1. 2019 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 60 000 Kč, a to dne 30. 1. 2019, kdy žalovaná se zavázala poskytnutý a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 134,21 % ročně splácet v 42 měsíčních splátkách ve výši 4 646 Kč splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem únor 2019. Celkem tedy částku 195 132 Kč. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladu a informací získaných od žalované a dále v databázích SOLUS a NRKI (nebankovní registr klientských informací). Žalovaná nesplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, když do data zesplatnění celého úvěru byla žalobkyní uhrazena částka 14 100 Kč. Jelikož žalovaná své povinnosti ze smlouvy porušila, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle článku 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč, když žalobkyni vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 499 Kč za prodlení žalované s každou splátkou delší než 30 dnů. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty u prodlení se zaplacením splátek č. , hodnota,  a č. , hodnota, , s nimiž se žalovaná ocitla v prodlení delší než 30 dnů, tedy 2 x 499 Kč. V důsledku prodlení žalované pak žalobkyni vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých z prodlení žalované dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 400 Kč, když žalobkyni vzniklo právo na náhradu ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení delším než 15 dnů, tedy u splátky č. , hodnota,  a 5, tedy 2 krát 200 Kč. Jelikož se žalovaná se zaplacením jednotlivých splátek ocitla v prodlení, vzniklo tak žalobkyni právo prohlásit celý úvěr za splatný, a to v souladu s článkem 6.3. Úvěr se tak stal splatným ke dni 28. 7. 2019. Podle bodu 6.4 se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny. Nová jistina tak představovala částku 71 070,65 Kč. Ve smlouvě bylo dále ujednáno pro případ prodlení žalované se zaplacením úvěru za každý den prodlení, tedy v tomto případě ode dne 30. 7. 2019, rovněž smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení, a to v souladu s článkem 6.5 smlouvy. Po zesplatnění celého úvěru pak žalovaná uhradila žalobkyni částku 33 844,38 Kč, celkem tak žalovaná uhradila žalobkyni částku 47 944,38 Kč. Žalobkyně tak požaduje po žalované zaplatit celkem částku 38 226,27 Kč, když k datu zesplatnění úvěru představovala nová jistina úvěru částku 72 070,65 Kč a odpovídala zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 59 237,69 Kč a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 12 832,96 Kč s příslušenstvím, dále pak smluvní pokutu dle bodu 6.1 smlouvy ve výši 998 Kč, náhradu nákladů dle bodu 6.2 smlouvy ve výši 400 Kč a dále pak smluvní pokutu dle článku 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z jistiny ode dne 30. 7. 2019 do zaplacení, v kapitalizované výši 29 002 Kč a dále úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 30. 7. 2019 do zaplacení, tj. původně z částky 59 237,69 Kč od 30. 7. 2019 a dále pak vždy poníženou o částečné platby ze strany žalované do zaplacení v nominální roční úrokové sazbě 88,2 % ročně. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes písemnou upomínku.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci nařídil ústní jednání, které se konalo dne 12.1.2026, ke kterému se žalovaná ačkoli byla řádně a včas předvolána, nedostavila. Soud tedy postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.4. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ve spojení s jeho akceptací má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota,  a to dne 30. 1. 2019, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 60 000 Kč, když tento úvěr byl žalované poskytnut dne 30. 1. 2019 a žalovaná se zavázala tento úvěr splácet s úroky z úvěru ve výši efektivní úrokové sazby 134,21 % ročně v 42 měsíčních splátkách ve výši 4 646 Kč splatných vždy ke každému 22. dni kalendářního měsíce. Celkem se tak žalovaná zavázala uhradit žalobkyni částku 195 132 Kč. Mezi účastníky dále bylo ve smlouvě o úvěru pod bodem 6.3 sjednáno právo žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty tak, jak je v žalobě tvrzeno. Dále bylo sjednáno zesplatnění úvěru, jakož i přirůstání splatných kapitalizovaných úroků z úvěru k jistině, a to v souladu s bodem 6.3 a 6.4 smlouvy o úvěru tak, jak je žalobkyní v žalobě tvrzeno. Z dokladu o vyplacení má soud za prokázané, že žalované byl úvěr ve výši 60 000 Kč vyplacen 30. 1. 2019. Z předsmluvního formuláře má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou vyrozuměla o podmínkách úvěru, kdy žalobkyně uvedla, že pro posouzení úvěru schopnosti žalované využila nahlédnutí do databáze SOLUS a dále Bankovního registru klientských informací. Z listiny označené jako hodnocení klienta má soud za prokázané, že v této listině je uveden pravidelný čistý měsíční příjem klienta 12 500 Kč, výdaje pak 3 410 Kč jako životní minimum, na bydlení částka 1 000 Kč, celkem tak žalovaná uvedla výdaje 4 910 Kč s rezervou 1 000 Kč. Z potvrzení zaměstnavatele má soud za prokázané, že příjem žalované byl za měsíc říjen až prosinec 17 046 Kč a od prosince 2018 pak 10 067 Kč, a to ve spojení s výplatním lístkem za měsíc prosinec 2018, s pracovní smlouvou ze dne 16. 1. 2018 ve spojení s dodatkem k pracovní smlouvě ze dne 23. 11. 2018. Z výzvy ze dne 23. 7. 2019 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou o zaplacení dlužné částky vyzývala, zároveň upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru. Z výzvy ze dne 24. 6. 2019 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou o zaplacení dlužné částky rovněž vyzývala. Z přípisu ze dne 28. 7. 2019 má soud za prokázané, že žalobkyně celý dluh zesplatnila a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky. Z výzvy ze dne 26. 8. 2025 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou před podáním žaloby o zaplacení dlužné částky vyzývala. Z vyjádření znalce má soud za prokázané, že znalec přepočítával výši efektivní úrokové sazby na úrokovou sazbu.5. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Na vztah mezi účastníky dále dopadá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“). Podle ust. § 86 odst. 1 věty druhé z. s. ú., ve znění účinném od 1. 12. 2016, věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná, přičemž námitku neplatnosti může spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.6. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Podle rozsudku Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. , spisová značka, , věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.7. Shora citované ust. § 87 odst. 1 z. s. ú. svým jazykovým výkladem vede k závěru, že porušení povinnosti dle ust. § 87 odst. 1 věty druhé z. s. ú. vyvolává relativní neplatnost smlouvy, kterou musí dlužník namítnout a soud ji z vlastní povinnosti nezkoumá. Tento výklad je však v rozporu s evropským právem, jak konstatoval rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 OPR-Finance, kde uvedl, že „články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Z uvedeného jasně vyplývá, že je vlastní povinností soudu zabývat se otázkou, zda poskytovatel úvěru náležitě posoudil úvěruschopnost spotřebitele, a to i bez námitky dlužníka, a pokud poskytovatel úvěru této povinnosti nedostál, je povinností soudu z tohoto porušení dovodit následek stanovený vnitrostátním právem, tj. absolutní neplatnost smlouvy. Z výše uvedených důvodů proto soud tento závěr dovodil i v daném případě.8. Podle § 2991 odst. 1,2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že měla být mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru, a to dne 30. 1. 2019, na jejímž základě měl být žalované poskytnut úvěr ve výši 60 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet sjednaným způsobem. Žalobkyně v řízení tvrdila, že prověřovala úvěruschopnost žalované. Je pravdou, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně posoudila a ověřila úvěruschopnost žalované, když nahlédla do databáze SOLUS a databáze Nebankovního registru klientských informací, dále vycházela z informací poskytnutých jí žalovanou, jakož i z potvrzení zaměstnavatele a z výplatních pásek žalované. Nebylo však prokázáno, jakým způsobem ověřila výdaje žalované, kdy uváděla žalovaná např. výdaje spojené s bydlením 1 000 Kč měsíčně, když tento výdaj se jeví soudu jako velice nepravděpodobný. Po poučení, které se žalobkyni při ústním jednání ve smyslu § 118a odst. 1.3 o. s. ř. dostalo, žalobkyně žádné další důkazy na podporu svých tvrzení ohledně prověření a posouzení úvěruschopnosti žalované neoznačila a žalobkyně pak úvěr žalované poskytla v rozporu s ustanovením § 86, což má za následek neplatnost.10. Nárok žalobkyně je nezbytné posoudit z titulu, nikoli smlouvy o úvěru ze dne 30. 1. 2019, nýbrž jakožto nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle ust. § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., Žalobkyně poskytla žalované finanční částku ve výši 60 000 Kč, když z této částky žalovaná před uhradila částku 47 944,38 Kč. Zbývá tak doplatit částka 12 055,62 Kč. V tomto rozsahu pak bylo žalobě vyhověno tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno, když s ohledem na prodlení žalované soud přiznal žalobkyni rovněž právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když počátek prodlení soud stanovil od 11. 9. 2025, tedy po uplynutí lhůty ve výzvě prokazatelně žalované odeslané dne 26. 8. 2025. Ve zbývající části pak byla žaloba zamítnuta tak, jak je pod výrokem II. tohoto rozsudku uvedeno.11. Co se týče výroku o náhradě nákladů řízení, pak soud ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. podle poměru úspěchu a neúspěchu v řízení, kdy to byla žalovaná, která byla ve věci převážně úspěšná a měla by tak právo na přiznání práva na náhradu nákladů řízení, avšak z obsahu spisu soud nemá za prokázané, že by žalované náklady řízení vznikly, proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků toto právo nepřiznal.12. O lhůtách k plnění bylo rozhodováno v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a žalované byla ke splnění její povinnosti stanovena lhůta obecná 3 denní.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku je přípustné podat odvolání, a to ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu zdejšího.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí bude ukládat vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat svého práva návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem u soudního exekutora.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSPM:2026:31.C.285.2025.60","publishedAt":"2026-03-17","decisionAt":"2026-01-12","caseNumber":{"senate":31,"registry":"C","index":285,"year":2025,"pageNumber":60},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Monika","lastName":"Mlíčková","titlesAfter":"","function":"samosoudkyně"},"courtCode":"OSPM","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"Návrh na vydání platebního rozkazu pro částku 68 626,- Kč s přísl.","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"2","lexNumber":351,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_NARIZENI_VLADY"},{"paragraphNumber":"101","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAHRADA_NAKLADU","SMLOUVA_PRACOVNI","BEZDUVODNE_OBOHACENI","NEPLATNOST_SMLOUVY","DOKAZOVANI","LHUTY","NASLEDEK","SMLOUVA_O_UVERU","NAKLADY_RIZENI"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}