{"uuid":"4fb892d4-116e-4f44-8da8-60dd87663e4d","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Simetem ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO zainteresované společnosti 0/0","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa zainteresované společnosti 0/0","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno zainteresované osoby 0/0","anonStyle":"ANON"},{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození zainteresované osoby 0/0","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa zainteresované osoby 0/0","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"pro zaplacení 4 616 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žaloba o 4 614 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 4 614 Kč od 15. 7. 2022 do zaplacení se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Sokolově soudní poplatek ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, a to na účet č. 3703-126391/0710, VS 1611024324.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žaloba o 4 614 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 4 614 Kč od 15. 7. 2022 do zaplacení se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Sokolově soudní poplatek ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, a to na účet č. 3703-126391/0710, VS 1611024324.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 4 614 Kč s příslušenstvím vymezeným jako úrok z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 08.07.2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že: „Žalovaný s žalobcem uzavřel dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" smlouvu o úvěru ve výši 21 816,00 Kč (skládající se z půjčené částky 12 000,00 Kč a souhrnného poplatku 9 816,00 Kč), podle které měl splácet týdně 364,00 Kč, a to tak, že první splátka měla být uhrazena do sedmi dnů od podpisu smlouvy a každá další splátka vždy do sedmého dne od předchozí splátky. Zaplacená částka 17 200,00 Kč se započetla na nejprve a) na úhradu nákladů na soudní či mimosoudní vymáhání dlužné částky, b) dále na úhradu sjednaných a vyměřených smluvních pokut, c) dále na úhradu poplatků za prodlení se splácením Úvěru, d) dále na úhradu poplatku za zpracování a doručení Úvěru, e) dále na úhradu poplatku za hotovostní inkaso splátek Úvěru, f) dále na úhradu následujících položek: (I.) na jistinu Úvěru dílem ve výši 83,47 %, (II.) na úrok za poskytnutí Úvěru dílem ve výši 16,53 %.– odst. 4. čl. Splácení úvěru Smluvních podmínek Smlouvy. Poplatek za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek, je tvořen zejména odměnou obchodního zástupce za hotovostní výběr týdenních splátek v místě bydliště žalovaného, dále nákladů na jízdy s tím spojené, dále na administrativní zpracování úvěru, zavedení do systému účtování, dále tisk a zhotovení dokumentů potřebných Smlouvy, atd. Nejedná se o sjednaný úrok, jedná se o poplatek za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek. V případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění vůbec, se dle smluvních podmínek smlouvy o úvěru (konkrétně čl. \"Následky porušení povinnosti Klienta\") stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný, a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Podle platební historie, kterou žalobce předkládá jako důkaz, je zřejmé že žalovaný splácel nepravidelně, takže žalobce mohl v daném případě postupovat tak, že uhrazenou částku žalovaným ve výši 17 200,00 Kč, vydělí předepsanou týdenní splátkou 364,00 Kč a vypočte tak, kdy se žalovaný skutečně dostal do prodlení, pokud by splácel tuto částku v předepsaných týdenních splátkách. Splatnost pohledávky žalobce by podle tohoto klíče nastala již mnohem dříve. Žalobce ovšem ve své žalobě požaduje zákonný úrok z prodlení pouze od doby předepsané splatností smlouvy, tedy žalobce nechal uplynout celou lhůtu k zaplacení úvěru a jako datum splatnosti určuje na 14.07.2022 a datum prodlení ke dni 15.07.2022.“.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, žádné ze shora citovaných žalobních tvrzení za nesporné tudíž neprohlásila, a soud tak skutkový stav věci zjišťoval pouze na základě důkazů předložených žalobkyní.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Ke stavu věci soud zjistil, že dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalobkyně prostřednictvím svého zástupce a žalovaná uzavřely smlouvu označenou jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované v hotovosti při podpisu smlouvy spotřebitelský úvěr 12 000 Kč. Doba trvání spotřebitelského úvěru byla sjednána na 60 týdnů, a žalovaná měla uvedenou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 2 376 Kč, poplatkem za zpracování a doručení úvěru 3 600 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 840 Kč, tedy celkem 21 816 Kč s tím, že zápůjční úroková sazba byla vyjádřena 70,89 % ročně. Úvěr měl být splácen ve zmíněných 60 týdenních splátkách po 363 Kč, a to v hotovosti k rukám osoby určené žalobkyní. Datum první splátky byl stanoven na 28. 5. 2021 a úhrada každé další splátky 7 dní po datu splatnosti předchozí splátky. Za součást uvedené smlouvy byly stanoveny Smluvní podmínky a smlouva dále obsahovala prohlášení žalované, že veškeré informace, údaje a podklady, které žalobkyni poskytla, jsou úplně a pravdivé a že nic nezamlčela a dále žalovaná v uvedené smlouvě podepsala prohlášení, že smlouva byla uzavřena podle jeho vážné a svobodné vůle, a nikoliv v tísni, pod nátlakem nebo hrozbou či za nápadně nevýhodných podmínek, a že jí byla poskytnuta dostatečná doba na rozmyšlenou pro nezávislou konzultaci s třetími osobami. Žalovaná zároveň podepsala formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, a to v den podpisu smlouvy, z něhož vyplývá, že tzv. roční procentní sazba nákladů (RPSN) v daném případě činila 212,77. Soud dále zjistil, že zmíněná smlouva o spotřebitelském úvěru byla vyplněna do formuláře žalující společnosti, v němž byly vyplněny rubriky týkající se personálií žalované a dále výše úvěru a smluvených poplatků a úroků a výše týdenních splátek. Ve zbývající části se tedy jednalo o formulářovou smlouvu. Z žalobkyní předložených informací k uvedené smlouvě o spotřebitelském úvěru vyplývá, že byť nebylo řádně spláceno smluveným způsobem dle uvedené smlouvy, eviduje žalobkyně úhrady od žalované v celkové výši 17 200 Kč. Uvedený záznam je obsažen v dokumentu označeném jako Informace o smlouvě: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", který dále obsahuje předpokládané splátky úvěru, které nebyly uhrazeny. Soud dále zjistil, že se žalobkyně obrátila na žalovanou prostřednictvím svého advokáta s předžalobní výzvou z 17. 10. 2023, v níž bylo uvedeno, že při kontrole uhrazených a neuhrazených splátek k uvedené smlouvě ze dne 13. 5. 2022 bylo zjištěno, že ke dni 17. 10. 2022 dluží žalovaná po splatnosti částku 4 616 Kč, a byla vyzvána k její úhradě s tím, že pokud se tak nestane do 14 dnů od doručení upomínky, bude žalobkyně nucena domáhat se svých nároků v souladu s právním řádem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Po zhodnocení uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou nevznikl uzavřením shora označené smlouvy zamýšlený závazek v podobě smlouvy o úvěru podle ust. § 2395 obč. zák. účinného, dle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Jednání žalobkyně soud považuje za neplatné, neboť se podle ust. § 580 obč. zák. příčí dobrým mravům. Uvedený rozpor soud v daném případě shledává v části ujednání týkající se plnění nad rámec poskytnutých peněžních prostředků. Soud totiž ujednání o poplatcích vedle sjednaného úroku ve výši 2 376 Kč považuje za ustanovení smlouvy, které obchází standardní a spravedlivé ujednání o ceně poskytnutých peněžních prostředků. Ujednání o úroku ve výši 2 376 Kč je doplněno o poplatek za činnost v podobě zpracování a doručení úvěru a dále o poplatek za hotovostní inkaso splátek, tj. za službu, jejíž poskytnutí v žalobě žalobkyně ani netvrdila, natož prokázala. Uvedené poplatky ve smlouvě adhezního charakteru, tj. ve smlouvě, o jejímž obsahu nemohla žalovaná vyjednávat, považuje soud pouze za zastření skutečného účelu sjednaných poplatků. Činnost, za níž žalobkyně poplatky požaduje, je činností, která je výhodná rovněž pro žalobkyni samotnou, a kterou žalobkyně jako věřitel musí z logiky věci vykonat, aby mohla peněžní prostředky poskytnout a přijmout splátky. Pokud žalobkyně tuto činnost vymezila jako nějakou zvláštní placenou službu, jedná se o obcházení zákona ve snaze zakrýt skutečný účel uvedeného plnění, tj. navýšení platební povinnosti žalované. Veškeré platební povinnosti nad rámec vrácení jistiny, a to s přihlédnutím k neprokázání poskytnutí služeb hotovostního inkasa, tak soud s ohledem na absenci dalších skutkových tvrzení považuje za úplatu za poskytnuté peněžní prostředky, která ve svém důsledku způsobuje zmíněný rozpor s dobrými mravy. Soud odkazuje v daném případě na rozsudek Nejvyššího soudu ve věci 21 Cdo 1484/2004, v němž je vyřčen právní názor, že za přiměřený úrok je možné považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytnutého bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o půjčce, resp. zápůjčce. V daném případě má soud za to, že lze pro tyto účely použít údaj o tzv. roční procentní sazbě nákladů, která sice není shodná s výší úrokové sazby, avšak případný rozdíl by byl dán pouze časovou hodnotou peněz. V době uzavření smlouvy, tj. v květnu roku 2021 byla podle údajů dostupných na internetových stránkách ČNB (www.cnb.cz) roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů v tomto období na úrovni 7,66, což znamená, že RPSN v dané smlouvě o zápůjčce celorepublikový průměr přesahovala více než 27 x. S ohledem na uvedené závěry o neplatnosti smlouvy je nutno na poskytnuté peněžní prostředky nahlížet jako na bezdůvodné obohacení podle ust. § 2991 odst. 1, obč. zák., kterého se žalované na úkor žalobkyně dostalo. Soud má totiž dále za to, že v duchu zmíněného rozhodnutí NS ve věci 21 Cdo 1484/2004 ujednání o platbách nad rámec poskytnuté jistiny nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť v případě daného úvěru bylo záměrem žalobkyně získat z poskytnutí peněžních prostředků určitý výnos, a úvěr je dle shora uvedené zákonné definice spojen s povinností platit úroky. Smlouva je tak neplatná jako celek. Právní závěry vyplývající z rozhodnutí NS sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 byly zopakovány v rozhodnutí NS 33 Odo 236/2005, a žalobkyně jako poskytovatel spotřebitelských úvěru tak měl ustálenou judikaturu v tomto směru vzít v rámci svého podnikání v úvahu. Neučinila tak, a po svých dlužnících tudíž požadovala plnění v rozporu s právním řádem. Přestože žalovaná neměla povinnost peněžní prostředky vrátit způsobem sjednaným ve smlouvě, měla s ohledem na její neplatnost poskytnuté peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč vrátit z titulu zmíněného bezdůvodného obohacení, neboť dle ust. § 2991 obč. zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Soud zjistil, že žalovaná již uhradila 17 200 Kč, tedy více než představuje zmíněné bezdůvodné obohacení. Při stanovení výše bezdůvodného obohacení v rámci spravedlivého uspořádání vztahů účastníků zohlednil zmíněnou částečnou úhradu, kterou žalobkyně podle názoru soudu eviduje pouze jako domnělé splátky úvěru. Soud tedy žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť žalovaná žalobkyni s ohledem na výši poskytnutého plnění nedluží ani úroky z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. úrok z prodlení dle ust. § 1970 obč. zák, který by v daném případě počal od splatnosti, kterou by soud určil podle ust. § 1958 odst. 2 obč. zák., dle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned, a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení je totiž pohledávkou splatnou na výzvu, neboť den splatnosti nebyl dosud smluven. Za řádnou výzvu k plnění považuje soud v daném případě předžalobní upomínku ze dne 17. 10. 2023, o níž soud nepochybuje, že týž den byla podána k poštovní přepravě, jak je zřejmé z žalobkyní předloženého podacího archu, a za využití domněnky stanovené v ust. § 573 obč. zák. vychází soud z toho, že tato výzva došla žalované třetí pracovní den po odeslání, v daném případě tedy dne 20. 10. 2023, a žalovaná by tedy měla plnit den následující, a v prodlení by tak byla od 22. 10. 2023, a úrok z prodlení je tak již s ohledem na platbu žalované vyrovnán, neboť platby žalované v souhrnné výši 17 200 Kč byly dle žalobkyní předložené evidence, tj. dokumentu označeném jako Informace o smlouvě: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" uhrazeny před datem vzniku prodlení. Soud tak žalobu jako nedůvodnou zamítnul.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení odůvodní ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., na základě kterého by měla právo na náhradu nákladů řízení žalovaná jako úspěšný účastník sporu. Žalované však v souvislosti s tímto řízením žádný náklady nevznikly, a soud o nich rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na jejich náhradu nemá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. K odůvodnění povinnosti pod výrokem III tohoto rozsudku soud uvádí, že žalobkyně své požadavky vůči žalované uplatnila prostřednictvím návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Jelikož soud v dané věci požadovaný elektronický platební rozkaz nevydal, doměřil žalobkyni soudní poplatek postupem upraveným v položce 2, bodu 2 Sazebníku soudních poplatků tvořícího přílohu zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Soudní poplatek za žalobu činí podle položky č. 1, bodu 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč, žalobkyně jako poplatník na tomto poplatku dosud zaplatila 400 Kč, a zbývá tak doplatit ve výroku III tohoto rozsudku uvedenou částku 600 Kč. K důvodu nevydání elektronického platebního rozkazu soud uvádí, že podle rozvrhu práce zdejšího soudu příslušná vyšší soudní úřednice platební rozkaz nevydala s ohledem na pochybností stran důvodnosti všech požadovaných plnění, a tedy potřebnosti tyto požadavky věcně projednat, a to především z hlediska jejich přiměřenosti, tedy že není možné jen na základě skutkových tvrzení vyhovět požadavku žalobkyně, a bez dalšího vydat požadovaný elektronický platební rozkaz. Oprávněnost tohoto postupu je zjevná rovněž s ohledem na výsledek sporu, kdy byla žaloba zamítnuta, a doměření soudního poplatku je tak důvodné i z tohoto pohledu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř., dle kterého určil k plnění uložené povinnosti zákonem stanovenou třídenní lhůtu, neboť neshledal důvody pro stanovení lhůty příznivější.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 4 614 Kč s příslušenstvím vymezeným jako úrok z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 08.07.2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že: „Žalovaný s žalobcem uzavřel dne , datum,  smlouvu o úvěru ve výši 21 816,00 Kč (skládající se z půjčené částky 12 000,00 Kč a souhrnného poplatku 9 816,00 Kč), podle které měl splácet týdně 364,00 Kč, a to tak, že první splátka měla být uhrazena do sedmi dnů od podpisu smlouvy a každá další splátka vždy do sedmého dne od předchozí splátky. Zaplacená částka 17 200,00 Kč se započetla na nejprve a) na úhradu nákladů na soudní či mimosoudní vymáhání dlužné částky, b) dále na úhradu sjednaných a vyměřených smluvních pokut, c) dále na úhradu poplatků za prodlení se splácením Úvěru, d) dále na úhradu poplatku za zpracování a doručení Úvěru, e) dále na úhradu poplatku za hotovostní inkaso splátek Úvěru, f) dále na úhradu následujících položek: (I.) na jistinu Úvěru dílem ve výši 83,47 %, (II.) na úrok za poskytnutí Úvěru dílem ve výši 16,53 %.– odst. 4. čl. Splácení úvěru Smluvních podmínek Smlouvy. Poplatek za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek, je tvořen zejména odměnou obchodního zástupce za hotovostní výběr týdenních splátek v místě bydliště žalovaného, dále nákladů na jízdy s tím spojené, dále na administrativní zpracování úvěru, zavedení do systému účtování, dále tisk a zhotovení dokumentů potřebných Smlouvy, atd. Nejedná se o sjednaný úrok, jedná se o poplatek za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek. V případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění vůbec, se dle smluvních podmínek smlouvy o úvěru (konkrétně čl. \"Následky porušení povinnosti Klienta\") stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný, a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Podle platební historie, kterou žalobce předkládá jako důkaz, je zřejmé že žalovaný splácel nepravidelně, takže žalobce mohl v daném případě postupovat tak, že uhrazenou částku žalovaným ve výši 17 200,00 Kč, vydělí předepsanou týdenní splátkou 364,00 Kč a vypočte tak, kdy se žalovaný skutečně dostal do prodlení, pokud by splácel tuto částku v předepsaných týdenních splátkách. Splatnost pohledávky žalobce by podle tohoto klíče nastala již mnohem dříve. Žalobce ovšem ve své žalobě požaduje zákonný úrok z prodlení pouze od doby předepsané splatností smlouvy, tedy žalobce nechal uplynout celou lhůtu k zaplacení úvěru a jako datum splatnosti určuje na 14.07.2022 a datum prodlení ke dni 15.07.2022.“.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, žádné ze shora citovaných žalobních tvrzení za nesporné tudíž neprohlásila, a soud tak skutkový stav věci zjišťoval pouze na základě důkazů předložených žalobkyní.3. Ke stavu věci soud zjistil, že dne , datum,  žalobkyně prostřednictvím svého zástupce a žalovaná uzavřely smlouvu označenou jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované v hotovosti při podpisu smlouvy spotřebitelský úvěr 12 000 Kč. Doba trvání spotřebitelského úvěru byla sjednána na 60 týdnů, a žalovaná měla uvedenou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 2 376 Kč, poplatkem za zpracování a doručení úvěru 3 600 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 840 Kč, tedy celkem 21 816 Kč s tím, že zápůjční úroková sazba byla vyjádřena 70,89 % ročně. Úvěr měl být splácen ve zmíněných 60 týdenních splátkách po 363 Kč, a to v hotovosti k rukám osoby určené žalobkyní. Datum první splátky byl stanoven na 28. 5. 2021 a úhrada každé další splátky 7 dní po datu splatnosti předchozí splátky. Za součást uvedené smlouvy byly stanoveny Smluvní podmínky a smlouva dále obsahovala prohlášení žalované, že veškeré informace, údaje a podklady, které žalobkyni poskytla, jsou úplně a pravdivé a že nic nezamlčela a dále žalovaná v uvedené smlouvě podepsala prohlášení, že smlouva byla uzavřena podle jeho vážné a svobodné vůle, a nikoliv v tísni, pod nátlakem nebo hrozbou či za nápadně nevýhodných podmínek, a že jí byla poskytnuta dostatečná doba na rozmyšlenou pro nezávislou konzultaci s třetími osobami. Žalovaná zároveň podepsala formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, a to v den podpisu smlouvy, z něhož vyplývá, že tzv. roční procentní sazba nákladů (RPSN) v daném případě činila 212,77. Soud dále zjistil, že zmíněná smlouva o spotřebitelském úvěru byla vyplněna do formuláře žalující společnosti, v němž byly vyplněny rubriky týkající se personálií žalované a dále výše úvěru a smluvených poplatků a úroků a výše týdenních splátek. Ve zbývající části se tedy jednalo o formulářovou smlouvu. Z žalobkyní předložených informací k uvedené smlouvě o spotřebitelském úvěru vyplývá, že byť nebylo řádně spláceno smluveným způsobem dle uvedené smlouvy, eviduje žalobkyně úhrady od žalované v celkové výši 17 200 Kč. Uvedený záznam je obsažen v dokumentu označeném jako Informace o smlouvě: , číslo, , který dále obsahuje předpokládané splátky úvěru, které nebyly uhrazeny. Soud dále zjistil, že se žalobkyně obrátila na žalovanou prostřednictvím svého advokáta s předžalobní výzvou z 17. 10. 2023, v níž bylo uvedeno, že při kontrole uhrazených a neuhrazených splátek k uvedené smlouvě ze dne 13. 5. 2022 bylo zjištěno, že ke dni 17. 10. 2022 dluží žalovaná po splatnosti částku 4 616 Kč, a byla vyzvána k její úhradě s tím, že pokud se tak nestane do 14 dnů od doručení upomínky, bude žalobkyně nucena domáhat se svých nároků v souladu s právním řádem.4. Po zhodnocení uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou nevznikl uzavřením shora označené smlouvy zamýšlený závazek v podobě smlouvy o úvěru podle ust. § 2395 obč. zák. účinného, dle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Jednání žalobkyně soud považuje za neplatné, neboť se podle ust. § 580 obč. zák. příčí dobrým mravům. Uvedený rozpor soud v daném případě shledává v části ujednání týkající se plnění nad rámec poskytnutých peněžních prostředků. Soud totiž ujednání o poplatcích vedle sjednaného úroku ve výši 2 376 Kč považuje za ustanovení smlouvy, které obchází standardní a spravedlivé ujednání o ceně poskytnutých peněžních prostředků. Ujednání o úroku ve výši 2 376 Kč je doplněno o poplatek za činnost v podobě zpracování a doručení úvěru a dále o poplatek za hotovostní inkaso splátek, tj. za službu, jejíž poskytnutí v žalobě žalobkyně ani netvrdila, natož prokázala. Uvedené poplatky ve smlouvě adhezního charakteru, tj. ve smlouvě, o jejímž obsahu nemohla žalovaná vyjednávat, považuje soud pouze za zastření skutečného účelu sjednaných poplatků. Činnost, za níž žalobkyně poplatky požaduje, je činností, která je výhodná rovněž pro žalobkyni samotnou, a kterou žalobkyně jako věřitel musí z logiky věci vykonat, aby mohla peněžní prostředky poskytnout a přijmout splátky. Pokud žalobkyně tuto činnost vymezila jako nějakou zvláštní placenou službu, jedná se o obcházení zákona ve snaze zakrýt skutečný účel uvedeného plnění, tj. navýšení platební povinnosti žalované. Veškeré platební povinnosti nad rámec vrácení jistiny, a to s přihlédnutím k neprokázání poskytnutí služeb hotovostního inkasa, tak soud s ohledem na absenci dalších skutkových tvrzení považuje za úplatu za poskytnuté peněžní prostředky, která ve svém důsledku způsobuje zmíněný rozpor s dobrými mravy. Soud odkazuje v daném případě na rozsudek Nejvyššího soudu ve věci 21 Cdo 1484/2004, v němž je vyřčen právní názor, že za přiměřený úrok je možné považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytnutého bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o půjčce, resp. zápůjčce. V daném případě má soud za to, že lze pro tyto účely použít údaj o tzv. roční procentní sazbě nákladů, která sice není shodná s výší úrokové sazby, avšak případný rozdíl by byl dán pouze časovou hodnotou peněz. V době uzavření smlouvy, tj. v květnu roku 2021 byla podle údajů dostupných na internetových stránkách ČNB (www.cnb.cz) roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů v tomto období na úrovni 7,66, což znamená, že RPSN v dané smlouvě o zápůjčce celorepublikový průměr přesahovala více než 27 x. S ohledem na uvedené závěry o neplatnosti smlouvy je nutno na poskytnuté peněžní prostředky nahlížet jako na bezdůvodné obohacení podle ust. § 2991 odst. 1, obč. zák., kterého se žalované na úkor žalobkyně dostalo. Soud má totiž dále za to, že v duchu zmíněného rozhodnutí NS ve věci 21 Cdo 1484/2004 ujednání o platbách nad rámec poskytnuté jistiny nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť v případě daného úvěru bylo záměrem žalobkyně získat z poskytnutí peněžních prostředků určitý výnos, a úvěr je dle shora uvedené zákonné definice spojen s povinností platit úroky. Smlouva je tak neplatná jako celek. Právní závěry vyplývající z rozhodnutí NS sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 byly zopakovány v rozhodnutí NS 33 Odo 236/2005, a žalobkyně jako poskytovatel spotřebitelských úvěru tak měl ustálenou judikaturu v tomto směru vzít v rámci svého podnikání v úvahu. Neučinila tak, a po svých dlužnících tudíž požadovala plnění v rozporu s právním řádem. Přestože žalovaná neměla povinnost peněžní prostředky vrátit způsobem sjednaným ve smlouvě, měla s ohledem na její neplatnost poskytnuté peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč vrátit z titulu zmíněného bezdůvodného obohacení, neboť dle ust. § 2991 obč. zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Soud zjistil, že žalovaná již uhradila 17 200 Kč, tedy více než představuje zmíněné bezdůvodné obohacení. Při stanovení výše bezdůvodného obohacení v rámci spravedlivého uspořádání vztahů účastníků zohlednil zmíněnou částečnou úhradu, kterou žalobkyně podle názoru soudu eviduje pouze jako domnělé splátky úvěru. Soud tedy žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť žalovaná žalobkyni s ohledem na výši poskytnutého plnění nedluží ani úroky z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. úrok z prodlení dle ust. § 1970 obč. zák, který by v daném případě počal od splatnosti, kterou by soud určil podle ust. § 1958 odst. 2 obč. zák., dle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned, a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení je totiž pohledávkou splatnou na výzvu, neboť den splatnosti nebyl dosud smluven. Za řádnou výzvu k plnění považuje soud v daném případě předžalobní upomínku ze dne 17. 10. 2023, o níž soud nepochybuje, že týž den byla podána k poštovní přepravě, jak je zřejmé z žalobkyní předloženého podacího archu, a za využití domněnky stanovené v ust. § 573 obč. zák. vychází soud z toho, že tato výzva došla žalované třetí pracovní den po odeslání, v daném případě tedy dne 20. 10. 2023, a žalovaná by tedy měla plnit den následující, a v prodlení by tak byla od 22. 10. 2023, a úrok z prodlení je tak již s ohledem na platbu žalované vyrovnán, neboť platby žalované v souhrnné výši 17 200 Kč byly dle žalobkyní předložené evidence, tj. dokumentu označeném jako Informace o smlouvě: , číslo,  uhrazeny před datem vzniku prodlení. Soud tak žalobu jako nedůvodnou zamítnul.5. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení odůvodní ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., na základě kterého by měla právo na náhradu nákladů řízení žalovaná jako úspěšný účastník sporu. Žalované však v souvislosti s tímto řízením žádný náklady nevznikly, a soud o nich rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na jejich náhradu nemá.6. K odůvodnění povinnosti pod výrokem III tohoto rozsudku soud uvádí, že žalobkyně své požadavky vůči žalované uplatnila prostřednictvím návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Jelikož soud v dané věci požadovaný elektronický platební rozkaz nevydal, doměřil žalobkyni soudní poplatek postupem upraveným v položce 2, bodu 2 Sazebníku soudních poplatků tvořícího přílohu zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Soudní poplatek za žalobu činí podle položky č. 1, bodu 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč, žalobkyně jako poplatník na tomto poplatku dosud zaplatila 400 Kč, a zbývá tak doplatit ve výroku III tohoto rozsudku uvedenou částku 600 Kč. K důvodu nevydání elektronického platebního rozkazu soud uvádí, že podle rozvrhu práce zdejšího soudu příslušná vyšší soudní úřednice platební rozkaz nevydala s ohledem na pochybností stran důvodnosti všech požadovaných plnění, a tedy potřebnosti tyto požadavky věcně projednat, a to především z hlediska jejich přiměřenosti, tedy že není možné jen na základě skutkových tvrzení vyhovět požadavku žalobkyně, a bez dalšího vydat požadovaný elektronický platební rozkaz. Oprávněnost tohoto postupu je zjevná rovněž s ohledem na výsledek sporu, kdy byla žaloba zamítnuta, a doměření soudního poplatku je tak důvodné i z tohoto pohledu.7. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř., dle kterého určil k plnění uložené povinnosti zákonem stanovenou třídenní lhůtu, neboť neshledal důvody pro stanovení lhůty příznivější.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem ve výroku III splněna dobrovolně, bude pohledávka předána k vymáhání celnímu úřadu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSSO:2024:16.C.243.2024.1","publishedAt":"2024-12-20","decisionAt":"2024-10-29","caseNumber":{"senate":16,"registry":"C","index":243,"year":2024,"pageNumber":28},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Jaroslav","lastName":"Simet","titlesAfter":"","function":"samosoudce"},"courtCode":"OSSO","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"zaplacení 4 616 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"573","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1958","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"580","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["SMLOUVA_O_ZAPUJCCE"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}