{"uuid":"4fca6d71-7049-4e84-8e57-f3ff311ad197","header":[{"texts":[{"text":"Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Petrem Navrátilem ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 350 000 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Připouští se rozšíření žaloby ohledně požadavku na zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 185 867 Kč za dobu od 1. 3. 2021 do zaplacení a z částky 155 800 Kč za dobu od 1. 3. 2021 do 26. 10. 2021.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Řízení se zastavuje co do částky 155 800 Kč a co do částky 8 333 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žaloba o zaplacení částky 185 867 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 185 867 Kč za dobu od 1. 3. 2021 do zaplacení se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"IV. Žaloba o zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 155 800 Kč za dobu od 1. 3. 2021 do 26. 10. 2021 se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 12 342 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Připouští se rozšíření žaloby ohledně požadavku na zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 185 867 Kč za dobu od 1. 3. 2021 do zaplacení a z částky 155 800 Kč za dobu od 1. 3. 2021 do 26. 10. 2021.\nII. Řízení se zastavuje co do částky 155 800 Kč a co do částky 8 333 Kč.\nIII. Žaloba o zaplacení částky 185 867 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 185 867 Kč za dobu od 1. 3. 2021 do zaplacení se zamítá.\nIV. Žaloba o zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 155 800 Kč za dobu od 1. 3. 2021 do 26. 10. 2021 se zamítá.\nV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 12 342 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.","justification":[{"texts":[{"text":"I. ","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Základ sporu","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"1. Žalobce se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu dne 3. 8. 2021 domáhal zaplacení částky 350 000 Kč coby zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u Krajského soudu v Plzni (dále též„ KS“) pod sp. zn. 49 Cm 109/2005 a následně pod sp. zn. 48 Cm 97/2005 (dále též„ původní řízení“).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Podstata sporu v projednávané věci tak spočívá pouze v posouzení důvodnosti nároku žalobce, resp. v otázce posouzení výše přiměřeného zadostiučinění, které by žalobci mělo náležet. Pro projednávanou věc je rovněž podstatné, že žalovaná vznesla v průběhu řízení námitku promlčení, se kterou se musel soud vypořádat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. ","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Obsah žaloby a souvisejících vyjádření a průběh řízení","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalobce ve své žalobě uváděl, že původní řízení bylo zahájeno dne 17. 10. 2005 a skončeno dne 5. 6. 2020. Původní řízení tedy dle žalobce trvalo 14 let a 5 měsíců., což je délka zcela nepřiměřená; žalobce proto požadoval zaplacení částky 350 000 Kč","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Ve své žalobě žalobce rovněž tvrdil, že uplatnil svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem u žalované dne 31. 8. 2020. Do podání žaloby se však žalovaná k tomuto podání nijak nevyjádřila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Žalobce se proto domáhal zaplacení částky 350 000 Kč a náhrady nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 26. 10. 2021 uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Dále uvedla, že při mimosoudním projednání uplatněného nároku dospěla k závěru, že délku původního řízení je třeba hodnotit jako nepřiměřenou a žalobci tak vznikla nemajetková újma. Po zhodnocení všech okolností případu, dospěla žalovaná dle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“) k závěru, že dostatečným zadostiučiněním je částka 155 800 Kč, kterou žalobci vyplatila. Dále vznesla námitku promlčení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Žalovaná proto navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu a rovněž požadovala náhradu nákladů řízení ve formě režijních paušálů za provedené úkony.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. V podání ze dne 13. 11. 2021 žalobce sdělil, že mu žalovaná uhradila částku 155 800 Kč a dále již netrvá též na zaplacení částky 8 333 Kč, a proto ohledně těchto částek bere žalobu zpět. Námitku promlčení žalobce neuznal, protože dosud nebylo skončeno dovolací řízení. Dále žalobce rozšířil žalobu o požadavek na zaplacení zákonných úroků z prodlení z částky 185 867 Kč za dobu od 1. 3. 2021 do zaplacení a co do zaplacení zákonných úroků z prodlení z částky 155 800 Kč za dobu od 1. 3. 2021 do 26. 10. 2021 (ve výši 8 452 Kč).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V dané věci soud na základě výsledku přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek. Soud tedy s ohledem na splnění podmínek předvídaných shora uvedeným ustanovením § 115a o. s. ř. věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání. Rozsudek byl vyhlášen dne 26. 9. 2022.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. ","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"K částečnému zpětvzetí a změně žaloby","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř., může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 věta prvá o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Dle § 96 odst. 3 věta prvá o. s. ř. jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Dle § 96 odst. 4 o. s. ř. ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Procesní úkon žalobce, kterým došlo k částečnému zpětvzetí žaloby (pokud jde o částky 155 800 Kč a 8333 Kč) ještě před zahájením jednání ve věci samé, splňuje veškeré právem požadované obsahové náležitosti a byl proveden v zákonem požadované formě ve smyslu § 42 o. s. ř. Soud proto podle § 96 odst. 2 o. s. ř. výrokem II. tohoto rozhodnutí řízení o žalobě v požadovaném rozsahu zastavil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Výrokem I. pak soud připustil změnu žaloby, a to v souladu s § 95 odst. 1 věta prvá a § 95 odst. 2 věta prvá o. s. ř., jelikož výsledky dosavadního řízení mohou být podkladem pro řízení o změněném návrhu, rozšíření žaloby je ve věcné souvislosti se skutkovým podkladem původního žalobního návrhu a soud neshledal skutečnosti odůvodňující nepřipuštění změny žaloby.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"IV. ","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Skutková zjištění","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Z nesporných tvrzení účastníků a ze stanoviska žalované ze dne 25. 10. 2021 vzal soud za prokázané, že žalobce uplatnil u žalované dne 31. 8. 2020 nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši 350 000 Kč, jakožto náhradu nemateriální újmy a to z titulu nesprávného úředního postupu v řízení vedeném u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 49 Cm 109/2005 a následně pod sp. zn. 48 Cm 97/2005. Žalovaná ve svém stanovisku ze dne 25. 10. 2021 konstatovala, že délka dotčeného řízení byla nepřiměřená, přičemž dostatečným zadostiučiněním je částka 155 800 Kč, kterou žalobci dne 27. 10. 2022 vyplatila. Dále z kopie bankovního výpisu vyplývá, že žalovaná uhradila žalobci dne 26. 11. 2021 částku 8 452 Kč odpovídající zákonným úrokům z prodlení z částky 155 800 Kč za dobu od 1. 3. 2021 do 26. 10. 2021.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Ze spisu vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 49Cm 109/2005 soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony či rozhodnutí soudu a podání účastníků řízení): Dne 17. 10. 2005 podal ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" proti odpůrcům ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" návrh na přezkoumání přiměřenosti výše protiplnění podle § 183 zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Věc byla vedena pod sp. zn. 49 Cm 109/2005. Dne 11. 9. 2007 navrhovatel urgoval vyřízení věci. Dne 12. 9. 2007 soud navrhovateli sdělil, že soud vyčkává do rozhodnutí Ústavního soudu v obdobné věci. Dne 24. 11. 2009 soud vyzval navrhovatele k odstranění vad podání. Dne 11. 12. 2009 navrhovatel návrh opravil. Dne 14. 12. 2009 soud vyzval navrhovatele k dalšímu opravení návrhu. Dne 30. 12. 2009 podal navrhovatel vyjádření a navrhl, aby řízení ve věci přezkoumávání výše protiplnění při vytěsnění minoritních akcionářů byla spojena. Dne 30. 12. 2011 soud spojil řízení s dalšími čtyřmi řízeními a nadále vedl řízení pod sp.zn. 48 Cm 97/2005. Na straně navrhovatelů vystupuje 17 subjektů. Dne 25. 4. 2012 soud vyzval jednoho z navrhovatelů k zaplacení soudního poplatku. Dne 10. 5. 2012 podali navrhovatelé návrh na postup podle 127a o.s.ř. Dne 22. 5. 2012 soud řízení vůči dvěma navrhovatelům zastavil pro nezaplacení soudního poplatku. Dne 4. 6. 2012 bylo podáno odvolání. Dne 5. 6. 2012 podali odpůrci vyjádření. Dne 29. 6. 2012 bylo podáno vyjádření navrhovatelů. Dne 3. 8. 2012 soud vyzval účastníky, zda navrhují výslech znalce. Dne 18. 9. 2012 soud nařídil jednání na den 5. 12. 2012. Dne 30. 10. 2012 předložili navrhovatelé znalecký posudek. Dne 5. 12. 2012 se konalo jednání, které bylo odročeno na neurčito za účelem vypracování revizního znaleckého posudku. Dne 7. 1. 2013 podali navrhovatelé vyjádření. Dne 4. 2. 2013 byl ustanoven znalecký ústav ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" Dne 5. 11. 2013 požádal znalecký ústav o prodloužení lhůty k předložení znaleckého posudku, a to s ohledem na rozsáhlost materie ke studiu a okolnost, že bylo třeba požádat odpůrce o předložení dodatečných podkladových materiálů. Dne 31. 3. 2014 byl znalecký posudek předložen soudu. Dne 14. 4. 2014 soud rozhodl o znalečném. Proti rozhodnutí o znalečném podali někteří navrhovatelé odvolání. Spis byl předložen odvolacímu soudu dne 14. 7. 2014. Dne 22. 7. 2014 odvolací soud napadené rozhodnutí částečně změnil. Dne 31. 10. 2014 soud rozhodl o procesním nástupnictví jednoho z navrhovatelů. Následně soud nařídil jednání, které se konalo dne 22. 4. 2015. Jednání bylo odročeno za účelem pokračování v dokazování na den 15. 7. 2015. Jednání, které se mělo konat dne 15. 7. 2015, bylo odročeno na den 16. 9. 2015. Dne 16. 9. 2015 se konalo jednání. Probíhal zde výslech znalce a dále zde bylo rozhodnuto o námitce podjatosti znalce. Dne 19. 11. 2015 soud rozhodl, že znalecký ústav ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" není vyloučen z podání posudku v řízení. Dne 9. 12. 2015 se konalo jednání. Jednání bylo odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na den 4. 1. 2016. Na jednání dne 4. 1. 2016 soud vyhlásil rozhodnutí ve věci samé. Proti usnesení byla podána odvolání. Dne 4. 4. 2016 soud odmítl návrh navrhovatelů d) až g) na nařízení předběžného opatření. Dne 31. 3. 2016 podali někteří z navrhovatelů návrh na předběžné opatření. Dne 4. 4. 2016 soud návrh na vydání předběžného opatření odmítl. Dne 16. 5. 2016 soud vydal doplňující usnesení k usnesení ze dne 4. 1. 2016. Proti doplňujícímu usnesení byla podána odvolání. Dne 18. 8. 2016 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 2. 11. 2016 bylo podáno vyjádření k odvolání. Dne 2. 1. 2017 bylo podáno vyjádření navrhovatele. Dne 7. 2. 2017 podali odpůrci vyjádření. Dne 13. 2. 2017 byla podána replika navrhovatelů. Dne 24. 5. 2017 podali odpůrci vyjádření. Odvolací soud nařídil jednání na den 26. 9. 2017. S ohledem na hospitalizaci předsedkyně senátu bylo jednání odročeno. Další jednání bylo nařízeno na den 30. 1. 2018. Dne 30. 1. 2018 se konalo jednání. Jednání bylo odročeno za účelem doplnění dokazování revizním znaleckým posudkem. Dne 14. 2. 2018 odvolací soud ustanovil znalce ke zpracování revizního znaleckého posudku. Dne 28. 2. 2018 odvolací soud zamítl návrh některých navrhovatelů na doplnění zadání revizního znaleckého posudku. Dne 3. 5. 2018 prováděl znalecký ústav místní šetření. Dne 21. 6. 2018 požádal znalecký ústav o prodloužení lhůty k provedení znaleckého posudku s ohledem na velmi rozsáhlý majetek a komplikace při vyčíslování hodnot. Odvolací soud následně prodloužil lhůtu do 30. 9. 2018. Dne 9. 10. 2018 byl předložen znalecký posudek. Dne 16. 10. 2018 soud rozhodl o procesním nástupnictví u jednoho z navrhovatelů. Dne 5. 11. 2018 soud rozhodl o znalečném. Dne 6. 11. 2018 soud prodloužil účastníkům lhůtu k podání vyjádření k reviznímu znaleckému posudku. Následně byla soudu doručována vyjádření ke znaleckým posudkům. Dne 17. 6. 2019 odvolací soud nařídil jednání na den 11. 9. 2019. Dne 11. 9. 2019 se konalo jednání před odvolacím soudem. Na jednání bylo uloženo znaleckému ústavu, aby se do 14. 10. 2019 písemně vyjádřil k otázkám, které nebyly při jednání zodpovězeny. Následně znalecký ústav podal několik vyjádření. Následující jednání se mělo konat dne 21. 10. 2019, ale z důvodů na straně zpracovatelů revizního znaleckého posudku bylo odročeno na den 9. 3. 2020. Dne 9. 3. 2020 proběhlo odvolací jednání, které bylo odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí. Na jednání dne 23. 3. 2020 odvolací soud vyhlásil usnesení, kterým změnil rozhodnutí soudu prvního stupně a návrhy na určení výše protiplnění zamítl. Usnesení nabylo právní moci dne 15. 6. 2020. Dne 24. 7. 2020 podali někteří z navrhovatelů dovolání. Dne 21. 9. 2020 soud zastavil dovolací řízení několika dovolatelů pro nezaplacení soudního poplatku. Následně byla podávána vyjádření k dovolání a repliky k vyjádřením. Dne 19. 1. 2021 byl spis předložen Nejvyššímu soudu. Dne 23. 11. 2021 Nejvyšší soud dovolání odmítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"V. ","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Právní úprava na projednávanou věc dopadající","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Soud posuzoval danou věc ve světle následujících zákonných ustanovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 téhož zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Podle § 15 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku, přičemž náhrady škody se poškozený může domáhat u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Podle § 32 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. (2) Nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví. (3) Nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Podle § 35 odst. 1 OdpŠk platí, že promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"VI. ","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Právní posouzení projednávané věci soudem","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Jak je uvedeno shora, žalobce se domáhal zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla být způsobena v důsledku nepřiměřené délky původního řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Soud má nicméně za to, že před zkoumáním naplnění podmínek stanovených OdpŠk (pokud se jedná o samotný žalovaný nárok) je nejprve nezbytné zabývat se námitkou promlčení tvrzeného nároku žalobkyně, kterou vznesla žalovaná. Uplatní-li totiž účastník v civilním řízení soudním důvodně námitku promlčení, velí zásada hospodárnosti řízení, aby soud nejprve posoudil, zda je námitka důvodná, a pokud tomu tak je, aby žalobu zamítl, aniž by se zabýval otázkou splnění podmínek odpovědnosti za újmu či prokázána její výše.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Z relevantních zákonných ustanovení plyne, že nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu se promlčuje ve zcela speciálně konstruované promlčecí lhůtě (viz § 32 odst. 3 OdpŠk). Rozlišuje se přitom nárok založený nepřiměřenou délkou řízení (§ 13 odst. 1 věta druhá a třetí a § 22 odst. 1 věta druhá a třetí) od nároků ostatních, ve všech případech však jde o kombinaci na sobě nezávislé subjektivní a objektivní promlčecí lhůty. Pro případy újem vyvolaných nepřiměřenou délkou řízení je běh obou lhůt modifikován konstrukcí nemožnosti uplynutí lhůty, pro niž je rozhodující konec řízení, v němž k průtahům došlo; promlčení (skončení subjektivní ani objektivní lhůty) nemůže nastat dříve, než uplyne doba šesti měsíců od skončení tohoto řízení. Vzhledem k tomu, že nemajetková újma v důsledku nepřiměřené délky řízení vzniká přímo v důsledku nepřiměřené délky řízení, žádné důkazy v tomto ohledu soud po poškozeném v zásadě nepožaduje, a spočívá ve stavu nejistoty ohledně výsledku řízení, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován (srov. NS Cpjn 206/2010, Rc 58/2011), uplatní se v těchto případech prakticky vždy pouze lhůta uvedená v § 32 odst. 3 větě druhé, která je spojena se skončením řízení, jímž judikatura rozumí okamžik nabytí právní moci posledního rozhodnutí, které bylo v daném řízení vydáno. Do řízení je přitom nutno započítat i případné řízení o dovolání, řízení o kasační stížnosti i řízení o stížnosti ústavní, a to i tehdy, bylo-li toto řízení pro poškozeného neúspěšné (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2013, sp. zn. 30 Cdo 3320/2012). Tyto závěry o skončení řízení by ovšem neměly platit v případě, kdyby bylo podáno zjevně opožděné dovolání (kasační stížnost, ústavní stížnost) pouze s cílem zvrátit marné uplynutí promlčecí lhůty.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. V projednávané věci platí, že původní řízení bylo pravomocně skončeno vůči žalobci dne 15. 6. 2020, a to rozhodnutím odvolacího soudu. Následně sice probíhalo dovolací řízení, které se však týkalo pouze dovolání ostatních žalobců a na právní postavení žalobce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" již dovolací řízení nemohlo mít žádný vliv. Následující den (16. 6. 2020) začala běžet šestiměsíční promlčecí doba pro uplatnění nároku u soudu. Promlčecí doba neběžela v souladu s § 35 odst. 1 OdpŠk po dobu předběžného vyřizování nároku u žalované od 31. 8. 2020 do 28. 2. 2021 a skončila dne 16. 6. 2021. Pokud tedy byla žaloba soudu doručena dne 3. 8. 2021, došlo k tomu až po uplynutí promlčecí doby a námitka promlčení je důvodná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. K tomu soud pouze dodává, že sama okolnost, že úřad své stanovisko nesdělil poškozenému v šestiměsíční lhůtě uvedené v § 15 OdpŠk, není na překážku tomu, aby žalovaná v řízení před soudem vznesla námitku promlčení, pokud poškozený po marném uplynutí lhůty uvedené v § 15 OdpŠk nepodal žalobu v pokračující promlčecí lhůtě. Prodlení úřadu totiž nijak nebrání poškozenému v uplatnění jeho práva u soudu. Naopak sankcí státu za nedodržení lhůty uvedené v § 15 OdpŠk je případně vznik povinnost zaplatit poškozenému vedle dlužné částky i úroky z prodlení či nahradit náklady řízení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2574/2010).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. S ohledem na shora uvedené proto soud výrokem III. tohoto rozsudku žalobu co do částky 185 867 Kč, jakož i co do zákonného úroku z prodlení z částky 185 867 Kč za dobu od 1. 3. 2021 do zaplacení žalobu zamítl. Výrokem IV. soud pak zamítl žalobu i co do požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 155 800 Kč za dobu od 1. 3. 2021 do 26. 10. 2021, neboť žalovaná po podání žaloby uhradila žalobci částku 8 452 Kč odpovídající zákonným úrokům z prodlení z částky 155 800 Kč za dobu od 1. 3. 2021 do 26. 10. 2021, přičemž žalobce na částečné plnění žalované nereagoval částečným zpětvzetím žaloby.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"VII. ","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"K nákladům řízení","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o.s.ř. resp. podle § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř., neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo pro chování žalované, která v průběhu řízení žalobci částečně plnila. Žaloba tak byla podána v základu důvodně a žalovaná je tedy povinna nahradit žalobci náklady řízení","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Ke shora uvedenému pak soud zdůrazňuje, že podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je nutné na skutečnost, zda došlo k důvodně podané žalobě, nahlížet z procesního hlediska jako vztah výsledku chování žalovaného k požadavkům žalobce, vyplývá-li nárok na náhradu nákladů řízení z práva procesního, nikoli hmotného. Jde o to, zda se žalobce domohl uplatněného nároku, či nikoli. Je navíc lhostejné, zda žalovaný uspokojil žalobce, aniž by k tomu byl podle práva povinen. Rozhodné je, zda byl žalobcův požadavek uspokojen (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2015 sp. zn. 29 Cdo 170/2015 či ze dne 21. 7. 2014 sp. zn. 22 Cdo 2524/2014). Posledně uvedené do jisté míry korigoval Ústavní soud, který dovodil, že podmínku důvodnosti podání žaloby a princip procesního výsledku nelze chápat ryze formálně. Nejen petit, ale i žalobní tvrzení jako důvody žaloby vyjadřují, proč se žalobce plnění domáhá (srov. nález Ústavního soudu ze dne 17. 1. 2017, sp. zn. III. ÚS 2741/16, či ze dne 8. 3. 2011, sp. zn. I. ÚS 2899/10). Judikatura Nejvyššího soudu a Ústavního soudu se však shoduje na tom, že důvodnost je třeba posuzovat jako otázku, zda se žalobci dostalo při zpětvzetí toho, co podanou žalobou požadoval. V projednávané věci pak platí, že žalobce se domáhal náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým původním řízením, přičemž žalovaná z tohoto důvodu po zahájení řízení plnila žalobci částku 155 800 Kč (resp. částku 8 452 Kč, pokud jde o úroky z prodlení). Soudu proto nezbylo, nežli žalobce považovat za procesně úspěšného ve smyslu výše zmiňované judikatury a přiznat mu plnou náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Náklady řízení žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a z odměny za právní zastoupení dle § 7 bod č. 5 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 1. 2014 sp. zn. 30 Cdo 3378/2013), kdy tak za jeden úkon právní služby přísluší částka 3 100 Kč (z tarifní hodnoty 50 000 Kč).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. V daném případě byly provedeny 3 úkony právní služby, tj. celkem 9300 Kč. Konkrétně se jednalo o následující úkony právní služby dle § 11 advokátního tarifu: (i) převzetí věci, (ii) podání žaloby a (iii) vyjádření žalobce ze dne 13. 11. 2021 spojené s částečným zpětvzetím a dále 3 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. 900 Kč. Celková částka 10 200 Kč pak byla navýšena o 21% DPH, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celková částka nákladů řízení tak činí 12 342 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"VIII.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Ke lhůtě k plnění","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. Lhůta k plnění byla ve výroku V. stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technicko-organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"I. \nZáklad sporu\n1. Žalobce se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu dne 3. 8. 2021 domáhal zaplacení částky 350 000 Kč coby zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u Krajského soudu v Plzni (dále též„ KS“) pod sp. zn. 49 Cm 109/2005 a následně pod sp. zn. 48 Cm 97/2005 (dále též„ původní řízení“).\n2. Podstata sporu v projednávané věci tak spočívá pouze v posouzení důvodnosti nároku žalobce, resp. v otázce posouzení výše přiměřeného zadostiučinění, které by žalobci mělo náležet. Pro projednávanou věc je rovněž podstatné, že žalovaná vznesla v průběhu řízení námitku promlčení, se kterou se musel soud vypořádat.\nII. \nObsah žaloby a souvisejících vyjádření a průběh řízení\n3. Žalobce ve své žalobě uváděl, že původní řízení bylo zahájeno dne 17. 10. 2005 a skončeno dne 5. 6. 2020. Původní řízení tedy dle žalobce trvalo 14 let a 5 měsíců., což je délka zcela nepřiměřená; žalobce proto požadoval zaplacení částky 350 000 Kč\n4. Ve své žalobě žalobce rovněž tvrdil, že uplatnil svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem u žalované dne 31. 8. 2020. Do podání žaloby se však žalovaná k tomuto podání nijak nevyjádřila.\n5. Žalobce se proto domáhal zaplacení částky 350 000 Kč a náhrady nákladů řízení.\n6. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 26. 10. 2021 uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Dále uvedla, že při mimosoudním projednání uplatněného nároku dospěla k závěru, že délku původního řízení je třeba hodnotit jako nepřiměřenou a žalobci tak vznikla nemajetková újma. Po zhodnocení všech okolností případu, dospěla žalovaná dle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“) k závěru, že dostatečným zadostiučiněním je částka 155 800 Kč, kterou žalobci vyplatila. Dále vznesla námitku promlčení.\n7. Žalovaná proto navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu a rovněž požadovala náhradu nákladů řízení ve formě režijních paušálů za provedené úkony.\n8. V podání ze dne 13. 11. 2021 žalobce sdělil, že mu žalovaná uhradila částku 155 800 Kč a dále již netrvá též na zaplacení částky 8 333 Kč, a proto ohledně těchto částek bere žalobu zpět. Námitku promlčení žalobce neuznal, protože dosud nebylo skončeno dovolací řízení. Dále žalobce rozšířil žalobu o požadavek na zaplacení zákonných úroků z prodlení z částky 185 867 Kč za dobu od 1. 3. 2021 do zaplacení a co do zaplacení zákonných úroků z prodlení z částky 155 800 Kč za dobu od 1. 3. 2021 do 26. 10. 2021 (ve výši 8 452 Kč).\n9. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V dané věci soud na základě výsledku přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek. Soud tedy s ohledem na splnění podmínek předvídaných shora uvedeným ustanovením § 115a o. s. ř. věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání. Rozsudek byl vyhlášen dne 26. 9. 2022.\nIII. \nK částečnému zpětvzetí a změně žaloby\n10. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř., může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 věta prvá o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Dle § 96 odst. 3 věta prvá o. s. ř. jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Dle § 96 odst. 4 o. s. ř. ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.\n11. Procesní úkon žalobce, kterým došlo k částečnému zpětvzetí žaloby (pokud jde o částky 155 800 Kč a 8333 Kč) ještě před zahájením jednání ve věci samé, splňuje veškeré právem požadované obsahové náležitosti a byl proveden v zákonem požadované formě ve smyslu § 42 o. s. ř. Soud proto podle § 96 odst. 2 o. s. ř. výrokem II. tohoto rozhodnutí řízení o žalobě v požadovaném rozsahu zastavil.\n12. Výrokem I. pak soud připustil změnu žaloby, a to v souladu s § 95 odst. 1 věta prvá a § 95 odst. 2 věta prvá o. s. ř., jelikož výsledky dosavadního řízení mohou být podkladem pro řízení o změněném návrhu, rozšíření žaloby je ve věcné souvislosti se skutkovým podkladem původního žalobního návrhu a soud neshledal skutečnosti odůvodňující nepřipuštění změny žaloby.\nIV. \nSkutková zjištění\n13. Z nesporných tvrzení účastníků a ze stanoviska žalované ze dne 25. 10. 2021 vzal soud za prokázané, že žalobce uplatnil u žalované dne 31. 8. 2020 nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši 350 000 Kč, jakožto náhradu nemateriální újmy a to z titulu nesprávného úředního postupu v řízení vedeném u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 49 Cm 109/2005 a následně pod sp. zn. 48 Cm 97/2005. Žalovaná ve svém stanovisku ze dne 25. 10. 2021 konstatovala, že délka dotčeného řízení byla nepřiměřená, přičemž dostatečným zadostiučiněním je částka 155 800 Kč, kterou žalobci dne 27. 10. 2022 vyplatila. Dále z kopie bankovního výpisu vyplývá, že žalovaná uhradila žalobci dne 26. 11. 2021 částku 8 452 Kč odpovídající zákonným úrokům z prodlení z částky 155 800 Kč za dobu od 1. 3. 2021 do 26. 10. 2021.\n14. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).\n15. Ze spisu vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 49Cm 109/2005 soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony či rozhodnutí soudu a podání účastníků řízení): Dne 17. 10. 2005 podal [celé jméno žalobce] proti odpůrcům [právnická osoba] a [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] návrh na přezkoumání přiměřenosti výše protiplnění podle § 183 zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Věc byla vedena pod sp. zn. 49 Cm 109/2005. Dne 11. 9. 2007 navrhovatel urgoval vyřízení věci. Dne 12. 9. 2007 soud navrhovateli sdělil, že soud vyčkává do rozhodnutí Ústavního soudu v obdobné věci. Dne 24. 11. 2009 soud vyzval navrhovatele k odstranění vad podání. Dne 11. 12. 2009 navrhovatel návrh opravil. Dne 14. 12. 2009 soud vyzval navrhovatele k dalšímu opravení návrhu. Dne 30. 12. 2009 podal navrhovatel vyjádření a navrhl, aby řízení ve věci přezkoumávání výše protiplnění při vytěsnění minoritních akcionářů byla spojena. Dne 30. 12. 2011 soud spojil řízení s dalšími čtyřmi řízeními a nadále vedl řízení pod sp.zn. 48 Cm 97/2005. Na straně navrhovatelů vystupuje 17 subjektů. Dne 25. 4. 2012 soud vyzval jednoho z navrhovatelů k zaplacení soudního poplatku. Dne 10. 5. 2012 podali navrhovatelé návrh na postup podle 127a o.s.ř. Dne 22. 5. 2012 soud řízení vůči dvěma navrhovatelům zastavil pro nezaplacení soudního poplatku. Dne 4. 6. 2012 bylo podáno odvolání. Dne 5. 6. 2012 podali odpůrci vyjádření. Dne 29. 6. 2012 bylo podáno vyjádření navrhovatelů. Dne 3. 8. 2012 soud vyzval účastníky, zda navrhují výslech znalce. Dne 18. 9. 2012 soud nařídil jednání na den 5. 12. 2012. Dne 30. 10. 2012 předložili navrhovatelé znalecký posudek. Dne 5. 12. 2012 se konalo jednání, které bylo odročeno na neurčito za účelem vypracování revizního znaleckého posudku. Dne 7. 1. 2013 podali navrhovatelé vyjádření. Dne 4. 2. 2013 byl ustanoven znalecký ústav [právnická osoba] Dne 5. 11. 2013 požádal znalecký ústav o prodloužení lhůty k předložení znaleckého posudku, a to s ohledem na rozsáhlost materie ke studiu a okolnost, že bylo třeba požádat odpůrce o předložení dodatečných podkladových materiálů. Dne 31. 3. 2014 byl znalecký posudek předložen soudu. Dne 14. 4. 2014 soud rozhodl o znalečném. Proti rozhodnutí o znalečném podali někteří navrhovatelé odvolání. Spis byl předložen odvolacímu soudu dne 14. 7. 2014. Dne 22. 7. 2014 odvolací soud napadené rozhodnutí částečně změnil. Dne 31. 10. 2014 soud rozhodl o procesním nástupnictví jednoho z navrhovatelů. Následně soud nařídil jednání, které se konalo dne 22. 4. 2015. Jednání bylo odročeno za účelem pokračování v dokazování na den 15. 7. 2015. Jednání, které se mělo konat dne 15. 7. 2015, bylo odročeno na den 16. 9. 2015. Dne 16. 9. 2015 se konalo jednání. Probíhal zde výslech znalce a dále zde bylo rozhodnuto o námitce podjatosti znalce. Dne 19. 11. 2015 soud rozhodl, že znalecký ústav [právnická osoba] není vyloučen z podání posudku v řízení. Dne 9. 12. 2015 se konalo jednání. Jednání bylo odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na den 4. 1. 2016. Na jednání dne 4. 1. 2016 soud vyhlásil rozhodnutí ve věci samé. Proti usnesení byla podána odvolání. Dne 4. 4. 2016 soud odmítl návrh navrhovatelů d) až g) na nařízení předběžného opatření. Dne 31. 3. 2016 podali někteří z navrhovatelů návrh na předběžné opatření. Dne 4. 4. 2016 soud návrh na vydání předběžného opatření odmítl. Dne 16. 5. 2016 soud vydal doplňující usnesení k usnesení ze dne 4. 1. 2016. Proti doplňujícímu usnesení byla podána odvolání. Dne 18. 8. 2016 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 2. 11. 2016 bylo podáno vyjádření k odvolání. Dne 2. 1. 2017 bylo podáno vyjádření navrhovatele. Dne 7. 2. 2017 podali odpůrci vyjádření. Dne 13. 2. 2017 byla podána replika navrhovatelů. Dne 24. 5. 2017 podali odpůrci vyjádření. Odvolací soud nařídil jednání na den 26. 9. 2017. S ohledem na hospitalizaci předsedkyně senátu bylo jednání odročeno. Další jednání bylo nařízeno na den 30. 1. 2018. Dne 30. 1. 2018 se konalo jednání. Jednání bylo odročeno za účelem doplnění dokazování revizním znaleckým posudkem. Dne 14. 2. 2018 odvolací soud ustanovil znalce ke zpracování revizního znaleckého posudku. Dne 28. 2. 2018 odvolací soud zamítl návrh některých navrhovatelů na doplnění zadání revizního znaleckého posudku. Dne 3. 5. 2018 prováděl znalecký ústav místní šetření. Dne 21. 6. 2018 požádal znalecký ústav o prodloužení lhůty k provedení znaleckého posudku s ohledem na velmi rozsáhlý majetek a komplikace při vyčíslování hodnot. Odvolací soud následně prodloužil lhůtu do 30. 9. 2018. Dne 9. 10. 2018 byl předložen znalecký posudek. Dne 16. 10. 2018 soud rozhodl o procesním nástupnictví u jednoho z navrhovatelů. Dne 5. 11. 2018 soud rozhodl o znalečném. Dne 6. 11. 2018 soud prodloužil účastníkům lhůtu k podání vyjádření k reviznímu znaleckému posudku. Následně byla soudu doručována vyjádření ke znaleckým posudkům. Dne 17. 6. 2019 odvolací soud nařídil jednání na den 11. 9. 2019. Dne 11. 9. 2019 se konalo jednání před odvolacím soudem. Na jednání bylo uloženo znaleckému ústavu, aby se do 14. 10. 2019 písemně vyjádřil k otázkám, které nebyly při jednání zodpovězeny. Následně znalecký ústav podal několik vyjádření. Následující jednání se mělo konat dne 21. 10. 2019, ale z důvodů na straně zpracovatelů revizního znaleckého posudku bylo odročeno na den 9. 3. 2020. Dne 9. 3. 2020 proběhlo odvolací jednání, které bylo odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí. Na jednání dne 23. 3. 2020 odvolací soud vyhlásil usnesení, kterým změnil rozhodnutí soudu prvního stupně a návrhy na určení výše protiplnění zamítl. Usnesení nabylo právní moci dne 15. 6. 2020. Dne 24. 7. 2020 podali někteří z navrhovatelů dovolání. Dne 21. 9. 2020 soud zastavil dovolací řízení několika dovolatelů pro nezaplacení soudního poplatku. Následně byla podávána vyjádření k dovolání a repliky k vyjádřením. Dne 19. 1. 2021 byl spis předložen Nejvyššímu soudu. Dne 23. 11. 2021 Nejvyšší soud dovolání odmítl.\n16. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.\nV. \nPrávní úprava na projednávanou věc dopadající\n17. Soud posuzoval danou věc ve světle následujících zákonných ustanovení.\n18. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 téhož zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.\n19. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.\n20. Podle § 15 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku, přičemž náhrady škody se poškozený může domáhat u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.\n21. Podle § 32 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. (2) Nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví. (3) Nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž\rk tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.\n22. Podle § 35 odst. 1 OdpŠk platí, že promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.\nVI. \nPrávní posouzení projednávané věci soudem\n23. Jak je uvedeno shora, žalobce se domáhal zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla být způsobena v důsledku nepřiměřené délky původního řízení.\n24. Soud má nicméně za to, že před zkoumáním naplnění podmínek stanovených OdpŠk (pokud se jedná o samotný žalovaný nárok) je nejprve nezbytné zabývat se námitkou promlčení tvrzeného nároku žalobkyně, kterou vznesla žalovaná. Uplatní-li totiž účastník v civilním řízení soudním důvodně námitku promlčení, velí zásada hospodárnosti řízení, aby soud nejprve posoudil, zda je námitka důvodná, a pokud tomu tak je, aby žalobu zamítl, aniž by se zabýval otázkou splnění podmínek odpovědnosti za újmu či prokázána její výše.\n25. Z relevantních zákonných ustanovení plyne, že nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu se promlčuje ve zcela speciálně konstruované promlčecí lhůtě (viz § 32 odst. 3 OdpŠk). Rozlišuje se přitom nárok založený nepřiměřenou délkou řízení (§ 13 odst. 1 věta druhá a třetí a § 22 odst. 1 věta druhá a třetí) od nároků ostatních, ve všech případech však jde o kombinaci na sobě nezávislé subjektivní a objektivní promlčecí lhůty. Pro případy újem vyvolaných nepřiměřenou délkou řízení je běh obou lhůt modifikován konstrukcí nemožnosti uplynutí lhůty, pro niž je rozhodující konec řízení, v němž k průtahům došlo; promlčení (skončení subjektivní ani objektivní lhůty) nemůže nastat dříve, než uplyne doba šesti měsíců od skončení tohoto řízení. Vzhledem k tomu, že nemajetková újma v důsledku nepřiměřené délky řízení vzniká přímo v důsledku nepřiměřené délky řízení, žádné důkazy v tomto ohledu soud po poškozeném v zásadě nepožaduje, a spočívá ve stavu nejistoty ohledně výsledku řízení, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován (srov. NS Cpjn 206/2010, Rc 58/2011), uplatní se v těchto případech prakticky vždy pouze lhůta uvedená v § 32 odst. 3 větě druhé, která je spojena se skončením řízení, jímž judikatura rozumí okamžik nabytí právní moci posledního rozhodnutí, které bylo v daném řízení vydáno. Do řízení je přitom nutno započítat i případné řízení o dovolání, řízení o kasační stížnosti i řízení o stížnosti ústavní, a to i tehdy, bylo-li toto řízení pro poškozeného neúspěšné (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2013, sp. zn. 30 Cdo 3320/2012). Tyto závěry o skončení řízení by ovšem neměly platit v případě, kdyby bylo podáno zjevně opožděné dovolání (kasační stížnost, ústavní stížnost) pouze s cílem zvrátit marné uplynutí promlčecí lhůty.\n26. V projednávané věci platí, že původní řízení bylo pravomocně skončeno vůči žalobci dne 15. 6. 2020, a to rozhodnutím odvolacího soudu. Následně sice probíhalo dovolací řízení, které se však týkalo pouze dovolání ostatních žalobců a na právní postavení žalobce [celé jméno žalobce] již dovolací řízení nemohlo mít žádný vliv. Následující den (16. 6. 2020) začala běžet šestiměsíční promlčecí doba pro uplatnění nároku u soudu. Promlčecí doba neběžela v souladu s § 35 odst. 1 OdpŠk po dobu předběžného vyřizování nároku u žalované od 31. 8. 2020 do 28. 2. 2021 a skončila dne 16. 6. 2021. Pokud tedy byla žaloba soudu doručena dne 3. 8. 2021, došlo k tomu až po uplynutí promlčecí doby a námitka promlčení je důvodná.\n27. K tomu soud pouze dodává, že sama okolnost, že úřad své stanovisko nesdělil poškozenému v šestiměsíční lhůtě uvedené v § 15 OdpŠk, není na překážku tomu, aby žalovaná v řízení před soudem vznesla námitku promlčení, pokud poškozený po marném uplynutí lhůty uvedené v § 15 OdpŠk nepodal žalobu v pokračující promlčecí lhůtě. Prodlení úřadu totiž nijak nebrání poškozenému v uplatnění jeho práva u soudu. Naopak sankcí státu za nedodržení lhůty uvedené v § 15 OdpŠk je případně vznik povinnost zaplatit poškozenému vedle dlužné částky i úroky z prodlení či nahradit náklady řízení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2574/2010).\n28. S ohledem na shora uvedené proto soud výrokem III. tohoto rozsudku žalobu co do částky 185 867 Kč, jakož i co do zákonného úroku z prodlení z částky 185 867 Kč za dobu od 1. 3. 2021 do zaplacení žalobu zamítl. Výrokem IV. soud pak zamítl žalobu i co do požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 155 800 Kč za dobu od 1. 3. 2021 do 26. 10. 2021, neboť žalovaná po podání žaloby uhradila žalobci částku 8 452 Kč odpovídající zákonným úrokům z prodlení z částky 155 800 Kč za dobu od 1. 3. 2021 do 26. 10. 2021, přičemž žalobce na částečné plnění žalované nereagoval částečným zpětvzetím žaloby.\nVII. \nK nákladům řízení\n29. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o.s.ř. resp. podle § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř., neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo pro chování žalované, která v průběhu řízení žalobci částečně plnila. Žaloba tak byla podána v základu důvodně a žalovaná je tedy povinna nahradit žalobci náklady řízení\n30. Ke shora uvedenému pak soud zdůrazňuje, že podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je nutné na skutečnost, zda došlo k důvodně podané žalobě, nahlížet z procesního hlediska jako vztah výsledku chování žalovaného k požadavkům žalobce, vyplývá-li nárok na náhradu nákladů řízení z práva procesního, nikoli hmotného. Jde o to, zda se žalobce domohl uplatněného nároku, či nikoli. Je navíc lhostejné, zda žalovaný uspokojil žalobce, aniž by k tomu byl podle práva povinen. Rozhodné je, zda byl žalobcův požadavek uspokojen (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2015 sp. zn. 29 Cdo 170/2015 či ze dne 21. 7. 2014 sp. zn. 22 Cdo 2524/2014). Posledně uvedené do jisté míry korigoval Ústavní soud, který dovodil, že podmínku důvodnosti podání žaloby a princip procesního výsledku nelze chápat ryze formálně. Nejen petit, ale i žalobní tvrzení jako důvody žaloby vyjadřují, proč se žalobce plnění domáhá (srov. nález Ústavního soudu ze dne 17. 1. 2017, sp. zn. III. ÚS 2741/16, či ze dne 8. 3. 2011, sp. zn. I. ÚS 2899/10). Judikatura Nejvyššího soudu a Ústavního soudu se však shoduje na tom, že důvodnost je třeba posuzovat jako otázku, zda se žalobci dostalo při zpětvzetí toho, co podanou žalobou požadoval. V projednávané věci pak platí, že žalobce se domáhal náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým původním řízením, přičemž žalovaná z tohoto důvodu po zahájení řízení plnila žalobci částku 155 800 Kč (resp. částku 8 452 Kč, pokud jde o úroky z prodlení). Soudu proto nezbylo, nežli žalobce považovat za procesně úspěšného ve smyslu výše zmiňované judikatury a přiznat mu plnou náhradu nákladů řízení.\n31. Náklady řízení žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a z odměny za právní zastoupení dle § 7 bod č. 5 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 1. 2014 sp. zn. 30 Cdo 3378/2013), kdy tak za jeden úkon právní služby přísluší částka 3 100 Kč (z tarifní hodnoty 50 000 Kč).\n32. V daném případě byly provedeny 3 úkony právní služby, tj. celkem 9300 Kč. Konkrétně se jednalo o následující úkony právní služby dle § 11 advokátního tarifu: (i) převzetí věci, (ii) podání žaloby a (iii) vyjádření žalobce ze dne 13. 11. 2021 spojené s částečným zpětvzetím a dále 3 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. 900 Kč. Celková částka 10 200 Kč pak byla navýšena o 21% DPH, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celková částka nákladů řízení tak činí 12 342 Kč.\nVIII.\nKe lhůtě k plnění\n33. Lhůta k plnění byla ve výroku V. stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technicko-organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí.","information":[{"texts":[{"text":"Proti výroku I. rozsudku není odvolání přípustné. Odvolání proti výrokům II., III., IV. a V. rozsudku lze podat k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2 do patnácti dnů od jeho doručení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, může být podán návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSPH02:2022:37.C.45.2021.6","publishedAt":"2022-12-16","decisionAt":"2022-09-26","caseNumber":{"senate":37,"registry":"C","index":45,"year":2021,"pageNumber":89},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Petr","lastName":"Navrátil","titlesAfter":"Ph.D.,LL.M.MBL","function":""},"courtCode":"OSPH02","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o zaplacení 350 000 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"115a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"11","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"96","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"146","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"95","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"9","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"42","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"31a","lexNumber":82,"lexYear":1998,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAHRADA_NEMAJETKOVE_UJMY","NEMAJETKOVA_UJMA","PENEZITE_PLNENI","ZADOSTIUCINENI_SATISFAKCE"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}