{"uuid":"4fd080a6-0199-4fc7-b6fe-57951477bcd2","header":[{"texts":[{"text":"Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Sekvardem, Ph.D. ve věci žalobce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o účastníkovi","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"},{"text":" proti žalovanému ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o účastníkovi","anonStyle":"ANON"},{"text":", o zaplacení částky 29 708,06 Kč s příslušenstvím,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 29 185 Kč, s ročním úrokem z prodlení z téže částky ve výši 8,5 % za dobu od 4. 11. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba se zamítá v rozsahu, v jakém se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 523,06 Kč, částku kapitalizovaného úroku ve výši 1 831,7 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 932,02 Kč, ročního úroku z prodlení ve výši 8,5 % z částky 29 708,06 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do 3. 11. 2023 a z částky 523,06 Kč za dobu od 4. 11. 2023 do zaplacení, ročního úroku ve výši 20,94 % z částky 29 708,06 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na doplatku soudního poplatku částku 297 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 037 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 29 185 Kč, s ročním úrokem z prodlení z téže částky ve výši 8,5 % za dobu od 4. 11. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.\nII. Žaloba se zamítá v rozsahu, v jakém se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 523,06 Kč, částku kapitalizovaného úroku ve výši 1 831,7 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 932,02 Kč, ročního úroku z prodlení ve výši 8,5 % z částky 29 708,06 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do 3. 11. 2023 a z částky 523,06 Kč za dobu od 4. 11. 2023 do zaplacení, ročního úroku ve výši 20,94 % z částky 29 708,06 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do zaplacení.\nIII. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na doplatku soudního poplatku částku 297 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.\nIV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 037 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobce se žalobou podanou dne 31. 8. 2023 domáhal uložení povinnosti žalovanému, aby mu zaplatil částku 29 708,06 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu na smlouvě o úvěru. Ta byla mezi předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena 1. 6. 2021. Jistina činila původně 30 000 Kč, přičemž současně měla být uhrazena částka 15 255 Kč na úroku, administrativním poplatku (1 500 Kč) a hotovostním inkasu a flexibilním splácení (6 171 Kč). Předmětem žaloby je jistina ve výši 29 708,06 Kč, kapitalizované příslušenství a jeho procentní sazba do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud s ohledem na souhlas žalobce a absenci vyjádření žalovaného ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“), nenařizoval jednání a rozhodl na základě listinných důkazů, z nichž vyplynulo, že žaloba je důvodná pouze zčásti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Z listin bylo zjištěno, že mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byla 1. 6. 2021 uzavřena smlouva, na jejímž základě bylo žalovanému poskytnuto 30 000 Kč se splatností v 65 týdenních splátkách po 815 Kč, v nichž byl zahrnut úrok v roční výši 70,4 %, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 500 Kč, úrok ve výši 15 255 Kč, poplatek za flexibilní splácení inkaso ve výši 6 171 Kč. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že byla uhrazena částka 815 Kč, na jistinu bylo započteno 291,94 Kč, na úrok 405,04 Kč. Pohledávka na žalobce byla postoupena smlouvou z 14. 12. 2022 a tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem z 16. 12. 2022. Dluh nebyl uhrazen přes výzvu z 1. 6. 2023.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ”). Dle ustanovení § 2395 OZ se úvěrující zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní prostředky a oproti tomu stojí závazek úvěrovaného mu tyto prostředky vrátit s úrokem. S přihlédnutím k vymezení práv a povinností obou účastníků v předložených dokladech dospěl soud k závěru, že o takový vztah se jedná i v projednávané věci, když měla vzniknout smlouva o úvěru. Předchůdce žalobce žalovanému poskytl úvěr ve výši 30 000 Kč, kterou mu tento měl vrátit do 65 týdnů. Žalovaný na svůj dluh uhradil pouze část. Jelikož v dané věci je žalovaný spotřebitelem (z ničeho neplynul opak), je třeba na jeho postavení aplikovat rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen„ zákon“), a to s ohledem na skutečnost, že smluvní vztah (ani jedna ze smluv) účastníků nespadá pod výjimky stanovené v ustanovení § 2 zákona. Z ustanovení § 86 odst. 1 zákona plyne, že„ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet“. K tomu je nepochybně nezbytné zkoumat příjmovou složku – existenci pracovněprávního vztahu, délku jeho trvání a výši mzdy, případně jiného zdroje příjmů, stejně jako složku výdajovou – náklady na bydlení, dopravu, existující závazky či snad dokonce exekuce či insolvenci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. V projednávané věci byla předkládána zákaznická karta, dle níž měl být výdělek žalovaného 14 000 Kč a další vedlejší příjmy. Vedle toho byly tvrzeny výdaje ve výši 4 500 Kč. Žalovaný měl být ubytován u rodičů a doložena měla být pracovní smlouva a potvrzení o příjmu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Soud je toho názoru, že u půjčky sjednané v relativně menší výši není třeba klást s přihlédnutím ke sjednané výši splátky a její četnosti takové nároky na ověřování rozhodných skutečností, jako je tomu u úvěrů s vyšším plněním, pročež s ohledem na uvedené okolnosti považoval v projednávané věci posouzení ze strany předchůdce žalobkyně za nedostatečné k tomu, aby smlouva byla považována za platnou. Celkovou měsíční splátku cca ve výši 3 200 Kč lze považovat za splatitelnou při příjmu ve výši 14 000 Kč, kdyby však byly dostatečným způsobem prověřeny informace od žalovaného. Přestože bylo uvedeno, že je žalovaný zaměstnán společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", dotazem na tuto společnost soud zjistil, že žalovaný u ní nikdy nepracoval. Rovněž tak za situace, kdy uváděl ubytování u rodičů, měla být kladena zvýšená péče ověření uvedené skutečnosti, když je zřejmé, že udávané výdaje v částce 4 500 Kč u dospělé osoby, byť bez závazků, nejsou v dnešní době reálné. Stejně tak nic nebránilo žalobci, aby si vyžádal výpis z účtu, pokud žalovaný nějaký měl, aby bylo minimálně ověřeno, do jaké míry jsou jím udávané údaje pravdivé, a to např. i ohledně dalšího příjmu, který v zákaznické kartě uváděl. Takto se předchůdce žalobce spokojil s údaji popsanými žalovaným, které žalobce samotný považuje za dostatečné v situaci, kdy při uvedení údajů nepravdivých by se žalovaný dostal do situace, kdy by mohl být i trestně stíhán pro úvěrový podvod. Z jeho strany jde pouze o snahu svalit odpovědnost za prověrku bonity na klienta samotného, nikoli o řádně projevenou snahu o plnění svých zákonných povinností.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. S ohledem na relativně laxně provedenou prověrku úvěryschopnosti soud považoval úvěrovou smlouvu za neplatnou, pročež nicméně je na místě posoudit poskytnuté plnění jako vztah z bezdůvodného obohacení podle § 2991 OZ a násl. Žalovaný je tak povinen vrátit žalobci pouze jistinu očištěnou o jím provedené platby – jednu splátku, tedy částku 29 185 Kč. S touto částkou je spojeno právo na úhradu příslušenství pouze však v podobě úroku z prodlení, do něhož se žalovaný dostal podle § 1968 a 1970 OZ a je povinen jej zaplatit ve výši požadované žalobcem v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ. Ve zbytku tak je na místě žalobu zamítnout výrokem pod bodem II. Za dobu prodlení pak lze považovat až dobu následující po první prokazatelně doručené výzvě k plnění, což bylo doručení žaloby žalovanému k 2. 11. 2023. Prodlení tak nastalo až 4. 11. 2023.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Výrok pod bodem III. je odůvodněn ustanovením položky 2 odst. 2 a položky 1 odst. 1 písm. a) přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na absenci trvalého pobytu žalovaného nebylo možné vydat platební rozkaz, pročež bylo na místě pokračovat běžným postupem a soudní poplatek doměřit konečným rozhodnutím ve věci v souladu s § 9 odst. 4 a 6 zákona o soudních poplatcích per analogiam. Doplatek soudního poplatku činí 297 Kč, který nicméně byl zohledněn v nákladovém výroku pod bodem II.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Výrok pod bodem III. je odůvodněn tím, že žalobce byl ve věci úspěšný pouze zčásti (§ 142 odst. 2 OSŘ). Při plném úspěchu by jeho náklady řízení tvořila odměna za právní zastoupení ve výši 300 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), tři režijní paušály á 100 Kč v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, za převzetí věci, podání žaloby a předžalobní výzvu podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a h) advokátního tarifu Náklady řízení žalobce dále činí zaplacený soudní poplatek ve výši 1 486 Kč a částka daně z přidané hodnoty v sazbě 21 %, jíž je zástupce žalobce plátcem, ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 OSŘ Celkem by tak náhrada nákladů řízení činila částku 2 938 Kč. S ohledem na to, že žalobce uspěl pouze v poměrné části 35,3 % dané rozdílem mezi kapitalizovanými částkami ve výrocích pod body I. a II. poměřeným jeho žalobním požadavkem, je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 OSŘ ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ částku 1 037 Kč. Žaloby žalobce jsou prakticky stále totožné, pouze se mění produkt, který je od té které úvěrové instituce žalobcem získán v rámci smlouvy o postoupení pohledávky, není tak důvodu posuzovat jím podané žaloby jinak, než jako formulářové.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobce se žalobou podanou dne 31. 8. 2023 domáhal uložení povinnosti žalovanému, aby mu zaplatil částku 29 708,06 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu na smlouvě o úvěru. Ta byla mezi předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena 1. 6. 2021. Jistina činila původně 30 000 Kč, přičemž současně měla být uhrazena částka 15 255 Kč na úroku, administrativním poplatku (1 500 Kč) a hotovostním inkasu a flexibilním splácení (6 171 Kč). Předmětem žaloby je jistina ve výši 29 708,06 Kč, kapitalizované příslušenství a jeho procentní sazba do zaplacení.\n2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud s ohledem na souhlas žalobce a absenci vyjádření žalovaného ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“), nenařizoval jednání a rozhodl na základě listinných důkazů, z nichž vyplynulo, že žaloba je důvodná pouze zčásti.\n3. Z listin bylo zjištěno, že mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byla 1. 6. 2021 uzavřena smlouva, na jejímž základě bylo žalovanému poskytnuto 30 000 Kč se splatností v 65 týdenních splátkách po 815 Kč, v nichž byl zahrnut úrok v roční výši 70,4 %, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 500 Kč, úrok ve výši 15 255 Kč, poplatek za flexibilní splácení inkaso ve výši 6 171 Kč. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že byla uhrazena částka 815 Kč, na jistinu bylo započteno 291,94 Kč, na úrok 405,04 Kč. Pohledávka na žalobce byla postoupena smlouvou z 14. 12. 2022 a tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem z 16. 12. 2022. Dluh nebyl uhrazen přes výzvu z 1. 6. 2023.\n4. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ”). Dle ustanovení § 2395 OZ se úvěrující zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní prostředky a oproti tomu stojí závazek úvěrovaného mu tyto prostředky vrátit s úrokem. S přihlédnutím k vymezení práv a povinností obou účastníků v předložených dokladech dospěl soud k závěru, že o takový vztah se jedná i v projednávané věci, když měla vzniknout smlouva o úvěru. Předchůdce žalobce žalovanému poskytl úvěr ve výši 30 000 Kč, kterou mu tento měl vrátit do 65 týdnů. Žalovaný na svůj dluh uhradil pouze část. Jelikož v dané věci je žalovaný spotřebitelem (z ničeho neplynul opak), je třeba na jeho postavení aplikovat rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen„ zákon“), a to s ohledem na skutečnost, že smluvní vztah (ani jedna ze smluv) účastníků nespadá pod výjimky stanovené v ustanovení § 2 zákona. Z ustanovení § 86 odst. 1 zákona plyne, že„ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet“. K tomu je nepochybně nezbytné zkoumat příjmovou složku – existenci pracovněprávního vztahu, délku jeho trvání a výši mzdy, případně jiného zdroje příjmů, stejně jako složku výdajovou – náklady na bydlení, dopravu, existující závazky či snad dokonce exekuce či insolvenci.\n5. V projednávané věci byla předkládána zákaznická karta, dle níž měl být výdělek žalovaného 14 000 Kč a další vedlejší příjmy. Vedle toho byly tvrzeny výdaje ve výši 4 500 Kč. Žalovaný měl být ubytován u rodičů a doložena měla být pracovní smlouva a potvrzení o příjmu.\n6. Soud je toho názoru, že u půjčky sjednané v relativně menší výši není třeba klást s přihlédnutím ke sjednané výši splátky a její četnosti takové nároky na ověřování rozhodných skutečností, jako je tomu u úvěrů s vyšším plněním, pročež s ohledem na uvedené okolnosti považoval v projednávané věci posouzení ze strany předchůdce žalobkyně za nedostatečné k tomu, aby smlouva byla považována za platnou. Celkovou měsíční splátku cca ve výši 3 200 Kč lze považovat za splatitelnou při příjmu ve výši 14 000 Kč, kdyby však byly dostatečným způsobem prověřeny informace od žalovaného. Přestože bylo uvedeno, že je žalovaný zaměstnán společností [právnická osoba], dotazem na tuto společnost soud zjistil, že žalovaný u ní nikdy nepracoval. Rovněž tak za situace, kdy uváděl ubytování u rodičů, měla být kladena zvýšená péče ověření uvedené skutečnosti, když je zřejmé, že udávané výdaje v částce 4 500 Kč u dospělé osoby, byť bez závazků, nejsou v dnešní době reálné. Stejně tak nic nebránilo žalobci, aby si vyžádal výpis z účtu, pokud žalovaný nějaký měl, aby bylo minimálně ověřeno, do jaké míry jsou jím udávané údaje pravdivé, a to např. i ohledně dalšího příjmu, který v zákaznické kartě uváděl. Takto se předchůdce žalobce spokojil s údaji popsanými žalovaným, které žalobce samotný považuje za dostatečné v situaci, kdy při uvedení údajů nepravdivých by se žalovaný dostal do situace, kdy by mohl být i trestně stíhán pro úvěrový podvod. Z jeho strany jde pouze o snahu svalit odpovědnost za prověrku bonity na klienta samotného, nikoli o řádně projevenou snahu o plnění svých zákonných povinností.\n7. S ohledem na relativně laxně provedenou prověrku úvěryschopnosti soud považoval úvěrovou smlouvu za neplatnou, pročež nicméně je na místě posoudit poskytnuté plnění jako vztah z bezdůvodného obohacení podle § 2991 OZ a násl. Žalovaný je tak povinen vrátit žalobci pouze jistinu očištěnou o jím provedené platby – jednu splátku, tedy částku 29 185 Kč. S touto částkou je spojeno právo na úhradu příslušenství pouze však v podobě úroku z prodlení, do něhož se žalovaný dostal podle § 1968 a 1970 OZ a je povinen jej zaplatit ve výši požadované žalobcem v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ. Ve zbytku tak je na místě žalobu zamítnout výrokem pod bodem II. Za dobu prodlení pak lze považovat až dobu následující po první prokazatelně doručené výzvě k plnění, což bylo doručení žaloby žalovanému k 2. 11. 2023. Prodlení tak nastalo až 4. 11. 2023.\n8. Výrok pod bodem III. je odůvodněn ustanovením položky 2 odst. 2 a položky 1 odst. 1 písm. a) přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na absenci trvalého pobytu žalovaného nebylo možné vydat platební rozkaz, pročež bylo na místě pokračovat běžným postupem a soudní poplatek doměřit konečným rozhodnutím ve věci v souladu s § 9 odst. 4 a 6 zákona o soudních poplatcích per analogiam. Doplatek soudního poplatku činí 297 Kč, který nicméně byl zohledněn v nákladovém výroku pod bodem II.\n9. Výrok pod bodem III. je odůvodněn tím, že žalobce byl ve věci úspěšný pouze zčásti (§ 142 odst. 2 OSŘ). Při plném úspěchu by jeho náklady řízení tvořila odměna za právní zastoupení ve výši 300 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), tři režijní paušály á 100 Kč v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, za převzetí věci, podání žaloby a předžalobní výzvu podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a h) advokátního tarifu Náklady řízení žalobce dále činí zaplacený soudní poplatek ve výši 1 486 Kč a částka daně z přidané hodnoty v sazbě 21 %, jíž je zástupce žalobce plátcem, ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 OSŘ Celkem by tak náhrada nákladů řízení činila částku 2 938 Kč. S ohledem na to, že žalobce uspěl pouze v poměrné části 35,3 % dané rozdílem mezi kapitalizovanými částkami ve výrocích pod body I. a II. poměřeným jeho žalobním požadavkem, je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 OSŘ ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ částku 1 037 Kč. Žaloby žalobce jsou prakticky stále totožné, pouze se mění produkt, který je od té které úvěrové instituce žalobcem získán v rámci smlouvy o postoupení pohledávky, není tak důvodu posuzovat jím podané žaloby jinak, než jako formulářové.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:MSBR:2024:112.C.175.2023.1","publishedAt":"2024-03-04","decisionAt":"2024-01-08","caseNumber":{"senate":112,"registry":"C","index":175,"year":2023,"pageNumber":44},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Ondřej","lastName":"Sekvard","titlesAfter":"Ph.D.","function":""},"courtCode":"MSBR","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"zaplacení 29 708,06 Kč s příslušenstvím - úvěr","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"14b","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1968","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"115a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":351,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_NARIZENI_VLADY"},{"paragraphNumber":"137","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"11","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"9","lexNumber":549,"lexYear":1991,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["INSOLVENCE","PENEZITE_PLNENI","SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}