{"uuid":"50ad3fc2-3107-4b0e-9aeb-d404b79a33a8","header":[{"texts":[{"text":"Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem JUDr. Lubomírem Janouškem, Ph.D., ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"pro zaplacení částky 400 euro s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky 400 EUR spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z této částky za dobu od 4. 5. 2019 do zaplacení, se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"<b>I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky 400 EUR spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z této částky za dobu od 4. 5. 2019 do zaplacení, se zamítá.</b>\n<b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku</b>","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 400 EUR s příslušenstvím po žalovaném s odůvodněním, že se dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" účastnil letu provozovaného společností žalovaného, pod č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":", s plánovaným časem příletu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaj o čase","anonStyle":"ANON"},{"text":" hod., avšak let byl na příletu zpožděn o více než 3 hodiny a do cílové destinace žalobce dorazil v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" hod následujícího dne. Dle Nařízení Rady (ES) č. 261/2004, jímž se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě při odepření nástupu do letadla, zrušení nebo významného zpoždění letů a v souladu s judikaturou Evropského soudního dvora (rozhodnutí STURGEON C – 402/07; NELSON, TUI C -581/10) se na cestující zpožděných letů aplikují práva, která přísluší cestujícím zrušených letů a žalobci tak vznikl nárok dle čl. 7 Nařízení, na zaplacení shora uvedené částky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný navrhnul zamítnutí žaloby s odůvodněním, že nárok je promlčen, neboť žalobce svůj nárok uplatnil až dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a dle ustanovení § 2553 o. z., tak měl učinit do 6 měsíců od uskutečnění cesty a jeho nárok tak zaniknul. Žalovaný poukázal na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 23. 10. 2019, č. j. 18Co 265/2019 – 62, v němž Městský soud v Praze dovodil, že„ pojem přepravní řád uvedený v ustanovení § 2553 odst. 3 o. z., zásadně nevylučuje, aby jím byl ve smyslu § 2578 o. z. chápán i přímo aplikovatelný předpis Evropské unie, který v rámci letecké přepravy zavádí, mj. i nárok na paušalizovanou náhradu škody dle čl. 7 Nařízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Na základě provedené dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Mezi žalobcem a žalovaným bylo nesporné, že se žalobce dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" účastnil letu provozovaného společností žalovaného č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":", s plánovaným časem příletu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaj o čase","anonStyle":"ANON"},{"text":" hod., a že tento let byl na příletu zpožděn o více než 3 hodiny a do cílové destinace žalobce dorazil v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" hod následujícího dne. Uvedené skutečnosti též vyplývají i z údajů na elektronické letence s číslem rezervace ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a z fotografie informačního panelu na letišti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Z výzvy ze dne 11. 4. 2019 a potvrzení o podání zásilky má soud za prokázané, že nárok žalobce vůči žalovanému uplatnil dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Soud po té posoudil každý důkaz zvlášť, všechny v souvislostech a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Podle rozhodnutí Městského soudu v Praze, vydaného pod č. j. 18Co 265/2019 – 62, vydaného dne 23. 10. 2019, otázka, zda Nařízení Rad (ES) č. 261/2004 (dále jen„ Nařízení“) umožňuje aplikaci českého právního řádu v otázce notifikace předpokládané v ustanovení § 2553 odst. 3 o. z., musí být vyřešena tak, že vzhledem k tomu, že Nařízení neupravuje lhůty pro uplatnění nároků, které jsou v něm zakotveny, je třeba aplikovat vnitrostátní právní úpravu, konkrétně pak shora uvedené ustanovení o. z.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Argumentace žalobce spočívající v tom, že uvedené rozhodnutí bylo Ústavním soudem dne 10. 3. 2020, pod sp. zn. IV. ÚS 286/20 zrušeno a věc vrácena k novému rozhodnutí a projednání, je lichá a zavádějící, neboť uvedené rozhodnutí nebylo Ústavním soudem zrušeno z důvodu, že v rozhodnutí vyjádřený názor Městského soudu byl nesprávný, ale ke zrušení rozhodnutí došlo z důvodu chybného poučení o opravných prostředcích, čímž došlo dle názoru Ústavního soudu, k porušení ústavního práva na soudní ochranu, pokud jí stěžovatelce bylo (nesprávně) v poučení o dovolání sděleno, že dovolání proti napadanému rozhodnutí není přípustné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Otázka, zda Nařízení umožňuje aplikaci českého právního řádu v otázce notifikace předpokládané v ustanovení § 2553 odst. 3 o. z., je přitom (shodně se stanoviskem vyjádřeným ve shora uvedeném rozhodnutí Městského soudu), byla již před Evropským soudním dvorem vyřešena v rozhodnutí sp. zn. C -139/11, Joan Cuadrench Moré proti Koninklijke Luchtvaart Maatschappij NV, tak, že Nařízení musí být vykládáno v tom smyslu, že lhůtu, ve které musí být podány žaloby, jejichž předmětem je získání náhrady škody podle čl. 5 a 7 tohoto nařízení, stanoví pravidla každého členského státu, která upravují promlčecí lhůty vztahující se k podání žaloby.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Shodně stanoví Evropská komise, ve výkladových stanoviscích (Sdělení Komise – Pokyny pro výklad nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů, a nařízení Rady (ES) č. 2027 o odpovědnosti leteckého dopravce v případě nehod ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 889/2002), kdy v bodě 8.2. konstatuje, že Nařízení nestanoví lhůtu pro podání žaloby u vnitrostátních soudů. Tuto záležitost upravují vnitrostátní právní předpisy jednotlivých členských států týkající se promlčení. Dvouletá promlčecí lhůta podle Montrealské úmluvy není pro žaloby podané podle nařízení relevantní a nedotýká se vnitrostátních právních předpisů členských států, jelikož opatření k náhradě škody stanovená v nařízení nespadají do oblasti působnosti zmíněné úmluvy, poněvadž mají odčinit nepříjemnosti způsobené cestujícím, přičemž představují dodatečná opatření k systému náhrady škody stanovenému v úmluvě. Lhůty mezi jednotlivými členskými státy se proto mohou lišit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Podle ustanovení § 2553 odst. 1 o. z., jedná-li se o pravidelnou přepravu osob, stanoví přepravní řády, jaká práva má cestující vůči dopravy, nebyla-li přeprava provedena včas. Podle odstavce třetího práva podle odstavců 1 a 2 musí cestující uplatnit u dopravce bez zbytečného odkladu. Nebylo-li takové právo uplatněno nejpozději do šesti měsíců, soud je nepřizná, namítne-li dopravce, že právo nebylo uplatněno včas.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Z výše uvedeného tak vyplývá, že nároky cestujícího z přepravy nikoliv včasné, se promlčují v šestiměsíční lhůta, počítané ode dne, kdy mohl cestující právo uplatnit poprvé (§ 628 o. z.). Vzhledem k tomu, že přeprava byla provedena dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", prvním dnem, kdy tak mohly být nároky z pozdě provedené přepravy uplatněny byl den ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a nárok se tak promlčel dnem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", když žalobce svá práva u dopravce uplatnil až dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Soud proto žalobu zamítnul.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný byl zcela úspěšný. Má nárok na náhradu nákladů nezastoupeného účastníka ve výši 300 Kč za úkon dle vyhl. č. 251/2015 Sb. V řízení žalovaný učinil celkem 3 úkony (příprava, vyjádření k žalobě, účast u jednání). Celkem tak náhrada nákladů činí 900 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 400 EUR s příslušenstvím po žalovaném s odůvodněním, že se dne [datum] účastnil letu provozovaného společností žalovaného, pod č. [anonymizováno] [číslo] z [anonymizována dvě slova] do [obec], s plánovaným časem příletu v [údaj o čase] hod., avšak let byl na příletu zpožděn o více než 3 hodiny a do cílové destinace žalobce dorazil v [anonymizováno] hod následujícího dne. Dle Nařízení Rady (ES) č. 261/2004, jímž se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě při odepření nástupu do letadla, zrušení nebo významného zpoždění letů a v souladu s judikaturou Evropského soudního dvora (rozhodnutí STURGEON C – 402/07; NELSON, TUI C -581/10) se na cestující zpožděných letů aplikují práva, která přísluší cestujícím zrušených letů a žalobci tak vznikl nárok dle čl. 7 Nařízení, na zaplacení shora uvedené částky.\n2. Žalovaný navrhnul zamítnutí žaloby s odůvodněním, že nárok je promlčen, neboť žalobce svůj nárok uplatnil až dne [datum] a dle ustanovení § 2553 o. z., tak měl učinit do 6 měsíců od uskutečnění cesty a jeho nárok tak zaniknul. Žalovaný poukázal na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 23. 10. 2019, č. j. 18Co 265/2019 – 62, v němž Městský soud v Praze dovodil, že„ pojem přepravní řád uvedený v ustanovení § 2553 odst. 3 o. z., zásadně nevylučuje, aby jím byl ve smyslu § 2578 o. z. chápán i přímo aplikovatelný předpis Evropské unie, který v rámci letecké přepravy zavádí, mj. i nárok na paušalizovanou náhradu škody dle čl. 7 Nařízení.\n3. Na základě provedené dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:\n4. Mezi žalobcem a žalovaným bylo nesporné, že se žalobce dne [datum] účastnil letu provozovaného společností žalovaného č. [anonymizováno] [číslo] z [anonymizována dvě slova] do [obec], s plánovaným časem příletu v [údaj o čase] hod., a že tento let byl na příletu zpožděn o více než 3 hodiny a do cílové destinace žalobce dorazil v [anonymizováno] hod následujícího dne. Uvedené skutečnosti též vyplývají i z údajů na elektronické letence s číslem rezervace [anonymizováno] a z fotografie informačního panelu na letišti [jméno] [jméno] v [obec].\n5. Z výzvy ze dne 11. 4. 2019 a potvrzení o podání zásilky má soud za prokázané, že nárok žalobce vůči žalovanému uplatnil dne [datum].\n6. Soud po té posoudil každý důkaz zvlášť, všechny v souvislostech a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.\n7. Podle rozhodnutí Městského soudu v Praze, vydaného pod č. j. 18Co 265/2019 – 62, vydaného dne 23. 10. 2019, otázka, zda Nařízení Rad (ES) č. 261/2004 (dále jen„ Nařízení“) umožňuje aplikaci českého právního řádu v otázce notifikace předpokládané v ustanovení § 2553 odst. 3 o. z., musí být vyřešena tak, že vzhledem k tomu, že Nařízení neupravuje lhůty pro uplatnění nároků, které jsou v něm zakotveny, je třeba aplikovat vnitrostátní právní úpravu, konkrétně pak shora uvedené ustanovení o. z.\n8. Argumentace žalobce spočívající v tom, že uvedené rozhodnutí bylo Ústavním soudem dne 10. 3. 2020, pod sp. zn. IV. ÚS 286/20 zrušeno a věc vrácena k novému rozhodnutí a projednání, je lichá a zavádějící, neboť uvedené rozhodnutí nebylo Ústavním soudem zrušeno z důvodu, že v rozhodnutí vyjádřený názor Městského soudu byl nesprávný, ale ke zrušení rozhodnutí došlo z důvodu chybného poučení o opravných prostředcích, čímž došlo dle názoru Ústavního soudu, k porušení ústavního práva na soudní ochranu, pokud jí stěžovatelce bylo (nesprávně) v poučení o dovolání sděleno, že dovolání proti napadanému rozhodnutí není přípustné.\n9. Otázka, zda Nařízení umožňuje aplikaci českého právního řádu v otázce notifikace předpokládané v ustanovení § 2553 odst. 3 o. z., je přitom (shodně se stanoviskem vyjádřeným ve shora uvedeném rozhodnutí Městského soudu), byla již před Evropským soudním dvorem vyřešena v rozhodnutí sp. zn. C -139/11, Joan Cuadrench Moré proti Koninklijke Luchtvaart Maatschappij NV, tak, že Nařízení musí být vykládáno v tom smyslu, že lhůtu, ve které musí být podány žaloby, jejichž předmětem je získání náhrady škody podle čl. 5 a 7 tohoto nařízení, stanoví pravidla každého členského státu, která upravují promlčecí lhůty vztahující se k podání žaloby.\n10. Shodně stanoví Evropská komise, ve výkladových stanoviscích (Sdělení Komise – Pokyny pro výklad nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů, a nařízení Rady (ES) č. 2027 o odpovědnosti leteckého dopravce v případě nehod ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 889/2002), kdy v bodě 8.2. konstatuje, že Nařízení nestanoví lhůtu pro podání žaloby u vnitrostátních soudů. Tuto záležitost upravují vnitrostátní právní předpisy jednotlivých členských států týkající se promlčení. Dvouletá promlčecí lhůta podle Montrealské úmluvy není pro žaloby podané podle nařízení relevantní a nedotýká se vnitrostátních právních předpisů členských států, jelikož opatření k náhradě škody stanovená v nařízení nespadají do oblasti působnosti zmíněné úmluvy, poněvadž mají odčinit nepříjemnosti způsobené cestujícím, přičemž představují dodatečná opatření k systému náhrady škody stanovenému v úmluvě. Lhůty mezi jednotlivými členskými státy se proto mohou lišit.\n11. Podle ustanovení § 2553 odst. 1 o. z., jedná-li se o pravidelnou přepravu osob, stanoví přepravní řády, jaká práva má cestující vůči dopravy, nebyla-li přeprava provedena včas. Podle odstavce třetího práva podle odstavců 1 a 2 musí cestující uplatnit u dopravce bez zbytečného odkladu. Nebylo-li takové právo uplatněno nejpozději do šesti měsíců, soud je nepřizná, namítne-li dopravce, že právo nebylo uplatněno včas.\n12. Z výše uvedeného tak vyplývá, že nároky cestujícího z přepravy nikoliv včasné, se promlčují v šestiměsíční lhůta, počítané ode dne, kdy mohl cestující právo uplatnit poprvé (§ 628 o. z.). Vzhledem k tomu, že přeprava byla provedena dne [datum], prvním dnem, kdy tak mohly být nároky z pozdě provedené přepravy uplatněny byl den [datum] a nárok se tak promlčel dnem [datum], když žalobce svá práva u dopravce uplatnil až dne [datum]. Soud proto žalobu zamítnul.\n13. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný byl zcela úspěšný. Má nárok na náhradu nákladů nezastoupeného účastníka ve výši 300 Kč za úkon dle vyhl. č. 251/2015 Sb. V řízení žalovaný učinil celkem 3 úkony (příprava, vyjádření k žalobě, účast u jednání). Celkem tak náhrada nákladů činí 900 Kč.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSPH06:2021:27.C.155.2020.1","publishedAt":"2021-09-15","decisionAt":"2021-02-18","caseNumber":{"senate":27,"registry":"C","index":155,"year":2020,"pageNumber":42},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Lubomír","lastName":"Janoušek","titlesAfter":"Ph.D.","function":""},"courtCode":"OSPH06","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o zaplacení částky 400 euro s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2578","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2553","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"628","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":251,"lexYear":2015,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"}],"flags":["PENEZITE_PLNENI","PRAVO_EVROPSKE_UNIE"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}