{"uuid":"553b03bb-0f20-4aaf-81b2-5f5fa9a3f907","header":[{"texts":[{"text":"Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Sekvardem, Ph.D., ve věci žalobce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o účastníkovi","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"},{"text":" proti žalovanému ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o účastníkovi","anonStyle":"ANON"},{"text":", o zaplacení částky 11 410 Kč s příslušenstvím,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 11 410 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 5 781 Kč za dobu od 3. 8. 2022 do zaplacení a z částky 5 029 Kč za dobu od 16. 11. 2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 11 410 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 5 781 Kč za dobu od 3. 8. 2022 do zaplacení a z částky 5 029 Kč za dobu od 16. 11. 2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.\nII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 14. 3. 2023 domáhal uložení povinnosti žalovanému, aby mu zaplatil částku 11 410 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného příspěvku ve smyslu § 4 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v období 29. 10. 2021 až 15. 6. 2022 (","anonStyle":"NONE"},{"text":"registrační značka","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. S ohledem na souhlas žalobce a absenci vyjádření žalovaného soud příslušný podle § 85 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“), v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, podle § 115a OSŘ, rozhodl bez jednání pouze na základě listinných důkazů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Žalovaný byl evidován jako provozovatel vozidla ","anonStyle":"NONE"},{"text":"registrační značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", které v období 29. 10. 2021 až 15. 6. 2022, nebylo pojištěno za škodu způsobenou jeho provozem a žalovaný neuhradil ani žalobci příspěvek placený vlastníkem nebo provozovatelem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Uvedené vyplývá z výzvy k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných, když dlužná částka činí 10 810 Kč a náklady uplatnění pak 600 Kč (přílohy žalobce). Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván přípisy žalobce ze dne 19. 5., 24. 8., 1. 9., 19. 9., 7. 12. 2022 a 4. 1. 2023.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“). Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona „nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené“. Podle § 4 odst. 1 a 2 písm. b) zákona„ Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen \"osoba povinná k zaplacení příspěvku\") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že ….. osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla“. Výše příspěvku se podle § 4 odst. 3 zákona určí součinem výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. K tomu je třeba přičíst i náklady na vymáhání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Žalovaný byl v období 29. 10. 2021 až 15. 6. 2022 (","anonStyle":"NONE"},{"text":"registrační značka","anonStyle":"ANON"},{"text":") vlastníkem vozidla, které nebylo pojištěno za škodu způsobenou jeho provozem, tedy 230 dní, když denní sazba za automobil s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 činí dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb. 47 Kč. Protože žalovaný neuhradil v zákonné lhůtě žalobci částku 10 810 Kč, dostal se dnem následujícím po splatnosti do prodlení podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a je tak povinen podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zaplatit též úroky z prodlení. Současně je povinen zaplatit i náklady vymáhání ve výši 300 Kč podle § 2a vyhlášky. Přiznané částky soud uložil žalovanému k úhradě ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Výrok o nákladech řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 OSŘ, podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů vůči tomu, který úspěch neměl. Náklady řízení žalobce činí částka soudního poplatku 800 Kč a dále soud přistoupil k posouzení účelnosti nákladů spočívajících v zastoupení advokátem a dospěl k závěru, že tyto účelné nejsou. Přiznal tak pouze takové náklady, jež by byly přiznány samotnému nezastoupenému žalobci podle § 1 odst. 1 a 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za výzvu k plnění a podání žaloby ve výši dle § 2 odst. 1 vyhlášky á 100 Kč/úkon v celkové výši 200 Kč. Celková výše náklady tak činí 1 000 Kč. I zde soud stanovil lhůtu k plnění žalovanému v délce podle § 160 odst. 1 OSŘ.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Soud má za to, že žaloba je formulářového typu, skutková tvrzení jsou stále stejná, mění se pouze objem motoru, období, za něž je dluženo a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"registrační značka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Takové náležitosti včetně případného neustále se opakujícího právního posouzení věci pak vyvolávají úvahu o účelnosti právního zastoupení za situace, kdy úkonem ze strany zástupce žalobce je pouze převzetí věci, jinak zcela formální, nevyžadující jiné než zcela běžné myšlenkové pochody, a nevyžadující přitom téměř žádné právní znalosti. Dalším úkonem je sepsání žaloby, která je, jak shora uvedeno, dovedena, co do nepotřeby měnit okruh rozhodných skutečností, téměř k dokonalosti. Postačí napsat pouze jednu a poté jen měnit dílčí údaje. Takovou činnost mohl realizovat i žalobce sám, který je na uvedenou agendu jistě lépe personálně vybaven. Správnost uvedeného přístupu ostatně byla potvrzena mimo jiné usnesením Krajského soudu v Brně ze 17. 12. 2020, č. j. 70 Co 193/2020-37. Soudu je známa i opačná praxe některých odvolacích senátů uvedeného soudu, tu však soud nepovažuje za správnou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Jakkoli lze souhlasit s argumentací např. usnesení Nejvyššího soudu z 13. 7. 2016, sp. zn. 25 Cdo 1119/2016 (publikované mimo jiné v systému ASPI pod č. JUD332300CZ), argumentačně využitého ve věci vedené Krajským soudem v Brně pod sp. zn. 38 Co 74/2023 (věc zdejšího soudu pod sp. zn. 112 C 30/2023), není na místě právní závěry tam uvedené aplikovat. Přestože byly vynaloženy náklady na právní zastoupení a nebylo zjištěno, ani se to soud nedomníval, že by právní zastoupení bylo zneužitím práva, jak to ostatně pojal pro svoje závěry jako určující právě Nejvyšší soud v citované věci, zdejší soud je toho názoru, že celá agenda spojená s uplatněním práva žalobkyně u soudu není nic jiného než opakováním téhož, co bylo učiněno již v předsoudní fázi vymáhání pohledávky. Zástupce v podobě advokáta do řízení nepřináší žádnou přidanou hodnotu, neboť skutečnosti vylíčené v žalobě jsou překopírováním údajů patrných již z výzev učiněných samotným žalobcem. Jedná se tak o činnosti nikoli odborného charakteru, ale čistě administrativního, k nimž není třeba odbornosti zástupce v podobě advokáta. Tento závěr není dle názoru soudu v rozporu s judikaturou uvedenou v citovaném usnesení Nejvyššího soudu, která se zabývá zastoupením obcí či statutárních měst, u nichž se jedná o správu vlastního majetku. Byť se zde nejedná o vlastní majetek fondu, veškerá aktivita podstatná pro uplatnění nároku žalobcem u soudu a účinné hájení takového nároku u něj byla realizována již samotným žalobcem. Přestože tak soud nezpochybňuje oprávnění žalobce nechat se zastoupit advokátem, náklady na něj vynaložené nepovažuje za účelné v tom smyslu, že by stejného cíle nebylo možno dosáhnout i bez něj, protože sám do řízení nic efektivně nepřinesl. Rovněž tak závěry zdejšího soudu nejsou v rozporu s judikaturou citovanou Nejvyšším soudem stran zastoupení advokátem, byť se tak stalo spíše na okraj a podstatná argumentace je v jím citovaných rozhodnutích. Je totiž třeba odlišit skutkový základ tam citovaných kauz od projednávané věci – zejména složitost problematiky tam projednávané a právní složitost věcí s tím související, včetně rozsahu úkonů činěných v řízení. Tam citované věci se od té nyní projednávané liší naprosto zásadně, neboť projednávaná věc je zcela typová, zcela výjimečně končící jinak než vyhlášením rozsudku bez jednání nebo zastavením řízení z procesních důvodů a rovněž tak veškerá skutková i právní argumentace je přítomna ve zpravidla se opakujících důkazech vytvořených již samotným účastníkem. Soud prvního stupně tak na svoji argumentaci setrvale zastávané nemá co měnit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 14. 3. 2023 domáhal uložení povinnosti žalovanému, aby mu zaplatil částku 11 410 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného příspěvku ve smyslu § 4 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v období 29. 10. 2021 až 15. 6. 2022 ([registrační značka]).\n2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.\n3. S ohledem na souhlas žalobce a absenci vyjádření žalovaného soud příslušný podle § 85 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“), v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, podle § 115a OSŘ, rozhodl bez jednání pouze na základě listinných důkazů.\n4. Žalovaný byl evidován jako provozovatel vozidla [registrační značka], které v období 29. 10. 2021 až 15. 6. 2022, nebylo pojištěno za škodu způsobenou jeho provozem a žalovaný neuhradil ani žalobci příspěvek placený vlastníkem nebo provozovatelem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Uvedené vyplývá z výzvy k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných, když dlužná částka činí 10 810 Kč a náklady uplatnění pak 600 Kč (přílohy žalobce). Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván přípisy žalobce ze dne 19. 5., 24. 8., 1. 9., 19. 9., 7. 12. 2022 a 4. 1. 2023.\n5. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“). Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona „nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené“. Podle § 4 odst. 1 a 2 písm. b) zákona„ Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen \"osoba povinná k zaplacení příspěvku\") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že ….. osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla“. Výše příspěvku se podle § 4 odst. 3 zákona určí součinem výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. K tomu je třeba přičíst i náklady na vymáhání.\n6. Žalovaný byl v období 29. 10. 2021 až 15. 6. 2022 ([registrační značka]) vlastníkem vozidla, které nebylo pojištěno za škodu způsobenou jeho provozem, tedy 230 dní, když denní sazba za automobil s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 činí dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb. 47 Kč. Protože žalovaný neuhradil v zákonné lhůtě žalobci částku 10 810 Kč, dostal se dnem následujícím po splatnosti do prodlení podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a je tak povinen podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zaplatit též úroky z prodlení. Současně je povinen zaplatit i náklady vymáhání ve výši 300 Kč podle § 2a vyhlášky. Přiznané částky soud uložil žalovanému k úhradě ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ.\n7. Výrok o nákladech řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 OSŘ, podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů vůči tomu, který úspěch neměl. Náklady řízení žalobce činí částka soudního poplatku 800 Kč a dále soud přistoupil k posouzení účelnosti nákladů spočívajících v zastoupení advokátem a dospěl k závěru, že tyto účelné nejsou. Přiznal tak pouze takové náklady, jež by byly přiznány samotnému nezastoupenému žalobci podle § 1 odst. 1 a 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za výzvu k plnění a podání žaloby ve výši dle § 2 odst. 1 vyhlášky á 100 Kč/úkon v celkové výši 200 Kč. Celková výše náklady tak činí 1 000 Kč. I zde soud stanovil lhůtu k plnění žalovanému v délce podle § 160 odst. 1 OSŘ.\n8. Soud má za to, že žaloba je formulářového typu, skutková tvrzení jsou stále stejná, mění se pouze objem motoru, období, za něž je dluženo a [registrační značka]. Takové náležitosti včetně případného neustále se opakujícího právního posouzení věci pak vyvolávají úvahu o účelnosti právního zastoupení za situace, kdy úkonem ze strany zástupce žalobce je pouze převzetí věci, jinak zcela formální, nevyžadující jiné než zcela běžné myšlenkové pochody, a nevyžadující přitom téměř žádné právní znalosti. Dalším úkonem je sepsání žaloby, která je, jak shora uvedeno, dovedena, co do nepotřeby měnit okruh rozhodných skutečností, téměř k dokonalosti. Postačí napsat pouze jednu a poté jen měnit dílčí údaje. Takovou činnost mohl realizovat i žalobce sám, který je na uvedenou agendu jistě lépe personálně vybaven. Správnost uvedeného přístupu ostatně byla potvrzena mimo jiné usnesením Krajského soudu v Brně ze 17. 12. 2020, č. j. 70 Co 193/2020-37. Soudu je známa i opačná praxe některých odvolacích senátů uvedeného soudu, tu však soud nepovažuje za správnou.\n9. Jakkoli lze souhlasit s argumentací např. usnesení Nejvyššího soudu z 13. 7. 2016, sp. zn. 25 Cdo 1119/2016 (publikované mimo jiné v systému ASPI pod č. JUD332300CZ), argumentačně využitého ve věci vedené Krajským soudem v Brně pod sp. zn. 38 Co 74/2023 (věc zdejšího soudu pod sp. zn. 112 C 30/2023), není na místě právní závěry tam uvedené aplikovat. Přestože byly vynaloženy náklady na právní zastoupení a nebylo zjištěno, ani se to soud nedomníval, že by právní zastoupení bylo zneužitím práva, jak to ostatně pojal pro svoje závěry jako určující právě Nejvyšší soud v citované věci, zdejší soud je toho názoru, že celá agenda spojená s uplatněním práva žalobkyně u soudu není nic jiného než opakováním téhož, co bylo učiněno již v předsoudní fázi vymáhání pohledávky. Zástupce v podobě advokáta do řízení nepřináší žádnou přidanou hodnotu, neboť skutečnosti vylíčené v žalobě jsou překopírováním údajů patrných již z výzev učiněných samotným žalobcem. Jedná se tak o činnosti nikoli odborného charakteru, ale čistě administrativního, k nimž není třeba odbornosti zástupce v podobě advokáta. Tento závěr není dle názoru soudu v rozporu s judikaturou uvedenou v citovaném usnesení Nejvyššího soudu, která se zabývá zastoupením obcí či statutárních měst, u nichž se jedná o správu vlastního majetku. Byť se zde nejedná o vlastní majetek fondu, veškerá aktivita podstatná pro uplatnění nároku žalobcem u soudu a účinné hájení takového nároku u něj byla realizována již samotným žalobcem. Přestože tak soud nezpochybňuje oprávnění žalobce nechat se zastoupit advokátem, náklady na něj vynaložené nepovažuje za účelné v tom smyslu, že by stejného cíle nebylo možno dosáhnout i bez něj, protože sám do řízení nic efektivně nepřinesl. Rovněž tak závěry zdejšího soudu nejsou v rozporu s judikaturou citovanou Nejvyšším soudem stran zastoupení advokátem, byť se tak stalo spíše na okraj a podstatná argumentace je v jím citovaných rozhodnutích. Je totiž třeba odlišit skutkový základ tam citovaných kauz od projednávané věci – zejména složitost problematiky tam projednávané a právní složitost věcí s tím související, včetně rozsahu úkonů činěných v řízení. Tam citované věci se od té nyní projednávané liší naprosto zásadně, neboť projednávaná věc je zcela typová, zcela výjimečně končící jinak než vyhlášením rozsudku bez jednání nebo zastavením řízení z procesních důvodů a rovněž tak veškerá skutková i právní argumentace je přítomna ve zpravidla se opakujících důkazech vytvořených již samotným účastníkem. Soud prvního stupně tak na svoji argumentaci setrvale zastávané nemá co měnit.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný dobrovolně, řádně a včas, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu nebo exekuce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:MSBR:2023:112.C.99.2023.1","publishedAt":"2023-10-31","decisionAt":"2023-07-24","caseNumber":{"senate":112,"registry":"C","index":99,"year":2023,"pageNumber":20},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Ondřej","lastName":"Sekvard","titlesAfter":"Ph.D.","function":""},"courtCode":"MSBR","caseResultType":["VYHOVENI"],"caseSubject":"zaplacení 11 410 Kč s příslušenstvím - příspěvek za nepojištěné vozidlo","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"4","lexNumber":168,"lexYear":1999,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1968","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"115a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":351,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_NARIZENI_VLADY"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":205,"lexYear":1999,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"6","lexNumber":91,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"85","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1","lexNumber":254,"lexYear":2015,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"}],"flags":["PENEZITE_PLNENI","POJISTENI_ODPOVEDNOSTI_ZA_SKODU"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}