{"uuid":"5680742c-428e-49b3-9a58-0ca8aa1bb7a7","header":[{"texts":[{"text":"Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Michaela Nipperta a soudců JUDr. Aleny Bílkové a Mgr. Martina Langhanse, Ph.D. ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: Česká republika - ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" za niž jedná ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno jednajícího","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa jednajícího","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 146 875 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"k odvoláním žalobce a žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 31. března 2026, č. j. 16C 50/2025-95,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Rozsudek soudu prvního stupně se v zamítavém výroku II. mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3 250 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku; jinak se potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 25 413,50 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje.II. Rozsudek soudu prvního stupně se v zamítavém výroku II. mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3 250 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku; jinak se potvrzuje.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 25 413,50 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta, .","justification":[{"texts":[{"text":"1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobci částku 20 813 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 15 938 Kč od 28. 9. 2025 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalobu co do částky 126 062 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 146 875 Kč od 9. 9. 2025 do 27. 9. 2025 a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 130 937 Kč od 28. 9. 2025 do zaplacení zamítl (výrok II.) a uložil žalované zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 13 568 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupce (výrok III.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 8. 9. 2025 podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále též jen dále též jen „OdpŠk“), domáhal zaplacení částky 146 875 Kč s příslušenstvím jako doplatku přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení, které je vedeno u Obvodního soudu pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", původně u Obvodního soudu pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen „posuzované řízení“), jež je kompenzačním řízením podle zákona č. 82/1998 Sb., které dosud neskončilo a že bylo zatíženo zejména nepřiměřeně dlouhým řešením místní příslušnosti, prodlevami při nařizování jednání a změnami soudců.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalovaná namítala, že nárok žalobce předběžně projednala. Stanoviskem ze dne 5. 9. 2025 uznala, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě, poskytla mu omluvu a přiznala mu peněžité zadostiučinění 53 125 Kč, které mu vyplatila. Za přiměřenou považovala základní sazbu 15 000 Kč za rok řízení a dovozovala důvody pro její snížení zejména pro procesní složitost, instančnost a procesní aktivitu žalobce. Navrhla proto zamítnutí žaloby.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Soud prvního stupně zjistil, že v posuzovaném řízení byla žaloba soudu doručena dne 3. 2. 2018. V jeho úvodní fázi se řešila místní příslušnost, odstraňování vad žaloby, otázka osvobození od soudních poplatků, námitka podjatosti, návrhy týkající se vedlejšího účastenství a četné opravné prostředky žalobce. Po postoupení věci Obvodnímu soudu pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" byly opakovaně řešeny návrhy žalobce na změnu žaloby, rozšíření okruhu účastníků, vyloučení některých nároků k samostatnému řízení a opravné prostředky proti procesním rozhodnutím. Rozsudkem Obvodního soudu pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 4. 12. 2025, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", byla žaloba zamítnuta; žalobce proti tomuto rozsudku podal odvolání, o němž nebylo v době rozhodování soudu prvního stupně pravomocně rozhodnuto.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Soud prvního stupně vyšel z toho, že do délky posuzovaného kompenzačního řízení se vedle soudní fáze započte též doba předběžného projednání původního odškodňovacího nároku, nejvýše však 6 měsíců. Ke dni svého rozhodnutí stanovil celkovou rozhodnou dobu na 8 let a 7 měsíců. Za přiměřenou považoval základní sazbu 15 000 Kč za rok, přičemž za prvních 24 měsíců použil sazbu poloviční. Základní částku proto stanovil na 113 750 Kč. Následně základní částku snížil o 20 % pro skutkovou, právní a zejména procesní složitost věci, o 10 % pro jednání žalobce a o 15 % pro počet instancí, v nichž se rozhodovalo o jeho opravných prostředcích. O 10 % ji naopak zvýšil pro význam řízení pro žalobce, především vzhledem k jeho věku. K postupu orgánů veřejné moci soud prvního stupně uvedl, že v řízení nastaly dílčí prodlevy, avšak postup soudů byl jinak převážně soustředěný a zjištěné nedostatky se dostatečně projevily již v závěru o nepřiměřenosti celkové délky řízení. Z tohoto hlediska proto základní částku samostatně nezvýšil. Výsledná korekce tak činila minus 35 % a výsledné zadostiučinění 73 938 Kč. Po odečtení částky 53 125 Kč vyplacené žalovanou přiznal žalobci částku 20 813 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Žalobce podal proti v záhlaví označenému rozsudku odvolání, které směřoval proti jeho zamítavému výroku II. ve věci samé a proti výroku o nákladech řízení (výrok III.). Namítal, že soud prvního stupně nesprávně posoudil výši přiměřeného zadostiučinění, neboť dostatečně nezohlednil kritérium postupu orgánu veřejné moci podle § 31a odst. 3 písm. d) OdpŠk. Podle žalobce nelze přijmout závěr, že již samotné peněžité odškodnění za řízení trvající přibližně 8 let a 8 měsíců v sobě zahrnuje i zohlednění průtahů nebo zmatečnosti postupu rozhodujícího orgánu. Žalobce poukazoval na opakované průtahy v posuzovaném řízení a dovozoval, že tyto průtahy nebyly vzhledem k celkové délce řízení zanedbatelné. Tvrdil, že soud prvního stupně se s touto okolností nevypořádal samostatně a tím porušil logiku právní úpravy odškodnění nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení. Dále namítal, že soud prvního stupně chybně posoudil význam předmětu řízení pro žalobce a formu přiznaného zadostiučinění. Zdůrazňoval, že i při standardním nebo nižším významu řízení nemá být zadostiučinění redukováno na pouhé konstatování porušení práva, nejde-li o význam zcela nepatrný. Brojil rovněž proti nákladovému výroku. Požadoval náhradu za 20 minut, o něž mělo být opožděno zahájení jednání před soudem prvního stupně, a namítal, že § 9a odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále též jen „a. t.“), zavádí pro nároky podle zákona č. 82/1998 Sb. diskriminační úpravu tarifní hodnoty zvýhodňující stát. V dalších osobních podáních navrhl, aby toto odvolací řízení bylo spojeno s odvolacím řízením proti rozsudku Obvodního soudu pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 4. 12. 2025, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", neboť obě věci spolu podle něj skutkově a právně souvisejí. Současně obsáhle rozvedl námitky proti postupu stavebních a dalších správních orgánů od roku 2016, proti vedení řízení v odkazované věci a proti věcné správnosti rozsudku vydaného v odkazovaném řízení. Dovozoval, že za počátek rozhodné doby má být považován již postup stavebního úřadu v lednu nebo únoru 2016.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Odvolání proti v záhlaví označenému rozsudku podala rovněž žalovaná, směřovala je proti vyhovujícímu výroku ve věci samé a výroku o nákladech řízení. Uplatnila mimo jiné argumentaci týkající se složitosti posuzovaného řízení a jeho instančnosti. Zdůraznila, že odvolací soud rozhodoval o devíti odvoláních žalobce, dovolací soud o čtyřech dovoláních a věcí se zabýval též Ústavní soud. Podle žalované měla být základní částka pro instančnost snížena nejméně o 30 %, nikoli jen o 15 %, což by podle jejího názoru odůvodňovalo úplné zamítnutí žaloby.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Odvolací soud nejprve posoudil návrh žalobce na spojení řízení a usnesením vyhlášeným při odvolacím jednání mu nevyhověl. Řízení vedené v této věci a řízení o odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 4. 12. 2025, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", mají odlišný předmět, týkají se odlišně vymezených odpovědnostních nároků a nacházejí se v odlišné procesní fázi. Okolnost, že jedno řízení je posuzovaným řízením ve druhé věci, sama o sobě nečiní jejich společné projednání hospodárným. Spojení by naopak vedlo k rozšíření předmětu tohoto kompenzačního řízení, ke komplikaci dokazování a k jeho dalšímu prodloužení. Odvolací soud proto diskreční oprávnění ve smyslu § 112 odst. 1, ve spojení s § 211 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“) ke spojení věcí nevyužil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Odvolací soud podle § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Odvolací soud předesílá, že s námitkami směřujícími proti věcné správnosti rozsudku Obvodního soudu pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", proti postupu stavebních orgánů, proti vymezení účastníků v řízení vedeném u Obvodního soudu pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" nebo proti tam provedenému dokazování nemůže být žalobce v tomto odvolacím řízení úspěšný. Odvolací přezkum je podle § 212 a § 212a o. s. ř. vyhrazen toliko v záhlaví označenému rozsudku Obvodního soudu pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a řízení, v němž byl tento rozsudek vydán. Odvolací soud rovněž konstatuje, že v době jeho rozhodování stále probíhalo řízení o odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 4. 12. 2025, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"; posuzované řízení tedy nebylo skončeno. Pro určení celkové délky bylo rozhodné výhradně to, že o odvolání dosud rozhodnuto nebylo, a stav nejistoty žalobce tak pokračoval.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Podle § 31a odst. 2 OdpŠk zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Podle stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, uveřejněného pod č. 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, je třeba nejprve stanovit základní částku podle celkové délky řízení a jednotkové sazby a následně ji modifikovat podle kritérií § 31a odst. 3 písm. b) až e) zákona č. 82/1998 Sb. Pro poměry České republiky se základní sazba pohybuje zpravidla mezi 15 000 Kč a 20 000 Kč za rok, přičemž za prvních 24 měsíců se použije sazba poloviční. Výpočet je pouze východiskem pro individualizaci zadostiučinění a nesmí být používán mechanicky. Soud prvního stupně správně vymezil počátek rozhodné doby. Předmětem posouzení je délka řízení o původním odškodňovacím nároku žalobce, nikoli délka veškerých správních, soukromoprávních a soudních sporů, které předcházely jeho podání. Protože posuzované řízení je samo řízením kompenzačním, započítává se vedle soudní fáze zahájené dne 3. 2. 2018 též doba obligatorního předběžného projednání původního nároku, nejvýše však šest měsíců. Tento závěr odpovídá rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 30Cdo 1084/2017 a navazující rozhodovací praxi dovolacího soudu a je v souladu i se závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 14. 10. 2020, sp. zn. sp. zn. II. ÚS 570/20. Uvedený nález se týká potřeby společně posuzovat správní řízení o základním právu a na ně bezprostředně navazující soudní přezkum, jestliže teprve obě fáze ve svém souhrnu vedou k realizaci téhož základního práva. Řízení vedené Obvodním soudem pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" však není soudním přezkumem sdělení stavebních orgánů ani pokračováním správního řízení o odstranění stavby. Jde o samostatné civilní řízení o odpovědnostních nárocích s odlišným předmětem a procesním režimem. Správní úkony z roku 2016 proto nejsou součástí rozhodné délky tohoto řízení. Jejich věcná správnost může být významná pro základ původního odškodňovacího nároku, nikoli však pro určení počátku soudního řízení, jehož délka je nyní posuzována.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Není-li posuzované řízení skončeno (viz výše), musí soud prvního stupně i odvolací soud vycházet z jeho stavu ke dni vlastního rozhodnutí. Pro odvolací soud to znamená povinnost zohlednit také dobu, která uplynula po vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně (viz § 154 odst. 1, ve spojení s § 211 o. s. ř., a např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30Cdo 3706/2020). Je-li další průběh posuzovaného řízení mezi účastníky sporný nebo není-li jeho stav soudu znám, musí jej odvolací soud zjistit dokazováním. V nynější věci však takový postup nebyl potřebný, neboť jedinou rozhodnou skutečností bylo, že o odvolání žalobce v posuzovaném řízení dosud nebylo rozhodnuto; tato skutečnost byla nesporná a známá soudu z jeho úřední činnosti. Ke dni rozhodnutí soudu prvního stupně činila rozhodná doba 8 let a 7 měsíců. Do odvolacího rozhodnutí uplynuly další 4 měsíce, takže rozhodná doba činí 8 let a 11 měsíců. Skutečnost, že toto prodloužení nastalo až po vydání napadeného rozsudku, je přípustnou novou skutečností ve smyslu § 205a písm. f) o. s. ř. a současně skutečností, kterou musí odvolací soud při pokračujícím řízení zohlednit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Odvolací soud dospěl k závěru, že základní částka 15 000 Kč za jeden rok byla zvolena správně. Posuzované řízení je dlouhé, nikoli však délkou natolik extrémní, aby samotná délka odůvodňovala použití horní hranice rozpětí 20 000 Kč. Samotný vývoj inflace nebo obecné životní úrovně není bez dalšího důvodem pro opuštění rozpětí vymezeného shora citovaným stanoviskem Nejvyššího; rozhodná je přiměřenost výsledné částky konkrétním okolnostem věci. Za prvních 24 měsíců náleží základní částka 15 000 Kč. Zbývajících 83 měsíců se hodnotí částkou 1 250 Kč za měsíc, tedy 103 750 Kč. Základní částka za dobu 8 let a 11 měsíců proto činí celkem 118 750 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Pokud jde o složitost, odvolací soud se ztotožňuje se snížením o 20 %. Posuzované řízení nebylo složité jen věcně, ale především procesně. Žaloba vyžadovala opakované odstraňování vad a vyjasňování jednotlivých odpovědnostních titulů i organizačních složek státu. Bylo rozhodováno o žádosti o osvobození od soudních poplatků, o námitce podjatosti, o návrzích týkajících se vedlejšího účastenství, o opakovaných návrzích na změnu žaloby, o rozšíření okruhu účastníků, o vyloučení některých nároků k samostatnému řízení a o dalších procesních návrzích. Tyto otázky objektivně vyžadovaly čas k procesně správnému vyřízení a jejich souhrn přesahoval běžnou složitost standardního civilního sporu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Správné je rovněž snížení o 10 % pro jednání žalobce. Žalobci nelze přičítat k tíži samotné využití řádných nebo mimořádných opravných prostředků ani důvodnou procesní obranu. V posuzované věci však nešlo jen o standardní ochranu práv. Žalobce činil mimořádné množství podání, opakovaně měnil nebo rozšiřoval žalobu, uplatňoval procesní návrhy obtížně slučitelné s dosavadním předmětem řízení a podával též opravné prostředky, které byly nepřípustné nebo odmítnuté. Taková aktivita vyvolala nutnost dalších výzev, rozhodnutí, doručování, předkládání spisu vyšším soudům a následného vracení spisu. Snížení o 10 % je vzhledem k celému průběhu zdrženlivé a přiměřené.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Hodnocení jednání žalobce není v rozporu se závěrem, že legitimní využití opravných prostředků nesmí být poškozenému přičteno k tíži. Soud prvního stupně nesnížil zadostiučinění proto, že žalobce ve věci uplatnil odvolání či dovolání jako takové, nýbrž pro celkovou podobu jeho procesní aktivity, zejména opakovaná nejasná podání, změny žaloby a nepřípustné opravné prostředky. Objektivní čas potřebný k přezkumu věci ve vyšších instancích je naproti tomu zohledněn samostatně v kritériu složitosti a instančnosti. Počet instancí je objektivním hlediskem procesní složitosti. S rostoucím počtem soudů, které se do rozhodování zapojují, přirozeně narůstá doba potřebná k předložení spisu, přezkumu a navazujícímu procesnímu postupu. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2019, sp. zn. 30Cdo 529/2019, vyplývá, že tento aspekt lze hodnotit bez ohledu na věcnou důvodnost opravných prostředků a bez ohledu na to, zda vyšší soud rozhodoval o otázce hmotněprávní nebo procesní. Současně však nelze počet instancí mechanicky převádět na pevnou procentní sazbu. V posuzovaném řízení odvolací soud rozhodoval o devíti odvoláních, dovolací soud o čtyřech dovoláních a rozhodováno bylo též o ústavní stížnosti. Snížení základní částky pro instančnost bylo proto namístě. Odvolací soud však neshledal důvod zvýšit je z 15 % na žalovanou požadovaných 30 %. Část procesní náročnosti byla již samostatně zohledněna snížením o 20 % pro složitost řízení a další část snížením o 10 % pro konkrétní procesní postup žalobce. Požadavek žalované by v souhrnu vedl k nepřiměřenému nadhodnocení jednoho aspektu věci. Rozhodnutí Městského soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" citovaná žalovanou vycházela z jiných skutkových poměrů a nestanoví obecně závazné pravidlo, podle něhož by řízení vedené ve třech stupních muselo vždy vést ke snížení právě o 20 % nebo 30 %. Důvodná však není ani námitka žalobce, že rozhodování dovolacího nebo odvolacího soudu o procesních otázkách nelze při instančnosti vůbec zohlednit. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 11. 2010, sp. zn. 30 Cdo 2301/2009 nelze vykládat jako kategorické vyloučení procesních rozhodnutí z kritéria složitosti. Rozhodující je, zda zapojení dalších instancí objektivně vyžadovalo čas. To bylo v souzené věci splněno. Snížení o 15 % proto odvolací soud považuje za přiměřené.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. K námitce žalobce týkající se postupu orgánů veřejné moci odvolací soud uvádí, že soud prvního stupně formuloval své odůvodnění příliš obecně, pokud se spokojil s tvrzením, že postup orgánů veřejné moci se již dostatečně projevil v samotném závěru o nepřiměřenosti řízení. Kritérium podle § 31a odst. 3 písm. d) OdpŠk musí být při určení výše zadostiučinění samostatně a konkrétně posouzeno. To však neznamená, že každý zjištěný průtah musí automaticky vést k procentnímu zvýšení základní částky. Podle rozsudků Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2022, sp. zn. 30Cdo 2687/2022, ze dne 13. 12. 2022, sp. zn. 30Cdo 3113/2022, ze dne 26. 9. 2023, sp. zn. 30Cdo 2126/2023, a ze dne 23. 3. 2023, sp. zn. 28Cdo 2/2023, je samostatné zvýšení namístě tehdy, jestliže konkrétní pochybení orgánu veřejné moci dosahuje zvláštní závažnosti a podstatným způsobem prohloubilo újmu poškozeného. Rozhodující je rozsah průtahu, jeho poměr k celkové době, povaha procesního pochybení a jeho konkrétní dopad. Běžné nebo dílčí prodlevy se mohou projevit již v závěru, že řízení jako celek bylo nepřiměřeně dlouhé, aniž by musely vždy vést k dalšímu procentnímu navýšení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Řešení otázky místní příslušnosti skutečně zaujalo významnou část počáteční fáze posuzovaného řízení, nelze je však hodnotit jako souvislou více než čtyřletou nečinnost soudů. Již proti prvnímu rozhodnutí Obvodního soudu pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" o místní nepříslušnosti následovalo opožděné odvolání žalobce, rozhodování o jeho odmítnutí a další opravné prostředky. Po postoupení věci Obvodnímu soudu pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo třeba vyjasnit obsah žaloby a jednotlivé odpovědnostní tituly, neboť bez toho nebylo možné určit organizační složku státu ani místně příslušný soud. Po vrácení věci Obvodnímu soudu pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" následovalo odstraňování vad žaloby, rozhodování o námitce podjatosti, o vedlejším účastenství a o dalších opravných prostředcích. Konečné postoupení věci Obvodnímu soudu pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo následně zatíženo dovolacími řízeními vyvolanými žalobcem. Významnou část uvedené doby tak tvořilo řešení procesních otázek vyvolaných podobou žaloby a procesními úkony žalobce, nikoli bezdůvodná nečinnost soudu. V této fázi řízení se vyskytla i období, kdy soudy mohly postupovat rychleji, zejména při vyřizování otázky soudních poplatků a při navazujících administrativních úkonech. Tato období však nebyla souvislá a nelze je bez zohlednění ostatních procesních dějů ztotožnit s celou dobou řešení místní příslušnosti. Věc se podstatně odlišuje od případů, v nichž jediný jednoduchý úkon nebyl učiněn po dobu představující třetinu nebo polovinu celého řízení anebo v nichž bylo rozhodnutí zrušeno pro závažnou procesní vadu a po jeho zrušení následovala dlouhá nečinnost. Postup orgánů veřejné moci skutečně nebyl bezvadný a přispěl k nepřiměřené délce řízení, avšak zjištěná pochybení s přihlédnutím k jejich rozložení, procesní složitosti věci a podílu žalobce nedosáhla takové kvalifikované intenzity, aby odůvodňovala další procentní zvýšení základní částky. Kritérium podle § 31a odst. 3 písm. d) OdpŠk bylo tedy správně hodnoceno neutrálně žalobcem citovaná rozhodnutí soud prvního stupně respektoval.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Význam předmětu posuzovaného řízení pro žalobce byl soudem prvního stupně správně hodnocen zvýšením o 10 %. Samotné kompenzační řízení nemá automaticky snížený význam, nelze mu však bez dalšího přiznávat ani význam zvýšený. V konkrétní věci je rozhodující především věk žalobce, který v průběhu řízení překročil 75 let a u něhož dlouhodobá nejistota přirozeně působí intenzivněji. Další konkrétní okolnosti, které by odůvodňovaly zvýšení nad 10 %, prokázány nebyly.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Celkové korekce základní částky provedl soud prvního stupně správně a odvolací soud nemá důvod je měnit: snížení o 20 % pro složitost, o 10 % pro jednání žalobce a o 15 % pro instančnost a zvýšení o 10 % pro význam řízení. Výsledná korekce činí minus 35 %. Z částky 118 750 Kč činí 65 % částku 77 187,50 Kč, po zaokrouhlení 77 188 Kč. Po odečtení částky 53 125 Kč, kterou žalovaná žalobci poskytla před zahájením soudního řízení, činí dosud neuhrazená část zadostiučinění 24 063 Kč. Soud prvního stupně přiznal žalobci 20 813 Kč. Rozdíl představuje 3 250 Kč, který odpovídá čtyřem dalším měsícům trvání posuzovaného řízení po vyhlášení napadeného rozsudku (4x 1 250 Kč = 5 000 Kč; 65 % z této částky činí 3 250 Kč).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Výrok I. napadeného rozsudku je proto věcně správný a odvolací soud jej podle § 219 o. s. ř. potvrdil. Zamítavý výrok II. odvolací soud změnil podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. jen v rozsahu 3 250 Kč. Důvodem změny nebylo jiné hodnocení průběhu posuzovaného řízení, který předcházel rozhodnutí soudu prvního stupně, nýbrž nutnost vyjít ze stavu v době rozhodování odvolacího soudu, kdy o odvolání žalobce v posuzovaném řízení dosud nebylo rozhodnuto a toto řízení trvalo o další čtyři měsíce déle. Ve zbývajícím rozsahu je zamítavý výrok věcně správný a byl podle § 219 o. s. ř. potvrzen. Z částky 3 250 Kč nebyl přiznán úrok z prodlení. Jde výlučně o zadostiučinění za další dobu, která uplynula až po vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně. Tato část nároku v době uplynutí šestiměsíční lhůty k předběžnému projednání ještě nevznikla a žalovaná se s jejím zaplacením nemohla tehdy dostat do prodlení. Stejný důvod platí pro část zadostiučinění přiznanou soudem prvního stupně za dobu následující po stanovisku žalované. Ve zbývajícím rozsahu rozhodnutí o příslušenství nebylo odvolacími námitkami zpochybněno způsobem, který by odůvodňoval jeho změnu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Odvolací soud neshledal důvodnou ani námitku proti patnáctidenní lhůtě k plnění. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. je sice obecnou lhůtou lhůta třídenní, soud však může stanovit lhůtu delší. Plnění uložené organizační složce státu je realizováno ze státního rozpočtu a podléhá vnitřním kontrolním, účetním a platebním postupům. Patnáctidenní lhůta nepředstavuje nepřiměřené privilegium státu, nýbrž přiměřeně zohledňuje technickoorganizační podmínky výplaty veřejných prostředků. Prodloužení o dvanáct dnů žalobce ani významně nezatěžuje. Stejná lhůta byla proto stanovena i pro částku nově přiznanou odvolacím soudem a pro náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 a 2, ve spojení s § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobce byl úspěšný v základu nároku a rozhodnutí o výši peněžitého zadostiučinění záviselo na úvaze soudu podle § 31a zákona č. 82/1998 Sb. Žalovaná se svým odvoláním proti již přiznanému plnění neuspěla a žalobci byla v důsledku pokračování posuzovaného řízení přiznána další částka. Jsou proto splněny podmínky pro přiznání plné náhrady účelně vynaložených nákladů. Pro výpočet odměny za právní zastoupení je třeba použít § 9a odst. 2 písm. a) a. t., ve znění účinném od 1. 1. 2025 (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 3. 2026, sp. zn. II. ÚS 3804/25, jímž byla jako zjevně neopodstatněná odmítnuta ústavní stížnost založená na obsahově shodné námitce, jako uplatnil žalobce, a spolu s ní i návrh na zrušení § 9a odst. 2 a.t.)","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Pro řízení před soudem prvního stupně činí tarifní hodnota celkem přiznané peněžité náhrady 24 063 Kč (součet 20 813 Kč přiznaných soudem prvního stupně a 3 250 Kč přiznaných odvolacím soudem). Podle § 7 bodu 5. advokátního tarifu činí odměna 2 100 Kč za jeden úkon. Zástupce žalobce učinil čtyři účelné úkony právní služby: převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, žalobu podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, repliku ze dne 29. 9. 2025 jako písemné podání ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu a účast na jednání dne 31. 3. 2026 podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu. Odměna činí 8 400 Kč, čtyři paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč činí 1 800 Kč a náhrada 21 % DPH činí 2 142 Kč. Po připočtení zaplaceného soudního poplatku 2 000 Kč představují náklady řízení před soudem prvního stupně 14 342 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Požadovaná náhrada za 20 minut zpoždění zahájení jednání před soudem prvního stupně žalobci nenáleží. Podle § 14 odst. 1 písm. b) a. t. tarifu vzniká advokátovi nárok na náhradu za čas promeškaný v důsledku zpoždění zahájení jednání jen tehdy, činí-li zpoždění více než 30 minut. Žalobcem tvrzených 20 minut tuto zákonnou podmínku nesplňuje (shodně usnesení Krajského soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 16. 8. 2024, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", které za rozhodnou považuje dobu delší než 30 minut jak u opožděného zahájení, tak u přerušení jednání).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. V odvolacím řízení byla předmětem přezkumu jednak částka 20 813 Kč napadená žalovanou, jednak další část požadovaného zadostiučinění, z níž bylo žalobci přiznáno dalších 3 250 Kč. Tarifní hodnota podle § 9a odst. 2 písm. a) a. t. proto činí 24 063 Kč; této tarifní hodnotě odpovídá podle § 7 bodu 5 a. t. sazba mimosmluvní odměny 2 100 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobce učinil v odvolacím řízení tři účelné úkony právní služby v plné sazbě, a to odvolání žalobce a vyjádření k odvolání žalované podle § 11 odst. 1 písm. k) a. t. a účast na jednání odvolacího soudu dne 22. 7. 2026 podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. Za tyto tři úkony náleží odměna 6 300 Kč. Zástupce žalobce se dále dne 29. 7. 2026 účastnil jednání, při němž došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí, a za tento úkon mu podle § 11 odst. 2 písm. f) a. t. tarifu náleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny, tedy 1 050 Kč. Celková odměna za zastupování v odvolacím řízení tak činí 7 350 Kč. Čtyři paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. činí 1 800 Kč a náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky 9 150 Kč činí 1 921,50 Kč. Náklady odvolacího řízení tak činí celkem 11 071,50 Kč a spolu s náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 14 342 Kč činí náklady řízení před soudy obou stupňů celkem 25 413,50 Kč. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (viz výše).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobci částku 20 813 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 15 938 Kč od 28. 9. 2025 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalobu co do částky 126 062 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 146 875 Kč od 9. 9. 2025 do 27. 9. 2025 a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 130 937 Kč od 28. 9. 2025 do zaplacení zamítl (výrok II.) a uložil žalované zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 13 568 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupce (výrok III.).2. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 8. 9. 2025 podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále též jen dále též jen „OdpŠk“), domáhal zaplacení částky 146 875 Kč s příslušenstvím jako doplatku přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení, které je vedeno u Obvodního soudu pro , adresa,  pod sp. zn. , spisová značka, , původně u Obvodního soudu pro , adresa,  pod sp. zn. , spisová značka,  (dále jen „posuzované řízení“), jež je kompenzačním řízením podle zákona č. 82/1998 Sb., které dosud neskončilo a že bylo zatíženo zejména nepřiměřeně dlouhým řešením místní příslušnosti, prodlevami při nařizování jednání a změnami soudců.3. Žalovaná namítala, že nárok žalobce předběžně projednala. Stanoviskem ze dne 5. 9. 2025 uznala, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě, poskytla mu omluvu a přiznala mu peněžité zadostiučinění 53 125 Kč, které mu vyplatila. Za přiměřenou považovala základní sazbu 15 000 Kč za rok řízení a dovozovala důvody pro její snížení zejména pro procesní složitost, instančnost a procesní aktivitu žalobce. Navrhla proto zamítnutí žaloby.4. Soud prvního stupně zjistil, že v posuzovaném řízení byla žaloba soudu doručena dne 3. 2. 2018. V jeho úvodní fázi se řešila místní příslušnost, odstraňování vad žaloby, otázka osvobození od soudních poplatků, námitka podjatosti, návrhy týkající se vedlejšího účastenství a četné opravné prostředky žalobce. Po postoupení věci Obvodnímu soudu pro , adresa,  byly opakovaně řešeny návrhy žalobce na změnu žaloby, rozšíření okruhu účastníků, vyloučení některých nároků k samostatnému řízení a opravné prostředky proti procesním rozhodnutím. Rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa,  ze dne 4. 12. 2025, č. j. , spisová značka, , byla žaloba zamítnuta; žalobce proti tomuto rozsudku podal odvolání, o němž nebylo v době rozhodování soudu prvního stupně pravomocně rozhodnuto.5. Soud prvního stupně vyšel z toho, že do délky posuzovaného kompenzačního řízení se vedle soudní fáze započte též doba předběžného projednání původního odškodňovacího nároku, nejvýše však 6 měsíců. Ke dni svého rozhodnutí stanovil celkovou rozhodnou dobu na 8 let a 7 měsíců. Za přiměřenou považoval základní sazbu 15 000 Kč za rok, přičemž za prvních 24 měsíců použil sazbu poloviční. Základní částku proto stanovil na 113 750 Kč. Následně základní částku snížil o 20 % pro skutkovou, právní a zejména procesní složitost věci, o 10 % pro jednání žalobce a o 15 % pro počet instancí, v nichž se rozhodovalo o jeho opravných prostředcích. O 10 % ji naopak zvýšil pro význam řízení pro žalobce, především vzhledem k jeho věku. K postupu orgánů veřejné moci soud prvního stupně uvedl, že v řízení nastaly dílčí prodlevy, avšak postup soudů byl jinak převážně soustředěný a zjištěné nedostatky se dostatečně projevily již v závěru o nepřiměřenosti celkové délky řízení. Z tohoto hlediska proto základní částku samostatně nezvýšil. Výsledná korekce tak činila minus 35 % a výsledné zadostiučinění 73 938 Kč. Po odečtení částky 53 125 Kč vyplacené žalovanou přiznal žalobci částku 20 813 Kč.6. Žalobce podal proti v záhlaví označenému rozsudku odvolání, které směřoval proti jeho zamítavému výroku II. ve věci samé a proti výroku o nákladech řízení (výrok III.). Namítal, že soud prvního stupně nesprávně posoudil výši přiměřeného zadostiučinění, neboť dostatečně nezohlednil kritérium postupu orgánu veřejné moci podle § 31a odst. 3 písm. d) OdpŠk. Podle žalobce nelze přijmout závěr, že již samotné peněžité odškodnění za řízení trvající přibližně 8 let a 8 měsíců v sobě zahrnuje i zohlednění průtahů nebo zmatečnosti postupu rozhodujícího orgánu. Žalobce poukazoval na opakované průtahy v posuzovaném řízení a dovozoval, že tyto průtahy nebyly vzhledem k celkové délce řízení zanedbatelné. Tvrdil, že soud prvního stupně se s touto okolností nevypořádal samostatně a tím porušil logiku právní úpravy odškodnění nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení. Dále namítal, že soud prvního stupně chybně posoudil význam předmětu řízení pro žalobce a formu přiznaného zadostiučinění. Zdůrazňoval, že i při standardním nebo nižším významu řízení nemá být zadostiučinění redukováno na pouhé konstatování porušení práva, nejde-li o význam zcela nepatrný. Brojil rovněž proti nákladovému výroku. Požadoval náhradu za 20 minut, o něž mělo být opožděno zahájení jednání před soudem prvního stupně, a namítal, že § 9a odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále též jen „a. t.“), zavádí pro nároky podle zákona č. 82/1998 Sb. diskriminační úpravu tarifní hodnoty zvýhodňující stát. V dalších osobních podáních navrhl, aby toto odvolací řízení bylo spojeno s odvolacím řízením proti rozsudku Obvodního soudu pro , adresa,  ze dne 4. 12. 2025, č. j. , spisová značka, , neboť obě věci spolu podle něj skutkově a právně souvisejí. Současně obsáhle rozvedl námitky proti postupu stavebních a dalších správních orgánů od roku 2016, proti vedení řízení v odkazované věci a proti věcné správnosti rozsudku vydaného v odkazovaném řízení. Dovozoval, že za počátek rozhodné doby má být považován již postup stavebního úřadu v lednu nebo únoru 2016.7. Odvolání proti v záhlaví označenému rozsudku podala rovněž žalovaná, směřovala je proti vyhovujícímu výroku ve věci samé a výroku o nákladech řízení. Uplatnila mimo jiné argumentaci týkající se složitosti posuzovaného řízení a jeho instančnosti. Zdůraznila, že odvolací soud rozhodoval o devíti odvoláních žalobce, dovolací soud o čtyřech dovoláních a věcí se zabýval též Ústavní soud. Podle žalované měla být základní částka pro instančnost snížena nejméně o 30 %, nikoli jen o 15 %, což by podle jejího názoru odůvodňovalo úplné zamítnutí žaloby.8. Odvolací soud nejprve posoudil návrh žalobce na spojení řízení a usnesením vyhlášeným při odvolacím jednání mu nevyhověl. Řízení vedené v této věci a řízení o odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro , adresa,  ze dne 4. 12. 2025, č. j. , spisová značka, , mají odlišný předmět, týkají se odlišně vymezených odpovědnostních nároků a nacházejí se v odlišné procesní fázi. Okolnost, že jedno řízení je posuzovaným řízením ve druhé věci, sama o sobě nečiní jejich společné projednání hospodárným. Spojení by naopak vedlo k rozšíření předmětu tohoto kompenzačního řízení, ke komplikaci dokazování a k jeho dalšímu prodloužení. Odvolací soud proto diskreční oprávnění ve smyslu § 112 odst. 1, ve spojení s § 211 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“) ke spojení věcí nevyužil.9. Odvolací soud podle § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně.10. Odvolací soud předesílá, že s námitkami směřujícími proti věcné správnosti rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, , č. j. , spisová značka, , proti postupu stavebních orgánů, proti vymezení účastníků v řízení vedeném u Obvodního soudu pro , adresa,  pod sp. zn. , spisová značka,  nebo proti tam provedenému dokazování nemůže být žalobce v tomto odvolacím řízení úspěšný. Odvolací přezkum je podle § 212 a § 212a o. s. ř. vyhrazen toliko v záhlaví označenému rozsudku Obvodního soudu pro , adresa,  a řízení, v němž byl tento rozsudek vydán. Odvolací soud rovněž konstatuje, že v době jeho rozhodování stále probíhalo řízení o odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro , adresa,  ze dne 4. 12. 2025, č. j. , spisová značka, ; posuzované řízení tedy nebylo skončeno. Pro určení celkové délky bylo rozhodné výhradně to, že o odvolání dosud rozhodnuto nebylo, a stav nejistoty žalobce tak pokračoval.11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.12. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.13. Podle § 31a odst. 2 OdpŠk zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.14. Podle stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, uveřejněného pod č. 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, je třeba nejprve stanovit základní částku podle celkové délky řízení a jednotkové sazby a následně ji modifikovat podle kritérií § 31a odst. 3 písm. b) až e) zákona č. 82/1998 Sb. Pro poměry České republiky se základní sazba pohybuje zpravidla mezi 15 000 Kč a 20 000 Kč za rok, přičemž za prvních 24 měsíců se použije sazba poloviční. Výpočet je pouze východiskem pro individualizaci zadostiučinění a nesmí být používán mechanicky. Soud prvního stupně správně vymezil počátek rozhodné doby. Předmětem posouzení je délka řízení o původním odškodňovacím nároku žalobce, nikoli délka veškerých správních, soukromoprávních a soudních sporů, které předcházely jeho podání. Protože posuzované řízení je samo řízením kompenzačním, započítává se vedle soudní fáze zahájené dne 3. 2. 2018 též doba obligatorního předběžného projednání původního nároku, nejvýše však šest měsíců. Tento závěr odpovídá rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 30Cdo 1084/2017 a navazující rozhodovací praxi dovolacího soudu a je v souladu i se závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 14. 10. 2020, sp. zn. sp. zn. II. ÚS 570/20. Uvedený nález se týká potřeby společně posuzovat správní řízení o základním právu a na ně bezprostředně navazující soudní přezkum, jestliže teprve obě fáze ve svém souhrnu vedou k realizaci téhož základního práva. Řízení vedené Obvodním soudem pro , adresa,  pod sp. zn. , spisová značka,  však není soudním přezkumem sdělení stavebních orgánů ani pokračováním správního řízení o odstranění stavby. Jde o samostatné civilní řízení o odpovědnostních nárocích s odlišným předmětem a procesním režimem. Správní úkony z roku 2016 proto nejsou součástí rozhodné délky tohoto řízení. Jejich věcná správnost může být významná pro základ původního odškodňovacího nároku, nikoli však pro určení počátku soudního řízení, jehož délka je nyní posuzována.15. Není-li posuzované řízení skončeno (viz výše), musí soud prvního stupně i odvolací soud vycházet z jeho stavu ke dni vlastního rozhodnutí. Pro odvolací soud to znamená povinnost zohlednit také dobu, která uplynula po vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně (viz § 154 odst. 1, ve spojení s § 211 o. s. ř., a např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30Cdo 3706/2020). Je-li další průběh posuzovaného řízení mezi účastníky sporný nebo není-li jeho stav soudu znám, musí jej odvolací soud zjistit dokazováním. V nynější věci však takový postup nebyl potřebný, neboť jedinou rozhodnou skutečností bylo, že o odvolání žalobce v posuzovaném řízení dosud nebylo rozhodnuto; tato skutečnost byla nesporná a známá soudu z jeho úřední činnosti. Ke dni rozhodnutí soudu prvního stupně činila rozhodná doba 8 let a 7 měsíců. Do odvolacího rozhodnutí uplynuly další 4 měsíce, takže rozhodná doba činí 8 let a 11 měsíců. Skutečnost, že toto prodloužení nastalo až po vydání napadeného rozsudku, je přípustnou novou skutečností ve smyslu § 205a písm. f) o. s. ř. a současně skutečností, kterou musí odvolací soud při pokračujícím řízení zohlednit.16. Odvolací soud dospěl k závěru, že základní částka 15 000 Kč za jeden rok byla zvolena správně. Posuzované řízení je dlouhé, nikoli však délkou natolik extrémní, aby samotná délka odůvodňovala použití horní hranice rozpětí 20 000 Kč. Samotný vývoj inflace nebo obecné životní úrovně není bez dalšího důvodem pro opuštění rozpětí vymezeného shora citovaným stanoviskem Nejvyššího; rozhodná je přiměřenost výsledné částky konkrétním okolnostem věci. Za prvních 24 měsíců náleží základní částka 15 000 Kč. Zbývajících 83 měsíců se hodnotí částkou 1 250 Kč za měsíc, tedy 103 750 Kč. Základní částka za dobu 8 let a 11 měsíců proto činí celkem 118 750 Kč.17. Pokud jde o složitost, odvolací soud se ztotožňuje se snížením o 20 %. Posuzované řízení nebylo složité jen věcně, ale především procesně. Žaloba vyžadovala opakované odstraňování vad a vyjasňování jednotlivých odpovědnostních titulů i organizačních složek státu. Bylo rozhodováno o žádosti o osvobození od soudních poplatků, o námitce podjatosti, o návrzích týkajících se vedlejšího účastenství, o opakovaných návrzích na změnu žaloby, o rozšíření okruhu účastníků, o vyloučení některých nároků k samostatnému řízení a o dalších procesních návrzích. Tyto otázky objektivně vyžadovaly čas k procesně správnému vyřízení a jejich souhrn přesahoval běžnou složitost standardního civilního sporu.18. Správné je rovněž snížení o 10 % pro jednání žalobce. Žalobci nelze přičítat k tíži samotné využití řádných nebo mimořádných opravných prostředků ani důvodnou procesní obranu. V posuzované věci však nešlo jen o standardní ochranu práv. Žalobce činil mimořádné množství podání, opakovaně měnil nebo rozšiřoval žalobu, uplatňoval procesní návrhy obtížně slučitelné s dosavadním předmětem řízení a podával též opravné prostředky, které byly nepřípustné nebo odmítnuté. Taková aktivita vyvolala nutnost dalších výzev, rozhodnutí, doručování, předkládání spisu vyšším soudům a následného vracení spisu. Snížení o 10 % je vzhledem k celému průběhu zdrženlivé a přiměřené.19. Hodnocení jednání žalobce není v rozporu se závěrem, že legitimní využití opravných prostředků nesmí být poškozenému přičteno k tíži. Soud prvního stupně nesnížil zadostiučinění proto, že žalobce ve věci uplatnil odvolání či dovolání jako takové, nýbrž pro celkovou podobu jeho procesní aktivity, zejména opakovaná nejasná podání, změny žaloby a nepřípustné opravné prostředky. Objektivní čas potřebný k přezkumu věci ve vyšších instancích je naproti tomu zohledněn samostatně v kritériu složitosti a instančnosti. Počet instancí je objektivním hlediskem procesní složitosti. S rostoucím počtem soudů, které se do rozhodování zapojují, přirozeně narůstá doba potřebná k předložení spisu, přezkumu a navazujícímu procesnímu postupu. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2019, sp. zn. 30Cdo 529/2019, vyplývá, že tento aspekt lze hodnotit bez ohledu na věcnou důvodnost opravných prostředků a bez ohledu na to, zda vyšší soud rozhodoval o otázce hmotněprávní nebo procesní. Současně však nelze počet instancí mechanicky převádět na pevnou procentní sazbu. V posuzovaném řízení odvolací soud rozhodoval o devíti odvoláních, dovolací soud o čtyřech dovoláních a rozhodováno bylo též o ústavní stížnosti. Snížení základní částky pro instančnost bylo proto namístě. Odvolací soud však neshledal důvod zvýšit je z 15 % na žalovanou požadovaných 30 %. Část procesní náročnosti byla již samostatně zohledněna snížením o 20 % pro složitost řízení a další část snížením o 10 % pro konkrétní procesní postup žalobce. Požadavek žalované by v souhrnu vedl k nepřiměřenému nadhodnocení jednoho aspektu věci. Rozhodnutí Městského soudu v , adresa,  citovaná žalovanou vycházela z jiných skutkových poměrů a nestanoví obecně závazné pravidlo, podle něhož by řízení vedené ve třech stupních muselo vždy vést ke snížení právě o 20 % nebo 30 %. Důvodná však není ani námitka žalobce, že rozhodování dovolacího nebo odvolacího soudu o procesních otázkách nelze při instančnosti vůbec zohlednit. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 11. 2010, sp. zn. 30 Cdo 2301/2009 nelze vykládat jako kategorické vyloučení procesních rozhodnutí z kritéria složitosti. Rozhodující je, zda zapojení dalších instancí objektivně vyžadovalo čas. To bylo v souzené věci splněno. Snížení o 15 % proto odvolací soud považuje za přiměřené.20. K námitce žalobce týkající se postupu orgánů veřejné moci odvolací soud uvádí, že soud prvního stupně formuloval své odůvodnění příliš obecně, pokud se spokojil s tvrzením, že postup orgánů veřejné moci se již dostatečně projevil v samotném závěru o nepřiměřenosti řízení. Kritérium podle § 31a odst. 3 písm. d) OdpŠk musí být při určení výše zadostiučinění samostatně a konkrétně posouzeno. To však neznamená, že každý zjištěný průtah musí automaticky vést k procentnímu zvýšení základní částky. Podle rozsudků Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2022, sp. zn. 30Cdo 2687/2022, ze dne 13. 12. 2022, sp. zn. 30Cdo 3113/2022, ze dne 26. 9. 2023, sp. zn. 30Cdo 2126/2023, a ze dne 23. 3. 2023, sp. zn. 28Cdo 2/2023, je samostatné zvýšení namístě tehdy, jestliže konkrétní pochybení orgánu veřejné moci dosahuje zvláštní závažnosti a podstatným způsobem prohloubilo újmu poškozeného. Rozhodující je rozsah průtahu, jeho poměr k celkové době, povaha procesního pochybení a jeho konkrétní dopad. Běžné nebo dílčí prodlevy se mohou projevit již v závěru, že řízení jako celek bylo nepřiměřeně dlouhé, aniž by musely vždy vést k dalšímu procentnímu navýšení.21. Řešení otázky místní příslušnosti skutečně zaujalo významnou část počáteční fáze posuzovaného řízení, nelze je však hodnotit jako souvislou více než čtyřletou nečinnost soudů. Již proti prvnímu rozhodnutí Obvodního soudu pro , adresa,  o místní nepříslušnosti následovalo opožděné odvolání žalobce, rozhodování o jeho odmítnutí a další opravné prostředky. Po postoupení věci Obvodnímu soudu pro , adresa,  bylo třeba vyjasnit obsah žaloby a jednotlivé odpovědnostní tituly, neboť bez toho nebylo možné určit organizační složku státu ani místně příslušný soud. Po vrácení věci Obvodnímu soudu pro , adresa,  následovalo odstraňování vad žaloby, rozhodování o námitce podjatosti, o vedlejším účastenství a o dalších opravných prostředcích. Konečné postoupení věci Obvodnímu soudu pro , adresa,  bylo následně zatíženo dovolacími řízeními vyvolanými žalobcem. Významnou část uvedené doby tak tvořilo řešení procesních otázek vyvolaných podobou žaloby a procesními úkony žalobce, nikoli bezdůvodná nečinnost soudu. V této fázi řízení se vyskytla i období, kdy soudy mohly postupovat rychleji, zejména při vyřizování otázky soudních poplatků a při navazujících administrativních úkonech. Tato období však nebyla souvislá a nelze je bez zohlednění ostatních procesních dějů ztotožnit s celou dobou řešení místní příslušnosti. Věc se podstatně odlišuje od případů, v nichž jediný jednoduchý úkon nebyl učiněn po dobu představující třetinu nebo polovinu celého řízení anebo v nichž bylo rozhodnutí zrušeno pro závažnou procesní vadu a po jeho zrušení následovala dlouhá nečinnost. Postup orgánů veřejné moci skutečně nebyl bezvadný a přispěl k nepřiměřené délce řízení, avšak zjištěná pochybení s přihlédnutím k jejich rozložení, procesní složitosti věci a podílu žalobce nedosáhla takové kvalifikované intenzity, aby odůvodňovala další procentní zvýšení základní částky. Kritérium podle § 31a odst. 3 písm. d) OdpŠk bylo tedy správně hodnoceno neutrálně žalobcem citovaná rozhodnutí soud prvního stupně respektoval.22. Význam předmětu posuzovaného řízení pro žalobce byl soudem prvního stupně správně hodnocen zvýšením o 10 %. Samotné kompenzační řízení nemá automaticky snížený význam, nelze mu však bez dalšího přiznávat ani význam zvýšený. V konkrétní věci je rozhodující především věk žalobce, který v průběhu řízení překročil 75 let a u něhož dlouhodobá nejistota přirozeně působí intenzivněji. Další konkrétní okolnosti, které by odůvodňovaly zvýšení nad 10 %, prokázány nebyly.23. Celkové korekce základní částky provedl soud prvního stupně správně a odvolací soud nemá důvod je měnit: snížení o 20 % pro složitost, o 10 % pro jednání žalobce a o 15 % pro instančnost a zvýšení o 10 % pro význam řízení. Výsledná korekce činí minus 35 %. Z částky 118 750 Kč činí 65 % částku 77 187,50 Kč, po zaokrouhlení 77 188 Kč. Po odečtení částky 53 125 Kč, kterou žalovaná žalobci poskytla před zahájením soudního řízení, činí dosud neuhrazená část zadostiučinění 24 063 Kč. Soud prvního stupně přiznal žalobci 20 813 Kč. Rozdíl představuje 3 250 Kč, který odpovídá čtyřem dalším měsícům trvání posuzovaného řízení po vyhlášení napadeného rozsudku (4x 1 250 Kč = 5 000 Kč; 65 % z této částky činí 3 250 Kč).24. Výrok I. napadeného rozsudku je proto věcně správný a odvolací soud jej podle § 219 o. s. ř. potvrdil. Zamítavý výrok II. odvolací soud změnil podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. jen v rozsahu 3 250 Kč. Důvodem změny nebylo jiné hodnocení průběhu posuzovaného řízení, který předcházel rozhodnutí soudu prvního stupně, nýbrž nutnost vyjít ze stavu v době rozhodování odvolacího soudu, kdy o odvolání žalobce v posuzovaném řízení dosud nebylo rozhodnuto a toto řízení trvalo o další čtyři měsíce déle. Ve zbývajícím rozsahu je zamítavý výrok věcně správný a byl podle § 219 o. s. ř. potvrzen. Z částky 3 250 Kč nebyl přiznán úrok z prodlení. Jde výlučně o zadostiučinění za další dobu, která uplynula až po vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně. Tato část nároku v době uplynutí šestiměsíční lhůty k předběžnému projednání ještě nevznikla a žalovaná se s jejím zaplacením nemohla tehdy dostat do prodlení. Stejný důvod platí pro část zadostiučinění přiznanou soudem prvního stupně za dobu následující po stanovisku žalované. Ve zbývajícím rozsahu rozhodnutí o příslušenství nebylo odvolacími námitkami zpochybněno způsobem, který by odůvodňoval jeho změnu.25. Odvolací soud neshledal důvodnou ani námitku proti patnáctidenní lhůtě k plnění. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. je sice obecnou lhůtou lhůta třídenní, soud však může stanovit lhůtu delší. Plnění uložené organizační složce státu je realizováno ze státního rozpočtu a podléhá vnitřním kontrolním, účetním a platebním postupům. Patnáctidenní lhůta nepředstavuje nepřiměřené privilegium státu, nýbrž přiměřeně zohledňuje technickoorganizační podmínky výplaty veřejných prostředků. Prodloužení o dvanáct dnů žalobce ani významně nezatěžuje. Stejná lhůta byla proto stanovena i pro částku nově přiznanou odvolacím soudem a pro náhradu nákladů řízení.26. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 a 2, ve spojení s § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobce byl úspěšný v základu nároku a rozhodnutí o výši peněžitého zadostiučinění záviselo na úvaze soudu podle § 31a zákona č. 82/1998 Sb. Žalovaná se svým odvoláním proti již přiznanému plnění neuspěla a žalobci byla v důsledku pokračování posuzovaného řízení přiznána další částka. Jsou proto splněny podmínky pro přiznání plné náhrady účelně vynaložených nákladů. Pro výpočet odměny za právní zastoupení je třeba použít § 9a odst. 2 písm. a) a. t., ve znění účinném od 1. 1. 2025 (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 3. 2026, sp. zn. II. ÚS 3804/25, jímž byla jako zjevně neopodstatněná odmítnuta ústavní stížnost založená na obsahově shodné námitce, jako uplatnil žalobce, a spolu s ní i návrh na zrušení § 9a odst. 2 a.t.)27. Pro řízení před soudem prvního stupně činí tarifní hodnota celkem přiznané peněžité náhrady 24 063 Kč (součet 20 813 Kč přiznaných soudem prvního stupně a 3 250 Kč přiznaných odvolacím soudem). Podle § 7 bodu 5. advokátního tarifu činí odměna 2 100 Kč za jeden úkon. Zástupce žalobce učinil čtyři účelné úkony právní služby: převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, žalobu podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, repliku ze dne 29. 9. 2025 jako písemné podání ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu a účast na jednání dne 31. 3. 2026 podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu. Odměna činí 8 400 Kč, čtyři paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč činí 1 800 Kč a náhrada 21 % DPH činí 2 142 Kč. Po připočtení zaplaceného soudního poplatku 2 000 Kč představují náklady řízení před soudem prvního stupně 14 342 Kč.28. Požadovaná náhrada za 20 minut zpoždění zahájení jednání před soudem prvního stupně žalobci nenáleží. Podle § 14 odst. 1 písm. b) a. t. tarifu vzniká advokátovi nárok na náhradu za čas promeškaný v důsledku zpoždění zahájení jednání jen tehdy, činí-li zpoždění více než 30 minut. Žalobcem tvrzených 20 minut tuto zákonnou podmínku nesplňuje (shodně usnesení Krajského soudu v , adresa,  ze dne 16. 8. 2024, sp. zn. , spisová značka, , které za rozhodnou považuje dobu delší než 30 minut jak u opožděného zahájení, tak u přerušení jednání).29. V odvolacím řízení byla předmětem přezkumu jednak částka 20 813 Kč napadená žalovanou, jednak další část požadovaného zadostiučinění, z níž bylo žalobci přiznáno dalších 3 250 Kč. Tarifní hodnota podle § 9a odst. 2 písm. a) a. t. proto činí 24 063 Kč; této tarifní hodnotě odpovídá podle § 7 bodu 5 a. t. sazba mimosmluvní odměny 2 100 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobce učinil v odvolacím řízení tři účelné úkony právní služby v plné sazbě, a to odvolání žalobce a vyjádření k odvolání žalované podle § 11 odst. 1 písm. k) a. t. a účast na jednání odvolacího soudu dne 22. 7. 2026 podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. Za tyto tři úkony náleží odměna 6 300 Kč. Zástupce žalobce se dále dne 29. 7. 2026 účastnil jednání, při němž došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí, a za tento úkon mu podle § 11 odst. 2 písm. f) a. t. tarifu náleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny, tedy 1 050 Kč. Celková odměna za zastupování v odvolacím řízení tak činí 7 350 Kč. Čtyři paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. činí 1 800 Kč a náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky 9 150 Kč činí 1 921,50 Kč. Náklady odvolacího řízení tak činí celkem 11 071,50 Kč a spolu s náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 14 342 Kč činí náklady řízení před soudy obou stupňů celkem 25 413,50 Kč. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (viz výše).","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř. a násl. dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat pouze dovolací soud.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:MSPH:2026:28.Co.151.2026.149","publishedAt":"2026-09-10","decisionAt":"2026-07-29","caseNumber":{"senate":28,"registry":"Co","index":151,"year":2026,"pageNumber":149},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Michael","lastName":"Nippert","titlesAfter":"","function":"předseda senátu"},"courtCode":"MSPH","caseResultType":["POTVRZENI","ZMENA"],"caseSubject":"o zaplacení 146 875 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":16,"registry":"C","index":50,"year":2025,"pageNumber":95},"affectedDate":"2026-03-31","courtCode":"OSPH02","affectedTypes":["CONFIRM","CHANGE"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"7","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"9a","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"11","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"205a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"211","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"220","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"237","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"31a","lexNumber":82,"lexYear":1998,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"31a","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["SPOJENI_VECI","LHUTY","ZADOSTIUCINENI_SATISFAKCE","DOKAZOVANI","NAHRADA_NAKLADU","POSTOUPENI_VECI","DOVOLANI","ODVOLANI","MISTNI_PRISLUSNOST","NAKLADY_RIZENI","VRACENI_VECI","PODJATOST","DORUCOVANI","PENEZITE_PLNENI","NEMAJETKOVA_UJMA"]},"styles":[{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}