{"uuid":"56bc4008-2703-45ee-b023-1d5341763ce0","header":[{"texts":[{"text":"Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Reného Fischera a soudců JUDr. Tomáše Holčapka, Ph.D., a JUDr. Martiny Tvrdkové ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 24. 2. 2026, č. j. 27 C 75/2019-310","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" o výměře 413 m², zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", zapsanému na LV č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", katastrální území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":" (výrok I.), přikázal uvedenou nemovitou věc do výlučného vlastnictví žalobkyně (výrok II.), uložil žalobkyni zaplatit žalované na vypořádacím podílu částku 1 973 750 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.), uložil žalobkyni zaplatit ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":" částku 4 554,75 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok V.) a uložil žalované zaplatit ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":" částku 19 554,75 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok VI.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě podané dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", kterou se původní žalobkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k výše uvedené nemovité věci. Žalobkyně navrhovala, aby byla nemovitá věc přikázána do jejího výlučného vlastnictví za peněžitou náhradu ve prospěch žalované. Žalovaná v průběhu řízení deklarovala svůj zájem, aby nemovitá věc byla přikázána do jejího výlučného vlastnictví za peněžitou náhradu ve prospěch žalobkyně, případně aby došlo k rozdělení nemovité věci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud prvního stupně provedl dokazování listinnými důkazy a znaleckými posudky. Na základě toho zjistil, že strany jsou podílovými spoluvlastníky shora uvedené nemovité věci, přičemž aktuálně má žalobkyně spoluvlastnický podíl o velikosti 7/8 a žalovaná o velikosti 1/8. Žalobkyně svůj podíl nabyla od společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., která jej nabyla zčásti od původní žalobkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" (která následně zemřela), zčásti od původní žalované 2 ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Na základě znaleckého posudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" zjistil, že rozdělení budovy na dva samostatné nezávislé objekty není možné, neboť ze stavebnětechnického řešení by se nabízelo pouze dělení vertikálním řezem, což nelze pro absenci dvou vchodů a dalších technických prvků (přípojka, rozvody apod.) bez stavebních úprav celého objektu; pro absenci projektové dokumentace nelze zjistit, kde jednotlivá vedení rozvodů probíhají, které stěny jsou nosné a které nenosné a kde lze případně vybudovat příčku; při rozdělení nemovitosti na jednotky by rozdělení nekorespondovalo s velikostí jednotlivých spoluvlastnických podílů. Obvyklá cena předmětné nemovité věci činí 15 790 000 Kč, žalobkyně disponuje k výplatě vypořádacího podílu minimálně částkou 2 200 339,79 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Soud prvního stupně po právní stránce věc posuzoval podle ustanovení § 1143, 1144 a 1147 o. z., jejichž znění citoval, dále poukázal též na relevantní odbornou literaturu a judikaturu. Konstatoval, že otázka možného rozdělení předmětné nemovitosti byla zodpovězena na základě posudku znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", přes jeho určité nedostatky, tak, že bez, velmi pravděpodobně, vysokých nákladů rozdělení není možné. Znalec poukázal na stavebnětechnické problémy, které by v případě faktického dělení nemovitosti nastaly; jelikož strany neprojevily ochotu a finanční schopnost investovat do k tomu potřebné zásadní rekonstrukce nemovitosti, je nemovitá věc nedělitelná. Proto soud prvního stupně přistoupil k přikázání za náhradu. Žalobkyně doložila svou solventnost k vyplacení vypořádání ve výši 1 973 750 Kč za podíl žalované o velikosti 1/8. Žalovaná přes výzvu soudu neprokázala svou možnost vyplatit žalobkyni za její podíl částku 13 816 250 Kč. Soud prvního stupně proto žalobě vyhověl a nemovitou věc přikázal do vlastnictví žalobkyně a zároveň jí uložil povinnost k vyplacení náhrady za spoluvlastnický podíl žalované ve výši 1 973 750 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud prvního stupně odůvodnil ustanovením § 143 o. s. ř. s tím, že nadto jde o iudicium duplex. Výroky o náhradě nákladů řízení státu soud prvního stupně odůvodnil ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř., přičemž celkem bylo ze státních prostředků vyplaceno 39 109,50 Kč, na čemž by se obě strany měly podílet jednou polovinou; při zohlednění žalobkyní složených záloh celkem ve výši 15 000 Kč tak má žalobkyně doplatit 4 554,75 Kč a žalovaná 19 554,75 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalovaná včasné a přípustné odvolání, a to v celém jeho rozsahu, nejprve jako blanketní, následně doplnila jeho odůvodnění. Uplatnila odvolací důvody, které lze podřadit pod ustanovení § 205 odst. 2 písm. d), e) a g) o. s. ř. Věcně uvedla, že soud prvního stupně dospěl k nesprávnému závěru, že předmětná nemovitá věc je reálně nedělitelná, ovšem tento závěr je založen pouze na vnitřně rozporném znaleckém posudku. Soud, resp. znalec nadto nesprávně uvedl, že dělitelnost není dána kvůli nákladnosti úprav, aniž by náklady byly alespoň v hrubých rysech vyčísleny a zjišťována vůle účastníků je nést. Soud prvního stupně se nedostatečně zabýval možností rozdělení na jednotky, kombinací přiměřeného vyrovnání při nerovném rozdělení nebo (blíže nespecifikovanými) jinými méně invazivními variantami. Žalovaná v nemovité věci bydlí se svou rodinou celý život a užívá část, která dle ní odpovídá bytové jednotce, což potvrzuje možnost reálného rozdělení. V dalším doplnění svého odvolání žalovaná předložila znalecký posudek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", vyhotovený v rámci jiného soudního řízení, v němž bylo stanovováno obvyklé nájemné za užívání bytu v předmětné nemovitosti; podle ní i tento posudek dokládá možnost rozdělení nemovité věci. Závěrem žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Žalobkyně se k odvolání vyjádřila při jednání před odvolacím soudem tak, že napadený rozsudek je správný. Správný je i závěr znalce o nedělitelnosti předmětné nemovité věci. Poukázala na to, že objekt je ve špatném stavu a odvolání žalované označila za obstrukční. Závěrem navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil s tím, že náhradu nákladů (odvolacího) řízení nepožaduje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Odvolací soud přezkoumal z podnětu odvolání žalované podle § 212 a 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. správnost napadeného rozsudku včetně správnosti postupu v řízení, které jeho vydání předcházelo. Poté shledal, že odvolání žalované není důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Obecně lze předeslat, že soud prvního stupně provedl dokazování v míře zcela dostatečné pro potřeby rozhodnutí ve věci, provedené důkazy hodnotil v souladu se zákonem jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl ke správným skutkovým i právním závěrům, na které odvolací soud v podrobnostech odkazuje a ztotožňuje se s nimi.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Pokud jde o odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. d) a e) o. s. ř., které se oba týkají skutkových zjištění, soud prvního stupně, jak již bylo řečeno, zjistil skutkový stav správně a v dostatečné míře. Pokud jde o znalecký posudek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", soud prvního stupně vzal v úvahu určité nedostatky v podaném posudku, nicméně je zřejmé, že je nepokládal za natolik zásadní, aby z posudku nebylo možno vyjít pro potřeby soudního rozhodnutí. Stěžejním závěrem znalce, který ničím konkrétním zpochybněn nebyl, bylo, že budovu, která je součástí předmětné nemovité věci, nelze vertikálně ani horizontálně rozdělit tak, aby vznikly samostatné objekty. Znalec již v písemně podaném posudku poukázal na to, že objekty by musely mít samostatný vchod, na sobě nezávislá technická zařízení, musely by být dostatečně protipožárně odděleny, mít na sobě nezávislou konstrukci střechy a vlastní přípojky inženýrských sítí. Na těchto závěrech nic nezměnil ani jeho výslech před soudem prvního stupně, kdy znalec po věcné stránce doplnil v podstatě jen to, že technicky lze překonat vše, nicméně za cenu celkového předělání stavby. Tyto stěžejní úvahy se jako rozporné nejeví, znalec poukázal na to, že budova byla postavena v roce 1896, s přístavbou v roce 1911, budova byla zcela zjevně postavena jako jeden stavební objekt bez jakékoli perspektivy dělení na více objektů. Brojí-li žalovaná proti tomu, že znalec neprovedl vyčíslení nákladnosti úprav, lze k tomu uvést, že znalec poukázal na to, že neexistuje projektová dokumentace, podle níž by bylo možno zhodnotit, jaké části konstrukce budovy jsou nosné, jak jsou provedeny stropy, kde jsou vedena ta, která vedení atd., tudíž pro odhadování výše nákladů neměl dostatečný podklad. Takový podklad znalci neposkytla ani sama žalovaná, ačkoli je dlouhodobým spoluvlastníkem nemovité věci a v odvolání akcentuje, že v ní bydlí se svou rodinou celý život. Pokud tedy ani ona nepředložila znalci technické podklady, na základě nichž by mohl odhad nákladnosti stavebních úprav učinit, nelze pak znalci důvodně vytýkat, že konkrétní odhad bez nich neprovedl. I laicky je ovšem zřejmé, že náklady na přestavbu budovy, která byla zjevně postavena jako jeden celek, na dva samostatně funkční domy by byly velmi zásadní. Žalobkyně se přitom vyjádřila zcela jednoznačně, že je nehodlá nést (stejně jako náklady na případné rozdělení na jednotky), neboť je to ekonomicky nerentabilní (viz protokol z jednání před soudem prvního stupně dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Dalším závěrem znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" učiněným již v písemném posudku bylo, že rozdělení budovy na jednotky ve variantě, která by se co nejvíce blížila poměru současných spoluvlastnických podílů, by bylo možné učinit na jednotky o výměrách podlahových ploch 43 m2 a 94 m2 (v detailech viz str. 6 a půdorysné schéma v příloze jeho znaleckého posudku); ani tento jeho závěr nebyl přes určité výhrady k posudku jako celku uvedené soudem prvního stupně ničím konkrétním zpochybněn. Lze souhlasit s tím, že je věci právního, nikoli odborného posouzení, zda nekorespondování velikosti takto vymezených jednotek se současnými spoluvlastnickými podíly brání či nebrání rozdělení nemovité věci na jednotky, nicméně k této otázce se odvolací soud vrátí níže v rámci právního posouzení věci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Dále je nutno konstatovat, že byť žalovaná v řízení deklarovala svou vůli vykoupit (výrazně většinový) podíl žalobkyně či nést náklady na reálné rozdělení nemovité věci či její rozdělení na jednotky, zůstala tato deklarace vždy ve zcela obecné rovině a konkrétně k tomu žalovaná neuvedla v podstatě nic. Při jednání před soudem prvního stupně konaném dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalovaná výslovně uvedla, že finanční prostředky k vyplacení podílu nemá, a jakou částkou disponuje, neví, načež jí byla poskytnuta třicetidenní lhůta k doložení finančních prostředků. Ani v této lhůtě, ani později k tomu žalovaná nic konkrétního neuvedla a nedoložila a nečiní tak ani v odvolání. Lze tedy uzavřít, že deklarace žalované o vůli a ochotě k úhradě vypořádání či nákladů na rozdělení nemovité věci byly čistě formální.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Odvolací soud pak shledal nadbytečným provádět důkaz znaleckým posudkem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", předloženým žalovanou v rámci odvolacího řízení, neboť se týkal stanovení obvyklého nájemného (tržní hodnoty nájemného) za užívání bytu v předmětné nemovité věci žalovanou ve specifikovaném období, což je otázka, která pro nynější řízení nemá prakticky žádný význam. Výši nájemného z určité části domu (coby nemovité věci či součásti takové věci) lze ostatně určovat bez ohledu na to, zda je možné a vhodné dům (či nemovitou věc, jejíž je součástí) rozdělit tak, aby tím byla taková část oddělena.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Odvolací soud shrnuje, že odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. d) a e) o. s. ř., případně dle § 205 odst. 2 písm. f) o. s. ř. (s odkazem na nově předložený znalecký posudek) naplněny nejsou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Ohledně odvolacího důvodu podle § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. odvolací soud uvádí následující.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Podle § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Podle § 1144 odst. 1 o. z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížilali by se tím podstatně její hodnota. Podle odstavce 2 téhož ustanovení rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Podle § 1147 věty první o. z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Na základě svých skutkových zjištění dospěl soud prvního stupně ke správnému právnímu závěru, že předmětnou nemovitou věc je nutno pokládat za reálně nedělitelnou, neboť takové rozdělení by si vyžádalo vysoké náklady, žalobkyně není ochotna je nést a žalovaná v tomto směru sice formálně deklarovala svou ochotu, avšak ničím konkrétním nepodloženou. Soud prvního stupně odkázal též na přiléhavou judikaturu a odvolací soud s jeho úvahami souhlasí, přičemž dále lze k této problematice odkázat též např. na usnesení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Za nepřiléhavou pokládá odvolací soud též argumentaci žalované v odvolání směřující k rozdělení na jednotky. Byť totiž při tomto způsobu řešení lze předpokládat nižší náklady na potřebné stavební úpravy (k jejich významu lze odkázat např. na usnesení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"), nelze odhlížet od konsekvencí, které by takový postup v konkrétních okolnostech věci měl. Především je nutno přihlížet k velikosti podílů na nemovité věci před rozdělením na jednotky a po něm (neboť podíl na společných částech nemovité věci je zahrnut v jednotce a zpravidla je stanoven poměrem velikostí podlahových ploch – srov. § 1159 a 1161 o. z.). Žalovaná má v současnosti podíl na nemovité věci o velikosti 1/8 (tedy 0,125), přičemž při rozdělení na jednotky ve variantě uvedené znalcem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" o velikosti podlahových ploch 43 m2 a 94 m2 by podíl spjatý s menší jednotkou byl násobně větší [43 / (43+94) = 0,314]. Takové rozdělení by představovalo výrazně větší zásah do vlastnického práva účastníků, neboť v jeho důsledku by žalobkyně pozbyla výrazně více ze svého stávajícího spoluvlastnického podílu, přičemž podstatně vyšší by bylo i vzájemné finanční vypořádání. Nadto by takovým rozdělením byla nastolena situace, kdy by se na vlastnictví nemovité věci jako takové i nadále podíleli oba účastníci a měli by se poté podílet – v poměru nových podílů – na nákladech spojených s jakýmikoli budoucími úpravami, rekonstrukcemi a údržbou nemovité věci, přičemž o správě domu a pozemku by se rozhodovalo za dosažení souhlasu mj. většiny všech vlastníků jednotek (§ 1191 odst. 2 o. z.), což při existenci dvou jednotek zakládá značnou pravděpodobnost blokace rozhodování. Byť tedy odvolací soud souhlasí s tím, že nemožnost rozdělení věci podle výše podílů automaticky nevylučuje rozdělení v jiném poměru (k tomu srov. např. rozsudek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"), v konkrétních okolnostech případu by rozdělení předmětné nemovité věci na jednotky popsaným způsobem bylo zcela nevhodné a tomuto řešení nelze přisvědčit. Odvolací soud zároveň neshledává, že by se v daných okolnostech nabízela nějaká jiná konkrétní a reálná možnost řešení při zachování (spolu)vlastnického práva obou účastníků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. S ohledem na to je správná úvaha soudu prvního stupně, když uzavřel, že předmětnou nemovitou věc rozdělit nelze a je namístě ji přikázat do vlastnictví jednoho z účastníků. Neplatí, že by věc musela být přikázána vždy do vlastnictví většinového spoluvlastníka. Nicméně v situaci, kdy žalobkyně je spoluvlastníkem s podílem o velikosti 0,875 (7/8) a disponuje potřebnými finančními prostředky k úhradě vypořádání žalované, je to zcela opodstatněné. Žalovaná by musela disponovat finančními prostředky sedminásobně vyššími. Odvolací soud nepřehlíží argument, že žalovaná nemovitou věc dlouhodobě užívá, přičemž v tomto řízení se soudy nezabývají tím, zda tak činí v míře odpovídající jejímu podílu, nebo jiné, nicméně to není samo o sobě natolik silným argumentem, aby jen kvůli tomu mělo být rozhodnuto jinak či rozdělení a vypořádání spoluvlastnictví nějak odkládáno. Předmětné řízení se ostatně vede již více než sedm let a žalovaná již nepochybně měla dostatek času se připravit na to, aby mohla na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví reagovat a zařídit si adekvátně své poměry.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Odvolací soud uzavírá, že není naplněn ani žádný odvolací důvod žalovanou uvedený, ani jiný žalovanou případně neuvedený. Soud prvního stupně o žalobě rozhodl zcela správně, a to jak co do merita, tak co do výroků o náhradě nákladů řízení mezi účastníky i vůči státu, přičemž v posledně uvedených ohledech lze plně odkázat na odůvodnění napadeného rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Odvolací soud proto podle § 219 o. s. ř. napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud za přiměřeného použití § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. v intencích stanoviska ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Orgán veřejné moci","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", přičemž neshledal důvod odchýlit se od tam formulovaného obecného pravidla pro tento typ sporu, podle něhož každý z účastníků nese své náklady řízení a není povinen hradit náklady jiného účastníka.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. , hodnota,  o výměře 413 m², zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , hodnota, , zapsanému na LV č. , hodnota, , katastrální území , adresa, , u , Orgán veřejné moci,  (výrok I.), přikázal uvedenou nemovitou věc do výlučného vlastnictví žalobkyně (výrok II.), uložil žalobkyni zaplatit žalované na vypořádacím podílu částku 1 973 750 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.), uložil žalobkyni zaplatit , Orgán veřejné moci,  částku 4 554,75 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok V.) a uložil žalované zaplatit , Orgán veřejné moci,  částku 19 554,75 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok VI.).2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě podané dne , datum, , kterou se původní žalobkyně , jméno FO,  domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k výše uvedené nemovité věci. Žalobkyně navrhovala, aby byla nemovitá věc přikázána do jejího výlučného vlastnictví za peněžitou náhradu ve prospěch žalované. Žalovaná v průběhu řízení deklarovala svůj zájem, aby nemovitá věc byla přikázána do jejího výlučného vlastnictví za peněžitou náhradu ve prospěch žalobkyně, případně aby došlo k rozdělení nemovité věci.3. Soud prvního stupně provedl dokazování listinnými důkazy a znaleckými posudky. Na základě toho zjistil, že strany jsou podílovými spoluvlastníky shora uvedené nemovité věci, přičemž aktuálně má žalobkyně spoluvlastnický podíl o velikosti 7/8 a žalovaná o velikosti 1/8. Žalobkyně svůj podíl nabyla od společnosti , právnická osoba, ., která jej nabyla zčásti od původní žalobkyně , jméno FO,  (která následně zemřela), zčásti od původní žalované 2 , jméno FO, . Na základě znaleckého posudku , tituly před jménem,  , jméno FO,  zjistil, že rozdělení budovy na dva samostatné nezávislé objekty není možné, neboť ze stavebnětechnického řešení by se nabízelo pouze dělení vertikálním řezem, což nelze pro absenci dvou vchodů a dalších technických prvků (přípojka, rozvody apod.) bez stavebních úprav celého objektu; pro absenci projektové dokumentace nelze zjistit, kde jednotlivá vedení rozvodů probíhají, které stěny jsou nosné a které nenosné a kde lze případně vybudovat příčku; při rozdělení nemovitosti na jednotky by rozdělení nekorespondovalo s velikostí jednotlivých spoluvlastnických podílů. Obvyklá cena předmětné nemovité věci činí 15 790 000 Kč, žalobkyně disponuje k výplatě vypořádacího podílu minimálně částkou 2 200 339,79 Kč.4. Soud prvního stupně po právní stránce věc posuzoval podle ustanovení § 1143, 1144 a 1147 o. z., jejichž znění citoval, dále poukázal též na relevantní odbornou literaturu a judikaturu. Konstatoval, že otázka možného rozdělení předmětné nemovitosti byla zodpovězena na základě posudku znalce , tituly před jménem,  , jméno FO, , přes jeho určité nedostatky, tak, že bez, velmi pravděpodobně, vysokých nákladů rozdělení není možné. Znalec poukázal na stavebnětechnické problémy, které by v případě faktického dělení nemovitosti nastaly; jelikož strany neprojevily ochotu a finanční schopnost investovat do k tomu potřebné zásadní rekonstrukce nemovitosti, je nemovitá věc nedělitelná. Proto soud prvního stupně přistoupil k přikázání za náhradu. Žalobkyně doložila svou solventnost k vyplacení vypořádání ve výši 1 973 750 Kč za podíl žalované o velikosti 1/8. Žalovaná přes výzvu soudu neprokázala svou možnost vyplatit žalobkyni za její podíl částku 13 816 250 Kč. Soud prvního stupně proto žalobě vyhověl a nemovitou věc přikázal do vlastnictví žalobkyně a zároveň jí uložil povinnost k vyplacení náhrady za spoluvlastnický podíl žalované ve výši 1 973 750 Kč.5. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud prvního stupně odůvodnil ustanovením § 143 o. s. ř. s tím, že nadto jde o iudicium duplex. Výroky o náhradě nákladů řízení státu soud prvního stupně odůvodnil ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř., přičemž celkem bylo ze státních prostředků vyplaceno 39 109,50 Kč, na čemž by se obě strany měly podílet jednou polovinou; při zohlednění žalobkyní složených záloh celkem ve výši 15 000 Kč tak má žalobkyně doplatit 4 554,75 Kč a žalovaná 19 554,75 Kč.6. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalovaná včasné a přípustné odvolání, a to v celém jeho rozsahu, nejprve jako blanketní, následně doplnila jeho odůvodnění. Uplatnila odvolací důvody, které lze podřadit pod ustanovení § 205 odst. 2 písm. d), e) a g) o. s. ř. Věcně uvedla, že soud prvního stupně dospěl k nesprávnému závěru, že předmětná nemovitá věc je reálně nedělitelná, ovšem tento závěr je založen pouze na vnitřně rozporném znaleckém posudku. Soud, resp. znalec nadto nesprávně uvedl, že dělitelnost není dána kvůli nákladnosti úprav, aniž by náklady byly alespoň v hrubých rysech vyčísleny a zjišťována vůle účastníků je nést. Soud prvního stupně se nedostatečně zabýval možností rozdělení na jednotky, kombinací přiměřeného vyrovnání při nerovném rozdělení nebo (blíže nespecifikovanými) jinými méně invazivními variantami. Žalovaná v nemovité věci bydlí se svou rodinou celý život a užívá část, která dle ní odpovídá bytové jednotce, což potvrzuje možnost reálného rozdělení. V dalším doplnění svého odvolání žalovaná předložila znalecký posudek , tituly před jménem,  , jméno FO,  ze dne , datum, , č. , hodnota, , vyhotovený v rámci jiného soudního řízení, v němž bylo stanovováno obvyklé nájemné za užívání bytu v předmětné nemovitosti; podle ní i tento posudek dokládá možnost rozdělení nemovité věci. Závěrem žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.7. Žalobkyně se k odvolání vyjádřila při jednání před odvolacím soudem tak, že napadený rozsudek je správný. Správný je i závěr znalce o nedělitelnosti předmětné nemovité věci. Poukázala na to, že objekt je ve špatném stavu a odvolání žalované označila za obstrukční. Závěrem navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil s tím, že náhradu nákladů (odvolacího) řízení nepožaduje.8. Odvolací soud přezkoumal z podnětu odvolání žalované podle § 212 a 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. správnost napadeného rozsudku včetně správnosti postupu v řízení, které jeho vydání předcházelo. Poté shledal, že odvolání žalované není důvodné.9. Obecně lze předeslat, že soud prvního stupně provedl dokazování v míře zcela dostatečné pro potřeby rozhodnutí ve věci, provedené důkazy hodnotil v souladu se zákonem jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl ke správným skutkovým i právním závěrům, na které odvolací soud v podrobnostech odkazuje a ztotožňuje se s nimi.10. Pokud jde o odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. d) a e) o. s. ř., které se oba týkají skutkových zjištění, soud prvního stupně, jak již bylo řečeno, zjistil skutkový stav správně a v dostatečné míře. Pokud jde o znalecký posudek , tituly před jménem,  , jméno FO, , soud prvního stupně vzal v úvahu určité nedostatky v podaném posudku, nicméně je zřejmé, že je nepokládal za natolik zásadní, aby z posudku nebylo možno vyjít pro potřeby soudního rozhodnutí. Stěžejním závěrem znalce, který ničím konkrétním zpochybněn nebyl, bylo, že budovu, která je součástí předmětné nemovité věci, nelze vertikálně ani horizontálně rozdělit tak, aby vznikly samostatné objekty. Znalec již v písemně podaném posudku poukázal na to, že objekty by musely mít samostatný vchod, na sobě nezávislá technická zařízení, musely by být dostatečně protipožárně odděleny, mít na sobě nezávislou konstrukci střechy a vlastní přípojky inženýrských sítí. Na těchto závěrech nic nezměnil ani jeho výslech před soudem prvního stupně, kdy znalec po věcné stránce doplnil v podstatě jen to, že technicky lze překonat vše, nicméně za cenu celkového předělání stavby. Tyto stěžejní úvahy se jako rozporné nejeví, znalec poukázal na to, že budova byla postavena v roce 1896, s přístavbou v roce 1911, budova byla zcela zjevně postavena jako jeden stavební objekt bez jakékoli perspektivy dělení na více objektů. Brojí-li žalovaná proti tomu, že znalec neprovedl vyčíslení nákladnosti úprav, lze k tomu uvést, že znalec poukázal na to, že neexistuje projektová dokumentace, podle níž by bylo možno zhodnotit, jaké části konstrukce budovy jsou nosné, jak jsou provedeny stropy, kde jsou vedena ta, která vedení atd., tudíž pro odhadování výše nákladů neměl dostatečný podklad. Takový podklad znalci neposkytla ani sama žalovaná, ačkoli je dlouhodobým spoluvlastníkem nemovité věci a v odvolání akcentuje, že v ní bydlí se svou rodinou celý život. Pokud tedy ani ona nepředložila znalci technické podklady, na základě nichž by mohl odhad nákladnosti stavebních úprav učinit, nelze pak znalci důvodně vytýkat, že konkrétní odhad bez nich neprovedl. I laicky je ovšem zřejmé, že náklady na přestavbu budovy, která byla zjevně postavena jako jeden celek, na dva samostatně funkční domy by byly velmi zásadní. Žalobkyně se přitom vyjádřila zcela jednoznačně, že je nehodlá nést (stejně jako náklady na případné rozdělení na jednotky), neboť je to ekonomicky nerentabilní (viz protokol z jednání před soudem prvního stupně dne , datum, ). Dalším závěrem znalce , tituly před jménem,  , jméno FO,  učiněným již v písemném posudku bylo, že rozdělení budovy na jednotky ve variantě, která by se co nejvíce blížila poměru současných spoluvlastnických podílů, by bylo možné učinit na jednotky o výměrách podlahových ploch 43 m2 a 94 m2 (v detailech viz str. 6 a půdorysné schéma v příloze jeho znaleckého posudku); ani tento jeho závěr nebyl přes určité výhrady k posudku jako celku uvedené soudem prvního stupně ničím konkrétním zpochybněn. Lze souhlasit s tím, že je věci právního, nikoli odborného posouzení, zda nekorespondování velikosti takto vymezených jednotek se současnými spoluvlastnickými podíly brání či nebrání rozdělení nemovité věci na jednotky, nicméně k této otázce se odvolací soud vrátí níže v rámci právního posouzení věci.11. Dále je nutno konstatovat, že byť žalovaná v řízení deklarovala svou vůli vykoupit (výrazně většinový) podíl žalobkyně či nést náklady na reálné rozdělení nemovité věci či její rozdělení na jednotky, zůstala tato deklarace vždy ve zcela obecné rovině a konkrétně k tomu žalovaná neuvedla v podstatě nic. Při jednání před soudem prvního stupně konaném dne , datum,  žalovaná výslovně uvedla, že finanční prostředky k vyplacení podílu nemá, a jakou částkou disponuje, neví, načež jí byla poskytnuta třicetidenní lhůta k doložení finančních prostředků. Ani v této lhůtě, ani později k tomu žalovaná nic konkrétního neuvedla a nedoložila a nečiní tak ani v odvolání. Lze tedy uzavřít, že deklarace žalované o vůli a ochotě k úhradě vypořádání či nákladů na rozdělení nemovité věci byly čistě formální.12. Odvolací soud pak shledal nadbytečným provádět důkaz znaleckým posudkem , tituly před jménem,  , jméno FO,  ze dne , datum, , č. , hodnota, , předloženým žalovanou v rámci odvolacího řízení, neboť se týkal stanovení obvyklého nájemného (tržní hodnoty nájemného) za užívání bytu v předmětné nemovité věci žalovanou ve specifikovaném období, což je otázka, která pro nynější řízení nemá prakticky žádný význam. Výši nájemného z určité části domu (coby nemovité věci či součásti takové věci) lze ostatně určovat bez ohledu na to, zda je možné a vhodné dům (či nemovitou věc, jejíž je součástí) rozdělit tak, aby tím byla taková část oddělena.13. Odvolací soud shrnuje, že odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. d) a e) o. s. ř., případně dle § 205 odst. 2 písm. f) o. s. ř. (s odkazem na nově předložený znalecký posudek) naplněny nejsou.14. Ohledně odvolacího důvodu podle § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. odvolací soud uvádí následující.15. Podle § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.16. Podle § 1144 odst. 1 o. z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížilali by se tím podstatně její hodnota. Podle odstavce 2 téhož ustanovení rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.17. Podle § 1147 věty první o. z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.18. Na základě svých skutkových zjištění dospěl soud prvního stupně ke správnému právnímu závěru, že předmětnou nemovitou věc je nutno pokládat za reálně nedělitelnou, neboť takové rozdělení by si vyžádalo vysoké náklady, žalobkyně není ochotna je nést a žalovaná v tomto směru sice formálně deklarovala svou ochotu, avšak ničím konkrétním nepodloženou. Soud prvního stupně odkázal též na přiléhavou judikaturu a odvolací soud s jeho úvahami souhlasí, přičemž dále lze k této problematice odkázat též např. na usnesení , Orgán veřejné moci,  ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, .19. Za nepřiléhavou pokládá odvolací soud též argumentaci žalované v odvolání směřující k rozdělení na jednotky. Byť totiž při tomto způsobu řešení lze předpokládat nižší náklady na potřebné stavební úpravy (k jejich významu lze odkázat např. na usnesení , Orgán veřejné moci,  ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), nelze odhlížet od konsekvencí, které by takový postup v konkrétních okolnostech věci měl. Především je nutno přihlížet k velikosti podílů na nemovité věci před rozdělením na jednotky a po něm (neboť podíl na společných částech nemovité věci je zahrnut v jednotce a zpravidla je stanoven poměrem velikostí podlahových ploch – srov. § 1159 a 1161 o. z.). Žalovaná má v současnosti podíl na nemovité věci o velikosti 1/8 (tedy 0,125), přičemž při rozdělení na jednotky ve variantě uvedené znalcem , tituly před jménem,  , jméno FO,  o velikosti podlahových ploch 43 m2 a 94 m2 by podíl spjatý s menší jednotkou byl násobně větší [43 / (43+94) = 0,314]. Takové rozdělení by představovalo výrazně větší zásah do vlastnického práva účastníků, neboť v jeho důsledku by žalobkyně pozbyla výrazně více ze svého stávajícího spoluvlastnického podílu, přičemž podstatně vyšší by bylo i vzájemné finanční vypořádání. Nadto by takovým rozdělením byla nastolena situace, kdy by se na vlastnictví nemovité věci jako takové i nadále podíleli oba účastníci a měli by se poté podílet – v poměru nových podílů – na nákladech spojených s jakýmikoli budoucími úpravami, rekonstrukcemi a údržbou nemovité věci, přičemž o správě domu a pozemku by se rozhodovalo za dosažení souhlasu mj. většiny všech vlastníků jednotek (§ 1191 odst. 2 o. z.), což při existenci dvou jednotek zakládá značnou pravděpodobnost blokace rozhodování. Byť tedy odvolací soud souhlasí s tím, že nemožnost rozdělení věci podle výše podílů automaticky nevylučuje rozdělení v jiném poměru (k tomu srov. např. rozsudek , Orgán veřejné moci,  ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), v konkrétních okolnostech případu by rozdělení předmětné nemovité věci na jednotky popsaným způsobem bylo zcela nevhodné a tomuto řešení nelze přisvědčit. Odvolací soud zároveň neshledává, že by se v daných okolnostech nabízela nějaká jiná konkrétní a reálná možnost řešení při zachování (spolu)vlastnického práva obou účastníků.20. S ohledem na to je správná úvaha soudu prvního stupně, když uzavřel, že předmětnou nemovitou věc rozdělit nelze a je namístě ji přikázat do vlastnictví jednoho z účastníků. Neplatí, že by věc musela být přikázána vždy do vlastnictví většinového spoluvlastníka. Nicméně v situaci, kdy žalobkyně je spoluvlastníkem s podílem o velikosti 0,875 (7/8) a disponuje potřebnými finančními prostředky k úhradě vypořádání žalované, je to zcela opodstatněné. Žalovaná by musela disponovat finančními prostředky sedminásobně vyššími. Odvolací soud nepřehlíží argument, že žalovaná nemovitou věc dlouhodobě užívá, přičemž v tomto řízení se soudy nezabývají tím, zda tak činí v míře odpovídající jejímu podílu, nebo jiné, nicméně to není samo o sobě natolik silným argumentem, aby jen kvůli tomu mělo být rozhodnuto jinak či rozdělení a vypořádání spoluvlastnictví nějak odkládáno. Předmětné řízení se ostatně vede již více než sedm let a žalovaná již nepochybně měla dostatek času se připravit na to, aby mohla na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví reagovat a zařídit si adekvátně své poměry.21. Odvolací soud uzavírá, že není naplněn ani žádný odvolací důvod žalovanou uvedený, ani jiný žalovanou případně neuvedený. Soud prvního stupně o žalobě rozhodl zcela správně, a to jak co do merita, tak co do výroků o náhradě nákladů řízení mezi účastníky i vůči státu, přičemž v posledně uvedených ohledech lze plně odkázat na odůvodnění napadeného rozsudku.22. Odvolací soud proto podle § 219 o. s. ř. napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil.23. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud za přiměřeného použití § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. v intencích stanoviska , Orgán veřejné moci,  ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , přičemž neshledal důvod odchýlit se od tam formulovaného obecného pravidla pro tento typ sporu, podle něhož každý z účastníků nese své náklady řízení a není povinen hradit náklady jiného účastníka.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu, který ve věci rozhodoval v prvním stupni, a to za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna, lze se splnění domáhat prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:MSPH:2026:62.Co.157.2026.332","publishedAt":"2026-09-18","decisionAt":"2026-07-01","caseNumber":{"senate":62,"registry":"Co","index":157,"year":2026,"pageNumber":332},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"René","lastName":"Fischer","titlesAfter":"","function":"předseda senátu"},"courtCode":"MSPH","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":27,"registry":"C","index":75,"year":2019,"pageNumber":310},"affectedDate":"2026-02-24","courtCode":"OSPH06","affectedTypes":["CONFIRM"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"143","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"148","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"205","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"224","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"237","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAKLADY_RIZENI","LHUTY","DOKAZOVANI","SPOLUVLASTNICTVI","NAHRADA_NAKLADU","PODILOVE_SPOLUVLASTNICTVI","ZNALECKY_POSUDEK","ODVOLANI"]},"styles":[{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}