{"uuid":"57136c51-f1d1-46fa-9825-f6a6c66b6111","header":[{"texts":[{"text":"rozsudek","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"jménem republiky","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Paška a soudců Mgr. Kateřiny Brodské a Mgr. Jana Pekáče ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce A","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozeného ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce A","anonStyle":"ANON"},{"text":",","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce A","anonStyle":"ANON"},{"text":",","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupeného ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce B","anonStyle":"ANON"},{"text":",","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"advokátkou se sídlem v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovaným 1. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":",","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"se sídlem v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":",","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupené ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno Zástupce","anonStyle":"ANON"},{"text":",","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"advokátem se sídlem v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":",","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"a 2. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":",","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"se sídlem v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":",","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o vydržení věcného břemene, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Lounech ze dne 22. ledna 2026, č. j. 13 C 123/2023250,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. 1. žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám jeho zástupkyně na nákladech odvolacího řízení 7 316,63 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. 2. žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám jeho zástupkyně na nákladech odvolacího řízení 7 316,63 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.II. 1. žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám jeho zástupkyně na nákladech odvolacího řízení 7 316,63 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. 2. žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám jeho zástupkyně na nákladech odvolacího řízení 7 316,63 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. V záhlaví označeným rozsudkem okresní soud určil, že žalobce je oprávněným ze služebnosti doživotního bezplatného užívání váznoucí na nemovitých věcech v obci a katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to bytových jednotkách č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" vymezených v budově č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", která je součástí pozemku parc. č. st. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" včetně příslušných spoluvlastnických podílů na společných částech budovy a pozemku, a pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", včetně užívání vedlejších staveb a práva volného pohybu, vjezdu, výjezdu a parkování osobních automobilů na tomto pozemku v kteroukoli dobu a pozemku parc. č. st. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" včetně užívání vedlejších staveb a práva volného pohybu, vjezdu, výjezdu a parkování osobních automobilů na tomto pozemku v kteroukoli dobu, přičemž je oprávněn dle vlastního uvážení a potřeb přijímat zde v kteroukoli dobu návštěvy a na svůj náklad odebírat vodu, elektřinu, plyn a teplo (dále jen „služebnost“) (výrok I.) a každé z žalovaných uložil povinnost zaplatit žalobci k rukám jeho zástupkyně náhradu nákladů řízení ve výši 25 422 Kč (výrok II.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Okresní soud shledal, že na požadovaném určení má žalobce naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť prostřednictvím žaloby na určení lze (objektivně) dosáhnout odstranění nejistoty v právních vztazích mezi žalobcem a žalovanými, a tím i do budoucna eliminovat jejich spory.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Při věcném posouzení důvodnosti žaloby na určení existence služebnosti vzniklé vydržením okresní soud vycházel ze zjištění, že žalované jsou spoluvlastnicemi pozemku parc. č. st. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", rodinný dům (dále jen „dům“), v Žatci přičemž podíl 1. žalované činí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a podíl žalované 2. žalované ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" (tyto nemovité věci budou dále označovány jen jako „nemovitosti“). V domě jsou vymezeny bytové a nebytové jednotky přičemž 1. žalovaná je vlastnicí bytové jednotky č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" (s podílem na společných částech nemovitosti ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":") a nebytových prostor č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" (s podílem na společných částech nemovitosti ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"), ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" (s podílem na společných částech nemovitosti ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":") a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" (s podílem na společných částech nemovitosti ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"), zatímco 2. žalovaná je vlastnicí bytových jednotek č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" (s podílem na společných částech nemovitosti ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"), ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" (s podílem na společných částech nemovitosti ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"), ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" (s podílem na společných částech nemovitosti ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"), ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" (s podílem na společných částech nemovitosti ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a nebytových jednotek č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" (s podílem na společných částech nemovitosti ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" (s podílem na společných částech nemovitosti ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":") a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" (s podílem na společných částech nemovitosti ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Bytové jednotky č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" se nacházejí v přízemí domu (první jmenovaná vpravo, druhá vlevo), bytové jednotky č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" v prvním patře domu (první jmenovaná vpravo, druhá vlevo) a bytová jednotka č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" v druhém patře domu. Nebytové prostory č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" se nacházejí v prvním podzemním podlaží domu. 1. žalovaná je dále výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", zahrada. 1. žalovaná, coby předcházející výlučná vlastnice všech uvedených nemovitostí, je nabyla „k ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"“ v exekuci vedené proti dlužníkům ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". [pozn. odvolacího soudu: Ve skutečnosti z okresním soudem správně zjištěných dílčích skutkových zjištění plyne, že 1. žalovaná nabyla vlastnictví k ideální ½ nemovitostí dnem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a k druhé ideální ½ nemovitostí dnem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", čímž se stala výlučnou vlastnictví nemovitostí jako celku. Příklep k ideální ½ nemovitostí – spoluvlastnickému podílu insolvenčního dlužníka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" – byl totiž 1. žalované udělen usnesením ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", soudního exekutora Exekutorského úřadu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", příklep k další ideální ½ nemovitostí – spoluvlastnickému podílu insolvenční dlužnice ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" – usnesením téhož exekutora ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Obě uvedená usnesení o příklepu sice nabyla právní moci dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", jednalo se však o dražby provedené soudním exekutorem na návrh insolvenčního správce podle § 76 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „e. ř.“), převzetí nemovitosti a nabytí vlastnictví k nemovitosti vydražitelem se proto (za použití § 52 odst. 1 e. ř.) řídí ustanovením § 336l o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"), podle jehož odst. 2 se vydražitel se stává vlastníkem vydražené nemovité věci s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o příklepu právní moci a zaplatil-li nejvyšší podání, a to ke dni vydání usnesení o příklepu, nikoli ke dni jeho právní moci, jak se domnívá okresní soud. Uvedená dílčí nepřesnost v odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně však není pro právní posouzení věci a tím i pro výsledek sporu podstatná.] Ještě k datu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (tj. i v době zahájení řízení v projednávané věci, k němuž došlo dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":") byla 1. žalovaná evidována jako výlučná vlastnice nemovitostí. K nabytí vlastnického práva 2. žalované v rozsahu výše uvedeném a ke vzniku jednotek v domě tak došlo až po podání žaloby v nyní projednávané věci. Žalobce uzavřel dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" s ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" (svými dětmi), darovací smlouvu, na jejímž základě se oba stali vlastníky uvedených nemovitostí (každý v rozsahu jedné ideální ½) se současným zřízením věcného břemene, spočívajícího v doživotním bezplatném užívání jedné místnosti, WC a koupelny v prvním nadzemním podlaží, jedné místnosti, WC a koupelny v druhém nadzemním podlaží a jedné místnosti, WC a koupelny v podkroví domu a vedlejších staveb, včetně práva volného pohybu po stavební parcele č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" a pozemkové parcele č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", vjezdu a výjezdu na tyto parcely, parkování osobních automobilů na těchto parcelách v kteroukoliv dobu, práva dle vlastního uvážení a potřeb přijímat v kteroukoliv dobu návštěvy a na svůj náklad odebírat vodu, elektřinu, plyn a teplo ve prospěch žalobce jakožto dárce a jeho (nyní již zesnulé) manželky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" starší. Platnost ujednání darovací smlouvy o zřízení věcného břemene byla předmětem řízení vedeného u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", které v době vydání rozsudku okresního soudu nebylo pravomocně skončeno. Žalobce od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" dosud nepřetržitě užívá dům a přilehlé pozemky v souladu s darovací smlouvou ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", v domě konkrétně užívá jeho levou část, odpovídající po nabytí vlastnického práva 1. žalovanou vzniklým bytovým jednotkám č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Po právní stránce okresní soud takto zjištěný skutkový stav posuzoval podle § 1257, § 1089, § 1091 odst. 2 a § 1095 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“ s přihlédnutím k právnímu názoru vyslovenému Nejvyšším soudem České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) v rozsudku ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", (dostupném, stejně jako další níže citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, u nichž není uveden jiný citační pramen, prostřednictvím internetu na www.nsoud.cz) přičemž dospěl k závěru, že žalobce v řízení prokázal splnění všech ze zákona plynoucích předpokladů pro mimořádné vydržení služebnosti, tj. prokázal, že právo služebnosti po dvacet let držel, tj. fakticky vykonával jeho obsah (corporalis possessio), tzv. panství nad věcí, a to s úmyslem mít ho pro sebe (animus possidendi), bez ohledu na to, zda mu takové právo náleží či nikoli. Žalobce se chopil držby služebnosti nejpozději dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a služebnost drží doposud. Vydržecí doba tak dosahuje již více než 24 let, z toho za účinnosti o. z. více než 5 let, jak vyžaduje jeho § 3066. Nepanují pochybnosti o tom, že žalobce služebnost držel v úmyslu mít ji pro sebe a vykonával tzv. právní panství nad věcí (věcným právem) ve shora uvedeném smyslu, ani o rozsahu, v jakém tak činil, neboť byl přesně vymezen žalobcovým nákresem a posléze stvrzen jeho výpovědí. Uvedené závěry ostatně žalované nesporovaly, resp. netvrdily, že by se žalobce v domě a na přilehlých pozemcích nezdržoval (v žalobcem tvrzeném rozsahu), příp. je opustil, a tyto okolnosti nevyplývají ani z provedeného dokazování. Okresní soud dal proto za pravdu tvrzením žalobce, o nichž neměl důvod pochybovat. K přerušení držby nemohlo podle názoru okresního soudu dojít v důsledku změny vlastníka nemovitostí, tj. k ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (správně k 12. 1., potažmo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", jak již bylo výše vysvětleno), kdy vlastnické právo k nemovitostem nabyla 1. žalovaná, neboť služebnost je věcným právem, tj. vázne na věci, nikoli na osobě vlastníka. Lichý je dle mínění okresního soudu též argument rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", jelikož ten se zabýval plynutím vydržecí doby při změně právní úpravy, což v projednávané věci problémem nebylo. O přerušení držby konečně nehovoří ani zmínka samotného žalobce, kterou učinil v rámci své výpovědi (tj. v rámci dokazování), totiž, že v blíže neurčeném období v domě nebydlel, neboť nebylo tvrzeno, že k přerušení došlo, přičemž krátkodobé vzdálení se z místa držby nezakládá přerušení vydržecí doby, neboť držba není totožná s užíváním věci a zaniká teprve způsoby uvedenými v § 1009 o. z., tedy např. pokud se držby chopí někdo jiný. Není přitom rozhodující (ne)existence dobré víry žalobce, rozhodující je držba v tzv. nikoli nepoctivém úmyslu, který ve vztahu k držbě služebnosti žalované ani netvrdily; okresní soud proto v souladu s domněnkou zakotvenou v § 1095 o. z. konstatoval, že žalobce v nepoctivém úmyslu nebyl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Výrok o nákladech řízení okresní soud co do jeho základu s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. odůvodnil plným úspěchem žalobce ve věci a v podrobnostech odůvodnil i výši žalobci přiznaných nákladů řízení. S ohledem na skutečnost, že společenství účastnic na straně žalované bylo společenstvím samostatným ve smyslu § 91 odst. 1 o. s. ř., neboť předmět řízení bylo možné ve vztahu ke každé z nich posoudit nezávisle, rozhodl okresní soud o poměru žalovaných k náhradě nákladů řízení tak, že každá z nich zaplatí žalobci jednu polovinu – 1. žalovaná byla neúspěšná, pokud jde o pozemek parc. č. 2709/1, zatímco bytové jednotky se jí netýkaly, u 2. žalované tomu bylo naopak. Lhůtu k plnění okresní soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když ke stanovení lhůty odlišné neshledal důvod, místo plnění pak stanovil podle § 149 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce zastupovala advokátka.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Proti tomuto rozsudku podaly obě žalované včasná odvolání, kterými jej obě napadly ve výroku ve věci samé (výroku I.) a každá z nich pak v jí se týkajícím závislém nákladovém výroku, domáhajíce se zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení. Každá z žalovaných učinila součástí svého odvolání i námitky druhé z nich, pročež odvolací soud shrnuje všechny odvolací námitky dohromady bez ohledu na to, která z žalovaných tu kterou odvolací námitku vznesla a která z nich se k ní následně připojila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. S poukazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", [uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu (dále jen „Soubor“) pod č. C ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"] žalované namítaly, že žalobce nesplnil jednu ze základních podmínek pro možnost vydržení, a to sice podmínku dobré víry, s tím že žalobce nemohl právo odpovídající věcnému břemeni v dobré víře vydržet, neboť vymezení věcného břemene užívání dle darovací smlouvy je nejasné, neurčité, a tedy objektivně nezjistitelné, když v ní je uvedeno pouze to, že se zřizuje věcné břemeno týkající se jedné místnosti, WC a koupelny v každém patře domu č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a vedlejších staveb. Z uvedené rozsahu věcného břemene však není žalovaným, jakožto (ve vztahu k darovací smlouvě ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":") „třetím osobám“ zřejmé, jaké části domu, resp. jakých místností, se věcné břemeno užívání týká, tím spíše pak za situace, kdy je v každém patře víc místností. Při takto vymezeném věcném břemeni by žalobci nic nebránilo v tom, aby začal „fakticky“ využívat jiné části domu (jakékoli místnosti v kterémkoli patře) a následně začal tvrdit, že právě na tyto se věcné břemeno vztahuje, čímž by nového vlastníka zcela vyloučil z jejich užívání, když ze smlouvy (ani z katastru nemovitostí) není jasné, kterou konkrétní místnost na každém z podlaží by měl mít žalobce doživotně a bezplatně k dispozici. Poukázaly na to, že náčrtek, který žalobce ke své žalobě přikládá, byl vyhotoven až v průběhu řízení o určení neplatnosti právního jednání (ujednání o zřízení věcného břemene v darovací smlouvě ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":") vedeného pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", a jako takový nemá dle mínění odvolatelek žádnou důkazní hodnotu. Vzhledem k neurčitému textu ujednání části darovací smlouvy ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", kterou se věcné břemeno zřizuje, je zřejmé, že žalované, ani jakýkoliv jiný nový vlastník nemovitostí, nebude schopen určit, čeho se věcné břemeno přesně týká, tj. co přesně měl žalobce dle svých tvrzení vydržet. Žalované jsou přesvědčeny, že takto neurčitě bylo dotčené ujednání darovací smlouvy ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" sepsáno záměrně, aby žalobci, jakožto osobě oprávněné z věcného břemene, umožnilo nejasný a neurčitý způsob užívání nemovitostí využít ve svůj prospěch, a tím zabránit nebo alespoň znesnadnit jejich užívání jejich novým vlastníkem, který by do vlastnického vztahu k nim vstoupil v exekučním řízení zahájeném v důsledku zadlužení svého právního předchůdce, tj. povinného z věcného břemene. Poukázaly na to, že právě z důvodu objektivní nezjistitelnosti části nemovitostí, kterých se věcné břemeno týká již bylo ve věci vedené pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" rozhodnuto, že na nemovitostech věcné břemeno užívání nevázne. Žalované dále namítaly, že nebyla splněna ani podmínka uplynutí zákonem stanovené vydržecí doby. Žalobce užíval nemovitosti od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", přičemž ještě před uplynutím 20leté doby počítané od uvedeného data se 1. žalovaná stala výlučnou vlastnicí nemovitostí, pročež dle mínění žalovaných od uvedeného data začala běžet nová vydržecí doba, která dosud neuplynula. Na podporu tohoto svého právního názoru poukázaly na závěry vyslovené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dále s poukazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" (citované v usnesení téhož soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":") namítaly, že k vydržení služebnosti nestačí pouhé faktické užívání cizí věci, ale je nezbytné, aby bylo prokázáno, že osoba právo skutečně vykonávala jako právo věcné, tedy s vůlí nakládat s ním jako s vlastním právem. Žalované rovněž mají za to, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalobce vykonával právo v rozsahu, který okresní soud následně vtělil do výroku rozsudku na základě tvrzení žalobce. Dále žalované namítaly, že napadený rozsudek představuje nepřiměřený zásah do jejich vlastnického práva. Konečně žalované namítaly, že výrok rozsudku se odlišuje od znění žalobního petitu ve znění jeho změny připuštěné usnesením soudu prvního stupně ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku maje za to, že byly splněny všechny zákonem stanovené předpoklady mimořádného vydržení, jak byly správně vymezeny v napadeném rozsudku. Poukázal na to, že po celou dobu počínaje platností darovací smlouvy uzavřené dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" užíval a vykonával držbu práva odpovídajícího služebnosti dotčené nemovitosti, a to právě v rozsahu stanoveném v napadeném rozsudku, v dobré víře založené důvěrou jak v platnost darovací smlouvy, tak i v zápis v katastru nemovitostí. V době uzavření darovací smlouvy žádný subjekt zřízené věcné břemeno nerozporoval. V roce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"rok","anonStyle":"ANON"},{"text":" neexistovala žádná judikatura věnující se otázce případného určení co je nejasné, neurčité, a tedy objektivně nezjistitelné věcné břemeno. Samotná darovací smlouva uzavřená dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" přitom byla a je stále platná. Po celou dobu platnosti této darovací smlouvy byla a je existence věcného břemene deklarována samotným žalobcem, tehdejšími povinnými z věcného břemene, v pozdější době i zainteresovanými insolvenčními správci a zainteresovanými soudními exekutory a zainteresovaným katastrálním úřadem. O dobré víře žalobce proto dle jeho názoru není pochybností. V projednávané věci však jde o mimořádné vydržení, nikoli o vydržení řádné. Soud prvního stupně vycházel z dlouhodobého, konkrétního a mezi účastníky známého způsobu výkonu tohoto práva, který odpovídal historickému uspořádání domu a byl v řízení zjištěn provedenými důkazy. Bylo zjištěno, že žalobce dům a přilehlé pozemky užívá v souladu s darovací smlouvou nejpozději od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" doposud, a to v domě konkrétně jeho levou část odpovídající nynějším bytovým jednotkám č. 1301/2 a č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"; tento závěr soud opřel o listinné důkazy, nákres žalobce i jeho výpověď. V době, kdy se uzavírala darovací smlouva, žalobce v žádném vykonávacím řízení nebyl a v žádném vykonávacím řízení nebyla ani strana obdarovaná. Vůlí žalobce jakožto dárce z darovací smlouvy se zřízením věcného břemene ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo bezúplatně převést nemovitosti na své potomky a oproti tomuto daru, který obdarovaní z darovací smlouvy přijali, se tito zavázali svým rodičům zajistit doživotní bezplatné bydlení. Žalované neprokázaly žádné skutečnosti, z nichž by bylo možno dovodit nepoctivý úmysl žalobce při výkonu práva odpovídajícího služebnosti. Žalobce poukázal na to, že v rozsudku ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", Nejvyšší soud připomněl, že samotný poznatek držitele o spornosti jeho právního postavení ještě sám o sobě nečiní jeho úmysl nepoctivým. Žalobce přitom od roku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"rok","anonStyle":"ANON"},{"text":" nemovitosti soustavně užívá v přesvědčení, že vykonává právo odpovídající služebnosti, které mu bylo při darování nemovitostí jeho dětem zřízeno; takový dlouhodobý a navenek zjevný výkon práva nebyl v řízení vyvrácen. Žalobce neužíval nemovitosti na základě výprosy, nájemního vztahu, pouhé tolerance vlastníka ani bez právního důvodu, nýbrž je od počátku užíval jako osoba oprávněná z práva odpovídajícího služebnosti, tedy jako právo věcné s vůlí mít toto právo pro sebe. Změna vlastníka nemovitostí v roce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"rok","anonStyle":"ANON"},{"text":" běh nové vydržecí doby nezaložila. Odvolatelkami odkazované rozhodnutí sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" řešilo odlišnou situaci, a to otázku, zda může běžet mimořádná vydržecí doba ve prospěch osoby, která věc držela jako vlastník. Nejvyšší soud ČR tam uzavřel, že vlastnická držba není způsobilou držbou k mimořádnému vydržení vlastnického práva proti novému vlastníkovi, o takovou situaci se však v této věci nejedná. Žalobce po celou rozhodnou dobu nevykonával držbu vlastnického práva, nýbrž držbu práva odpovídajícího služebnosti, tedy práva k věci cizí. Změna vlastníka zatížené nemovitosti proto sama o sobě nepřerušuje držbu služebnosti. Služebnost zatěžuje věc a působí vůči každému jejímu vlastníku. Napadený rozsudek dle názoru žalobce nepředstavuje nepřiměřený zásah do vlastnického práva žalovaných, nýbrž deklaruje existenci práva, které žalobce při splnění zákonných podmínek mimořádně vydržel. Vlastnické právo žalovaných je odvozeno od nabytí již zatížené věci; není proto důvodu, aby bylo upřednostněno před dříve vykonávaným a následně vydrženým právem odpovídajícím služebnosti. Mimořádné vydržení přitom představuje zákonem předvídaný nabývací způsob věcného práva přesto, že jeho důsledkem může být omezení pozdějšího vlastníka zatížené věci. Za nedůvodnou žalobce považuje i námitku, že okresní soud rozhodl o přisouzení jiného práva, než se žalobce domáhal. Jde totiž jen o přesnější formulaci téhož práva; rozhodující dle názoru žalobce není izolované jazykové porovnání petitu a výroku, nýbrž to, zda soud rozhodl o témže předmětu řízení a o témže uplatněném právu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Krajský soud jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné (§ 201 o. s. ř., § 202 odst. 2 o. s. ř. arg. a contrario), bylo podáno oprávněnými osobami – účastnicemi řízení (§ 201 o. s. ř.) a v zákonem stanovené lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k projednání odvolání nařídil jednání, k němuž se 2. žalovaná bez omluvy nedostavila, aniž požádala o jeho odročení. Odvolací soud proto za použití § 101 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 211 o. s. ř. odvolání projednal a rozhodl o nich v nepřítomnosti 2. žalované vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Při jednání odvolací soud doplnil dokazování o 1. žalovanou navržený důkaz rozsudkem Krajského soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", [kdy jde o rozsudek, který byl vydán až po vyhlášení napadeného rozsudku, a tedy o důkaz v systému neúplné apelace přípustný podle § 205a písm. f) o. s. ř.] a po přezkoumání napadeného rozsudku i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), shledal odvolání nedůvodnými.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Řízení před okresním soudem netrpí vadami, jež by mohly mít za následek vydání nesprávného rozhodnutí ve věci. Odvolatelkám přitom nelze přisvědčit, že by okresní soud rozhodl o něčem jiném, nežli čeho se domáhal žalobce. Okresní soud materiálně nevybočil z rozsahu služebnosti, jak jej žalobce (po okresním soudem připuštěné změně žaloby) v návrhu rozsudečného výroku vymezil. Nadto je třeba v této souvislosti již na tomto místě konstatovat, že vyhovění žalobě nebránilo ani to, že části domu, o nichž bylo určeno, že na nich vázne žalobcem vydržená služebnost, v době, kdy se žalobce chopil její držby, nebyly vymezeny jako samostatné bytové jednotky, neboť se tak stalo za situace, kdy tyto jednotky byly poté, co se žalobce chopil držby věcného břemene, vymezeny právě v rozsahu odpovídajícím vykonávanému věcnému břemeni (žalobcem užívaným místnostem v domě). Podle ustálené judikatury totiž soud nepostupuje v rozporu se zákonem, jestliže použitím jiných slov vyjádří ve výroku svého rozhodnutí stejná práva a povinnosti, kterých se žalobce domáhal. Pouze soud rozhoduje o formulaci výroku a případným návrhem žalobce na znění výroku rozhodnutí přitom není vázán. Proto není překročením žaloby, zformuluje-li soud svůj výrok způsobem reflektujícím stav zapsaný ke dni jeho rozhodnutí v katastru nemovitostí, tj. v daném případě stav, kdy v domě poté, co se žalobce chopil držby věcného břemene, vznikly jednotky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", uveřejněný v Souboru pod č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a prejudikaturu v něm citovanou). Pouhým zpřesněním žalobního petitu ve výroku rozsudku přitom nedochází automaticky k přiznání jiných práv, resp. uložení jiných povinností, jak se domnívají žalované (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Odvolací soud proto neshledává důvod pro zrušení napadeného rozsudku podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Okresní soud dostál požadavkům kladeným na odůvodnění rozsudku ustanovením § 157 odst. 2 o. s. ř., neboť uvedl, čeho se žalobce domáhal a z jakých důvodů, jak se k žalobě vyjádřily žalované, které skutečnosti má prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, jakož i to, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce. Napadené rozhodnutí je proto přezkoumatelné a není důvodu je rušit ani podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Odvolatelkám nelze přisvědčit, ani pokud namítají nesprávnost skutkových zjištění okresního soudu. Závěr o skutkovém stavu učiněný okresním soudem, jak byl výše shrnut v odst. 3. tohoto odůvodnění, má spolehlivou oporu v okresním soudem provedeném dokazování. Okresní soud hodnotil jím provedené důkazy v souladu s § 132 o. s. ř. jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a spolehlivě zjistil skutkový stav věci. To platí i ohledně závěrů o tom, kdy a v jakém rozsahu se žalobce chopil držby věcného břemene užívání nemovitostí. Je pravdou, že stěžejním důkazem je v tomto směru účastnická výpověď žalobcova. Jedná se však o způsobilý důkaz, přičemž byly splněny zákonné předpoklady pro jeho provedení, jak jsou vymezeny v § 131 odst. 1 o. s. ř. Žalobce se svým účastnickým výslechem souhlasil a za situace, kdy po smrti své manželky v domě bydlí sám, nelze konkrétní rozsah, ve kterém se držby věcného břemene chopil a vykonává jej, zjistit jinak než právě jeho účastnickým výslechem. Byla to přitom soudkyně okresního soudu rozhodující věc v prvním stupni, jež při osobním výslechu žalobce měla možnost hodnotit jeho účastnickou výpověď z hlediska její věrohodnosti, a to nejen po stránce obsahové, nýbrž i na základě komplexního vnímání verbálních i neverbálních složek jeho projevu. Žalobcova účastnická výpověď se přitom jeví věrohodnou i z hlediska toho, co v řízení vyšlo najevo. Jak na to samy žalované poukazují, podpůrný listinný důkaz – žalobcem vyhotovený náčrtek s vyznačením částí domu, v nichž žalobce věcné břemeno užívání nemovitostí vykonával, byl vyhotoven pro účely žalovanými proti žalobci pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" vedeného řízení (původně) o určení neplatnosti části darovací smlouvy ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", jíž bylo ve prospěch žalobce zřízeno věcné břemeno doživotního bezplatného užívání nemovitostí (posléze co do žalobního návrhu změněné na řízení o určení neexistence v katastru nemovitostí zapsaného smluvně zřízeného věcného břemene). Toto řízení bylo 1. žalovanou zahájeno dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", tedy krátce poté, co 1. žalovaná vlastnické právo k nemovitostem nabyla příklepem v exekuční dražbě (ve dnech ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Je tedy patrné, že žalobce nemění účelově tvrzení o tom, ke kterým částem domu se chopil držby věcného břemene doživotního užívání, tak aby pro žalované jakožto vlastnice nemovitostí, nebylo seznatelné, jaké konkrétní místnosti v domě jsou věcným břemenem (služebností) zatíženy, nýbrž ve vztahu k žalovaným po celou dobu, po kterou vlastní nemovitosti, neměnně a konzistentně setrvává na konkrétním vymezení rozsahu jím držené služebnosti. Je také zcela logické, že žalovaný vykonával a vykonává právo doživotního užívání právě těch místností (následně vyčleněných do bytových jednotek č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"), které jsou k bydlení způsobilé.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Jak již bylo výše uvedeno, odvolací soud doplnil dokazování o rozsudek Krajského soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", z něhož bylo zjištěno, že jím byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Lounech ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" (ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":") ve znění, že bylo určeno, že na nemovitostech nevázne věcné břemeno užívání zřízené ve prospěch žalobce smlouvou ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", které je zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrálním pracovištěm ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. K tomu je třeba uvést, že citované – pro účastníky (kteří byli stejní jako v nyní projednávané věci, byť v opačném procesním postavení), tedy i pro soud v nyní projednávané věci závazné (srov. § 159a odst. 1, 3 o. s. ř.) – rozhodnutí, jímž byla určena neexistence smluvně zřízeného věcného břemene užívání nemovitostí ve prospěch žalobce nezakládá překážku věci rozhodnuté (rei iudicatae) ve smyslu § 159a odst. 4 o. s. ř. pro řízení o určení, že na týchž nemovitostech ve prospěch žalobce vázne věcné břemeno (služebnost) vzniklé vydržením. Jak již odvolací soud vysvětlil ve svém v nyní projednávané věci vydaném usnesení ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", (na jehož odůvodnění v podrobnostech odkazuje), je tomu tak proto, že byť jsou obě posuzovaná věcná břemena svým obsahem shodná, je odlišné jednání, z něhož věcné břemeno mělo vzniknout. V případě posuzovaném ve věci sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", je tímto jednáním smlouva o zřízení věcného břemene a vklad práva z věcného břemene do katastru nemovitostí. V nyní projednávané věci je posuzovaným jednáním faktický výkon práva z věcného břemene a běh času. Skutkový základ je tedy v obou případech odlišný, a proto o touž věc nejde.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Správným odvolací soud shledal i právní posouzení věci okresním soudem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Především je třeba uvést, že i dle názoru odvolacího soudu je dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu citovaného § 80 o. s. ř. Rozsudek Okresního soudu v Lounech ze dne ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", ve znění rozsudku Krajského soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", je způsobilým podkladem pro výmaz věcného břemene užívání zřízeného ve prospěch žalobce smlouvou ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" z katastru nemovitostí. Žalobce přitom za situace, kdy žalované vydržení služebnosti popírají, nemá jinou možnost jak dosáhnout zápisu své tvrzené vydržené služebnosti, jakožto práva věcného, do katastru nemovitostí, a tím i souladu v katastru nemovitostí zapsaného stavu se stavem skutečným, nežli právě na základě rozsudku vydaného v řízení o jeho určovací žalobě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Podle § 130 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. ve znění účinném od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen „obč. zák.“) platilo, že je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Podle § 134 odst. 1 obč. zák. platilo, že oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Podle § 151n obč. zák. platilo, že věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo patří určité osobě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Podle § 3081 o. z., tento zákon nabývá účinnosti dnem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Podle § 489 o. z. věc v právním smyslu (dále jen „věc“) je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Podle § 496 o. z. nehmotné věci jsou práva, jejichž povaha to připouští, a jiné věci bez hmotné podstaty.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Podle § 498 odst. 1 věty prvé o. z. nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Podle § 1257 o. z. věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Podle § 1260 věty prvé o. z. se služebnost nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Podle § 1283 o. z. služebností užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu a potřebu jeho domácnosti. Změní-li se tyto potřeby po zřízení služebnosti, nezakládá to uživateli právo na její rozšíření.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Podle § 1091 o. z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Podle § 1905 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Podle § 3066 o. z. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Jak správně a s odkazem na relevantní soudní judikaturu uvedl okresní soud, základním předpokladem vydržení je držba práva, které má být vydrženo. Základním předpokladem pro úvahu, zda mohlo dojít k vydržení vlastnického nebo jiného práva k pozemku (v posuzované věci vydržení služebnosti užívání pozemků a staveb, které jsou jejich součástí, potažmo bytových jednotek ve stavbě se nacházejících), je (u řádného i mimořádného vydržení) zjištění, že ten, kdo se vydržení domáhá, byl držitelem práva k pozemku (zde služebnosti), a kdy se ujal držby; k závěru o držbě nestačí zjištění, že pozemek užíval. Pro vznik držby je tedy nezbytné naplnění dvou předpokladů: vůle s věcí nakládat jako s vlastní (animus possidendi – prvek subjektivní) a faktické ovládání věci – panství nad věcí (corpus possessionis – prvek objektivní). Nestačí, je-li dána jen držební vůle nebo jen faktické ovládnutí věci; oba tyto prvky musí být splněny současně. Tento předpoklad je v daném případě splněn. Žalobce se na základě smluvního ujednání o zřízení věcného břemene bezplatného doživotního užívání v darovací smlouvě (o němž bylo následně, ovšem na základě žaloby podané až po uplynutí vydržecí doby potřebné pro mimořádné vydržení rozhodnuto, že je od počátku neplatné) na jehož základě bylo ve prospěch žalobce zapsáno věcné břemeno do katastru nemovitostí, dnem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ujal držby věcného břemene užívání nemovitostí jako práva věcného (nikoli pouhé výprosy či užívacího práva závazkového platného jen mezi smluvní stranami), a to v rozsahu sice v písemné smlouvě o zřízení věcného břemene (pro třetí osobu) neurčitě vymezeném, avšak mezi stranami smlouvy darovací, v níž bylo věcné břemeno zřízeno, nesporném a obdarovanými nerozporovaném. Užívací právo pak žalovaný fakticky vykonával, a to právě s vůlí vykonávat právo odpovídající věcnému břemeni, neboť právě tak bylo smluvně založeno. Držba práva z věcného břemene užívání nemovitostí, jíž se žalobce ujal dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", tj. před ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", se nabytím účinnosti o. z. (tj. dnem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":") transformovala na držbu služebnosti užívacího práva ve smyslu § 1283 a násl. o. z. (srov. mutatis mutandis rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Nejvyšší soud dále vyložil otázky související s podmínkami mimořádného vydržení v rozsudku ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Na toto rozhodnutí rovněž odkázal v usnesení ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", a v usnesení ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Z uvedené ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu se podává, že zákon k mimořádnému vydržení vyžaduje – vedle držby práva, které má být vydrženo – jen uplynutí vydržecí doby a aby nebyl držiteli prokázán „nepoctivý úmysl“. Podmínkou mimořádného vydržení (§ 1095 o. z.) tedy není poctivá držba (§ 992 odst. 1 o. z.), ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele; ten drží věc v přesvědčení, že jeho držba nepůsobí nikomu újmu. Důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitele tíží toho, kdo vydržení popírá. Kritéria uvedená v § 992 odst. 1 o. z., resp. dříve v § 130 odst. 1 obč. zák., se tu neuplatní.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. Odvolatelkám lze přisvědčit, že z jimi citované soudní judikatury (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":") plyne, že absolutní neplatnost smlouvy o zřízení věcného břemene pro neurčitost vylučuje dobrou víru k vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni. Důsledkem tohoto nedostatku dobré víry je však v daném případě pouze to, že po uplynutí 10 let ode dne, kdy se žalobce držby věcného břemene doživotního užívání chopil, tj. dnem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", žalobce nevydržel oprávnění z věcného břemene podle § 130 odst. 1 obč. zák. ve spojení s § 141 odst. 1 obč. zák., neboť nedostatek dobré víry řádné vydržení vylučoval.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. To že nebyly splněny podmínky pro řádné vydržení však ještě mimořádné vydržení nevylučuje. Jak přitom již bylo vysvětleno, pro posouzení předpokladů mimořádného vydržení služebnosti se kritérium dobré víry neuplatní. Namísto něho je třeba posoudit, zda zde byl nedostatek nepoctivého úmyslu žalobce. Při výkladu sousloví „nepoctivý úmysl“ dospěl Nejvyšší soud k závěru, že v nepoctivém úmyslu jedná především ten, který ví, že tím, že se ujal držby, působí jinému bezdůvodně újmu. Kvalifikace držby „nikoliv v nepoctivém úmyslu“ vychází z hodnocení poctivosti či nepoctivosti v obecném smyslu. K naplnění takové držby postačí „držba v přesvědčení, že se jí nepůsobí nikomu újma“; jde zde sice o kritérium obdobné dobré víře, ovšem toliko „v nejméně přísném pojetí“. Samotný „nikoliv nepoctivý úmysl“ se nemění v úmysl nepoctivý jen tím, že držitel zjistí okolnosti, ze kterých se podává, že služebnost, kterou drží, platně nevznikla. Nepoctivým ve smyslu § 1095 o. z. je zpravidla úmyslné jednání naplňující znaky nepravé držby, tedy pokud se držitel úmyslně „vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou“ (§ 993 o. z.). Hodnocení poctivosti úmyslu držitele je vždy individuální. Vlastník nemovité věci, který vydržení služebnosti popírá, vyloučí mimořádné vydržení, pokud prokáže, že jednání držitele při nabytí držby nebylo úmyslně poctivé (morální) v obecném smyslu (srov. obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" a prejudikaturu v něm citovanou).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. K tomu Nejvyšší soud v rozsudku ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", vyložil, že nepoctivý úmysl brání vydržení jen za předpokladu, že existoval při uchopení držby. Z tohoto rozsudku Nejvyššího soudu se dále podává, že pokud jde o zánik držby „nikoliv v nepoctivém úmyslu“, je třeba analogicky aplikovat § 995 větu první o. z., podle které platí: „Bylo-li vyhověno žalobě napadající držbu nebo její poctivost, považuje se poctivý držitel za nepoctivého nejpozději od okamžiku, kdy mu byla doručena žaloba.“ Zpravidla tedy platí, že ujala-li se osoba držby (zde služebnosti) nikoliv v nepoctivém úmyslu a později zjistí, že jí služebnost nenáleží, není tím její poctivý úmysl dotčen; na rozdíl od poctivé držby (§ 992 odst. 1 o. z.) nemá taková vědomost za následek zánik kvalifikované držby (zde držby nikoliv v nepoctivém úmyslu).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"36. K vydržení práva nemůže dojít, ztratí-li držitel držbu (§ 1009 odst. 1 o. z.) dříve, než uplyne vydržecí doba. Vlastník věci, resp. subjekt vlastnického práva, proto zabrání mimořádnému vydržení zejména tím, že s držitelem uzavře dohodu o předání držby vlastníkovi. Pokud však držitel, který nenabyl služebnost v nepoctivém úmyslu, odmítá vlastníkovi držbu předat, resp. vzdát se jí, může vlastník v průběhu vydržecí doby zabránit mimořádnému vydržení v zásadě jen žalobou napadající držbu nebo tvrdící nepoctivý úmysl držitele při jejím nabytí, tedy zpravidla žalobou na ochranu vlastnického práva (§ 1040 o. z.), nebo (má-li na určení naléhavý právní zájem) žalobou na určení svého práva či na určení, že držiteli držené právo nenáleží (srov. již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"37. V projednávané věci okresní soud správně dovodil, že se žalobce v nepoctivém úmyslu držby věcného břemene doživotního užívání nemovitostí (následně dnem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" transformované na držbu služebnosti doživotního užívání nemovitostí) neujal. Žalobce se v držbu věcného břemene nevetřel svémocně, nevloudil se v ni potajmu nebo lstí, ani neusiloval proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, nýbrž jednal v plné shodě s obdarovanými jakožto vlastníky nemovitostí v úmyslu zajistit pro sebe (a pro svou již zemřelou choť) možnost bydlet v části darovaných nemovitosti (v některých z bytů v ní se nacházejících), přičemž mezi žalobcem a jeho obdarovanými dětmi nebylo žádného sporu o tom, o které konkrétní byty (místnosti) se jedná; stalo se pouze to, že ve smlouvě je nespecifikovali takovým způsobem, aby to, o jaké konkrétní místnosti jde, bylo i pro třetí nezúčastněnou osobu z vlastního textu smlouvy patrné. Je tedy zřejmé, že žalobce v době, kdy se držby práva z věcného břemene chopil, obdarovaným, jakožto (v té době) novým vlastníkům nemovitostí, nepůsobil bezdůvodně újmu, nýbrž jednal v souladu i s jejich vůlí. Žalobce byl v poctivosti svého úmyslu nadto utvrzován tím, že věcné břemeno bylo na základě uzavřené smlouvy zapsáno do katastru nemovitostí a obdarovaní jakožto vlastníci nemovitostí, jej ve výkonu práva z věcného břemene (služebnosti) nikterak nerušili. Žalované přitom netvrdily žádné skutečnosti, z nichž by bylo možno dovodit, že by snad darovací smlouva se zřízením věcného břemene byla uzavírána za situace hrozící exekuce se záměrně neurčitě vymezeným rozsahem věcného břemene v úmyslu takovým neurčitým vymezením poškodit exekučního vydražitele nemovitostí. Z žádného tvrzení žalovaných ani z žádného provedeného důkazu neplyne, že by v roce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"rok","anonStyle":"ANON"},{"text":" vůbec hrozil exekuční prodej nemovitostí. Jen z toho, že po dlouhých téměř 20 letech, v lednu roku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"rok","anonStyle":"ANON"},{"text":", byla nemovitost v rámci insolvence vedené proti obdarovaným v exekutorské dražbě prodána, nelze takovouto skutečnost dovodit. Naopak by nebylo logické, aby žalobce daroval své nemovitosti svým potomkům (a ty takový dar přijaly) pokud by již v roce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"rok","anonStyle":"ANON"},{"text":" byli zadluženi a nebyli schopni své závazky plnit, takže by jakožto obdarovaní mohli počítat s tím, že se octnou v exekuci či insolvenci, v níž by o darované nemovitosti mohli přijít. Konečně ani tím, že 1. žalovaná jakožto vydražitelka nemovitostí začala platnost smlouvy o zřízení věcného břemene zpochybňovat nebyl nikoli nepoctivý úmysl žalobcův dotčen. Podstatné je, že až do uplynutí 20leté doby držby zákonem požadované pro mimořádné vydržení, tj. do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", 1. žalovaná (která byla výlučnou vlastnicí nemovitostí až do roku 2024) žalobce z držby služebnosti nevypudila, ani nepodala žalobu napadající držbu služebnosti nebo tvrdící nepoctivý úmysl držitele při jejím nabytí, tedy ani žalobou na ochranu vlastnického práva (§ 1040 o. z.), ani žalobu na určení, že žalobci právo služebnosti nenáleží. Žaloba ve věci vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla 1. žalovanou podána až dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", tedy poté co již žalobce služebnost vydržel.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"38. Lichá je přitom odvolací námitka, že nabytím vlastnického práva k nemovitostem 1. žalovanou (k němuž došlo ještě před uplynutím 20leté vydržecí doby počítané od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"), došlo k přetržení běhu vydržecí doby a počala běžet vydržecí doba nová. Jak na to správně poukazuje okresní soud, služebnost jakožto právo věcné zatěžuje nemovitost (jde o právo in rem, nikoli in personam), pročež změna vlastníka služebné věci nemá sama o sobě vliv na držbu služebnosti. Opačný závěr nelze učinit ani z žalovanými odkazovaného rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Tento rozsudek vyjadřuje zásadu, že držbou způsobilou k vydržení není držba vlastnická; jinými slovy řečeno drží-li věc její vlastník, nelze o vydržecí době uvažovat. V případě služebnosti, je onou „věcí“ třeba rozumět samotnou služebnost, jakožto nemovitou věc v právním smyslu (§ 489 ve spojení s § 496 a § 498 o. z.), nikoli služebná nemovitost. Vlastnickou držbu služebnosti vylučující její vydržení by tudíž vykonával ten, kdo by služebnost nabyl na základě platného právního titulu, jehož účinky nezanikly. Žalobce však vlastnickou držbu věcného břemene (služebnosti) užívání nemovitostí nikdy nevykonával, neboť smlouva o zřízení věcného břemene byla (jak již bylo závazně rozhodnuto v řízení vedeném pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":") od počátku neplatná. Není zde tedy, počínaje dnem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy se žalobce držby věcného břemene chopil a konče dnem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", jehož uplynutím došlo k nabytí služebnosti mimořádným vydržením, žádné období, po které by vydržecí doba neběžela, nebo počala běžet znovu. Změna vlastníka služebných nemovitostí, k níž v daném období došlo, na běh vydržecí doby žádný vliv neměla.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"39. Konečně je třeba konstatovat, že za situace, kdy je vydržení jedním ze zákonem výslovně předpokládaných způsobů nabytí služebnosti (srov. výše citované ustanovení § 1260 věty prvé o. z.), nelze považovat vydržení služebnosti za nepřiměřený zásah do vlastnického práva vlastníka služebné nemovité věci. To platí tím spíše, že 1. žalovaná v exekuci kupovala nemovitosti s tím, že v katastru nemovitostí byla závada v podobě věcného břemene ve prospěch žalobce zapsána. Z katastru nemovitostí bylo patrno i to, kdy bylo věcné břemeno ve prospěch žalobce zapsáno, a první žalovaná tak měla možnost vydržení zabránit, neboť v době udělení příklepu ještě 20letá vydržecí doba potřebná pro mimořádné vydržení neuplynula. 1. žalovaná, která považovala smlouvu o zřízení věcného břemene za neplatnou ovšem před uplynutím doby potřebné pro mimořádné vydržení žalobou na ochranu vlastnického práva (např. žalobu na vyklizení nemovitostí), nebo žalobu na určení, že žalobci právo služebnosti nenáleží nepodala; žalobu ve věci sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" podala až dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", tj. více než rok poté, co jí byl udělen příklep, a zároveň již poté, co žalobce služebnost vydržel. 2. žalovaná pak své vlastnické právo nabyla v době, kdy již zahájeného řízení v nyní projednávané, měla a mohla tedy počítat s tím, že může být žalobě vyhověno a rozhodnuto, že jí nabývaná nemovitá věc je zatížena služebností žalovaného. Ve vztahu k oběma žalovaným se tudíž v tomto směru uplatní obecná právní zásada vigilatibus iura scipta sunt (tj. jen bdělým náležejí práva).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"40. Odvolací soud z uvedených důvodů napadený rozsudek shledal věcně správným, a jako takový jej podle § 219 o. s. ř. potvrdil, a to jak v jeho výroku ve věci samé, tak i v jeho nákladových výrocích, proti nimž odvolatelky zvlášť nikterak nebrojily (napadly je pouze z důvodu závislosti na napadeném výroku ve věci samé) a žalobcem napaden nebyl, pročež při potvrzení rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé není dána potřeba měnit výrok o nákladech řízení (ve prospěch či neprospěch žádného z účastníků), neboť z pohledu závislosti rozhodnutí o nákladech řízení na rozhodnutí o věci samé se nic nezměnilo (srov. odst. 30 odůvodnění stanovisko pléna Ústavního soudu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" dostupného prostřednictvím internetu na nalus.usoud.cz).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"41. V odvolacím řízení byl plně úspěšný žalobce, proto mu odvolací soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. přiznal proti žalovaným plnou náhradu účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení. Tyto náklady tvoří náklady žalobcova právního zastoupení sestávající z mimosmluvní odměny za 2 úkony právní služby [podání odvolání a účast na jednání před odvolacím soudem; § 11 odst. 1 písm. g) a k) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“)] po 5 620 Kč, vypočtené z tarifní hodnoty 113 000 Kč podle § 7 bodu 6 za použití § 9 odst. 4 písm. a) a. t. a s nimi spojených 2 paušálních náhrad hotových výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 1, 4 a. t., dále z pak cestovní náhrady za cestu osobním vozidlem ze sídla zástupkyně žalobce v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" k odvolacímu soudu do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zpět při celkem ujetých 184 km, kombinované spotřebě 6,2 l/100 km, ceně motorové nafty 44,50 Kč/l a základní náhradě 5,9 Kč/km (vyhl. č. 78/2026 Sb.) ve výši 1 593,26 Kč a z náhrady za 6 půlhodin času promeškaného cestou k soudu a zpět po 150 Kč (§ 14 odst. 1, 3 a. t.). Celková výše účelně vynaložených nákladů řízení před soudem prvního stupně tak činí 14 633,26 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"42. Odvolací soud uložil žalovaným povinnost k náhradě takto vyčíslených nákladů odvolacího řízení jako dělenou, a to ze stejných důvodů, jako tak učinil okresní soud v případě nákladů řízení před soudem prvního stupně. Stejnou a ze stejných důvodů jako okresní soud pak určil i lhůtu k plnění a platební místo, tj. k rukám žalobcovy advokátky (v podrobnostech vizte odst. 5. tohoto odůvodnění).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. V záhlaví označeným rozsudkem okresní soud určil, že žalobce je oprávněným ze služebnosti doživotního bezplatného užívání váznoucí na nemovitých věcech v obci a katastrálním území , adresa, , a to bytových jednotkách č. , Anonymizováno,  a , Anonymizováno,  vymezených v budově č. p. , Anonymizováno, , která je součástí pozemku parc. č. st. , Anonymizováno,  včetně příslušných spoluvlastnických podílů na společných částech budovy a pozemku, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, , včetně užívání vedlejších staveb a práva volného pohybu, vjezdu, výjezdu a parkování osobních automobilů na tomto pozemku v kteroukoli dobu a pozemku parc. č. st. , Anonymizováno,  včetně užívání vedlejších staveb a práva volného pohybu, vjezdu, výjezdu a parkování osobních automobilů na tomto pozemku v kteroukoli dobu, přičemž je oprávněn dle vlastního uvážení a potřeb přijímat zde v kteroukoli dobu návštěvy a na svůj náklad odebírat vodu, elektřinu, plyn a teplo (dále jen „služebnost“) (výrok I.) a každé z žalovaných uložil povinnost zaplatit žalobci k rukám jeho zástupkyně náhradu nákladů řízení ve výši 25 422 Kč (výrok II.).2. Okresní soud shledal, že na požadovaném určení má žalobce naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť prostřednictvím žaloby na určení lze (objektivně) dosáhnout odstranění nejistoty v právních vztazích mezi žalobcem a žalovanými, a tím i do budoucna eliminovat jejich spory.3. Při věcném posouzení důvodnosti žaloby na určení existence služebnosti vzniklé vydržením okresní soud vycházel ze zjištění, že žalované jsou spoluvlastnicemi pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům (dále jen „dům“), v Žatci přičemž podíl 1. žalované činí , Anonymizováno,  a podíl žalované 2. žalované , Anonymizováno,  (tyto nemovité věci budou dále označovány jen jako „nemovitosti“). V domě jsou vymezeny bytové a nebytové jednotky přičemž 1. žalovaná je vlastnicí bytové jednotky č. , Anonymizováno,  (s podílem na společných částech nemovitosti ve výši , Anonymizováno, ) a nebytových prostor č. , Anonymizováno,  (s podílem na společných částech nemovitosti ve výši , Anonymizováno, ), , Anonymizováno,  (s podílem na společných částech nemovitosti ve výši , Anonymizováno, ) a , Anonymizováno,  (s podílem na společných částech nemovitosti ve výši , Anonymizováno, ), zatímco 2. žalovaná je vlastnicí bytových jednotek č. , Anonymizováno,  (s podílem na společných částech nemovitosti ve výši , Anonymizováno, ), , Anonymizováno,  (s podílem na společných částech nemovitosti ve výši , Anonymizováno, ), , Anonymizováno,  (s podílem na společných částech nemovitosti ve výši , Anonymizováno, ), , Anonymizováno,  (s podílem na společných částech nemovitosti ve výši , Anonymizováno,  a nebytových jednotek č. , Anonymizováno,  (s podílem na společných částech nemovitosti ve výši , Anonymizováno,  (s podílem na společných částech nemovitosti ve výši , Anonymizováno, ) a , Anonymizováno,  (s podílem na společných částech nemovitosti ve výši , Anonymizováno, ). Bytové jednotky č. , Anonymizováno,  se nacházejí v přízemí domu (první jmenovaná vpravo, druhá vlevo), bytové jednotky č. , Anonymizováno,  v prvním patře domu (první jmenovaná vpravo, druhá vlevo) a bytová jednotka č. , Anonymizováno,  v druhém patře domu. Nebytové prostory č. , hodnota,  se nacházejí v prvním podzemním podlaží domu. 1. žalovaná je dále výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. , Anonymizováno, , zahrada. 1. žalovaná, coby předcházející výlučná vlastnice všech uvedených nemovitostí, je nabyla „k , datum, “ v exekuci vedené proti dlužníkům , jméno FO, , a , jméno FO, . [pozn. odvolacího soudu: Ve skutečnosti z okresním soudem správně zjištěných dílčích skutkových zjištění plyne, že 1. žalovaná nabyla vlastnictví k ideální ½ nemovitostí dnem , datum,  a k druhé ideální ½ nemovitostí dnem , datum, , čímž se stala výlučnou vlastnictví nemovitostí jako celku. Příklep k ideální ½ nemovitostí – spoluvlastnickému podílu insolvenčního dlužníka , jméno FO,  – byl totiž 1. žalované udělen usnesením , tituly před jménem,  , jméno FO, , soudního exekutora Exekutorského úřadu , adresa, , ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , příklep k další ideální ½ nemovitostí – spoluvlastnickému podílu insolvenční dlužnice , jméno FO,  – usnesením téhož exekutora ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Obě uvedená usnesení o příklepu sice nabyla právní moci dne , datum, , jednalo se však o dražby provedené soudním exekutorem na návrh insolvenčního správce podle § 76 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „e. ř.“), převzetí nemovitosti a nabytí vlastnictví k nemovitosti vydražitelem se proto (za použití § 52 odst. 1 e. ř.) řídí ustanovením § 336l o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. , spisová značka, ), podle jehož odst. 2 se vydražitel se stává vlastníkem vydražené nemovité věci s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o příklepu právní moci a zaplatil-li nejvyšší podání, a to ke dni vydání usnesení o příklepu, nikoli ke dni jeho právní moci, jak se domnívá okresní soud. Uvedená dílčí nepřesnost v odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně však není pro právní posouzení věci a tím i pro výsledek sporu podstatná.] Ještě k datu , datum,  (tj. i v době zahájení řízení v projednávané věci, k němuž došlo dne , datum, ) byla 1. žalovaná evidována jako výlučná vlastnice nemovitostí. K nabytí vlastnického práva 2. žalované v rozsahu výše uvedeném a ke vzniku jednotek v domě tak došlo až po podání žaloby v nyní projednávané věci. Žalobce uzavřel dne , datum,  s , jméno FO,  a , jméno FO,  (svými dětmi), darovací smlouvu, na jejímž základě se oba stali vlastníky uvedených nemovitostí (každý v rozsahu jedné ideální ½) se současným zřízením věcného břemene, spočívajícího v doživotním bezplatném užívání jedné místnosti, WC a koupelny v prvním nadzemním podlaží, jedné místnosti, WC a koupelny v druhém nadzemním podlaží a jedné místnosti, WC a koupelny v podkroví domu a vedlejších staveb, včetně práva volného pohybu po stavební parcele č. , hodnota,  a pozemkové parcele č. , Anonymizováno, , vjezdu a výjezdu na tyto parcely, parkování osobních automobilů na těchto parcelách v kteroukoliv dobu, práva dle vlastního uvážení a potřeb přijímat v kteroukoliv dobu návštěvy a na svůj náklad odebírat vodu, elektřinu, plyn a teplo ve prospěch žalobce jakožto dárce a jeho (nyní již zesnulé) manželky , jméno FO,  starší. Platnost ujednání darovací smlouvy o zřízení věcného břemene byla předmětem řízení vedeného u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. , spisová značka, , které v době vydání rozsudku okresního soudu nebylo pravomocně skončeno. Žalobce od , datum,  dosud nepřetržitě užívá dům a přilehlé pozemky v souladu s darovací smlouvou ze dne , datum, , v domě konkrétně užívá jeho levou část, odpovídající po nabytí vlastnického práva 1. žalovanou vzniklým bytovým jednotkám č. , Anonymizováno, .4. Po právní stránce okresní soud takto zjištěný skutkový stav posuzoval podle § 1257, § 1089, § 1091 odst. 2 a § 1095 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“ s přihlédnutím k právnímu názoru vyslovenému Nejvyšším soudem České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , (dostupném, stejně jako další níže citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, u nichž není uveden jiný citační pramen, prostřednictvím internetu na www.nsoud.cz) přičemž dospěl k závěru, že žalobce v řízení prokázal splnění všech ze zákona plynoucích předpokladů pro mimořádné vydržení služebnosti, tj. prokázal, že právo služebnosti po dvacet let držel, tj. fakticky vykonával jeho obsah (corporalis possessio), tzv. panství nad věcí, a to s úmyslem mít ho pro sebe (animus possidendi), bez ohledu na to, zda mu takové právo náleží či nikoli. Žalobce se chopil držby služebnosti nejpozději dne , datum,  a služebnost drží doposud. Vydržecí doba tak dosahuje již více než 24 let, z toho za účinnosti o. z. více než 5 let, jak vyžaduje jeho § 3066. Nepanují pochybnosti o tom, že žalobce služebnost držel v úmyslu mít ji pro sebe a vykonával tzv. právní panství nad věcí (věcným právem) ve shora uvedeném smyslu, ani o rozsahu, v jakém tak činil, neboť byl přesně vymezen žalobcovým nákresem a posléze stvrzen jeho výpovědí. Uvedené závěry ostatně žalované nesporovaly, resp. netvrdily, že by se žalobce v domě a na přilehlých pozemcích nezdržoval (v žalobcem tvrzeném rozsahu), příp. je opustil, a tyto okolnosti nevyplývají ani z provedeného dokazování. Okresní soud dal proto za pravdu tvrzením žalobce, o nichž neměl důvod pochybovat. K přerušení držby nemohlo podle názoru okresního soudu dojít v důsledku změny vlastníka nemovitostí, tj. k , datum,  (správně k 12. 1., potažmo , datum, , jak již bylo výše vysvětleno), kdy vlastnické právo k nemovitostem nabyla 1. žalovaná, neboť služebnost je věcným právem, tj. vázne na věci, nikoli na osobě vlastníka. Lichý je dle mínění okresního soudu též argument rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , jelikož ten se zabýval plynutím vydržecí doby při změně právní úpravy, což v projednávané věci problémem nebylo. O přerušení držby konečně nehovoří ani zmínka samotného žalobce, kterou učinil v rámci své výpovědi (tj. v rámci dokazování), totiž, že v blíže neurčeném období v domě nebydlel, neboť nebylo tvrzeno, že k přerušení došlo, přičemž krátkodobé vzdálení se z místa držby nezakládá přerušení vydržecí doby, neboť držba není totožná s užíváním věci a zaniká teprve způsoby uvedenými v § 1009 o. z., tedy např. pokud se držby chopí někdo jiný. Není přitom rozhodující (ne)existence dobré víry žalobce, rozhodující je držba v tzv. nikoli nepoctivém úmyslu, který ve vztahu k držbě služebnosti žalované ani netvrdily; okresní soud proto v souladu s domněnkou zakotvenou v § 1095 o. z. konstatoval, že žalobce v nepoctivém úmyslu nebyl.5. Výrok o nákladech řízení okresní soud co do jeho základu s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. odůvodnil plným úspěchem žalobce ve věci a v podrobnostech odůvodnil i výši žalobci přiznaných nákladů řízení. S ohledem na skutečnost, že společenství účastnic na straně žalované bylo společenstvím samostatným ve smyslu § 91 odst. 1 o. s. ř., neboť předmět řízení bylo možné ve vztahu ke každé z nich posoudit nezávisle, rozhodl okresní soud o poměru žalovaných k náhradě nákladů řízení tak, že každá z nich zaplatí žalobci jednu polovinu – 1. žalovaná byla neúspěšná, pokud jde o pozemek parc. č. 2709/1, zatímco bytové jednotky se jí netýkaly, u 2. žalované tomu bylo naopak. Lhůtu k plnění okresní soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když ke stanovení lhůty odlišné neshledal důvod, místo plnění pak stanovil podle § 149 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce zastupovala advokátka.6. Proti tomuto rozsudku podaly obě žalované včasná odvolání, kterými jej obě napadly ve výroku ve věci samé (výroku I.) a každá z nich pak v jí se týkajícím závislém nákladovém výroku, domáhajíce se zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení. Každá z žalovaných učinila součástí svého odvolání i námitky druhé z nich, pročež odvolací soud shrnuje všechny odvolací námitky dohromady bez ohledu na to, která z žalovaných tu kterou odvolací námitku vznesla a která z nich se k ní následně připojila.7. S poukazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , [uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu (dále jen „Soubor“) pod č. C , spisová značka, ] žalované namítaly, že žalobce nesplnil jednu ze základních podmínek pro možnost vydržení, a to sice podmínku dobré víry, s tím že žalobce nemohl právo odpovídající věcnému břemeni v dobré víře vydržet, neboť vymezení věcného břemene užívání dle darovací smlouvy je nejasné, neurčité, a tedy objektivně nezjistitelné, když v ní je uvedeno pouze to, že se zřizuje věcné břemeno týkající se jedné místnosti, WC a koupelny v každém patře domu č. p. , Anonymizováno,  a vedlejších staveb. Z uvedené rozsahu věcného břemene však není žalovaným, jakožto (ve vztahu k darovací smlouvě ze dne , datum, ) „třetím osobám“ zřejmé, jaké části domu, resp. jakých místností, se věcné břemeno užívání týká, tím spíše pak za situace, kdy je v každém patře víc místností. Při takto vymezeném věcném břemeni by žalobci nic nebránilo v tom, aby začal „fakticky“ využívat jiné části domu (jakékoli místnosti v kterémkoli patře) a následně začal tvrdit, že právě na tyto se věcné břemeno vztahuje, čímž by nového vlastníka zcela vyloučil z jejich užívání, když ze smlouvy (ani z katastru nemovitostí) není jasné, kterou konkrétní místnost na každém z podlaží by měl mít žalobce doživotně a bezplatně k dispozici. Poukázaly na to, že náčrtek, který žalobce ke své žalobě přikládá, byl vyhotoven až v průběhu řízení o určení neplatnosti právního jednání (ujednání o zřízení věcného břemene v darovací smlouvě ze dne , datum, ) vedeného pod sp. zn. , spisová značka, , a jako takový nemá dle mínění odvolatelek žádnou důkazní hodnotu. Vzhledem k neurčitému textu ujednání části darovací smlouvy ze dne , datum, , kterou se věcné břemeno zřizuje, je zřejmé, že žalované, ani jakýkoliv jiný nový vlastník nemovitostí, nebude schopen určit, čeho se věcné břemeno přesně týká, tj. co přesně měl žalobce dle svých tvrzení vydržet. Žalované jsou přesvědčeny, že takto neurčitě bylo dotčené ujednání darovací smlouvy ze dne , datum,  sepsáno záměrně, aby žalobci, jakožto osobě oprávněné z věcného břemene, umožnilo nejasný a neurčitý způsob užívání nemovitostí využít ve svůj prospěch, a tím zabránit nebo alespoň znesnadnit jejich užívání jejich novým vlastníkem, který by do vlastnického vztahu k nim vstoupil v exekučním řízení zahájeném v důsledku zadlužení svého právního předchůdce, tj. povinného z věcného břemene. Poukázaly na to, že právě z důvodu objektivní nezjistitelnosti části nemovitostí, kterých se věcné břemeno týká již bylo ve věci vedené pod sp. zn. , spisová značka,  rozhodnuto, že na nemovitostech věcné břemeno užívání nevázne. Žalované dále namítaly, že nebyla splněna ani podmínka uplynutí zákonem stanovené vydržecí doby. Žalobce užíval nemovitosti od , datum, , přičemž ještě před uplynutím 20leté doby počítané od uvedeného data se 1. žalovaná stala výlučnou vlastnicí nemovitostí, pročež dle mínění žalovaných od uvedeného data začala běžet nová vydržecí doba, která dosud neuplynula. Na podporu tohoto svého právního názoru poukázaly na závěry vyslovené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Dále s poukazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka,  (citované v usnesení téhož soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) namítaly, že k vydržení služebnosti nestačí pouhé faktické užívání cizí věci, ale je nezbytné, aby bylo prokázáno, že osoba právo skutečně vykonávala jako právo věcné, tedy s vůlí nakládat s ním jako s vlastním právem. Žalované rovněž mají za to, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalobce vykonával právo v rozsahu, který okresní soud následně vtělil do výroku rozsudku na základě tvrzení žalobce. Dále žalované namítaly, že napadený rozsudek představuje nepřiměřený zásah do jejich vlastnického práva. Konečně žalované namítaly, že výrok rozsudku se odlišuje od znění žalobního petitu ve znění jeho změny připuštěné usnesením soudu prvního stupně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, .8. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku maje za to, že byly splněny všechny zákonem stanovené předpoklady mimořádného vydržení, jak byly správně vymezeny v napadeném rozsudku. Poukázal na to, že po celou dobu počínaje platností darovací smlouvy uzavřené dne , datum,  užíval a vykonával držbu práva odpovídajícího služebnosti dotčené nemovitosti, a to právě v rozsahu stanoveném v napadeném rozsudku, v dobré víře založené důvěrou jak v platnost darovací smlouvy, tak i v zápis v katastru nemovitostí. V době uzavření darovací smlouvy žádný subjekt zřízené věcné břemeno nerozporoval. V roce , rok,  neexistovala žádná judikatura věnující se otázce případného určení co je nejasné, neurčité, a tedy objektivně nezjistitelné věcné břemeno. Samotná darovací smlouva uzavřená dne , datum,  přitom byla a je stále platná. Po celou dobu platnosti této darovací smlouvy byla a je existence věcného břemene deklarována samotným žalobcem, tehdejšími povinnými z věcného břemene, v pozdější době i zainteresovanými insolvenčními správci a zainteresovanými soudními exekutory a zainteresovaným katastrálním úřadem. O dobré víře žalobce proto dle jeho názoru není pochybností. V projednávané věci však jde o mimořádné vydržení, nikoli o vydržení řádné. Soud prvního stupně vycházel z dlouhodobého, konkrétního a mezi účastníky známého způsobu výkonu tohoto práva, který odpovídal historickému uspořádání domu a byl v řízení zjištěn provedenými důkazy. Bylo zjištěno, že žalobce dům a přilehlé pozemky užívá v souladu s darovací smlouvou nejpozději od , datum,  doposud, a to v domě konkrétně jeho levou část odpovídající nynějším bytovým jednotkám č. 1301/2 a č. , Anonymizováno, ; tento závěr soud opřel o listinné důkazy, nákres žalobce i jeho výpověď. V době, kdy se uzavírala darovací smlouva, žalobce v žádném vykonávacím řízení nebyl a v žádném vykonávacím řízení nebyla ani strana obdarovaná. Vůlí žalobce jakožto dárce z darovací smlouvy se zřízením věcného břemene ze dne , datum,  bylo bezúplatně převést nemovitosti na své potomky a oproti tomuto daru, který obdarovaní z darovací smlouvy přijali, se tito zavázali svým rodičům zajistit doživotní bezplatné bydlení. Žalované neprokázaly žádné skutečnosti, z nichž by bylo možno dovodit nepoctivý úmysl žalobce při výkonu práva odpovídajícího služebnosti. Žalobce poukázal na to, že v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , Nejvyšší soud připomněl, že samotný poznatek držitele o spornosti jeho právního postavení ještě sám o sobě nečiní jeho úmysl nepoctivým. Žalobce přitom od roku , rok,  nemovitosti soustavně užívá v přesvědčení, že vykonává právo odpovídající služebnosti, které mu bylo při darování nemovitostí jeho dětem zřízeno; takový dlouhodobý a navenek zjevný výkon práva nebyl v řízení vyvrácen. Žalobce neužíval nemovitosti na základě výprosy, nájemního vztahu, pouhé tolerance vlastníka ani bez právního důvodu, nýbrž je od počátku užíval jako osoba oprávněná z práva odpovídajícího služebnosti, tedy jako právo věcné s vůlí mít toto právo pro sebe. Změna vlastníka nemovitostí v roce , rok,  běh nové vydržecí doby nezaložila. Odvolatelkami odkazované rozhodnutí sp. zn. , spisová značka,  řešilo odlišnou situaci, a to otázku, zda může běžet mimořádná vydržecí doba ve prospěch osoby, která věc držela jako vlastník. Nejvyšší soud ČR tam uzavřel, že vlastnická držba není způsobilou držbou k mimořádnému vydržení vlastnického práva proti novému vlastníkovi, o takovou situaci se však v této věci nejedná. Žalobce po celou rozhodnou dobu nevykonával držbu vlastnického práva, nýbrž držbu práva odpovídajícího služebnosti, tedy práva k věci cizí. Změna vlastníka zatížené nemovitosti proto sama o sobě nepřerušuje držbu služebnosti. Služebnost zatěžuje věc a působí vůči každému jejímu vlastníku. Napadený rozsudek dle názoru žalobce nepředstavuje nepřiměřený zásah do vlastnického práva žalovaných, nýbrž deklaruje existenci práva, které žalobce při splnění zákonných podmínek mimořádně vydržel. Vlastnické právo žalovaných je odvozeno od nabytí již zatížené věci; není proto důvodu, aby bylo upřednostněno před dříve vykonávaným a následně vydrženým právem odpovídajícím služebnosti. Mimořádné vydržení přitom představuje zákonem předvídaný nabývací způsob věcného práva přesto, že jeho důsledkem může být omezení pozdějšího vlastníka zatížené věci. Za nedůvodnou žalobce považuje i námitku, že okresní soud rozhodl o přisouzení jiného práva, než se žalobce domáhal. Jde totiž jen o přesnější formulaci téhož práva; rozhodující dle názoru žalobce není izolované jazykové porovnání petitu a výroku, nýbrž to, zda soud rozhodl o témže předmětu řízení a o témže uplatněném právu.9. Krajský soud jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné (§ 201 o. s. ř., § 202 odst. 2 o. s. ř. arg. a contrario), bylo podáno oprávněnými osobami – účastnicemi řízení (§ 201 o. s. ř.) a v zákonem stanovené lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k projednání odvolání nařídil jednání, k němuž se 2. žalovaná bez omluvy nedostavila, aniž požádala o jeho odročení. Odvolací soud proto za použití § 101 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 211 o. s. ř. odvolání projednal a rozhodl o nich v nepřítomnosti 2. žalované vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Při jednání odvolací soud doplnil dokazování o 1. žalovanou navržený důkaz rozsudkem Krajského soudu v , adresa,  ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , [kdy jde o rozsudek, který byl vydán až po vyhlášení napadeného rozsudku, a tedy o důkaz v systému neúplné apelace přípustný podle § 205a písm. f) o. s. ř.] a po přezkoumání napadeného rozsudku i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), shledal odvolání nedůvodnými.10. Řízení před okresním soudem netrpí vadami, jež by mohly mít za následek vydání nesprávného rozhodnutí ve věci. Odvolatelkám přitom nelze přisvědčit, že by okresní soud rozhodl o něčem jiném, nežli čeho se domáhal žalobce. Okresní soud materiálně nevybočil z rozsahu služebnosti, jak jej žalobce (po okresním soudem připuštěné změně žaloby) v návrhu rozsudečného výroku vymezil. Nadto je třeba v této souvislosti již na tomto místě konstatovat, že vyhovění žalobě nebránilo ani to, že části domu, o nichž bylo určeno, že na nich vázne žalobcem vydržená služebnost, v době, kdy se žalobce chopil její držby, nebyly vymezeny jako samostatné bytové jednotky, neboť se tak stalo za situace, kdy tyto jednotky byly poté, co se žalobce chopil držby věcného břemene, vymezeny právě v rozsahu odpovídajícím vykonávanému věcnému břemeni (žalobcem užívaným místnostem v domě). Podle ustálené judikatury totiž soud nepostupuje v rozporu se zákonem, jestliže použitím jiných slov vyjádří ve výroku svého rozhodnutí stejná práva a povinnosti, kterých se žalobce domáhal. Pouze soud rozhoduje o formulaci výroku a případným návrhem žalobce na znění výroku rozhodnutí přitom není vázán. Proto není překročením žaloby, zformuluje-li soud svůj výrok způsobem reflektujícím stav zapsaný ke dni jeho rozhodnutí v katastru nemovitostí, tj. v daném případě stav, kdy v domě poté, co se žalobce chopil držby věcného břemene, vznikly jednotky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný v Souboru pod č. , Anonymizováno,  a prejudikaturu v něm citovanou). Pouhým zpřesněním žalobního petitu ve výroku rozsudku přitom nedochází automaticky k přiznání jiných práv, resp. uložení jiných povinností, jak se domnívají žalované (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Odvolací soud proto neshledává důvod pro zrušení napadeného rozsudku podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř.11. Okresní soud dostál požadavkům kladeným na odůvodnění rozsudku ustanovením § 157 odst. 2 o. s. ř., neboť uvedl, čeho se žalobce domáhal a z jakých důvodů, jak se k žalobě vyjádřily žalované, které skutečnosti má prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, jakož i to, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce. Napadené rozhodnutí je proto přezkoumatelné a není důvodu je rušit ani podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř.12. Odvolatelkám nelze přisvědčit, ani pokud namítají nesprávnost skutkových zjištění okresního soudu. Závěr o skutkovém stavu učiněný okresním soudem, jak byl výše shrnut v odst. 3. tohoto odůvodnění, má spolehlivou oporu v okresním soudem provedeném dokazování. Okresní soud hodnotil jím provedené důkazy v souladu s § 132 o. s. ř. jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a spolehlivě zjistil skutkový stav věci. To platí i ohledně závěrů o tom, kdy a v jakém rozsahu se žalobce chopil držby věcného břemene užívání nemovitostí. Je pravdou, že stěžejním důkazem je v tomto směru účastnická výpověď žalobcova. Jedná se však o způsobilý důkaz, přičemž byly splněny zákonné předpoklady pro jeho provedení, jak jsou vymezeny v § 131 odst. 1 o. s. ř. Žalobce se svým účastnickým výslechem souhlasil a za situace, kdy po smrti své manželky v domě bydlí sám, nelze konkrétní rozsah, ve kterém se držby věcného břemene chopil a vykonává jej, zjistit jinak než právě jeho účastnickým výslechem. Byla to přitom soudkyně okresního soudu rozhodující věc v prvním stupni, jež při osobním výslechu žalobce měla možnost hodnotit jeho účastnickou výpověď z hlediska její věrohodnosti, a to nejen po stránce obsahové, nýbrž i na základě komplexního vnímání verbálních i neverbálních složek jeho projevu. Žalobcova účastnická výpověď se přitom jeví věrohodnou i z hlediska toho, co v řízení vyšlo najevo. Jak na to samy žalované poukazují, podpůrný listinný důkaz – žalobcem vyhotovený náčrtek s vyznačením částí domu, v nichž žalobce věcné břemeno užívání nemovitostí vykonával, byl vyhotoven pro účely žalovanými proti žalobci pod sp. zn. , spisová značka,  vedeného řízení (původně) o určení neplatnosti části darovací smlouvy ze dne , datum, , jíž bylo ve prospěch žalobce zřízeno věcné břemeno doživotního bezplatného užívání nemovitostí (posléze co do žalobního návrhu změněné na řízení o určení neexistence v katastru nemovitostí zapsaného smluvně zřízeného věcného břemene). Toto řízení bylo 1. žalovanou zahájeno dne , datum, , tedy krátce poté, co 1. žalovaná vlastnické právo k nemovitostem nabyla příklepem v exekuční dražbě (ve dnech , datum, ). Je tedy patrné, že žalobce nemění účelově tvrzení o tom, ke kterým částem domu se chopil držby věcného břemene doživotního užívání, tak aby pro žalované jakožto vlastnice nemovitostí, nebylo seznatelné, jaké konkrétní místnosti v domě jsou věcným břemenem (služebností) zatíženy, nýbrž ve vztahu k žalovaným po celou dobu, po kterou vlastní nemovitosti, neměnně a konzistentně setrvává na konkrétním vymezení rozsahu jím držené služebnosti. Je také zcela logické, že žalovaný vykonával a vykonává právo doživotního užívání právě těch místností (následně vyčleněných do bytových jednotek č. , Anonymizováno, ), které jsou k bydlení způsobilé.13. Jak již bylo výše uvedeno, odvolací soud doplnil dokazování o rozsudek Krajského soudu v , adresa,  ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , z něhož bylo zjištěno, že jím byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Lounech ze dne , datum, , č. j. , spisová značka,  (ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ) ve znění, že bylo určeno, že na nemovitostech nevázne věcné břemeno užívání zřízené ve prospěch žalobce smlouvou ze dne , datum, , které je zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, , pod sp. zn. , spisová značka14. K tomu je třeba uvést, že citované – pro účastníky (kteří byli stejní jako v nyní projednávané věci, byť v opačném procesním postavení), tedy i pro soud v nyní projednávané věci závazné (srov. § 159a odst. 1, 3 o. s. ř.) – rozhodnutí, jímž byla určena neexistence smluvně zřízeného věcného břemene užívání nemovitostí ve prospěch žalobce nezakládá překážku věci rozhodnuté (rei iudicatae) ve smyslu § 159a odst. 4 o. s. ř. pro řízení o určení, že na týchž nemovitostech ve prospěch žalobce vázne věcné břemeno (služebnost) vzniklé vydržením. Jak již odvolací soud vysvětlil ve svém v nyní projednávané věci vydaném usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , (na jehož odůvodnění v podrobnostech odkazuje), je tomu tak proto, že byť jsou obě posuzovaná věcná břemena svým obsahem shodná, je odlišné jednání, z něhož věcné břemeno mělo vzniknout. V případě posuzovaném ve věci sp. zn. , spisová značka, , je tímto jednáním smlouva o zřízení věcného břemene a vklad práva z věcného břemene do katastru nemovitostí. V nyní projednávané věci je posuzovaným jednáním faktický výkon práva z věcného břemene a běh času. Skutkový základ je tedy v obou případech odlišný, a proto o touž věc nejde.15. Správným odvolací soud shledal i právní posouzení věci okresním soudem.16. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.17. Především je třeba uvést, že i dle názoru odvolacího soudu je dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu citovaného § 80 o. s. ř. Rozsudek Okresního soudu v Lounech ze dne ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve znění rozsudku Krajského soudu v , adresa,  ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , je způsobilým podkladem pro výmaz věcného břemene užívání zřízeného ve prospěch žalobce smlouvou ze dne , datum,  z katastru nemovitostí. Žalobce přitom za situace, kdy žalované vydržení služebnosti popírají, nemá jinou možnost jak dosáhnout zápisu své tvrzené vydržené služebnosti, jakožto práva věcného, do katastru nemovitostí, a tím i souladu v katastru nemovitostí zapsaného stavu se stavem skutečným, nežli právě na základě rozsudku vydaného v řízení o jeho určovací žalobě.18. Podle § 130 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. ve znění účinném od , datum,  do , datum,  (dále jen „obč. zák.“) platilo, že je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.19. Podle § 134 odst. 1 obč. zák. platilo, že oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.20. Podle § 151n obč. zák. platilo, že věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo patří určité osobě.21. Podle § 3081 o. z., tento zákon nabývá účinnosti dnem , datum, .22. Podle § 489 o. z. věc v právním smyslu (dále jen „věc“) je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí.23. Podle § 496 o. z. nehmotné věci jsou práva, jejichž povaha to připouští, a jiné věci bez hmotné podstaty.24. Podle § 498 odst. 1 věty prvé o. z. nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon.25. Podle § 1257 o. z. věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet.26. Podle § 1260 věty prvé o. z. se služebnost nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena.27. Podle § 1283 o. z. služebností užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu a potřebu jeho domácnosti. Změní-li se tyto potřeby po zřízení služebnosti, nezakládá to uživateli právo na její rozšíření.28. Podle § 1091 o. z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.29. Podle § 1905 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.30. Podle § 3066 o. z. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.31. Jak správně a s odkazem na relevantní soudní judikaturu uvedl okresní soud, základním předpokladem vydržení je držba práva, které má být vydrženo. Základním předpokladem pro úvahu, zda mohlo dojít k vydržení vlastnického nebo jiného práva k pozemku (v posuzované věci vydržení služebnosti užívání pozemků a staveb, které jsou jejich součástí, potažmo bytových jednotek ve stavbě se nacházejících), je (u řádného i mimořádného vydržení) zjištění, že ten, kdo se vydržení domáhá, byl držitelem práva k pozemku (zde služebnosti), a kdy se ujal držby; k závěru o držbě nestačí zjištění, že pozemek užíval. Pro vznik držby je tedy nezbytné naplnění dvou předpokladů: vůle s věcí nakládat jako s vlastní (animus possidendi – prvek subjektivní) a faktické ovládání věci – panství nad věcí (corpus possessionis – prvek objektivní). Nestačí, je-li dána jen držební vůle nebo jen faktické ovládnutí věci; oba tyto prvky musí být splněny současně. Tento předpoklad je v daném případě splněn. Žalobce se na základě smluvního ujednání o zřízení věcného břemene bezplatného doživotního užívání v darovací smlouvě (o němž bylo následně, ovšem na základě žaloby podané až po uplynutí vydržecí doby potřebné pro mimořádné vydržení rozhodnuto, že je od počátku neplatné) na jehož základě bylo ve prospěch žalobce zapsáno věcné břemeno do katastru nemovitostí, dnem , datum,  ujal držby věcného břemene užívání nemovitostí jako práva věcného (nikoli pouhé výprosy či užívacího práva závazkového platného jen mezi smluvní stranami), a to v rozsahu sice v písemné smlouvě o zřízení věcného břemene (pro třetí osobu) neurčitě vymezeném, avšak mezi stranami smlouvy darovací, v níž bylo věcné břemeno zřízeno, nesporném a obdarovanými nerozporovaném. Užívací právo pak žalovaný fakticky vykonával, a to právě s vůlí vykonávat právo odpovídající věcnému břemeni, neboť právě tak bylo smluvně založeno. Držba práva z věcného břemene užívání nemovitostí, jíž se žalobce ujal dne , datum, , tj. před , datum, , se nabytím účinnosti o. z. (tj. dnem , datum, ) transformovala na držbu služebnosti užívacího práva ve smyslu § 1283 a násl. o. z. (srov. mutatis mutandis rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. , spisová značka, ).32. Nejvyšší soud dále vyložil otázky související s podmínkami mimořádného vydržení v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Na toto rozhodnutí rovněž odkázal v usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a v usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Z uvedené ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu se podává, že zákon k mimořádnému vydržení vyžaduje – vedle držby práva, které má být vydrženo – jen uplynutí vydržecí doby a aby nebyl držiteli prokázán „nepoctivý úmysl“. Podmínkou mimořádného vydržení (§ 1095 o. z.) tedy není poctivá držba (§ 992 odst. 1 o. z.), ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele; ten drží věc v přesvědčení, že jeho držba nepůsobí nikomu újmu. Důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitele tíží toho, kdo vydržení popírá. Kritéria uvedená v § 992 odst. 1 o. z., resp. dříve v § 130 odst. 1 obč. zák., se tu neuplatní.33. Odvolatelkám lze přisvědčit, že z jimi citované soudní judikatury (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ) plyne, že absolutní neplatnost smlouvy o zřízení věcného břemene pro neurčitost vylučuje dobrou víru k vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni. Důsledkem tohoto nedostatku dobré víry je však v daném případě pouze to, že po uplynutí 10 let ode dne, kdy se žalobce držby věcného břemene doživotního užívání chopil, tj. dnem , datum, , žalobce nevydržel oprávnění z věcného břemene podle § 130 odst. 1 obč. zák. ve spojení s § 141 odst. 1 obč. zák., neboť nedostatek dobré víry řádné vydržení vylučoval.34. To že nebyly splněny podmínky pro řádné vydržení však ještě mimořádné vydržení nevylučuje. Jak přitom již bylo vysvětleno, pro posouzení předpokladů mimořádného vydržení služebnosti se kritérium dobré víry neuplatní. Namísto něho je třeba posoudit, zda zde byl nedostatek nepoctivého úmyslu žalobce. Při výkladu sousloví „nepoctivý úmysl“ dospěl Nejvyšší soud k závěru, že v nepoctivém úmyslu jedná především ten, který ví, že tím, že se ujal držby, působí jinému bezdůvodně újmu. Kvalifikace držby „nikoliv v nepoctivém úmyslu“ vychází z hodnocení poctivosti či nepoctivosti v obecném smyslu. K naplnění takové držby postačí „držba v přesvědčení, že se jí nepůsobí nikomu újma“; jde zde sice o kritérium obdobné dobré víře, ovšem toliko „v nejméně přísném pojetí“. Samotný „nikoliv nepoctivý úmysl“ se nemění v úmysl nepoctivý jen tím, že držitel zjistí okolnosti, ze kterých se podává, že služebnost, kterou drží, platně nevznikla. Nepoctivým ve smyslu § 1095 o. z. je zpravidla úmyslné jednání naplňující znaky nepravé držby, tedy pokud se držitel úmyslně „vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou“ (§ 993 o. z.). Hodnocení poctivosti úmyslu držitele je vždy individuální. Vlastník nemovité věci, který vydržení služebnosti popírá, vyloučí mimořádné vydržení, pokud prokáže, že jednání držitele při nabytí držby nebylo úmyslně poctivé (morální) v obecném smyslu (srov. obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka,  a prejudikaturu v něm citovanou).35. K tomu Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , vyložil, že nepoctivý úmysl brání vydržení jen za předpokladu, že existoval při uchopení držby. Z tohoto rozsudku Nejvyššího soudu se dále podává, že pokud jde o zánik držby „nikoliv v nepoctivém úmyslu“, je třeba analogicky aplikovat § 995 větu první o. z., podle které platí: „Bylo-li vyhověno žalobě napadající držbu nebo její poctivost, považuje se poctivý držitel za nepoctivého nejpozději od okamžiku, kdy mu byla doručena žaloba.“ Zpravidla tedy platí, že ujala-li se osoba držby (zde služebnosti) nikoliv v nepoctivém úmyslu a později zjistí, že jí služebnost nenáleží, není tím její poctivý úmysl dotčen; na rozdíl od poctivé držby (§ 992 odst. 1 o. z.) nemá taková vědomost za následek zánik kvalifikované držby (zde držby nikoliv v nepoctivém úmyslu).36. K vydržení práva nemůže dojít, ztratí-li držitel držbu (§ 1009 odst. 1 o. z.) dříve, než uplyne vydržecí doba. Vlastník věci, resp. subjekt vlastnického práva, proto zabrání mimořádnému vydržení zejména tím, že s držitelem uzavře dohodu o předání držby vlastníkovi. Pokud však držitel, který nenabyl služebnost v nepoctivém úmyslu, odmítá vlastníkovi držbu předat, resp. vzdát se jí, může vlastník v průběhu vydržecí doby zabránit mimořádnému vydržení v zásadě jen žalobou napadající držbu nebo tvrdící nepoctivý úmysl držitele při jejím nabytí, tedy zpravidla žalobou na ochranu vlastnického práva (§ 1040 o. z.), nebo (má-li na určení naléhavý právní zájem) žalobou na určení svého práva či na určení, že držiteli držené právo nenáleží (srov. již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).37. V projednávané věci okresní soud správně dovodil, že se žalobce v nepoctivém úmyslu držby věcného břemene doživotního užívání nemovitostí (následně dnem , datum,  transformované na držbu služebnosti doživotního užívání nemovitostí) neujal. Žalobce se v držbu věcného břemene nevetřel svémocně, nevloudil se v ni potajmu nebo lstí, ani neusiloval proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, nýbrž jednal v plné shodě s obdarovanými jakožto vlastníky nemovitostí v úmyslu zajistit pro sebe (a pro svou již zemřelou choť) možnost bydlet v části darovaných nemovitosti (v některých z bytů v ní se nacházejících), přičemž mezi žalobcem a jeho obdarovanými dětmi nebylo žádného sporu o tom, o které konkrétní byty (místnosti) se jedná; stalo se pouze to, že ve smlouvě je nespecifikovali takovým způsobem, aby to, o jaké konkrétní místnosti jde, bylo i pro třetí nezúčastněnou osobu z vlastního textu smlouvy patrné. Je tedy zřejmé, že žalobce v době, kdy se držby práva z věcného břemene chopil, obdarovaným, jakožto (v té době) novým vlastníkům nemovitostí, nepůsobil bezdůvodně újmu, nýbrž jednal v souladu i s jejich vůlí. Žalobce byl v poctivosti svého úmyslu nadto utvrzován tím, že věcné břemeno bylo na základě uzavřené smlouvy zapsáno do katastru nemovitostí a obdarovaní jakožto vlastníci nemovitostí, jej ve výkonu práva z věcného břemene (služebnosti) nikterak nerušili. Žalované přitom netvrdily žádné skutečnosti, z nichž by bylo možno dovodit, že by snad darovací smlouva se zřízením věcného břemene byla uzavírána za situace hrozící exekuce se záměrně neurčitě vymezeným rozsahem věcného břemene v úmyslu takovým neurčitým vymezením poškodit exekučního vydražitele nemovitostí. Z žádného tvrzení žalovaných ani z žádného provedeného důkazu neplyne, že by v roce , rok,  vůbec hrozil exekuční prodej nemovitostí. Jen z toho, že po dlouhých téměř 20 letech, v lednu roku , rok, , byla nemovitost v rámci insolvence vedené proti obdarovaným v exekutorské dražbě prodána, nelze takovouto skutečnost dovodit. Naopak by nebylo logické, aby žalobce daroval své nemovitosti svým potomkům (a ty takový dar přijaly) pokud by již v roce , rok,  byli zadluženi a nebyli schopni své závazky plnit, takže by jakožto obdarovaní mohli počítat s tím, že se octnou v exekuci či insolvenci, v níž by o darované nemovitosti mohli přijít. Konečně ani tím, že 1. žalovaná jakožto vydražitelka nemovitostí začala platnost smlouvy o zřízení věcného břemene zpochybňovat nebyl nikoli nepoctivý úmysl žalobcův dotčen. Podstatné je, že až do uplynutí 20leté doby držby zákonem požadované pro mimořádné vydržení, tj. do , datum, , 1. žalovaná (která byla výlučnou vlastnicí nemovitostí až do roku 2024) žalobce z držby služebnosti nevypudila, ani nepodala žalobu napadající držbu služebnosti nebo tvrdící nepoctivý úmysl držitele při jejím nabytí, tedy ani žalobou na ochranu vlastnického práva (§ 1040 o. z.), ani žalobu na určení, že žalobci právo služebnosti nenáleží. Žaloba ve věci vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. , spisová značka,  byla 1. žalovanou podána až dne , datum, , tedy poté co již žalobce služebnost vydržel.38. Lichá je přitom odvolací námitka, že nabytím vlastnického práva k nemovitostem 1. žalovanou (k němuž došlo ještě před uplynutím 20leté vydržecí doby počítané od , datum, ), došlo k přetržení běhu vydržecí doby a počala běžet vydržecí doba nová. Jak na to správně poukazuje okresní soud, služebnost jakožto právo věcné zatěžuje nemovitost (jde o právo in rem, nikoli in personam), pročež změna vlastníka služebné věci nemá sama o sobě vliv na držbu služebnosti. Opačný závěr nelze učinit ani z žalovanými odkazovaného rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, . Tento rozsudek vyjadřuje zásadu, že držbou způsobilou k vydržení není držba vlastnická; jinými slovy řečeno drží-li věc její vlastník, nelze o vydržecí době uvažovat. V případě služebnosti, je onou „věcí“ třeba rozumět samotnou služebnost, jakožto nemovitou věc v právním smyslu (§ 489 ve spojení s § 496 a § 498 o. z.), nikoli služebná nemovitost. Vlastnickou držbu služebnosti vylučující její vydržení by tudíž vykonával ten, kdo by služebnost nabyl na základě platného právního titulu, jehož účinky nezanikly. Žalobce však vlastnickou držbu věcného břemene (služebnosti) užívání nemovitostí nikdy nevykonával, neboť smlouva o zřízení věcného břemene byla (jak již bylo závazně rozhodnuto v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, ) od počátku neplatná. Není zde tedy, počínaje dnem , datum, , kdy se žalobce držby věcného břemene chopil a konče dnem , datum, , jehož uplynutím došlo k nabytí služebnosti mimořádným vydržením, žádné období, po které by vydržecí doba neběžela, nebo počala běžet znovu. Změna vlastníka služebných nemovitostí, k níž v daném období došlo, na běh vydržecí doby žádný vliv neměla.39. Konečně je třeba konstatovat, že za situace, kdy je vydržení jedním ze zákonem výslovně předpokládaných způsobů nabytí služebnosti (srov. výše citované ustanovení § 1260 věty prvé o. z.), nelze považovat vydržení služebnosti za nepřiměřený zásah do vlastnického práva vlastníka služebné nemovité věci. To platí tím spíše, že 1. žalovaná v exekuci kupovala nemovitosti s tím, že v katastru nemovitostí byla závada v podobě věcného břemene ve prospěch žalobce zapsána. Z katastru nemovitostí bylo patrno i to, kdy bylo věcné břemeno ve prospěch žalobce zapsáno, a první žalovaná tak měla možnost vydržení zabránit, neboť v době udělení příklepu ještě 20letá vydržecí doba potřebná pro mimořádné vydržení neuplynula. 1. žalovaná, která považovala smlouvu o zřízení věcného břemene za neplatnou ovšem před uplynutím doby potřebné pro mimořádné vydržení žalobou na ochranu vlastnického práva (např. žalobu na vyklizení nemovitostí), nebo žalobu na určení, že žalobci právo služebnosti nenáleží nepodala; žalobu ve věci sp. zn. , spisová značka,  podala až dne , datum, , tj. více než rok poté, co jí byl udělen příklep, a zároveň již poté, co žalobce služebnost vydržel. 2. žalovaná pak své vlastnické právo nabyla v době, kdy již zahájeného řízení v nyní projednávané, měla a mohla tedy počítat s tím, že může být žalobě vyhověno a rozhodnuto, že jí nabývaná nemovitá věc je zatížena služebností žalovaného. Ve vztahu k oběma žalovaným se tudíž v tomto směru uplatní obecná právní zásada vigilatibus iura scipta sunt (tj. jen bdělým náležejí práva).40. Odvolací soud z uvedených důvodů napadený rozsudek shledal věcně správným, a jako takový jej podle § 219 o. s. ř. potvrdil, a to jak v jeho výroku ve věci samé, tak i v jeho nákladových výrocích, proti nimž odvolatelky zvlášť nikterak nebrojily (napadly je pouze z důvodu závislosti na napadeném výroku ve věci samé) a žalobcem napaden nebyl, pročež při potvrzení rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé není dána potřeba měnit výrok o nákladech řízení (ve prospěch či neprospěch žádného z účastníků), neboť z pohledu závislosti rozhodnutí o nákladech řízení na rozhodnutí o věci samé se nic nezměnilo (srov. odst. 30 odůvodnění stanovisko pléna Ústavního soudu , spisová značka,  dostupného prostřednictvím internetu na nalus.usoud.cz).41. V odvolacím řízení byl plně úspěšný žalobce, proto mu odvolací soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. přiznal proti žalovaným plnou náhradu účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení. Tyto náklady tvoří náklady žalobcova právního zastoupení sestávající z mimosmluvní odměny za 2 úkony právní služby [podání odvolání a účast na jednání před odvolacím soudem; § 11 odst. 1 písm. g) a k) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“)] po 5 620 Kč, vypočtené z tarifní hodnoty 113 000 Kč podle § 7 bodu 6 za použití § 9 odst. 4 písm. a) a. t. a s nimi spojených 2 paušálních náhrad hotových výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 1, 4 a. t., dále z pak cestovní náhrady za cestu osobním vozidlem ze sídla zástupkyně žalobce v , adresa,  k odvolacímu soudu do , adresa,  a zpět při celkem ujetých 184 km, kombinované spotřebě 6,2 l/100 km, ceně motorové nafty 44,50 Kč/l a základní náhradě 5,9 Kč/km (vyhl. č. 78/2026 Sb.) ve výši 1 593,26 Kč a z náhrady za 6 půlhodin času promeškaného cestou k soudu a zpět po 150 Kč (§ 14 odst. 1, 3 a. t.). Celková výše účelně vynaložených nákladů řízení před soudem prvního stupně tak činí 14 633,26 Kč.42. Odvolací soud uložil žalovaným povinnost k náhradě takto vyčíslených nákladů odvolacího řízení jako dělenou, a to ze stejných důvodů, jako tak učinil okresní soud v případě nákladů řízení před soudem prvního stupně. Stejnou a ze stejných důvodů jako okresní soud pak určil i lhůtu k plnění a platební místo, tj. k rukám žalobcovy advokátky (v podrobnostech vizte odst. 5. tohoto odůvodnění).","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. V části týkající se výroků o nákladech řízení však proti němu dovolání přípustné není. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Okresního soudu v Lounech.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSUL:2026:14.Co.74.2026.1","publishedAt":"2026-11-06","decisionAt":"2026-08-06","caseNumber":{"senate":14,"registry":"Co","index":74,"year":2026,"pageNumber":318},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Martin","lastName":"Pašek","titlesAfter":"","function":"předseda senátu"},"courtCode":"KSUL","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"o vydržení věcného břemene, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Lounech ze dne 22. ledna 2026, č. j. 13 C 123/2023250,","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":13,"registry":"C","index":123,"year":2023,"pageNumber":250},"affectedDate":"2026-01-22","courtCode":"OSLN","affectedTypes":["CONFIRM"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"11","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"80","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"91","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"101","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"131","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"132","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"157","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"159a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"201","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"202","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"204","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"205a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"211","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"224","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"336l","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"130","lexNumber":40,"lexYear":1964,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"52","lexNumber":120,"lexYear":2001,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"76","lexNumber":120,"lexYear":2001,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"3066","lexNumber":40,"lexYear":2009,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1091","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1095","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NEPLATNOST_PRAVNIHO_JEDNANI","SLUZEBNOST","VECNA_BREMENA","INSOLVENCE","LHUTY","DOKAZOVANI","NAHRADA_NAKLADU","DRZBA","INSOLVENCNI_SPRAVCE","ODVOLANI","SMLOUVA_DAROVACI","NAKLADY_RIZENI","DRAZBA","VRACENI_VECI","HODNOCENI_DUKAZU","PENEZITE_PLNENI","VYPROSA","PREKAZKA_VECI_ROZHODNUTE","VYKLIZENI_NEMOVITOSTI","VYDRZENI","MIMORADNE_VYDRZENI","NASLEDEK"]},"styles":[{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":true},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}