{"uuid":"59349588-cf63-4ab6-8f1d-a3ef8d1cb64e","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem JUDr. Milanem Pelikánem, Ph.D., ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupený advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 33 390,00 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 17 814 Kč a 8,5% roční úrok z prodlení z částky 17 814 Kč od 25.4.2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 9 002 Kč, dále částku ve výši 6 574 Kč a 8,5% roční úrok z prodlení z částky 6 574 Kč od 25.4.2018 do zaplacení, a dále úrok ve výši 62,46 % ročně z částky 19 893,17 Kč od 25.4.2018 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 78 696 Kč, se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 17 814 Kč a 8,5% roční úrok z prodlení z částky 17 814 Kč od 25.4.2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>\n<b>II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 9 002 Kč, dále částku ve výši 6 574 Kč a 8,5% roční úrok z prodlení z částky 6 574 Kč od 25.4.2018 do zaplacení, a dále úrok ve výši 62,46 % ročně z částky 19 893,17 Kč od 25.4.2018 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 78 696 Kč, se zamítá.</b>\n<b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobou doručenou soudu dne 31.1.2023 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci částku 24 388 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 24 388 Kč ve výši 8,5% ročně od 25.4.2018 do zaplacení, dále částku ve výši 9 002 Kč a úrok ve výši 62,46 % ročně z částky 19 893,17 Kč od 25.4.2018 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 78 696 Kč. Žalobce tvrdil, že mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako klientem byla uzavřena smlouva o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalovaný smlouvu o úvěru podepsal dne 6.11.2017. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 20 000 Kč (dále jen„ úvěr“). K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne 7.11.2017. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a sjednaný úrok za poskytnutí úvěru ve výši efektivní úrokové sazby 83,83 % ročně splácet v 60 měsíčních splátkách ve výši 1 093 Kč, splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem prosincem 2017, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce o schválení úvěru. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného atd.). Z nich bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázi SOLUS a NRKI (nebankovní registr klientských informací). Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek. Do data zesplatnění celého úvěru byla žalobci uhrazena dne 15.12.2017 částka ve výši 1 093 Kč a dne 15.1.2018 částka ve výši 1 093 Kč. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek žalobce úvěr zesplatnil a domáhal se úhrady nové jistiny úvěru ve výši 22 990,15 Kč (odpovídá zbývající dlužné původní jistině ve výši 19 893,17 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 3 096,98 Kč) s příslušenstvím, dále smluvní pokuty ve výši 998 Kč s příslušenstvím, náhrady nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem 25.4.2018 do data vyhotovení žaloby ve výši 9 002 Kč, a úroku za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 19 893,17 Kč od 25.4.2018 do zaplacení s tím, že tento úrok požadoval v nominální roční úrokové sazbě 62,46 %.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil. Soud v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Návrhem na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 6.11.2017, akceptovaným žalobcem dne 7.11.2017, bylo prokázáno, že žalobce se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, který měl žalovaný žalobci splatit v 60 měsíčních splátkách po 1 093 Kč se splatností vždy ke každému 17. dni kalendářního měsíce. Mezi účastníky byla dohodnuta zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru ve výši 83,83 % ročně. Celkem měl žalovaný žalobci uhradit částku ve výši 65 580 Kč. Listinou označenou jako Oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 8.11.2017 žalobce sdělil žalovanému, že úvěr byl schválen a zároveň k oznámení přiložil splátkový kalendář. Dokladem o vyplacení úvěru bylo prokázáno, že dne 7.11.2017 byla připsána na vrub účtu žalovaného částka ve výši 20 000 Kč. Výzvou ze dne 20.3.2018 a výzvou ze dne 17.4.2018 vyzval žalobce žalovaného k zaplacení dlužných splátek s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru. Z oznámení ze dne 23.4.2018 bylo zjištěno, že žalobce zesplatnil dlužnou částku a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do 10 dnů od data odeslání oznámení. K výzvám žalobce nepředložil doklady o jejich odeslání žalovanému. Z listiny označené Hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaný pobírá čistý měsíční příjem ve výši 25 000 Kč. Ve výdajích je uvedena částka životního minima ve výši 3 410 Kč, splátky 516 Kč, dále za bydlení částka ve výši 2 500 Kč a na ostatní (doprava, kurzy, záliby apod.) je uvedena částka ve výši 500 Kč Celkem jsou výdaje uvedeny v částce 6 926 Kč. Z listiny bylo dále zjištěno, že žalovaný je zaměstnán od 1.4.2013, je rozvedený a bydlí sám v pronájmu. Z pracovní smlouvy ze dne 17.12.2012 a dodatku ze dne 24.4.2014 bylo zjištěno, že žalovaný je zaměstnán v pracovním poměru jako slévárenský dělník na dobu neurčitou, a to u zaměstnavatele ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" Z v výpisu z účtu bylo zjištěno, že žalobce obdržel od zaměstnavatele dne 12.9.2017 mzdu ve výši 28 971 Kč a dne 11.10.2017 mzdu ve výši 24 224 Kč. Z výpisu záznamu z registru SOLUS nebyly zjištěny žádné záznamy. Z výpisu NRKI bylo zjištěno, že u žalovaného je uvedeno skóre 428, což dle přiložené legendy znamená zařazení do III. kategorie – menší riziko. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný uhradil žalobci celkem částku ve výši 2 186 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 11.1.2023, odeslanou téhož dne, vyzval žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky do 15 dnů od data odeslání výzvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Listinami bylo prokázáno, že žalobce poskytl dne 7.11.2017 na základě smlouvy o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, splatný v 17 měsíčních splátkách po 1 093 Kč. Žalovaný žalobci uhradil celkem částku 2 186 Kč. Příjmy žalovaného činily cca 26 500 Kč měsíčně, výdaje byly žalobcem stanoveny na částku 6 926 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Pro platné uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník „o. z.“), půjčky (§ 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník – „obč. zák.“), popř. zápůjčky (§ 2390 o. z.) je potřeba posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, jak to vyplývá z předpisů upravujících spotřebitelské úvěry (odst. 26 úvodních ustanovení a čl. 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008, § 9 zákona č. 145/2010 Sb., účinného od 1.1.2011 do 24.2.2013, § 9 zákona č. 43/2013 Sb., účinného od 25.2.2013 do 30.11.2016 a § 86 odst. 1 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., účinného od 1.12.2016). Z odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1.4.2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (jenž lze dohledat na internetových stránkách www.nssoud.cz) vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení schopnosti dlužníka splácet úvěr. Věřitel musí vždy pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, a nespoléhat jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřovat. K povinnosti obecného soudu zkoumat, zda poskytovatel úvěru před uzavřením úvěrové smlouvy posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet viz také Nález Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 (jenž lze dohledat na internetových stránkách www.nsoud.cz). Poskytl-li žalobce žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s příslušnými předpisy upravujícími povinnost posoudit schopnost splácet úvěr, je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná (§ 39 obč. zák., § 9 zákona č. 43/2013 Sb., účinného od 25.2.2013 do 30.11.2016, § 580 o. z.). Posouzení neplatnosti právního jednání i bez návrhu je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva z důvodu ochrany spotřebitele je vykládat v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008 tak, aby dosáhl jí zamyšleného výsledku. Spotřebitele by nebylo možné efektivně chránit, pokud by vnitrostátní soud neměl povinnost posoudit z moci úřední, zda byly splněny povinnosti vyplývající z norem unijního spotřebitelského práva. Rozsudek Soudního dvora ze dne 5.3.2020 ve věci C -679/18 rozhodl o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že:„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“. Z uvedených důvodů soud přihlédl k neplatnosti právního jednání i bez návrhu (§ 588 o. z.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Podle § 87 odst. 1 věty první a třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Soud dospěl k závěru, že žalobce coby poskytovatel úvěru nedostál své povinnosti stanovené v § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když při hodnocení schopnosti žalovaného splácet úvěr vycházel z údajů poskytnutých žalovaným a z dostupných registrů, přičemž (na rozdíl od příjmů) žádným způsobem neověřoval skutečné výdaje žalovaného. V souladu s § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. soud dovodil, že žalobce poskytl žalovanému úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona č. 257/2016 Sb., a proto smlouvu o spotřebitelském úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 6.11.2017 vyhodnotil jako neplatnou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Za situace, že smlouva o úvěru byla shledána neplatná jako celek, vzniklo žalobci ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru právo na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru. Soud proto žalobě částečně vyhověl a zavázal žalovaného zůstatek z poskytnuté částky ve výši 17 814 Kč žalobci zaplatit, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 občanského soudního řádu). Úrok z prodlení byl přiznán podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle kterého výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Repo sazba pro první pololetí r. 2018 byla stanovena ve výši 0,5 %, a proto úrok z prodlení byl přiznán ve výši 8,5% ročně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Ve zbytku soud žalobu, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 9 002 Kč, dále částku ve výši 6 574 Kč a 8,5% roční úrok z prodlení z částky 6 574 Kč od 25.4.2018 do zaplacení, a dále úrok ve výši 62,46 % ročně z částky 19 893,17 Kč od 25.4.2018 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 78 696 Kč, zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto tak, že žádnému z účastníků nebylo právo na jejich náhradu přiznáno. Žalobce byl v řízení převážně neúspěšný a žalovanému, jak z obsahu spisu vyplývá, žádné náklady spojené s tímto řízením nevznikly.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobou doručenou soudu dne 31.1.2023 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci částku 24 388 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 24 388 Kč ve výši 8,5% ročně od 25.4.2018 do zaplacení, dále částku ve výši 9 002 Kč a úrok ve výši 62,46 % ročně z částky 19 893,17 Kč od 25.4.2018 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 78 696 Kč. Žalobce tvrdil, že mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako klientem byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Žalovaný smlouvu o úvěru podepsal dne 6.11.2017. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 20 000 Kč (dále jen„ úvěr“). K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne 7.11.2017. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a sjednaný úrok za poskytnutí úvěru ve výši efektivní úrokové sazby 83,83 % ročně splácet v 60 měsíčních splátkách ve výši 1 093 Kč, splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem prosincem 2017, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce o schválení úvěru. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného atd.). Z nich bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázi SOLUS a NRKI (nebankovní registr klientských informací). Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek. Do data zesplatnění celého úvěru byla žalobci uhrazena dne 15.12.2017 částka ve výši 1 093 Kč a dne 15.1.2018 částka ve výši 1 093 Kč. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek žalobce úvěr zesplatnil a domáhal se úhrady nové jistiny úvěru ve výši 22 990,15 Kč (odpovídá zbývající dlužné původní jistině ve výši 19 893,17 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 3 096,98 Kč) s příslušenstvím, dále smluvní pokuty ve výši 998 Kč s příslušenstvím, náhrady nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem 25.4.2018 do data vyhotovení žaloby ve výši 9 002 Kč, a úroku za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 19 893,17 Kč od 25.4.2018 do zaplacení s tím, že tento úrok požadoval v nominální roční úrokové sazbě 62,46 %.\n2. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil. Soud v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.\n3. Návrhem na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru [číslo] ze dne 6.11.2017, akceptovaným žalobcem dne 7.11.2017, bylo prokázáno, že žalobce se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, který měl žalovaný žalobci splatit v 60 měsíčních splátkách po 1 093 Kč se splatností vždy ke každému 17. dni kalendářního měsíce. Mezi účastníky byla dohodnuta zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru ve výši 83,83 % ročně. Celkem měl žalovaný žalobci uhradit částku ve výši 65 580 Kč. Listinou označenou jako Oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru [číslo] ze dne 8.11.2017 žalobce sdělil žalovanému, že úvěr byl schválen a zároveň k oznámení přiložil splátkový kalendář. Dokladem o vyplacení úvěru bylo prokázáno, že dne 7.11.2017 byla připsána na vrub účtu žalovaného částka ve výši 20 000 Kč. Výzvou ze dne 20.3.2018 a výzvou ze dne 17.4.2018 vyzval žalobce žalovaného k zaplacení dlužných splátek s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru. Z oznámení ze dne 23.4.2018 bylo zjištěno, že žalobce zesplatnil dlužnou částku a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do 10 dnů od data odeslání oznámení. K výzvám žalobce nepředložil doklady o jejich odeslání žalovanému. Z listiny označené Hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaný pobírá čistý měsíční příjem ve výši 25 000 Kč. Ve výdajích je uvedena částka životního minima ve výši 3 410 Kč, splátky 516 Kč, dále za bydlení částka ve výši 2 500 Kč a na ostatní (doprava, kurzy, záliby apod.) je uvedena částka ve výši 500 Kč Celkem jsou výdaje uvedeny v částce 6 926 Kč. Z listiny bylo dále zjištěno, že žalovaný je zaměstnán od 1.4.2013, je rozvedený a bydlí sám v pronájmu. Z pracovní smlouvy ze dne 17.12.2012 a dodatku ze dne 24.4.2014 bylo zjištěno, že žalovaný je zaměstnán v pracovním poměru jako slévárenský dělník na dobu neurčitou, a to u zaměstnavatele [právnická osoba] Z v výpisu z účtu bylo zjištěno, že žalobce obdržel od zaměstnavatele dne 12.9.2017 mzdu ve výši 28 971 Kč a dne 11.10.2017 mzdu ve výši 24 224 Kč. Z výpisu záznamu z registru SOLUS nebyly zjištěny žádné záznamy. Z výpisu NRKI bylo zjištěno, že u žalovaného je uvedeno skóre 428, což dle přiložené legendy znamená zařazení do III. kategorie – menší riziko. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný uhradil žalobci celkem částku ve výši 2 186 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 11.1.2023, odeslanou téhož dne, vyzval žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky do 15 dnů od data odeslání výzvy.\n4. Listinami bylo prokázáno, že žalobce poskytl dne 7.11.2017 na základě smlouvy o úvěru [číslo] žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, splatný v 17 měsíčních splátkách po 1 093 Kč. Žalovaný žalobci uhradil celkem částku 2 186 Kč. Příjmy žalovaného činily cca 26 500 Kč měsíčně, výdaje byly žalobcem stanoveny na částku 6 926 Kč.\n5. Pro platné uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník „o. z.“), půjčky (§ 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník – „obč. zák.“), popř. zápůjčky (§ 2390 o. z.) je potřeba posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, jak to vyplývá z předpisů upravujících spotřebitelské úvěry (odst. 26 úvodních ustanovení a čl. 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008, § 9 zákona č. 145/2010 Sb., účinného od 1.1.2011 do 24.2.2013, § 9 zákona č. 43/2013 Sb., účinného od 25.2.2013 do 30.11.2016 a § 86 odst. 1 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., účinného od 1.12.2016). Z odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1.4.2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (jenž lze dohledat na internetových stránkách www.nssoud.cz) vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení schopnosti dlužníka splácet úvěr. Věřitel musí vždy pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, a nespoléhat jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřovat. K povinnosti obecného soudu zkoumat, zda poskytovatel úvěru před uzavřením úvěrové smlouvy posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet viz také Nález Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 (jenž lze dohledat na internetových stránkách www.nsoud.cz). Poskytl-li žalobce žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s příslušnými předpisy upravujícími povinnost posoudit schopnost splácet úvěr, je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná (§ 39 obč. zák., § 9 zákona č. 43/2013 Sb., účinného od 25.2.2013 do 30.11.2016, § 580 o. z.). Posouzení neplatnosti právního jednání i bez návrhu je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva z důvodu ochrany spotřebitele je vykládat v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008 tak, aby dosáhl jí zamyšleného výsledku. Spotřebitele by nebylo možné efektivně chránit, pokud by vnitrostátní soud neměl povinnost posoudit z moci úřední, zda byly splněny povinnosti vyplývající z norem unijního spotřebitelského práva. Rozsudek Soudního dvora ze dne 5.3.2020 ve věci C -679/18 rozhodl o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že:„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“. Z uvedených důvodů soud přihlédl k neplatnosti právního jednání i bez návrhu (§ 588 o. z.).\n6. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.\n7. Podle § 87 odst. 1 věty první a třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.\n8. Soud dospěl k závěru, že žalobce coby poskytovatel úvěru nedostál své povinnosti stanovené v § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když při hodnocení schopnosti žalovaného splácet úvěr vycházel z údajů poskytnutých žalovaným a z dostupných registrů, přičemž (na rozdíl od příjmů) žádným způsobem neověřoval skutečné výdaje žalovaného. V souladu s § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. soud dovodil, že žalobce poskytl žalovanému úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona č. 257/2016 Sb., a proto smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 6.11.2017 vyhodnotil jako neplatnou.\n9. Za situace, že smlouva o úvěru byla shledána neplatná jako celek, vzniklo žalobci ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru právo na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru. Soud proto žalobě částečně vyhověl a zavázal žalovaného zůstatek z poskytnuté částky ve výši 17 814 Kč žalobci zaplatit, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 občanského soudního řádu). Úrok z prodlení byl přiznán podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle kterého výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Repo sazba pro první pololetí r. 2018 byla stanovena ve výši 0,5 %, a proto úrok z prodlení byl přiznán ve výši 8,5% ročně.\n10. Ve zbytku soud žalobu, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 9 002 Kč, dále částku ve výši 6 574 Kč a 8,5% roční úrok z prodlení z částky 6 574 Kč od 25.4.2018 do zaplacení, a dále úrok ve výši 62,46 % ročně z částky 19 893,17 Kč od 25.4.2018 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 78 696 Kč, zamítl.\n11. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto tak, že žádnému z účastníků nebylo právo na jejich náhradu přiznáno. Žalobce byl v řízení převážně neúspěšný a žalovanému, jak z obsahu spisu vyplývá, žádné náklady spojené s tímto řízením nevznikly.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSKI:2023:24.C.37.2023.1","publishedAt":"2023-07-26","decisionAt":"2023-05-04","caseNumber":{"senate":24,"registry":"C","index":37,"year":2023,"pageNumber":25},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Milan","lastName":"Pelikán","titlesAfter":", Ph.D.","function":""},"courtCode":"OSKI","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"33 390 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"87","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["PENEZITE_PLNENI","SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}