{"uuid":"5951bd3b-214c-49c9-917a-ee58c0f8f8b4","header":[{"texts":[{"text":"Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Romana Fremra a soudců Mgr. Jany Kajzrové a Mgr. Jana Podaného ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokátky","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokátky","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o náhradu nemajetkové újmy 1 500 000 Kč, omluvu a náhradu majetkové újmy 305 000 Kč","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi č.j. 16 C 189/2020-636 ze dne 9.2.2024","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 28 612 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 28 612 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi č.j. 16 C 189/2020-636 ze dne 9.2.2024 (dále jen „rozsudek soudu prvního stupně“) byla žaloba (o náhradu nemajetkové újmy 1 500 000 Kč, omluvu a náhradu majetkové újmy 305 000 Kč) zamítnuta (výrok I.). Dále bylo rozhodnuto, že žalobce je povinen uhradit žalované na náhradě nákladů řízení částku 133 632 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalované (výrok II.) a že žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi na náhradě nákladů státu částku 55 278,89 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobce v březnu 2018 vyzval písemně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" k ukončení hospodaření na pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", s výstrahou, že jim „v případě neuposlechnutí hrozí až těžké ublížení na zdraví.“ V dubnu 2018, tedy v blízké časové souvislosti s následným převzetím do péče nemocnice, při osobním setkání a telefonicky „při několika příležitostech vyhrožoval slovně těžkou újmou na zdraví každému, kdo vstoupí na předmětný pozemek, příp. že si to vyřídí s nimi a s jejich rodinami, umístil u předmětného pozemku výstražné cedule s varovným textem, že každému, kdo na pozemek vejde, hrozí nebezpečí.“ Za uvedené jednání byl později odsouzen za spáchání trestného činu. Dne 12.4.2018, tedy v den převzetí, byl žalobce ráno mezi 7,30 a 8,00 hod ošetřen u zubní lékařky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a poté u praktické lékařky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". U obou těchto lékařek se žalobce choval normálně, nijak zvláštně. Následně se žalobce dostavil na policii v rámci šetření shora uvedené události („","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Na policejní stanici byl žalobce policisty v 9,50 hod zajištěn. O tom, co v chování žalobce zajištění předcházelo, není žádný policejní záznam. Po zajištění žalobce seděl s pouty a vzlykal, byl smutný. Policisté si dne 12.4.2018 vyžádali zprávu od ambulantní psychiatričky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ke které žalobce pravidelně docházel. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalobce toho dne osobně neviděla. Viděla jej naposledy při kontrole dne 29.3.2018, kdy žalobce mimo jiné uvedl, že „přestal brát jeden z léků, antidepresivum, dále např. uváděl, že má myšlenky, že by někoho praštil.“ ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" policistům zprávu vystavila, uvedla do ní, že žádá o akutní převoz pacienta do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" pro „velmi vážnou dekompenzaci základního onemocnění; žalobce je nebezpečný sobě i svému okolí, proklamuje vražedné i sebevražedné myšlenky, což je v současné době v jeho psychickém stavu reálné; nedobrovolná detence nutná.“ Policisté poté zavolali rychlou záchrannou službu (RZS) a požádali o převoz žalobce do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Při převozu byl pacient „klidný, byla s ním možná domluva, převoz do PN odmítal, měl ponechaná pouta,“ která mu byla nasazena už předtím policií. Při transportu ve voze RZS žalobce doprovázel jeden z policistů, npor. Chára, žalobce si s ním cestou „normálně povídal o společné známé.“ V 11,30 hod. byl žalobce přivezen do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". V psychiatrické nemocnici žalobce zůstával na chodbě, „odmítal přejít na denní místnost.“ Byl „verbálně agresivní, vzteklý, odmítal spolupráci, vznětlivý, odmítal jídlo a pití, kveruloval, vyhrožoval.“ Kolem 15 hod. „souhlasil po domluvě s podáním léku, poté zklidněn, rozpovídal se o svém životě, vyčítal si, že kvůli němu zemřela jeho manželka, byl plačtivý, nadále zvýšená pohotovost k impulzivitě.“ Rozhodnutí ponechat žalobce v psychiatrické nemocnici učinila ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", vycházela ze zpráv, které měla (od RZS a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":"), o tom, že žalobce vyhrožoval svému okolí. Rovněž vycházela ze svého pozorování, z toho, že žalobce byl „slovně agresivní, v napětí, v pohotovosti k agresi, měl zvýšenou psychomotorickou agresivitu, přecházel, odmítal spolupracovat.“ Ohrožoval okolí tím, že „byl neklidný, v tenzi, měl zaťaté svaly, což jsou, jak uvedla, z psychiatrického hlediska známky bezprostředně hrozící agrese.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Podle znaleckého zkoumání znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" příjmové vyšetření žalobce v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne 12.4.2018 splňuje „všechna kritéria vstupního vyšetření.“ Podle záznamu o příjmovém vyšetření žalobce „odmítal při vyšetření spolupracovat, je popsán s výraznou paranoiditou vůči okolí jako rizikovým faktorem k nárůstu nenávisti a agresivity,“ popsán rovněž jako afektivně labilní, nestabilní, impulsivní, iritabilní – toto jsou „vše evidentní, zcela zřejmé známky dekompenzace, zhoršení specifické poruchy osobnosti, která byla diagnostikovaná v rámci paranoidní poruchy osobnosti.“ Rovněž i další záznamy v dekurzech dosvědčují tomu, že byla u žalobce pozorována agresivita, neklid – popsán byl jako „vzteklý, odmítavý, negativistický, kverulující, vyhrožující.“ Psychický stav žalobce „naplňoval kritéria převzetí a dalšího držení žalobce ve zdravotnickém zařízení, když u něj byla přítomna duševní porucha, pro kterou byl rizikový především pro své okolí.“ Riziko spočívalo v jeho jednání v rámci paranoidně perzekučního prožívání, v jeho impulsivitě, afektivní labilitě a možném poruchovém chování zejména vůči okolí, při žalobcově absenci vnímání chorobnosti jeho psychického stavu a nekritičnosti k užívání medikace. V rámci hospitalizace bylo podle znalce využito „postupné gradace opatření, od domluvy, po aplikaci medikace v rozpustné formě, až po jeho umístění na oddělení s možností zvýšeného dohledu nad jeho chováním.“ Z průběhu další hospitalizace plyne, že žalobce dostával medikaci, ta se průběžně navyšovala nebo snižovala, nejprve nedošlo ke zlepšení žalobcova psychického stavu, až posléze „postupně docházelo ke zlepšení, které posléze vedlo k propuštění žalobce. Hrozba pro okolí pominula až v době, kdy byl žalobce propuštěn z hospitalizace.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Z hlediska právního posouzení věci vyšel soud prvního stupně z toho, že o přípustnosti převzetí žalobce dne 12.4.2018 do zdravotního ústavu nebylo doposud soudy pravomocně meritorně rozhodnuto. V detenčním řízení, vedeném pod sp. zn. 27 L 409/2018, bylo v prvním stupni rozhodnuto, že k převzetí došlo ze zákonných důvodů a že tyto důvody trvají. Uvedené usnesení soudu prvního stupně ale bylo odvolacím soudem zrušeno a řízení bylo zastaveno s ohledem na to, že žalobce byl mezitím z nemocnice dne 20.5.2018 propuštěn. Žalobce měl mít podle § 72 z.ř.s. možnost v reakci na usnesení odvolacího soudu (č.j. 24 Co 107/2018-37) uvést, že na projednání věci trvá, což neučinil, nicméně žalobce o této možnosti nebyl (chybně) poučen. Proto bylo nutné se přípustností převzetí a dalšího držení žalobce v psychiatrické nemocnici zabývat v tomto řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Soud prvního stupně dále uvedl, že podle § 38 odst. 1 písm. b) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), lze pacienta bez souhlasu hospitalizovat, jestliže ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí (…), pokud hrozbu pro pacienta nebo jeho okolí nelze odvrátit jinak. Tyto podmínky považoval soud prvního stupně za splněné. Podle soudu prvního stupně jde (z převážné části) o otázky skutkové, odborné, medicínské, proto vyšel z hodnocení otázek znalcem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", kterého ustanovil k podání znaleckého posudku (§ 127 o.s.ř.), jak shora uvedeno. Uvedené podmínky pak byly naplněny po celou dobu hospitalizace žalobce až do jeho propuštění, jak znalec uvedl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Námitky žalobce soud prvního stupně vyhodnotil jako nepřiléhavé. Jiný znalecký posudek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 30.4.2018 byl vypracován pro účely trestního řízení a zabýval se zejm. rozpoznávacími a ovládacími schopnostmi v době spáchání skutku a chápáním smyslu soudního řízení. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" neposuzoval otázku nutnosti trvání hospitalizace žalobce. Z posudku také nevyplývá, že měl být žalobce z psychiatrické nemocnice propuštěn. Pokud je v posudku uvedeno: „afektivně podmíněné poruchy jednání, které vedly k přijetí posuzovaného k psychiatrické hospitalizaci, jsou t. č. plně odeznělé“, je nutno vzít podle soudu prvního stupně v úvahu, že tento závěr znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" učinil v době, kdy byl žalobce zaléčen, v psychiatrické nemocnici, mimo jiné mu byla podávána medikace. Nelze tedy z této věty činit jednoduchý závěr, že když poruchy jednání jsou odeznělé, žalobce je možné propustit, není nutné pokračovat v hospitalizaci, léčbě a podávání medikace (když žalobce sám medikaci vysazoval). Ostatně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" v posudku uvádí, že žalobce je bez projevů agrese pod clonou medikace. Podle soudu prvního stupně neobstojí ani argument, že žalobce byl při příjmovém vyšetření ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" rozrušený a rozzlobený, protože příjem žalobce trval nepřiměřeně dlouho a žalobce musel trávit dlouhý čas na chodbě psychiatrické nemocnice. Příjem trval dlouho, protože žalobce odmítal spolupracovat. Ze samotné skutečnosti, že žalobce se 12.4.2018 při návštěvě zubní a praktické lékařky choval klidně, nebo že se choval klidně při převozu vozidlem RZS, nelze podle soudu prvního stupně jednoduše laicky učinit závěr, že žalobce nemohl být nebezpečný, nebo že k vyprovokování agresivity žalobce došlo až při příjmu u žalované. Takovému závěru nic nenasvědčuje a neučinil jej ani znalec. Ten ostatně při výslechu mj. uvedl, že osoba s diagnózou žalobce může být nebezpečná i v takovém případě, kdy se laikům jeví, že má klidné chování. Ze skutkových zjištění vyplývá, že žalobce vyhrožoval osobám spojeným se ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". Pokud byl klidný ráno u lékařek, nebo ve vozidle RZS, neznamená to, že vůči jiným osobám by neprojevoval agresivitu. Zodpovězení otázky, zda ambulantní psychiatrička ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" měla či neměla žalobce vidět a osobně vyšetřit dne 12.4.2018, nemůže mít vliv na odpovědnost žalované za převzetí a držení žalobce. Pokud by na straně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" došlo k nějakému pochybení, nelze je přičítat k tíži žalované, tedy zcela jiné osobě. Také ze skutečnosti, že žalobce byl dne 25.4.2018 propuštěn na celý den z nemocnice v doprovodu svého syna, aby mohl k zubnímu lékaři, neplyne, že by jeho pobyt v psychiatrické nemocnici v té době již nebyl nutný, a to i podle názoru znalce. V opačném případě by vycházky, byť v doprovodu blízkých osob, zcela ztratily svůj smysl a vůbec by se u nedobrovolně hospitalizovaných pacientů nemohly jako terapeutický postup používat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Pokud žalobce ve svých četných podáních zmiňoval např. tvrzenou absenci toaletního papíru na WC, že si nemohl až do 23.4.2018 kapat do očí nutné kapky, nebo si stěžoval na to, že mu byly podávány léky, které jsou kontraindikovány při glaukomu, tak nešlo o žalobní důvody, navíc byly tyto okolnosti provedeným dokazováním vyvráceny. Prostředí nemocnice je podle zjištění soudu prvního stupně v pořádku, toaletní papír se na WC vždy nachází. Žádný z žalobcem označených léků není podle znalce při glaukomu kontraindikován. Pokud jde o oční kapky, tak tuto otázku lékaři žalované řešili, podle příjmové zprávy hned 12.4.2018 telefonicky konzultovali s lékařkou oční ambulance, podle které není u glaukomu potřeba žádná akutní medikace do očí, praktická lékařka sdělila, že žalobci žádné oční kapky nepředepisovala. Postup žalované tak soud prvního stupně vyhodnotil jako dostačující. Podle výsledku řízení pak soud prvního stupně přiznal žalované právo na náhradu nákladů řízení, jak podrobně vyčíslil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal včasné odvolání pouze žalobce, a to v celém rozsahu. Ve svém velmi obsáhlém podání uvedl, že je zde vada řízení, neboť žalobce byl „bezdůvodně odňat svému zákonnému soudci“ (","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":"), která věc projednávala a mimo jiné prováděla výslech znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Soudkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" měla po jednání podle žalobce „jasno o základu nároku, sporná zůstala pouze jeho výše.“ Změna v osobě soudce (na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":") nebyla žalobci soudem prvního stupně „řádně a přezkoumatelně vysvětlena a doložena.“ Žalobce se domnívá, že jde o snahu předsedy soudu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastřít pochybení, k nimž došlo v jiném (detenčním) řízení žalobce. V řízení o detenci žalobce „nedošlo k výslechu žalobce soudem.“ Jednání dne 16.4.2018 proběhlo „bez přítomnosti žalobce a jeho ustanoveného opatrovníka“ a soud si k tomuto jednání ani nevyžádal další listinné důkazy. Současně měl být vyslechnut ten lékař, který medicínsky rozhodl o přípustnosti zbavení osobní svobody žalobce, a nikoliv někdo jiný. Žalobce považuje za nezákonné nejen jeho protiprávní převzetí bez písemného souhlasu, ale i následné držení v období od 12.4.2018 do 20.5.2018. K tomu navrhl svou rozsáhlou účastnickou výpověď a další důkazy. Odkázal také na závěry nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2545/2017. Má za to, že detenční rozhodnutí týkající se žalobce neobsahuje řádné odůvodnění a je v přímém rozporu s § 132 o.s.ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Dále žalobce v odvolání namítl, že rozsudek soudu prvního stupně je nepřezkoumatelný. V konečném rozsudku se soud prvního stupně „upnul na znalecký posudek,“ aniž by hodnotil ostatní důkazy jednotlivě a ve vzájemné souvislosti. Upozadil přitom výpovědi svědků, kteří žalobce na rozdíl od znalce dne 12.4.2018 před vstupem do zařízení žalované viděli a „jednoznačně popsali jeho zdravotní stav.“ Podle názoru žalobce bylo prokázáno, že „nebyla naplněna ani jedna ze zákonných kumulativních podmínek pro nedobrovolnou hospitalizaci podle § 38 odst. 1 písm. b) zákona o zdravotních službách. Soud prvního stupně také podle žalobce neřešil porušování § 104-110 občanského zákoníku v průběhu nedobrovolné hospitalizace, ač žalobce na porušování těchto zákonných ustanovení upozorňoval. Dále soud prvního stupně vůbec nezohlednil, že žalobce měl být propuštěn již dne 18.5.2018 a nikoliv až 20.5.2018.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Stěžejním dokladem pro „nezákonný a protiprávní pobyt“ žalobce u žalované byla podle názoru žalobce zpráva ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 12.4.2018, neboť „bez této zprávy by žalobce nebyl převezen RZS do péče žalované.“ ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ale napsala zprávu, aniž by žalobce ten den vyšetřila. Výpověď ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" se také navzájem lišily, zatímco ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" uvedla, že žalobce ohrožoval sebe, tak ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako pracovnice žalované, uvedla, že ohrožoval své okolí, což je vyloučeno ostatními výslechy. Obě svědkyně vypovídaly podle žalobce křivě, a proto přistoupil i k podání trestních oznámení. Na tom podle žalobce „nic nemění ani závěr znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":".“ Podle žalobce mělo na nuceném pobytu žalobce u žalované „zájem několik osob či subjektů,“ např. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", aby tento zemědělský subjekt „mohl zničit žalobci pšenici,“ a dále policista Vích, aby „zamezil natáčení celého případu televizí,“ taktéž samotná „žalovaná“ (míněno zřejmě ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", „jejíž pes měl žalobce napadnout dne 29.3.2018 v ordinaci,“ niko skutečná žalovaná v tomto řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Dále žalobce namítal, že žalovaná „nevedla řádně zdravotnickou dokumentaci“ a porušila i další povinnosti při chování pracovníků zdravotnického zařízení. Uvedl, že k léčbě „byl nucen pod pohrůžkou násilí,“ došlo ke „kurtování,“ což je v přímém rozporu s etickým kodexem České lékařské komory a se zákonem. Žalobce se musel „podrobovat medikaci a při odmítnutí mu bylo vyhrožováno injekcemi,“ dále „neměl dostatečnou stravu, musel se podrobit ponižujícímu zjišťování, zda požil lék, nebyla mu umožněna hygiena.“ Dále došlo k ohrožení zraku. Po propuštění byl zdravotní stav žalobce „velmi špatný, takže se musel podrobit i lázeňskému pobytu, nebyl schopen se sám sebe postarat, sám se podepsat, zvládnout zdravotní základní hygienu.“ Tím mu bylo způsobeno „poškození zdraví, dále psychické mučení a útrapy, bolesti hlavy, bolesti pohybového ústrojí, lítost a brek a další fyzické bolesti, také stres, třes rukou, poruchy spánku, průjmy a další.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Soud prvního stupně se podle žalobce také nevyjádřil, zda žalobce měl podle § 38 odst. 1 písm. b) zákona o zdravotních službách ohrožovat jiné osoby „bezprostředně a závažně,“ žalobce má za to, že nikoli, že ohrožení „bezprostřední“ nebylo, neboť za bezprostřední ohrožení lze považovat pouze situace, kdy by „k realizaci ohrožení bez zásahu v podobě hospitalizace se vší pravděpodobností došlo.“ Skutečnost, že osoba trpí duševní poruchou, není sama o sobě důvodem pro omezení osobní svobody. Poukázal opět na skutečnost, že vstupní vyšetření dne 12.4.2018 „trvalo nepřiměřeně dlouho, probíhalo na chodbě.“ Nebýt nedobrovolné hospitalizace u žalované, nedošlo by k uplatňované majetkové škodě v podobě zmařené zahraniční dovolené, ani by nevznikly ztráty spojené s hospodařením na poli.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Pokud jde o náklady, měl soud prvního stupně podle žalobce i v případě jeho neúspěchu ve věci samé „aplikovat § 150 o.s.ř., neboť dané řízení je osvobozeno ze zákona od soudních poplatků a i s ohledem na osobní, majetkové a sociální poměry žalobce byly dány zvláštní důvody, aby náhrada nákladů nebyla přiznána. Soud prvního stupně také nesprávně stanovil lhůtu k plnění toliko v rozsahu tří dnů. Proto navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobě v celém rozsahu vyhověl, nebo aby ho zrušil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že soud prvního stupně rozhodl správně. Podle žalované jsou v odvolání vesměs opakována tvrzení uvedená před soudem prvního stupně. V průběhu řízení byla změna v osobě soudkyně žalobci řádně vysvětlena, jak plyne ze spisu. Soud prvního stupně postupoval podle závazného rozvrhu práce. Naopak, pokud by věc nedokončila ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" Černá, došlo by k porušení práva na zákonného soudce. Podle žalované nelze přehlédnout i to, že to byla tato soudkyně, která řízení vedla v naprosto podstatném rozsahu. Soud prvního stupně podle žalované řádně zhodnotil námitky i argumenty žalobce, především však řádně zákonně posoudil všechny provedené důkazy, jednotlivě i v jejich souvislostech. V žádném případě se soud prvního stupně „neupnul“ na jeden důkazní prostředek. Závěry žalobce o tom, že znalec svůj posudek neobhájil, jsou jen jeho vlastním ryze subjektivním názorem, resp. spíše přáním. Soudkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" žádným způsobem svůj postoj k základu nároku právně relevantně nevyjádřila. Skutečnost, že dne 12.4.2018 neproběhlo osobní vyšetření ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", podle žalované neznamená absenci bezprostřednosti či závažnosti. To, zda se každé z vyslýchaných lékařek mohlo jevit závažnější ohrožení sebe, nebo okolí na závěru o naplnění zákonných kritérií také nemůže nic změnit. Žalovaná jednoznačně postupovala po celou dobu lege artis a jediným důkazem nebyl v řízení prokázán opak. Ani znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" neshledal žádné pochybení. Délka vstupního vyšetření i to, kde žalobce v tu dobu pobýval, plynula výlučně z jeho stavu a respektování jeho vůle. Žalovaná nikdy netvrdila, že by k přijetí žalobce vedlo samo o sobě to, že trpí duševní poruchou, toto tvrzení žalobce z ničeho nevyplývá a je zcela v rozporu s tvrzeními žalované i s provedenými důkazy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Aplikace § 150 o.s.ř. není dle názoru žalované ničím odůvodněna, žalobce své tvrzené tíživé poměry nikdy ani nedoložil. Oprávněnost výše nákladů za zpracovaný znalecký posudek byla prověřena již i odvolacím soudem. Žalobce uplatnil nárok na náhradu majetkové i nemajetkové újmy, takže jeho odkaz na § 11 odst. 2 písm. d) zákona o soudních poplatcích je nepřiléhavý. Proto navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je podáno včas, oprávněnou osobou a proti rozhodnutí soudu prvního stupně, proti kterému je odvolání přípustné, přezkoumal v rozsahu podaného odvolání rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), a shledal odvolání žalobce neopodstatněným. Soudu prvního stupně nelze cokoli vytknout. Rozsudek i procesní postup lze naopak hodnotit jako příkladný.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Pokud jde o procesní odvolací námitky, tak námitku nepřezkoumatelnosti rozsudku soudu prvního stupně považuje odvolací soud za zcela nepřiléhavou (účelovou), není zde proto žádný důvod ke zrušení rozsudku soudu prvního stupně podle § 219a odst. 1 písm. b) o.s.ř. Nepřezkoumatelnost rozsudku může být dána tím, že není srozumitelné, jak soud prvního stupně vlastně rozhodl, nebo nejsou srozumitelné, popř. zcela chybějí, důvody takového rozhodnutí (proč tak rozhodl, po skutkové či právní stránce), popř. rozhodnutí trpí více uvedenými vadami. V daném případě ale z napadeného rozsudku jasně vyplývá, jak a proč bylo rozhodnuto, tomu také odpovídá schopnost žalobce formulovat své obsáhlé odvolací námitky, tedy nejen rozsah odvolání, ale i odvolací důvody a odvolací návrh.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Obecně také není nutné, aby se soud ve svém odůvodnění explicitně vypořádal s každým jednotlivým argumentem, důkazním či jiným návrhem účastníka, je-li odůvodnění rozhodnutí vystavěno uceleně a logicky na závěrech, které takové argumenty či návrhy vylučují, popř. je jinak činí bezpředmětnými (a tím je implicitně vypořádávají). To platí tím spíše, čím více podání a nejrůznějších detailů účastník v průběhu řízení navrší a tím řízení úmyslně či neúmyslně zapleveluje, což je právě případ žalobce. V daném případě se soud prvního stupně navíc s námitkami a návrhy žalobce příkladně vypořádal a odvolací soud se s ním ztotožňuje (viz též níže).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Jednou z takových námitek je i námitka nesprávného obsazení soudu, zopakovaná i v odvolání. Nelze přehlédnout, že zákonnou soudkyní podle rozvrhu práce byla v tomto řízení od počátku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Ta mimo jiné provedla všechny listinné důkazy a vyslechla i řadu svědků, vše v přítomnosti žalobce. Žalobce nic nenamítal. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla věc přidělena teprve v průběhu řízení, přičemž šlo výslovně o přidělení „dočasné,“ z důvodů čerpání mateřské dovolené soudkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". K tomu je ve spise založen pokyn ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a žalobce měl možnost se s ním seznámit. Nic nenamítal. Po návratu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" z mateřské dovolené jí byla věc přidělena zpět, neboť přidělení bylo dočasné a věc ještě nebyla skončena, což je zcela standardní postup. U soudu prvního stupně nešlo zdaleka o jedinou takovou věc, kterou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" Černá původně projednávala. K tomu je ve spise opět založen příslušný pokyn ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". O důvodech přidělení věci byl žalobce na svou žádost informován dokonce i speciálním přípisem soudu a u následného jednání dne 9.2.2024 bylo řádně postupováno podle § 119 odst. 3 o.s.ř., opět za osobní přítomnosti žalobce i jeho zástupce a opět bez námitek či bez návrhu na opakování výpovědi znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Aktuální domněnka žalobce, že šlo o jakýsi komplot vedený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" v touze zastřít „pochybení detenčního řízení,“ už vůbec nemá v obsahu spisu jakoukoli oporu. Jde o typický projev paranoidního prožívání reality ze strany žalobce, jak bylo popsáno i ve znaleckém posudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Není také pravdou, že by v protokolu o jednání, které vedla ještě ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", byl vyjádřen její názor o „daném“ základu nároku. I kdyby tomu tak bylo, nebo byl tento názor vyjádřen nepřímo v předvolání tím, že dokazování mělo být vedeno k výši nároku (jak žalobce tvrdí), nebo kdyby takový názor v průběhu řízení vyjádřila dokonce soudkyně Černá, která spor nakonec i rozhodla, nic to nemění na závěru, že rozhodný pro posouzení věci je jen ten názor, který byl soudem vyhlášen a odůvodněn ve vydaném rozhodnutí, třeba i jen o základu nároku (viz § 152 odst. 2 o.s.ř.). Zásada předvídatelnosti postupu soudu nemůže převážit nad věcnou správností rozhodnutí. Soud je samozřejmě oprávněn svůj pracovní názor průběžně korigovat či zcela měnit, ať již na základě vývoje dokazování, nebo na základě vlastních nových úvah či úvah vyvolaných argumentací stran. K tomu ostatně slouží i jejich závěrečná řeč před vyhlášením rozhodnutí soudu. Opět zde tedy není nic, co by účelově směřovalo proti žalobci, jde o pouhé domněnky, popř. subjektivní přání žalobce, z nichž dovozuje zcela chybné závěry.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Dále je třeba zdůraznit, co správně vymezil i soud prvního stupně. Veškerá újma, která měla být žalobci způsobena („veškerý uplatněný nárok,“ jak uvedl), měla vzniknout v důsledku toho, že žalobce měl být dne 12.4.2018 neoprávněně nedobrovolně převzat bez svého písemného souhlasu do péče ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (žalované) a následně tam neoprávněně držen až do 20.5.2018. Tímto neoprávněným omezením osobní svobody mělo být zasaženo do jeho osobnosti (proto byla požadována žalobcem vymezená omluva a také peněžité zadostiučinění, od počátku jediné, ve výši 1 500 000 Kč, bez dílčích složek). Tím také měla žalobci vzniknout vymezená majetková škoda v celkové výši 305 000 Kč (složená naopak z více dílčích nároků, které žalobce specifikoval).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Žalobce tedy svou žalobou neuplatňoval vznik jakékoli újmy na zdraví (fyzické či psychické), opakovaně v řízení dokonce uváděl, že tyto nároky, např. bolestné či náhradu za ztížení společenského uplatnění poškozením zdraví, nepožaduje. Žádnou konkrétní újmu na zdraví také nevymezil. Tím je ostatně dána i nesprávná představa žalobce, řešená již v předchozím rozhodnutí odvolacího soudu, že je v daném řízení osvobozen od soudních poplatků ze zákona podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona o soudních poplatcích. Ve skutečnosti není, neboť jde o jiný druh řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Žalobce také neuplatňoval uvedenou omluvu nebo peněžité plnění proto, že měl dostávat chybnou psychiatrickou medikaci, nebo naopak nedostávat správnou medikaci do očí, že byla chybně vedena zdravotnická dokumentace, že tu byl chybný přístup zdravotnického personálu při jednání se žalobcem (ponižující zacházení při konzumaci léků, vyhrožování, kurtování, odpírání hygieny, nedostatek toaletního papíru, nedostatečná strava apod.). Na těchto tvrzeních, z nichž některá se objevila nově dokonce až v odvolání (a již proto procesně nepřípustná), samotná žaloba od počátku a ani po připuštění změny nestála. Soud prvního stupně se tedy těmito otázkami ani nemusel zabývat, neboť jen šlo o jeden ze směrů, jimiž žalobce postupně řízení procesně zaplevelil. Nic takového ostatně ze spisu ani nevyplývá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Dále je třeba uvést, že žaloba byla podána proti žalované (některé další osoby byly zřejmě žalovány samostatně), proto bylo nutné zabývat se jen tím, zda do osobnosti žalobce zasáhla (nezákonným převzetím bez písemného souhlasu a následným držením) žalovaná, a nikoli tím, zda a jak případně pochybil někdo další (jiný), např. policie (při zajištění žalobce a přiložení pout), soud prvního stupně (v detenčním řízení, pokud měl nesprávně odůvodnit rozhodnutí, nebo někoho nevyslechl apod.), popř. samostatně ordinující psychiatrička žalobce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" (při přípravě zprávy pro policii, kdy žalobce nevyšetřila), jak také žalobce stále akcentoval a podstatu sporu tím opět jen zamlžoval (i v odvolání). I kdyby tyto osoby ve své činnosti nějak pochybily, jak žalobce tvrdí, nelze to přičítat žalované. Žalovaná se logicky může omlouvat nebo platit zadostiučinění v penězích jen za to, co sama nesprávně (nezákonně) učinila (viz níže). Snahu žalobce směšovat vše dohromady je třeba odmítnout. Např. tvrzení žalobce uvedené v odvolání, že postup soudu v detenčním řízení neodpovídá judikatuře Ústavního soudu, nemá v tomto řízení právní význam, i kdyby bylo pravdivé. Proto není třeba tyto otázky vůbec řešit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Z hlediska závěru o skutkovém stavu věci lze uvést, že podle obsahu spisu skutková zjištění soudu prvního stupně odpovídají provedenému dokazování, podle názoru odvolacího soudu jsou jednoznačně správná a dostatečná pro právní posouzení (viz výše). Odvolací soud pro zjednodušení zcela odkazuje na dokazování provedené před soudem prvního stupně, na jeho dílčí skutkové závěry i celkový závěr o skutkovém stavu po jejich zhodnocení i ve vzájemné souvislosti (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3450/2011).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Soud prvního stupně svá zjištění pečlivě a přesvědčivě popsal a odůvodnil, hodnocení důkazů je podle názoru odvolacího soudu přesné a nikoli nedostatečné či přímo chybné, jak žalobce tvrdí. Není pravdou, že se soud prvního stupně „upnul na znalecký posudek“ ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", aniž by hodnotil jiné důkazy i ve vzájemné souvislosti, jak žalobce v odvolání tvrdí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Podle názoru odvolacího soudu je to naopak žalobce, kdo účelově vytrhává jednotlivé výpovědi a jejich části z celkových okolností věci. Skutečnost, že dne 12.4.2018 ráno žalobce sám vyhledal ošetření u své zubní lékařky a praktické lékařky, s nimiž tehdy neměl žádné spory a jejichž ošetření potřeboval, takže se zde choval „normálně a nikoho neohrožoval,“ samozřejmě nijak neimplikuje, jak se žalovaný choval, popř. jak hrozilo, že se bude chovat jinde a k jiným, jak trefně poznamenal již soud prvního stupně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Žalobce měl dobrý důvod se chovat slušně i při převozu k žalované prostřednictvím RZS, jak bylo zjištěno. Jednak měl za sebou „nějaký“ incident na policii, kvůli kterému byl zajištěn a převážen, dále měl nasazená pouta a stále byla přítomna policie, takže ani neměl k agresi příliš prostoru, a navíc ještě mohl doufat, že k převzetí do nemocnice bez jeho souhlasu nakonec nedojde, jak prosazoval.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Jeho chování v nemocnici se ale rázem změnilo, když si uvědomil, že tomu tak být nemusí a že nedobrovolné převzetí už mu reálně (po tom všem, co do té doby nashromáždil) hrozí. O tom svědčí záznamy lékařů na místě dne 12.4.2018, odmítání spolupráce, vyhrožování atd., jak správně a podrobně popsal soud prvního stupně (žalobce „vzteklý, odmítavý, negativistický, kverulující, vyhrožující“). Rozhodně nešlo jen o následek skutečnosti, že vyšetření dne 12.4.2018 „trvalo nepřiměřeně dlouho a probíhalo na chodbě.“ Přehlédnout nelze ani vyjádření znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", že osoba s diagnózou žalobce může být nebezpečná i v takovém případě, kdy se laikům jeví, že má klidné chování.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Podobné chování ostatně žalobce předváděl podle protokolů o jednání i u soudu prvního stupně, kde musel být opakovaně upozorňován na pravidla chování a na možnost uplatnění pořádkových opatření. Nižší byla jen intenzita, nicméně lze uzavřít, že vnitřní puzení na straně žalobce a jeho pohotovost k akci jsou tak velké, že se nedokáže ovládat ani u soudu. To ostatně platí i pro jednání odvolacího soudu, kde žalobce nejprve působil klidně, ale během vyhlašování rozsudku hlasitě opustil jednací síň.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. To samozřejmě pouze dokresluje celkové okolnosti věci. Klíčové, co žalobce ve svém odvolání mlčky přechází, je i chování žalobce, které předcházelo jeho převozu do nemocnice dne 12.4.2018.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Lze shrnout, že žalobce navštívil svou ošetřující lékařku z oboru psychiatrie ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve dnech 19.2.2018 a 29.3.2018. Dříve k ní dobrovolně chodil, protože se léčí s popsanou duševní poruchou, nicméně žádné spolčení se ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" nevnímal, o nějaké kolizi s jejím psem také nikde není žádná zmínka. U lékařky při vyšetření žalobce proklamoval mimo jiné své pocity křivdy i viny, své agresivní představy, např. že by „někoho praštil,“ že v něm „stoupá nenávist.“ Také oznámil, že předepsanou medikaci nedodržuje. V té době a i později (i v dubnu 2018, tedy těsně před převzetím) různým způsobem vyhrožoval zaměstnancům ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" násilím, dokonce těžkou újmou na zdraví. Vyrobil i výhružné cedule na pozemek, takže vykázal i určitou reálnou aktivitu, neomezoval se jen na slovní vyjádření v ordinaci. O tom v místě musela být určitá vědomost. Proto nelze dávat zvláštní důraz na tu část výpovědi ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", kde vypověděla, že jí měli do ordinace volat (s obavami ze žalobce, že zastřelí sebe nebo někoho jiného) nejen občané obce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", ale i starosta, který to však v předloženém dopise popřel. Není podstatné, zda do ordinace ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" volal skutečně starosta obce, nebo někdo jiný, kdo se za něj jen vydával, nebo úplně někdo jiný a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" si tuto okolnost ve své výpovědi prostě spletla. Nebezpečné vyhrožování ze strany žalobce bylo tehdy vyšetřováno policií, takže o tomto jednání žalobce, které se později potvrdilo (a žalobce byl za to také odsouzen v trestním řízení), zúčastněné osoby věděly. Nebezpečné jednání žalobce tedy bylo tehdy v daném místě známé a velmi aktuální a intenzivní, žalobce se k tomu pouze nyní s odstupem už nezná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. Nelze také přehlédnout, že žalobce byl právě z uvedeného důvodu osobně na policii 11.4. a 12.4.2018 a že mu druhý den byla poměrně záhy přiložena pouta. Policie k tomu sice nevyhotovila žádný záznam, co použití uvedených prostředků předcházelo, a svědek Vích už si na detaily nevzpomněl, nicméně uvedl, že žalobce „nějak říkal, že je mu všechno jedno.“ Rovněž policisté (svědci) Chára ani Krejčí s odstupem detaily nepopsali. Nicméně výsledkem blíže nezjištěného chování žalobce na policii bylo jeho zajištění, včetně přiložení pout, které mu byly ponechány i cestou, dále vyžádání zprávy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", která ve své výpovědi tehdejší „vážné obavy“ policie potvrdila, a převoz prostřednictvím RZS do nemocnice žalované, kde byl převzat k hospitalizaci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Verze předestíraná žalobcem, že nic z toho nebylo vůbec opodstatněné, že byl neškodný a že jde vlastně o rozsáhlý komplot, zaměřený proti němu, jako místnímu zemědělci, v touze všech zúčastněných osob ho poškodit, připravit o pozemek a zasetou pšenici, nebo „zamezit natáčení celého případu televizí,“ je již sama o sobě fantaskní. To platí o to více, že na tomto komplotu by měli podle žalobce spolupracovat v zásadě všichni, kdo s žalobcem v té době přišli do styku, ačkoli se vzájemně neznají, nemají k takovému koordinovanému postupu žádný logický důvod. Podle žalobce ale všichni měli různým způsobem porušit své povinnosti, např. lhát (i později u soudu), vypracovávat nedostatečné a chybné zprávy, ponižovat žalobce, omezovat ho na svobodě a nutit ho bezdůvodně k různým úkonům. Takto měli spolupracovat zaměstnanci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", dále příslušníci policie, RZS, ošetřující psychiatrička ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", dále ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a další zaměstnanci žalované, stejně jako ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze soudu prvního stupně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. Oproti tomu stojí mnohem reálnější verze, kterou popsal již soud prvního stupně, že všechny zúčastněné osoby vykonávaly tehdy svou práci na reálném základě, tedy na základě skutečného nebezpečného chování žalobce, ke kterému tehdy docházelo (byl za to také odsouzen) a hrozilo, že docházet bude a že se může i zhoršovat, čehož se všichni obávali. To potvrdil i znalec. Žalobce trpí mimo jiné paranoidní poruchou osobnosti, jeho prožívání vůbec nemusí odpovídat realitě, což jeho smyšlenou verzi událostí dobře vysvětluje. Za těchto okolností lze jen těžko vycházet z fantaskních tvrzení žalobce, že „všichni lžou,“ zatímco žalobce jako jediný popisuje a hodnotí tehdejší realitu pravdivě. Případné jednotlivosti, které žalobce zdůrazňuje, nemohou na celkovém závěru nic změnit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"36. Totéž platí pro další pobyt žalobce v nemocnici. Není pravdou, že i zde byl pacient klidný. Žalobce přijetí i péči nejprve odmítal, nespolupracoval. V zápisu z 16.4. „stále verbálně agresivní, emoční labilita, přetrvávající paranoidita, četné kverulace, od kterých není odklonitelný, dokonce se pere s ošetřujícím personálem.“ Obdobně 17.4. První zlepšení psychického stavu popsáno 18.4. Přesto ale 23.4. a 24.4. stále „chybí náhled, silně paranoidní, zlostný.“ Dne 25.4. povolena vycházka se synem, vrátil se v pořádku, přeložen na jiné oddělení. Dne 26.4. „stav nezměněn.“ Dne 27.4. opět „větší dráždivost, navýšena medikace.“ V dalších dnech postupně snižována medikace, ale např. 10.5. přetrvávající obsah kverulací a „bez náhledu,“ o braní léků doma „nechce slyšet.“ Dne 11.5. plán dimise do 14 dnů, dále beze změny, 14.5. „na oddělení klidný, bez agresivních projevů,“ výhled propuštění do 1-2 týdnů. Dne 16.5.2018 poprvé popsán jako výrazněji zlepšen, v plánu dimise 20.5., pacient velmi dobře emočně naladěn v očekávání dimise. „Kverulatorní obsahy v pozadí, neventiluje je, ztratily emoční náboj, ale trvají, poučen o nutnosti ambulantní léčby.“ Dne 18.5. již psychický stav „upraven s možností pokračovat v léčbě ambulantní formou, bez agresivních projevů i suicidálních úvah, dimise 20.5. v doprovodu syna.“ Dne 20.5.2018 ráno „propuštěn sám.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"37. Lze tedy shrnout, že první výrazné zlepšení zaznamenáno 16.5., do té doby byl vývoj postupný, nedostačující. První náznak, že bude možné pokračovat v léčbě ambulantní formou a že pacient je bez agresivních projevů i suicidálních úvah se objevuje až 18.5. Proto propuštění naplánováno až na 20.5.2018, což za správný postup označil i znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Z pohledu odvolacího soudu nejde ani v této části o nic zvláštního. Žalobce měl být dne 20.5. propuštěn „v doprovodu syna“ (což se nakonec nestalo, odešel sám), ovšem ještě dne 18.5. odmítal podepsat souhlas s hospitalizací (což umenšuje závěr o reálném náhledu na onemocnění a na proběhlou hospitalizaci) a pokračování v léčbě ambulantní formou připustil poprvé. Takže tu byl racionální důvod vyčkat, zda stav pacienta je skutečně již ustálený natolik, aby skutečně v nutné léčbě pokračoval a nebyl nebezpečný.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"38. Z hlediska odvolacích námitek lze odkázat i na správná zjištění soudu prvního stupně o průběhu detenčního řízení. Není např. pravdou, že detenční řízení probíhalo „v nepřítomnosti žalobce.“ Žalobce byl soudem vyslechnut podle protokolu dne 13.4.2023, stejně jako lékař (primář) seznámený s jeho stavem. Žalobce uvedl, že mu „","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" nastříklo do baráku a do očí jedy,“ že v nemocnici „odmítá stravu a léky, dostává je nuceně.“ Vše se děje „kvůli vyvěšení plakátů,“ vyhrožoval, ale „nic se nestalo, policie to zkonstruovala, báli se medializace.“ V průběhu výslechu se nálada žalobce podle záznamu soudu v protokolu měnila, „střídavě propukal v pláč a střídavě nadával.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"39. Podle § 81 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“) je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"40. Podle § 104 o.z. lze převzít člověka bez jeho souhlasu do zařízení poskytujícího zdravotní péči nebo ho v něm bez jeho souhlasu držet jen z důvodu stanoveného zákonem a za podmínky, že nezbytnou péči o jeho osobu nelze zajistit mírnějším a méně omezujícím opatřením.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"41. Podle § 110 o.z. rozhodl-li soud o přípustnosti učiněného opatření, schvaluje se tím nucený pobyt v zařízení poskytujícím zdravotní péči, tím však neodnímá právo odmítnout určitý zákrok nebo léčebný výkon.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"42. Podle § 75 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z.ř.s.) zdravotní ústav, ve kterém jsou umisťovány osoby z důvodů uvedených v jiném právním předpise, je povinen oznámit do 24 hodin soudu, v jehož obvodu zdravotní ústav je, převzetí každého, kdo v něm byl umístěn bez svého písemného souhlasu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"43. Podle § 76 odst. 1 z.ř.s. soud zahájí řízení o vyslovení přípustnosti převzetí podle § 75 odst. 1 nebo omezení podle § 75 odst. 2 (dále jen „převzetí“) a dalším držení ve zdravotním ústavu, ledaže převzetí a držení nařídil soud v jiném řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"44. Podle § 77 z.ř.s. soud rozhodne bez jednání do 7 dnů od převzetí. K projednání věci svolá jiný soudní rok. Jiný soudní rok se koná zpravidla ve zdravotním ústavu. Soud provede důkazy potřebné pro posouzení, zda k převzetí došlo ze zákonných důvodů; k tomu zejména vyslechne umístěného člověka, ošetřujícího lékaře a další osoby, o jejichž vyslechnutí umístěný člověk požádá. Ustanovení § 70 se nepoužije.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"45. Podle § 78 z.ř.s. soud v rozhodnutí určí, zda k převzetí došlo ze zákonných důvodů, a pokud ano, zda tyto důvody trvají. Dojde-li soud k závěru, že k převzetí nedošlo ze zákonných důvodů, nebo že tyto důvody již netrvají, nařídí propuštění člověka ze zdravotního ústavu. Nařídil-li soud propuštění, je zdravotní ústav po doručení rozhodnutí povinen člověka neprodleně propustit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"46. Podle § 38 odst. 1 písm. b) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách lze pacienta bez souhlasu hospitalizovat (mimo jiné), jestliže ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí nebo je pod vlivem návykové látky, pokud hrozbu pro pacienta nebo jeho okolí nelze odvrátit jinak.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"47. Podle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"48. Podle § 2911 o.z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"49. Podle § 2894 odst. 2 o.z. nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"50. Podle § 2951 odst. 2 o.z. se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"51. V právní teorii i praxi je standardně dovozováno, že pro vznik deliktních nároků z ochrany osobnosti musejí být dány (kumulativně) obecné hmotněprávní předpoklady, tedy existence neoprávněného, resp. protiprávního zásahu do absolutního osobnostního práva, existence účinků způsobilých dotknout se osobnosti člověka, tj. osobnost člověka ohrozit či ji porušit, a existence příčinné souvislosti mezi uvedeným zásahem a vznikem účinků způsobilých dotknout se osobnosti člověka. To platí i pro náhradu majetkové škody vzniklé z porušení zákonné povinnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"52. Se soudem prvního stupně lze v tomto směru zcela souhlasit v tom, že o odpovědnosti z titulu ochrany osobnosti v podobě omluvy či v podobě peněžitého zadostiučinění a také o odpovědnosti za tvrzenou majetkovou škodu na ušlém zájezdu a dalších nemůže být řeč, neboť zde chybí na straně žalované znak protiprávnosti. Žalovaná nic v otázce převzetí žalobce a jeho následného držení neporušila. I kdyby tedy žalobci popsaná majetková škoda vznikla proto, že byl hospitalizován, šlo by o následek jeho vlastního zdravotního stavu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"53. Žalovaná převzala žalobce do své péče skutečně bez jeho souhlasu dne 12.4.2018, o tom není sporu, stalo se tak ale ze zákonných důvodů uvedených v § 38 odst. 1 písm. b) zákona o zdravotních službách. Žalobce, jak správně popsal i soud prvního stupně, ohrožoval bezprostředně a závažným způsobem zejména své okolí, jevil známky duševní poruchy (a skutečně i touto poruchou trpěl) a současně nebylo možné hrozbu odvrátit jinak.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"54. Nejde jen o závěry znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", jak žalobce tvrdí, byť jsou pro posouzení věci klíčové, jak správně akcentoval soud prvního stupně. Závěry znalce jsou jasné a přesvědčivé a odpovídají, na rozdíl od verze žalobce, i ostatním provedeným důkazům. Žádný důvod ze zpracování revizního znaleckého posudku zde objektivně není.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"55. Ze všech provedených důkazů jasně vyplynulo, že žalobce je dlouhodobý psychiatrický pacient, nedobrovolně byl hospitalizován již před lety, byť v jiné nemocnici (","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":"), ale z podobných důvodů. Trpí paranoidní poruchou osobnosti. Tato porucha byla koncem března a počátkem dubna 2018 dekompenzována. Žalobce proto vykazoval jasné známky hrozby pro své okolí. Sám tyto své násilné sny a představy sděloval ošetřující psychiatričce, oznámil jí, že medikaci nebere. Také chodil a telefonoval do ZD Bašnice s výhrůžkami těžkou újmou na zdraví, vyrobil obdobné výhrůžné cedule a tyto umístil na veřejnosti. Rozhlašoval (i na policii), že je mu všechno jedno. Dne 12.4.2018 policie při prověřování uvedených výhrůžek zareagovala. I když nebyl zjištěn nějaký konkrétní incident na služebně, policie žalobce zajistila a prostřednictvím RZS ho i s pouty převezla do nemocnice žalované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"56. U žalované byl žalobce vyšetřen se shora popsanými výsledky, tedy zejména agresivními projevy, a bylo rozhodnuto o jeho hospitalizaci. Správnost medicínských závěrů potvrdil znalec. Okolnost, že žalobce byl při předchozím převozu, natož ráno (na jiném místě a při jiné příležitosti) klidný, nemůže být z výše popsaných důvodů rozhodná. Žádný útočník neútočí na každého, 24 hodin denně a 7 dní v týdnu. Samotný útok je obvykle rychlý a nečekaný.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"57. Vše je třeba hodnotit optikou tehdejší situace, racionálně, nikoli ex post, kdy „po boji je každý generálem.“ Je zřejmé, že výhrůžky těžkou újmou byly více než závažné, zejména ze strany psychiatrického pacienta, který své odhodlání manifestuje nejen slovně, ale i některými dalšími činy, jak shora uvedeno. Ošetřující lékařka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" hospitalizaci doporučila, byť žalobce ten den nevyšetřila. Projevy žalobce na policii přesně zjištěny nebyly, nicméně byly „vážné obavy,“ a došlo k nasazení pout a k jejich ponechání, i když byl žalobce při následném převozu klidný (viz výše).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"58. Konkrétní projevy v nemocnici už ale jasně svědčí o tom, jak si žalobce počínal – byl slovně agresivní, v napětí, v pohotovosti k agresi, měl zvýšenou psychomotorickou agresivitu, přecházel, odmítal spolupracovat. Byl neklidný, v tenzi, měl zaťaté svaly, což jsou, jak přijímající lékařka i znalec uvedli, z psychiatrického hlediska známky „bezprostředně hrozící agrese.“ Snaha žalobce vše svést na příliš dlouhou proceduru přijetí je jasně účelová. Žalobci nevadila procedura, ale hrozba nedobrovolného převzetí. Své předchozí výhrůžky si nepřipouštěl, náhled na své chování neměl. Popsanou hrozbu lze jednoznačně označit za bezprostřední. Není třeba, aby policie či ošetřující lékař vyčkávali na okamžik, kdy se pacient rozhodne útok realizovat a teprve v tomto momentu ho zpacifikovali, to již může být pozdě (sám žalobce ostatně u jednání trefně odkázal za veřejně známé případy útoků psychiatrických pacientů z poslední doby). Účelem uvedeného ustanovení je možnému (pravděpodobnému) útoku předejít, zabránit ohrožování či dokonce poškození jiných.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"59. Je samozřejmě vždy třeba podle konkrétních okolností vážit protichůdná ústavní práva, která jsou zde dotčena, tedy otázku osobní svobody pacienta a otázku života a zdraví ostatních. V daném případě ale nelze podle názoru odvolacího soudu žalované nic vytknout. Klíčem je odborná schopnost lékařů nebezpečí rozpoznat na příjmu, tedy dříve, než se promění v akci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"60. V tomto směru se žalobce opět mýlí, má-li za to, že všechno zavinila lékařská zpráva ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", bez níž by hospitalizován nebyl (neboť by nebyl zajištěn a převezen). Tato zpráva samozřejmě k hospitalizaci nevedla, byla pouze jedním z podkladů pro rozhodnutí žalované o hospitalizaci žalobce bez jeho písemného souhlasu. Rozhodné bylo vyšetření na příjmu, žalobce mohl být stejně tak po vyšetření propuštěn. Samotné rozhodnutí o nedobrovolné hospitalizaci realizovala žalovaná, resp. příslušný lékař, což potvrdil později i soud. Míra hodnocení jednotlivých podkladů je otázkou odbornou. Správnost diagnózy a postupu žalované z medicínského pohledu opět potvrdil i znalec.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"61. Odvolací soud nemá pochybnost ani o tom, že popsané nebezpečí nešlo odvrátit jinak, např. psychiatrickou péčí v terénu, jak žalobce u jednání nabízel. Žalobce totiž v té době již delší dobu medikaci neužíval a na své chování zjevně neměl žádný kritický náhled, což ostatně přetrvalo ještě řadu týdnů následné hospitalizace i při soustředěné ústavní lékařské péči žalované. Těžko tedy racionálně očekávat, že by se situace urovnala „sama“ či jen ambulantním léčením.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"62. Žalovaná také následně splnila svou zákonnou povinnost a oznámila soudu nedobrovolné převzetí žalobce do své péče, takže ani v tomto okamžiku nepochybila. Den poté 13.4.2018 se konal výslech žalobce i ošetřující lékařky. Soud v detenčním řízení následně rozhodl dne 16.4.2023, že k převzetí žalobce a k dalšímu držení došlo ze zákonných důvodů. Takové rozhodnutí soudu bylo vykonatelné. Povinnost žalované propustit žalobce by založilo jen opačné rozhodnutí soudu. To však nebrání zdravotnickému zařízení pacienta propustit, pokud později pominuly důvody hospitalizace.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"63. V daném případě rozhodnutí soudu prvního stupně v detenčním řízení bylo skutečně později v odvolacím řízení zrušeno, ale jen proto, že žalobce byl již 20.5.2018 propuštěn, nikoli pro nesprávnost. K pokračování řízení podle § 72 z.ř.s. nedošlo, není zde tedy žádné další pravomocné rozhodnutí, jímž by hospitalizace žalobce byla závazně určena jako legální, jak správně tuto otázku předběžně vyřešil soud prvního stupně. V opačném případě by totiž bylo nutné vyjít právě z takového rozhodnutí a shora popsané okolnosti by nebylo vůbec třeba zkoumat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"64. Soud prvního stupně správně uzavřel i to, že důvody hospitalizace žalobce skutečně trvaly od 12.4.2018, kdy byl na svobodě omezen, až do skutečného propuštění dne 20.5.2018. Nic na tom ze shora uvedených důvodů nemění ani zdravotní záznam z 18.5.2023, jak shora uvedeno, což také potvrdil i znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Nic na tom nemění ani vycházka z 25.4., jak také správně uvedl soud prvního stupně. Vycházka je zavedeným terapeutickým postupem a vedla i k přesunu žalobce na jiné oddělení. Skutečnost, že sám znalec by za prokázaného stavu žalobce vycházku zřejmě nedovolil (nepostupoval by tak) rovněž nesvědčí o tom, že důvody hospitalizace pominuly. Právě naopak, trvaly i nadále.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"65. Proto odvolací soud podle § 219 o.s.ř. rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný ve výroku I. potvrdil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"66. Zcela správné jsou i nákladové výroky II. a III. soudu prvního stupně. Soud prvního stupně správně postupoval podle výsledku řízení, aplikoval správnou právní úpravu, správným způsobem, zcela lze odkázat i na správné výpočty. Nelze nic vytnout. Není pravdou, že žalobce v řízení doložil své nepříznivé poměry. Opak je pravdou. Tato otázka se ostatně řešila podrobně již v předchozím rozhodnutí odvolacího soudu o osvobození od soudních poplatků, které nebylo žalobci přiznáno. Nelze také přehlédnout, že žalobce je po celou dobu řízení zastoupen advokátem na základě plné moci (standardně za odměnu) a že také soudní poplatky uhradil. Žádný důvod ke snížení náhrady nákladů řízení nebo k jejímu odepření podle § 150 o.s.ř., ani důvod k prodloužení lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 o.s.ř. odvolací soud neshledal. To platí jak pro náhradu nákladů mezi účastníky, tak pro náhradu nákladů státu. Odvolání žalobce je věcně neopodstatněné i v tomto ohledu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"67. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud také podle § 151 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř., a to ve vztahu k odvolání žalobce, který neuspěl. Proto má právo na náhradu nákladů odvolacího řízení žalovaná v plném rozsahu. Výpočet byl proveden podle stejných principů, jako před soudem prvního stupně, pouze s tím rozdílem, že účast u jednání odvolacího soudu dne 10.1.2025 se již podle přechodných ustanovení řídí advokátním tarifem ve znění od 1.1.2025 a odměna advokáta i náhrada režijního paušálu je vyšší.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"68. Náklady žalované před odvolacím soudem tvoří odměna advokáta za 1 úkon právní služby po 9 740 Kč (za podané vyjádření), podle § 7, § 8 odst. 1, § 9 odst. 4 písm. a) a § 11 odst. 1 a § 12 odst. 3, k tomu náleží režijní paušál 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, vše ve znění do 31.12.2024. Podle § 9a odst. 1 písm. a) advokátního tarifu ve znění od 1.1.2025 se totiž tarifní hodnota sporu o ochranu osobnosti s požadavkem na peněžité zadostiučinění počítá z výše tohoto nároku, ale maximálně částkou 500 000 Kč. Částka 305 000 Kč na majetkové újmě podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu zůstává stejná, stejně jako předepsané sčítání hodnot podle § 12 odst. 3 advokátního tarifu ve znění od 1.1.2025. Tarifní hodnota sporu se tak od 1.1.2025 zvýšila na 805 000 Kč. Další odměna (za účast na jednání dne 10.1.2025) tak činí 11 540 Kč, K tomuto úkonu náleží režijní paušál po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění od 1.1.2025. Dále náleží náhrada cestovného ve výši 1 016 Kč (automobilem s průměrnou spotřebou 5,8l/100 km a ceně benzínu podle vyhlášky 35,80Kč/l a paušální náhradě 5,80 Kč/km a celkovému počtu 129 kilometrů ze sídla advokáta k soudu a zpět) a náhrada za ztrátu času na cestě 4x 150 Kč podle § 14 advokátního tarifu ve znění od 1.1.2025. K tomu opět náleží i DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady žalované tak v odvolacím řízení činily 28 612 Kč (1x 9 740 Kč + 1x 11 540 Kč + 300 Kč + 450 Kč + 1 016 Kč + 600 Kč + DPH). O místě a době plnění rozhodl odvolací soud podle § 149 odst. 1 o.s.ř. a podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Žádný důvod k odepření či snížení náhrady podle § 150 o.s.ř. odvolací soud neshledal.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi č.j. 16 C 189/2020-636 ze dne 9.2.2024 (dále jen „rozsudek soudu prvního stupně“) byla žaloba (o náhradu nemajetkové újmy 1 500 000 Kč, omluvu a náhradu majetkové újmy 305 000 Kč) zamítnuta (výrok I.). Dále bylo rozhodnuto, že žalobce je povinen uhradit žalované na náhradě nákladů řízení částku 133 632 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalované (výrok II.) a že žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi na náhradě nákladů státu částku 55 278,89 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III.).2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobce v březnu 2018 vyzval písemně , právnická osoba,  k ukončení hospodaření na pozemku parc. č. , hodnota,  v k. ú. , adresa, , s výstrahou, že jim „v případě neuposlechnutí hrozí až těžké ublížení na zdraví.“ V dubnu 2018, tedy v blízké časové souvislosti s následným převzetím do péče nemocnice, při osobním setkání a telefonicky „při několika příležitostech vyhrožoval slovně těžkou újmou na zdraví každému, kdo vstoupí na předmětný pozemek, příp. že si to vyřídí s nimi a s jejich rodinami, umístil u předmětného pozemku výstražné cedule s varovným textem, že každému, kdo na pozemek vejde, hrozí nebezpečí.“ Za uvedené jednání byl později odsouzen za spáchání trestného činu. Dne 12.4.2018, tedy v den převzetí, byl žalobce ráno mezi 7,30 a 8,00 hod ošetřen u zubní lékařky , tituly před jménem,  , jméno FO,  a poté u praktické lékařky , tituly před jménem,  , jméno FO, . U obou těchto lékařek se žalobce choval normálně, nijak zvláštně. Následně se žalobce dostavil na policii v rámci šetření shora uvedené události („, Anonymizováno, ). Na policejní stanici byl žalobce policisty v 9,50 hod zajištěn. O tom, co v chování žalobce zajištění předcházelo, není žádný policejní záznam. Po zajištění žalobce seděl s pouty a vzlykal, byl smutný. Policisté si dne 12.4.2018 vyžádali zprávu od ambulantní psychiatričky , tituly před jménem,  , jméno FO, , ke které žalobce pravidelně docházel. , tituly před jménem,  , jméno FO,  žalobce toho dne osobně neviděla. Viděla jej naposledy při kontrole dne 29.3.2018, kdy žalobce mimo jiné uvedl, že „přestal brát jeden z léků, antidepresivum, dále např. uváděl, že má myšlenky, že by někoho praštil.“ , tituly před jménem,  , jméno FO,  policistům zprávu vystavila, uvedla do ní, že žádá o akutní převoz pacienta do , adresa,  pro „velmi vážnou dekompenzaci základního onemocnění; žalobce je nebezpečný sobě i svému okolí, proklamuje vražedné i sebevražedné myšlenky, což je v současné době v jeho psychickém stavu reálné; nedobrovolná detence nutná.“ Policisté poté zavolali rychlou záchrannou službu (RZS) a požádali o převoz žalobce do , adresa, . Při převozu byl pacient „klidný, byla s ním možná domluva, převoz do PN odmítal, měl ponechaná pouta,“ která mu byla nasazena už předtím policií. Při transportu ve voze RZS žalobce doprovázel jeden z policistů, npor. Chára, žalobce si s ním cestou „normálně povídal o společné známé.“ V 11,30 hod. byl žalobce přivezen do , adresa, . V psychiatrické nemocnici žalobce zůstával na chodbě, „odmítal přejít na denní místnost.“ Byl „verbálně agresivní, vzteklý, odmítal spolupráci, vznětlivý, odmítal jídlo a pití, kveruloval, vyhrožoval.“ Kolem 15 hod. „souhlasil po domluvě s podáním léku, poté zklidněn, rozpovídal se o svém životě, vyčítal si, že kvůli němu zemřela jeho manželka, byl plačtivý, nadále zvýšená pohotovost k impulzivitě.“ Rozhodnutí ponechat žalobce v psychiatrické nemocnici učinila , tituly před jménem,  , adresa, , vycházela ze zpráv, které měla (od RZS a , tituly před jménem,  , jméno FO, ), o tom, že žalobce vyhrožoval svému okolí. Rovněž vycházela ze svého pozorování, z toho, že žalobce byl „slovně agresivní, v napětí, v pohotovosti k agresi, měl zvýšenou psychomotorickou agresivitu, přecházel, odmítal spolupracovat.“ Ohrožoval okolí tím, že „byl neklidný, v tenzi, měl zaťaté svaly, což jsou, jak uvedla, z psychiatrického hlediska známky bezprostředně hrozící agrese.“3. Podle znaleckého zkoumání znalce , tituly před jménem,  , jméno FO,  příjmové vyšetření žalobce v , adresa,  dne 12.4.2018 splňuje „všechna kritéria vstupního vyšetření.“ Podle záznamu o příjmovém vyšetření žalobce „odmítal při vyšetření spolupracovat, je popsán s výraznou paranoiditou vůči okolí jako rizikovým faktorem k nárůstu nenávisti a agresivity,“ popsán rovněž jako afektivně labilní, nestabilní, impulsivní, iritabilní – toto jsou „vše evidentní, zcela zřejmé známky dekompenzace, zhoršení specifické poruchy osobnosti, která byla diagnostikovaná v rámci paranoidní poruchy osobnosti.“ Rovněž i další záznamy v dekurzech dosvědčují tomu, že byla u žalobce pozorována agresivita, neklid – popsán byl jako „vzteklý, odmítavý, negativistický, kverulující, vyhrožující.“ Psychický stav žalobce „naplňoval kritéria převzetí a dalšího držení žalobce ve zdravotnickém zařízení, když u něj byla přítomna duševní porucha, pro kterou byl rizikový především pro své okolí.“ Riziko spočívalo v jeho jednání v rámci paranoidně perzekučního prožívání, v jeho impulsivitě, afektivní labilitě a možném poruchovém chování zejména vůči okolí, při žalobcově absenci vnímání chorobnosti jeho psychického stavu a nekritičnosti k užívání medikace. V rámci hospitalizace bylo podle znalce využito „postupné gradace opatření, od domluvy, po aplikaci medikace v rozpustné formě, až po jeho umístění na oddělení s možností zvýšeného dohledu nad jeho chováním.“ Z průběhu další hospitalizace plyne, že žalobce dostával medikaci, ta se průběžně navyšovala nebo snižovala, nejprve nedošlo ke zlepšení žalobcova psychického stavu, až posléze „postupně docházelo ke zlepšení, které posléze vedlo k propuštění žalobce. Hrozba pro okolí pominula až v době, kdy byl žalobce propuštěn z hospitalizace.“4. Z hlediska právního posouzení věci vyšel soud prvního stupně z toho, že o přípustnosti převzetí žalobce dne 12.4.2018 do zdravotního ústavu nebylo doposud soudy pravomocně meritorně rozhodnuto. V detenčním řízení, vedeném pod sp. zn. 27 L 409/2018, bylo v prvním stupni rozhodnuto, že k převzetí došlo ze zákonných důvodů a že tyto důvody trvají. Uvedené usnesení soudu prvního stupně ale bylo odvolacím soudem zrušeno a řízení bylo zastaveno s ohledem na to, že žalobce byl mezitím z nemocnice dne 20.5.2018 propuštěn. Žalobce měl mít podle § 72 z.ř.s. možnost v reakci na usnesení odvolacího soudu (č.j. 24 Co 107/2018-37) uvést, že na projednání věci trvá, což neučinil, nicméně žalobce o této možnosti nebyl (chybně) poučen. Proto bylo nutné se přípustností převzetí a dalšího držení žalobce v psychiatrické nemocnici zabývat v tomto řízení.5. Soud prvního stupně dále uvedl, že podle § 38 odst. 1 písm. b) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), lze pacienta bez souhlasu hospitalizovat, jestliže ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí (…), pokud hrozbu pro pacienta nebo jeho okolí nelze odvrátit jinak. Tyto podmínky považoval soud prvního stupně za splněné. Podle soudu prvního stupně jde (z převážné části) o otázky skutkové, odborné, medicínské, proto vyšel z hodnocení otázek znalcem , tituly před jménem,  , jméno FO, , kterého ustanovil k podání znaleckého posudku (§ 127 o.s.ř.), jak shora uvedeno. Uvedené podmínky pak byly naplněny po celou dobu hospitalizace žalobce až do jeho propuštění, jak znalec uvedl.6. Námitky žalobce soud prvního stupně vyhodnotil jako nepřiléhavé. Jiný znalecký posudek , tituly před jménem,  , jméno FO,  ze dne 30.4.2018 byl vypracován pro účely trestního řízení a zabýval se zejm. rozpoznávacími a ovládacími schopnostmi v době spáchání skutku a chápáním smyslu soudního řízení. , tituly před jménem,  , jméno FO,  neposuzoval otázku nutnosti trvání hospitalizace žalobce. Z posudku také nevyplývá, že měl být žalobce z psychiatrické nemocnice propuštěn. Pokud je v posudku uvedeno: „afektivně podmíněné poruchy jednání, které vedly k přijetí posuzovaného k psychiatrické hospitalizaci, jsou t. č. plně odeznělé“, je nutno vzít podle soudu prvního stupně v úvahu, že tento závěr znalec , tituly před jménem,  , jméno FO,  učinil v době, kdy byl žalobce zaléčen, v psychiatrické nemocnici, mimo jiné mu byla podávána medikace. Nelze tedy z této věty činit jednoduchý závěr, že když poruchy jednání jsou odeznělé, žalobce je možné propustit, není nutné pokračovat v hospitalizaci, léčbě a podávání medikace (když žalobce sám medikaci vysazoval). Ostatně , tituly před jménem,  , jméno FO,  v posudku uvádí, že žalobce je bez projevů agrese pod clonou medikace. Podle soudu prvního stupně neobstojí ani argument, že žalobce byl při příjmovém vyšetření , tituly před jménem,  , jméno FO,  rozrušený a rozzlobený, protože příjem žalobce trval nepřiměřeně dlouho a žalobce musel trávit dlouhý čas na chodbě psychiatrické nemocnice. Příjem trval dlouho, protože žalobce odmítal spolupracovat. Ze samotné skutečnosti, že žalobce se 12.4.2018 při návštěvě zubní a praktické lékařky choval klidně, nebo že se choval klidně při převozu vozidlem RZS, nelze podle soudu prvního stupně jednoduše laicky učinit závěr, že žalobce nemohl být nebezpečný, nebo že k vyprovokování agresivity žalobce došlo až při příjmu u žalované. Takovému závěru nic nenasvědčuje a neučinil jej ani znalec. Ten ostatně při výslechu mj. uvedl, že osoba s diagnózou žalobce může být nebezpečná i v takovém případě, kdy se laikům jeví, že má klidné chování. Ze skutkových zjištění vyplývá, že žalobce vyhrožoval osobám spojeným se , právnická osoba, . Pokud byl klidný ráno u lékařek, nebo ve vozidle RZS, neznamená to, že vůči jiným osobám by neprojevoval agresivitu. Zodpovězení otázky, zda ambulantní psychiatrička , tituly před jménem,  , jméno FO,  měla či neměla žalobce vidět a osobně vyšetřit dne 12.4.2018, nemůže mít vliv na odpovědnost žalované za převzetí a držení žalobce. Pokud by na straně , tituly před jménem,  , jméno FO,  došlo k nějakému pochybení, nelze je přičítat k tíži žalované, tedy zcela jiné osobě. Také ze skutečnosti, že žalobce byl dne 25.4.2018 propuštěn na celý den z nemocnice v doprovodu svého syna, aby mohl k zubnímu lékaři, neplyne, že by jeho pobyt v psychiatrické nemocnici v té době již nebyl nutný, a to i podle názoru znalce. V opačném případě by vycházky, byť v doprovodu blízkých osob, zcela ztratily svůj smysl a vůbec by se u nedobrovolně hospitalizovaných pacientů nemohly jako terapeutický postup používat.7. Pokud žalobce ve svých četných podáních zmiňoval např. tvrzenou absenci toaletního papíru na WC, že si nemohl až do 23.4.2018 kapat do očí nutné kapky, nebo si stěžoval na to, že mu byly podávány léky, které jsou kontraindikovány při glaukomu, tak nešlo o žalobní důvody, navíc byly tyto okolnosti provedeným dokazováním vyvráceny. Prostředí nemocnice je podle zjištění soudu prvního stupně v pořádku, toaletní papír se na WC vždy nachází. Žádný z žalobcem označených léků není podle znalce při glaukomu kontraindikován. Pokud jde o oční kapky, tak tuto otázku lékaři žalované řešili, podle příjmové zprávy hned 12.4.2018 telefonicky konzultovali s lékařkou oční ambulance, podle které není u glaukomu potřeba žádná akutní medikace do očí, praktická lékařka sdělila, že žalobci žádné oční kapky nepředepisovala. Postup žalované tak soud prvního stupně vyhodnotil jako dostačující. Podle výsledku řízení pak soud prvního stupně přiznal žalované právo na náhradu nákladů řízení, jak podrobně vyčíslil.8. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal včasné odvolání pouze žalobce, a to v celém rozsahu. Ve svém velmi obsáhlém podání uvedl, že je zde vada řízení, neboť žalobce byl „bezdůvodně odňat svému zákonnému soudci“ (, tituly před jménem,  , jméno FO, ), která věc projednávala a mimo jiné prováděla výslech znalce , jméno FO, . Soudkyně , jméno FO,  měla po jednání podle žalobce „jasno o základu nároku, sporná zůstala pouze jeho výše.“ Změna v osobě soudce (na , tituly před jménem,  , jméno FO, ) nebyla žalobci soudem prvního stupně „řádně a přezkoumatelně vysvětlena a doložena.“ Žalobce se domnívá, že jde o snahu předsedy soudu , tituly před jménem,  , jméno FO,  zastřít pochybení, k nimž došlo v jiném (detenčním) řízení žalobce. V řízení o detenci žalobce „nedošlo k výslechu žalobce soudem.“ Jednání dne 16.4.2018 proběhlo „bez přítomnosti žalobce a jeho ustanoveného opatrovníka“ a soud si k tomuto jednání ani nevyžádal další listinné důkazy. Současně měl být vyslechnut ten lékař, který medicínsky rozhodl o přípustnosti zbavení osobní svobody žalobce, a nikoliv někdo jiný. Žalobce považuje za nezákonné nejen jeho protiprávní převzetí bez písemného souhlasu, ale i následné držení v období od 12.4.2018 do 20.5.2018. K tomu navrhl svou rozsáhlou účastnickou výpověď a další důkazy. Odkázal také na závěry nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2545/2017. Má za to, že detenční rozhodnutí týkající se žalobce neobsahuje řádné odůvodnění a je v přímém rozporu s § 132 o.s.ř.9. Dále žalobce v odvolání namítl, že rozsudek soudu prvního stupně je nepřezkoumatelný. V konečném rozsudku se soud prvního stupně „upnul na znalecký posudek,“ aniž by hodnotil ostatní důkazy jednotlivě a ve vzájemné souvislosti. Upozadil přitom výpovědi svědků, kteří žalobce na rozdíl od znalce dne 12.4.2018 před vstupem do zařízení žalované viděli a „jednoznačně popsali jeho zdravotní stav.“ Podle názoru žalobce bylo prokázáno, že „nebyla naplněna ani jedna ze zákonných kumulativních podmínek pro nedobrovolnou hospitalizaci podle § 38 odst. 1 písm. b) zákona o zdravotních službách. Soud prvního stupně také podle žalobce neřešil porušování § 104-110 občanského zákoníku v průběhu nedobrovolné hospitalizace, ač žalobce na porušování těchto zákonných ustanovení upozorňoval. Dále soud prvního stupně vůbec nezohlednil, že žalobce měl být propuštěn již dne 18.5.2018 a nikoliv až 20.5.2018.10. Stěžejním dokladem pro „nezákonný a protiprávní pobyt“ žalobce u žalované byla podle názoru žalobce zpráva , tituly před jménem,  , jméno FO,  ze dne 12.4.2018, neboť „bez této zprávy by žalobce nebyl převezen RZS do péče žalované.“ , tituly před jménem,  , jméno FO,  ale napsala zprávu, aniž by žalobce ten den vyšetřila. Výpověď , tituly před jménem,  , jméno FO,  a , tituly před jménem,  , jméno FO,  se také navzájem lišily, zatímco , tituly před jménem,  , jméno FO,  uvedla, že žalobce ohrožoval sebe, tak , tituly před jménem,  , adresa,  jako pracovnice žalované, uvedla, že ohrožoval své okolí, což je vyloučeno ostatními výslechy. Obě svědkyně vypovídaly podle žalobce křivě, a proto přistoupil i k podání trestních oznámení. Na tom podle žalobce „nic nemění ani závěr znalce , tituly před jménem,  , jméno FO, .“ Podle žalobce mělo na nuceném pobytu žalobce u žalované „zájem několik osob či subjektů,“ např. , právnická osoba, , aby tento zemědělský subjekt „mohl zničit žalobci pšenici,“ a dále policista Vích, aby „zamezil natáčení celého případu televizí,“ taktéž samotná „žalovaná“ (míněno zřejmě , tituly před jménem,  , jméno FO, , „jejíž pes měl žalobce napadnout dne 29.3.2018 v ordinaci,“ niko skutečná žalovaná v tomto řízení.11. Dále žalobce namítal, že žalovaná „nevedla řádně zdravotnickou dokumentaci“ a porušila i další povinnosti při chování pracovníků zdravotnického zařízení. Uvedl, že k léčbě „byl nucen pod pohrůžkou násilí,“ došlo ke „kurtování,“ což je v přímém rozporu s etickým kodexem České lékařské komory a se zákonem. Žalobce se musel „podrobovat medikaci a při odmítnutí mu bylo vyhrožováno injekcemi,“ dále „neměl dostatečnou stravu, musel se podrobit ponižujícímu zjišťování, zda požil lék, nebyla mu umožněna hygiena.“ Dále došlo k ohrožení zraku. Po propuštění byl zdravotní stav žalobce „velmi špatný, takže se musel podrobit i lázeňskému pobytu, nebyl schopen se sám sebe postarat, sám se podepsat, zvládnout zdravotní základní hygienu.“ Tím mu bylo způsobeno „poškození zdraví, dále psychické mučení a útrapy, bolesti hlavy, bolesti pohybového ústrojí, lítost a brek a další fyzické bolesti, také stres, třes rukou, poruchy spánku, průjmy a další.“12. Soud prvního stupně se podle žalobce také nevyjádřil, zda žalobce měl podle § 38 odst. 1 písm. b) zákona o zdravotních službách ohrožovat jiné osoby „bezprostředně a závažně,“ žalobce má za to, že nikoli, že ohrožení „bezprostřední“ nebylo, neboť za bezprostřední ohrožení lze považovat pouze situace, kdy by „k realizaci ohrožení bez zásahu v podobě hospitalizace se vší pravděpodobností došlo.“ Skutečnost, že osoba trpí duševní poruchou, není sama o sobě důvodem pro omezení osobní svobody. Poukázal opět na skutečnost, že vstupní vyšetření dne 12.4.2018 „trvalo nepřiměřeně dlouho, probíhalo na chodbě.“ Nebýt nedobrovolné hospitalizace u žalované, nedošlo by k uplatňované majetkové škodě v podobě zmařené zahraniční dovolené, ani by nevznikly ztráty spojené s hospodařením na poli.13. Pokud jde o náklady, měl soud prvního stupně podle žalobce i v případě jeho neúspěchu ve věci samé „aplikovat § 150 o.s.ř., neboť dané řízení je osvobozeno ze zákona od soudních poplatků a i s ohledem na osobní, majetkové a sociální poměry žalobce byly dány zvláštní důvody, aby náhrada nákladů nebyla přiznána. Soud prvního stupně také nesprávně stanovil lhůtu k plnění toliko v rozsahu tří dnů. Proto navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobě v celém rozsahu vyhověl, nebo aby ho zrušil.14. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že soud prvního stupně rozhodl správně. Podle žalované jsou v odvolání vesměs opakována tvrzení uvedená před soudem prvního stupně. V průběhu řízení byla změna v osobě soudkyně žalobci řádně vysvětlena, jak plyne ze spisu. Soud prvního stupně postupoval podle závazného rozvrhu práce. Naopak, pokud by věc nedokončila , tituly před jménem,  Černá, došlo by k porušení práva na zákonného soudce. Podle žalované nelze přehlédnout i to, že to byla tato soudkyně, která řízení vedla v naprosto podstatném rozsahu. Soud prvního stupně podle žalované řádně zhodnotil námitky i argumenty žalobce, především však řádně zákonně posoudil všechny provedené důkazy, jednotlivě i v jejich souvislostech. V žádném případě se soud prvního stupně „neupnul“ na jeden důkazní prostředek. Závěry žalobce o tom, že znalec svůj posudek neobhájil, jsou jen jeho vlastním ryze subjektivním názorem, resp. spíše přáním. Soudkyně , tituly před jménem,  , jméno FO,  žádným způsobem svůj postoj k základu nároku právně relevantně nevyjádřila. Skutečnost, že dne 12.4.2018 neproběhlo osobní vyšetření , tituly před jménem,  , jméno FO, , podle žalované neznamená absenci bezprostřednosti či závažnosti. To, zda se každé z vyslýchaných lékařek mohlo jevit závažnější ohrožení sebe, nebo okolí na závěru o naplnění zákonných kritérií také nemůže nic změnit. Žalovaná jednoznačně postupovala po celou dobu lege artis a jediným důkazem nebyl v řízení prokázán opak. Ani znalec , jméno FO,  neshledal žádné pochybení. Délka vstupního vyšetření i to, kde žalobce v tu dobu pobýval, plynula výlučně z jeho stavu a respektování jeho vůle. Žalovaná nikdy netvrdila, že by k přijetí žalobce vedlo samo o sobě to, že trpí duševní poruchou, toto tvrzení žalobce z ničeho nevyplývá a je zcela v rozporu s tvrzeními žalované i s provedenými důkazy.15. Aplikace § 150 o.s.ř. není dle názoru žalované ničím odůvodněna, žalobce své tvrzené tíživé poměry nikdy ani nedoložil. Oprávněnost výše nákladů za zpracovaný znalecký posudek byla prověřena již i odvolacím soudem. Žalobce uplatnil nárok na náhradu majetkové i nemajetkové újmy, takže jeho odkaz na § 11 odst. 2 písm. d) zákona o soudních poplatcích je nepřiléhavý. Proto navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.16. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je podáno včas, oprávněnou osobou a proti rozhodnutí soudu prvního stupně, proti kterému je odvolání přípustné, přezkoumal v rozsahu podaného odvolání rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), a shledal odvolání žalobce neopodstatněným. Soudu prvního stupně nelze cokoli vytknout. Rozsudek i procesní postup lze naopak hodnotit jako příkladný.17. Pokud jde o procesní odvolací námitky, tak námitku nepřezkoumatelnosti rozsudku soudu prvního stupně považuje odvolací soud za zcela nepřiléhavou (účelovou), není zde proto žádný důvod ke zrušení rozsudku soudu prvního stupně podle § 219a odst. 1 písm. b) o.s.ř. Nepřezkoumatelnost rozsudku může být dána tím, že není srozumitelné, jak soud prvního stupně vlastně rozhodl, nebo nejsou srozumitelné, popř. zcela chybějí, důvody takového rozhodnutí (proč tak rozhodl, po skutkové či právní stránce), popř. rozhodnutí trpí více uvedenými vadami. V daném případě ale z napadeného rozsudku jasně vyplývá, jak a proč bylo rozhodnuto, tomu také odpovídá schopnost žalobce formulovat své obsáhlé odvolací námitky, tedy nejen rozsah odvolání, ale i odvolací důvody a odvolací návrh.18. Obecně také není nutné, aby se soud ve svém odůvodnění explicitně vypořádal s každým jednotlivým argumentem, důkazním či jiným návrhem účastníka, je-li odůvodnění rozhodnutí vystavěno uceleně a logicky na závěrech, které takové argumenty či návrhy vylučují, popř. je jinak činí bezpředmětnými (a tím je implicitně vypořádávají). To platí tím spíše, čím více podání a nejrůznějších detailů účastník v průběhu řízení navrší a tím řízení úmyslně či neúmyslně zapleveluje, což je právě případ žalobce. V daném případě se soud prvního stupně navíc s námitkami a návrhy žalobce příkladně vypořádal a odvolací soud se s ním ztotožňuje (viz též níže).19. Jednou z takových námitek je i námitka nesprávného obsazení soudu, zopakovaná i v odvolání. Nelze přehlédnout, že zákonnou soudkyní podle rozvrhu práce byla v tomto řízení od počátku , tituly před jménem,  , jméno FO, . Ta mimo jiné provedla všechny listinné důkazy a vyslechla i řadu svědků, vše v přítomnosti žalobce. Žalobce nic nenamítal. , tituly před jménem,  , jméno FO,  byla věc přidělena teprve v průběhu řízení, přičemž šlo výslovně o přidělení „dočasné,“ z důvodů čerpání mateřské dovolené soudkyně , jméno FO, . K tomu je ve spise založen pokyn , tituly před jménem,  , jméno FO,  a žalobce měl možnost se s ním seznámit. Nic nenamítal. Po návratu , tituly před jménem,  , jméno FO,  z mateřské dovolené jí byla věc přidělena zpět, neboť přidělení bylo dočasné a věc ještě nebyla skončena, což je zcela standardní postup. U soudu prvního stupně nešlo zdaleka o jedinou takovou věc, kterou , tituly před jménem,  Černá původně projednávala. K tomu je ve spise opět založen příslušný pokyn , tituly před jménem,  , jméno FO, . O důvodech přidělení věci byl žalobce na svou žádost informován dokonce i speciálním přípisem soudu a u následného jednání dne 9.2.2024 bylo řádně postupováno podle § 119 odst. 3 o.s.ř., opět za osobní přítomnosti žalobce i jeho zástupce a opět bez námitek či bez návrhu na opakování výpovědi znalce , jméno FO, . Aktuální domněnka žalobce, že šlo o jakýsi komplot vedený , tituly před jménem,  , jméno FO,  v touze zastřít „pochybení detenčního řízení,“ už vůbec nemá v obsahu spisu jakoukoli oporu. Jde o typický projev paranoidního prožívání reality ze strany žalobce, jak bylo popsáno i ve znaleckém posudku.20. Není také pravdou, že by v protokolu o jednání, které vedla ještě , tituly před jménem,  , jméno FO, , byl vyjádřen její názor o „daném“ základu nároku. I kdyby tomu tak bylo, nebo byl tento názor vyjádřen nepřímo v předvolání tím, že dokazování mělo být vedeno k výši nároku (jak žalobce tvrdí), nebo kdyby takový názor v průběhu řízení vyjádřila dokonce soudkyně Černá, která spor nakonec i rozhodla, nic to nemění na závěru, že rozhodný pro posouzení věci je jen ten názor, který byl soudem vyhlášen a odůvodněn ve vydaném rozhodnutí, třeba i jen o základu nároku (viz § 152 odst. 2 o.s.ř.). Zásada předvídatelnosti postupu soudu nemůže převážit nad věcnou správností rozhodnutí. Soud je samozřejmě oprávněn svůj pracovní názor průběžně korigovat či zcela měnit, ať již na základě vývoje dokazování, nebo na základě vlastních nových úvah či úvah vyvolaných argumentací stran. K tomu ostatně slouží i jejich závěrečná řeč před vyhlášením rozhodnutí soudu. Opět zde tedy není nic, co by účelově směřovalo proti žalobci, jde o pouhé domněnky, popř. subjektivní přání žalobce, z nichž dovozuje zcela chybné závěry.21. Dále je třeba zdůraznit, co správně vymezil i soud prvního stupně. Veškerá újma, která měla být žalobci způsobena („veškerý uplatněný nárok,“ jak uvedl), měla vzniknout v důsledku toho, že žalobce měl být dne 12.4.2018 neoprávněně nedobrovolně převzat bez svého písemného souhlasu do péče , adresa,  (žalované) a následně tam neoprávněně držen až do 20.5.2018. Tímto neoprávněným omezením osobní svobody mělo být zasaženo do jeho osobnosti (proto byla požadována žalobcem vymezená omluva a také peněžité zadostiučinění, od počátku jediné, ve výši 1 500 000 Kč, bez dílčích složek). Tím také měla žalobci vzniknout vymezená majetková škoda v celkové výši 305 000 Kč (složená naopak z více dílčích nároků, které žalobce specifikoval).22. Žalobce tedy svou žalobou neuplatňoval vznik jakékoli újmy na zdraví (fyzické či psychické), opakovaně v řízení dokonce uváděl, že tyto nároky, např. bolestné či náhradu za ztížení společenského uplatnění poškozením zdraví, nepožaduje. Žádnou konkrétní újmu na zdraví také nevymezil. Tím je ostatně dána i nesprávná představa žalobce, řešená již v předchozím rozhodnutí odvolacího soudu, že je v daném řízení osvobozen od soudních poplatků ze zákona podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona o soudních poplatcích. Ve skutečnosti není, neboť jde o jiný druh řízení.23. Žalobce také neuplatňoval uvedenou omluvu nebo peněžité plnění proto, že měl dostávat chybnou psychiatrickou medikaci, nebo naopak nedostávat správnou medikaci do očí, že byla chybně vedena zdravotnická dokumentace, že tu byl chybný přístup zdravotnického personálu při jednání se žalobcem (ponižující zacházení při konzumaci léků, vyhrožování, kurtování, odpírání hygieny, nedostatek toaletního papíru, nedostatečná strava apod.). Na těchto tvrzeních, z nichž některá se objevila nově dokonce až v odvolání (a již proto procesně nepřípustná), samotná žaloba od počátku a ani po připuštění změny nestála. Soud prvního stupně se tedy těmito otázkami ani nemusel zabývat, neboť jen šlo o jeden ze směrů, jimiž žalobce postupně řízení procesně zaplevelil. Nic takového ostatně ze spisu ani nevyplývá.24. Dále je třeba uvést, že žaloba byla podána proti žalované (některé další osoby byly zřejmě žalovány samostatně), proto bylo nutné zabývat se jen tím, zda do osobnosti žalobce zasáhla (nezákonným převzetím bez písemného souhlasu a následným držením) žalovaná, a nikoli tím, zda a jak případně pochybil někdo další (jiný), např. policie (při zajištění žalobce a přiložení pout), soud prvního stupně (v detenčním řízení, pokud měl nesprávně odůvodnit rozhodnutí, nebo někoho nevyslechl apod.), popř. samostatně ordinující psychiatrička žalobce , tituly před jménem,  , jméno FO,  (při přípravě zprávy pro policii, kdy žalobce nevyšetřila), jak také žalobce stále akcentoval a podstatu sporu tím opět jen zamlžoval (i v odvolání). I kdyby tyto osoby ve své činnosti nějak pochybily, jak žalobce tvrdí, nelze to přičítat žalované. Žalovaná se logicky může omlouvat nebo platit zadostiučinění v penězích jen za to, co sama nesprávně (nezákonně) učinila (viz níže). Snahu žalobce směšovat vše dohromady je třeba odmítnout. Např. tvrzení žalobce uvedené v odvolání, že postup soudu v detenčním řízení neodpovídá judikatuře Ústavního soudu, nemá v tomto řízení právní význam, i kdyby bylo pravdivé. Proto není třeba tyto otázky vůbec řešit.25. Z hlediska závěru o skutkovém stavu věci lze uvést, že podle obsahu spisu skutková zjištění soudu prvního stupně odpovídají provedenému dokazování, podle názoru odvolacího soudu jsou jednoznačně správná a dostatečná pro právní posouzení (viz výše). Odvolací soud pro zjednodušení zcela odkazuje na dokazování provedené před soudem prvního stupně, na jeho dílčí skutkové závěry i celkový závěr o skutkovém stavu po jejich zhodnocení i ve vzájemné souvislosti (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3450/2011).26. Soud prvního stupně svá zjištění pečlivě a přesvědčivě popsal a odůvodnil, hodnocení důkazů je podle názoru odvolacího soudu přesné a nikoli nedostatečné či přímo chybné, jak žalobce tvrdí. Není pravdou, že se soud prvního stupně „upnul na znalecký posudek“ , tituly před jménem,  , jméno FO, , aniž by hodnotil jiné důkazy i ve vzájemné souvislosti, jak žalobce v odvolání tvrdí.27. Podle názoru odvolacího soudu je to naopak žalobce, kdo účelově vytrhává jednotlivé výpovědi a jejich části z celkových okolností věci. Skutečnost, že dne 12.4.2018 ráno žalobce sám vyhledal ošetření u své zubní lékařky a praktické lékařky, s nimiž tehdy neměl žádné spory a jejichž ošetření potřeboval, takže se zde choval „normálně a nikoho neohrožoval,“ samozřejmě nijak neimplikuje, jak se žalovaný choval, popř. jak hrozilo, že se bude chovat jinde a k jiným, jak trefně poznamenal již soud prvního stupně.28. Žalobce měl dobrý důvod se chovat slušně i při převozu k žalované prostřednictvím RZS, jak bylo zjištěno. Jednak měl za sebou „nějaký“ incident na policii, kvůli kterému byl zajištěn a převážen, dále měl nasazená pouta a stále byla přítomna policie, takže ani neměl k agresi příliš prostoru, a navíc ještě mohl doufat, že k převzetí do nemocnice bez jeho souhlasu nakonec nedojde, jak prosazoval.29. Jeho chování v nemocnici se ale rázem změnilo, když si uvědomil, že tomu tak být nemusí a že nedobrovolné převzetí už mu reálně (po tom všem, co do té doby nashromáždil) hrozí. O tom svědčí záznamy lékařů na místě dne 12.4.2018, odmítání spolupráce, vyhrožování atd., jak správně a podrobně popsal soud prvního stupně (žalobce „vzteklý, odmítavý, negativistický, kverulující, vyhrožující“). Rozhodně nešlo jen o následek skutečnosti, že vyšetření dne 12.4.2018 „trvalo nepřiměřeně dlouho a probíhalo na chodbě.“ Přehlédnout nelze ani vyjádření znalce , jméno FO, , že osoba s diagnózou žalobce může být nebezpečná i v takovém případě, kdy se laikům jeví, že má klidné chování.30. Podobné chování ostatně žalobce předváděl podle protokolů o jednání i u soudu prvního stupně, kde musel být opakovaně upozorňován na pravidla chování a na možnost uplatnění pořádkových opatření. Nižší byla jen intenzita, nicméně lze uzavřít, že vnitřní puzení na straně žalobce a jeho pohotovost k akci jsou tak velké, že se nedokáže ovládat ani u soudu. To ostatně platí i pro jednání odvolacího soudu, kde žalobce nejprve působil klidně, ale během vyhlašování rozsudku hlasitě opustil jednací síň.31. To samozřejmě pouze dokresluje celkové okolnosti věci. Klíčové, co žalobce ve svém odvolání mlčky přechází, je i chování žalobce, které předcházelo jeho převozu do nemocnice dne 12.4.2018.32. Lze shrnout, že žalobce navštívil svou ošetřující lékařku z oboru psychiatrie , tituly před jménem,  , jméno FO,  ve dnech 19.2.2018 a 29.3.2018. Dříve k ní dobrovolně chodil, protože se léčí s popsanou duševní poruchou, nicméně žádné spolčení se , Anonymizováno,  nevnímal, o nějaké kolizi s jejím psem také nikde není žádná zmínka. U lékařky při vyšetření žalobce proklamoval mimo jiné své pocity křivdy i viny, své agresivní představy, např. že by „někoho praštil,“ že v něm „stoupá nenávist.“ Také oznámil, že předepsanou medikaci nedodržuje. V té době a i později (i v dubnu 2018, tedy těsně před převzetím) různým způsobem vyhrožoval zaměstnancům , právnická osoba,  násilím, dokonce těžkou újmou na zdraví. Vyrobil i výhružné cedule na pozemek, takže vykázal i určitou reálnou aktivitu, neomezoval se jen na slovní vyjádření v ordinaci. O tom v místě musela být určitá vědomost. Proto nelze dávat zvláštní důraz na tu část výpovědi , tituly před jménem,  , jméno FO, , kde vypověděla, že jí měli do ordinace volat (s obavami ze žalobce, že zastřelí sebe nebo někoho jiného) nejen občané obce , adresa, , ale i starosta, který to však v předloženém dopise popřel. Není podstatné, zda do ordinace , tituly před jménem,  , jméno FO,  volal skutečně starosta obce, nebo někdo jiný, kdo se za něj jen vydával, nebo úplně někdo jiný a , tituly před jménem,  , jméno FO,  si tuto okolnost ve své výpovědi prostě spletla. Nebezpečné vyhrožování ze strany žalobce bylo tehdy vyšetřováno policií, takže o tomto jednání žalobce, které se později potvrdilo (a žalobce byl za to také odsouzen v trestním řízení), zúčastněné osoby věděly. Nebezpečné jednání žalobce tedy bylo tehdy v daném místě známé a velmi aktuální a intenzivní, žalobce se k tomu pouze nyní s odstupem už nezná.33. Nelze také přehlédnout, že žalobce byl právě z uvedeného důvodu osobně na policii 11.4. a 12.4.2018 a že mu druhý den byla poměrně záhy přiložena pouta. Policie k tomu sice nevyhotovila žádný záznam, co použití uvedených prostředků předcházelo, a svědek Vích už si na detaily nevzpomněl, nicméně uvedl, že žalobce „nějak říkal, že je mu všechno jedno.“ Rovněž policisté (svědci) Chára ani Krejčí s odstupem detaily nepopsali. Nicméně výsledkem blíže nezjištěného chování žalobce na policii bylo jeho zajištění, včetně přiložení pout, které mu byly ponechány i cestou, dále vyžádání zprávy , tituly před jménem,  , jméno FO, , která ve své výpovědi tehdejší „vážné obavy“ policie potvrdila, a převoz prostřednictvím RZS do nemocnice žalované, kde byl převzat k hospitalizaci.34. Verze předestíraná žalobcem, že nic z toho nebylo vůbec opodstatněné, že byl neškodný a že jde vlastně o rozsáhlý komplot, zaměřený proti němu, jako místnímu zemědělci, v touze všech zúčastněných osob ho poškodit, připravit o pozemek a zasetou pšenici, nebo „zamezit natáčení celého případu televizí,“ je již sama o sobě fantaskní. To platí o to více, že na tomto komplotu by měli podle žalobce spolupracovat v zásadě všichni, kdo s žalobcem v té době přišli do styku, ačkoli se vzájemně neznají, nemají k takovému koordinovanému postupu žádný logický důvod. Podle žalobce ale všichni měli různým způsobem porušit své povinnosti, např. lhát (i později u soudu), vypracovávat nedostatečné a chybné zprávy, ponižovat žalobce, omezovat ho na svobodě a nutit ho bezdůvodně k různým úkonům. Takto měli spolupracovat zaměstnanci , právnická osoba, , dále příslušníci policie, RZS, ošetřující psychiatrička , tituly před jménem,  , jméno FO, , dále , tituly před jménem,  , adresa,  a další zaměstnanci žalované, stejně jako , tituly před jménem,  , jméno FO,  ze soudu prvního stupně.35. Oproti tomu stojí mnohem reálnější verze, kterou popsal již soud prvního stupně, že všechny zúčastněné osoby vykonávaly tehdy svou práci na reálném základě, tedy na základě skutečného nebezpečného chování žalobce, ke kterému tehdy docházelo (byl za to také odsouzen) a hrozilo, že docházet bude a že se může i zhoršovat, čehož se všichni obávali. To potvrdil i znalec. Žalobce trpí mimo jiné paranoidní poruchou osobnosti, jeho prožívání vůbec nemusí odpovídat realitě, což jeho smyšlenou verzi událostí dobře vysvětluje. Za těchto okolností lze jen těžko vycházet z fantaskních tvrzení žalobce, že „všichni lžou,“ zatímco žalobce jako jediný popisuje a hodnotí tehdejší realitu pravdivě. Případné jednotlivosti, které žalobce zdůrazňuje, nemohou na celkovém závěru nic změnit.36. Totéž platí pro další pobyt žalobce v nemocnici. Není pravdou, že i zde byl pacient klidný. Žalobce přijetí i péči nejprve odmítal, nespolupracoval. V zápisu z 16.4. „stále verbálně agresivní, emoční labilita, přetrvávající paranoidita, četné kverulace, od kterých není odklonitelný, dokonce se pere s ošetřujícím personálem.“ Obdobně 17.4. První zlepšení psychického stavu popsáno 18.4. Přesto ale 23.4. a 24.4. stále „chybí náhled, silně paranoidní, zlostný.“ Dne 25.4. povolena vycházka se synem, vrátil se v pořádku, přeložen na jiné oddělení. Dne 26.4. „stav nezměněn.“ Dne 27.4. opět „větší dráždivost, navýšena medikace.“ V dalších dnech postupně snižována medikace, ale např. 10.5. přetrvávající obsah kverulací a „bez náhledu,“ o braní léků doma „nechce slyšet.“ Dne 11.5. plán dimise do 14 dnů, dále beze změny, 14.5. „na oddělení klidný, bez agresivních projevů,“ výhled propuštění do 1-2 týdnů. Dne 16.5.2018 poprvé popsán jako výrazněji zlepšen, v plánu dimise 20.5., pacient velmi dobře emočně naladěn v očekávání dimise. „Kverulatorní obsahy v pozadí, neventiluje je, ztratily emoční náboj, ale trvají, poučen o nutnosti ambulantní léčby.“ Dne 18.5. již psychický stav „upraven s možností pokračovat v léčbě ambulantní formou, bez agresivních projevů i suicidálních úvah, dimise 20.5. v doprovodu syna.“ Dne 20.5.2018 ráno „propuštěn sám.“37. Lze tedy shrnout, že první výrazné zlepšení zaznamenáno 16.5., do té doby byl vývoj postupný, nedostačující. První náznak, že bude možné pokračovat v léčbě ambulantní formou a že pacient je bez agresivních projevů i suicidálních úvah se objevuje až 18.5. Proto propuštění naplánováno až na 20.5.2018, což za správný postup označil i znalec , jméno FO, . Z pohledu odvolacího soudu nejde ani v této části o nic zvláštního. Žalobce měl být dne 20.5. propuštěn „v doprovodu syna“ (což se nakonec nestalo, odešel sám), ovšem ještě dne 18.5. odmítal podepsat souhlas s hospitalizací (což umenšuje závěr o reálném náhledu na onemocnění a na proběhlou hospitalizaci) a pokračování v léčbě ambulantní formou připustil poprvé. Takže tu byl racionální důvod vyčkat, zda stav pacienta je skutečně již ustálený natolik, aby skutečně v nutné léčbě pokračoval a nebyl nebezpečný.38. Z hlediska odvolacích námitek lze odkázat i na správná zjištění soudu prvního stupně o průběhu detenčního řízení. Není např. pravdou, že detenční řízení probíhalo „v nepřítomnosti žalobce.“ Žalobce byl soudem vyslechnut podle protokolu dne 13.4.2023, stejně jako lékař (primář) seznámený s jeho stavem. Žalobce uvedl, že mu „, adresa,  nastříklo do baráku a do očí jedy,“ že v nemocnici „odmítá stravu a léky, dostává je nuceně.“ Vše se děje „kvůli vyvěšení plakátů,“ vyhrožoval, ale „nic se nestalo, policie to zkonstruovala, báli se medializace.“ V průběhu výslechu se nálada žalobce podle záznamu soudu v protokolu měnila, „střídavě propukal v pláč a střídavě nadával.“39. Podle § 81 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“) je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.40. Podle § 104 o.z. lze převzít člověka bez jeho souhlasu do zařízení poskytujícího zdravotní péči nebo ho v něm bez jeho souhlasu držet jen z důvodu stanoveného zákonem a za podmínky, že nezbytnou péči o jeho osobu nelze zajistit mírnějším a méně omezujícím opatřením.41. Podle § 110 o.z. rozhodl-li soud o přípustnosti učiněného opatření, schvaluje se tím nucený pobyt v zařízení poskytujícím zdravotní péči, tím však neodnímá právo odmítnout určitý zákrok nebo léčebný výkon.42. Podle § 75 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z.ř.s.) zdravotní ústav, ve kterém jsou umisťovány osoby z důvodů uvedených v jiném právním předpise, je povinen oznámit do 24 hodin soudu, v jehož obvodu zdravotní ústav je, převzetí každého, kdo v něm byl umístěn bez svého písemného souhlasu.43. Podle § 76 odst. 1 z.ř.s. soud zahájí řízení o vyslovení přípustnosti převzetí podle § 75 odst. 1 nebo omezení podle § 75 odst. 2 (dále jen „převzetí“) a dalším držení ve zdravotním ústavu, ledaže převzetí a držení nařídil soud v jiném řízení.44. Podle § 77 z.ř.s. soud rozhodne bez jednání do 7 dnů od převzetí. K projednání věci svolá jiný soudní rok. Jiný soudní rok se koná zpravidla ve zdravotním ústavu. Soud provede důkazy potřebné pro posouzení, zda k převzetí došlo ze zákonných důvodů; k tomu zejména vyslechne umístěného člověka, ošetřujícího lékaře a další osoby, o jejichž vyslechnutí umístěný člověk požádá. Ustanovení § 70 se nepoužije.45. Podle § 78 z.ř.s. soud v rozhodnutí určí, zda k převzetí došlo ze zákonných důvodů, a pokud ano, zda tyto důvody trvají. Dojde-li soud k závěru, že k převzetí nedošlo ze zákonných důvodů, nebo že tyto důvody již netrvají, nařídí propuštění člověka ze zdravotního ústavu. Nařídil-li soud propuštění, je zdravotní ústav po doručení rozhodnutí povinen člověka neprodleně propustit.46. Podle § 38 odst. 1 písm. b) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách lze pacienta bez souhlasu hospitalizovat (mimo jiné), jestliže ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí nebo je pod vlivem návykové látky, pokud hrozbu pro pacienta nebo jeho okolí nelze odvrátit jinak.47. Podle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.48. Podle § 2911 o.z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.49. Podle § 2894 odst. 2 o.z. nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.50. Podle § 2951 odst. 2 o.z. se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.51. V právní teorii i praxi je standardně dovozováno, že pro vznik deliktních nároků z ochrany osobnosti musejí být dány (kumulativně) obecné hmotněprávní předpoklady, tedy existence neoprávněného, resp. protiprávního zásahu do absolutního osobnostního práva, existence účinků způsobilých dotknout se osobnosti člověka, tj. osobnost člověka ohrozit či ji porušit, a existence příčinné souvislosti mezi uvedeným zásahem a vznikem účinků způsobilých dotknout se osobnosti člověka. To platí i pro náhradu majetkové škody vzniklé z porušení zákonné povinnosti.52. Se soudem prvního stupně lze v tomto směru zcela souhlasit v tom, že o odpovědnosti z titulu ochrany osobnosti v podobě omluvy či v podobě peněžitého zadostiučinění a také o odpovědnosti za tvrzenou majetkovou škodu na ušlém zájezdu a dalších nemůže být řeč, neboť zde chybí na straně žalované znak protiprávnosti. Žalovaná nic v otázce převzetí žalobce a jeho následného držení neporušila. I kdyby tedy žalobci popsaná majetková škoda vznikla proto, že byl hospitalizován, šlo by o následek jeho vlastního zdravotního stavu.53. Žalovaná převzala žalobce do své péče skutečně bez jeho souhlasu dne 12.4.2018, o tom není sporu, stalo se tak ale ze zákonných důvodů uvedených v § 38 odst. 1 písm. b) zákona o zdravotních službách. Žalobce, jak správně popsal i soud prvního stupně, ohrožoval bezprostředně a závažným způsobem zejména své okolí, jevil známky duševní poruchy (a skutečně i touto poruchou trpěl) a současně nebylo možné hrozbu odvrátit jinak.54. Nejde jen o závěry znalce , jméno FO, , jak žalobce tvrdí, byť jsou pro posouzení věci klíčové, jak správně akcentoval soud prvního stupně. Závěry znalce jsou jasné a přesvědčivé a odpovídají, na rozdíl od verze žalobce, i ostatním provedeným důkazům. Žádný důvod ze zpracování revizního znaleckého posudku zde objektivně není.55. Ze všech provedených důkazů jasně vyplynulo, že žalobce je dlouhodobý psychiatrický pacient, nedobrovolně byl hospitalizován již před lety, byť v jiné nemocnici (, adresa, ), ale z podobných důvodů. Trpí paranoidní poruchou osobnosti. Tato porucha byla koncem března a počátkem dubna 2018 dekompenzována. Žalobce proto vykazoval jasné známky hrozby pro své okolí. Sám tyto své násilné sny a představy sděloval ošetřující psychiatričce, oznámil jí, že medikaci nebere. Také chodil a telefonoval do ZD Bašnice s výhrůžkami těžkou újmou na zdraví, vyrobil obdobné výhrůžné cedule a tyto umístil na veřejnosti. Rozhlašoval (i na policii), že je mu všechno jedno. Dne 12.4.2018 policie při prověřování uvedených výhrůžek zareagovala. I když nebyl zjištěn nějaký konkrétní incident na služebně, policie žalobce zajistila a prostřednictvím RZS ho i s pouty převezla do nemocnice žalované.56. U žalované byl žalobce vyšetřen se shora popsanými výsledky, tedy zejména agresivními projevy, a bylo rozhodnuto o jeho hospitalizaci. Správnost medicínských závěrů potvrdil znalec. Okolnost, že žalobce byl při předchozím převozu, natož ráno (na jiném místě a při jiné příležitosti) klidný, nemůže být z výše popsaných důvodů rozhodná. Žádný útočník neútočí na každého, 24 hodin denně a 7 dní v týdnu. Samotný útok je obvykle rychlý a nečekaný.57. Vše je třeba hodnotit optikou tehdejší situace, racionálně, nikoli ex post, kdy „po boji je každý generálem.“ Je zřejmé, že výhrůžky těžkou újmou byly více než závažné, zejména ze strany psychiatrického pacienta, který své odhodlání manifestuje nejen slovně, ale i některými dalšími činy, jak shora uvedeno. Ošetřující lékařka , tituly před jménem,  , jméno FO,  hospitalizaci doporučila, byť žalobce ten den nevyšetřila. Projevy žalobce na policii přesně zjištěny nebyly, nicméně byly „vážné obavy,“ a došlo k nasazení pout a k jejich ponechání, i když byl žalobce při následném převozu klidný (viz výše).58. Konkrétní projevy v nemocnici už ale jasně svědčí o tom, jak si žalobce počínal – byl slovně agresivní, v napětí, v pohotovosti k agresi, měl zvýšenou psychomotorickou agresivitu, přecházel, odmítal spolupracovat. Byl neklidný, v tenzi, měl zaťaté svaly, což jsou, jak přijímající lékařka i znalec uvedli, z psychiatrického hlediska známky „bezprostředně hrozící agrese.“ Snaha žalobce vše svést na příliš dlouhou proceduru přijetí je jasně účelová. Žalobci nevadila procedura, ale hrozba nedobrovolného převzetí. Své předchozí výhrůžky si nepřipouštěl, náhled na své chování neměl. Popsanou hrozbu lze jednoznačně označit za bezprostřední. Není třeba, aby policie či ošetřující lékař vyčkávali na okamžik, kdy se pacient rozhodne útok realizovat a teprve v tomto momentu ho zpacifikovali, to již může být pozdě (sám žalobce ostatně u jednání trefně odkázal za veřejně známé případy útoků psychiatrických pacientů z poslední doby). Účelem uvedeného ustanovení je možnému (pravděpodobnému) útoku předejít, zabránit ohrožování či dokonce poškození jiných.59. Je samozřejmě vždy třeba podle konkrétních okolností vážit protichůdná ústavní práva, která jsou zde dotčena, tedy otázku osobní svobody pacienta a otázku života a zdraví ostatních. V daném případě ale nelze podle názoru odvolacího soudu žalované nic vytknout. Klíčem je odborná schopnost lékařů nebezpečí rozpoznat na příjmu, tedy dříve, než se promění v akci.60. V tomto směru se žalobce opět mýlí, má-li za to, že všechno zavinila lékařská zpráva , tituly před jménem,  , jméno FO, , bez níž by hospitalizován nebyl (neboť by nebyl zajištěn a převezen). Tato zpráva samozřejmě k hospitalizaci nevedla, byla pouze jedním z podkladů pro rozhodnutí žalované o hospitalizaci žalobce bez jeho písemného souhlasu. Rozhodné bylo vyšetření na příjmu, žalobce mohl být stejně tak po vyšetření propuštěn. Samotné rozhodnutí o nedobrovolné hospitalizaci realizovala žalovaná, resp. příslušný lékař, což potvrdil později i soud. Míra hodnocení jednotlivých podkladů je otázkou odbornou. Správnost diagnózy a postupu žalované z medicínského pohledu opět potvrdil i znalec.61. Odvolací soud nemá pochybnost ani o tom, že popsané nebezpečí nešlo odvrátit jinak, např. psychiatrickou péčí v terénu, jak žalobce u jednání nabízel. Žalobce totiž v té době již delší dobu medikaci neužíval a na své chování zjevně neměl žádný kritický náhled, což ostatně přetrvalo ještě řadu týdnů následné hospitalizace i při soustředěné ústavní lékařské péči žalované. Těžko tedy racionálně očekávat, že by se situace urovnala „sama“ či jen ambulantním léčením.62. Žalovaná také následně splnila svou zákonnou povinnost a oznámila soudu nedobrovolné převzetí žalobce do své péče, takže ani v tomto okamžiku nepochybila. Den poté 13.4.2018 se konal výslech žalobce i ošetřující lékařky. Soud v detenčním řízení následně rozhodl dne 16.4.2023, že k převzetí žalobce a k dalšímu držení došlo ze zákonných důvodů. Takové rozhodnutí soudu bylo vykonatelné. Povinnost žalované propustit žalobce by založilo jen opačné rozhodnutí soudu. To však nebrání zdravotnickému zařízení pacienta propustit, pokud později pominuly důvody hospitalizace.63. V daném případě rozhodnutí soudu prvního stupně v detenčním řízení bylo skutečně později v odvolacím řízení zrušeno, ale jen proto, že žalobce byl již 20.5.2018 propuštěn, nikoli pro nesprávnost. K pokračování řízení podle § 72 z.ř.s. nedošlo, není zde tedy žádné další pravomocné rozhodnutí, jímž by hospitalizace žalobce byla závazně určena jako legální, jak správně tuto otázku předběžně vyřešil soud prvního stupně. V opačném případě by totiž bylo nutné vyjít právě z takového rozhodnutí a shora popsané okolnosti by nebylo vůbec třeba zkoumat.64. Soud prvního stupně správně uzavřel i to, že důvody hospitalizace žalobce skutečně trvaly od 12.4.2018, kdy byl na svobodě omezen, až do skutečného propuštění dne 20.5.2018. Nic na tom ze shora uvedených důvodů nemění ani zdravotní záznam z 18.5.2023, jak shora uvedeno, což také potvrdil i znalec , jméno FO, . Nic na tom nemění ani vycházka z 25.4., jak také správně uvedl soud prvního stupně. Vycházka je zavedeným terapeutickým postupem a vedla i k přesunu žalobce na jiné oddělení. Skutečnost, že sám znalec by za prokázaného stavu žalobce vycházku zřejmě nedovolil (nepostupoval by tak) rovněž nesvědčí o tom, že důvody hospitalizace pominuly. Právě naopak, trvaly i nadále.65. Proto odvolací soud podle § 219 o.s.ř. rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný ve výroku I. potvrdil.66. Zcela správné jsou i nákladové výroky II. a III. soudu prvního stupně. Soud prvního stupně správně postupoval podle výsledku řízení, aplikoval správnou právní úpravu, správným způsobem, zcela lze odkázat i na správné výpočty. Nelze nic vytnout. Není pravdou, že žalobce v řízení doložil své nepříznivé poměry. Opak je pravdou. Tato otázka se ostatně řešila podrobně již v předchozím rozhodnutí odvolacího soudu o osvobození od soudních poplatků, které nebylo žalobci přiznáno. Nelze také přehlédnout, že žalobce je po celou dobu řízení zastoupen advokátem na základě plné moci (standardně za odměnu) a že také soudní poplatky uhradil. Žádný důvod ke snížení náhrady nákladů řízení nebo k jejímu odepření podle § 150 o.s.ř., ani důvod k prodloužení lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 o.s.ř. odvolací soud neshledal. To platí jak pro náhradu nákladů mezi účastníky, tak pro náhradu nákladů státu. Odvolání žalobce je věcně neopodstatněné i v tomto ohledu.67. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud také podle § 151 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř., a to ve vztahu k odvolání žalobce, který neuspěl. Proto má právo na náhradu nákladů odvolacího řízení žalovaná v plném rozsahu. Výpočet byl proveden podle stejných principů, jako před soudem prvního stupně, pouze s tím rozdílem, že účast u jednání odvolacího soudu dne 10.1.2025 se již podle přechodných ustanovení řídí advokátním tarifem ve znění od 1.1.2025 a odměna advokáta i náhrada režijního paušálu je vyšší.68. Náklady žalované před odvolacím soudem tvoří odměna advokáta za 1 úkon právní služby po 9 740 Kč (za podané vyjádření), podle § 7, § 8 odst. 1, § 9 odst. 4 písm. a) a § 11 odst. 1 a § 12 odst. 3, k tomu náleží režijní paušál 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, vše ve znění do 31.12.2024. Podle § 9a odst. 1 písm. a) advokátního tarifu ve znění od 1.1.2025 se totiž tarifní hodnota sporu o ochranu osobnosti s požadavkem na peněžité zadostiučinění počítá z výše tohoto nároku, ale maximálně částkou 500 000 Kč. Částka 305 000 Kč na majetkové újmě podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu zůstává stejná, stejně jako předepsané sčítání hodnot podle § 12 odst. 3 advokátního tarifu ve znění od 1.1.2025. Tarifní hodnota sporu se tak od 1.1.2025 zvýšila na 805 000 Kč. Další odměna (za účast na jednání dne 10.1.2025) tak činí 11 540 Kč, K tomuto úkonu náleží režijní paušál po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění od 1.1.2025. Dále náleží náhrada cestovného ve výši 1 016 Kč (automobilem s průměrnou spotřebou 5,8l/100 km a ceně benzínu podle vyhlášky 35,80Kč/l a paušální náhradě 5,80 Kč/km a celkovému počtu 129 kilometrů ze sídla advokáta k soudu a zpět) a náhrada za ztrátu času na cestě 4x 150 Kč podle § 14 advokátního tarifu ve znění od 1.1.2025. K tomu opět náleží i DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady žalované tak v odvolacím řízení činily 28 612 Kč (1x 9 740 Kč + 1x 11 540 Kč + 300 Kč + 450 Kč + 1 016 Kč + 600 Kč + DPH). O místě a době plnění rozhodl odvolací soud podle § 149 odst. 1 o.s.ř. a podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Žádný důvod k odepření či snížení náhrady podle § 150 o.s.ř. odvolací soud neshledal.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné, jestliže závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání je možno podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozsudku k Nejvyššímu soudu České republiky, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze se domáhat výkonu rozhodnutí (exekuce).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSPH:2025:27.Co.265.2024.1","publishedAt":"2026-10-14","decisionAt":"2025-01-10","caseNumber":{"senate":27,"registry":"Co","index":265,"year":2024,"pageNumber":756},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Roman","lastName":"Fremr","titlesAfter":"","function":"předseda senátu"},"courtCode":"KSPH","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"o náhradu nemajetkové újmy 1 500 000 Kč, omluvu a náhradu majetkové újmy 305 000 Kč","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":16,"registry":"C","index":189,"year":2020,"pageNumber":636},"affectedDate":"2024-02-09","courtCode":"OSMB","affectedTypes":["CONFIRM"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"8","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"9a","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"12","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"14","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"119","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"127","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"132","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"137","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"150","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"151","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"152","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"11","lexNumber":549,"lexYear":1991,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"38","lexNumber":372,"lexYear":2011,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"81","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"104","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"72","lexNumber":292,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"75","lexNumber":292,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"76","lexNumber":292,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"77","lexNumber":292,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"78","lexNumber":292,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["MAJETKOVA_UJMA","DUSEVNI_PORUCHA","ZADOSTIUCINENI_SATISFAKCE","TEZKA_UJMA_NA_ZDRAVI","OCHRANA_OSOBNOSTI","NAHRADA_NEMAJETKOVE_UJMY","NEMAJETKOVA_UJMA","ZNALECKY_POSUDEK"]},"styles":[{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}