{"uuid":"5bfb98a1-475c-4aff-bd66-88464655c38f","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Novákovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ; ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"; sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"ulice a číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"PSČ","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec a číslo","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"; zastoupená advokátem JUDr. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"; sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ; ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"; naposledy bytem bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"země","anonStyle":"ANON"},{"text":",","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"t.č. neznámého pobytu","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupený opatrovníkem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":",","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"advokátkou se sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení částky 17 227,76 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 630 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 630 Kč od 13. 9. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Co do částky 3 597,76 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 196,75 Kč od 13. 9. 2019 do zaplacení se žalobní návrh zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 321,43 Kč k rukám zástupce žalobkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" do 3 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 630 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 630 Kč od 13. 9. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b>\n<b>II. Co do částky 3 597,76 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 196,75 Kč od 13. 9. 2019 do zaplacení se žalobní návrh zamítá.</b>\n<b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 321,43 Kč k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] do 3 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b>","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala žalobou doručenou soudu dne 27. 11. 2020 zaplacení celkem částky 17 227,76 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 8. 4. 2019 uzavřel žalovaný se společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" smlouvu o půjčce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, který se zavázal splatit v měsíčních splátkách po 1 370 Kč. Původní věřitel provedl s odbornou péčí posouzení úvěruschopnosti žalovaného, přičemž vycházel z informací získaných od žalovaného při osobním pohovoru, při němž byl dotazován na údaje týkající se příjmových a výdajových stránek. Dále původní věřitel ověřil získané informace nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného a tyto porovnal s historickými daty Českého statistického úřadu při zohlednění zaměstnání žalovaného včetně geografického a časového hlediska. Porovnáním příjmové a výdajové stránky úvěrovaného stanovil původní věřitel výši disponibilních příjmů klienta, kterou poměřil výdajovou stránkou úvěrovaného, jejíž výši si ověřil z interních i externích zdrojů a dospěl k závěru, že je schopen poskytnutý úvěr splácet. Protože žalovaný porušil smluvní podmínky, byl úvěr původním věřitelem prohlášen za splatný ke dni 12. 9. 2019. Žalobkyně nabyla pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 17. 6. 2020. Dlužná částka nyní představuje 17 227,76 Kč včetně nákladů na vymáhání ve výši 49,99 Kč (zaokrouhlených na 50 Kč) představujících náklad na dopis v částce 2 x 11,86 Kč, 1 x import dat v částce 0,37 Kč a 1 x kontrolu dokumentace v částce 25,90 Kč dle metodiky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":". ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" 17 227,76 Kč dále sestává z jistiny ve výši 13 826,75 Kč, úroku ve výši 662 Kč, sankčního úroku ve výši 64,24 Kč a poplatků ve výši 2 624,77 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Protože se v průběhu řízení nepodařilo zjistit pobyt žalovaného, mu byl ustanoven opatrovník usnesením č. j. 8 C 128/2020 - 74 ze dne 22. 3. 2021, které nabylo právní moci 17. 4. 2021. Opatrovník poukázal na nutnost použití speciální úpravy zákona č. 275/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a na povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací s tím, že úvěr lze poskytnout pouze tehdy, nejsou-li důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele poskytnutý úvěr splácet, přičemž dle názoru opatrovníka právní předchůdkyně žalobkyně s takovou péčí nepostupovala. Opatrovník vyslovil názor, že žalobkyni náleží pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši nesplaceného zůstatku z jistiny úvěru v částce 13 826,75 Kč a nepřísluší mu ani právo na zaplacení nákladů vymáhání, neboť metodika stanovení těchto nákladů nebyla žalovaným nikdy akceptována a není součástí smluvních ujednání, z nichž by snad mohlo plynout právo žalobkyně na zaplacení jí určených částek.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Na základě stanoviska opatrovníka žalobkyně doplnila svá tvrzení. Uvedla, že deklarovaný příjem žalovaného ověřila s využitím komplexního statistického nástroje, který určuje reálně dosažitelné příjmy na základě klientových osobních předpokladů. Zohlednila výdaje ve výši 11 205 Kč, z toho výdaje na bydlení ve výši 7 795 Kč a výdaje na živobytí ve výši 3 410 Kč. Na nepředvídané výdaje tak klientovi zbývalo 9 795 Kč a byl tedy schopen úvěr splácet. Kontrolou insolvenčního rejstříku zjistila, že klient je bez záznamu, stejně tak byla bez záznamu kontrola databáze neplatných dokladů, interního ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" listu. Negativní byly informace v registru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", kde nebyl zjištěn dluh po splatnosti, a v náhledu BRKI/NRKI měl žalovaný jen pozitivní úvěrovou historii.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 6. 2020 spolu se seznamem postupovaných pohledávek. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem právního předchůdce žalobkyně ze dne 29. 6. 2020","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Podle § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Podle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Rámcovou smlouvou o poskytování bankovních platebních a investičních služeb ze dne 8. 11. 2018 bylo prokázáno, že ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a žalovaný sjednali poskytování bankovních služeb, zejména formou běžného účtu na dobu neurčitou. Podle návrhu na uzavření smlouvy o půjčce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 8. 4. 2019 žalovaný požádal o poskytnutí půjčky 15 000 Kč. Z akceptace návrhu z téhož data soud zjistil, že byla schválena celková výše půjčky 15 000 Kč na dobu 12 měsíců se zápůjční úrokovou sazbou 13,9 % s měsíčními splátkami 1 370 Kč včetně částky 23 Kč za pojištění. První splátka měla být zaplacena 8. 5. 2019 formou inkasa z běžného účtu, poslední splátka pak dne 8. 4. 2020 O úhradu dlužných splátek byl žalovaný upomínán ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne 29. 6. 2019, 4. 7. 2019, 22. 7. 2019, 25. 8. 2019. Listinou ze dne 13. 9. 2019 prohlásila banka úvěr za splatný, pro dlouhodobé nesplácení finančních závazků. K tomuto datu činila celková výše závazku 15 642,99 Kč, z toho jistina 13 826,75 Kč, komerční úrok 662 Kč, úrok z prodlení 64,24 Kč, ostatní poplatky 1 090 Kč. Listinou ze dne 29. 6. 2020 adresovanou na obě známé adresy žalovaného bylo tomuto oznámeno ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" postoupení pohledávky žalobkyni. K opakovanému oznámení o postoupení pohledávky s předžalobní výzvou došlo dopisem ze dne 3. 7. 2020.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Výpisy z účtu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"bankovní účet","anonStyle":"ANON"},{"text":" za období od listopadu 2018 do konce května 2020 bylo prokázáno, že žalovaný čerpal úvěr v částce 15 000 Kč dne 8. 4. 2019, přičemž za období do prohlášení úvěru za splatný uhradil jedinou smluvenou splátku a to dne 8. 5. 2019 v částce 1 370 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta, vstupních informací a kreditního reportu soud zjistil, že poskytovatel úvěru provedl kontrolu databáze insolvenčního rejstříku s výsledkem bez záznamu, kontrolu databáze neplatných dokladů bez zjištění takového dokladu, kontrolu interního ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" listu s výsledkem bez záznamu, vyhodnocení externích úvěrových registrů bez pozitivního zjištění, vyhodnotil ukazatele DTI/DSTI podle úředního sdělení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":" národní banky z 11. 6. 2019 – doporučení k řízení rizik spojených s poskytováním retailových úvěrů zajištěných residenční nemovitostí, vycházel z deklarovaného příjmu klienta 21 000 Kč ze skutečnosti, že klient je svobodný, má středoškolské vzdělání a je bez vyživovacích povinností. Dále vycházel z deklarovaných výdajů na živobytí 3 000 Kč a započetl výdaje na jeho domácnost 7 795 Kč a životní náklady 3 410 Kč. Výslednou platební kapacitu žadatele tak v době jeho žádosti určil částkou 9 795 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"ulice","anonStyle":"ANON"},{"text":" smlouva byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o.z.), kde právní předchůdkyně žalobkyně vystupuje v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.). Soud se tedy nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k jejímu platnému uzavření. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Pouze jazykový výklad nové právní úpravy účinné od 1. 12. 2016 a obsažené v § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. by (zejména vzhledem k druhé větě § 87 odst. 1) mohl nasvědčovat, že touto změnou došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru v tom směru, že nově jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele. Tento závěr je však vyvrácen rozsudkem Evropského soudního dvora z 5. 3. 2020 ve věci vedené pod sp. zn. C ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", jejímž předmětem byla žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Okresního soudu v Ostravě (Česká republika) ze dne 25. října 2018, došlým Soudnímu dvoru dne 5. listopadu 2018, který jednoznačně uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. S ohledem na citované rozhodnutí má soud za to, že v § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Žalobkyně nepředložila žádné důkazy, tj. žádné listiny prokazující, že by její právní předchůdkyně provedla ověření příjmů, které byly modelovány s využitím komplexního statistického nástroje, a zejména reálných výdajů žalovaného. Podepsaný soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, uloženou jí zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Důsledkem je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy v souladu s ustanovením § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. K otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/2018. Výdaje žalovaného nebyly nikterak blíže zjišťovány a ověřovány a to ani za situace, kdy do odhadovaných měsíčních výdajů na dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši životního minima 3 410 Kč zbývalo žalovanému na zajištění stravy, ošacení, hygieny apod. cca 114 Kč na den, což vyvolává důvodnou pochybnost, neboť tato částka stěží může pokrýt veškeré životní náklady žalovaného a bankou stanovená částka 9 795 Kč zbývající mu na nepředvídané výdaje je tedy pouze hypotetickou, což lze dovodit i z doložených výpisů z účtu žalovaného za měsíce bezprostředně předcházející poskytnutí úvěru, kde zůstatek ke konci měsíce činil na konci ledna 2019 5 830 Kč, k 28. 2. 2019 981,97 Kč a k 31. 3. 2019 182,98 Kč, z čehož je zjevné, že žalovaný spotřeboval v průběhu měsíce veškeré své příjmy a splátky ve výši 1 370 Kč měsíčně nemohl být schopen dlouhodobě hradit. Tento závěr podporuje i zjištění, že žalovaný na vzniklý dluh zaplatil pouze jedinou splátku. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla a toto proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů. Důsledkem tohoto postupu je absolutní neplatnost smlouvy a nárok žalobkyně vůči žalovanému se tak omezí na vrácení pouhého zůstatku jistiny poskytnutého úvěru. Žalobkyně, resp. právní předchůdce žalobkyně, poskytla žalovanému podle smlouvy ze dne 8. 4. 2019 částku 15 000 Kč, žalovaný do současné doby uhradil 1 370 Kč, a proto mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni rozdíl ve výši 13 630 Kč s úrokem z prodlení ve výši, která vyplývá z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po dni prohlášení splatnosti úvěru (§ 1970 o.z.), a ve zbývajícím rozsahu nárok zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Obdobná je situace v té části uplatněného nároku, v níž se žalobkyně domáhala náhrady nákladů dle jejího tvrzení účelně vynaložených na vymáhání pohledávky v částce 49,99 Kč zaokrouhlené na 50 Kč, přičemž výpočet částky opírala o vlastní ceník, neboť soud dospěl k závěru, že tyto náklady za účelné mít nelze. Za situace, kdy žalobkyně měla od své právní předchůdkyně k dispozici pět upomínek, na které žalovaný nikterak nereagoval stejně tak jako na předžalobní výzvu učiněnou zástupcem žalobkyně, byla jakákoli další snaha o mimosoudní řešení sporu zjevně nadbytečná. Na základě uvedených skutečností nezbylo, než žalobu také v této části příslušenství pohledávky (§ 513 o.z.) zamítnout.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odstavec 2 o.s.ř., neboť žalobkyně měla v řízení úspěch co do 79,1 % vzhledem k celku a žalovaný co do 20,9 % vzhledem k celku. Po odečtení úspěchu a neúspěchu v řízení uznal soud žalovaného povinným nahradit žalobkyni 58,2 % nákladů řízení Náklady byly představovány zaplaceným soudním poplatkem v částce 1 000 Kč, odměnou advokáta za 2,5 úkonu právní pomoci po 300 Kč (§ 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), 3 x 100 Kč paušální náhrady hotových výdajů advokáta (§ 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a 21 % DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad ve výši 220,50 Kč, neboť zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Celkem tak byly náklady žalobkyně představovány částkou 2 270,50 Kč, z níž 58 % představuje částka 1 321,43 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Lhůta k plnění byla stanovena jako zákonná třídenní postupem dle § 160 odstavec 1 o.s.ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala žalobou doručenou soudu dne 27. 11. 2020 zaplacení celkem částky 17 227,76 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 8. 4. 2019 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, který se zavázal splatit v měsíčních splátkách po 1 370 Kč. Původní věřitel provedl s odbornou péčí posouzení úvěruschopnosti žalovaného, přičemž vycházel z informací získaných od žalovaného při osobním pohovoru, při němž byl dotazován na údaje týkající se příjmových a výdajových stránek. Dále původní věřitel ověřil získané informace nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného a tyto porovnal s historickými daty Českého statistického úřadu při zohlednění zaměstnání žalovaného včetně geografického a časového hlediska. Porovnáním příjmové a výdajové stránky úvěrovaného stanovil původní věřitel výši disponibilních příjmů klienta, kterou poměřil výdajovou stránkou úvěrovaného, jejíž výši si ověřil z interních i externích zdrojů a dospěl k závěru, že je schopen poskytnutý úvěr splácet. Protože žalovaný porušil smluvní podmínky, byl úvěr původním věřitelem prohlášen za splatný ke dni 12. 9. 2019. Žalobkyně nabyla pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 17. 6. 2020. Dlužná částka nyní představuje 17 227,76 Kč včetně nákladů na vymáhání ve výši 49,99 Kč (zaokrouhlených na 50 Kč) představujících náklad na dopis v částce 2 x 11,86 Kč, 1 x import dat v částce 0,37 Kč a 1 x kontrolu dokumentace v částce 25,90 Kč dle metodiky [anonymizována dvě slova]. [příjmení] 17 227,76 Kč dále sestává z jistiny ve výši 13 826,75 Kč, úroku ve výši 662 Kč, sankčního úroku ve výši 64,24 Kč a poplatků ve výši 2 624,77 Kč.\n2. Protože se v průběhu řízení nepodařilo zjistit pobyt žalovaného, mu byl ustanoven opatrovník usnesením č. j. 8 C 128/2020 - 74 ze dne 22. 3. 2021, které nabylo právní moci 17. 4. 2021. Opatrovník poukázal na nutnost použití speciální úpravy zákona č. 275/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a na povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací s tím, že úvěr lze poskytnout pouze tehdy, nejsou-li důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele poskytnutý úvěr splácet, přičemž dle názoru opatrovníka právní předchůdkyně žalobkyně s takovou péčí nepostupovala. Opatrovník vyslovil názor, že žalobkyni náleží pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši nesplaceného zůstatku z jistiny úvěru v částce 13 826,75 Kč a nepřísluší mu ani právo na zaplacení nákladů vymáhání, neboť metodika stanovení těchto nákladů nebyla žalovaným nikdy akceptována a není součástí smluvních ujednání, z nichž by snad mohlo plynout právo žalobkyně na zaplacení jí určených částek.\n3. Na základě stanoviska opatrovníka žalobkyně doplnila svá tvrzení. Uvedla, že deklarovaný příjem žalovaného ověřila s využitím komplexního statistického nástroje, který určuje reálně dosažitelné příjmy na základě klientových osobních předpokladů. Zohlednila výdaje ve výši 11 205 Kč, z toho výdaje na bydlení ve výši 7 795 Kč a výdaje na živobytí ve výši 3 410 Kč. Na nepředvídané výdaje tak klientovi zbývalo 9 795 Kč a byl tedy schopen úvěr splácet. Kontrolou insolvenčního rejstříku zjistila, že klient je bez záznamu, stejně tak byla bez záznamu kontrola databáze neplatných dokladů, interního [příjmení] listu. Negativní byly informace v registru [příjmení], kde nebyl zjištěn dluh po splatnosti, a v náhledu BRKI/NRKI měl žalovaný jen pozitivní úvěrovou historii.\n4. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 6. 2020 spolu se seznamem postupovaných pohledávek. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem právního předchůdce žalobkyně ze dne 29. 6. 2020\n5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.\n5. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).\n6. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.\n7. Podle § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.\n8. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.\n9. Podle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.\n10. Rámcovou smlouvou o poskytování bankovních platebních a investičních služeb ze dne 8. 11. 2018 bylo prokázáno, že [právnická osoba] a žalovaný sjednali poskytování bankovních služeb, zejména formou běžného účtu na dobu neurčitou. Podle návrhu na uzavření smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 8. 4. 2019 žalovaný požádal o poskytnutí půjčky 15 000 Kč. Z akceptace návrhu z téhož data soud zjistil, že byla schválena celková výše půjčky 15 000 Kč na dobu 12 měsíců se zápůjční úrokovou sazbou 13,9 % s měsíčními splátkami 1 370 Kč včetně částky 23 Kč za pojištění. První splátka měla být zaplacena 8. 5. 2019 formou inkasa z běžného účtu, poslední splátka pak dne 8. 4. 2020 O úhradu dlužných splátek byl žalovaný upomínán [právnická osoba] dne 29. 6. 2019, 4. 7. 2019, 22. 7. 2019, 25. 8. 2019. Listinou ze dne 13. 9. 2019 prohlásila banka úvěr za splatný, pro dlouhodobé nesplácení finančních závazků. K tomuto datu činila celková výše závazku 15 642,99 Kč, z toho jistina 13 826,75 Kč, komerční úrok 662 Kč, úrok z prodlení 64,24 Kč, ostatní poplatky 1 090 Kč. Listinou ze dne 29. 6. 2020 adresovanou na obě známé adresy žalovaného bylo tomuto oznámeno [právnická osoba] postoupení pohledávky žalobkyni. K opakovanému oznámení o postoupení pohledávky s předžalobní výzvou došlo dopisem ze dne 3. 7. 2020.\n11. Výpisy z účtu č. [bankovní účet] za období od listopadu 2018 do konce května 2020 bylo prokázáno, že žalovaný čerpal úvěr v částce 15 000 Kč dne 8. 4. 2019, přičemž za období do prohlášení úvěru za splatný uhradil jedinou smluvenou splátku a to dne 8. 5. 2019 v částce 1 370 Kč.\n12. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta, vstupních informací a kreditního reportu soud zjistil, že poskytovatel úvěru provedl kontrolu databáze insolvenčního rejstříku s výsledkem bez záznamu, kontrolu databáze neplatných dokladů bez zjištění takového dokladu, kontrolu interního [příjmení] listu s výsledkem bez záznamu, vyhodnocení externích úvěrových registrů bez pozitivního zjištění, vyhodnotil ukazatele DTI/DSTI podle úředního sdělení [obec] národní banky z 11. 6. 2019 – doporučení k řízení rizik spojených s poskytováním retailových úvěrů zajištěných residenční nemovitostí, vycházel z deklarovaného příjmu klienta 21 000 Kč ze skutečnosti, že klient je svobodný, má středoškolské vzdělání a je bez vyživovacích povinností. Dále vycházel z deklarovaných výdajů na živobytí 3 000 Kč a započetl výdaje na jeho domácnost 7 795 Kč a životní náklady 3 410 Kč. Výslednou platební kapacitu žadatele tak v době jeho žádosti určil částkou 9 795 Kč.\n13. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:\nŽalobkyně se domáhala zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru. [ulice] smlouva byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o.z.), kde právní předchůdkyně žalobkyně vystupuje v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.). Soud se tedy nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k jejímu platnému uzavření. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.\n14. Pouze jazykový výklad nové právní úpravy účinné od 1. 12. 2016 a obsažené v § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. by (zejména vzhledem k druhé větě § 87 odst. 1) mohl nasvědčovat, že touto změnou došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru v tom směru, že nově jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele. Tento závěr je však vyvrácen rozsudkem Evropského soudního dvora z 5. 3. 2020 ve věci vedené pod sp. zn. C [číslo], jejímž předmětem byla žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Okresního soudu v Ostravě (Česká republika) ze dne 25. října 2018, došlým Soudnímu dvoru dne 5. listopadu 2018, který jednoznačně uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.\n15. S ohledem na citované rozhodnutí má soud za to, že v § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.\n16. Žalobkyně nepředložila žádné důkazy, tj. žádné listiny prokazující, že by její právní předchůdkyně provedla ověření příjmů, které byly modelovány s využitím komplexního statistického nástroje, a zejména reálných výdajů žalovaného. Podepsaný soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, uloženou jí zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Důsledkem je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy v souladu s ustanovením § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. K otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/2018. Výdaje žalovaného nebyly nikterak blíže zjišťovány a ověřovány a to ani za situace, kdy do odhadovaných měsíčních výdajů na dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši životního minima 3 410 Kč zbývalo žalovanému na zajištění stravy, ošacení, hygieny apod. cca 114 Kč na den, což vyvolává důvodnou pochybnost, neboť tato částka stěží může pokrýt veškeré životní náklady žalovaného a bankou stanovená částka 9 795 Kč zbývající mu na nepředvídané výdaje je tedy pouze hypotetickou, což lze dovodit i z doložených výpisů z účtu žalovaného za měsíce bezprostředně předcházející poskytnutí úvěru, kde zůstatek ke konci měsíce činil na konci ledna 2019 5 830 Kč, k 28. 2. 2019 981,97 Kč a k 31. 3. 2019 182,98 Kč, z čehož je zjevné, že žalovaný spotřeboval v průběhu měsíce veškeré své příjmy a splátky ve výši 1 370 Kč měsíčně nemohl být schopen dlouhodobě hradit. Tento závěr podporuje i zjištění, že žalovaný na vzniklý dluh zaplatil pouze jedinou splátku. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla a toto proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů. Důsledkem tohoto postupu je absolutní neplatnost smlouvy a nárok žalobkyně vůči žalovanému se tak omezí na vrácení pouhého zůstatku jistiny poskytnutého úvěru. Žalobkyně, resp. právní předchůdce žalobkyně, poskytla žalovanému podle smlouvy ze dne 8. 4. 2019 částku 15 000 Kč, žalovaný do současné doby uhradil 1 370 Kč, a proto mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni rozdíl ve výši 13 630 Kč s úrokem z prodlení ve výši, která vyplývá z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po dni prohlášení splatnosti úvěru (§ 1970 o.z.), a ve zbývajícím rozsahu nárok zamítl.\n17. Obdobná je situace v té části uplatněného nároku, v níž se žalobkyně domáhala náhrady nákladů dle jejího tvrzení účelně vynaložených na vymáhání pohledávky v částce 49,99 Kč zaokrouhlené na 50 Kč, přičemž výpočet částky opírala o vlastní ceník, neboť soud dospěl k závěru, že tyto náklady za účelné mít nelze. Za situace, kdy žalobkyně měla od své právní předchůdkyně k dispozici pět upomínek, na které žalovaný nikterak nereagoval stejně tak jako na předžalobní výzvu učiněnou zástupcem žalobkyně, byla jakákoli další snaha o mimosoudní řešení sporu zjevně nadbytečná. Na základě uvedených skutečností nezbylo, než žalobu také v této části příslušenství pohledávky (§ 513 o.z.) zamítnout.\n18. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odstavec 2 o.s.ř., neboť žalobkyně měla v řízení úspěch co do 79,1 % vzhledem k celku a žalovaný co do 20,9 % vzhledem k celku. Po odečtení úspěchu a neúspěchu v řízení uznal soud žalovaného povinným nahradit žalobkyni 58,2 % nákladů řízení Náklady byly představovány zaplaceným soudním poplatkem v částce 1 000 Kč, odměnou advokáta za 2,5 úkonu právní pomoci po 300 Kč (§ 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), 3 x 100 Kč paušální náhrady hotových výdajů advokáta (§ 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a 21 % DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad ve výši 220,50 Kč, neboť zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Celkem tak byly náklady žalobkyně představovány částkou 2 270,50 Kč, z níž 58 % představuje částka 1 321,43 Kč.\n19. Lhůta k plnění byla stanovena jako zákonná třídenní postupem dle § 160 odstavec 1 o.s.ř.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání, písemně, ve trojím vyhotovení, ve lhůtě 15 dní ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Hradci Králové - pobočce v Pardubicích, prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSPU:2021:8.C.128.2020.1","publishedAt":"2021-09-22","decisionAt":"2021-06-02","caseNumber":{"senate":8,"registry":"C","index":128,"year":2020,"pageNumber":114},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Petra","lastName":"Nováková","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSPU","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o zaplacení 17 227,76 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"14b","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1879","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1810","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":351,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_NARIZENI_VLADY"},{"paragraphNumber":"513","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"588","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"420","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"419","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"580","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"547","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":275,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["BEZDUVODNE_OBOHACENI","PENEZITE_PLNENI","POSTOUPENI_POHLEDAVKY","SMLOUVA_O_PUJCCE","SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}