{"uuid":"5e24aa6a-e86b-4bce-9245-40d13cf6478c","header":[{"texts":[{"text":"Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Buriana a soudkyň JUDr. Ivany Tomkové a JUDr. Hany Příhodové ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobců: a) Ing. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"b) nezletilý ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"c) nezletilý ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"d) ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"e) ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"f) ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"všichni zastoupeni Mgr. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", advokátem","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"se sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"se sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", Rumunsko","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupený JUDr. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", Ph.D., advokátem","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"se sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o náhradu nemajetkové újmy","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o odvolání žalobců proti usnesení Okresního soudu v Břeclavi ze dne 7. 7. 2022, č. j. 6 C 52/2021-112,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výrocích III, IV, V, VI, VII, VIII mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobcům a), b), c), d), e), f) na náhradě nákladů řízení částku 110.744,04 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", advokáta se sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům a), b), c), d), e), f) na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 9.365,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", advokáta se sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"<b>I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výrocích III, IV, V, VI, VII, VIII mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobcům a), b), c), d), e), f) na náhradě nákladů řízení částku 110.744,04 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].</b>\n<b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům a), b), c), d), e), f) na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 9.365,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].</b>","justification":[{"texts":[{"text":"1. Okresní soud v Břeclavi (dále jen„ soud prvního stupně“) rozhodl usnesením ze dne 7. 7. 2022, č. j. 6 C 52/2021-112, že nepřipouští, aby do řízení na místo vedlejšího účastníka na straně žalovaného vstoupila ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":", se sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (výrok I). Výrokem II bylo rozhodnuto, že řízení ve věci se zastavuje v celém rozsahu. Výroky III, IV, V, VI, VII, VIII bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků ve vztahu mezi všemi žalobci vůči žalovanému nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Proti tomuto usnesení podali odvolání všichni žalobci a) – f), které směřovalo pouze proti výrokům III – VIII, jimiž bylo rozhodnuto, že žalobci a) – f) nemají vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, a odvolací soud pro stručnost odkazuje na jeho písemné vyhotovení založené ve spise. Žalobci se neztotožňují se závěrem soudu prvního stupně, že by zastavení řízení zavinil některý z účastníků, jelikož žalobci vzali žalobu zpět z důvodu částečného uspokojení jejich nároků třetí osobou – pověřenou pojišťovnou, která není a nemůže být účastníkem řízení. Soud prvního stupně nesouhlasil s tvrzením žalobců, že zastavení řízení zavinil žalovaný tím, že byl zcela nečinný v rámci uspokojení pohledávek žalobců před podáním žaloby. Žalobci trvají na tom, že žalovaný byl v rámci uspokojení jejich pohledávek před podáním žaloby z procesního hlediska zcela nečinný, a proto zastavení řízení jednoznačně zavinil. Žalobci odkázali na komentář k ustanovení § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř., z něhož vyplývá, že za dlužníka může po podání žaloby zaplatit dluh také třetí osoba, která není účastníkem řízení, a soud za této situace nemůže aplikovat při rozhodování o nákladech řízení ustanovení § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř., poněvadž je dáno procesní zavinění jedné ze stran. Žalobci rovněž odkázali na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není důležité, kdo za žalovanou stranu plnil po podání žaloby. Byla-li pohledávka žalobců uhrazena po podání žaloby není důležité, kdo za žalovaného plnil, v takovém případě byl pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně. Žalobci proto navrhli, aby odvolací soud změnil napadené výroky III – VIII usnesení soudu prvního stupně tak, že jim bude přiznána náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalovaný se k odvolání žalobců vyjádřil písemně a navrhl potvrzení usnesení soudu prvního stupně v napadených výrocích III – VIII o nákladech řízení mezi účastníky, neboť se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že zastavení řízení nezavinil žádný z účastníků, neboť došlo k částečnému plnění nároků žalobců ze strany pověřené pojišťovny, soud prvního stupně proto postupoval správně dle § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Krajský soud v Brně, jako soud odvolací, po zjištění, že odvolání žalobců bylo podáno v zákonné lhůtě, osobami k tomu oprávněnými – účastníky řízení a že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a § 204 odst. 1 o. s. ř.) přezkoumal v intencích odvolání žalobců usnesení soudu prvního stupně pouze ve výrocích III, IV, V, VI, VII a VIII, jimiž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi všemi žalobci a žalovaným, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a aniž bylo třeba ve věci nařizovat jednání (§ 214 odst. 2, písm. e) o. s. ř.), dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Odvolání žalobců mělo suspensivní a devolutivní účinky pouze ve vztahu k výrokům III – VIII o náhradě nákladů řízení (§ 206 odst. 3 o. s. ř.). Odvoláním žádného z účastníků nebyl dotčen výrok I usnesení soudu prvního stupně, jímž soud nepřipustil, aby do řízení na místo vedlejšího účastníka na straně žalované vstoupila ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a výrok II, kterým bylo řízení ve věci samé zastaveno. Tyto výroky usnesení soudu prvního stupně nabyly samostatně právní moci a nestaly se předmětem přezkumu odvolacího soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Poněvadž odvolání žalobců nesměřovalo proti rozhodnutí soudu vydanému ve věci samé, neuplatní se ustanovení § 205 odst. 2 o. s. ř. o odvolacích důvodech.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Z obsahu předloženého spisu se podává, že žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 17. 2. 2021 se žalobci domáhali po žalovaném náhrady nemajetkové újmy na zdraví, a to žalobkyně a) ve výši 1.000.000 Kč s příslušenstvím, žalobci b), c) každý ve výši 760.000 Kč s příslušenstvím, žalobci d), e) každý ve výši 880.000 Kč s příslušenstvím a žalobce f) ve výši 1.000.000 Kč s příslušenstvím. Uplatněný nárok opírali o tvrzení, že žalovaný je provozovatelem motorového vozidla tovární značky VOLVO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":" FH ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"registrační značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" (RO) a současně zaměstnavatelem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", který dne 29. 4. 2020 zavinil dopravní nehodu na dálnici D2 ve směru na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":", při níž byl usmrcen ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", druh žalobkyně a), otec žalobců b), c), syn žalobců d), e) a bratr žalobce f). Všichni žalobci měli k zemřelému ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" velmi silnou citovou vazbu, jeho ztrátu pociťují jako nepopsatelnou citovou újmu umocněnou jeho mladým a produktivním věkem a bezproblémovým zdravotním stavem, který nebýt násilného a tragického ukončení života, předurčoval prožití výrazně větší části jeho života. Žalobci po žalovaném uplatnili nárok na náhradu nemajetkové újmy dle § 2959 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v částkách, které považují za přiměřenou finanční kompenzaci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k žalobě neuznal nárok žalobců na náhradu nemajetkové újmy ani z části, navrhl zamítnutí žaloby a poukázal na to, že zemřelý ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl zaměstnancem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" silnic a dálnic ČR, přičemž toto zaměstnání sebou nese jistá rizika a jeho smrt při plnění pracovních povinností není nikterak ojedinělá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Žalobci ve své replice na vyjádření žalovaného uvedli, že považují přinejmenším za nevhodné až nemravné a zcela irelevantní pro projednávanou věc skutečnost, že zaměstnání ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" silnic a dálnic sebou nese jistá rizika a že musel být srozuměn s tím, že jeho zaměstnání je vysoce nebezpečné. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" striktně dodržoval veškeré povinnosti zaměstnance z pohledu bezpečnosti práce a dobrovolně se nevystavoval nebezpečí zranění se smrtelným následkem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 8. 6. 2022 vzali žalobci svoji žalobu v celém rozsahu výslovně zpět, jelikož ze strany pojišťovny žalovaného ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" jim byla dne 2. 6. 2022 vyplacena náhrada nemajetkové újmy, kdy žalobkyně a) obdržela částku 682.500 Kč, žalobci b), c) každý částku 442.500 Kč, žalobci d), e) každý částku 562.500 Kč a žalobce f) částku 511.875 Kč. Žalobci s tímto vypořádáním souhlasí a zbylou část žalovaných částek včetně požadovaného úroku z prodlení nepožadují.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Soud prvního stupně poté napadeným usnesením ze dne 7. 7. 2022 rozhodl, že řízení ve věci samé se v celém rozsahu zastavuje (výrok II), výrokem I nepřipustil, aby do řízení na místo vedlejšího účastníka na straně žalované vstoupila ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a výroky III – VIII rozhodl, že žádný z účastníků ve vztahu mezi všemi žalobci a žalovaným nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Své rozhodnutí o náhradě nákladů řízení mezi účastníky odůvodnil soud prvního stupně ustanovením § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř., když dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně co do základu nároku a byla vzata zpět pro chování osoby – pověřené pojišťovny, která není účastníkem řízení a které spočívalo ve vyplacení částek nižších, než požadovaných žalobci, které akceptovali. Dle soudu prvního stupně nelze dospět k tomu, že žaloba byla vzata zpět pro chování žalovaného a nelze souhlasit s tvrzením žalobců, že zastavení řízení zavinil žalovaný tím, že byl zcela nečinný v rámci uspokojení pohledávek žalobců před podáním žaloby. Soud prvního stupně neshledal, že by zastavení řízení zavinil některý z účastníků, proto rozhodl, že dle § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. se žádnému z účastníků nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Vycházeje ze shora uvedeného lze konstatovat, že v daném případě soud prvního stupně zastavil řízení z důvodu zpětvzetí žaloby žalobci před tím, než bylo jednáno ve věci samé (§ 96 odst. 1 a 2 o. s. ř.). Při zastavení řízení z důvodu zpětvzetí žaloby musí soud vždy postupovat podle § 146 odst. 2 o. s. ř. a při rozhodování o náhradě nákladů řízení zkoumat, zda žalobce procesně zavinil zastavení řízení nebo zda návrh byl podán důvodně a ke zpětvzetí došlo v důsledku chování žalovaného. Jinými slovy řečeno, zastavuje-li soud řízení, zabývá se při rozhodování o náhradě nákladů řízení nejprve tím, zda některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno. Zavinění je třeba posuzovat výlučně z procesního hlediska, tj. podle procesního výsledku, a nikoliv podle hmotného práva, neboť pak by se jednalo o posouzení důvodnosti nároku ve věci samé. Proto vezme-li žalobce žalobu zpět, z procesního hlediska zásadně platí (nejde-li o případ podle § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř.), že zavinil zastavení řízení. Pouze v ustanovení § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. je upraven případ, kdy důvodem zastavení řízení je sice zpětvzetí žaloby, přesto však žalobce zastavení řízení nezavinil. Žalobce vzal žalobu zpět, která byla podána důvodně, pro chování žalovaného, neboť žalovaný po zahájení řízení nárok žalobce uspokojil, např. tím, že vymáhanou pohledávku zaplatil. Pouze důvodnost podání žaloby může mít za následek, že žalobce zpětvzetím žaloby nezavinil zastavení řízení. Důvodnost podání žaloby je třeba posuzovat výlučně v závislosti na chování žalovaného k požadavkům žalobce. Za chování žalovaného ve smyslu § 146 odst. 2 o. s. ř. je však třeba považovat i situaci, kdy za žalovaného plnila na pohledávku žalobce z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou žalovaným pojišťovna (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2014, sp. zn. 23 Cdo 4097/2013).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. V daném případě byla pohledávka žalobců z titulu náhrady nemajetkové újmy uhrazena částečně všem žalobcům po podání žaloby a není důležité, kdo za žalovaného plnil, zda to bylo s jeho vědomím, či zda se jednalo o pokus vyhnout se povinnosti platit náklady řízení. Je tedy třeba dospět k závěru, že v tomto případě byl pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, a je tudíž při rozhodování o náhradě nákladů řízení mezi účastníky aplikovat ustanovení § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř., neboť tíži jednání pojišťovny žalovaného nemohou nést žalobci, jejichž pohledávka byla po podání žaloby z části zaplacena. Není významné, zda žalovaný uspokojil žalobce, podstatné je, že z části byly požadavky žalobců na náhradu nemajetkové újmy po podání žaloby uspokojeny ze strany pojišťovny žalovaného a právě v závislosti na tomto částečném plnění, s nímž se spokojili, vzali žalobci svoji žalobu v celém rozsahu výslovně zpět.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. S ohledem na shora uvedené, soud prvního stupně nesprávně dovodil, že příčinou zpětvzetí žaloby nebylo chování žalovaného, který zůstal zcela nečinný v rámci uspokojení pohledávky žalobců před i po podání žaloby, když navrhoval její zamítnutí a nárok žalobců neuznal ani zčásti. Soud prvního stupně pominul, že žalobci vyzvali žalovaného k plnění před podáním žaloby a že požadovaného plnění se jim dostalo až po podání žaloby ze strany pojišťovny žalovaného, která poskytla žalobcům částečné plnění z pojistné události. Odvolací soud přisvědčil žalobcům, že rozhodnutí soudu prvního stupně ve výrocích III - VIII o náhradě nákladů řízení není správné a je v rozporu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, kdy odkaz žalobců na výše citované usnesení Nejvyššího soudu je přiléhavý.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Soud prvního stupně při rozhodování o náhradě nákladů řízení mezi účastníky nesprávně aplikoval ustanovení § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. namísto ustanovení § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř., neboť v daném případě vzali žalobci zpět návrh, který byl podán důvodně, pro chování žalovaného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Odvolací soud proto změnil dle § 220 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně v napadených výrocích III – VIII tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobcům a), b), c), d), e), f) na náhradě nákladů řízení celkovou částku 110.744,04 Kč, představující odměnu advokáta ve výši 3.100 Kč podle § 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. a) a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Tuto odměnu za jeden úkon právní služby je nutno snížit u každého ze žalobců o 20 % dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu na částku 2.480 Kč, neboť se jedná o společné úkony při zastupování více osob.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. V řízení před soudem prvního stupně má každý ze žalobců právo na náhradu nákladů řízení, které se skládají z odměny advokáta za pět úkonů právní služby po 2.480 Kč: převzetí a příprava, předžalobní výzva ze dne 29. 9. 2020, podání žaloby, replika k vyjádření žalovaného a zpětvzetí žaloby, k nimž přísluší pět paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Za společné úkony při zastupování více osob přísluší advokátu ke každému úkonu pouze jedna paušální náhrada výdajů (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 25 Cdo 1610/2014 nebo ze dne 21. 5. 2014, sp. zn. 29 Cdo 239/2014), a to vše je nutno navýšit o náhradu o daň z přidané hodnoty ve výši 21% (§ 137 odst. 3 o.s.ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Při výpočtu odměny advokáta žalobců aplikoval odvolací soud ustanovení § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu vycházeje z tarifní hodnoty 50.000 Kč, neboť dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ve věci určení tarifní hodnoty pro účely výpočtu odměny advokáta podle advokátního tarifu, podle které ve věcech peněžité náhrady za zásah do práva na soukromí a rodinný život způsobený usmrcením osoby blízké podle § 2959 o. z. (tj. do osobnostního práva) nelze při stanovení odměny advokáta postupovat podle § 7 ve spojení s § 8 odst. 1 advokátního tarifu, neboť tato ustanovení nereflektují povahu řízení o peněžitých náhradách za újmu na přirozených právech člověka, když v době započetí úkonu právní služby nelze určit výši plnění, jestliže určení výše náhrady závisí na posouzení soudu podle mnoha kritérií (intenzita vztahu se zemřelým, věk zemřelého a pozůstalých, případná existenční či hmotná závislost na zemřelém, postoj škůdce apod.). Na tyto případy je, obdobně jako v případech řízení o zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným výkonem veřejné moci, přiléhavé aplikovat ustanovení § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2021, sp. zn. 25 Cdo 2060/2020).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. S ohledem na výše uvedené skutečnosti odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně v napadených výrocích III, IV, V, VI, VII a VIII tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobcům a), b), c), d), e), f) na náhradě nákladů řízení celkem částku 110.744,04 Kč, která je tvořena odměnou za právní služby u každého ze žalobců ve výši 15.004 Kč (pět úkonů právní služby po 2.480 Kč), pět paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč přináležejících k pěti úkonům právní služby učiněným v řízení před soudem prvního stupně, a to vše navýšeno o 21% DPH. Částka 110.744,04 Kč byla uložena zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce žalobců.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. S ohledem na výsledek řízení před odvolacím soudem je na straně úspěšných žalobců dáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, které jsou tvořeny odměnou advokáta v poloviční výši 1.550 Kč dle § 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. a), § 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu, kterou je nutno u každého ze žalobců snížit o 20 % dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu na částku 1.240 Kč. K jedinému úkonu právní služby učiněnému v odvolacím řízení (podání odvolání) přísluší paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Po navýšení odměny a náhrady hotových výdajů o 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) činí náklady odvolacího řízení úspěšných žalobců částku 9.365,40 Kč, kterou uložil odvolací soud zaplatit žalovanému tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto usnesení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Okresní soud v Břeclavi (dále jen„ soud prvního stupně“) rozhodl usnesením ze dne 7. 7. 2022, č. j. 6 C 52/2021-112, že nepřipouští, aby do řízení na místo vedlejšího účastníka na straně žalovaného vstoupila [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (výrok I). Výrokem II bylo rozhodnuto, že řízení ve věci se zastavuje v celém rozsahu. Výroky III, IV, V, VI, VII, VIII bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků ve vztahu mezi všemi žalobci vůči žalovanému nemá právo na náhradu nákladů řízení.\n2. Proti tomuto usnesení podali odvolání všichni žalobci a) – f), které směřovalo pouze proti výrokům III – VIII, jimiž bylo rozhodnuto, že žalobci a) – f) nemají vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, a odvolací soud pro stručnost odkazuje na jeho písemné vyhotovení založené ve spise. Žalobci se neztotožňují se závěrem soudu prvního stupně, že by zastavení řízení zavinil některý z účastníků, jelikož žalobci vzali žalobu zpět z důvodu částečného uspokojení jejich nároků třetí osobou – pověřenou pojišťovnou, která není a nemůže být účastníkem řízení. Soud prvního stupně nesouhlasil s tvrzením žalobců, že zastavení řízení zavinil žalovaný tím, že byl zcela nečinný v rámci uspokojení pohledávek žalobců před podáním žaloby. Žalobci trvají na tom, že žalovaný byl v rámci uspokojení jejich pohledávek před podáním žaloby z procesního hlediska zcela nečinný, a proto zastavení řízení jednoznačně zavinil. Žalobci odkázali na komentář k ustanovení § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř., z něhož vyplývá, že za dlužníka může po podání žaloby zaplatit dluh také třetí osoba, která není účastníkem řízení, a soud za této situace nemůže aplikovat při rozhodování o nákladech řízení ustanovení § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř., poněvadž je dáno procesní zavinění jedné ze stran. Žalobci rovněž odkázali na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není důležité, kdo za žalovanou stranu plnil po podání žaloby. Byla-li pohledávka žalobců uhrazena po podání žaloby není důležité, kdo za žalovaného plnil, v takovém případě byl pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně. Žalobci proto navrhli, aby odvolací soud změnil napadené výroky III – VIII usnesení soudu prvního stupně tak, že jim bude přiznána náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů.\n3. Žalovaný se k odvolání žalobců vyjádřil písemně a navrhl potvrzení usnesení soudu prvního stupně v napadených výrocích III – VIII o nákladech řízení mezi účastníky, neboť se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že zastavení řízení nezavinil žádný z účastníků, neboť došlo k částečnému plnění nároků žalobců ze strany pověřené pojišťovny, soud prvního stupně proto postupoval správně dle § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.\n4. Krajský soud v Brně, jako soud odvolací, po zjištění, že odvolání žalobců bylo podáno v zákonné lhůtě, osobami k tomu oprávněnými – účastníky řízení a že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a § 204 odst. 1 o. s. ř.) přezkoumal v intencích odvolání žalobců usnesení soudu prvního stupně pouze ve výrocích III, IV, V, VI, VII a VIII, jimiž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi všemi žalobci a žalovaným, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a aniž bylo třeba ve věci nařizovat jednání (§ 214 odst. 2, písm. e) o. s. ř.), dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.\n5. Odvolání žalobců mělo suspensivní a devolutivní účinky pouze ve vztahu k výrokům III – VIII o náhradě nákladů řízení (§ 206 odst. 3 o. s. ř.). Odvoláním žádného z účastníků nebyl dotčen výrok I usnesení soudu prvního stupně, jímž soud nepřipustil, aby do řízení na místo vedlejšího účastníka na straně žalované vstoupila [právnická osoba] a výrok II, kterým bylo řízení ve věci samé zastaveno. Tyto výroky usnesení soudu prvního stupně nabyly samostatně právní moci a nestaly se předmětem přezkumu odvolacího soudu.\n6. Poněvadž odvolání žalobců nesměřovalo proti rozhodnutí soudu vydanému ve věci samé, neuplatní se ustanovení § 205 odst. 2 o. s. ř. o odvolacích důvodech.\n7. Z obsahu předloženého spisu se podává, že žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 17. 2. 2021 se žalobci domáhali po žalovaném náhrady nemajetkové újmy na zdraví, a to žalobkyně a) ve výši 1.000.000 Kč s příslušenstvím, žalobci b), c) každý ve výši 760.000 Kč s příslušenstvím, žalobci d), e) každý ve výši 880.000 Kč s příslušenstvím a žalobce f) ve výši 1.000.000 Kč s příslušenstvím. Uplatněný nárok opírali o tvrzení, že žalovaný je provozovatelem motorového vozidla tovární značky VOLVO [anonymizována dvě slova] FH [anonymizováno], [registrační značka] (RO) a současně zaměstnavatelem [jméno] [příjmení], který dne 29. 4. 2020 zavinil dopravní nehodu na dálnici D2 ve směru na [obec], při níž byl usmrcen [jméno] [příjmení], narozený dne [datum], druh žalobkyně a), otec žalobců b), c), syn žalobců d), e) a bratr žalobce f). Všichni žalobci měli k zemřelému [jméno] [příjmení] velmi silnou citovou vazbu, jeho ztrátu pociťují jako nepopsatelnou citovou újmu umocněnou jeho mladým a produktivním věkem a bezproblémovým zdravotním stavem, který nebýt násilného a tragického ukončení života, předurčoval prožití výrazně větší části jeho života. Žalobci po žalovaném uplatnili nárok na náhradu nemajetkové újmy dle § 2959 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v částkách, které považují za přiměřenou finanční kompenzaci.\n8. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k žalobě neuznal nárok žalobců na náhradu nemajetkové újmy ani z části, navrhl zamítnutí žaloby a poukázal na to, že zemřelý [jméno] [příjmení] byl zaměstnancem [anonymizováno] silnic a dálnic ČR, přičemž toto zaměstnání sebou nese jistá rizika a jeho smrt při plnění pracovních povinností není nikterak ojedinělá.\n9. Žalobci ve své replice na vyjádření žalovaného uvedli, že považují přinejmenším za nevhodné až nemravné a zcela irelevantní pro projednávanou věc skutečnost, že zaměstnání [jméno] [příjmení] u [anonymizováno] silnic a dálnic sebou nese jistá rizika a že musel být srozuměn s tím, že jeho zaměstnání je vysoce nebezpečné. [příjmení] [jméno] [příjmení] striktně dodržoval veškeré povinnosti zaměstnance z pohledu bezpečnosti práce a dobrovolně se nevystavoval nebezpečí zranění se smrtelným následkem.\n10. Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 8. 6. 2022 vzali žalobci svoji žalobu v celém rozsahu výslovně zpět, jelikož ze strany pojišťovny žalovaného [právnická osoba] jim byla dne 2. 6. 2022 vyplacena náhrada nemajetkové újmy, kdy žalobkyně a) obdržela částku 682.500 Kč, žalobci b), c) každý částku 442.500 Kč, žalobci d), e) každý částku 562.500 Kč a žalobce f) částku 511.875 Kč. Žalobci s tímto vypořádáním souhlasí a zbylou část žalovaných částek včetně požadovaného úroku z prodlení nepožadují.\n11. Soud prvního stupně poté napadeným usnesením ze dne 7. 7. 2022 rozhodl, že řízení ve věci samé se v celém rozsahu zastavuje (výrok II), výrokem I nepřipustil, aby do řízení na místo vedlejšího účastníka na straně žalované vstoupila [právnická osoba] a výroky III – VIII rozhodl, že žádný z účastníků ve vztahu mezi všemi žalobci a žalovaným nemá právo na náhradu nákladů řízení.\n12. Své rozhodnutí o náhradě nákladů řízení mezi účastníky odůvodnil soud prvního stupně ustanovením § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř., když dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně co do základu nároku a byla vzata zpět pro chování osoby – pověřené pojišťovny, která není účastníkem řízení a které spočívalo ve vyplacení částek nižších, než požadovaných žalobci, které akceptovali. Dle soudu prvního stupně nelze dospět k tomu, že žaloba byla vzata zpět pro chování žalovaného a nelze souhlasit s tvrzením žalobců, že zastavení řízení zavinil žalovaný tím, že byl zcela nečinný v rámci uspokojení pohledávek žalobců před podáním žaloby. Soud prvního stupně neshledal, že by zastavení řízení zavinil některý z účastníků, proto rozhodl, že dle § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. se žádnému z účastníků nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.\n13. Vycházeje ze shora uvedeného lze konstatovat, že v daném případě soud prvního stupně zastavil řízení z důvodu zpětvzetí žaloby žalobci před tím, než bylo jednáno ve věci samé (§ 96 odst. 1 a 2 o. s. ř.). Při zastavení řízení z důvodu zpětvzetí žaloby musí soud vždy postupovat podle § 146 odst. 2 o. s. ř. a při rozhodování o náhradě nákladů řízení zkoumat, zda žalobce procesně zavinil zastavení řízení nebo zda návrh byl podán důvodně a ke zpětvzetí došlo v důsledku chování žalovaného. Jinými slovy řečeno, zastavuje-li soud řízení, zabývá se při rozhodování o náhradě nákladů řízení nejprve tím, zda některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno. Zavinění je třeba posuzovat výlučně z procesního hlediska, tj. podle procesního výsledku, a nikoliv podle hmotného práva, neboť pak by se jednalo o posouzení důvodnosti nároku ve věci samé. Proto vezme-li žalobce žalobu zpět, z procesního hlediska zásadně platí (nejde-li o případ podle § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř.), že zavinil zastavení řízení. Pouze v ustanovení § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. je upraven případ, kdy důvodem zastavení řízení je sice zpětvzetí žaloby, přesto však žalobce zastavení řízení nezavinil. Žalobce vzal žalobu zpět, která byla podána důvodně, pro chování žalovaného, neboť žalovaný po zahájení řízení nárok žalobce uspokojil, např. tím, že vymáhanou pohledávku zaplatil. Pouze důvodnost podání žaloby může mít za následek, že žalobce zpětvzetím žaloby nezavinil zastavení řízení. Důvodnost podání žaloby je třeba posuzovat výlučně v závislosti na chování žalovaného k požadavkům žalobce. Za chování žalovaného ve smyslu § 146 odst. 2 o. s. ř. je však třeba považovat i situaci, kdy za žalovaného plnila na pohledávku žalobce z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou žalovaným pojišťovna (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2014, sp. zn. 23 Cdo 4097/2013).\n14. V daném případě byla pohledávka žalobců z titulu náhrady nemajetkové újmy uhrazena částečně všem žalobcům po podání žaloby a není důležité, kdo za žalovaného plnil, zda to bylo s jeho vědomím, či zda se jednalo o pokus vyhnout se povinnosti platit náklady řízení. Je tedy třeba dospět k závěru, že v tomto případě byl pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, a je tudíž při rozhodování o náhradě nákladů řízení mezi účastníky aplikovat ustanovení § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř., neboť tíži jednání pojišťovny žalovaného nemohou nést žalobci, jejichž pohledávka byla po podání žaloby z části zaplacena. Není významné, zda žalovaný uspokojil žalobce, podstatné je, že z části byly požadavky žalobců na náhradu nemajetkové újmy po podání žaloby uspokojeny ze strany pojišťovny žalovaného a právě v závislosti na tomto částečném plnění, s nímž se spokojili, vzali žalobci svoji žalobu v celém rozsahu výslovně zpět.\n15. S ohledem na shora uvedené, soud prvního stupně nesprávně dovodil, že příčinou zpětvzetí žaloby nebylo chování žalovaného, který zůstal zcela nečinný v rámci uspokojení pohledávky žalobců před i po podání žaloby, když navrhoval její zamítnutí a nárok žalobců neuznal ani zčásti. Soud prvního stupně pominul, že žalobci vyzvali žalovaného k plnění před podáním žaloby a že požadovaného plnění se jim dostalo až po podání žaloby ze strany pojišťovny žalovaného, která poskytla žalobcům částečné plnění z pojistné události. Odvolací soud přisvědčil žalobcům, že rozhodnutí soudu prvního stupně ve výrocích III - VIII o náhradě nákladů řízení není správné a je v rozporu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, kdy odkaz žalobců na výše citované usnesení Nejvyššího soudu je přiléhavý.\n16. Soud prvního stupně při rozhodování o náhradě nákladů řízení mezi účastníky nesprávně aplikoval ustanovení § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. namísto ustanovení § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř., neboť v daném případě vzali žalobci zpět návrh, který byl podán důvodně, pro chování žalovaného.\n17. Odvolací soud proto změnil dle § 220 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně v napadených výrocích III – VIII tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobcům a), b), c), d), e), f) na náhradě nákladů řízení celkovou částku 110.744,04 Kč, představující odměnu advokáta ve výši 3.100 Kč podle § 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. a) a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Tuto odměnu za jeden úkon právní služby je nutno snížit u každého ze žalobců o 20 % dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu na částku 2.480 Kč, neboť se jedná o společné úkony při zastupování více osob.\n18. V řízení před soudem prvního stupně má každý ze žalobců právo na náhradu nákladů řízení, které se skládají z odměny advokáta za pět úkonů právní služby po 2.480 Kč: převzetí a příprava, předžalobní výzva ze dne 29. 9. 2020, podání žaloby, replika k vyjádření žalovaného a zpětvzetí žaloby, k nimž přísluší pět paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Za společné úkony při zastupování více osob přísluší advokátu ke každému úkonu pouze jedna paušální náhrada výdajů (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 25 Cdo 1610/2014 nebo ze dne 21. 5. 2014, sp. zn. 29 Cdo 239/2014), a to vše je nutno navýšit o náhradu o daň z přidané hodnoty ve výši 21% (§ 137 odst. 3 o.s.ř.).\n19. Při výpočtu odměny advokáta žalobců aplikoval odvolací soud ustanovení § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu vycházeje z tarifní hodnoty 50.000 Kč, neboť dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ve věci určení tarifní hodnoty pro účely výpočtu odměny advokáta podle advokátního tarifu, podle které ve věcech peněžité náhrady za zásah do práva na soukromí a rodinný život způsobený usmrcením osoby blízké podle § 2959 o. z. (tj. do osobnostního práva) nelze při stanovení odměny advokáta postupovat podle § 7 ve spojení s § 8 odst. 1 advokátního tarifu, neboť tato ustanovení nereflektují povahu řízení o peněžitých náhradách za újmu na přirozených právech člověka, když v době započetí úkonu právní služby nelze určit výši plnění, jestliže určení výše náhrady závisí na posouzení soudu podle mnoha kritérií (intenzita vztahu se zemřelým, věk zemřelého a pozůstalých, případná existenční či hmotná závislost na zemřelém, postoj škůdce apod.). Na tyto případy je, obdobně jako v případech řízení o zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným výkonem veřejné moci, přiléhavé aplikovat ustanovení § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2021, sp. zn. 25 Cdo 2060/2020).\n20. S ohledem na výše uvedené skutečnosti odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně v napadených výrocích III, IV, V, VI, VII a VIII tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobcům a), b), c), d), e), f) na náhradě nákladů řízení celkem částku 110.744,04 Kč, která je tvořena odměnou za právní služby u každého ze žalobců ve výši 15.004 Kč (pět úkonů právní služby po 2.480 Kč), pět paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč přináležejících k pěti úkonům právní služby učiněným v řízení před soudem prvního stupně, a to vše navýšeno o 21% DPH. Částka 110.744,04 Kč byla uložena zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce žalobců.\n21. S ohledem na výsledek řízení před odvolacím soudem je na straně úspěšných žalobců dáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, které jsou tvořeny odměnou advokáta v poloviční výši 1.550 Kč dle § 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. a), § 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu, kterou je nutno u každého ze žalobců snížit o 20 % dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu na částku 1.240 Kč. K jedinému úkonu právní služby učiněnému v odvolacím řízení (podání odvolání) přísluší paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Po navýšení odměny a náhrady hotových výdajů o 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) činí náklady odvolacího řízení úspěšných žalobců částku 9.365,40 Kč, kterou uložil odvolací soud zaplatit žalovanému tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto usnesení.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"RESOLUTION","ecli":"ECLI:CZ:KSBR:2022:17.Co.161.2022.1","publishedAt":"2022-11-14","decisionAt":"2022-10-12","caseNumber":{"senate":17,"registry":"CO","index":161,"year":2022,"pageNumber":124},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Ivana","lastName":"Tomková","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"KSBR","caseResultType":["ZMENA"],"caseSubject":"","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":6,"registry":"C","index":52,"year":2021,"pageNumber":112},"affectedDate":"2022-07-07","courtCode":"OSBV","affectedTypes":["CORRECT"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"146","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAHRADA_NEMAJETKOVE_UJMY","NEMAJETKOVA_UJMA","PENEZITE_PLNENI","ZASTAVENI_RIZENI"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}