{"uuid":"5eda91a0-f220-465d-986e-855800168056","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Mostě rozhodl soudcem Mgr. Marianem Heresem ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"pro 20 270 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba se v části požadující zaplatit částku 12 270 Kč, zákonný úrok z částky 20 270 Kč od 18. 5. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalobkyni soud neukládá povinnost nahradit žalované náklady řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.\nII. Žaloba se v části požadující zaplatit částku 12 270 Kč, zákonný úrok z částky 20 270 Kč od 18. 5. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, zamítá.\nIII. Žalobkyni soud neukládá povinnost nahradit žalované náklady řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 20 270 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela žalobkyně s žalovanou 23. 3. 2021 smlouvu o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":". Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 15 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala úvěr vrátit a společně s tím zaplatit žalobkyni souhrnný poplatek ve výši 12 270 Kč. Před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaná zaplatila na dluh ze smlouvy o úvěru pouze 7 000 Kč. Žalovaná je tak v prodlení a žalobkyni vedle původního nároku vznikl též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud ve věci nařídil jednání a provedl dokazování potřebné pro rozhodnutí ve věci. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovanou 23. 3. 2021 smlouvu o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":". Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 15 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala úvěr vrátit a společně s tím zaplatit žalobkyni souhrnný poplatek ve výši 12 270 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaná na dluh ze smlouvy o úvěru celkem zaplatila 7 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Soud nemá za prokázané, že před uzavřením smlouvy o úvěru ověřila žalobkyně zdroje a výši tvrzených příjmů a výši tvrzených výdajů žalované. Podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”) zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Žalobkyně jednání nebyla přítomna a soud tak nemohl žalobkyni poučit o tom, že žalobkyně dosud nepředložila soudu důkazy způsobilé prokázat, že před uzavřením smlouvy o úvěru ověřila žalobkyně zdroje a výši příjmů a výši výdajů žalované a vystavuje se tak nebezpečí neunesení důkazního břemene v této otázce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Na základě uzavřené smlouvy o úvěru ze dne 23. 3. 2021, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 15 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala úvěr vrátit a společně s tím zaplatit žalobkyni souhrnný poplatek ve výši 12 270 Kč. Před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr posouzením tvrzených příjmů a výdajů žalované. Výši a zdroje příjmů a výši výdajů žalobkyně neověřovala. Žalovaná zaplatila na dluh ze smlouvy o úvěru pouze 7 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Na otázku, zdali nedostatečné posouzení úvěruschopnosti způsobuje neplatnost absolutní nebo relativní úvěrové smlouvy, odpovídá rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" (OPR- ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" proti GK), kde Soudní dvůr vyslovil při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. V souzené věci žalobkyně řádně neposoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, když se spokojila pouze s tvrzeními žalované o výši jejích příjmů a výdajů, aniž by tato tvrzení ověřovala z relevantních zdrojů (srov. Nejvyšší soud, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Smlouva o úvěru je tak absolutně neplatná (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" (OPR- ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" proti GK)) a soud vypořádal neplatnou smlouvu podle příslušné právní úpravy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Podle závěrů vyřčených v rozsudku Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, je smyslem úpravy uvedené v zákoně o spotřebitelském úvěru vedle ochrany spotřebitel též postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a způsobil tak neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru. Nejvyšší soud dále uvedl, že:„ projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text„ v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze a priori vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", J., ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", L., ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", P., ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", L., ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, s. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Žalovaná obdržela od žalobkyně plnění ve výši 15 000 Kč. Za toto plnění zaplatila celkem 7 000 Kč. Žalobkyně tak má nárok na zaplacení rozdílu mezi přijatým a poskytnutým plněním, tzn. žalobkyně má nárok na zaplacení 8 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. V souladu s citovaným rozsudkem Nejvyššího soudu dospěl zdejší soud k závěru, že nelze žalobkyni přiznat nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení od doby, kdy vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky prostřednictvím výzvy k plnění, jelikož tento nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení jí může vzniknout až v době, kdy se žalovaná ocitne v prodlení se splácením jistiny spotřebitelského úvěru, přičemž počáteční lhůtu k plnění žalované musí s ohledem na znění § 87 z. s. ú. určit soud.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Žalovaná nepožadovala umožnit splácení dlužné částky prostřednictvím splátek a mezi stranami nebylo žádného sporu o možnostech žalované zaplatit dlužnou jistinu najednou. Soud tak rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu ve standardní zákonné lhůtě, tj. do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. V části, kde žalobkyně požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení, soud žalobu zamítl, jelikož žalobkyni nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení dosud nevznikl. Stejně tak soud žalobu zamítl v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení poplatku, jelikož povinnost zaplatit poplatek vychází ze smlouvy o úvěru, kterou soud posoudil jako smlouvu absolutně neplatnou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalované, která byla ve věci poměrně úspěšnější, nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení, jelikož z obsahu spisu je zřejmé, že jí žádné náklady řízení nevznikly. Žalobkyně se domáhala zaplacení 20 270 Kč s příslušenstvím. Soud žalobkyni přiznal pouze 8 000 Kč, představující méně než poloviční úspěch ve věci žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 20 270 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela žalobkyně s žalovanou 23. 3. 2021 smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 15 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala úvěr vrátit a společně s tím zaplatit žalobkyni souhrnný poplatek ve výši 12 270 Kč. Před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaná zaplatila na dluh ze smlouvy o úvěru pouze 7 000 Kč. Žalovaná je tak v prodlení a žalobkyni vedle původního nároku vznikl též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky.\n2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.\n3. Soud ve věci nařídil jednání a provedl dokazování potřebné pro rozhodnutí ve věci. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovanou 23. 3. 2021 smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 15 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala úvěr vrátit a společně s tím zaplatit žalobkyni souhrnný poplatek ve výši 12 270 Kč.\n4. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaná na dluh ze smlouvy o úvěru celkem zaplatila 7 000 Kč.\n5. Soud nemá za prokázané, že před uzavřením smlouvy o úvěru ověřila žalobkyně zdroje a výši tvrzených příjmů a výši tvrzených výdajů žalované. Podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”) zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Žalobkyně jednání nebyla přítomna a soud tak nemohl žalobkyni poučit o tom, že žalobkyně dosud nepředložila soudu důkazy způsobilé prokázat, že před uzavřením smlouvy o úvěru ověřila žalobkyně zdroje a výši příjmů a výši výdajů žalované a vystavuje se tak nebezpečí neunesení důkazního břemene v této otázce.\n6. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:\nNa základě uzavřené smlouvy o úvěru ze dne 23. 3. 2021, [číslo] poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 15 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala úvěr vrátit a společně s tím zaplatit žalobkyni souhrnný poplatek ve výši 12 270 Kč. Před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr posouzením tvrzených příjmů a výdajů žalované. Výši a zdroje příjmů a výši výdajů žalobkyně neověřovala. Žalovaná zaplatila na dluh ze smlouvy o úvěru pouze 7 000 Kč.\n7. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.\n8. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.\n9. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.\n10. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.\n11. Na otázku, zdali nedostatečné posouzení úvěruschopnosti způsobuje neplatnost absolutní nebo relativní úvěrové smlouvy, odpovídá rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] proti GK), kde Soudní dvůr vyslovil při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.\n12. V souzené věci žalobkyně řádně neposoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, když se spokojila pouze s tvrzeními žalované o výši jejích příjmů a výdajů, aniž by tato tvrzení ověřovala z relevantních zdrojů (srov. Nejvyšší soud, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Smlouva o úvěru je tak absolutně neplatná (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] proti GK)) a soud vypořádal neplatnou smlouvu podle příslušné právní úpravy.\n13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.\n14. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.\n15. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.\n16. Podle závěrů vyřčených v rozsudku Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, je smyslem úpravy uvedené v zákoně o spotřebitelském úvěru vedle ochrany spotřebitel též postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a způsobil tak neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru. Nejvyšší soud dále uvedl, že:„ projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text„ v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. [příjmení] tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze a priori vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. [příjmení], J., [příjmení], L., [příjmení], P., [příjmení], L., [příjmení], J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, s. [číslo]). Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“\n17. Žalovaná obdržela od žalobkyně plnění ve výši 15 000 Kč. Za toto plnění zaplatila celkem 7 000 Kč. Žalobkyně tak má nárok na zaplacení rozdílu mezi přijatým a poskytnutým plněním, tzn. žalobkyně má nárok na zaplacení 8 000 Kč.\n18. V souladu s citovaným rozsudkem Nejvyššího soudu dospěl zdejší soud k závěru, že nelze žalobkyni přiznat nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení od doby, kdy vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky prostřednictvím výzvy k plnění, jelikož tento nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení jí může vzniknout až v době, kdy se žalovaná ocitne v prodlení se splácením jistiny spotřebitelského úvěru, přičemž počáteční lhůtu k plnění žalované musí s ohledem na znění § 87 z. s. ú. určit soud.\n19. Žalovaná nepožadovala umožnit splácení dlužné částky prostřednictvím splátek a mezi stranami nebylo žádného sporu o možnostech žalované zaplatit dlužnou jistinu najednou. Soud tak rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu ve standardní zákonné lhůtě, tj. do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. V části, kde žalobkyně požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení, soud žalobu zamítl, jelikož žalobkyni nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení dosud nevznikl. Stejně tak soud žalobu zamítl v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení poplatku, jelikož povinnost zaplatit poplatek vychází ze smlouvy o úvěru, kterou soud posoudil jako smlouvu absolutně neplatnou.\n20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalované, která byla ve věci poměrně úspěšnější, nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení, jelikož z obsahu spisu je zřejmé, že jí žádné náklady řízení nevznikly. Žalobkyně se domáhala zaplacení 20 270 Kč s příslušenstvím. Soud žalobkyni přiznal pouze 8 000 Kč, představující méně než poloviční úspěch ve věci žalobkyně.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSMO:2023:50.C.78.2023.2","publishedAt":"2023-12-04","decisionAt":"2023-10-04","caseNumber":{"senate":50,"registry":"C","index":78,"year":2023,"pageNumber":31},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Marian","lastName":"Heres","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSMO","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"20 270 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"588","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["PENEZITE_PLNENI","SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}