{"uuid":"5ee6bf7b-91c4-4182-8634-4630a9a09a16","header":[{"texts":[{"text":"Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Hanákovou jako samosoudkyní ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce:","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované:","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 6.688 Kč s 9,75% úrokem z prodlení od 23.3.2019 do zaplacení do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 93.312 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 93.312 Kč od 23.3.2019 do zaplacení, zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 50 005 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení státu částku 10.661 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně soudní poplatek ve výši 2.000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 6.688 Kč s 9,75% úrokem z prodlení od 23.3.2019 do zaplacení do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 93.312 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 93.312 Kč od 23.3.2019 do zaplacení, zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 50 005 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce.IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení státu částku 10.661 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně soudní poplatek ve výši 2.000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobce se svoji žalobou soudu podanou dne 19.11.2020 domáhá po žalované zaplacení částky 100.000 Kč s příslušenstvím z důvodu, že mu žalovaná způsobila újmu dne 19.2.2018, kdy se při provádění bouracích prací obvodových zdí vedlejšího domu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" bagrem probourala do nájemního bytu žalobce č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" v domě v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to do kuchyně, kde se zrovna žalobce nacházel a padající zeď na něho částečně spadla. Padající cihly žalobci způsobily různé oděrky, především mu spadly na levé koleno, žalobce vyhledal lékařské ošetření, několik týdnů chodil o berlích. Také tento zážitek žalobci způsobil psychickou újmu v podobě náhlého úleku, stresu a strachu o zdraví a život svůj a své rodiny. Žalobce se především strachoval o svoji malou dceru, která se z kuchyně vybatolila několik minut před probouráním. Současně došlo k totálnímu zničení kuchyně a kuchyňských spotřebičů. Žalobce musel urychleně kontaktovat pronajímatele za účelem zajištění náhradního bydlení a musel se s rodinou ze dne na den stěhovat do náhradního bytu. Stavbyvedoucí byl bezprostředně po incidentu k žalobci hrubý, záležitost zlehčoval, neuznal svou odpovědnost. Žalovaná porušila všeobecnou prevenční povinnost, když bez svolení majitele se probourala do bytu žalobce, neověřila si, že se v bytě nikdo nenachází. Žalobce se domáhá újmy na zdraví v podobě zraněného kolena a s tím souvisejícím omezení v běžném způsobu života, kdy po dobu 3 měsíců měl žalobce bolesti kolena a problémy s pokrčením a natažením noh a chůzí, kdy měl problémy s docházením domů, bydlel ve 2. patře bez výtahu a i s docházením do práce. Utrpěl pohmoždění kolena a zranění šlach. Žalobce nebyl schopen vykonávat sportovní aktivity. Zranění bylo hodně bolestivé, projevovalo se palčivým pícháním, léčení probíhalo klidovým režimem a vyloučením aktivit, aplikováním protizánětlivých mastí a baňkových masáží. V době probourání byli v bytě přítomni manželka žalobce, dcera žalobce, narozená 20.9.2016 a jeho tchýně. Žalobce se tak bál o své zdraví i zdraví své rodiny, nejdříve měl obavy, že padá celý dům. Za tuto nemajetkovou újmu v podobě náhlého úleku a strachu o své zdraví a zdraví rodiny požaduje žalobce nemajetkovou újmu ve výši 25.000 Kč. Za škodu na zdraví v podobě zraněného kolena a omezení v běžném způsobu života požaduje náhradu škody ve výši 50.000 Kč. Další nemajetkovou újmu ve výši 25.000 Kč požaduje pro stres spojený s nutností náhlého vystěhování, náhradní byt mu byl poskytnut až 1.3.2018, do té doby žil v bytě s probouranou zdí, což bylo v únoru velmi nepříjemné. Náhradní byt byl v mnohem horším stavu, žalobce musel do bytu investovat cca 110.000 Kč, navíc byl větší, žalobce musel platit vyšší nájem i náhrady za služby. Dále žalobce doplnil, že při incidentu si v kuchyni něco připravoval právě v momentu, kdy se tam proboural bagr, zrovna stál u linky, když na něho začala padat zeď a uviděl zuby od bagru, skočil mezi lednici a dveře od koupelny. Ještě v den incidentu byl otvor provizorně zakryt, vyzděn, ale přesto tímto otvorem táhlo. Dále žalobce doplnil, že žalovaná byla povinna udělat z hlediska prevence všechno proto, aby předešla vzniku škody. Žalovaná neprovedla bližší zkoumání skutečného technického stavu sousední budovy před započetím demolice, nezjistila tedy skutečný stav týkajíc se štítové zdi u budovy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalovaná nevynaložila veškerou potřebnou péči, neboť jinak by mohl zjistit, jaký je skutečný stav týkající se štítové zdi, např. žádostí o informaci od vlastníka předmětné budovy, zajištěním stavebních plánů budovy, znaleckým posudkem apod. Obdobná výstavba budov je na této ulici historicky dána, kdy štítová zeď je oporou dvou budov.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že jí byl dne 30.6.2017 Úřadem městské části ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" vydán souhlas s odstraněním stavby, a to domu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy na základě tohoto souhlasu s odstraněním stavby žalovaná právě přistoupila k demolici. Při bourání obvodové (štítové) zdi budovy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", která těsně přiléhala k budově sousední ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", došlo dne 19.2.2018 k vytvoření otvoru do sousední budovy. Žalovaná nikterak do obvodové zdi sousední budovy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" nezasáhla a ani zasáhnout nemohla, neboť v dané části tato žádnou obvodovou zeď neměla. Žalovaná odstraňovala pouze obvodovou zeď budovy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" v souladu se souhlasem s odstraněním stavby, po zjištění otvoru okamžitě demoliční práce přerušila. Demolice byla stavební úřadem povolena bez jakýchkoliv omezení ve vztahu k sousední budově. Žalovaná nevěděla a ani vědět nemohla o tom, že vlastník či uživatelé sousední budovy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" se napojili bezprostředně na štítovou zeď budovy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a rozšířili předmětný byt o vzniklý výklenek, zřejmě nepovolenými stavebními úpravami. V souhlasu s odstraněním stavby bylo výslovně uvedeno, že odstraňovaná stavba není stavebně propojena se sousedními nemovitostmi. Pokud by budova ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla stavebně „perfektní“, nikdy by k „odkrytí“ nemohlo dojít, žalovaná nemůže nést odpovědnost za stavební úpravy vedlejší budovy, která v této části neměla vlastní obvodovou zeď, ačkoli v souhlasu s odstraněním stavby bylo uvedeno, že není stavebně propojena. Žalovaná žádné zákonné povinnosti včetně prevenčních neporušila. Žalobci žádná újma nevznikla, kdy zaměstnanec subdodavatele žalované odkryl ve stěně otvor ve tvaru trojúhelníku o výměře cca 3 m2 a bezodkladně poté v bouracích pracích přestal, když v daný moment se v místnosti bezprostředně za otvorem žádná osoba nenacházela, tedy ani žalobce, který přišel až následně, proto nemohl v souvislosti s odkrytím utrpět zranění. Pokud by žalobce užíval byt stavebnětechnicky v pořádku, nikdy by k tomuto nedošlo. Nelze přenášet na žalovanou odpovědnost za údajně tvrzené následky spojené s úlekem či stresem ze stěhování, natož s tím, jaké kvality bylo žalobci zajištěno náhradní bydlení, zde chybí i zavinění žalované a příčinná souvislost s jeho jednáním. Žalovaná nad rámec svých povinností otvor sama na své náklady opět zakryla, zazdila a omítla, a to týž den, kdy došlo k odkrytí otvoru bez požadavků jakéhokoliv protiplnění. Žalovaná poukázala také na skutečnost, že žalobce uplatnil svůj nárok až po více než 2 letech, považuje žalobu za čistě účelovou a nedůvodnou. Žalovaná dále doplnila, že její hlavní činností je činnost stavební, která někdy zahrnuje i práce demoliční, kdy za účelem řádného zabezpečení dotčených objektů činí kontrolu projektové dokumentace sousedního objektu, zjišťování hloubky základů sousedních objektů, konzultace s vlastníky sousedních objektů a konzultace s autorizovaným statikem. V případě demolice ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalovaná nejdříve provedla výkop tzv. sond za účelem zjištění hloubky základového pásu sousedního domu, následně proběhla konzultace se zástupcem vlastníka sousedního objektu, kterým byl ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", včetně důkladného prostudování projektové dokumentace sousedního objektu; v rámci zmíněné konzultace proběhla i prohlídka sousedního objektu za přítomnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", během které nebyla žalovaná upozorněna na existenci výklenků v bytě užívaném žalobcem, dále proběhla konzultace s autorizovaným statikem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Při žádném z těchto opatření žalovaná nezjistila, ani vlastníkem sousedního objektu nebyla upozorněna na existenci předmětných výklenků, které nezohledňuje ani demoliční výměr, když účastníkem řízení byl samozřejmě i vlastník sousedního objektu. Před započetím demolice byla zajištěna statika základů sousední budovy opěrnou zdí, a to na náklady žalované. Pokud by nebyla zajištěna statika základů sousední budovy, celá její statika by byla narušena a mohlo by dojít ke zhroucení. Žalovaná tak podnikla všechny kroky k zajištění stability sousední budovy, a to v souladu s rozhodnutím správního orgánu, dle zkušeností a odborných znalostí žalované a dle informací zjištěných z projektové dokumentace sousední budovy, a to vše za účasti autorizovaného statika ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Nelze proto po žalované požadovat další kroky, které by byly nad rámec obvyklých zvyklostí. Z žádných těchto preventivních kroků nevyplynulo, že na sousední budově chybí část obvodové zdi, toto nevyplývá ani z projektové dokumentace budov. Pokud by to bylo žalované známo, provedla by dozdění chybějící části obvodové zdi a následně obvodovou zeď staticky zajistila. O této vadě sousední budovy nikdo zřejmě nevěděl, nikdo žalovanou neinformoval, nebyla zachycena ani v projektové dokumentaci, žalovaná tak neměla objektivní možnost v rámci vynaložení řádné péče a obvyklé opatrnosti tuto vadu zjistit a provést opatření. Postup demoličních prací byl v souladu s demoličním výměrem a zavedenými zvyklostmi, probíhal pracovníky manuálně, směrem shora dolů, bagrem byla bourána toliko uliční a dvorní zeď, tj. zeď vepředu a vzadu, nikoliv zdi obvodové, tedy sousedící s vedlejšími objekty. Pracovnice odboru stavebního v rámci kontroly nezjistila žádné pochybení na straně žalované, a to jak ve vztahu k provedené demolici, tak ve vztahu k provedené opravě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud I. stupně již ve věci jedenkrát rozhodl rozsudkem ze dne 15. 11. 2021, č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", kterým žalobu žalobce zamítl. K odvolání žalobce ve věci rozhodl Krajský soud v Brně svým usnesením ze dne 1. února 2023, č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", kterým rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud v odůvodnění tohoto usnesení uvedl, že se neztotožnil se závěry soudu prvního stupně, že se žalovaná zprostila povinnosti hradit škodu tím, že prokázala, že vynaložila veškerou péči, kterou bylo možno na ní rozumně požadovat při odstraňování výše specifikované stavby, kdy povinnost tvrzení a důkazní břemeno ohledně liberačního důvodu tíží provozovatele – § 2924 o.z.; při hodnocení konkrétních okolností případu nebylo možné odhlédnout od personálního propojení vlastníků/stavebníků a jednatele/společníka žalované osobou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", neboť z listinných důkazů plyne, že ohlášení samotného záměru odstranit stavbu nebylo úplné, zdůrazňovalo pro zjednodušený schvalovací proces okolnost zcela nedostatečně ověřenou, tj., že „Bourané objekty nejsou stavebně propojeny se sousedními nemovitostmi“, a tím nejsou dotčena práva třetích osob (vlastník sousední stavby pak nebyl účastníkem řízení). Dále odvolací soud uvedl, že před samotnou realizací bouracích prací provozovatele (žalovaná) neprovedl pečlivou prohlídku sousedního domu, a to zejména v části přímo přiléhající k odstraňované stavbě (štítové zdi), ačkoliv mu muselo být známo, že k demolici dochází ve velmi staré zástavbě, kde není vyloučeno, že z důvodů finančních úspor při výstavbě v minulosti či nejrůznějších důvodů provozních mohlo k propojení (provázání) sousedních nemovitostí dojít, před započetím bouracích prací obyvatelé dotčené stavby provozovatel ani neupozornil na zvýšené riziko vzniku škod v souvislosti s prováděním nebezpečné provozní činnosti, jímž jistě obecně demolice staveb v bezprostřední blízkosti jsou; tuto odbornou péči vzhledem k předmětu činnosti žalované bylo možno očekávat (§ 5 odstavec 1 o.z.). Žalovaná, která neprovedla náležitá opatření před započetím a během bouracích prací, aby nebyla narušena bezpečnost a stabilita sousedních staveb, tak nevynaložila veškerou péči, kterou lze na ní rozumně požadovat, a proto se v konkrétním případě nezprostila odpovědnosti za škodu způsobenou provozní činností (2924 věta druhá o.z.). V měřítku řádného provozovatele z pohledu rozumného přístupu, jak k obvyklým postupům při odstraňování staveb (např. pořizování asportizací sousedních staveb pro pečlivé vyhodnocení stavby jako celku a jeho stability, provedení sond do přiléhajícího zdiva apod.), tak k individuálním poměrům konkrétního případu (demolice ve velmi staré zástavbě města, nájemníci v bytě přímo u štítové zdi), žalovaná nedostála. Dále odvolací soud uvedl, že závěr, že žalovaná se jako provozovatel zprostila povinnosti hradit škodu tím, že prokázala, že vynaložila veškerou péči, představuje nesprávné právní posouzení věci a rozsudek je nesprávný. Věc byla vrácena k dalšímu řízení, ve kterém bylo soudu uloženo zabývat se věcí z hlediska splnění dalších podmínek odpovědnosti za škodu z provozní činnosti (§ 2924 o.z.), tj. vznikem škody a příčinnou souvislostí s působením provozu s tím, že splněním těchto předpokladů odpovědnosti za škodu musí být v řízení prokázáno, kdy důkazní povinnost má poškozený (žalobce).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. V dalším soud pro přehlednost zopakuje výsledky dokazování i z předcházející části řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Po provedeném dokazování vzal soud ohledně skutkového stavu věci za prokázáno, že dne 19.2.2018 došlo při bouracích pracích domu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen „","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":"“), které prováděla žalovaná, k vytvoření otvoru do kuchyně bytu žalobce v sousedním domě ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen „předmětný dům“), kdy tento byt měl žalobce v nájmu od města Brna (dále jen „byt žalobce“). Tyto skutečnosti jsou mezi stranami nesporné. Rovněž jako skutečnost, že demoliční práce prováděné žalovanou byly takto činěny na základě rozhodnutí Stavebního úřadu městské části ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":"-sever (viz níže).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Z výpovědi svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", zaměstnance žalované, soud zjistil, že prováděl bourání domu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a jeho štítové zdi, a to sbíječkou (kangem). Zeď bourali směrem dolů, sám pak vyzdíval vzniklý otvor, a to ze strany žalobce. Nevěděl, jak vznikla díra do druhého domu. Bagr k bourání zdi nepoužívali, bagr na stavbě byl, ale pouze nakládal. Otvor vyzdíval spolu s dalšími ze strany žalobce, žádné reklamace k vyzdění díry ze strany žalobce nebyly, udělali to poctivě, cihly očistili, byly čisté a suché.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Z výpovědi svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", zaměstnance Úřadu městské části ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" – ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", soud zjistil, že se o předmětný dům stará v rámci svého zaměstnání, tak se setkal i se žalobcem, s žalovanou byl v kontaktu, když se potřebovali podívat na předmětný dům, zda je podsklepený, prováděl je předmětným domem. O incidentu byl informován spolupracovníky, neprodleně na místo dojel, pořídil fotodokumentaci, řešil opravu otvoru a zajištění náhradního bytu pro žalobce. Když přijel na místo incidentu, bylo zřejmé, že zaměstnanci žalované bourali zeď, o které si mysleli, že je pouze obvodovou zdí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", ale ona byla zároveň i zdí předmětného bytu žalobce. Také zajišťoval statika k otázce případného poškození statiky, rovněž monitorovali trhliny. Předmětný dům je ve vlastnictví města Brna, městská část ho má pouze svěřený do správy. Následně se jako zástupce úřadu se žalovanou dohodli, jakým způsobem dojde k opravě, statika poškozena nebyla, vše bylo v pořádku. Šlo o určité vyrovnání s žalovanou v návaznosti na výstavbu nového domu, vše financovala žalovaná. Svědek kontroloval zazdění otvoru. Byl v bytě žalobce následně po incidentu, viděl probouranou část zdi pod klenbou z předmětného domu, částečně zdivo v kuchyni, došlo k nějakému poškození kuchyňské linky a sporáku, tyto byly již starší a v majetku města. Žalobce měl na zemi matraci, na které asi spal. V předmětném domě bylo zřejmě dříve pekařství, výrobna a prodejna, proto to bylo spojené, chyběla pod klenbou zeď, tudíž když žalovaná bourala zeď vedlejšího domu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", tak vlastně šlo o součást bytu žalobce. Fakticky ale nešlo o zeď předmětného domu, bylo to pod klenbou, resp. za ní a zeď tak byla mimo předmětný dům. Až při bouracích pracích se zjistilo, že část bytu žalobce je vlastně součástí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Svědek potvrdil, že nevěděl o tom, že v bytě žalobce v předmětném domě chybí zdivo. Dle jeho názoru se na to nedalo přijít jinak než při bouracích pracích. Dříve v bytě žalobce ani osobně nebyl. Zaměstnanci žalované se při prohlídce zajímali o obvodové zdi předmětného domu a o to, zda je podsklepený, a to kvůli tomu do jaké musí jít hloubky a jaká musí udělat opatření. Po zazdění otvoru žalovanou se pod klenbou nyní nachází neznatelný výklenek, předtím byl širší. Žalobce dostal od úřadu přidělený byt o parto výš, který byl měsíc neobsazen, byl v obyvatelném stavu, dodali tam žalobci kuchyňskou linku a ještě něco dodělávali s kotlem. Žalobce žádné námitky ohledně náhradního bytu nevznášel. Problém s vytápěním tam nějaký byl, řešili to. Žádné výhrady ke způsobu zazdění neměl, jinak se to udělat nedalo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Z výpovědi svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", soud zjistil, že jednatel žalované ho pověřil k zastupování na stavbě ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", na stavbu přijel, až když už byl otvor vytvořen, tento vznikl při bourání, kdy pracovníci pracovali se sbíječkou (kangem), bourali ručně z důvodu, aby předešli problémům. Pracovníci žalované předpokládali, že předmětný dům má svou štítovou zeď, bylo proto nepravděpodobné, že by se při bouracích pracích někam probourali. Svědek dále uvedl, že při demoličních pracích postupují v souladu s rozhodnutím o odstranění stavby, běžně se nechodí dívat do sousedních nemovitostí, zde žádný problém nepředpokládali. Tuto situaci vidí jak nestandardní, neboť každý dům má mít svoji štítovou zeď, zde si ale někdo omítl štítovou zeď sousedního domu. Zřejmě to tak bylo historicky. Situace mu nepřipadala tak dramatická, při nahlédnutí otvorem do bytu žalobce viděl, že spadlo pár cihel na linku, pak navštívil předmětný byt žalobce, pod linkou byla nějaká deka, vypadalo to tak, jakoby někdo pod linkou ležel, byla tam napadána suť. V rámci dobrých sousedských stavů se s technikem z městské části dohodl na vyzdění otvoru, problém žalované to nebyl, což technik uznal. Na předmětné stavbě byl ještě před incidentem, nevšiml si ničeho, co by ho mohlo upozornit na možné problémy, které nastaly s otvorem. O žádných reklamacích ohledně vyzdění otvoru nevěděl, stejně jako o nějakém incidentu mezi žalobcem a bagristou p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Z výpovědi svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud zjistil, že pracuje jako strojní obsluha pásového bagru, pro žalovanou pracoval před lety jako brigádník, a to z firmy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy nakládali a odváželi suť z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", což prováděl právě bagrem. Chlapi odstraňovali zeď, najednou se nějak propadly cihly a vznikla díra, svědek byl v té chvíli v bagru. Sám se šel také podívat, zjistilo se, že tam někdo bydlí, tak bylo po práci. Neví, že by někdo cokoli vyhazoval z díry. Při bourání zdi kangem sám s bagrem nebyl blíž než na 2 až 3 metry od nich, protože by je ohrožoval, nešlo by to, buď mohli pracovat oni, nebo svědek s bagrem. Bagr však používali pouze na nabírání suti, byl tam úzký prostor, díru bagrem vytvořit nemohl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Z výslechu svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" se podává, že pracuje jako OSVČ coby statik pro žalovanou na jejích stavbách, rovněž byl osobně na předmětné stavbě asi den po incidentu, kontroloval a řešil zajištění stavby z hlediska statiky. Na předmětné stavbě viděl už jen zazděný otvor, přišlo mu to úsměvné, zkontroloval všechna zajištění, které před pracemi provedli. V tomto případě prováděli sondu zešikma k sousedovi za účelem zjištění, zda dům má základy nebo ne, předmětný dům základy neměl, tak se provádělo podbetonování, to sloužilo k jeho zajištění. Z hlediska statiky a stability předmětného domu coby sousedního se při vytvoření otvoru nic nestalo, všechno bylo v pořádku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Z výpovědi svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud zjistil, že byla pověřenou referentkou Stavebního úřadu městské části ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" v řízení o odstranění stavby domu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy toto řízení jí nepřišlo ničím zvláštní, účastníkem řízení byl vlastník stavby, kdy vlastníky sousedních staveb do řízení nepřibrala, neboť šlo o malý rodinný dům jednopodlažní, kdy usoudili, že tito nebudou demolicí dotčeni, tehdy to byl zavedený postup na stavebním úřadě, neboť šlo o jednoduchou stavbu. Dnes se v případě řadových staveb přibírají vlastníci sousedních staveb jako účastníci řízení. V řízení vycházeli ze základní dokumentace bouracích prací, dokumentace byla doložena, vyplývalo z ní, že sousední stavby nejsou ohroženy, šlo dokonce i o ověřenou dokumentaci, kdy projektant konstatoval, že sousední stavby nejsou ohroženy a neměly být propojeny. Tuto dokumentaci dokládá stavebník, který musí doložit také postup bouracích prací. Žalovaná společnost tehdy všechno řádně doložila, jinak by jí souhlas s odstraněním stavby nedala a vyžadovala by nějaké doplnění. Při samotné předmětné demolici s výjimkou odkrytí otvoru k žádnému problému nedošlo, demolice probíhala v pořádku, žádná jiná stížnost tam nebyla, v jiných obdobných věcech bývají stížnosti běžné. Případnou propojenost staveb měl zjistit stavebník, i když v některých případech se to dá zjistit těžko a zjistí se to právě až při vykonávání samotných prací. Předmětný dům byl původně samostatně stojící nebo koncový, měl průjezd na pozemek, na kterém byl později vystavěn dům ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", proto nedošlo k zazdění průjezdu, proto vznikla ona díra a při demolici došlo k otevření otvoru. Stavebník však zjednal nápravu. Svědkyně ještě doplnila, že také dlouho projektovala, zaměřovala stavby a k této věci podotkla, že šlo jen těžko odhalit, že průjezd není zazděný, kdy to není předpokládaná věc, nedalo se to předpokládat. Ke zjištění tohoto stavu by musela být provedená celá dokumentace zaměřením předmětného domu, což ale není adekvátní tomu, co se stalo. Stavebník by na tuto skutečnost přišel pouze, pokud by udělal detailní zaměření sousední stavby, tj. předmětného domu. Pokud by to vlastník předmětného domu věděl, že je tam nevyzděný průjezd, pak to měl říct, když započaly bourací práce. Žádný zákon ani vyhláška neukládá stavebníkovi provádět takové detailní zaměření sousední stavby. Svědkyně ještě k tomu uvedla, že jedině by to mohl uložit stavební úřad, ale to snad jedině v případě, že by šlo o nějakou památkově chráněnou stavbu, kdy by jistě přibrali do řízení vlastníka takové stavby a pak by uložili jemu, byla by to povinnost vlastníka říct, že tam nemá část zdi vyzděnou. Stavebník musí především před přistoupením k demolici zabezpečit, aby nebyla narušena statika sousedních staveb. Stavební úřad doporučuje stavebníkům v některých případech udělat průzkum sousedních staveb, prostřednictvím třeba fotografií, např. prasklin, čímž chrání stavebník především sám sebe. V tomto případě takový průzkum nenavrhli. Nyní již by do stavebního řízení byl přibrán vlastník sousedního domu a zřejmě by to byl vlastník sousední stavby, který by měl povinnost říct, že nemá vyzděný průjezd. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" nedávali vědět o demolici. Projektant má za úkol zjistit, že nebude ohrožena statika sousedních domů, ale těžko zjistí, že tam není vyzděné nějaké okno. Ačkoli to byla tedy vina vlastníka sousední stavby, stavebník by měl asi nějakým způsobem odkrytý otvor zajistit, stačilo by zadělat to nějak prkny, pak dozděním nové stavy by se to pak uvedlo do stavu, ve kterém to bylo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Ze spisu Úřadu městské části ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", odboru stavebního, sp.z. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud zjistil, že jednatel žalované a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" prostřednictvím zmocněnce podali dne 5.6.2017 ohlášení odstranění stávajícího objektu rodinného domu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" v k.ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", oba coby vlastníci. Jako oprávněná úřední osoba zde byla pověřena paní ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Ze souhlasu s odstraněním stavby ze dne 30.6.2017 se podává, že tento stavební úřad vydal souhlas žadatelům s odstraněním stavby rodinného domu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", když následně v tomto rozhodnutí popsal údaje o stavbě a pozemku s tím, že odstraňovaná stavba byla využita jako objekt k bydlení, jde o rodinný dům v řadové zástavbě, přiléhá k sousedním objektům ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (předmětný dům) a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" v k.ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", odstraňovaná stavba není stavebně propojena se sousedními nemovitostmi. Byl zde také popsán způsob provedení bouracích prací s tím, že provádění bouracích prací nebude mít negativní vliv na sousední stavby a pozemky. V rámci popisu dalších opatření pak bylo uvedeno, že během bouracích prací musí být zabezpečena bezpečnost a stabilita sousedních staveb. Spis dále obsahuje projektovou dokumentaci bouracích prací, ze souhrnné technické zprávy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" se podává, že bourané objekty nejsou stavebně propojeny se sousedními nemovitostmi, dále se zde uvádí, že provádění bouracích prací nebude mít negativní vliv na okolní stavby a pozemky s tím, že během bouracích prací musí být zabezpečena bezpečnost a stabilita sousedních staveb v návaznosti na postup prací. Z katastrálního situačního výkresu ani koordinačního situačního výkresu není žádné případné propojení odstraňovaného domu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" s předmětným domem patrno. Rovněž tak z dokumentace, z půdorysu přízemí. Část dokladová pak obsahovala závazná stanoviska příslušných orgánů, včetně Odboru památkové péče ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a odboru životního prostředí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Z úplného výpisu obchodního rejstříku ohledně žalované ke dni 6.9.2021 se podává, že žalovaná má evidovaný předmět podnikání provádění staveb, jejich změn a odstraňování a také výrobu, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku ke dni 12.10.2021 společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud zjistil, že předmět podnikání této společnosti je zámečnictví, opravy silničních vozidel a další a především přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Výzvou ze dne 12.3.2019 právní zástupce žalobce vyzývá žalovanou k úhradě újmy žalobci ve výši 100.000 Kč do 7 dnů, a to s poukazem na porušení všeobecné prevenční povinnosti při bouracích pracech, když došlo žalovanou k probourání do bytu žalobce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Z ambulantního nálezu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 19.2.2018 (vytištěno 14.7.2020) se podává, že žalobce v uvedený den navštívil oddělení stálé chirurgické a úrazové služby s tím, že mu na levé koleno spadla bourající zeď, kdy subjektivně má bolesti levého kolene, objektivně bez výpotku a otoku, bolestivost mediálně, koleno bez známek zánětu; lékařem bylo žalobci doporučeno koleno ledovat, chodit s berlemi s odlehčením poraněné končetiny, popř. užívat specifikované gely s doporučenou kontrolou při potížích.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Z fotografií prováděných k důkazu z kuchyně bytu žalobce je patrný vzniklý otvor pod výklenkem v kuchyni nad dřezem, kdy otvor je široký asi na velikost 8 cihel po jejich užší straně, tedy cca 8x10 cm a do výšky rovněž asi 8 řad vyzděných cihel s tím ovšem, že nejde o otvor ve tvaru čtverce či obdélníku, ale tento je zkosený pod vlivem oblouku, kdy tento oblouk či klenba se nachází viditelně v kuchyni žalobce před zdí, ve které byl vytvořen onen otvor, a to ve směru do kuchyně. Z fotografií je rovněž patrný nepořádek z padajících cihel a suti na zemi v kuchyni, na lince i na sporáku, na zdi pod otvorem byly zřejmě pouze nějaké obklady a nachází se tam dřez s umyvadlem, na který tedy suť padala. Z fotografií ze směru z ulice, resp. z bouraného objektu je patrno, že se bourala zeď odstraňované stavby, v rámci tohoto bourání pak ze zdi předmětného domu a přímo bytu žalobce byl pak odkryt jasně viditelný oblouk (klenba). Tento oblouk byl v předmětném domě ve stejné úrovni ještě jeden směrem do zadní části domu od ulice, tedy byly za sebou fakticky dva, ale u druhého oblouku již nedošlo zcela při odstraňování štítové zdi k jeho odkrytí. Z fotografií je patrna pouze menší díra ve tvaru škvíry. Z výslechu svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" i ze sdělení žalobce soud uzavřel, že tento oblouk se nachází ze strany bytu žalobce v koupelně, když tam přímo k probourání nedošlo. Z fotografií je patrno, že při bourání štítové zdi domu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" u tohoto druhého oblouku ke vzniku většího otvoru nedošlo z důvodu vrstvy nějakého ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" zřejmě přilepené na štítové zdi domu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", která pod tímto obloukem vydržela i odstraňování štítové zdi. Z fotografie je rovněž patrno, že tato vrstva nějakého ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" zde nebyla v případě druhého oblouku, tj. kuchyně, kdy odstraňovaná štítová zeď ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" navazovala přímo na oblouk a kuchyň bytu žalobce. Z fotografií rovněž vyplývá provizorní zakrytí igelitem i následné zazdění vytvořeného otvoru, které navazovalo na původní vyzdění v rámci štítové zdi a plně vykrylo vytvořený otvor do kuchyně žalobce. Na jednom místě je mezi vyzděnými cihlami patrná úzká škvíra bez malty. Z vizualizace kuchyně a fotky lednice i půdorysu bytu žalobce soud uzavřel, že naproti lince v kuchyni stála vysoká lednice, tato byla patrna i z fotografií. Vedle této lednice se nachází dveře do obývacího pokoje, když na konci kuchyně jsou dveře do koupelny.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Soud v části řízení navazující na rozhodnutí odvolacího soudu vyzval žalobce dle § 118a odstavec 3 o.s.ř. k návrhům důkazů prokazujících jednak vznik škody ve vztahu ke zdraví žalobce (pohmoždění kolene a jeho zranění včetně doby trvání a obtížemi), dále tvrzený úlek a strach, stres spojený se stěhováním, stejně jako byl vyzván k návrhu důkazu k prokázání příčinné souvislosti s touto tvrzenou škodou a působením žalované. V návaznosti na doplnění návrhu důkazů pak soud prováděl opětovně dokazování lékařskou zprávu ze dne 19.2.2018 (viz výše), provedl další navržené níže uvedené důkazy (výslech manželky žalobce, účastnický výslech žalobce, znalecký posudek, na dalších navržených důkazech jako opětovný výslech svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", nájemní smlouvy či fotografie pak již následně žalobce netrval).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Z výpovědi manželky žalobce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" se podává, že od roku 2015 začala v České republice žít se svým manželem, kdy v roce 2016 se jim narodilo dítě, starala se o domácnost a o dítě, koncem roku 2017 je přijela navštívit její matka, která u nich byla na návštěvě právě v den, kdy se stala ona nehoda v roce 2018. V době nehody byla s matkou a dítětem v pokoji, manžel připravoval něco v kuchyni, najednou se zřítila část zdi, a to až do pokoje, kde bylo dítě, i linka se částečně posunula, byla to poměrně velká destrukce. Při zřícení části zdi manželovi toto spadlo na koleno, došlo k jeho poranění, manžel na sobě měl také úlomky zdi a prach. Všichni byli v šoku, manželovi tekla z kolena krev, sama se snažila zachránit dítě, manžel křičel na někoho venku, kdo tam prováděl výkopové práci, aby přestal, ale on nereagoval. Všude byl pak nepořádek, vybavení se rozbilo, také tam byla zima, bylo v domě chladno. Delší dobu trvalo, než se vybavení opravilo, pak asi dva týdny ještě museli zůstat v poškozeném bytě, než dostali nové ubytování. Bylo to náročné, měli spoustu věcí, ty dva týdny byly těžké. Nemohla vařit, manžel kupoval jídlo ve fast foodu, také byl sám zraněný, musel do nemocnice, aby mu ošetřili koleno, proto v této situaci pro něho bylo složité jim pomoci. Sama slyšela prvně ránu, hluk, její matka byla také vyděšená. Mezi kuchyní a pokojem měli pouze plastové dveře, které byly v době incidentu otevřené, aby se dcera mohla volně pohybovat. S manželem o zranění moc nemluvila, šel minimálně jedenkrát na převaz do nemocnice, bolesti mu trvaly zhruba měsíc, ale neví to přesně, měla své starosti okolo domácnosti, po tu dobu měl manžel také volno v práci, když tehdy pracoval ve společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako dělník. Manžel byl tehdy nervózní, nebyl v dobré náladě, byl smutný, také si říkali, co se mohlo stát, kdyby v kuchyni byla dcera, nebyla to šťastná doba. Manžel potom nemohl chodit nakupovat ani chodit ven s dcerou, což dřív dělal. Přestěhování do bytu nad původním bytem byl problém, protože manžel všechno nemohl, sama musela hodně pomáhat. Auto v té době řídil pouze manžel, museli se bez toho obejít. Manžel v době zranění kolena nějak chodil, ale bylo to obtížné, přidržoval se. Sama ho třeba i podpírala. V bytě v horním patře nebyla kuchyň, manžel musel pomáhat dělníkům s kuchyní. Manžel nemohl řídit i déle než jeden měsíc, i dva. Do horního bytu stěhovali z kuchyně pouze ledničku, dále manželskou postel a postýlku dcery, jednu skříň na oblečení. Jinak nestěhovali nic dalšího, poličky z kuchyně, budík se zničily. Stůl a židle neměli, v kuchyni místo stolu měli malý starý šicí stroj, který se ale také zničil. Své věci jako oblečení ze skříně při stěhování dali do pytlů. Neví, jaký čas stěhování zabralo, bylo to asi v řádu několika dnů, některé věci přenášeli dodatečně. Matka svědkyně čekala, že u nich na návštěvě bude mít dovolenou, ale musela hlídat dceru, protože se stěhovali.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Ze znaleckého posudku č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 14. května 2024 znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly za jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ke stanovení výše bolestného dle metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví u žalobce soud zjistil, že odškodnění za bolest - bodové hodnocení bolestného dle Metodiky Nejvyššího soudu ČR je celkem 12 bodů (","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"), kdy vzhledem k průměrné mzdě za rok 2017 (28 232 Kč) hodnota jednoho bodu činí 282,32 Kč, bolestné žalobce stanovil ve výši 3 387,84 Kč. Znalec ve svém posudku dále uvedl, že pokud jde o zranění žalobce, pak se jednalo o poranění lehkého a přechodného charakteru, které bylo způsobeno tupým násilím, spíše menší, maximálně střední dopadové intenzity, působícímu na oblast čéšky levého kolene za vzniku zcela drobné povrchní oděrky velikosti 3x3 mm (při větším násilí by došlo zevně ke vzniku tržně zhmožděné rány, vnitřně by pak mohlo dojít ke vzniku praskliny čéšky); poranění nebylo třeba nikterak specializovaně vyšetřovat a ošetřovat, bylo spíše z preventivních důvodů vyšetřeno ambulantně, bylo provedeno RTG vyšetření bez nálezu úrazových změn; zvolená či doporučená léčba vycházela pouze ze subjektivních stesků poškozeného, který uváděl bolestivost kolene; objektivně pak bylo popsáno omezení hybnosti, tedy flexe (ohyb) do 110 stupňů, tedy nebylo možné provést dřep, nicméně není omezeno pokrčení dolní končetiny do sedu (ohyb více jak 90 stupňů), krom drobné oděrky nebyl popsán žádný otok ani výpotek v kolenním kloubu. Bolestivost je subjektivní veličina, která po určitou dobu se spíše na pohmat projevovat mohla, nicméně měla by odeznít do cca 14 dnů, poškozený sám uváděl, že k chůzi žádné pomůcky typu berlí nepoužíval. Další traumatologické ambulantní vyšetření nevyhledal, jak mu bylo doporučeno při přetrvávání obtíží, zde by bylo možné provést např. vyšetření CT nebo MR. Z výslechu znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly za jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" se podává, že znalec setrval na svých závěrech s tím, že pokud se měl vyjádřit k obvyklé době a způsobu léčení obdobných zranění, pak v tomto případě neměl moc z čeho vyjít, když z listin vyplývala drobná oděrka a vše ostatní byla subjektivní bolestivost, kdy ze zobrazovacích metod nevyplývaly žádné změny na kostech, v chrupavkách. Léčba dál nepokračovala, k objektivní délce se může těžko vyjádřit. Běžně to pak bývá délka v trvání pár dnů. Lék ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" užívaný žalobcem se na lokální bolesti nepoužívá, je to speciální lék užívaný pro léčbu neuropatií, tedy na jiné bolesti než způsobené mechanicky. Na tento typ zranění se používají léky jako Brufen, Aulin či Tramal. V akutní fázi se doporučuje jako léčebný režim klidový režim, případně chlazení, Voltaren, následně při odeznění bolestivosti co nejdříve rozcvičovat. Názor znalce k možnosti zaměstnání při tomto zranění byl takový, že pokud mohl žalobce sedět doma, pak mohl sedět i ve směnárně, při jiném zaměstnání, třeba na stavbě by byla indikovaná pracovní neschopnost, ale v dané práci ho to neomezovalo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Z výpovědi žalobce se podává, že v době nehody pracoval ve směnárně spolu s bratrem, každý šest hodin, pak nemohl chodit do práce, když si sedl, tak ho koleno bolelo, nemohl sedět, bratr musel pracovat i za něho. Také se musel stěhovat do jiného bytu, který nebyl zařízen, nebyl opravený, dodnes tam není vše opravené, jsou tam praskliny, teče jim voda třeba ze stropu, je tam nějaká plíseň. V době nehody byl v kuchyni, připravoval mléko pro dceru, ta mu běhala u nohou, manželka a tchyně seděly vedle v obýváku, najednou začal padat strop, byl to velký výbuch, sám narazil do lednice, řval na ně, ale oni ho neslyšeli, vznikla velká díra, všude měl kameny, spadly mu na nohy, na koleno, měl škrábance, všude prach, po celém bytě prach a kameny. Vzal menší kámen, hodil ho dírou ven, až to narazilo do bagru, sám viděl řidiče bagru, chtěl pokračovat dál, ale on na něho křičel. Volal policii, řekli mu, že má jít k doktorovi, tak šel do úrazovky, kterou mají kousek, byl asi za hodinu až hodinu a půl zpět doma. Díra byla zakrytá igelitem, zůstal tam prach, nepořádek. Díra byla uzavřená ještě ten den, dovnitř přes díru dali igelit, pocitově ale vnímali v bytě chladno. Na druhý byt čekali 15 dní, museli tam namontovat starou kuchyň a topení, vůbec se tam netopilo. Bolest začal vnímat až později, ze začátku byl naštvaný, byl to takový šok, mohli zabít malou. Kameny mu padaly na hrudník, na břicho, na nohy, i na nárty, na ruce, velký kus mu spadl na koleno, to ho bolelo nejvíc, nemohl na nohu stoupnout, nemohl koleno ohnout, musel mít nohu narovnanou, i když seděl, nemohl chodit do práce do směnárny. Na koleno si mazal mast celý měsíc, každý den, pravidelně bere prášky proti křečím a proti bolesti krční páteře, ty bral a pomohly mu i na to koleno, kdy jde o prášky Lyrica, jinak neaplikoval nic. Intenzita bolesti kolena ho budila v noci, trvalo to půldruhého měsíce. V noci po úraze se dvakrát až třikrát budil, bral si nějaké prášky na bolest, a to jiné než ty, které bere na krční páteř. S kolenem začal hýbat až za měsíc a půl, už to bylo dobré, bolelo to méně. Po měsíci a půl tedy bolest ustoupila. Úplně to přestalo bolet asi až za dva měsíce, to začal chodit do práce. Na kontrole u lékaře nebyl. Auto neřídil skoro měsíc a půl, to ani nevycházel z domu. Oporu při chůzi neužíval. Výplatu dostával za dobu, co nechodil do práce stejně, protože jsou rodina. Stále bydlí v horním bytě, kam se přestěhovali, ze začátku byli domluvení, že po opravě původního bytu se tam přestěhují, ale následně se domluvil s panem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", že v horním bytě zůstanou. Do horního bytu se stěhovali s jednou velkou postelí, obývací stěnou 4x3 m s dvěma nočními stolky a oblečením. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" poslal tři kluky, žalobce sám ještě poprosil svého bratra, aby byl přítomen, aby je hlídal, popř. pomohl, oni byt žalobci nahoru přestěhovali, přestěhovali úplně všechny věci asi za tři dny. Žádné jiné aktivity před úrazem neměl, chodil pouze do práce a domů, sportovní ani kulturní aktivity neměl, ani vycházky. Nákupy dělal normální vždy jednou na celý týden. Museli koupit nové nádobí. Manželka před úrazem vařila, potom 15 dní vařit nemohla. Sám pochází z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a taková situace se mu nestala ani tam ve válce, pociťoval strach.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Závěr ohledně skutkového stavu věci soud učinil takový, že dne 19.2.2018 došlo při bouracích pracích domu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" k nehodě, a to k vytvoření otvoru ve zdi kuchyně bytu žalobce, kdy současně do bytu žalobce tímto otvorem nad linkou napadala suť s kusy cihel. Žalovaná prostřednictvím svých pracovníků zeď domu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" odstraňovala manuálně za pomoci sbíječky. Takto byla odstraňovaná pouze štítová zeď domu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Otvor do kuchyně žalobce vznikl náhle při odstraňování cihel na straně štítové zdi domu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", pracovníci žalované práci přerušili. Z výpovědi svědků (","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":") a z fotografií se podává, že žalovaná odstraňovala pouze štítovou zeď domu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", když otvor vzniklý v kuchyni žalobce byl pod obloukem – klenbou, která se nacházela zcela v bytě žalobce nad linkou a dřezem. Tento oblouk – klenba je součástí předmětného domu, bytu žalobce, zatímco pod tímto obloukem již nedošlo k dozdění, žádné zdivo, výplň, tam nebylo, ale historicky došlo k tomu, že majitel předmětného domu zacházel s částí štítové zdi domu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako se zdí přináležející k bytu žalobce, tvořící část obvodové zdi kuchyně. Žalovaná prováděla demoliční práce domu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" na základě rozhodnutí stavebního úřadu ÚMČ ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zcela v souladu s ním, když ze strany stavebního úřadu nebyly žádné námitky vůči žalované a způsobu provádění demolice shledány, ničeho nebylo žalované vytýkáno. Z výpovědi svědkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyplynulo, že na skutečnost nedozděného místa pod obloukem by se dalo přijít jen velmi obtížně, a to fakticky za vynaložení nákladů, které by nebyly adekvátní dané záležitosti, a to za pomoci detailní projektové dokumentace předmětného domu. Svědkyně potvrdila, že žalovaná neměla povinnost vytvořit takovou detailní dokumentaci. Navíc pokud by stavební úřad někomu uložil takovou dokumentaci provést, pak by to byl vlastník předmětného domu, zde tedy město ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Z dokazování (výpovědi svědků ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":") vyplynulo, že žalovaná před započetím bouracích prací zjišťovala stav předmětného domu, a to z hlediska právě zabezpečení stability a statiky tohoto domu při demolici, kdy zjišťovala jeho podsklepení. Při demolici štítové obvodové zdi domu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" nebyl použit bagr, tento žalovaná využívala pouze ke shromažďování a odvozu suti. Vzniklý otvor následně žalovaná řádně zabezpečila vyzděním.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Po doplnění dokazování soud skutkově uzavřel, že v okamžiku vzniku otvoru dne 19. 2. 2018 se v kuchyni bytu žalobce tento sám nacházel, ve vedlejším pokoji byla jeho manželka, tchyně a malá dcera, která s ohledem na svůj nízký věk (nar. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":") se batolila po zemi. Z výpovědi manželky žalobce, samotného žalobce, ale i z výpovědi svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud vzal za prokázáno, že žalobce se v době tohoto incidentu nacházel v kuchyni a vlivem pádu cihel a sutě vytvořeným otvorem byl zraněn, kdy utrpěl menší oděrky na těle (zejména na rukou), dále došlo k poranění dopadem kusu cihly na levé koleno žalobce. Toto poranění mu však nebránilo v návštěvě lékaře pěšky, kdy navštívil ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", z jejíž zprávy vyplývá, že žalobci byl doporučen klidový režim, Voltaren, objektivně bylo koleno bez známek zánětu, bez otoku, doporučena byla kontrola při potížích. Žalobce však již znovu lékaře nenavštívil. Léky na bolest užíval v souvislosti s tímto poraněním prakticky pouze v noci, kdy ho bolest budila. Užíval mast dle doporučení. Pokud žalobce uváděl, že lék ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", který užíval v souvislosti s jinými problémy, mu zabíral přes den i na bolest z tohoto poranění, pak z výpovědi znalce vyplynulo, že tomu tak být nemohlo, neboť tento lék na takovou mechanicky způsobenou bolest nepůsobí. Tato skutečnost byla potvrzena samotným žalobcem tím, že užíval jiné léky na bolest v noci, kdy ho poraněné koleno bolelo a budilo ho to. Žalobce se se svojí rodinou za pomoci osob, které zajistil pronajímatel, stěhovali asi za dva týdny do bytu ve stejném domě o patro výš. Stěhovali se s ledničkou, manželskou postelí, skříní, postýlkou, popřípadě dalšími drobnějšími věcmi (oblečení a podobně). Do zaměstnání žalobce nedocházel asi měsíc a půl až dva měsíce. Nicméně s ohledem na rodinné vazby se svým spolupracovníkem (bratr) za dobu absence v práci plat pobíral stále stejný. Vlivem poranění žalobce tedy přerušil pouze docházku do zaměstnání, setrvával doma, na vycházky s dcerou nechodil, nechodil nakupovat, toto zajišťovala manželka. Před poraněním neměl žalobce žádné jiné aktivity jako sportovní či kulturní. Soud z výpovědi ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", manželky žalobce i žalobce samotného, ale také z fotografií vzal za prokázáno, že kuchyň bytu žalobce byla vlivem nehody poničená, nebyla vhodná tedy k běžnému užívání (rozbité nádobí, varná konvice, sporák, částečně skříňky, nádobí). Zástupce pronajímatele z důvodu nevhodných podmínek v bytě, jednak pokud šlo o teplotu a jednak z důvodu stavu kuchyně, nabídl žalobci možnost přestěhování do bytu ve stejném domě do vyššího patra nad bytem žalobce. Přestože vytvořený otvor byl zazděný a z vnitřní strany bytu ještě i zakrytý igelitem, případnými škvírami táhlo a teplota v bytě byla tímto otvorem snižována (fotografie-škvíry, výpověď manželky žalobce i žalobce). Ke stěhování rodiny žalobce tak došlo z důvodu nepříznivého stavu bytu žalobce po nehodě, a to ať ve vztahu k teplotnímu standardu v bytě, tak ve vztahu k momentálnímu stavu kuchyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Podle § 2894 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Dle odst. 2 nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Podle § 2895 o.z. je škůdce povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Podle § 2924 o.z. kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Podle § 2951 odst. 1 o.z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Dle odst. 2 nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Podle § 2952 věta prvá o.z. hradí se skutečná škoda, a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Podle § 2956 o.z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Podle § 2958 o.z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Při právním posouzení věci soud dovodil, že žalobce se domáhá náhrady újmy vzniklé z provozní činnosti žalované dle § 2924 o.z., která mu vznikla v souvislosti s vybouráním otvoru v kuchyni. Žalovaná demolici ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" prováděla v rámci své podnikatelské činnosti, k odkrytí otvoru v kuchyni žalobce došlo vlivem provozní činnosti, zde vlivem odstraňování štítové zdi domu. Škoda z provozní činnosti je založena na principu objektivní odpovědnosti, což znamená, že škodu hradí provozovatel bez ohledu na zavinění, případně i na porušení právní povinnosti, kdy poškozený, zde žalobce, je zvýhodněn tím, že musí prokázat pouze vznik škody a jeho příčinnou souvislost s působením provozu. Nejde však o odpovědnost absolutní, z ust. § 2924 o.z. vyplývají librační důvody. Provozovatel se může zprostit povinnosti hradit škodu tím, že prokáže, že vynaložil veškerou péči, kterou lze na něm rozumně požadovat. Tento požadavek je víceméně objektivní a představuje měřítko řádného provozovatele, a to z pohledu rozumného přístupu, jak k obvyklým postupům, tak k individuálním poměrům každého konkrétního případu. Povinnost tvrzení a důkazní břemeno ohledně liberačního důvodu zde tíží provozovatele, tedy žalovanou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Ze závěrů obsažených v rozhodnutí odvolacího soudu vyplývá, že žalovaná neprovedla náležitá opatření před započetím a během bouracích prací, aby nebyla narušena bezpečnost a stabilita sousedních staveb, nevynaložila tak veškerou péči, kterou lze na ní rozumně požadovat, a proto se v konkrétním případě nezprostila odpovědnosti za škodu způsobenou provozní činností (§ 2924 věta druhá o.z.). Soud se proto v dalším stadiu řízení věnoval posouzení splnění všech předpokladů odpovědnosti za škodu, když dovodil, že tyto jsou dány. Vznik škody jako nutný předpoklad je naplněn újmou způsobenou žalobci jednak na jeho fyzickém zdraví, kdy pádem cihel v průběhu probourání se do jeho bytu došlo k poranění, jednak došlo také k újmě, spočívající v úleku a obavách o jeho zdraví a zdraví rodiny. A další položkou újmy je pak nutnost přestěhování se do jiného bytu. Další předpoklad odpovědnosti za škodu spočívající v příčinné souvislosti s působením provozu a vznikem škody je rovněž dán, neboť tato škoda byla právě vyvolána provozem samotným, a to vlastní provozní činností žalované, kdy při aktivním bourání vedlejšího domu (resp. jeho zdi) došlo k vytvoření otvoru a pádu cihel do bytu žalobce a k jeho zranění. Předpoklady odpovědnosti za škodu z provozní činnosti, to je vznik škody a příčinná souvislost s působením provozu jsou tak splněny.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Dále se soud zabýval určením výše náhrady této škody, kdy v návaznosti na ustanovení § 2951 a násl. o.z. je třeba nahradit žalobci onu nemajetkovou újmu (§ 2958 o.z.), která mu byla způsobena a která by měla vyvážit plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy. Ke stanovení výše náhrady v souvislosti s poškozením zdraví žalobce soud uvádí, že smyslem náhrady za bolest je vedle samotného bolestivého stavu odškodnit i určitou míru nepohodlí, stresu či obtíží spojených s utrpěnou zdravotní újmou, a to v rozsahu, v němž tyto zásahy do osobnostní sféry poškozeného z povahy věci souvisí s bolestí obvykle doprovázející stavy popsané v jednotlivých položkách (tzv. bolest v širším smyslu); nárokem na odškodnění bolesti je myšleno odškodnění bolesti v tzv. širším smyslu, tedy jak bolesti fyzické, tak i duševní strádání (sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Nelze oddělit vnímání fyzické bolesti poškozeným od negativního vnímání nepohodlí spojeného s léčením. Při stanovení náhrady škody je třeba vycházet z bodového hodnocení lékaře (znalce), když toto ohodnocení je pouze východiskem, na jehož základě soud určuje konečnou výši náhrady s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem každého případu. K tomuto, jak znalec uvedl, drobnějšímu zranění, které žalobce přes den fakticky bolestivě nepociťoval, bolest se mu ozývala v noci, kdy ji kompenzoval léky. Ze znaleckého posudku znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyplývá výše bolestného oceněná dle metodiky Nejvyššího soudu ČR po zaokrouhlení v částce 3 388 Kč, soud vzal dále v úvahu také další výsledky dokazování ( výpověď manželky žalobce, výpověď manžela) a uzavřel, že žalobci byla způsobena újma také ve formě určitého psychického utrpení, tedy duševních útrap, kdy u něho i celé jeho rodiny došlo k narušení tzv. duševní pohody vlivem škodné události. Soud v souvislosti s touto nemajetkovou újmou ještě odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 5. 2019, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", když nad rámec bolestného jako další nemajetková újma představuje kategorii nároku náhrady za újmu na zdraví, spojená se zásahem do zdraví, který nespočívá v přechodné bolesti, ani ve fyzické či psychické újmě dlouhodobého (trvalého) charakteru; jde o specifické okolnosti vymykající se obvyklému způsobu života poškozeného v průběhu léčby a stabilizace zdravotního stavu, tedy okolnosti, které nenastávají pravidelně, ale zvyšují intenzitu utrpěné újmy na zdraví nad obvyklou míru. Zde soud uzavřel, že specifické okolnosti u žalobce -vymykající se obvyklému způsobu života – jsou představovány především stresem způsobený škodnou událostí, když žalobce v průběhu léčby zůstával v rámci svého bydliště, nebyl hospitalizován, lékaře nenavštívil, podstatná změna byla tedy pouze v tom, že nechodil do zaměstnání (plat však pobíral), nechodil nakupovat a případně na vycházky. Žalobce jiné aktivity před škodnou událostí neměl, jak je řečeno výše, před škodnou událostí nežil nikterak aktivním způsobem života (nesportoval, kultury se neúčastnil), tudíž v tomto směru nedošlo k žádné změně v jeho způsobu života s výjimkou výše uvedenou. Soud proto uzavřel, že částka za újmu na zdraví je adekvátní a dostačující ve výši určeného bolestného navýšeného o 300 Kč, celkem v částce 3 688 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. Pokud jde o ony duševní útrapy, zde soud zohledňoval intenzitu a dobu trvání takto nestandardního stavu. Škodná událost jistě vyvolala u žalobce velký úlek a obavy o svoji rodinu i o své zdraví, nicméně i z jeho výpovědi a z ostatního dokazování vyplynulo, že tento úlek byl jistě velký, tedy intenzivní, avšak netrval příliš dlouho. I z výpovědi samotného žalobce vyplynulo (ale také z výpovědí dříve slyšených svědků), že fakticky ihned po vybourání otvoru ve zdi pracovníci žalované s dalším bouráním přestali, tudíž šlo o jednorázový úlek, onen stres a obavu o zdraví a o rodinu tedy nebyl pokračující a dlouhotrvající. Soud tedy dovodil, že namístě je přiznat nemajetkovou újmu ve výši 2 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Pokud jde o další nemajetkovou újmu v návaznosti na stres spojený s nutností náhlého vystěhování žalobce, pak k tomu soud dovodil, že ze strany žalované došlo prakticky ihned k zakrytí vytvořeného otvoru, byt žalobce byl tak zabezpečen, alespoň tak, jak to bylo ze stavebního hlediska možné. K vystěhování došlo až 1. 3., tedy nešlo o náhlé vystěhování a také se nejednalo o stěhování mimo dům, ale přímo v domě žalobce, tedy tím byla ona nepříjemná záležitost obecně spojující se se stěhováním výrazně zjednodušena. Mnohem komplikovanější by bylo stěhování na jiné místo, do jiného domu, než ve kterém dosud rodina žalobce bydlela. Soud tedy nijak nerozporuje skutečnost, že stěhování je stresující záležitost, nicméně v tomto případě byl tento stres výrazně zmenšen tím, že šlo o stěhování do bytu, který se nacházel nad dosud užívaným bytem žalobcovy rodiny a dále také skutečností, že stěhování fakticky zajišťoval pronajímatel prostřednictvím svých osob, kteří zajistili přenesení nábytku a dalších věcí z bytu žalobce do pronajímatelem nově poskytnutého bytu. Navíc nelze nezmínit, že tento byt je větší, poskytl tedy rodině žalobce větší komfort. Skutečnost, že s tímto bytem je rodina žalobce spokojená, dosvědčuje fakt, že tento byt obývá dosud a žalobce neprojevil žádný zájem o přestěhování se zpět do původního bytu, i když to jistě již bylo později možné. Po zvážení všech okolností soud dospěl k závěru, že namístě je žalobci přiznat nemajetkovou újmu spojenou se stresem se stěhováním ve výši 1 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. Žalobci tak soud přiznal částku celkem 6 688 Kč, která sestává z částky za újmu na zdraví ve výši 3 688 Kč, částky za nemajetkovou újmu spojenou s úlekem ve výši 2 000 Kč a další nemajetkovou újmu spojenou se stresem s vystěhováním ve výši 1000 Kč. Vyhověno bylo v části i ohledně příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o.z. a vl.nař.č.351/2013 Sb., a to v návaznosti na výzvu k plnění se žalovaná dostala do prodlení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"36. S ohledem na vše výše uvedené tedy soud uzavřel, že nárok žalobce je dán, a to v rozsahu uvedeném, když ve zbytku pak žalobu jako nedůvodnou zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"37. Výrok o náhradě nákladů řízení státu se upírá o ustanovení § 148 o.s.ř., kdy žalobce byl ve věci co do základu nároku úspěšný, proto náklady řízení státu hradí žalovaná, když tyto sestávají ze znalečného ve výši 9 536 Kč (6 521 Kč za podaný znalecký posudek a 3 015 Kč znalečné za účast u jednání) a tlumočného ve výši 1 125 Kč, celkem tedy náklady řízení státu představují částku 10 661 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"38. Výrok o povinnosti žalované zaplatit soudní poplatek se opírá o ustanovení § 142 odstavce 3 z.č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, kdy žalobce byl v řízení osvobozen, jeho nárok je dán, konkrétní výše potom soudního poplatku se opírá o položku 3 pism. a) Sazebníku poplatků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"39. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odstavec 3 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci úspěch částečný, avšak rozhodnutí o výši plnění záviselo jak na znaleckém posudku, tak i na úvaze soudu. Náklady řízení žalobce sestávají z nákladů za právní zastoupení, a to z 15 úkonů právní služby po 5 100 Kč (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast na mediaci, účast u jednání soudu dne 8. 9. 2021, dne 13. 10. 2021 – přesahující dvě hodiny, tedy za dva úkony, účast u jednání dne 15. 11. 2021, odvolání, účast u odvolacího soudu dne 1. 2. 2023, účast u jednání dne 9. 6. 2023, dne 18. 10. 2023, dne 6. 3. 2024, dne 18. 9. 2024 a dne 23. 10. 2024), 15 x paušál režijních výloh po 300 Kč dle vyhlášky č. 177/96 Sb., když tvrzené vyjádření ze dne 16. 10. 2021 není obsahem spisu a vyjádření ze dne 29. 9. 2021 soud neakceptuje jako úkon z důvodu, že tato tvrzení již měla být obsažena v žalobě, to vše v souladu s vyhláškou č. 177/96 Sb., k tomu 21% DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., celkem částka za právní zastoupení představuje 98 000,10 Kč, k tomu náklady na znalečné záloha ve výši 2 000 Kč uhrazená žalobcem, celkem tedy 100 010 Kč. Žalobce byl v řízení osvobozen, proto zástupcem žalobce uplatňovaný soudní poplatek nebyl na místě, tento nebyl žalobcem ani hrazen. Soudce přistoupil dle § 150 o.s.ř. výjimečně k moderaci těchto nákladů řízení, když dovodil, že zde jsou důvody hodné zvláštního zřetele na straně žalobce, kdy žalobce v průběhu řízení popisoval soudu situaci ohledně škodné události odlišným způsobem, než jak vyplynula z výpovědi svědků (např.ve vztahu k „lžíci“ bagru v kuchyni bytu žalobce), dále ve vztahu k jeho zaměstnání, kdy v žalobě bylo tvrzeno něco jiného, než co vyplynulo z průběhu dokazování, soud uzavřel, že chování žalobce v tomto směru bylo poněkud účelové, proto má soud za to, že je na místě provést moderaci náhrady nákladů řízení, a to o 50 %. Navíc má soud za to, že s ohledem na výši přiznané náhrady škody tím dojde k odstranění nepřiměřené tvrdosti a k dosažení spravedlnosti pro účastníky. Soud zde také nemůže nezmínit delší dobu, která uplynula od škodní události do doby podání žaloby, což se soudu taktéž jeví jako účelové. Soud z těchto důvodů tedy přiznal žalobci celkem částku 50 005 Kč na náhradě nákladů řízení. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované povinnost zaplatit tyto návrhy řízení žalobce k rukám jeho advokáta.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobce se svoji žalobou soudu podanou dne 19.11.2020 domáhá po žalované zaplacení částky 100.000 Kč s příslušenstvím z důvodu, že mu žalovaná způsobila újmu dne 19.2.2018, kdy se při provádění bouracích prací obvodových zdí vedlejšího domu v , adresa,  bagrem probourala do nájemního bytu žalobce č. , hodnota,  v domě v , adresa, , a to do kuchyně, kde se zrovna žalobce nacházel a padající zeď na něho částečně spadla. Padající cihly žalobci způsobily různé oděrky, především mu spadly na levé koleno, žalobce vyhledal lékařské ošetření, několik týdnů chodil o berlích. Také tento zážitek žalobci způsobil psychickou újmu v podobě náhlého úleku, stresu a strachu o zdraví a život svůj a své rodiny. Žalobce se především strachoval o svoji malou dceru, která se z kuchyně vybatolila několik minut před probouráním. Současně došlo k totálnímu zničení kuchyně a kuchyňských spotřebičů. Žalobce musel urychleně kontaktovat pronajímatele za účelem zajištění náhradního bydlení a musel se s rodinou ze dne na den stěhovat do náhradního bytu. Stavbyvedoucí byl bezprostředně po incidentu k žalobci hrubý, záležitost zlehčoval, neuznal svou odpovědnost. Žalovaná porušila všeobecnou prevenční povinnost, když bez svolení majitele se probourala do bytu žalobce, neověřila si, že se v bytě nikdo nenachází. Žalobce se domáhá újmy na zdraví v podobě zraněného kolena a s tím souvisejícím omezení v běžném způsobu života, kdy po dobu 3 měsíců měl žalobce bolesti kolena a problémy s pokrčením a natažením noh a chůzí, kdy měl problémy s docházením domů, bydlel ve 2. patře bez výtahu a i s docházením do práce. Utrpěl pohmoždění kolena a zranění šlach. Žalobce nebyl schopen vykonávat sportovní aktivity. Zranění bylo hodně bolestivé, projevovalo se palčivým pícháním, léčení probíhalo klidovým režimem a vyloučením aktivit, aplikováním protizánětlivých mastí a baňkových masáží. V době probourání byli v bytě přítomni manželka žalobce, dcera žalobce, narozená 20.9.2016 a jeho tchýně. Žalobce se tak bál o své zdraví i zdraví své rodiny, nejdříve měl obavy, že padá celý dům. Za tuto nemajetkovou újmu v podobě náhlého úleku a strachu o své zdraví a zdraví rodiny požaduje žalobce nemajetkovou újmu ve výši 25.000 Kč. Za škodu na zdraví v podobě zraněného kolena a omezení v běžném způsobu života požaduje náhradu škody ve výši 50.000 Kč. Další nemajetkovou újmu ve výši 25.000 Kč požaduje pro stres spojený s nutností náhlého vystěhování, náhradní byt mu byl poskytnut až 1.3.2018, do té doby žil v bytě s probouranou zdí, což bylo v únoru velmi nepříjemné. Náhradní byt byl v mnohem horším stavu, žalobce musel do bytu investovat cca 110.000 Kč, navíc byl větší, žalobce musel platit vyšší nájem i náhrady za služby. Dále žalobce doplnil, že při incidentu si v kuchyni něco připravoval právě v momentu, kdy se tam proboural bagr, zrovna stál u linky, když na něho začala padat zeď a uviděl zuby od bagru, skočil mezi lednici a dveře od koupelny. Ještě v den incidentu byl otvor provizorně zakryt, vyzděn, ale přesto tímto otvorem táhlo. Dále žalobce doplnil, že žalovaná byla povinna udělat z hlediska prevence všechno proto, aby předešla vzniku škody. Žalovaná neprovedla bližší zkoumání skutečného technického stavu sousední budovy před započetím demolice, nezjistila tedy skutečný stav týkajíc se štítové zdi u budovy , adresa, . Žalovaná nevynaložila veškerou potřebnou péči, neboť jinak by mohl zjistit, jaký je skutečný stav týkající se štítové zdi, např. žádostí o informaci od vlastníka předmětné budovy, zajištěním stavebních plánů budovy, znaleckým posudkem apod. Obdobná výstavba budov je na této ulici historicky dána, kdy štítová zeď je oporou dvou budov.2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že jí byl dne 30.6.2017 Úřadem městské části , adresa,  vydán souhlas s odstraněním stavby, a to domu v , adresa, , kdy na základě tohoto souhlasu s odstraněním stavby žalovaná právě přistoupila k demolici. Při bourání obvodové (štítové) zdi budovy , adresa, , která těsně přiléhala k budově sousední , adresa, , došlo dne 19.2.2018 k vytvoření otvoru do sousední budovy. Žalovaná nikterak do obvodové zdi sousední budovy , adresa,  nezasáhla a ani zasáhnout nemohla, neboť v dané části tato žádnou obvodovou zeď neměla. Žalovaná odstraňovala pouze obvodovou zeď budovy , adresa,  v souladu se souhlasem s odstraněním stavby, po zjištění otvoru okamžitě demoliční práce přerušila. Demolice byla stavební úřadem povolena bez jakýchkoliv omezení ve vztahu k sousední budově. Žalovaná nevěděla a ani vědět nemohla o tom, že vlastník či uživatelé sousední budovy , adresa,  se napojili bezprostředně na štítovou zeď budovy , adresa,  a rozšířili předmětný byt o vzniklý výklenek, zřejmě nepovolenými stavebními úpravami. V souhlasu s odstraněním stavby bylo výslovně uvedeno, že odstraňovaná stavba není stavebně propojena se sousedními nemovitostmi. Pokud by budova , adresa,  byla stavebně „perfektní“, nikdy by k „odkrytí“ nemohlo dojít, žalovaná nemůže nést odpovědnost za stavební úpravy vedlejší budovy, která v této části neměla vlastní obvodovou zeď, ačkoli v souhlasu s odstraněním stavby bylo uvedeno, že není stavebně propojena. Žalovaná žádné zákonné povinnosti včetně prevenčních neporušila. Žalobci žádná újma nevznikla, kdy zaměstnanec subdodavatele žalované odkryl ve stěně otvor ve tvaru trojúhelníku o výměře cca 3 m2 a bezodkladně poté v bouracích pracích přestal, když v daný moment se v místnosti bezprostředně za otvorem žádná osoba nenacházela, tedy ani žalobce, který přišel až následně, proto nemohl v souvislosti s odkrytím utrpět zranění. Pokud by žalobce užíval byt stavebnětechnicky v pořádku, nikdy by k tomuto nedošlo. Nelze přenášet na žalovanou odpovědnost za údajně tvrzené následky spojené s úlekem či stresem ze stěhování, natož s tím, jaké kvality bylo žalobci zajištěno náhradní bydlení, zde chybí i zavinění žalované a příčinná souvislost s jeho jednáním. Žalovaná nad rámec svých povinností otvor sama na své náklady opět zakryla, zazdila a omítla, a to týž den, kdy došlo k odkrytí otvoru bez požadavků jakéhokoliv protiplnění. Žalovaná poukázala také na skutečnost, že žalobce uplatnil svůj nárok až po více než 2 letech, považuje žalobu za čistě účelovou a nedůvodnou. Žalovaná dále doplnila, že její hlavní činností je činnost stavební, která někdy zahrnuje i práce demoliční, kdy za účelem řádného zabezpečení dotčených objektů činí kontrolu projektové dokumentace sousedního objektu, zjišťování hloubky základů sousedních objektů, konzultace s vlastníky sousedních objektů a konzultace s autorizovaným statikem. V případě demolice , adresa,  žalovaná nejdříve provedla výkop tzv. sond za účelem zjištění hloubky základového pásu sousedního domu, následně proběhla konzultace se zástupcem vlastníka sousedního objektu, kterým byl , tituly před jménem,  , jméno FO, , včetně důkladného prostudování projektové dokumentace sousedního objektu; v rámci zmíněné konzultace proběhla i prohlídka sousedního objektu za přítomnosti , tituly před jménem,  , jméno FO, , během které nebyla žalovaná upozorněna na existenci výklenků v bytě užívaném žalobcem, dále proběhla konzultace s autorizovaným statikem , tituly před jménem,  , jméno FO, . Při žádném z těchto opatření žalovaná nezjistila, ani vlastníkem sousedního objektu nebyla upozorněna na existenci předmětných výklenků, které nezohledňuje ani demoliční výměr, když účastníkem řízení byl samozřejmě i vlastník sousedního objektu. Před započetím demolice byla zajištěna statika základů sousední budovy opěrnou zdí, a to na náklady žalované. Pokud by nebyla zajištěna statika základů sousední budovy, celá její statika by byla narušena a mohlo by dojít ke zhroucení. Žalovaná tak podnikla všechny kroky k zajištění stability sousední budovy, a to v souladu s rozhodnutím správního orgánu, dle zkušeností a odborných znalostí žalované a dle informací zjištěných z projektové dokumentace sousední budovy, a to vše za účasti autorizovaného statika , tituly před jménem,  , jméno FO, . Nelze proto po žalované požadovat další kroky, které by byly nad rámec obvyklých zvyklostí. Z žádných těchto preventivních kroků nevyplynulo, že na sousední budově chybí část obvodové zdi, toto nevyplývá ani z projektové dokumentace budov. Pokud by to bylo žalované známo, provedla by dozdění chybějící části obvodové zdi a následně obvodovou zeď staticky zajistila. O této vadě sousední budovy nikdo zřejmě nevěděl, nikdo žalovanou neinformoval, nebyla zachycena ani v projektové dokumentaci, žalovaná tak neměla objektivní možnost v rámci vynaložení řádné péče a obvyklé opatrnosti tuto vadu zjistit a provést opatření. Postup demoličních prací byl v souladu s demoličním výměrem a zavedenými zvyklostmi, probíhal pracovníky manuálně, směrem shora dolů, bagrem byla bourána toliko uliční a dvorní zeď, tj. zeď vepředu a vzadu, nikoliv zdi obvodové, tedy sousedící s vedlejšími objekty. Pracovnice odboru stavebního v rámci kontroly nezjistila žádné pochybení na straně žalované, a to jak ve vztahu k provedené demolici, tak ve vztahu k provedené opravě.3. Soud I. stupně již ve věci jedenkrát rozhodl rozsudkem ze dne 15. 11. 2021, č.j. , spisová značka, , kterým žalobu žalobce zamítl. K odvolání žalobce ve věci rozhodl Krajský soud v Brně svým usnesením ze dne 1. února 2023, č.j. , spisová značka, , kterým rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud v odůvodnění tohoto usnesení uvedl, že se neztotožnil se závěry soudu prvního stupně, že se žalovaná zprostila povinnosti hradit škodu tím, že prokázala, že vynaložila veškerou péči, kterou bylo možno na ní rozumně požadovat při odstraňování výše specifikované stavby, kdy povinnost tvrzení a důkazní břemeno ohledně liberačního důvodu tíží provozovatele – § 2924 o.z.; při hodnocení konkrétních okolností případu nebylo možné odhlédnout od personálního propojení vlastníků/stavebníků a jednatele/společníka žalované osobou , jméno FO, , neboť z listinných důkazů plyne, že ohlášení samotného záměru odstranit stavbu nebylo úplné, zdůrazňovalo pro zjednodušený schvalovací proces okolnost zcela nedostatečně ověřenou, tj., že „Bourané objekty nejsou stavebně propojeny se sousedními nemovitostmi“, a tím nejsou dotčena práva třetích osob (vlastník sousední stavby pak nebyl účastníkem řízení). Dále odvolací soud uvedl, že před samotnou realizací bouracích prací provozovatele (žalovaná) neprovedl pečlivou prohlídku sousedního domu, a to zejména v části přímo přiléhající k odstraňované stavbě (štítové zdi), ačkoliv mu muselo být známo, že k demolici dochází ve velmi staré zástavbě, kde není vyloučeno, že z důvodů finančních úspor při výstavbě v minulosti či nejrůznějších důvodů provozních mohlo k propojení (provázání) sousedních nemovitostí dojít, před započetím bouracích prací obyvatelé dotčené stavby provozovatel ani neupozornil na zvýšené riziko vzniku škod v souvislosti s prováděním nebezpečné provozní činnosti, jímž jistě obecně demolice staveb v bezprostřední blízkosti jsou; tuto odbornou péči vzhledem k předmětu činnosti žalované bylo možno očekávat (§ 5 odstavec 1 o.z.). Žalovaná, která neprovedla náležitá opatření před započetím a během bouracích prací, aby nebyla narušena bezpečnost a stabilita sousedních staveb, tak nevynaložila veškerou péči, kterou lze na ní rozumně požadovat, a proto se v konkrétním případě nezprostila odpovědnosti za škodu způsobenou provozní činností (2924 věta druhá o.z.). V měřítku řádného provozovatele z pohledu rozumného přístupu, jak k obvyklým postupům při odstraňování staveb (např. pořizování asportizací sousedních staveb pro pečlivé vyhodnocení stavby jako celku a jeho stability, provedení sond do přiléhajícího zdiva apod.), tak k individuálním poměrům konkrétního případu (demolice ve velmi staré zástavbě města, nájemníci v bytě přímo u štítové zdi), žalovaná nedostála. Dále odvolací soud uvedl, že závěr, že žalovaná se jako provozovatel zprostila povinnosti hradit škodu tím, že prokázala, že vynaložila veškerou péči, představuje nesprávné právní posouzení věci a rozsudek je nesprávný. Věc byla vrácena k dalšímu řízení, ve kterém bylo soudu uloženo zabývat se věcí z hlediska splnění dalších podmínek odpovědnosti za škodu z provozní činnosti (§ 2924 o.z.), tj. vznikem škody a příčinnou souvislostí s působením provozu s tím, že splněním těchto předpokladů odpovědnosti za škodu musí být v řízení prokázáno, kdy důkazní povinnost má poškozený (žalobce).4. V dalším soud pro přehlednost zopakuje výsledky dokazování i z předcházející části řízení.5. Po provedeném dokazování vzal soud ohledně skutkového stavu věci za prokázáno, že dne 19.2.2018 došlo při bouracích pracích domu , adresa,  (dále jen „, adresa, “), které prováděla žalovaná, k vytvoření otvoru do kuchyně bytu žalobce v sousedním domě , adresa,  (dále jen „předmětný dům“), kdy tento byt měl žalobce v nájmu od města Brna (dále jen „byt žalobce“). Tyto skutečnosti jsou mezi stranami nesporné. Rovněž jako skutečnost, že demoliční práce prováděné žalovanou byly takto činěny na základě rozhodnutí Stavebního úřadu městské části , adresa, -sever (viz níže).6. Z výpovědi svědka , právnická osoba, , zaměstnance žalované, soud zjistil, že prováděl bourání domu , adresa,  a jeho štítové zdi, a to sbíječkou (kangem). Zeď bourali směrem dolů, sám pak vyzdíval vzniklý otvor, a to ze strany žalobce. Nevěděl, jak vznikla díra do druhého domu. Bagr k bourání zdi nepoužívali, bagr na stavbě byl, ale pouze nakládal. Otvor vyzdíval spolu s dalšími ze strany žalobce, žádné reklamace k vyzdění díry ze strany žalobce nebyly, udělali to poctivě, cihly očistili, byly čisté a suché.7. Z výpovědi svědka , tituly před jménem,  , jméno FO, , zaměstnance Úřadu městské části , adresa,  – , Anonymizováno, , soud zjistil, že se o předmětný dům stará v rámci svého zaměstnání, tak se setkal i se žalobcem, s žalovanou byl v kontaktu, když se potřebovali podívat na předmětný dům, zda je podsklepený, prováděl je předmětným domem. O incidentu byl informován spolupracovníky, neprodleně na místo dojel, pořídil fotodokumentaci, řešil opravu otvoru a zajištění náhradního bytu pro žalobce. Když přijel na místo incidentu, bylo zřejmé, že zaměstnanci žalované bourali zeď, o které si mysleli, že je pouze obvodovou zdí , adresa, , ale ona byla zároveň i zdí předmětného bytu žalobce. Také zajišťoval statika k otázce případného poškození statiky, rovněž monitorovali trhliny. Předmětný dům je ve vlastnictví města Brna, městská část ho má pouze svěřený do správy. Následně se jako zástupce úřadu se žalovanou dohodli, jakým způsobem dojde k opravě, statika poškozena nebyla, vše bylo v pořádku. Šlo o určité vyrovnání s žalovanou v návaznosti na výstavbu nového domu, vše financovala žalovaná. Svědek kontroloval zazdění otvoru. Byl v bytě žalobce následně po incidentu, viděl probouranou část zdi pod klenbou z předmětného domu, částečně zdivo v kuchyni, došlo k nějakému poškození kuchyňské linky a sporáku, tyto byly již starší a v majetku města. Žalobce měl na zemi matraci, na které asi spal. V předmětném domě bylo zřejmě dříve pekařství, výrobna a prodejna, proto to bylo spojené, chyběla pod klenbou zeď, tudíž když žalovaná bourala zeď vedlejšího domu , adresa, , tak vlastně šlo o součást bytu žalobce. Fakticky ale nešlo o zeď předmětného domu, bylo to pod klenbou, resp. za ní a zeď tak byla mimo předmětný dům. Až při bouracích pracích se zjistilo, že část bytu žalobce je vlastně součástí , adresa, . Svědek potvrdil, že nevěděl o tom, že v bytě žalobce v předmětném domě chybí zdivo. Dle jeho názoru se na to nedalo přijít jinak než při bouracích pracích. Dříve v bytě žalobce ani osobně nebyl. Zaměstnanci žalované se při prohlídce zajímali o obvodové zdi předmětného domu a o to, zda je podsklepený, a to kvůli tomu do jaké musí jít hloubky a jaká musí udělat opatření. Po zazdění otvoru žalovanou se pod klenbou nyní nachází neznatelný výklenek, předtím byl širší. Žalobce dostal od úřadu přidělený byt o parto výš, který byl měsíc neobsazen, byl v obyvatelném stavu, dodali tam žalobci kuchyňskou linku a ještě něco dodělávali s kotlem. Žalobce žádné námitky ohledně náhradního bytu nevznášel. Problém s vytápěním tam nějaký byl, řešili to. Žádné výhrady ke způsobu zazdění neměl, jinak se to udělat nedalo.8. Z výpovědi svědka , jméno FO, , soud zjistil, že jednatel žalované ho pověřil k zastupování na stavbě , adresa, , na stavbu přijel, až když už byl otvor vytvořen, tento vznikl při bourání, kdy pracovníci pracovali se sbíječkou (kangem), bourali ručně z důvodu, aby předešli problémům. Pracovníci žalované předpokládali, že předmětný dům má svou štítovou zeď, bylo proto nepravděpodobné, že by se při bouracích pracích někam probourali. Svědek dále uvedl, že při demoličních pracích postupují v souladu s rozhodnutím o odstranění stavby, běžně se nechodí dívat do sousedních nemovitostí, zde žádný problém nepředpokládali. Tuto situaci vidí jak nestandardní, neboť každý dům má mít svoji štítovou zeď, zde si ale někdo omítl štítovou zeď sousedního domu. Zřejmě to tak bylo historicky. Situace mu nepřipadala tak dramatická, při nahlédnutí otvorem do bytu žalobce viděl, že spadlo pár cihel na linku, pak navštívil předmětný byt žalobce, pod linkou byla nějaká deka, vypadalo to tak, jakoby někdo pod linkou ležel, byla tam napadána suť. V rámci dobrých sousedských stavů se s technikem z městské části dohodl na vyzdění otvoru, problém žalované to nebyl, což technik uznal. Na předmětné stavbě byl ještě před incidentem, nevšiml si ničeho, co by ho mohlo upozornit na možné problémy, které nastaly s otvorem. O žádných reklamacích ohledně vyzdění otvoru nevěděl, stejně jako o nějakém incidentu mezi žalobcem a bagristou p. , jméno FO, .9. Z výpovědi svědka , jméno FO,  soud zjistil, že pracuje jako strojní obsluha pásového bagru, pro žalovanou pracoval před lety jako brigádník, a to z firmy , Anonymizováno, , kdy nakládali a odváželi suť z , adresa, , což prováděl právě bagrem. Chlapi odstraňovali zeď, najednou se nějak propadly cihly a vznikla díra, svědek byl v té chvíli v bagru. Sám se šel také podívat, zjistilo se, že tam někdo bydlí, tak bylo po práci. Neví, že by někdo cokoli vyhazoval z díry. Při bourání zdi kangem sám s bagrem nebyl blíž než na 2 až 3 metry od nich, protože by je ohrožoval, nešlo by to, buď mohli pracovat oni, nebo svědek s bagrem. Bagr však používali pouze na nabírání suti, byl tam úzký prostor, díru bagrem vytvořit nemohl.10. Z výslechu svědka , tituly před jménem,  , jméno FO,  se podává, že pracuje jako OSVČ coby statik pro žalovanou na jejích stavbách, rovněž byl osobně na předmětné stavbě asi den po incidentu, kontroloval a řešil zajištění stavby z hlediska statiky. Na předmětné stavbě viděl už jen zazděný otvor, přišlo mu to úsměvné, zkontroloval všechna zajištění, které před pracemi provedli. V tomto případě prováděli sondu zešikma k sousedovi za účelem zjištění, zda dům má základy nebo ne, předmětný dům základy neměl, tak se provádělo podbetonování, to sloužilo k jeho zajištění. Z hlediska statiky a stability předmětného domu coby sousedního se při vytvoření otvoru nic nestalo, všechno bylo v pořádku.11. Z výpovědi svědkyně , tituly před jménem,  , jméno FO,  soud zjistil, že byla pověřenou referentkou Stavebního úřadu městské části , adresa,  v řízení o odstranění stavby domu , adresa, , kdy toto řízení jí nepřišlo ničím zvláštní, účastníkem řízení byl vlastník stavby, kdy vlastníky sousedních staveb do řízení nepřibrala, neboť šlo o malý rodinný dům jednopodlažní, kdy usoudili, že tito nebudou demolicí dotčeni, tehdy to byl zavedený postup na stavebním úřadě, neboť šlo o jednoduchou stavbu. Dnes se v případě řadových staveb přibírají vlastníci sousedních staveb jako účastníci řízení. V řízení vycházeli ze základní dokumentace bouracích prací, dokumentace byla doložena, vyplývalo z ní, že sousední stavby nejsou ohroženy, šlo dokonce i o ověřenou dokumentaci, kdy projektant konstatoval, že sousední stavby nejsou ohroženy a neměly být propojeny. Tuto dokumentaci dokládá stavebník, který musí doložit také postup bouracích prací. Žalovaná společnost tehdy všechno řádně doložila, jinak by jí souhlas s odstraněním stavby nedala a vyžadovala by nějaké doplnění. Při samotné předmětné demolici s výjimkou odkrytí otvoru k žádnému problému nedošlo, demolice probíhala v pořádku, žádná jiná stížnost tam nebyla, v jiných obdobných věcech bývají stížnosti běžné. Případnou propojenost staveb měl zjistit stavebník, i když v některých případech se to dá zjistit těžko a zjistí se to právě až při vykonávání samotných prací. Předmětný dům byl původně samostatně stojící nebo koncový, měl průjezd na pozemek, na kterém byl později vystavěn dům , adresa, , proto nedošlo k zazdění průjezdu, proto vznikla ona díra a při demolici došlo k otevření otvoru. Stavebník však zjednal nápravu. Svědkyně ještě doplnila, že také dlouho projektovala, zaměřovala stavby a k této věci podotkla, že šlo jen těžko odhalit, že průjezd není zazděný, kdy to není předpokládaná věc, nedalo se to předpokládat. Ke zjištění tohoto stavu by musela být provedená celá dokumentace zaměřením předmětného domu, což ale není adekvátní tomu, co se stalo. Stavebník by na tuto skutečnost přišel pouze, pokud by udělal detailní zaměření sousední stavby, tj. předmětného domu. Pokud by to vlastník předmětného domu věděl, že je tam nevyzděný průjezd, pak to měl říct, když započaly bourací práce. Žádný zákon ani vyhláška neukládá stavebníkovi provádět takové detailní zaměření sousední stavby. Svědkyně ještě k tomu uvedla, že jedině by to mohl uložit stavební úřad, ale to snad jedině v případě, že by šlo o nějakou památkově chráněnou stavbu, kdy by jistě přibrali do řízení vlastníka takové stavby a pak by uložili jemu, byla by to povinnost vlastníka říct, že tam nemá část zdi vyzděnou. Stavebník musí především před přistoupením k demolici zabezpečit, aby nebyla narušena statika sousedních staveb. Stavební úřad doporučuje stavebníkům v některých případech udělat průzkum sousedních staveb, prostřednictvím třeba fotografií, např. prasklin, čímž chrání stavebník především sám sebe. V tomto případě takový průzkum nenavrhli. Nyní již by do stavebního řízení byl přibrán vlastník sousedního domu a zřejmě by to byl vlastník sousední stavby, který by měl povinnost říct, že nemá vyzděný průjezd. , adresa,  nedávali vědět o demolici. Projektant má za úkol zjistit, že nebude ohrožena statika sousedních domů, ale těžko zjistí, že tam není vyzděné nějaké okno. Ačkoli to byla tedy vina vlastníka sousední stavby, stavebník by měl asi nějakým způsobem odkrytý otvor zajistit, stačilo by zadělat to nějak prkny, pak dozděním nové stavy by se to pak uvedlo do stavu, ve kterém to bylo.12. Ze spisu Úřadu městské části , adresa, , odboru stavebního, sp.z. , Anonymizováno,  soud zjistil, že jednatel žalované a , jméno FO,  prostřednictvím zmocněnce podali dne 5.6.2017 ohlášení odstranění stávajícího objektu rodinného domu , adresa,  v k.ú. , adresa, , oba coby vlastníci. Jako oprávněná úřední osoba zde byla pověřena paní , tituly před jménem,  , jméno FO, . Ze souhlasu s odstraněním stavby ze dne 30.6.2017 se podává, že tento stavební úřad vydal souhlas žadatelům s odstraněním stavby rodinného domu , adresa, , když následně v tomto rozhodnutí popsal údaje o stavbě a pozemku s tím, že odstraňovaná stavba byla využita jako objekt k bydlení, jde o rodinný dům v řadové zástavbě, přiléhá k sousedním objektům , adresa,  (předmětný dům) a , adresa,  v k.ú. , adresa, , odstraňovaná stavba není stavebně propojena se sousedními nemovitostmi. Byl zde také popsán způsob provedení bouracích prací s tím, že provádění bouracích prací nebude mít negativní vliv na sousední stavby a pozemky. V rámci popisu dalších opatření pak bylo uvedeno, že během bouracích prací musí být zabezpečena bezpečnost a stabilita sousedních staveb. Spis dále obsahuje projektovou dokumentaci bouracích prací, ze souhrnné technické zprávy , tituly před jménem,  , jméno FO,  se podává, že bourané objekty nejsou stavebně propojeny se sousedními nemovitostmi, dále se zde uvádí, že provádění bouracích prací nebude mít negativní vliv na okolní stavby a pozemky s tím, že během bouracích prací musí být zabezpečena bezpečnost a stabilita sousedních staveb v návaznosti na postup prací. Z katastrálního situačního výkresu ani koordinačního situačního výkresu není žádné případné propojení odstraňovaného domu , adresa,  s předmětným domem patrno. Rovněž tak z dokumentace, z půdorysu přízemí. Část dokladová pak obsahovala závazná stanoviska příslušných orgánů, včetně Odboru památkové péče , Anonymizováno,  a odboru životního prostředí.13. Z úplného výpisu obchodního rejstříku ohledně žalované ke dni 6.9.2021 se podává, že žalovaná má evidovaný předmět podnikání provádění staveb, jejich změn a odstraňování a také výrobu, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku ke dni 12.10.2021 společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO,  soud zjistil, že předmět podnikání této společnosti je zámečnictví, opravy silničních vozidel a další a především přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti.14. Výzvou ze dne 12.3.2019 právní zástupce žalobce vyzývá žalovanou k úhradě újmy žalobci ve výši 100.000 Kč do 7 dnů, a to s poukazem na porušení všeobecné prevenční povinnosti při bouracích pracech, když došlo žalovanou k probourání do bytu žalobce.15. Z ambulantního nálezu , právnická osoba,  ze dne 19.2.2018 (vytištěno 14.7.2020) se podává, že žalobce v uvedený den navštívil oddělení stálé chirurgické a úrazové služby s tím, že mu na levé koleno spadla bourající zeď, kdy subjektivně má bolesti levého kolene, objektivně bez výpotku a otoku, bolestivost mediálně, koleno bez známek zánětu; lékařem bylo žalobci doporučeno koleno ledovat, chodit s berlemi s odlehčením poraněné končetiny, popř. užívat specifikované gely s doporučenou kontrolou při potížích.16. Z fotografií prováděných k důkazu z kuchyně bytu žalobce je patrný vzniklý otvor pod výklenkem v kuchyni nad dřezem, kdy otvor je široký asi na velikost 8 cihel po jejich užší straně, tedy cca 8x10 cm a do výšky rovněž asi 8 řad vyzděných cihel s tím ovšem, že nejde o otvor ve tvaru čtverce či obdélníku, ale tento je zkosený pod vlivem oblouku, kdy tento oblouk či klenba se nachází viditelně v kuchyni žalobce před zdí, ve které byl vytvořen onen otvor, a to ve směru do kuchyně. Z fotografií je rovněž patrný nepořádek z padajících cihel a suti na zemi v kuchyni, na lince i na sporáku, na zdi pod otvorem byly zřejmě pouze nějaké obklady a nachází se tam dřez s umyvadlem, na který tedy suť padala. Z fotografií ze směru z ulice, resp. z bouraného objektu je patrno, že se bourala zeď odstraňované stavby, v rámci tohoto bourání pak ze zdi předmětného domu a přímo bytu žalobce byl pak odkryt jasně viditelný oblouk (klenba). Tento oblouk byl v předmětném domě ve stejné úrovni ještě jeden směrem do zadní části domu od ulice, tedy byly za sebou fakticky dva, ale u druhého oblouku již nedošlo zcela při odstraňování štítové zdi k jeho odkrytí. Z fotografií je patrna pouze menší díra ve tvaru škvíry. Z výslechu svědka , tituly před jménem,  , jméno FO,  i ze sdělení žalobce soud uzavřel, že tento oblouk se nachází ze strany bytu žalobce v koupelně, když tam přímo k probourání nedošlo. Z fotografií je patrno, že při bourání štítové zdi domu , adresa,  u tohoto druhého oblouku ke vzniku většího otvoru nedošlo z důvodu vrstvy nějakého , právnická osoba,  zřejmě přilepené na štítové zdi domu , adresa, , která pod tímto obloukem vydržela i odstraňování štítové zdi. Z fotografie je rovněž patrno, že tato vrstva nějakého , právnická osoba,  zde nebyla v případě druhého oblouku, tj. kuchyně, kdy odstraňovaná štítová zeď , adresa,  navazovala přímo na oblouk a kuchyň bytu žalobce. Z fotografií rovněž vyplývá provizorní zakrytí igelitem i následné zazdění vytvořeného otvoru, které navazovalo na původní vyzdění v rámci štítové zdi a plně vykrylo vytvořený otvor do kuchyně žalobce. Na jednom místě je mezi vyzděnými cihlami patrná úzká škvíra bez malty. Z vizualizace kuchyně a fotky lednice i půdorysu bytu žalobce soud uzavřel, že naproti lince v kuchyni stála vysoká lednice, tato byla patrna i z fotografií. Vedle této lednice se nachází dveře do obývacího pokoje, když na konci kuchyně jsou dveře do koupelny.17. Soud v části řízení navazující na rozhodnutí odvolacího soudu vyzval žalobce dle § 118a odstavec 3 o.s.ř. k návrhům důkazů prokazujících jednak vznik škody ve vztahu ke zdraví žalobce (pohmoždění kolene a jeho zranění včetně doby trvání a obtížemi), dále tvrzený úlek a strach, stres spojený se stěhováním, stejně jako byl vyzván k návrhu důkazu k prokázání příčinné souvislosti s touto tvrzenou škodou a působením žalované. V návaznosti na doplnění návrhu důkazů pak soud prováděl opětovně dokazování lékařskou zprávu ze dne 19.2.2018 (viz výše), provedl další navržené níže uvedené důkazy (výslech manželky žalobce, účastnický výslech žalobce, znalecký posudek, na dalších navržených důkazech jako opětovný výslech svědka , jméno FO, , nájemní smlouvy či fotografie pak již následně žalobce netrval).18. Z výpovědi manželky žalobce , jméno FO,  , jméno FO,  se podává, že od roku 2015 začala v České republice žít se svým manželem, kdy v roce 2016 se jim narodilo dítě, starala se o domácnost a o dítě, koncem roku 2017 je přijela navštívit její matka, která u nich byla na návštěvě právě v den, kdy se stala ona nehoda v roce 2018. V době nehody byla s matkou a dítětem v pokoji, manžel připravoval něco v kuchyni, najednou se zřítila část zdi, a to až do pokoje, kde bylo dítě, i linka se částečně posunula, byla to poměrně velká destrukce. Při zřícení části zdi manželovi toto spadlo na koleno, došlo k jeho poranění, manžel na sobě měl také úlomky zdi a prach. Všichni byli v šoku, manželovi tekla z kolena krev, sama se snažila zachránit dítě, manžel křičel na někoho venku, kdo tam prováděl výkopové práci, aby přestal, ale on nereagoval. Všude byl pak nepořádek, vybavení se rozbilo, také tam byla zima, bylo v domě chladno. Delší dobu trvalo, než se vybavení opravilo, pak asi dva týdny ještě museli zůstat v poškozeném bytě, než dostali nové ubytování. Bylo to náročné, měli spoustu věcí, ty dva týdny byly těžké. Nemohla vařit, manžel kupoval jídlo ve fast foodu, také byl sám zraněný, musel do nemocnice, aby mu ošetřili koleno, proto v této situaci pro něho bylo složité jim pomoci. Sama slyšela prvně ránu, hluk, její matka byla také vyděšená. Mezi kuchyní a pokojem měli pouze plastové dveře, které byly v době incidentu otevřené, aby se dcera mohla volně pohybovat. S manželem o zranění moc nemluvila, šel minimálně jedenkrát na převaz do nemocnice, bolesti mu trvaly zhruba měsíc, ale neví to přesně, měla své starosti okolo domácnosti, po tu dobu měl manžel také volno v práci, když tehdy pracoval ve společnosti , Anonymizováno,  jako dělník. Manžel byl tehdy nervózní, nebyl v dobré náladě, byl smutný, také si říkali, co se mohlo stát, kdyby v kuchyni byla dcera, nebyla to šťastná doba. Manžel potom nemohl chodit nakupovat ani chodit ven s dcerou, což dřív dělal. Přestěhování do bytu nad původním bytem byl problém, protože manžel všechno nemohl, sama musela hodně pomáhat. Auto v té době řídil pouze manžel, museli se bez toho obejít. Manžel v době zranění kolena nějak chodil, ale bylo to obtížné, přidržoval se. Sama ho třeba i podpírala. V bytě v horním patře nebyla kuchyň, manžel musel pomáhat dělníkům s kuchyní. Manžel nemohl řídit i déle než jeden měsíc, i dva. Do horního bytu stěhovali z kuchyně pouze ledničku, dále manželskou postel a postýlku dcery, jednu skříň na oblečení. Jinak nestěhovali nic dalšího, poličky z kuchyně, budík se zničily. Stůl a židle neměli, v kuchyni místo stolu měli malý starý šicí stroj, který se ale také zničil. Své věci jako oblečení ze skříně při stěhování dali do pytlů. Neví, jaký čas stěhování zabralo, bylo to asi v řádu několika dnů, některé věci přenášeli dodatečně. Matka svědkyně čekala, že u nich na návštěvě bude mít dovolenou, ale musela hlídat dceru, protože se stěhovali.19. Ze znaleckého posudku č. , Anonymizováno,  ze dne 14. května 2024 znalce , tituly před jménem,  , jméno FO, , , tituly za jménem,  ke stanovení výše bolestného dle metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví u žalobce soud zjistil, že odškodnění za bolest - bodové hodnocení bolestného dle Metodiky Nejvyššího soudu ČR je celkem 12 bodů (, Anonymizováno, ), kdy vzhledem k průměrné mzdě za rok 2017 (28 232 Kč) hodnota jednoho bodu činí 282,32 Kč, bolestné žalobce stanovil ve výši 3 387,84 Kč. Znalec ve svém posudku dále uvedl, že pokud jde o zranění žalobce, pak se jednalo o poranění lehkého a přechodného charakteru, které bylo způsobeno tupým násilím, spíše menší, maximálně střední dopadové intenzity, působícímu na oblast čéšky levého kolene za vzniku zcela drobné povrchní oděrky velikosti 3x3 mm (při větším násilí by došlo zevně ke vzniku tržně zhmožděné rány, vnitřně by pak mohlo dojít ke vzniku praskliny čéšky); poranění nebylo třeba nikterak specializovaně vyšetřovat a ošetřovat, bylo spíše z preventivních důvodů vyšetřeno ambulantně, bylo provedeno RTG vyšetření bez nálezu úrazových změn; zvolená či doporučená léčba vycházela pouze ze subjektivních stesků poškozeného, který uváděl bolestivost kolene; objektivně pak bylo popsáno omezení hybnosti, tedy flexe (ohyb) do 110 stupňů, tedy nebylo možné provést dřep, nicméně není omezeno pokrčení dolní končetiny do sedu (ohyb více jak 90 stupňů), krom drobné oděrky nebyl popsán žádný otok ani výpotek v kolenním kloubu. Bolestivost je subjektivní veličina, která po určitou dobu se spíše na pohmat projevovat mohla, nicméně měla by odeznít do cca 14 dnů, poškozený sám uváděl, že k chůzi žádné pomůcky typu berlí nepoužíval. Další traumatologické ambulantní vyšetření nevyhledal, jak mu bylo doporučeno při přetrvávání obtíží, zde by bylo možné provést např. vyšetření CT nebo MR. Z výslechu znalce , tituly před jménem,  , jméno FO, , , tituly za jménem,  se podává, že znalec setrval na svých závěrech s tím, že pokud se měl vyjádřit k obvyklé době a způsobu léčení obdobných zranění, pak v tomto případě neměl moc z čeho vyjít, když z listin vyplývala drobná oděrka a vše ostatní byla subjektivní bolestivost, kdy ze zobrazovacích metod nevyplývaly žádné změny na kostech, v chrupavkách. Léčba dál nepokračovala, k objektivní délce se může těžko vyjádřit. Běžně to pak bývá délka v trvání pár dnů. Lék , Anonymizováno,  užívaný žalobcem se na lokální bolesti nepoužívá, je to speciální lék užívaný pro léčbu neuropatií, tedy na jiné bolesti než způsobené mechanicky. Na tento typ zranění se používají léky jako Brufen, Aulin či Tramal. V akutní fázi se doporučuje jako léčebný režim klidový režim, případně chlazení, Voltaren, následně při odeznění bolestivosti co nejdříve rozcvičovat. Názor znalce k možnosti zaměstnání při tomto zranění byl takový, že pokud mohl žalobce sedět doma, pak mohl sedět i ve směnárně, při jiném zaměstnání, třeba na stavbě by byla indikovaná pracovní neschopnost, ale v dané práci ho to neomezovalo.20. Z výpovědi žalobce se podává, že v době nehody pracoval ve směnárně spolu s bratrem, každý šest hodin, pak nemohl chodit do práce, když si sedl, tak ho koleno bolelo, nemohl sedět, bratr musel pracovat i za něho. Také se musel stěhovat do jiného bytu, který nebyl zařízen, nebyl opravený, dodnes tam není vše opravené, jsou tam praskliny, teče jim voda třeba ze stropu, je tam nějaká plíseň. V době nehody byl v kuchyni, připravoval mléko pro dceru, ta mu běhala u nohou, manželka a tchyně seděly vedle v obýváku, najednou začal padat strop, byl to velký výbuch, sám narazil do lednice, řval na ně, ale oni ho neslyšeli, vznikla velká díra, všude měl kameny, spadly mu na nohy, na koleno, měl škrábance, všude prach, po celém bytě prach a kameny. Vzal menší kámen, hodil ho dírou ven, až to narazilo do bagru, sám viděl řidiče bagru, chtěl pokračovat dál, ale on na něho křičel. Volal policii, řekli mu, že má jít k doktorovi, tak šel do úrazovky, kterou mají kousek, byl asi za hodinu až hodinu a půl zpět doma. Díra byla zakrytá igelitem, zůstal tam prach, nepořádek. Díra byla uzavřená ještě ten den, dovnitř přes díru dali igelit, pocitově ale vnímali v bytě chladno. Na druhý byt čekali 15 dní, museli tam namontovat starou kuchyň a topení, vůbec se tam netopilo. Bolest začal vnímat až později, ze začátku byl naštvaný, byl to takový šok, mohli zabít malou. Kameny mu padaly na hrudník, na břicho, na nohy, i na nárty, na ruce, velký kus mu spadl na koleno, to ho bolelo nejvíc, nemohl na nohu stoupnout, nemohl koleno ohnout, musel mít nohu narovnanou, i když seděl, nemohl chodit do práce do směnárny. Na koleno si mazal mast celý měsíc, každý den, pravidelně bere prášky proti křečím a proti bolesti krční páteře, ty bral a pomohly mu i na to koleno, kdy jde o prášky Lyrica, jinak neaplikoval nic. Intenzita bolesti kolena ho budila v noci, trvalo to půldruhého měsíce. V noci po úraze se dvakrát až třikrát budil, bral si nějaké prášky na bolest, a to jiné než ty, které bere na krční páteř. S kolenem začal hýbat až za měsíc a půl, už to bylo dobré, bolelo to méně. Po měsíci a půl tedy bolest ustoupila. Úplně to přestalo bolet asi až za dva měsíce, to začal chodit do práce. Na kontrole u lékaře nebyl. Auto neřídil skoro měsíc a půl, to ani nevycházel z domu. Oporu při chůzi neužíval. Výplatu dostával za dobu, co nechodil do práce stejně, protože jsou rodina. Stále bydlí v horním bytě, kam se přestěhovali, ze začátku byli domluvení, že po opravě původního bytu se tam přestěhují, ale následně se domluvil s panem , Anonymizováno, , že v horním bytě zůstanou. Do horního bytu se stěhovali s jednou velkou postelí, obývací stěnou 4x3 m s dvěma nočními stolky a oblečením. , jméno FO,  poslal tři kluky, žalobce sám ještě poprosil svého bratra, aby byl přítomen, aby je hlídal, popř. pomohl, oni byt žalobci nahoru přestěhovali, přestěhovali úplně všechny věci asi za tři dny. Žádné jiné aktivity před úrazem neměl, chodil pouze do práce a domů, sportovní ani kulturní aktivity neměl, ani vycházky. Nákupy dělal normální vždy jednou na celý týden. Museli koupit nové nádobí. Manželka před úrazem vařila, potom 15 dní vařit nemohla. Sám pochází z , Anonymizováno,  a taková situace se mu nestala ani tam ve válce, pociťoval strach.21. Závěr ohledně skutkového stavu věci soud učinil takový, že dne 19.2.2018 došlo při bouracích pracích domu , adresa,  k nehodě, a to k vytvoření otvoru ve zdi kuchyně bytu žalobce, kdy současně do bytu žalobce tímto otvorem nad linkou napadala suť s kusy cihel. Žalovaná prostřednictvím svých pracovníků zeď domu , adresa,  odstraňovala manuálně za pomoci sbíječky. Takto byla odstraňovaná pouze štítová zeď domu , adresa, . Otvor do kuchyně žalobce vznikl náhle při odstraňování cihel na straně štítové zdi domu , adresa, , pracovníci žalované práci přerušili. Z výpovědi svědků (, tituly před jménem,  , jméno FO, , , právnická osoba, , , jméno FO, , , jméno FO, ) a z fotografií se podává, že žalovaná odstraňovala pouze štítovou zeď domu , adresa, , když otvor vzniklý v kuchyni žalobce byl pod obloukem – klenbou, která se nacházela zcela v bytě žalobce nad linkou a dřezem. Tento oblouk – klenba je součástí předmětného domu, bytu žalobce, zatímco pod tímto obloukem již nedošlo k dozdění, žádné zdivo, výplň, tam nebylo, ale historicky došlo k tomu, že majitel předmětného domu zacházel s částí štítové zdi domu , adresa,  jako se zdí přináležející k bytu žalobce, tvořící část obvodové zdi kuchyně. Žalovaná prováděla demoliční práce domu , adresa,  na základě rozhodnutí stavebního úřadu ÚMČ , adresa,  a zcela v souladu s ním, když ze strany stavebního úřadu nebyly žádné námitky vůči žalované a způsobu provádění demolice shledány, ničeho nebylo žalované vytýkáno. Z výpovědi svědkyně , tituly před jménem,  , jméno FO,  vyplynulo, že na skutečnost nedozděného místa pod obloukem by se dalo přijít jen velmi obtížně, a to fakticky za vynaložení nákladů, které by nebyly adekvátní dané záležitosti, a to za pomoci detailní projektové dokumentace předmětného domu. Svědkyně potvrdila, že žalovaná neměla povinnost vytvořit takovou detailní dokumentaci. Navíc pokud by stavební úřad někomu uložil takovou dokumentaci provést, pak by to byl vlastník předmětného domu, zde tedy město , adresa, . Z dokazování (výpovědi svědků , jméno FO,  a , tituly před jménem,  , jméno FO, ) vyplynulo, že žalovaná před započetím bouracích prací zjišťovala stav předmětného domu, a to z hlediska právě zabezpečení stability a statiky tohoto domu při demolici, kdy zjišťovala jeho podsklepení. Při demolici štítové obvodové zdi domu , adresa,  nebyl použit bagr, tento žalovaná využívala pouze ke shromažďování a odvozu suti. Vzniklý otvor následně žalovaná řádně zabezpečila vyzděním.22. Po doplnění dokazování soud skutkově uzavřel, že v okamžiku vzniku otvoru dne 19. 2. 2018 se v kuchyni bytu žalobce tento sám nacházel, ve vedlejším pokoji byla jeho manželka, tchyně a malá dcera, která s ohledem na svůj nízký věk (nar. , datum, ) se batolila po zemi. Z výpovědi manželky žalobce, samotného žalobce, ale i z výpovědi svědka , právnická osoba,  soud vzal za prokázáno, že žalobce se v době tohoto incidentu nacházel v kuchyni a vlivem pádu cihel a sutě vytvořeným otvorem byl zraněn, kdy utrpěl menší oděrky na těle (zejména na rukou), dále došlo k poranění dopadem kusu cihly na levé koleno žalobce. Toto poranění mu však nebránilo v návštěvě lékaře pěšky, kdy navštívil , právnická osoba, , z jejíž zprávy vyplývá, že žalobci byl doporučen klidový režim, Voltaren, objektivně bylo koleno bez známek zánětu, bez otoku, doporučena byla kontrola při potížích. Žalobce však již znovu lékaře nenavštívil. Léky na bolest užíval v souvislosti s tímto poraněním prakticky pouze v noci, kdy ho bolest budila. Užíval mast dle doporučení. Pokud žalobce uváděl, že lék , Anonymizováno, , který užíval v souvislosti s jinými problémy, mu zabíral přes den i na bolest z tohoto poranění, pak z výpovědi znalce vyplynulo, že tomu tak být nemohlo, neboť tento lék na takovou mechanicky způsobenou bolest nepůsobí. Tato skutečnost byla potvrzena samotným žalobcem tím, že užíval jiné léky na bolest v noci, kdy ho poraněné koleno bolelo a budilo ho to. Žalobce se se svojí rodinou za pomoci osob, které zajistil pronajímatel, stěhovali asi za dva týdny do bytu ve stejném domě o patro výš. Stěhovali se s ledničkou, manželskou postelí, skříní, postýlkou, popřípadě dalšími drobnějšími věcmi (oblečení a podobně). Do zaměstnání žalobce nedocházel asi měsíc a půl až dva měsíce. Nicméně s ohledem na rodinné vazby se svým spolupracovníkem (bratr) za dobu absence v práci plat pobíral stále stejný. Vlivem poranění žalobce tedy přerušil pouze docházku do zaměstnání, setrvával doma, na vycházky s dcerou nechodil, nechodil nakupovat, toto zajišťovala manželka. Před poraněním neměl žalobce žádné jiné aktivity jako sportovní či kulturní. Soud z výpovědi , tituly před jménem,  , jméno FO, , manželky žalobce i žalobce samotného, ale také z fotografií vzal za prokázáno, že kuchyň bytu žalobce byla vlivem nehody poničená, nebyla vhodná tedy k běžnému užívání (rozbité nádobí, varná konvice, sporák, částečně skříňky, nádobí). Zástupce pronajímatele z důvodu nevhodných podmínek v bytě, jednak pokud šlo o teplotu a jednak z důvodu stavu kuchyně, nabídl žalobci možnost přestěhování do bytu ve stejném domě do vyššího patra nad bytem žalobce. Přestože vytvořený otvor byl zazděný a z vnitřní strany bytu ještě i zakrytý igelitem, případnými škvírami táhlo a teplota v bytě byla tímto otvorem snižována (fotografie-škvíry, výpověď manželky žalobce i žalobce). Ke stěhování rodiny žalobce tak došlo z důvodu nepříznivého stavu bytu žalobce po nehodě, a to ať ve vztahu k teplotnímu standardu v bytě, tak ve vztahu k momentálnímu stavu kuchyně.23. Podle § 2894 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Dle odst. 2 nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.24. Podle § 2895 o.z. je škůdce povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem.25. Podle § 2924 o.z. kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.26. Podle § 2951 odst. 1 o.z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Dle odst. 2 nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.27. Podle § 2952 věta prvá o.z. hradí se skutečná škoda, a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).28. Podle § 2956 o.z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.29. Podle § 2958 o.z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.30. Při právním posouzení věci soud dovodil, že žalobce se domáhá náhrady újmy vzniklé z provozní činnosti žalované dle § 2924 o.z., která mu vznikla v souvislosti s vybouráním otvoru v kuchyni. Žalovaná demolici , adresa,  prováděla v rámci své podnikatelské činnosti, k odkrytí otvoru v kuchyni žalobce došlo vlivem provozní činnosti, zde vlivem odstraňování štítové zdi domu. Škoda z provozní činnosti je založena na principu objektivní odpovědnosti, což znamená, že škodu hradí provozovatel bez ohledu na zavinění, případně i na porušení právní povinnosti, kdy poškozený, zde žalobce, je zvýhodněn tím, že musí prokázat pouze vznik škody a jeho příčinnou souvislost s působením provozu. Nejde však o odpovědnost absolutní, z ust. § 2924 o.z. vyplývají librační důvody. Provozovatel se může zprostit povinnosti hradit škodu tím, že prokáže, že vynaložil veškerou péči, kterou lze na něm rozumně požadovat. Tento požadavek je víceméně objektivní a představuje měřítko řádného provozovatele, a to z pohledu rozumného přístupu, jak k obvyklým postupům, tak k individuálním poměrům každého konkrétního případu. Povinnost tvrzení a důkazní břemeno ohledně liberačního důvodu zde tíží provozovatele, tedy žalovanou.31. Ze závěrů obsažených v rozhodnutí odvolacího soudu vyplývá, že žalovaná neprovedla náležitá opatření před započetím a během bouracích prací, aby nebyla narušena bezpečnost a stabilita sousedních staveb, nevynaložila tak veškerou péči, kterou lze na ní rozumně požadovat, a proto se v konkrétním případě nezprostila odpovědnosti za škodu způsobenou provozní činností (§ 2924 věta druhá o.z.). Soud se proto v dalším stadiu řízení věnoval posouzení splnění všech předpokladů odpovědnosti za škodu, když dovodil, že tyto jsou dány. Vznik škody jako nutný předpoklad je naplněn újmou způsobenou žalobci jednak na jeho fyzickém zdraví, kdy pádem cihel v průběhu probourání se do jeho bytu došlo k poranění, jednak došlo také k újmě, spočívající v úleku a obavách o jeho zdraví a zdraví rodiny. A další položkou újmy je pak nutnost přestěhování se do jiného bytu. Další předpoklad odpovědnosti za škodu spočívající v příčinné souvislosti s působením provozu a vznikem škody je rovněž dán, neboť tato škoda byla právě vyvolána provozem samotným, a to vlastní provozní činností žalované, kdy při aktivním bourání vedlejšího domu (resp. jeho zdi) došlo k vytvoření otvoru a pádu cihel do bytu žalobce a k jeho zranění. Předpoklady odpovědnosti za škodu z provozní činnosti, to je vznik škody a příčinná souvislost s působením provozu jsou tak splněny.32. Dále se soud zabýval určením výše náhrady této škody, kdy v návaznosti na ustanovení § 2951 a násl. o.z. je třeba nahradit žalobci onu nemajetkovou újmu (§ 2958 o.z.), která mu byla způsobena a která by měla vyvážit plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy. Ke stanovení výše náhrady v souvislosti s poškozením zdraví žalobce soud uvádí, že smyslem náhrady za bolest je vedle samotného bolestivého stavu odškodnit i určitou míru nepohodlí, stresu či obtíží spojených s utrpěnou zdravotní újmou, a to v rozsahu, v němž tyto zásahy do osobnostní sféry poškozeného z povahy věci souvisí s bolestí obvykle doprovázející stavy popsané v jednotlivých položkách (tzv. bolest v širším smyslu); nárokem na odškodnění bolesti je myšleno odškodnění bolesti v tzv. širším smyslu, tedy jak bolesti fyzické, tak i duševní strádání (sp. zn. , spisová značka, ). Nelze oddělit vnímání fyzické bolesti poškozeným od negativního vnímání nepohodlí spojeného s léčením. Při stanovení náhrady škody je třeba vycházet z bodového hodnocení lékaře (znalce), když toto ohodnocení je pouze východiskem, na jehož základě soud určuje konečnou výši náhrady s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem každého případu. K tomuto, jak znalec uvedl, drobnějšímu zranění, které žalobce přes den fakticky bolestivě nepociťoval, bolest se mu ozývala v noci, kdy ji kompenzoval léky. Ze znaleckého posudku znalce , právnická osoba,  vyplývá výše bolestného oceněná dle metodiky Nejvyššího soudu ČR po zaokrouhlení v částce 3 388 Kč, soud vzal dále v úvahu také další výsledky dokazování ( výpověď manželky žalobce, výpověď manžela) a uzavřel, že žalobci byla způsobena újma také ve formě určitého psychického utrpení, tedy duševních útrap, kdy u něho i celé jeho rodiny došlo k narušení tzv. duševní pohody vlivem škodné události. Soud v souvislosti s touto nemajetkovou újmou ještě odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 5. 2019, sp. zn. , spisová značka, , když nad rámec bolestného jako další nemajetková újma představuje kategorii nároku náhrady za újmu na zdraví, spojená se zásahem do zdraví, který nespočívá v přechodné bolesti, ani ve fyzické či psychické újmě dlouhodobého (trvalého) charakteru; jde o specifické okolnosti vymykající se obvyklému způsobu života poškozeného v průběhu léčby a stabilizace zdravotního stavu, tedy okolnosti, které nenastávají pravidelně, ale zvyšují intenzitu utrpěné újmy na zdraví nad obvyklou míru. Zde soud uzavřel, že specifické okolnosti u žalobce -vymykající se obvyklému způsobu života – jsou představovány především stresem způsobený škodnou událostí, když žalobce v průběhu léčby zůstával v rámci svého bydliště, nebyl hospitalizován, lékaře nenavštívil, podstatná změna byla tedy pouze v tom, že nechodil do zaměstnání (plat však pobíral), nechodil nakupovat a případně na vycházky. Žalobce jiné aktivity před škodnou událostí neměl, jak je řečeno výše, před škodnou událostí nežil nikterak aktivním způsobem života (nesportoval, kultury se neúčastnil), tudíž v tomto směru nedošlo k žádné změně v jeho způsobu života s výjimkou výše uvedenou. Soud proto uzavřel, že částka za újmu na zdraví je adekvátní a dostačující ve výši určeného bolestného navýšeného o 300 Kč, celkem v částce 3 688 Kč.33. Pokud jde o ony duševní útrapy, zde soud zohledňoval intenzitu a dobu trvání takto nestandardního stavu. Škodná událost jistě vyvolala u žalobce velký úlek a obavy o svoji rodinu i o své zdraví, nicméně i z jeho výpovědi a z ostatního dokazování vyplynulo, že tento úlek byl jistě velký, tedy intenzivní, avšak netrval příliš dlouho. I z výpovědi samotného žalobce vyplynulo (ale také z výpovědí dříve slyšených svědků), že fakticky ihned po vybourání otvoru ve zdi pracovníci žalované s dalším bouráním přestali, tudíž šlo o jednorázový úlek, onen stres a obavu o zdraví a o rodinu tedy nebyl pokračující a dlouhotrvající. Soud tedy dovodil, že namístě je přiznat nemajetkovou újmu ve výši 2 000 Kč.34. Pokud jde o další nemajetkovou újmu v návaznosti na stres spojený s nutností náhlého vystěhování žalobce, pak k tomu soud dovodil, že ze strany žalované došlo prakticky ihned k zakrytí vytvořeného otvoru, byt žalobce byl tak zabezpečen, alespoň tak, jak to bylo ze stavebního hlediska možné. K vystěhování došlo až 1. 3., tedy nešlo o náhlé vystěhování a také se nejednalo o stěhování mimo dům, ale přímo v domě žalobce, tedy tím byla ona nepříjemná záležitost obecně spojující se se stěhováním výrazně zjednodušena. Mnohem komplikovanější by bylo stěhování na jiné místo, do jiného domu, než ve kterém dosud rodina žalobce bydlela. Soud tedy nijak nerozporuje skutečnost, že stěhování je stresující záležitost, nicméně v tomto případě byl tento stres výrazně zmenšen tím, že šlo o stěhování do bytu, který se nacházel nad dosud užívaným bytem žalobcovy rodiny a dále také skutečností, že stěhování fakticky zajišťoval pronajímatel prostřednictvím svých osob, kteří zajistili přenesení nábytku a dalších věcí z bytu žalobce do pronajímatelem nově poskytnutého bytu. Navíc nelze nezmínit, že tento byt je větší, poskytl tedy rodině žalobce větší komfort. Skutečnost, že s tímto bytem je rodina žalobce spokojená, dosvědčuje fakt, že tento byt obývá dosud a žalobce neprojevil žádný zájem o přestěhování se zpět do původního bytu, i když to jistě již bylo později možné. Po zvážení všech okolností soud dospěl k závěru, že namístě je žalobci přiznat nemajetkovou újmu spojenou se stresem se stěhováním ve výši 1 000 Kč.35. Žalobci tak soud přiznal částku celkem 6 688 Kč, která sestává z částky za újmu na zdraví ve výši 3 688 Kč, částky za nemajetkovou újmu spojenou s úlekem ve výši 2 000 Kč a další nemajetkovou újmu spojenou se stresem s vystěhováním ve výši 1000 Kč. Vyhověno bylo v části i ohledně příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o.z. a vl.nař.č.351/2013 Sb., a to v návaznosti na výzvu k plnění se žalovaná dostala do prodlení.36. S ohledem na vše výše uvedené tedy soud uzavřel, že nárok žalobce je dán, a to v rozsahu uvedeném, když ve zbytku pak žalobu jako nedůvodnou zamítl.37. Výrok o náhradě nákladů řízení státu se upírá o ustanovení § 148 o.s.ř., kdy žalobce byl ve věci co do základu nároku úspěšný, proto náklady řízení státu hradí žalovaná, když tyto sestávají ze znalečného ve výši 9 536 Kč (6 521 Kč za podaný znalecký posudek a 3 015 Kč znalečné za účast u jednání) a tlumočného ve výši 1 125 Kč, celkem tedy náklady řízení státu představují částku 10 661 Kč.38. Výrok o povinnosti žalované zaplatit soudní poplatek se opírá o ustanovení § 142 odstavce 3 z.č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, kdy žalobce byl v řízení osvobozen, jeho nárok je dán, konkrétní výše potom soudního poplatku se opírá o položku 3 pism. a) Sazebníku poplatků.39. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odstavec 3 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci úspěch částečný, avšak rozhodnutí o výši plnění záviselo jak na znaleckém posudku, tak i na úvaze soudu. Náklady řízení žalobce sestávají z nákladů za právní zastoupení, a to z 15 úkonů právní služby po 5 100 Kč (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast na mediaci, účast u jednání soudu dne 8. 9. 2021, dne 13. 10. 2021 – přesahující dvě hodiny, tedy za dva úkony, účast u jednání dne 15. 11. 2021, odvolání, účast u odvolacího soudu dne 1. 2. 2023, účast u jednání dne 9. 6. 2023, dne 18. 10. 2023, dne 6. 3. 2024, dne 18. 9. 2024 a dne 23. 10. 2024), 15 x paušál režijních výloh po 300 Kč dle vyhlášky č. 177/96 Sb., když tvrzené vyjádření ze dne 16. 10. 2021 není obsahem spisu a vyjádření ze dne 29. 9. 2021 soud neakceptuje jako úkon z důvodu, že tato tvrzení již měla být obsažena v žalobě, to vše v souladu s vyhláškou č. 177/96 Sb., k tomu 21% DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., celkem částka za právní zastoupení představuje 98 000,10 Kč, k tomu náklady na znalečné záloha ve výši 2 000 Kč uhrazená žalobcem, celkem tedy 100 010 Kč. Žalobce byl v řízení osvobozen, proto zástupcem žalobce uplatňovaný soudní poplatek nebyl na místě, tento nebyl žalobcem ani hrazen. Soudce přistoupil dle § 150 o.s.ř. výjimečně k moderaci těchto nákladů řízení, když dovodil, že zde jsou důvody hodné zvláštního zřetele na straně žalobce, kdy žalobce v průběhu řízení popisoval soudu situaci ohledně škodné události odlišným způsobem, než jak vyplynula z výpovědi svědků (např.ve vztahu k „lžíci“ bagru v kuchyni bytu žalobce), dále ve vztahu k jeho zaměstnání, kdy v žalobě bylo tvrzeno něco jiného, než co vyplynulo z průběhu dokazování, soud uzavřel, že chování žalobce v tomto směru bylo poněkud účelové, proto má soud za to, že je na místě provést moderaci náhrady nákladů řízení, a to o 50 %. Navíc má soud za to, že s ohledem na výši přiznané náhrady škody tím dojde k odstranění nepřiměřené tvrdosti a k dosažení spravedlnosti pro účastníky. Soud zde také nemůže nezmínit delší dobu, která uplynula od škodní události do doby podání žaloby, což se soudu taktéž jeví jako účelové. Soud z těchto důvodů tedy přiznal žalobci celkem částku 50 005 Kč na náhradě nákladů řízení. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované povinnost zaplatit tyto návrhy řízení žalobce k rukám jeho advokáta.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí a exekuce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:MSBR:2024:18.C.121.2020.1","publishedAt":"2025-05-16","decisionAt":"2024-10-23","caseNumber":{"senate":18,"registry":"C","index":121,"year":2020,"pageNumber":256},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Gabriela","lastName":"Hanáková","titlesAfter":"","function":"předsedkyně senátu"},"courtCode":"MSBR","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím - náhrada škody a nemajetkové újmy","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"137","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"148","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"150","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":549,"lexYear":1991,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAHRADNI_BYT","ODBORY","ZNALECKY_POSUDEK","BOLESTNE","NEMAJETKOVA_UJMA","TLUMOCNE","NAHRADA_NEMAJETKOVE_UJMY","DUSEVNI_UTRAPY"]},"styles":[{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}