{"uuid":"5f33259b-f6fa-4057-9c52-2d396e7e00c1","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Renáty Lukešové a soudců Mgr. Kláry Hrobské a JUDr. Václava Nekoly v právní věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". (dříve ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"), narozená ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta A","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta B","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení částky 67 983 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně a žalované proti rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 2. 12. 2025, č. j. 20 C 98/2023-361","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadených výrocích III. a IV. mění tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení 98 881 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadené části výroku I., pokud se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 67 983 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % z částky 67 983 Kč od 3. 9. 2025 do zaplacení, potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení 28 081 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Krajského soudu v Praze náhradu nákladů řízení státu 3 796,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadených výrocích III. a IV. mění tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení 98 881 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.II. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadené části výroku I., pokud se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 67 983 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % z částky 67 983 Kč od 3. 9. 2025 do zaplacení, potvrzuje.III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení 28 081 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Krajského soudu v Praze náhradu nákladů řízení státu 3 796,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Rozsudkem ze dne 2. 12. 2025, č. j. 20 C 98/2023-361, rozhodl Okresní soud v Příbrami (dále jen „soud prvního stupně“) výrokem I., že se zamítá žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 67 983 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % z částky 67 983 Kč od 3. 9. 2025 do zaplacení a částky 120 891 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % z částky 120 891 Kč od 3. 9. 2025 do zaplacení. Výrokem II. bylo rozhodnuto, že se zastavuje řízení o návrhu žalobkyně ve znění doplnění žaloby ze dne 24. 6. 2024, kterým se žalobkyně domáhala, aby žalované bylo uloženo zdržet se provádění veškerých stavebních prací na pozemku parcel. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" v katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", kterými dochází k poškozování stavby žalobkyně č.p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" na pozemku parcel. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" v katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", neboť žalobkyně vzala žalobu při jednání dne 26. 6. 2025 v tomto rozsahu zpět. Dále soud prvního stupně rozhodl, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení o nařízení předběžného opatření (ve věci vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" a Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 25 Co 32/2024) v částce 13 342 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok III.) a že žalobkyně je povinna nahradit žalované plnou náhradu nákladů řízení v částce 73 386,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované (výrok IV.). Žalobkyně se po připuštění změny žaloby domáhala zaplacení částky 67 983 Kč s příslušenstvím jako náhrady nákladů potřebných k uvedení střechy jejího rodinného domu do původního stavu a částky 120 891 Kč s příslušenstvím jako náhrady nákladů na obnovení zdi na hranici sousedních pozemků, kterou označovala za plot či rozhradu. Změnu žaloby odůvodnila tím, že v důsledku stavební činnosti žalované došlo k zásahům do střechy jejího domu, odstranění části střešní krytiny, štítových cihel a narušení izolačních vlastností střechy, jakož i ke zbourání zdi na hranici pozemků. Soud prvního stupně posoudil věc jako nárok na náhradu škody podle § 2894 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), přičemž vycházel zejména z ustanovení § 2951 odst. 1 o. z., podle něhož se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu, a není-li to dobře možné, popřípadě v penězích, z § 2952 o. z. upravujícího náhradu skutečné škody a ušlého zisku a z § 2969 odst. 1 o. z., podle něhož se při určení výše škody na věci vychází z její obvyklé ceny a z nákladů potřebných k obnovení její funkce. Současně zdůraznil, že předpoklady obecné odpovědnosti za škodu, tj. protiprávní jednání, vznik škody, příčinná souvislost a zavinění, musí být splněny kumulativně, a není-li naplněn některý z nich, nelze nárok na náhradu škody přiznat. Pokud jde o nárok na zaplacení částky 67 983 Kč (který je jako jediný předmětem tohoto odvolacího řízení), soud prvního stupně uzavřel, že žalobkyně neprokázala vznik škody jako základní předpoklad odpovědnosti za škodu ve smyslu § 2894 a § 2952 o. z. Z dokazování vyplynulo, že v souvislosti s rekonstrukcí domu žalované došlo k zásahům do společných stavebních prvků obou sousedících domů, zejména do úžlabí, plechového olemování a části štítové konstrukce. Soud však vzal za prokázané, že odebrané eternitové šablony byly součástí probíhající rekonstrukce a měly být nahrazeny novými, že oplechování střechy bylo zachováno, případně nahrazeno novým, a že odebrané cihly byly v průběhu stavby nahrazeny cihlami novými a následně oplechovány. Současně vycházel ze závěrů správních orgánů obsažených v rozhodnutí o dodatečném povolení stavby, podle nichž projektová dokumentace řešila společné stavební prvky včetně jejich uvedení do provozuschopného a bezvadného stavu. Za dané situace dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala snížení hodnoty svého majetku ani vznik jiné majetkové újmy objektivně vyjádřitelné v penězích, a tedy neprokázala vznik skutečné škody. Obdobný závěr přijal i ve vztahu k tvrzenému odstranění cihel a pojiva ze společné zdi. Uvedl, že nebylo prokázáno, že by byly cihly či pojivo odstraněny bez náhrady, ani že by v důsledku stavebních prací došlo ke zhoršení stavu této části stavby. Vedle neprokázání samotného vzniku škody nebylo podle soudu prvního stupně prokázáno ani to, že by případný zásah provedla žalovaná, takže nebyl splněn ani předpoklad příčinné souvislosti mezi jejím jednáním a tvrzenou újmou. Soud prvního stupně dále nepřisvědčil znaleckému posudku předloženému žalobkyní. Dovodil, že znalec se dostatečně nevypořádal se skutečným stavem stavby v době vypracování posudku, nevzal náležitě v úvahu průběh a stupeň rozpracovanosti stavebních úprav ani jejich soulad s projektovou dokumentací a správními rozhodnutími. Znalcem uváděné náklady neprokazovaly existenci škody, ale pouze hypotetické náklady na provedení určitých prací. Posudek proto nepovažoval za relevantní důkaz k prokázání vzniku škody ani její výše. Na základě uvedených závěrů žalobu v plném rozsahu zamítl. O náhradě nákladů řízení ve věci samé rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) podle procesního úspěchu a neúspěchu ve věci. Při vědomí ust. § 145 o. s. ř. pak rozhodl odděleně o náhradě nákladů řízení o nařízení předběžného opatření (před zahájením řízení), a to tak, že tyto náklady řízení uložil zaplatit žalované, když dovodil, že podání návrhu na nařízení předběžného opatření bylo legitimním způsobem obrany žalobkyně, která reagovala na situaci, kdy žalovaná realizovala rozsáhlé stavební úpravy bez příslušného povolení a žalobkyně se snažila těmto pracím zabránit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalobkyně ve včas podaném odvolání napadla zamítavý výrok I. rozsudku soudu prvního stupně ohledně částky 67 983 Kč s příslušenstvím a navazující výrok IV. o náhradě nákladů řízení (výrok III. je výrokem závislým – pozn. odvolacího soudu). Namítala, že soud prvního stupně dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, věc nesprávně právně posoudil, neúplně zjistil skutkový stav a zatížil řízení vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Především zpochybnila skutkový závěr soudu prvního stupně, že funkčnost společného úžlabí střech obou domů byla zachována. Namítla, že takový závěr nemá oporu v provedeném dokazování, neboť soud neprovedl žádný důkaz zaměřený na posouzení funkčnosti úžlabí a vycházel pouze z tvrzení žalované. Dovozovala, že z fotografické dokumentace, znaleckého posudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" i z předložených cenových nabídek naopak vyplývá, že část střechy žalobkyně v oblasti úžlabí nebyla ke dni rozhodnutí dokončena a neplnila své původní funkce, když do ní mohla pronikat vlhkost. Obdobně žalobkyně brojila proti závěru soudu prvního stupně vztahujícímu se k oplechování a styku obou střech. Namítala, že skutečnost, že žalovaná osadila nové cihly a oplechování, sama o sobě neprokazuje obnovení původních vlastností střechy žalobkyně. Tvrdila, že v důsledku navýšení sklonu střechy žalované již obě střechy nenavazují původním způsobem, což podle jejího názoru vedlo ke ztrátě tepelněizolačních, protipožárních a protivlhkostních vlastností střechy žalobkyně. Uváděla, že mezi oběma střechami vznikl prostor, kterým proniká vlhkost a který podle ní svědčí o nefunkčnosti dotčené části střešní konstrukce. Žalobkyně dále argumentovala, že soud prvního stupně nesprávně redukoval předmět sporu pouze na otázku, zda byly na místo vráceny jednotlivé stavební prvky, zejména střešní krytina, cihly či oplechování. Podle jejího názoru bylo podstatné posoudit, zda byly po zásahu žalované zachovány funkční vlastnosti její střechy. V této souvislosti tvrdila, že žalovaná odstranila část střešní krytiny, podkladních vrstev, štítové cihly i přechodové oplechování a že ani následně provedené úpravy nevedly k obnovení původního stavu. Ve vztahu k nároku představovanému náklady na pokrývačské a klempířské práce žalobkyně nesouhlasila se závěrem soudu prvního stupně, že nebyl prokázán vznik škody. Namítala, že již samotné odstranění části střešních prvků představovalo zásah do její nemovitosti a vznik majetkové újmy. Zdůrazňovala, že požadovala náhradu škody v penězích, nikoli uvedení věci do původního stavu, a považovala proto za nerozhodné, zda žalovaná v budoucnu deklarovala úmysl některé prvky doplnit. Podle jejího názoru bylo rozhodující, že ke dni vyhlášení rozsudku nebyla střešní konstrukce uvedena do původního funkčního stavu. Žalobkyně dále vytýkala soudu prvního stupně, že převzal závěry stavebních orgánů o tom, že projektová dokumentace řeší společné stavební prvky a jejich uvedení do bezvadného stavu, aniž by provedl důkaz samotnou projektovou dokumentací a statickým posudkem. Tvrdila, že z těchto dokumentů naopak nevyplývá řešení společných částí střechy ani způsob odstranění následků zásahů provedených do domu žalobkyně. Z tohoto důvodu navrhovala provedení projektové dokumentace a statického posudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" v odvolacím řízení. Po právní stránce žalobkyně namítala, že soud prvního stupně nesprávně posoudil předpoklady odpovědnosti za škodu. Odkazovala zejména na § 2926 o. z. a dovozovala, že i osoba, která provádí jinak oprávněné stavební práce, odpovídá za škodu způsobenou na sousední nemovitosti. Tvrdila, že žalovaná odstranila část konstrukcí střechy žalobkyně, změnila vzájemnou návaznost obou střech a způsobila stav, jehož odstranění vyžaduje provedení odborných zednických, klempířských a pokrývačských prací, včetně souvisejících nákladů na plošinu a zábor veřejného prostranství. Stejnou argumentaci vztáhla žalobkyně i na nárok týkající se štítových cihel. Namítala, že podstatné není, zda byly cihly zpětně osazeny, ale zda byla obnovena funkčnost střechy. Podle jejího názoru ze znaleckého posudku a cenové nabídky vyplývá, že do konstrukce střechy stále zafukuje a že k odstranění tohoto stavu je nezbytné provedení dalších prací. Žalobkyně rovněž namítala procesní pochybení soudu prvního stupně při hodnocení znaleckého posudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Uváděla, že soud posudek odmítl jako nepřesvědčivý a vyslovil o něm pochybnosti, avšak současně zamítl návrh na výslech znalce. Dovozovala, že pokud měl soud pochybnosti o správnosti nebo úplnosti znaleckého posudku, byl povinen postupovat podle § 127 odst. 2 o. s. ř. a znalce vyslechnout k odstranění těchto pochybností. Odmítnutí výslechu znalce považovala za procesní vadu, která mohla mít vliv na správnost rozhodnutí. V této souvislosti rovněž namítala nepředvídatelnost rozhodnutí, neboť soud po ní požadoval předložení znaleckého posudku k prokázání rozsahu potřebných oprav, avšak následně dovodil, že nárok na náhradu škody není dán již v základu. Konečně žalobkyně napadla i výrok o náhradě nákladů řízení. Namítala, že soud prvního stupně nezohlednil skutečnost, že řízení bylo v části zastaveno poté, co žalovaná v průběhu řízení získala dodatečné stavební povolení. Tvrdila, že žaloba i návrh na předběžné opatření byly při jejich podání důvodné, neboť žalovaná prováděla stavební práce bez potřebného povolení. Zpětvzetí žaloby v této části pak podle žalobkyně vyvolalo právě následné chování žalované spočívající v dodatečné legalizaci stavby. Dovozovala proto aplikaci § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř. a zastávala názor, že při rozhodování o náhradě nákladů řízení měla být tato okolnost zohledněna v její prospěch. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek ve výroku I. o věci samé tak, že jí přizná nárok na zaplacení částky 67 983 Kč s příslušenstvím, a aby současně nově rozhodl o náhradě nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalovaná ve vyjádření k odvolání uvedla, že žalobkyně v odvolání pouze opakuje argumentaci uplatňovanou již v průběhu řízení před soudem prvního stupně, aniž by přicházela s novými skutkovými nebo právními důvody. Podle žalované žalobkyně nadále setrvává na tvrzení, že jí měla vzniknout škoda odstraněním části střechy, štítové zdi, úžlabí a navýšením střechy žalované, přestože taková tvrzení podle žalované nemají oporu ani v provedeném dokazování, ani ve skutečném stavu věci. K námitkám směřujícím proti skutkovým zjištěním soudu prvního stupně žalovaná uvedla, že soud provedl rozsáhlé dokazování a své skutkové závěry opřel zejména o pravomocná rozhodnutí stavebních orgánů a o rozsáhlou fotografickou dokumentaci. Podle žalované bylo v řízení prokázáno, že v důsledku rekonstrukce jejího domu nedošlo k poškození střechy ani domu žalobkyně a že společné stavební prvky byly naopak opraveny a technicky zhodnoceny. Žalovaná zdůraznila, že stejně jako nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o jejím vlastnictví odstraněné zdi či údajného plotu, nebylo podle ní prokázáno ani tvrzení, že společné úžlabí a štítová zeď nejsou plně funkční nebo že v důsledku provedených stavebních prací vznikla žalobkyni škoda. Žalovaná dále namítala, že z fotografické dokumentace vyplývá špatný technický stav domu žalobkyně, přičemž případné nedostatky jeho stavebního stavu nelze přičítat rekonstrukci prováděné žalovanou. Ve vztahu ke společnému úžlabí uvedla, že původní stavební prvky byly nahrazeny novými a funkčně kvalitnějšími konstrukcemi. Podle jejího názoru došlo výměnou původního úžlabí a nahrazením starých eternitových šablon novými prvky k modernizaci a zhodnocení společných částí střechy. Skutečnost, že dosud nebyly na nově zhotovený plech osazeny nové eternitové šablony, považovala za otázku čistě estetickou, nikoli funkční. Tvrdila, že nový plech plní svou funkci a nové šablony mají být případně doplněny pouze z důvodu zachování vzhledové jednotnosti střechy žalobkyně. Obdobně žalovaná argumentovala i ve vztahu ke společné štítové zdi. Uvedla, že původní nefunkční prvky byly nahrazeny novými, byly osazeny nové cihly a provedeno nové oplechování, čímž došlo ke zlepšení technického stavu společné konstrukce. Dovozovala, že rekonstrukce společných stavebních prvků nepředstavovala poškození majetku žalobkyně, ale naopak jejich opravu a zhodnocení ve prospěch obou účastnic. Žalovaná zpochybnila rovněž důkazní význam znaleckého posudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a předložených cenových nabídek. Namítala, že znalec vycházel převážně ze zadání žalobkyně a podle jejího názoru neověřoval, zda tvrzený rozsah poškození odpovídá skutečnému stavu. Posudek označila za věcně nesprávný, neúplný a nepřesvědčivý. Uvedla, že znalec se dostatečně nevypořádal se skutečným stavem stavebních konstrukcí po provedených opravách a že jeho posudek v zásadě pouze potvrzuje částky uvedené v cenových nabídkách předložených žalobkyní. Z tohoto důvodu považovala za správný postup soudu prvního stupně, který nepovažoval znalecký posudek za relevantní podklad pro rozhodnutí a neprováděl další dokazování výslechem znalce. Žalovaná dále zdůraznila, že skutkové závěry soudu prvního stupně odpovídají také pravomocným rozhodnutím stavebních orgánů. Poukázala na to, že jak stavební úřad, tak odvolací správní orgán dospěly k závěru, že stavební práce prováděné žalovanou, včetně zásahů do společného úžlabí a společné štítové zdi, odpovídají projektové dokumentaci a podmínkám vydaného stavebního povolení. Podle žalované z těchto rozhodnutí vyplývá, že společné stavební prvky byly rekonstruovány řádně a v souladu s požadavky stavebních orgánů. Ve vztahu k odvolací námitce nesprávného právního posouzení věci žalovaná uvedla, že skutkový stav zjištěný soudem prvního stupně nedává žádný podklad pro závěr o vzniku škody. Tvrdila, že žádná část společných stavebních prvků nechybí a že střecha žalované je v současné době stavebně dokončena s výjimkou osazení střešních oken a doplnění eternitových šablon na střechu žalobkyně, které považuje pouze za estetický prvek. Za nedůvodná označila tvrzení žalobkyně o průniku vlhkosti, nedostatečné tepelné izolaci, nedostatečné protipožární ochraně či existenci prostoru umožňujícího pronikání vody nebo živočichů do konstrukce domu. K námitce procesní vady spočívající v neprovedení výslechu znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalovaná odkázala na svoji kritiku znaleckého posudku a zopakovala, že vzhledem k jeho kvalitě a obsahu nebyl důvod k dalšímu dokazování výslechem znalce. Ve vztahu k nákladovému výroku žalovaná nesouhlasila s odvolací argumentací žalobkyně. Uvedla, že sama podala proti výroku o náhradě nákladů řízení odvolání. Zdůraznila, že žalobkyně se rozhodla stejnou situaci řešit současně prostředky veřejného i soukromého práva, když vedle podnětů stavebnímu úřadu iniciovala i řízení o předběžném opatření a podala civilní žalobu. Podle žalované právě tato procesní strategie vedla ke vzniku situace, v jejímž důsledku došlo ke zpětvzetí části žaloby po dodatečném povolení stavby, a nelze proto dovozovat, že by zastavení řízení v této části bylo způsobeno výlučně jejím chováním. Z tohoto důvodu považuje úvahy žalobkyně o aplikaci § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř. za nesprávné. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek v meritorním výroku potvrdil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Žalovaná současně včasným odvoláním napadla výroky III. a IV. rozsudku soudu prvního stupně, neboť se neztotožnila s rozhodnutím o náhradě nákladů řízení o předběžném opatření ani s výší přiznané náhrady nákladů řízení ve věci samé. Namítala, že soud prvního stupně nesprávně přiznal náhradu nákladů řízení o předběžném opatření žalobkyni, ačkoli podle § 145 o. s. ř. měla být tato náhrada přiznána jí jako účastnici, která měla ve věci samé plný úspěch. Argumentovala, že pro rozhodnutí o náhradě nákladů řízení o předběžném opatření není rozhodné, v čí prospěch bylo předběžné opatření vydáno, nýbrž kdo byl následně úspěšný ve věci samé. Současně uváděla, že žalobkyně vzala zpět negatorní nárok, jehož prostřednictvím se domáhala zákazu provádění stavebních prací, přičemž již před podáním žaloby bylo ve stavebním řízení přijato opatření směřující k zastavení nepovolené stavby, takže podání civilní žaloby nebylo podle jejího názoru nezbytné. Ve vztahu k výroku IV. o náhradě nákladů řízení žalovaná namítala, že soud prvního stupně nesprávně stanovil jejich výši, neboť nezohlednil, že původní žaloba obsahovala dva samostatné předměty řízení, a to negatorní nárok a nárok na uvedení věci do původního stavu, resp. později nárok na náhradu škody. Tvrdila proto, že při stanovení odměny jejího právního zástupce měl soud vycházet z existence dvou samostatných předmětů řízení a odpovídajícím způsobem přiznat vyšší počet úkonů právní služby i režijních paušálů. Dále vytýkala soudu prvního stupně, že jí nepřiznal náhradu nákladů za právní rozbor věci vypracovaný dne 10. 9. 2025, ačkoli se podle jejího názoru jednalo o účelně vynaložený náklad reagující na procesní postup soudu, zejména na poučení žalobkyně podle § 118a o. s. ř., které považovala za neopodstatněné. Z výše uvedených důvodů navrhovala, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek tak, že jí přizná náhradu nákladů řízení o předběžném opatření, zvýší přiznanou náhradu nákladů řízení ve věci samé zohledněním druhého předmětu řízení a právního rozboru věci a současně jí přizná náhradu nákladů odvolacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal v napadeném rozsahu rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, ve smyslu ust. § 212 a § 212a o. s. ř, a zjistil, že odvolání žalobkyně není důvodné a odvolání žalované je důvodné zčásti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Zamítavý výrok I., pokud se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 120 891 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % z částky 120 891 Kč od 3. 9. 2025 do zaplacení, a výrok II. o částečném zastavení řízení, nebyly odvoláním napadeny a nabyly tak samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.). Nebyly tedy ani předmětem přezkumu odvolacího soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování zjistil, že žalobkyně je vlastnicí pozemků parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", jejichž součástí je mimo jiné rodinný dům č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen také jako „nemovitosti žalobkyně“ či „rodinný dům žalobkyně“), zatímco žalovaná je vlastnicí sousedního pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" v témže k. ú. jehož součástí je rodinný dům č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen také jako „nemovitosti žalované“ či „rodinný dům žalované“). Oba rodinné domy tvoří součást souvislé řadové zástavby, jsou stavebně propojeny a sdílejí některé stavební prvky, zejména styk střech v oblasti úžlabí, oplechování a štítovou zeď. Žalovaná na podzim roku 2023 zahájila stavební práce na rodinném domě č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", aniž by v té době disponovala příslušným stavebním povolením. V souvislosti se stavební činností žalované bylo usnesením soudu prvního stupně ze dne 21. 11. 2023, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 7. 2. 2024, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", nařízeno předběžné opatření před zahájením řízení (na základě návrhu žalobkyně ze dne 14. 11. 2023), kterým byla žalované uložena povinnost zdržet se stavebních prací do skončení řízení ve věci samé; zároveň bylo žalobkyni uloženo, aby do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení podala u soudu návrh na zahájení řízení ve věci samé. Na podnět žalobkyně bylo dne 4. 12. 2023 zahájeno u příslušného stavebního úřadu stavební řízení a řízení o odstranění stavby, přičemž žalovaná následně požádala o dodatečné povolení prováděných stavebních prací. Rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 12. 9. 2024 byly stavební úpravy domu žalované dodatečně povoleny a rozhodnutím odvolacího správního orgánu ze dne 22. 4. 2025 bylo toto rozhodnutí v podstatných částech potvrzeno. Ke dni rozhodování soudu prvního stupně bylo stavební řízení pravomocně skončeno a předmětná stavba byla povolena, přičemž stavební práce dosud nebyly zcela dokončeny. Poté, co došlo k pravomocnému dodatečnému povolení stavby, bylo shora uvedené předběžné opatření usnesením soudu prvního stupně ze dne 19. 5. 2025, č. j. 20 C 98/2023-165 (právní moc dne 6. 6. 2025), zrušeno, neboť důvody jeho nařízení pominuly. V rámci rekonstrukce domu žalované došlo k zásahům do společných stavebních prvků obou sousedících nemovitostí, konkrétně do úžlabí střech, oplechování a části štítové konstrukce. V oblasti společného úžlabí byly v průběhu stavebních prací odstraněny některé eternitové šablony, přičemž rekonstrukce této části střechy nebyla v době rozhodování soudu prvního stupně dokončena. Žalovaná deklarovala připravenost chybějící šablony nahradit novými. Současně soud prvního stupně zjistil, že v oblasti styku střech byly původní cihly pod oplechováním odstraněny a nahrazeny cihlami novými, které byly následně oplechovány. Soud prvního stupně však nezjistil, že by tyto cihly byly odstraněny bez náhrady. Rovněž nebylo zjištěno, že by ze společné štítové zdi byly odstraněny cihly či pojivo způsobem vedoucím k jejímu poškození. Soud prvního stupně dále zjistil, že stavební úřad v rámci řízení o dodatečném povolení stavby výslovně konstatoval, že stavební práce zasáhly do společných stavebních prvků obou domů, tedy do úžlabí, oplechování a společné stěny nad střechou. Současně však uvedl, že projektová dokumentace schválená ve stavebním řízení řešila tyto konstrukce včetně jejich uvedení do provozuschopného a bezvadného stavu. Z provedených listinných důkazů soud prvního stupně dále zjistil, že náklady na pokrývačské a klempířské práce navrhované žalobkyní byly oceněny částkou 46 067 Kč, náklady na zednické opravy částkou 7 500 Kč, náklady na pracovní plošinu částkou 12 826 Kč. Znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve svém znaleckém posudku uvedl, že rozsah těchto prací odpovídá stavebním konstrukcím a pracím potřebným k uvedení střechy do náležitého stavu. Na základě všech provedených důkazů soud prvního stupně uzavřel, že mezi nemovitostmi účastnic existují společné stavební prvky, do nichž bylo v průběhu rekonstrukce domu žalované zasaženo, avšak jednalo se o zásahy prováděné v rámci následně dodatečně povolené stavby, jejíž dokončení předpokládalo obnovení jejich funkčnosti a uvedení do provozuschopného stavu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. S takto zjištěným skutkovým stavem věci se odvolací soud zásadně ztotožňuje s tím, že má svou oporu v provedeném dokazování a s tím, že nedoznal zásadních změn ani v rámci odvolacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Odvolací soud zopakoval dokazování ve smyslu § 213 odst. 2, 3 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Takto zjistil ze znaleckého posudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", soudního znalce z oboru stavebnictví, odvětví pozemní stavby – stavby občanského vybavení, stavby obytné, stavby průmyslové, stavby speciální, stavby zdravotní péče, stavby zemědělské, odvětví provádění staveb, obor projektování, odvětví pozemní stavby (č. l. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"), včetně CD s fotodokumentací (č. l. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"), ze dne 29. 11. 2025, že jej zadala žalobkyně. Úkolem znalce bylo (mimo již pravomocně skončeného nároku ohledně plotové zdi) posoudit objem či rozsah stavebních konstrukcí a prací, potřebných k opravě štítu se střechou rodinného domu žalobkyně do „původního stavu“ s ohledem na cenové nabídky zhotovitelů (","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" – pokrývačské a klempířské práce, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" /","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":"/ – pronájem plošiny, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ml. – zednické práce). Úkolem znalce bylo dále „prokázat“, že položky v obsahu cenových nabídek odpovídají nezbytným rozsahem nákladům na opravu, tzn. že obsahují pouze položky nutné k uvedení do „náležitého stavu“. Pokud jde o podklady, které měl znalec k dispozici, tento obdržel od žalobkyně jako zadavatelky posudku již zmíněné cenové nabídky, a dále dokumenty ze spisu v projednávané věci (změna žaloby ze dne 23. 7. 2025, odvolání žalobkyně ze dne 3. 2. 2025, adresované Krajskému úřadu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Dále znalec dle obsahu posudku provedl dne 25. 11. 2025 prohlídku a kontrolu štítu a střechy rodinného domu žalobkyně za účasti zástupců zadavatele včetně měření a pořízení fotodokumentace. Znalec uzavřel, že rozsah položek v cenových nabídkách zhotovitelů odpovídá objemu či rozsahu stavebních konstrukcí a prací, které jsou potřebné a nutné k uvedení střechy i plotové zdi do náležitého stavu. Zároveň konstatoval, že se nemůže vyjadřovat k cenovým kalkulacím v cenových nabídkách zhotovitelů, protože není znalcem v oboru ekonomika, a proto na tento posudek musí v případě potřeby navázat posudek z oboru ekonomika. Posudek obsahuje doložku dle § 127a o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Odvolací soud dále doplnil dokazování dle § 213 odst. 4 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Z výslechu znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" zjistil, že znalec při zpracování znaleckého posudku vycházel především z podkladů poskytnutých žalobkyní, zejména z jejích procesních podání (viz rovněž bod 4.1. posudku) a fotografické dokumentace, přičemž projektovou dokumentaci stavby ani rozhodnutí stavebních orgánů k dispozici neměl. Místní šetření provedl pouze na nemovitosti žalobkyně a nemovitost žalované neohledával. Uvedl, že při ohledání zjistil v prostoru styku obou staveb mezeru vzniklou v důsledku navýšení střechy sousedního domu, kterou bylo podle jeho názoru nutné stavebně doplnit nadezděním štítu, oplechováním a souvisejícími klempířskými pracemi tak, aby nedocházelo k pronikání vlhkosti a ke zbytečným tepelným ztrátám. Objem prací uvedený ve znaleckém posudku považoval za potřebný k dokončení stavebního řešení vzniklého po navýšení střechy domu žalované. Současně vysvětlil, že při použití pojmu „původní stav“ vycházel u rodinného domu žalobkyně zejména z fotografií a údajů poskytnutých zadavatelkou posudku, nikoli z vlastního poznání stavu nemovitosti před zahájením stavebních prací. K fotografické dokumentaci dále uvedl, že z fotografií pořízených v průběhu rekonstrukce bylo možné dovodit potřebu doplnění štítu a navazujících konstrukcí, přičemž podle jeho názoru měla být štítová zeď po navýšení sousední střechy nadezděna až do úrovně krovu a opatřena odpovídajícím oplechováním. Znalec rovněž uvedl, že z fotografií původního stavu vyplývalo, že střecha byla opatřena krytinou a lemováním, takže nebylo zřejmé zatékání do objektu. Současně však připustil, že se jednalo o půdní prostor, u něhož tepelné poměry nemají stejný význam jako u obytných částí domu. Dále vypověděl, že v době jeho ohledání dne 25. 11. 2025 již žádnou mezeru mezi stavbami nezjistil, na nemovitosti žalobkyně nepozoroval zvýšenou vlhkost ani plísně a že případné tepelné ztráty půdního prostoru nemají zásadní vliv na obytnou část domu. K otázce protipožárních vlastností uvedl, že touto problematikou se při zpracování posudku nezabýval, neboť nebyla předmětem jeho zadání, a že tato otázka náleží do oblasti projektové dokumentace a požárně bezpečnostního řešení stavby. Na základě fotografií předložených při výslechu dále uvedl, že původní štítová zeď vykazovala známky degradace některých cihel a že z hlediska stavebně-technického představovala provedená přestavba a následné stavební úpravy zlepšení původního stavu. Současně připustil, že pokud bylo zobrazené červené provedení na fotografii oplechováním a nikoli omítkou, považoval takové řešení za správné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Podle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Podle § 2926 o. z. kdo byť oprávněně provádí nebo zajišťuje práce, jimiž se jinému působí škoda na nemovité věci, nebo jimiž se držba nemovité věci znemožní nebo podstatně ztíží, nahradí škodu z toho vzniklou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Podle § 2951 odst. 1 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Podle § 2952 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Podle § 2969 odst. 1 o. z. při určení výše škody na věci, která byla poškozena, se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Odvolací soud předně uvádí, že předmětem odvolacího řízení je nárok žalobkyně na náhradu škody, která jí měla vzniknout na štítové zdi a úžlabí její nemovitosti ve výši 67 983 Kč. Žalobkyně tvrdila, že před zahájením prací žalovanou na sebe střechy domů účastníků navazovaly (měly stejný sklon) a jejich styk byl vyhotoven prostřednictvím štítových cihel a oplechováním na obou stranách střechy, což zabezpečovalo jejich tepelně izolační vlastnosti, jakož i vlastnosti protipožární. Dále uváděla, že žalovaná v rámci rekonstrukce odstranila štítové cihly, štítový přechodový plech i část šablon v úžlabí. Navýšila sklon své střechy tak, že již na sebe tyto střechy nenavazují (skutečnost, že při rekonstrukci střechy došlo k jejímu drobnému zvýšení a ke změně sklonu nebyla sporná). Tím došlo ke vzniku prostoru, který neizoluje dům žalobkyně ani tepelně, ani protipožárně, proniká zde vlhkost a žalobkyně je schopna do něj například strčit ruku a mohou tudy pronikat drobná zvířata. Na části střechy chybí šablony. Dále tvrdila, že je nucena k navrácení tepelněizolačních, protipožárních a protivlhkostních vlastností provést stavební úpravy (zednické, klempířské a pokrývačské práce). Tyto by nebylo nutné činit, kdyby nedošlo k rekonstrukčním pracím žalované. Rozsah a hodnota těchto prací vyplývá z nabídek a jde o částku 46 067 Kč na klempířské a pokrývačské práce a 7 500 Kč na zednické práce. K tomu je třeba zaplatit zábor veřejného prostranství (1 590 Kč) a pronajmout plošinu (12 826 Kč), celkem tedy 67 983 Kč. Žalobkyně tedy tvrdila, v čem a jak jí měla vzniknout škoda.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Odvolací soud zdůrazňuje, že je to žalobkyně, kdo nese důkazní břemeno o tom, že jí na jejích nemovitostech (konkrétně na štítové zdi a úžlabí rodinného domu) vznikla škoda. V tomto směru byla soudem prvního stupně řádně poučena dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. při jednání dne 2. 9. 2025 (č. l. 288) tak, aby doplnila svá žalobní tvrzení a navrhla důkazy k prokázání skutečnosti, že činností žalované došlo ke vzniku škody v tvrzené výši a že je tato škoda je v příčinné souvislosti s činností žalované, včetně poučení o následcích nevyhovění této výzvě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Odvolací soud rekapituluje, že žalobkyně po uvedeném poučení při tomto jednání dne doplnila tvrzení a navrhla důkazy, konkrétně fotodokumentaci, rozhodnutí o dodatečném stavebním povolení, výslech svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", výslech svědka Kohouta (později vzala zpět, resp. na něm netrvala), spis Policie ČR, zejména záznam o přijatém oznámení (úřední záznam ze dne 11. 11. 2023, 13. 11. 2023, 22. 11. 2023 a 23. 11. 2023), výslech zpracovatelů cenových nabídek (","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":"), zpracování znaleckého posudku z oboru stavebnictví (byl zpracován ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a proveden k důkazu) a místní šetření. Poté byli účastníci poučeni dle § 118b o. s. ř. a právní zástupce žalobkyně uvedl, že další důkazy již nenavrhuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Předpokladem vzniku obecné odpovědnosti za škodu (újmu) dle § 2910 o. z. je protiprávní úkon, tedy jednání, které je v rozporu s objektivním právem, existence škody (újmy), příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním škůdce a vznikem škody (újmy), a zavinění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Pokud jde o odpovědnost dle § 2926 o. z., které řeší škodu na nemovité věci, v daném případě jde o absolutní objektivní odpovědnost bez ohledu na zavinění a bez možnosti se povinnosti k náhradě škody zprostit. Předpokladem vzniku povinnosti nahradit škodu je 1) provádění nebo zajišťování prací, 2) vznik škody na nemovité věci jiného či znemožnění nebo podstatné ztížení držby nemovité věci a 3) příčinná souvislost mezi 1) a 2). Pokud pak jde o škodu na nemovité věci, půjde buď o snížení její hodnoty nebo takové její poškození, jehož uvedení v předešlý stav (oprava) si vyžádá vynaložení určitých nákladů. Vznikne-li škoda na nemovité věci, je poškozeným její vlastník, neboť do jeho majetkové sféry je zasaženo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Na tomto místě odvolací soud konstatuje, že považuje řízení za řádně zkoncentrované dle § 118b o. s. ř. až skončením jednání dne 2. 9. 2025. Toto jednání bylo „prvním jednáním ve věci“ ve smyslu věty druhé tohoto ustanovení, až při něm byla přednesena žaloba, předneseno vyjádření k žalobě, prováděny důkazy apod., když při předchozích jednáních dne 24. 9. 2024 bylo pouze vyhlášeno usnesení o přerušení řízení a dne 26. 6. 2025 došlo pouze k částečnému zpětvzetí (negatorní) žaloby a účastnice jednaly o možném smíru. V tomto směru odkazuje odvolací soud na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2025, sp. zn. 26 Cdo 443/2025. Poučení dle § 119a o. s. ř. bylo pak účastníkům řádně dáno při jednání dne 2. 12. 2025 (č. l. 346).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování uzavřel, že žalobkyně neprokázala ani po uvedeném poučení dle § 118a o. s. ř. vznik škody. Odvolací soud je ve shodě se soudem prvního stupně v tom, že v rámci koncentrace řízení navržené a provedené důkazy (viz shora) skutečně nebyly způsobilé uvedenou skutečnost prokázat, když se jedná o otázku ryze odbornou. Je nutné zdůraznit, že i kdyby při stavebních pracích žalované došlo k odebrání materiálu a rekonstrukcí vznikl nový stav, nemusí to ještě znamenat, že došlo ke změně vlastností stavby žalobkyně, resp. že jí tímto vznikla škoda (újma na majetku). Otázka vzniku škody je v daném případě otázkou odbornou a vznik škody (ať už by šlo o právní kvalifikace dle § 2910 či § 2926 o. z.) je potřeba prokázat. Podstatný je v tomto směru i stav a vlastnosti stavby (střecha, štítová zeď, úžlabí) před započetím provádění stavebních prací žalovanou, dále po provedení těchto prací, a skutečnost, zda skutečně došlo ke zhoršení tohoto stavu a vlastností v důsledku stavebních prací žalovanou a v jakém směru. Nutno také akcentovat, že sama skutečnost, že žalovaná prováděla uvedené stavební práce zpočátku bez stavebního povolení, nemusí znamenat vznik škody na straně žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Odvolací soud uzavírá, že pokud jde o vznik škody, fotodokumentace je v tomto směru (po odborné stránce) neprůkazná, rozhodnutí o dodatečném stavebním povolení uvedenou otázku neřeší, výslech zpracovatelů cenových nabídek nemohl směřovat k otázce vzniku škody, když tyto nabídky obsahovaly pouze náklady na práce, které žalobkyně uvedených zhotovitelům sama zadala. Svědek Mottl se sice vyjadřoval ke stavu nemovitosti žalobkyně před započetím prací, prováděnými žalovanou, odborně se však k otázce vzniku škody na nemovitosti žalobkyně po provedení těchto prací vyjádřit nemohl. Na výslechu svědka Kohouta žalobkyně netrvala, resp. tento důkazní návrh později vzala zpět. Vznik škody neprokazují ani úřední záznamy o přijatém oznámení žalobkyně ze spisu Policie ČR, když v nich jde o tvrzení samotné žalobkyně. Vzhledem k odbornosti uvedené otázky pak není namístě ani místní šetření, prováděné soudem. Nadto je zapotřebí uvést, že toto místní šetření měl dle písemného znaleckého posudku ostatně provádět znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. I přes sporné zadání otázek znalci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" (posudek se spíše zabýval rozsahem a výší škody než jejím vznikem - byť bez konkrétního ocenění s tím, že znalec sám uváděl, že se nemůže vyjadřovat k cenovým kalkulacím v cenových nabídkách zhotovitelů, neboť není znalcem v oboru ekonomika), jehož znalecký posudek byl v písemné podobě proveden k důkazu, přistoupil odvolací soud k navrhovanému výslechu znalce. Dle § 127 odst. 1 o. s. ř. soud znalce zásadně vyslechne, nadto bylo ze strany žalobkyně trváno na jeho výslechu. Je třeba zdůraznit, že znalec ve svém písemném posudku pracoval s kategoriemi jako „původní stav“ či „náležitý stav“, a bylo namístě, aby tyto pojmy vysvětlil a objasnil, jak k závěrům ve svém znaleckém posudku dospěl. Po výslechu znalce (viz doplnění dokazování shora) odvolací soud konstatuje, že znalec přesvědčivě neobhájil (již v písemném znaleckém posudku nepřesvědčivé a nevěrohodné) závěry svého znaleckého posudku. Lze přisvědčit námitce žalované, že znalec se dostatečně nevypořádal se skutečným stavem stavebních konstrukcí po provedených opravách a že jeho posudek v zásadě pouze potvrzuje částky uvedené v cenových nabídkách předložených žalobkyní, aniž by sám zkoumal otázku samotného vzniku škody na nemovitosti žalobkyně. Navíc dle svého výslechu znalec ani blíže neověřoval, zda tvrzený rozsah poškození odpovídá skutečnému stavu. Vznik škody na nemovitostech žalobkyně pak není prokázán ani žádným z dalších důkazů, navržených žalobkyní v rámci koncentrace řízení, resp. v systému neúplné apelace.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Odvolací soud tak uzavírá, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno a ani po zákonném poučení dle § 118a o. s. ř. neprokázala vznik škody. Chybí tedy základní předpoklad odpovědnosti žalované za tvrzenou škodu, ať už by věc byla posuzována v režimu § 2910 o. z. či § 2926 o. z., a je proto nadbytečné zabývat se dalšími předpoklady vzniku odpovědnosti žalované za škodu, případně otázkou výše škody.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Odvolací soud pak zamítl návrhy žalobkyně na provedení důkazu novými fotografiemi, navrženými v podání žalobkyně ze dne 10. 8. 2026, které dosud nebyly součástí spisu a nebyly k důkazu provedeny, a dále statickým posudkem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" na č. l. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"-","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", jakož i výslechem svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to z toho důvodu, že byly navrženy po koncentraci řízení (§ 118b o. s. ř.), resp. v systému tzv. neúplné apelace (§ 119a o. s. ř.). Odvolací soud pak zdůrazňuje, že žalobkyně byla již soudem prvního stupně řádně poučena dle § 118a o. s. ř. (viz shora) a není zapotřebí ji v tomto směru poučovat opakovaně, jak namítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Žaloba tedy není ani v přezkoumávané části na zaplacení částky 67 983 Kč s příslušenstvím důvodná a po právu, a soud prvního stupně rozhodl správně, pokud ji v tomto rozsahu zamítl, aniž by se zabýval výší nároku žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle ust. § 219 o. s. ř. v napadené části výroku I., pokud se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 67 983 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % z částky 67 983 Kč od 3. 9. 2025 do zaplacení, jako věcně správný potvrdil (výrok II. tohoto rozsudku).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Pokud jde o nákladové výroky III. a IV. napadeného rozsudku, dospěl odvolací soud k závěru, že je namístě postupovat zásadně dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř., když žalovaná měla ve věci samé plný procení úspěch a žalobkyně zároveň procesně zavinila částečné zastavení řízení. Žalované proto zásadně náleží právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni. Poukazuje přitom na znění ust. § 145 o. s. ř. a na jeho aplikaci i pro toto řízení. Pouze v případě řízení o nařízení předběžného opatření postupoval odvolací soud dle § 150 o. s. ř. a nepřiznal žalované náhradu nákladů tohoto řízení, konkrétně odměnu za 2 úkony právní služby, 2 režijní paušály a příslušné DPH. Vycházel z toho, že návrh na vydání předběžného opatření před zahájením řízení podávala žalobkyně dne 14. 11. 2023 za jiných skutkových okolností, konkrétně za situace, kdy žalovaná prováděla stavební práce bez stavebního povolení a žalovaná se jí v tom snažila zabránit. Celou záležitost nicméně řešila jak soudní cestou (návrh na vydání předběžného opatření), tak u správního orgánu (stavební úřad). Pokud poté podala dne 21. 12. 2023 u soudu prvního stupně negatorní žalobu ve věci samé, nebylo toto již nezbytné, neboť stavební úřad v mezidobí, konkrétně dne 4. 12. 2023 zahájil z podnětu žalobkyně stavební řízení a řízení o odstranění stavby dle § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona. Uvedenou skutečnost zohlednil odvolací soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení v případě zastavení řízení o negatorní žalobě (výrok II. napadeného rozsudku), kdy rozhodl dle § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. v neprospěch žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. Při stanovení výše nákladů řízení žalované (které odvolací soud přiznává) je třeba vyjít z toho, že předmět řízení tvořily 2 žalobní nároky. Nárok na uvedení do původního stavu – zde tarifní hodnota 10 000 Kč dle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen „AT“) a negatorní žaloba – tarifní hodnota 10 000 Kč – rovněž dle § 9 odst. 1 AT, v daném případě účinného do 31. 12. 2024 (úkony právní služby učiněné do 31. 12. 2024). Ve smyslu § 12 odst. 3 AT se pak tyto tarifní hodnoty sčítají a tvoří částku 20 000 Kč, což představuje odměnu 1 900 Kč za úkon právní služby (§ 7 bod 5. AT). V případě úkonů právní služby, učiněných od 1. 1. 2025 jde pak o 2x tarifní hodnotu po 30 000 Kč dle § 9 odst. 1 AT, účinného od 1. 1. 2025, tj. dle § 12 odst. 3 AT celkem 60 000 Kč, kdy odměna činí 3 500 Kč za úkon právní služby (§ 7 bod 5. AT). Po zpětvzetí negatorní žaloby a změně žaloby pak činila tarifní hodnota částku 188 874 Kč, což představuje dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5. AT, účinného od 1. 1. 2025 odměnu ve výši 8 660 Kč za úkon právní služby.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Náklady řízení žalované před soudem prvního stupně tak tvoří odměna právního zástupce za celkem 3 a ½ úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení v červenci 2024, vyjádření k žalobě ze dne 30. 8. 2024, účast při jednání soudu prvního stupně dne 24. 9. 2024, odvolání ze dne 4. 11. 2024 proti rozhodnutí nikoliv ve věci samé – zde odměna ve výši ½) po 1 900 Kč za úkon právní služby, tj. 6 650 Kč, dále odměna za 2 a ½ úkonu právní služby (návrh na zrušení předběžného opatření ze dne 12. 5. 2025 – odměna ve výši ½, účast při jednání soudu prvního stupně dne 26. 6. 2025 přesahující 2 hodiny – odměna za 2 úkony právní služby) po 3 500 Kč, tj. 8 750 Kč, a rovněž odměna za 7 úkonů právní služby (vyjádření ze dne 27. 8. 2025 ke změně žaloby, účast při jednání soudu prvního stupně dne 2. 9. 2025 přesahující 4 hodiny – odměna za 3 úkony právní služby, vyjádření ze dne 10. 9. 2025 a účast při jednání soudu prvního stupně dne 2. 12. 2025 přesahující 2 hodiny – odměna za 2 úkony právní služby) po 8 660 Kč, tj. 60 620 Kč, celkem tedy odměna ve výši 76 020 Kč. Dále je tvoří 4 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, tj. 1 200 Kč, 10 režijních paušálů po 450 Kč, tj. 4 500 Kč, a 21 % DPH z částky 81 720 Kč ve výši 17 161,20 Kč, celkem tedy 98 881 Kč po zaokrouhlení. Úkon právní služby – právní rozbor věci ze dne 10. 9. 2025 považuje odvolací soud za účelný v situaci, kdy uvedeným podáním bylo reagováno na procesní postup soudu prvního stupně při jednání dne 2. 9. 2025.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. Rozsudek soudu prvního stupně byl proto podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změněn ve výrocích III. a IV. tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení 98 881 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované (výrok I. tohoto rozsudku).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"36. Pokud jde o náklady odvolacího řízení, v tomto stádiu řízení byla procesně plně úspěšná žalovaná. Má tedy podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů odvolacího řízení proti žalobkyni. Tarifní hodnotu představuje částka 67 983 Kč, odměna tak činí dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5. AT částku 3 820 Kč za úkon právní služby. Náklady tvoří odměna za 4 a ½ úkonu právní služby (sepis vyjádření k odvolání žalobkyně, sepis odvolání proti výroku o náhradě nákladů řízení – zde odměna ve výši ½, účast při jednání odvolacího soudu dne 3. 6. 2026, účast při jednání odvolacího soudu dne 12. 8. 2026 přesahující 2 hodiny – odměna za 2 úkony právní služby) při hodnotě 3 820 Kč za úkon právní služby, tj. 17 190 Kč, 5x režijní paušál po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT, tj. 2 250 Kč, cestovné v celkové výši 1 967,60 Kč, náhrada za promeškaný čas za 12 půlhodin po 150 Kč dle § 14 odst. 3 AT v částce 1 800 Kč, a 21 % DPH z částky 23 207,60 Kč ve výši 4 873,60 Kč, celkem tedy 28 081 Kč po zaokrouhlení. Při určení výše cestovného vycházel odvolací soud z údajů ve velkém technickém průkazu použitého vozidla (spotřeba a druh pohonných hmot) a dále z vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů (cena pohonných hmot a výše základní náhrady). Odvolací soud tak rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení 28 081 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"37. V rámci odvolacího řízení pak vznikly i náklady řízení státu v podobě znalečného ve výši 3 796,80 Kč, vyplaceného znalci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" za jeho výslech z rozpočtových prostředků odvolacího soudu. Odvolací soud proto dle § 148 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. rozhodl výrokem IV. tohoto rozsudku, že žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Krajského soudu v Praze náhradu nákladů řízení státu 3 796,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"38. Odvolací soud stanovil k plnění náhrady nákladů řízení lhůtu v délce tří dnů v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Platební místo těchto nákladů bylo určeno k rukám právního zástupce žalované, který je advokátem (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), resp. na účet odvolacího soudu, z jehož rozpočtu bylo znalečné vyplaceno.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Rozsudkem ze dne 2. 12. 2025, č. j. 20 C 98/2023-361, rozhodl Okresní soud v Příbrami (dále jen „soud prvního stupně“) výrokem I., že se zamítá žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 67 983 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % z částky 67 983 Kč od 3. 9. 2025 do zaplacení a částky 120 891 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % z částky 120 891 Kč od 3. 9. 2025 do zaplacení. Výrokem II. bylo rozhodnuto, že se zastavuje řízení o návrhu žalobkyně ve znění doplnění žaloby ze dne 24. 6. 2024, kterým se žalobkyně domáhala, aby žalované bylo uloženo zdržet se provádění veškerých stavebních prací na pozemku parcel. č. , hodnota,  v katastrálním území , adresa, , kterými dochází k poškozování stavby žalobkyně č.p. , Anonymizováno,  na pozemku parcel. č. , hodnota,  v katastrálním území , adresa, , neboť žalobkyně vzala žalobu při jednání dne 26. 6. 2025 v tomto rozsahu zpět. Dále soud prvního stupně rozhodl, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení o nařízení předběžného opatření (ve věci vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. , spisová značka,  a Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 25 Co 32/2024) v částce 13 342 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok III.) a že žalobkyně je povinna nahradit žalované plnou náhradu nákladů řízení v částce 73 386,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované (výrok IV.). Žalobkyně se po připuštění změny žaloby domáhala zaplacení částky 67 983 Kč s příslušenstvím jako náhrady nákladů potřebných k uvedení střechy jejího rodinného domu do původního stavu a částky 120 891 Kč s příslušenstvím jako náhrady nákladů na obnovení zdi na hranici sousedních pozemků, kterou označovala za plot či rozhradu. Změnu žaloby odůvodnila tím, že v důsledku stavební činnosti žalované došlo k zásahům do střechy jejího domu, odstranění části střešní krytiny, štítových cihel a narušení izolačních vlastností střechy, jakož i ke zbourání zdi na hranici pozemků. Soud prvního stupně posoudil věc jako nárok na náhradu škody podle § 2894 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), přičemž vycházel zejména z ustanovení § 2951 odst. 1 o. z., podle něhož se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu, a není-li to dobře možné, popřípadě v penězích, z § 2952 o. z. upravujícího náhradu skutečné škody a ušlého zisku a z § 2969 odst. 1 o. z., podle něhož se při určení výše škody na věci vychází z její obvyklé ceny a z nákladů potřebných k obnovení její funkce. Současně zdůraznil, že předpoklady obecné odpovědnosti za škodu, tj. protiprávní jednání, vznik škody, příčinná souvislost a zavinění, musí být splněny kumulativně, a není-li naplněn některý z nich, nelze nárok na náhradu škody přiznat. Pokud jde o nárok na zaplacení částky 67 983 Kč (který je jako jediný předmětem tohoto odvolacího řízení), soud prvního stupně uzavřel, že žalobkyně neprokázala vznik škody jako základní předpoklad odpovědnosti za škodu ve smyslu § 2894 a § 2952 o. z. Z dokazování vyplynulo, že v souvislosti s rekonstrukcí domu žalované došlo k zásahům do společných stavebních prvků obou sousedících domů, zejména do úžlabí, plechového olemování a části štítové konstrukce. Soud však vzal za prokázané, že odebrané eternitové šablony byly součástí probíhající rekonstrukce a měly být nahrazeny novými, že oplechování střechy bylo zachováno, případně nahrazeno novým, a že odebrané cihly byly v průběhu stavby nahrazeny cihlami novými a následně oplechovány. Současně vycházel ze závěrů správních orgánů obsažených v rozhodnutí o dodatečném povolení stavby, podle nichž projektová dokumentace řešila společné stavební prvky včetně jejich uvedení do provozuschopného a bezvadného stavu. Za dané situace dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala snížení hodnoty svého majetku ani vznik jiné majetkové újmy objektivně vyjádřitelné v penězích, a tedy neprokázala vznik skutečné škody. Obdobný závěr přijal i ve vztahu k tvrzenému odstranění cihel a pojiva ze společné zdi. Uvedl, že nebylo prokázáno, že by byly cihly či pojivo odstraněny bez náhrady, ani že by v důsledku stavebních prací došlo ke zhoršení stavu této části stavby. Vedle neprokázání samotného vzniku škody nebylo podle soudu prvního stupně prokázáno ani to, že by případný zásah provedla žalovaná, takže nebyl splněn ani předpoklad příčinné souvislosti mezi jejím jednáním a tvrzenou újmou. Soud prvního stupně dále nepřisvědčil znaleckému posudku předloženému žalobkyní. Dovodil, že znalec se dostatečně nevypořádal se skutečným stavem stavby v době vypracování posudku, nevzal náležitě v úvahu průběh a stupeň rozpracovanosti stavebních úprav ani jejich soulad s projektovou dokumentací a správními rozhodnutími. Znalcem uváděné náklady neprokazovaly existenci škody, ale pouze hypotetické náklady na provedení určitých prací. Posudek proto nepovažoval za relevantní důkaz k prokázání vzniku škody ani její výše. Na základě uvedených závěrů žalobu v plném rozsahu zamítl. O náhradě nákladů řízení ve věci samé rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) podle procesního úspěchu a neúspěchu ve věci. Při vědomí ust. § 145 o. s. ř. pak rozhodl odděleně o náhradě nákladů řízení o nařízení předběžného opatření (před zahájením řízení), a to tak, že tyto náklady řízení uložil zaplatit žalované, když dovodil, že podání návrhu na nařízení předběžného opatření bylo legitimním způsobem obrany žalobkyně, která reagovala na situaci, kdy žalovaná realizovala rozsáhlé stavební úpravy bez příslušného povolení a žalobkyně se snažila těmto pracím zabránit.2. Žalobkyně ve včas podaném odvolání napadla zamítavý výrok I. rozsudku soudu prvního stupně ohledně částky 67 983 Kč s příslušenstvím a navazující výrok IV. o náhradě nákladů řízení (výrok III. je výrokem závislým – pozn. odvolacího soudu). Namítala, že soud prvního stupně dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, věc nesprávně právně posoudil, neúplně zjistil skutkový stav a zatížil řízení vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Především zpochybnila skutkový závěr soudu prvního stupně, že funkčnost společného úžlabí střech obou domů byla zachována. Namítla, že takový závěr nemá oporu v provedeném dokazování, neboť soud neprovedl žádný důkaz zaměřený na posouzení funkčnosti úžlabí a vycházel pouze z tvrzení žalované. Dovozovala, že z fotografické dokumentace, znaleckého posudku , tituly před jménem,  , jméno FO,  i z předložených cenových nabídek naopak vyplývá, že část střechy žalobkyně v oblasti úžlabí nebyla ke dni rozhodnutí dokončena a neplnila své původní funkce, když do ní mohla pronikat vlhkost. Obdobně žalobkyně brojila proti závěru soudu prvního stupně vztahujícímu se k oplechování a styku obou střech. Namítala, že skutečnost, že žalovaná osadila nové cihly a oplechování, sama o sobě neprokazuje obnovení původních vlastností střechy žalobkyně. Tvrdila, že v důsledku navýšení sklonu střechy žalované již obě střechy nenavazují původním způsobem, což podle jejího názoru vedlo ke ztrátě tepelněizolačních, protipožárních a protivlhkostních vlastností střechy žalobkyně. Uváděla, že mezi oběma střechami vznikl prostor, kterým proniká vlhkost a který podle ní svědčí o nefunkčnosti dotčené části střešní konstrukce. Žalobkyně dále argumentovala, že soud prvního stupně nesprávně redukoval předmět sporu pouze na otázku, zda byly na místo vráceny jednotlivé stavební prvky, zejména střešní krytina, cihly či oplechování. Podle jejího názoru bylo podstatné posoudit, zda byly po zásahu žalované zachovány funkční vlastnosti její střechy. V této souvislosti tvrdila, že žalovaná odstranila část střešní krytiny, podkladních vrstev, štítové cihly i přechodové oplechování a že ani následně provedené úpravy nevedly k obnovení původního stavu. Ve vztahu k nároku představovanému náklady na pokrývačské a klempířské práce žalobkyně nesouhlasila se závěrem soudu prvního stupně, že nebyl prokázán vznik škody. Namítala, že již samotné odstranění části střešních prvků představovalo zásah do její nemovitosti a vznik majetkové újmy. Zdůrazňovala, že požadovala náhradu škody v penězích, nikoli uvedení věci do původního stavu, a považovala proto za nerozhodné, zda žalovaná v budoucnu deklarovala úmysl některé prvky doplnit. Podle jejího názoru bylo rozhodující, že ke dni vyhlášení rozsudku nebyla střešní konstrukce uvedena do původního funkčního stavu. Žalobkyně dále vytýkala soudu prvního stupně, že převzal závěry stavebních orgánů o tom, že projektová dokumentace řeší společné stavební prvky a jejich uvedení do bezvadného stavu, aniž by provedl důkaz samotnou projektovou dokumentací a statickým posudkem. Tvrdila, že z těchto dokumentů naopak nevyplývá řešení společných částí střechy ani způsob odstranění následků zásahů provedených do domu žalobkyně. Z tohoto důvodu navrhovala provedení projektové dokumentace a statického posudku , tituly před jménem,  , jméno FO,  v odvolacím řízení. Po právní stránce žalobkyně namítala, že soud prvního stupně nesprávně posoudil předpoklady odpovědnosti za škodu. Odkazovala zejména na § 2926 o. z. a dovozovala, že i osoba, která provádí jinak oprávněné stavební práce, odpovídá za škodu způsobenou na sousední nemovitosti. Tvrdila, že žalovaná odstranila část konstrukcí střechy žalobkyně, změnila vzájemnou návaznost obou střech a způsobila stav, jehož odstranění vyžaduje provedení odborných zednických, klempířských a pokrývačských prací, včetně souvisejících nákladů na plošinu a zábor veřejného prostranství. Stejnou argumentaci vztáhla žalobkyně i na nárok týkající se štítových cihel. Namítala, že podstatné není, zda byly cihly zpětně osazeny, ale zda byla obnovena funkčnost střechy. Podle jejího názoru ze znaleckého posudku a cenové nabídky vyplývá, že do konstrukce střechy stále zafukuje a že k odstranění tohoto stavu je nezbytné provedení dalších prací. Žalobkyně rovněž namítala procesní pochybení soudu prvního stupně při hodnocení znaleckého posudku , tituly před jménem,  , jméno FO, . Uváděla, že soud posudek odmítl jako nepřesvědčivý a vyslovil o něm pochybnosti, avšak současně zamítl návrh na výslech znalce. Dovozovala, že pokud měl soud pochybnosti o správnosti nebo úplnosti znaleckého posudku, byl povinen postupovat podle § 127 odst. 2 o. s. ř. a znalce vyslechnout k odstranění těchto pochybností. Odmítnutí výslechu znalce považovala za procesní vadu, která mohla mít vliv na správnost rozhodnutí. V této souvislosti rovněž namítala nepředvídatelnost rozhodnutí, neboť soud po ní požadoval předložení znaleckého posudku k prokázání rozsahu potřebných oprav, avšak následně dovodil, že nárok na náhradu škody není dán již v základu. Konečně žalobkyně napadla i výrok o náhradě nákladů řízení. Namítala, že soud prvního stupně nezohlednil skutečnost, že řízení bylo v části zastaveno poté, co žalovaná v průběhu řízení získala dodatečné stavební povolení. Tvrdila, že žaloba i návrh na předběžné opatření byly při jejich podání důvodné, neboť žalovaná prováděla stavební práce bez potřebného povolení. Zpětvzetí žaloby v této části pak podle žalobkyně vyvolalo právě následné chování žalované spočívající v dodatečné legalizaci stavby. Dovozovala proto aplikaci § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř. a zastávala názor, že při rozhodování o náhradě nákladů řízení měla být tato okolnost zohledněna v její prospěch. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek ve výroku I. o věci samé tak, že jí přizná nárok na zaplacení částky 67 983 Kč s příslušenstvím, a aby současně nově rozhodl o náhradě nákladů řízení.3. Žalovaná ve vyjádření k odvolání uvedla, že žalobkyně v odvolání pouze opakuje argumentaci uplatňovanou již v průběhu řízení před soudem prvního stupně, aniž by přicházela s novými skutkovými nebo právními důvody. Podle žalované žalobkyně nadále setrvává na tvrzení, že jí měla vzniknout škoda odstraněním části střechy, štítové zdi, úžlabí a navýšením střechy žalované, přestože taková tvrzení podle žalované nemají oporu ani v provedeném dokazování, ani ve skutečném stavu věci. K námitkám směřujícím proti skutkovým zjištěním soudu prvního stupně žalovaná uvedla, že soud provedl rozsáhlé dokazování a své skutkové závěry opřel zejména o pravomocná rozhodnutí stavebních orgánů a o rozsáhlou fotografickou dokumentaci. Podle žalované bylo v řízení prokázáno, že v důsledku rekonstrukce jejího domu nedošlo k poškození střechy ani domu žalobkyně a že společné stavební prvky byly naopak opraveny a technicky zhodnoceny. Žalovaná zdůraznila, že stejně jako nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o jejím vlastnictví odstraněné zdi či údajného plotu, nebylo podle ní prokázáno ani tvrzení, že společné úžlabí a štítová zeď nejsou plně funkční nebo že v důsledku provedených stavebních prací vznikla žalobkyni škoda. Žalovaná dále namítala, že z fotografické dokumentace vyplývá špatný technický stav domu žalobkyně, přičemž případné nedostatky jeho stavebního stavu nelze přičítat rekonstrukci prováděné žalovanou. Ve vztahu ke společnému úžlabí uvedla, že původní stavební prvky byly nahrazeny novými a funkčně kvalitnějšími konstrukcemi. Podle jejího názoru došlo výměnou původního úžlabí a nahrazením starých eternitových šablon novými prvky k modernizaci a zhodnocení společných částí střechy. Skutečnost, že dosud nebyly na nově zhotovený plech osazeny nové eternitové šablony, považovala za otázku čistě estetickou, nikoli funkční. Tvrdila, že nový plech plní svou funkci a nové šablony mají být případně doplněny pouze z důvodu zachování vzhledové jednotnosti střechy žalobkyně. Obdobně žalovaná argumentovala i ve vztahu ke společné štítové zdi. Uvedla, že původní nefunkční prvky byly nahrazeny novými, byly osazeny nové cihly a provedeno nové oplechování, čímž došlo ke zlepšení technického stavu společné konstrukce. Dovozovala, že rekonstrukce společných stavebních prvků nepředstavovala poškození majetku žalobkyně, ale naopak jejich opravu a zhodnocení ve prospěch obou účastnic. Žalovaná zpochybnila rovněž důkazní význam znaleckého posudku , tituly před jménem,  , jméno FO,  a předložených cenových nabídek. Namítala, že znalec vycházel převážně ze zadání žalobkyně a podle jejího názoru neověřoval, zda tvrzený rozsah poškození odpovídá skutečnému stavu. Posudek označila za věcně nesprávný, neúplný a nepřesvědčivý. Uvedla, že znalec se dostatečně nevypořádal se skutečným stavem stavebních konstrukcí po provedených opravách a že jeho posudek v zásadě pouze potvrzuje částky uvedené v cenových nabídkách předložených žalobkyní. Z tohoto důvodu považovala za správný postup soudu prvního stupně, který nepovažoval znalecký posudek za relevantní podklad pro rozhodnutí a neprováděl další dokazování výslechem znalce. Žalovaná dále zdůraznila, že skutkové závěry soudu prvního stupně odpovídají také pravomocným rozhodnutím stavebních orgánů. Poukázala na to, že jak stavební úřad, tak odvolací správní orgán dospěly k závěru, že stavební práce prováděné žalovanou, včetně zásahů do společného úžlabí a společné štítové zdi, odpovídají projektové dokumentaci a podmínkám vydaného stavebního povolení. Podle žalované z těchto rozhodnutí vyplývá, že společné stavební prvky byly rekonstruovány řádně a v souladu s požadavky stavebních orgánů. Ve vztahu k odvolací námitce nesprávného právního posouzení věci žalovaná uvedla, že skutkový stav zjištěný soudem prvního stupně nedává žádný podklad pro závěr o vzniku škody. Tvrdila, že žádná část společných stavebních prvků nechybí a že střecha žalované je v současné době stavebně dokončena s výjimkou osazení střešních oken a doplnění eternitových šablon na střechu žalobkyně, které považuje pouze za estetický prvek. Za nedůvodná označila tvrzení žalobkyně o průniku vlhkosti, nedostatečné tepelné izolaci, nedostatečné protipožární ochraně či existenci prostoru umožňujícího pronikání vody nebo živočichů do konstrukce domu. K námitce procesní vady spočívající v neprovedení výslechu znalce , tituly před jménem,  , jméno FO,  žalovaná odkázala na svoji kritiku znaleckého posudku a zopakovala, že vzhledem k jeho kvalitě a obsahu nebyl důvod k dalšímu dokazování výslechem znalce. Ve vztahu k nákladovému výroku žalovaná nesouhlasila s odvolací argumentací žalobkyně. Uvedla, že sama podala proti výroku o náhradě nákladů řízení odvolání. Zdůraznila, že žalobkyně se rozhodla stejnou situaci řešit současně prostředky veřejného i soukromého práva, když vedle podnětů stavebnímu úřadu iniciovala i řízení o předběžném opatření a podala civilní žalobu. Podle žalované právě tato procesní strategie vedla ke vzniku situace, v jejímž důsledku došlo ke zpětvzetí části žaloby po dodatečném povolení stavby, a nelze proto dovozovat, že by zastavení řízení v této části bylo způsobeno výlučně jejím chováním. Z tohoto důvodu považuje úvahy žalobkyně o aplikaci § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř. za nesprávné. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek v meritorním výroku potvrdil.4. Žalovaná současně včasným odvoláním napadla výroky III. a IV. rozsudku soudu prvního stupně, neboť se neztotožnila s rozhodnutím o náhradě nákladů řízení o předběžném opatření ani s výší přiznané náhrady nákladů řízení ve věci samé. Namítala, že soud prvního stupně nesprávně přiznal náhradu nákladů řízení o předběžném opatření žalobkyni, ačkoli podle § 145 o. s. ř. měla být tato náhrada přiznána jí jako účastnici, která měla ve věci samé plný úspěch. Argumentovala, že pro rozhodnutí o náhradě nákladů řízení o předběžném opatření není rozhodné, v čí prospěch bylo předběžné opatření vydáno, nýbrž kdo byl následně úspěšný ve věci samé. Současně uváděla, že žalobkyně vzala zpět negatorní nárok, jehož prostřednictvím se domáhala zákazu provádění stavebních prací, přičemž již před podáním žaloby bylo ve stavebním řízení přijato opatření směřující k zastavení nepovolené stavby, takže podání civilní žaloby nebylo podle jejího názoru nezbytné. Ve vztahu k výroku IV. o náhradě nákladů řízení žalovaná namítala, že soud prvního stupně nesprávně stanovil jejich výši, neboť nezohlednil, že původní žaloba obsahovala dva samostatné předměty řízení, a to negatorní nárok a nárok na uvedení věci do původního stavu, resp. později nárok na náhradu škody. Tvrdila proto, že při stanovení odměny jejího právního zástupce měl soud vycházet z existence dvou samostatných předmětů řízení a odpovídajícím způsobem přiznat vyšší počet úkonů právní služby i režijních paušálů. Dále vytýkala soudu prvního stupně, že jí nepřiznal náhradu nákladů za právní rozbor věci vypracovaný dne 10. 9. 2025, ačkoli se podle jejího názoru jednalo o účelně vynaložený náklad reagující na procesní postup soudu, zejména na poučení žalobkyně podle § 118a o. s. ř., které považovala za neopodstatněné. Z výše uvedených důvodů navrhovala, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek tak, že jí přizná náhradu nákladů řízení o předběžném opatření, zvýší přiznanou náhradu nákladů řízení ve věci samé zohledněním druhého předmětu řízení a právního rozboru věci a současně jí přizná náhradu nákladů odvolacího řízení.5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal v napadeném rozsahu rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, ve smyslu ust. § 212 a § 212a o. s. ř, a zjistil, že odvolání žalobkyně není důvodné a odvolání žalované je důvodné zčásti.6. Zamítavý výrok I., pokud se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 120 891 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % z částky 120 891 Kč od 3. 9. 2025 do zaplacení, a výrok II. o částečném zastavení řízení, nebyly odvoláním napadeny a nabyly tak samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.). Nebyly tedy ani předmětem přezkumu odvolacího soudu.7. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování zjistil, že žalobkyně je vlastnicí pozemků parc. č. , hodnota, , parc. č. , Anonymizováno,  a parc. č. , Anonymizováno,  v k. ú. , adresa, , jejichž součástí je mimo jiné rodinný dům č. p. , Anonymizováno,  (dále jen také jako „nemovitosti žalobkyně“ či „rodinný dům žalobkyně“), zatímco žalovaná je vlastnicí sousedního pozemku parc. č. , hodnota,  v témže k. ú. jehož součástí je rodinný dům č. p. , Anonymizováno,  (dále jen také jako „nemovitosti žalované“ či „rodinný dům žalované“). Oba rodinné domy tvoří součást souvislé řadové zástavby, jsou stavebně propojeny a sdílejí některé stavební prvky, zejména styk střech v oblasti úžlabí, oplechování a štítovou zeď. Žalovaná na podzim roku 2023 zahájila stavební práce na rodinném domě č. p. , Anonymizováno, , aniž by v té době disponovala příslušným stavebním povolením. V souvislosti se stavební činností žalované bylo usnesením soudu prvního stupně ze dne 21. 11. 2023, č. j. , spisová značka, , ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 7. 2. 2024, č. j. , spisová značka, , nařízeno předběžné opatření před zahájením řízení (na základě návrhu žalobkyně ze dne 14. 11. 2023), kterým byla žalované uložena povinnost zdržet se stavebních prací do skončení řízení ve věci samé; zároveň bylo žalobkyni uloženo, aby do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení podala u soudu návrh na zahájení řízení ve věci samé. Na podnět žalobkyně bylo dne 4. 12. 2023 zahájeno u příslušného stavebního úřadu stavební řízení a řízení o odstranění stavby, přičemž žalovaná následně požádala o dodatečné povolení prováděných stavebních prací. Rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 12. 9. 2024 byly stavební úpravy domu žalované dodatečně povoleny a rozhodnutím odvolacího správního orgánu ze dne 22. 4. 2025 bylo toto rozhodnutí v podstatných částech potvrzeno. Ke dni rozhodování soudu prvního stupně bylo stavební řízení pravomocně skončeno a předmětná stavba byla povolena, přičemž stavební práce dosud nebyly zcela dokončeny. Poté, co došlo k pravomocnému dodatečnému povolení stavby, bylo shora uvedené předběžné opatření usnesením soudu prvního stupně ze dne 19. 5. 2025, č. j. 20 C 98/2023-165 (právní moc dne 6. 6. 2025), zrušeno, neboť důvody jeho nařízení pominuly. V rámci rekonstrukce domu žalované došlo k zásahům do společných stavebních prvků obou sousedících nemovitostí, konkrétně do úžlabí střech, oplechování a části štítové konstrukce. V oblasti společného úžlabí byly v průběhu stavebních prací odstraněny některé eternitové šablony, přičemž rekonstrukce této části střechy nebyla v době rozhodování soudu prvního stupně dokončena. Žalovaná deklarovala připravenost chybějící šablony nahradit novými. Současně soud prvního stupně zjistil, že v oblasti styku střech byly původní cihly pod oplechováním odstraněny a nahrazeny cihlami novými, které byly následně oplechovány. Soud prvního stupně však nezjistil, že by tyto cihly byly odstraněny bez náhrady. Rovněž nebylo zjištěno, že by ze společné štítové zdi byly odstraněny cihly či pojivo způsobem vedoucím k jejímu poškození. Soud prvního stupně dále zjistil, že stavební úřad v rámci řízení o dodatečném povolení stavby výslovně konstatoval, že stavební práce zasáhly do společných stavebních prvků obou domů, tedy do úžlabí, oplechování a společné stěny nad střechou. Současně však uvedl, že projektová dokumentace schválená ve stavebním řízení řešila tyto konstrukce včetně jejich uvedení do provozuschopného a bezvadného stavu. Z provedených listinných důkazů soud prvního stupně dále zjistil, že náklady na pokrývačské a klempířské práce navrhované žalobkyní byly oceněny částkou 46 067 Kč, náklady na zednické opravy částkou 7 500 Kč, náklady na pracovní plošinu částkou 12 826 Kč. Znalec , tituly před jménem,  , jméno FO,  ve svém znaleckém posudku uvedl, že rozsah těchto prací odpovídá stavebním konstrukcím a pracím potřebným k uvedení střechy do náležitého stavu. Na základě všech provedených důkazů soud prvního stupně uzavřel, že mezi nemovitostmi účastnic existují společné stavební prvky, do nichž bylo v průběhu rekonstrukce domu žalované zasaženo, avšak jednalo se o zásahy prováděné v rámci následně dodatečně povolené stavby, jejíž dokončení předpokládalo obnovení jejich funkčnosti a uvedení do provozuschopného stavu.8. S takto zjištěným skutkovým stavem věci se odvolací soud zásadně ztotožňuje s tím, že má svou oporu v provedeném dokazování a s tím, že nedoznal zásadních změn ani v rámci odvolacího řízení.9. Odvolací soud zopakoval dokazování ve smyslu § 213 odst. 2, 3 o. s. ř.10. Takto zjistil ze znaleckého posudku , tituly před jménem,  , jméno FO, , soudního znalce z oboru stavebnictví, odvětví pozemní stavby – stavby občanského vybavení, stavby obytné, stavby průmyslové, stavby speciální, stavby zdravotní péče, stavby zemědělské, odvětví provádění staveb, obor projektování, odvětví pozemní stavby (č. l. , Anonymizováno, ), včetně CD s fotodokumentací (č. l. , Anonymizováno, ), ze dne 29. 11. 2025, že jej zadala žalobkyně. Úkolem znalce bylo (mimo již pravomocně skončeného nároku ohledně plotové zdi) posoudit objem či rozsah stavebních konstrukcí a prací, potřebných k opravě štítu se střechou rodinného domu žalobkyně do „původního stavu“ s ohledem na cenové nabídky zhotovitelů (, jméno FO,  – pokrývačské a klempířské práce, , právnická osoba,  /, jméno FO, / – pronájem plošiny, , jméno FO,  ml. – zednické práce). Úkolem znalce bylo dále „prokázat“, že položky v obsahu cenových nabídek odpovídají nezbytným rozsahem nákladům na opravu, tzn. že obsahují pouze položky nutné k uvedení do „náležitého stavu“. Pokud jde o podklady, které měl znalec k dispozici, tento obdržel od žalobkyně jako zadavatelky posudku již zmíněné cenové nabídky, a dále dokumenty ze spisu v projednávané věci (změna žaloby ze dne 23. 7. 2025, odvolání žalobkyně ze dne 3. 2. 2025, adresované Krajskému úřadu , Anonymizováno,  , Anonymizováno, ). Dále znalec dle obsahu posudku provedl dne 25. 11. 2025 prohlídku a kontrolu štítu a střechy rodinného domu žalobkyně za účasti zástupců zadavatele včetně měření a pořízení fotodokumentace. Znalec uzavřel, že rozsah položek v cenových nabídkách zhotovitelů odpovídá objemu či rozsahu stavebních konstrukcí a prací, které jsou potřebné a nutné k uvedení střechy i plotové zdi do náležitého stavu. Zároveň konstatoval, že se nemůže vyjadřovat k cenovým kalkulacím v cenových nabídkách zhotovitelů, protože není znalcem v oboru ekonomika, a proto na tento posudek musí v případě potřeby navázat posudek z oboru ekonomika. Posudek obsahuje doložku dle § 127a o. s. ř.11. Odvolací soud dále doplnil dokazování dle § 213 odst. 4 o. s. ř.12. Z výslechu znalce , tituly před jménem,  , jméno FO,  zjistil, že znalec při zpracování znaleckého posudku vycházel především z podkladů poskytnutých žalobkyní, zejména z jejích procesních podání (viz rovněž bod 4.1. posudku) a fotografické dokumentace, přičemž projektovou dokumentaci stavby ani rozhodnutí stavebních orgánů k dispozici neměl. Místní šetření provedl pouze na nemovitosti žalobkyně a nemovitost žalované neohledával. Uvedl, že při ohledání zjistil v prostoru styku obou staveb mezeru vzniklou v důsledku navýšení střechy sousedního domu, kterou bylo podle jeho názoru nutné stavebně doplnit nadezděním štítu, oplechováním a souvisejícími klempířskými pracemi tak, aby nedocházelo k pronikání vlhkosti a ke zbytečným tepelným ztrátám. Objem prací uvedený ve znaleckém posudku považoval za potřebný k dokončení stavebního řešení vzniklého po navýšení střechy domu žalované. Současně vysvětlil, že při použití pojmu „původní stav“ vycházel u rodinného domu žalobkyně zejména z fotografií a údajů poskytnutých zadavatelkou posudku, nikoli z vlastního poznání stavu nemovitosti před zahájením stavebních prací. K fotografické dokumentaci dále uvedl, že z fotografií pořízených v průběhu rekonstrukce bylo možné dovodit potřebu doplnění štítu a navazujících konstrukcí, přičemž podle jeho názoru měla být štítová zeď po navýšení sousední střechy nadezděna až do úrovně krovu a opatřena odpovídajícím oplechováním. Znalec rovněž uvedl, že z fotografií původního stavu vyplývalo, že střecha byla opatřena krytinou a lemováním, takže nebylo zřejmé zatékání do objektu. Současně však připustil, že se jednalo o půdní prostor, u něhož tepelné poměry nemají stejný význam jako u obytných částí domu. Dále vypověděl, že v době jeho ohledání dne 25. 11. 2025 již žádnou mezeru mezi stavbami nezjistil, na nemovitosti žalobkyně nepozoroval zvýšenou vlhkost ani plísně a že případné tepelné ztráty půdního prostoru nemají zásadní vliv na obytnou část domu. K otázce protipožárních vlastností uvedl, že touto problematikou se při zpracování posudku nezabýval, neboť nebyla předmětem jeho zadání, a že tato otázka náleží do oblasti projektové dokumentace a požárně bezpečnostního řešení stavby. Na základě fotografií předložených při výslechu dále uvedl, že původní štítová zeď vykazovala známky degradace některých cihel a že z hlediska stavebně-technického představovala provedená přestavba a následné stavební úpravy zlepšení původního stavu. Současně připustil, že pokud bylo zobrazené červené provedení na fotografii oplechováním a nikoli omítkou, považoval takové řešení za správné.13. Podle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).14. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.15. Podle § 2926 o. z. kdo byť oprávněně provádí nebo zajišťuje práce, jimiž se jinému působí škoda na nemovité věci, nebo jimiž se držba nemovité věci znemožní nebo podstatně ztíží, nahradí škodu z toho vzniklou.16. Podle § 2951 odst. 1 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.17. Podle § 2952 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.18. Podle § 2969 odst. 1 o. z. při určení výše škody na věci, která byla poškozena, se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.19. Odvolací soud předně uvádí, že předmětem odvolacího řízení je nárok žalobkyně na náhradu škody, která jí měla vzniknout na štítové zdi a úžlabí její nemovitosti ve výši 67 983 Kč. Žalobkyně tvrdila, že před zahájením prací žalovanou na sebe střechy domů účastníků navazovaly (měly stejný sklon) a jejich styk byl vyhotoven prostřednictvím štítových cihel a oplechováním na obou stranách střechy, což zabezpečovalo jejich tepelně izolační vlastnosti, jakož i vlastnosti protipožární. Dále uváděla, že žalovaná v rámci rekonstrukce odstranila štítové cihly, štítový přechodový plech i část šablon v úžlabí. Navýšila sklon své střechy tak, že již na sebe tyto střechy nenavazují (skutečnost, že při rekonstrukci střechy došlo k jejímu drobnému zvýšení a ke změně sklonu nebyla sporná). Tím došlo ke vzniku prostoru, který neizoluje dům žalobkyně ani tepelně, ani protipožárně, proniká zde vlhkost a žalobkyně je schopna do něj například strčit ruku a mohou tudy pronikat drobná zvířata. Na části střechy chybí šablony. Dále tvrdila, že je nucena k navrácení tepelněizolačních, protipožárních a protivlhkostních vlastností provést stavební úpravy (zednické, klempířské a pokrývačské práce). Tyto by nebylo nutné činit, kdyby nedošlo k rekonstrukčním pracím žalované. Rozsah a hodnota těchto prací vyplývá z nabídek a jde o částku 46 067 Kč na klempířské a pokrývačské práce a 7 500 Kč na zednické práce. K tomu je třeba zaplatit zábor veřejného prostranství (1 590 Kč) a pronajmout plošinu (12 826 Kč), celkem tedy 67 983 Kč. Žalobkyně tedy tvrdila, v čem a jak jí měla vzniknout škoda.20. Odvolací soud zdůrazňuje, že je to žalobkyně, kdo nese důkazní břemeno o tom, že jí na jejích nemovitostech (konkrétně na štítové zdi a úžlabí rodinného domu) vznikla škoda. V tomto směru byla soudem prvního stupně řádně poučena dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. při jednání dne 2. 9. 2025 (č. l. 288) tak, aby doplnila svá žalobní tvrzení a navrhla důkazy k prokázání skutečnosti, že činností žalované došlo ke vzniku škody v tvrzené výši a že je tato škoda je v příčinné souvislosti s činností žalované, včetně poučení o následcích nevyhovění této výzvě.21. Odvolací soud rekapituluje, že žalobkyně po uvedeném poučení při tomto jednání dne doplnila tvrzení a navrhla důkazy, konkrétně fotodokumentaci, rozhodnutí o dodatečném stavebním povolení, výslech svědka , Anonymizováno, , výslech svědka Kohouta (později vzala zpět, resp. na něm netrvala), spis Policie ČR, zejména záznam o přijatém oznámení (úřední záznam ze dne 11. 11. 2023, 13. 11. 2023, 22. 11. 2023 a 23. 11. 2023), výslech zpracovatelů cenových nabídek (, jméno FO, , , jméno FO, ), zpracování znaleckého posudku z oboru stavebnictví (byl zpracován , tituly před jménem,  , jméno FO,  a proveden k důkazu) a místní šetření. Poté byli účastníci poučeni dle § 118b o. s. ř. a právní zástupce žalobkyně uvedl, že další důkazy již nenavrhuje.22. Předpokladem vzniku obecné odpovědnosti za škodu (újmu) dle § 2910 o. z. je protiprávní úkon, tedy jednání, které je v rozporu s objektivním právem, existence škody (újmy), příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním škůdce a vznikem škody (újmy), a zavinění.23. Pokud jde o odpovědnost dle § 2926 o. z., které řeší škodu na nemovité věci, v daném případě jde o absolutní objektivní odpovědnost bez ohledu na zavinění a bez možnosti se povinnosti k náhradě škody zprostit. Předpokladem vzniku povinnosti nahradit škodu je 1) provádění nebo zajišťování prací, 2) vznik škody na nemovité věci jiného či znemožnění nebo podstatné ztížení držby nemovité věci a 3) příčinná souvislost mezi 1) a 2). Pokud pak jde o škodu na nemovité věci, půjde buď o snížení její hodnoty nebo takové její poškození, jehož uvedení v předešlý stav (oprava) si vyžádá vynaložení určitých nákladů. Vznikne-li škoda na nemovité věci, je poškozeným její vlastník, neboť do jeho majetkové sféry je zasaženo.24. Na tomto místě odvolací soud konstatuje, že považuje řízení za řádně zkoncentrované dle § 118b o. s. ř. až skončením jednání dne 2. 9. 2025. Toto jednání bylo „prvním jednáním ve věci“ ve smyslu věty druhé tohoto ustanovení, až při něm byla přednesena žaloba, předneseno vyjádření k žalobě, prováděny důkazy apod., když při předchozích jednáních dne 24. 9. 2024 bylo pouze vyhlášeno usnesení o přerušení řízení a dne 26. 6. 2025 došlo pouze k částečnému zpětvzetí (negatorní) žaloby a účastnice jednaly o možném smíru. V tomto směru odkazuje odvolací soud na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2025, sp. zn. 26 Cdo 443/2025. Poučení dle § 119a o. s. ř. bylo pak účastníkům řádně dáno při jednání dne 2. 12. 2025 (č. l. 346).25. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování uzavřel, že žalobkyně neprokázala ani po uvedeném poučení dle § 118a o. s. ř. vznik škody. Odvolací soud je ve shodě se soudem prvního stupně v tom, že v rámci koncentrace řízení navržené a provedené důkazy (viz shora) skutečně nebyly způsobilé uvedenou skutečnost prokázat, když se jedná o otázku ryze odbornou. Je nutné zdůraznit, že i kdyby při stavebních pracích žalované došlo k odebrání materiálu a rekonstrukcí vznikl nový stav, nemusí to ještě znamenat, že došlo ke změně vlastností stavby žalobkyně, resp. že jí tímto vznikla škoda (újma na majetku). Otázka vzniku škody je v daném případě otázkou odbornou a vznik škody (ať už by šlo o právní kvalifikace dle § 2910 či § 2926 o. z.) je potřeba prokázat. Podstatný je v tomto směru i stav a vlastnosti stavby (střecha, štítová zeď, úžlabí) před započetím provádění stavebních prací žalovanou, dále po provedení těchto prací, a skutečnost, zda skutečně došlo ke zhoršení tohoto stavu a vlastností v důsledku stavebních prací žalovanou a v jakém směru. Nutno také akcentovat, že sama skutečnost, že žalovaná prováděla uvedené stavební práce zpočátku bez stavebního povolení, nemusí znamenat vznik škody na straně žalobkyně.26. Odvolací soud uzavírá, že pokud jde o vznik škody, fotodokumentace je v tomto směru (po odborné stránce) neprůkazná, rozhodnutí o dodatečném stavebním povolení uvedenou otázku neřeší, výslech zpracovatelů cenových nabídek nemohl směřovat k otázce vzniku škody, když tyto nabídky obsahovaly pouze náklady na práce, které žalobkyně uvedených zhotovitelům sama zadala. Svědek Mottl se sice vyjadřoval ke stavu nemovitosti žalobkyně před započetím prací, prováděnými žalovanou, odborně se však k otázce vzniku škody na nemovitosti žalobkyně po provedení těchto prací vyjádřit nemohl. Na výslechu svědka Kohouta žalobkyně netrvala, resp. tento důkazní návrh později vzala zpět. Vznik škody neprokazují ani úřední záznamy o přijatém oznámení žalobkyně ze spisu Policie ČR, když v nich jde o tvrzení samotné žalobkyně. Vzhledem k odbornosti uvedené otázky pak není namístě ani místní šetření, prováděné soudem. Nadto je zapotřebí uvést, že toto místní šetření měl dle písemného znaleckého posudku ostatně provádět znalec , tituly před jménem,  , jméno FO, .27. I přes sporné zadání otázek znalci , tituly před jménem,  , jméno FO,  (posudek se spíše zabýval rozsahem a výší škody než jejím vznikem - byť bez konkrétního ocenění s tím, že znalec sám uváděl, že se nemůže vyjadřovat k cenovým kalkulacím v cenových nabídkách zhotovitelů, neboť není znalcem v oboru ekonomika), jehož znalecký posudek byl v písemné podobě proveden k důkazu, přistoupil odvolací soud k navrhovanému výslechu znalce. Dle § 127 odst. 1 o. s. ř. soud znalce zásadně vyslechne, nadto bylo ze strany žalobkyně trváno na jeho výslechu. Je třeba zdůraznit, že znalec ve svém písemném posudku pracoval s kategoriemi jako „původní stav“ či „náležitý stav“, a bylo namístě, aby tyto pojmy vysvětlil a objasnil, jak k závěrům ve svém znaleckém posudku dospěl. Po výslechu znalce (viz doplnění dokazování shora) odvolací soud konstatuje, že znalec přesvědčivě neobhájil (již v písemném znaleckém posudku nepřesvědčivé a nevěrohodné) závěry svého znaleckého posudku. Lze přisvědčit námitce žalované, že znalec se dostatečně nevypořádal se skutečným stavem stavebních konstrukcí po provedených opravách a že jeho posudek v zásadě pouze potvrzuje částky uvedené v cenových nabídkách předložených žalobkyní, aniž by sám zkoumal otázku samotného vzniku škody na nemovitosti žalobkyně. Navíc dle svého výslechu znalec ani blíže neověřoval, zda tvrzený rozsah poškození odpovídá skutečnému stavu. Vznik škody na nemovitostech žalobkyně pak není prokázán ani žádným z dalších důkazů, navržených žalobkyní v rámci koncentrace řízení, resp. v systému neúplné apelace.28. Odvolací soud tak uzavírá, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno a ani po zákonném poučení dle § 118a o. s. ř. neprokázala vznik škody. Chybí tedy základní předpoklad odpovědnosti žalované za tvrzenou škodu, ať už by věc byla posuzována v režimu § 2910 o. z. či § 2926 o. z., a je proto nadbytečné zabývat se dalšími předpoklady vzniku odpovědnosti žalované za škodu, případně otázkou výše škody.29. Odvolací soud pak zamítl návrhy žalobkyně na provedení důkazu novými fotografiemi, navrženými v podání žalobkyně ze dne 10. 8. 2026, které dosud nebyly součástí spisu a nebyly k důkazu provedeny, a dále statickým posudkem , tituly před jménem,  , jméno FO,  na č. l. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , jakož i výslechem svědka , jméno FO, , a to z toho důvodu, že byly navrženy po koncentraci řízení (§ 118b o. s. ř.), resp. v systému tzv. neúplné apelace (§ 119a o. s. ř.). Odvolací soud pak zdůrazňuje, že žalobkyně byla již soudem prvního stupně řádně poučena dle § 118a o. s. ř. (viz shora) a není zapotřebí ji v tomto směru poučovat opakovaně, jak namítá.30. Žaloba tedy není ani v přezkoumávané části na zaplacení částky 67 983 Kč s příslušenstvím důvodná a po právu, a soud prvního stupně rozhodl správně, pokud ji v tomto rozsahu zamítl, aniž by se zabýval výší nároku žalobkyně.31. Proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle ust. § 219 o. s. ř. v napadené části výroku I., pokud se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 67 983 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % z částky 67 983 Kč od 3. 9. 2025 do zaplacení, jako věcně správný potvrdil (výrok II. tohoto rozsudku).32. Pokud jde o nákladové výroky III. a IV. napadeného rozsudku, dospěl odvolací soud k závěru, že je namístě postupovat zásadně dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř., když žalovaná měla ve věci samé plný procení úspěch a žalobkyně zároveň procesně zavinila částečné zastavení řízení. Žalované proto zásadně náleží právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni. Poukazuje přitom na znění ust. § 145 o. s. ř. a na jeho aplikaci i pro toto řízení. Pouze v případě řízení o nařízení předběžného opatření postupoval odvolací soud dle § 150 o. s. ř. a nepřiznal žalované náhradu nákladů tohoto řízení, konkrétně odměnu za 2 úkony právní služby, 2 režijní paušály a příslušné DPH. Vycházel z toho, že návrh na vydání předběžného opatření před zahájením řízení podávala žalobkyně dne 14. 11. 2023 za jiných skutkových okolností, konkrétně za situace, kdy žalovaná prováděla stavební práce bez stavebního povolení a žalovaná se jí v tom snažila zabránit. Celou záležitost nicméně řešila jak soudní cestou (návrh na vydání předběžného opatření), tak u správního orgánu (stavební úřad). Pokud poté podala dne 21. 12. 2023 u soudu prvního stupně negatorní žalobu ve věci samé, nebylo toto již nezbytné, neboť stavební úřad v mezidobí, konkrétně dne 4. 12. 2023 zahájil z podnětu žalobkyně stavební řízení a řízení o odstranění stavby dle § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona. Uvedenou skutečnost zohlednil odvolací soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení v případě zastavení řízení o negatorní žalobě (výrok II. napadeného rozsudku), kdy rozhodl dle § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. v neprospěch žalobkyně.33. Při stanovení výše nákladů řízení žalované (které odvolací soud přiznává) je třeba vyjít z toho, že předmět řízení tvořily 2 žalobní nároky. Nárok na uvedení do původního stavu – zde tarifní hodnota 10 000 Kč dle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen „AT“) a negatorní žaloba – tarifní hodnota 10 000 Kč – rovněž dle § 9 odst. 1 AT, v daném případě účinného do 31. 12. 2024 (úkony právní služby učiněné do 31. 12. 2024). Ve smyslu § 12 odst. 3 AT se pak tyto tarifní hodnoty sčítají a tvoří částku 20 000 Kč, což představuje odměnu 1 900 Kč za úkon právní služby (§ 7 bod 5. AT). V případě úkonů právní služby, učiněných od 1. 1. 2025 jde pak o 2x tarifní hodnotu po 30 000 Kč dle § 9 odst. 1 AT, účinného od 1. 1. 2025, tj. dle § 12 odst. 3 AT celkem 60 000 Kč, kdy odměna činí 3 500 Kč za úkon právní služby (§ 7 bod 5. AT). Po zpětvzetí negatorní žaloby a změně žaloby pak činila tarifní hodnota částku 188 874 Kč, což představuje dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5. AT, účinného od 1. 1. 2025 odměnu ve výši 8 660 Kč za úkon právní služby.34. Náklady řízení žalované před soudem prvního stupně tak tvoří odměna právního zástupce za celkem 3 a ½ úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení v červenci 2024, vyjádření k žalobě ze dne 30. 8. 2024, účast při jednání soudu prvního stupně dne 24. 9. 2024, odvolání ze dne 4. 11. 2024 proti rozhodnutí nikoliv ve věci samé – zde odměna ve výši ½) po 1 900 Kč za úkon právní služby, tj. 6 650 Kč, dále odměna za 2 a ½ úkonu právní služby (návrh na zrušení předběžného opatření ze dne 12. 5. 2025 – odměna ve výši ½, účast při jednání soudu prvního stupně dne 26. 6. 2025 přesahující 2 hodiny – odměna za 2 úkony právní služby) po 3 500 Kč, tj. 8 750 Kč, a rovněž odměna za 7 úkonů právní služby (vyjádření ze dne 27. 8. 2025 ke změně žaloby, účast při jednání soudu prvního stupně dne 2. 9. 2025 přesahující 4 hodiny – odměna za 3 úkony právní služby, vyjádření ze dne 10. 9. 2025 a účast při jednání soudu prvního stupně dne 2. 12. 2025 přesahující 2 hodiny – odměna za 2 úkony právní služby) po 8 660 Kč, tj. 60 620 Kč, celkem tedy odměna ve výši 76 020 Kč. Dále je tvoří 4 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, tj. 1 200 Kč, 10 režijních paušálů po 450 Kč, tj. 4 500 Kč, a 21 % DPH z částky 81 720 Kč ve výši 17 161,20 Kč, celkem tedy 98 881 Kč po zaokrouhlení. Úkon právní služby – právní rozbor věci ze dne 10. 9. 2025 považuje odvolací soud za účelný v situaci, kdy uvedeným podáním bylo reagováno na procesní postup soudu prvního stupně při jednání dne 2. 9. 2025.35. Rozsudek soudu prvního stupně byl proto podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změněn ve výrocích III. a IV. tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení 98 881 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované (výrok I. tohoto rozsudku).36. Pokud jde o náklady odvolacího řízení, v tomto stádiu řízení byla procesně plně úspěšná žalovaná. Má tedy podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů odvolacího řízení proti žalobkyni. Tarifní hodnotu představuje částka 67 983 Kč, odměna tak činí dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5. AT částku 3 820 Kč za úkon právní služby. Náklady tvoří odměna za 4 a ½ úkonu právní služby (sepis vyjádření k odvolání žalobkyně, sepis odvolání proti výroku o náhradě nákladů řízení – zde odměna ve výši ½, účast při jednání odvolacího soudu dne 3. 6. 2026, účast při jednání odvolacího soudu dne 12. 8. 2026 přesahující 2 hodiny – odměna za 2 úkony právní služby) při hodnotě 3 820 Kč za úkon právní služby, tj. 17 190 Kč, 5x režijní paušál po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT, tj. 2 250 Kč, cestovné v celkové výši 1 967,60 Kč, náhrada za promeškaný čas za 12 půlhodin po 150 Kč dle § 14 odst. 3 AT v částce 1 800 Kč, a 21 % DPH z částky 23 207,60 Kč ve výši 4 873,60 Kč, celkem tedy 28 081 Kč po zaokrouhlení. Při určení výše cestovného vycházel odvolací soud z údajů ve velkém technickém průkazu použitého vozidla (spotřeba a druh pohonných hmot) a dále z vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů (cena pohonných hmot a výše základní náhrady). Odvolací soud tak rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení 28 081 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.37. V rámci odvolacího řízení pak vznikly i náklady řízení státu v podobě znalečného ve výši 3 796,80 Kč, vyplaceného znalci , tituly před jménem,  , jméno FO,  za jeho výslech z rozpočtových prostředků odvolacího soudu. Odvolací soud proto dle § 148 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. rozhodl výrokem IV. tohoto rozsudku, že žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Krajského soudu v Praze náhradu nákladů řízení státu 3 796,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.38. Odvolací soud stanovil k plnění náhrady nákladů řízení lhůtu v délce tří dnů v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Platební místo těchto nákladů bylo určeno k rukám právního zástupce žalované, který je advokátem (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), resp. na účet odvolacího soudu, z jehož rozpočtu bylo znalečné vyplaceno.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami. Dovolání je přípustné v případě, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nebude-li povinnost tímto rozsudkem stanovená splněna dobrovolně a v určené lhůtě, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí anebo u soudního exekutora návrhem na exekuci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSPH:2026:25.Co.46.2026.1","publishedAt":"2026-11-11","decisionAt":"2026-08-19","caseNumber":{"senate":25,"registry":"Co","index":46,"year":2026,"pageNumber":517},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Renáta","lastName":"Lukešová","titlesAfter":"","function":"předsedkyně senátu"},"courtCode":"KSPH","caseResultType":["POTVRZENI","ZMENA"],"caseSubject":"o zaplacení částky 67 983 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně a žalované proti rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 2. 12. 2025, č. j. 20 C 98/2023-361","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":20,"registry":"C","index":98,"year":2023,"pageNumber":361},"affectedDate":"2025-12-02","courtCode":"OSPB","affectedTypes":["CONFIRM","CHANGE"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"9","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"118b","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"119a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"127","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"127a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"145","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"146","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"150","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"206","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"213","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"220","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"224","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2894","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2910","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2926","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAKLADY_RIZENI","ZASTAVENI_RIZENI","LHUTY","DOKAZOVANI","NAHRADA_NAKLADU","PREDBEZNA_OPATRENI","ZNALECKY_POSUDEK","ZNALECNE","ODVOLANI"]},"styles":[{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}