{"uuid":"5f666d66-7d76-4315-a08d-b9ba5cb81307","header":[{"texts":[{"text":"Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Melkovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupený advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupený advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"pro zaplacení částky 1 356 039,23 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaná je povinna do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku ve výši 1 356 039,23 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky, a to za dobu od 31.3.2021 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 186 720,80 Kč, a to k rukám právní zástupkyně žalobce, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", advokátka.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaná je povinna do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku ve výši 1 356 039,23 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky, a to za dobu od 31.3.2021 do zaplacení.\nII. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 186 720,80 Kč, a to k rukám právní zástupkyně žalobce, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátka.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 22. 7. 2021 domáhal stanovení povinnosti žalované, tak jak je uvedena ve výroku I. tohoto rozhodnutí s odůvodněním, že účastníci řízení jsou bývalí manželé, přičemž řízení o vypořádání společného jmění manželů probíhá u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"rok","anonStyle":"ANON"},{"text":". V rámci tohoto řízení o vypořádání společného jmění manželů byl Okresním soudem Praha-západ vydán dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum rozhodnutí","anonStyle":"ANON"},{"text":" rozsudek, č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":", ve znění opravného usnesení ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum rozhodnutí","anonStyle":"ANON"},{"text":", č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":", ve znění opravného a doplňujícího usnesení ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum rozhodnutí","anonStyle":"ANON"},{"text":", č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":", kterým byla ve výroku III. uložena žalobci povinnost zaplatit žalované na vyrovnání jejího podílu částku ve výši 1 287 408,23 Kč Krajský soud v Praze svým rozsudkem ze dne 21. 2. 2018, č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":", rozsudek okresního soudu potvrdil a současně uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku ve výši 68 631 Kč. Oba rozsudky nabyly právní moci dne 20.3.2018. Podle obou výše uvedených rozsudků zaplatil žalobce žalované na bankovní účet č. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"bankovní účet","anonStyle":"ANON"},{"text":", který mu za tím účelem sdělila, částku ve výši 1 287 408,23 Kč a na žalovanou sdělený bankovní účet č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"bankovní účet","anonStyle":"ANON"},{"text":" pak žalobce poukázal částku ve výši 68 631 Kč, celkem takto žalobce žalované zaplatil částku ve výši 1 356 039,23 Kč. K dovolání žalobce Nejvyšší soud ČR svým rozsudkem ze dne 5.1.2021, č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":", oba výše uvedené rozsudky Okresního soudu Praha-západ i Krajského soudu v Praze zrušil a věc vrátil zpět Okresnímu soudu Praha-západ k dalšímu řízení. Pro úplnost žalobce uvádí, že Okresní soud Praha-západ dosud ve věci znovu nerozhodl. Vzhledem k tomu, že zrušením obou rozsudků zanikl právní důvod pro zaplacení částky 1 356 039,23 Kč žalované, došlo na straně žalované k bezdůvodnému obohacení. Z toho důvodu žalobce zaslal právní zástupkyni žalované výzvu k vrácení zaplacené částky, a to ve lhůtě 7 dnů ode dne předmětné výzvy. Žalovaná prostřednictvím své právní zástupkyně emailem ze dne 30.3.2021 vrácení peněžních prostředků odmítla. Žalobce žalovanou vyzval prostřednictvím předžalobní výzvy opětovně, a to dne 14. 7. 2021, avšak bezúspěšně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že je pravdou, že žalobce plnil žalované na základě uvedených rozsudkům, nicméně řízení o vypořádání SJM vedeného u Okresního soudu Praha-západ je nadále vedeno a pokud jde o rozhodnutí Nejvyššího soudu, tak rozhodnutí soudu I. a II. stupně bylo zrušeno, protože soudy se dostatečně nevypořádaly se žalobcovým návrhem na disparitu podílu, přičemž tuto námitku žalovaná považuje za zcela neopodstatněnou, disparitu řešil soud I. stupně v odůvodnění rozsudku z 11.5.2017 kde se s ní vypořádal. Dále z toho důvodu, že soudy nevypořádaly položku ve výši 269 000 Kč, s odůvodněním uplatnění po uplynutí tříleté lhůty, kdy k této položce dle Nejvyššího soudu žalobce tíží břemeno tvrzení a důkazní o jejich existenci. Dále žalovaná podotýká, že přestože bylo rozhodnutí Nejvyššího soudu vydáno už 5. 1. 2021, ústní jednání před soudem I. stupně se konalo až 23. 9. 2021. Žalobce do tohoto ústního jednání nesplnil svou povinnost tvrzení ani důkazní a soudem mu byla poskytnuta lhůta k doplnění. Dále se dle Nejvyššího soudu soudy nevypořádaly s položkou ve výši 53 773 Kč s odůvodněním jejího uplatnění po uplynutí tříleté lhůty. Žalobce opět nedoložil, že tuto částku skutečně uhradil a kdy se tak stalo. Dále Nejvyšší soud vyslovil jiný názor v otázce vypořádání vlastnického práva ke garáži, jejíž hodnota byla v roce 2017 stanovena na částku 170 000 Kč. Žalovaná uvedla, že lze předpokládat, že množina movitých a nemovitých věcí, které ze SJM získají účastníci, zůstane v podstatě neměnná. Otázkou je garáž, kterou původně získala žalovaná, získá-li ji žalobce, vypořádací podíl žalované se tím logicky zvýší. Jedinou další podstatnější hodnotu SJM tvořil družstevní podíl oceněný v roce 2014 na 3 500 000 Kč. Tato cena je již konečná a nebude v řízení o vypořádání SJM zjišťována znovu. Lze předpokládat, že hodnota věcí, které budou ze SJM přikázány žalobci zjevně stoupne v řádu milionů korun. Je vysoce pravděpodobné, že vypořádací podíl, který bude žalobce povinen zaplatit žalované, se v důsledku toho taktéž zvýší. Částka, kterou drží žalovaná na základě zrušených rozhodnutí je tak svým způsobem kvazi zálohou. Žalobce měl a mohl v řízení o vypořádání SJM požádat o její zaúčtování, případně o širší vypořádání SJM o tuto částku, avšak neučinil tak, ani nenavrhl její případné započtení. O zúčtování této částky by mělo být rozhodnuto v řízení o vypořádání SJM. Žalovaná dále uvedla, že je třeba na věc pohlížet individuálně, podle okolností daného případu ve smyslu ust. § 3 odst. 1 o.z., a to v rámci nalezení spravedlivého řešení, kdy odkázala v této souvislosti na nález pléna Ústavního soudu ze dne 7. 9. 2010, sp. zn. PL. ÚS 34/09 a dále na judikaturu Nejvyššího soudu 22 Cdo 1363/2019. Žalovaná uvedla, že je zřejmé, že žalobci bude v řízení o vypořádání SJM uložena povinnost uhradit žalované vypořádací podíl ve výši převyšující žalovanou částkou. Stejně tak je zřejmé, že žalobci bude uložena povinnost nahradit žalované náhradu nákladů řízení, které jí byly přiznány rozhodnutím odvolacího soudu v řízení o vypořádání SJM ze dne 21. 2. 2018, o jehož vydání se žalobce v tomto řízení taktéž domáhá. Očekávané zvýšení vypořádacího podílu navíc zajisté mnohonásobně pokryje i žalovanou marginální částku nákladů řízení. Žalovaná k dokreslení situace uvedla, že je od roku 2005 permanentně účastníkem soudních řízení v důsledku ukončení soužití a manželství s žalobcem. Žalovaná v roce 2005 opustila společnou domácnost a družstevní byt, který měli tehdy manželé v nájmu, přenechával žalobce do užívání třetím osobám za úplatu a vydal ho žalované až v roce 2014 na základě soudního rozhodnutí, a to ve stavu neumožňujícím užívání. V řízení o vypořádání nájmu společného bytu se žalobce bránil neúspěšným odvoláním, dovoláním a následně ústavní stížností. Žalobce v řízení používá pravdivá tvrzení, kterými se snaží domoci pro sebe více, než mu náleží. Ze všech těchto důvodů se jeví v rozporu s dobrými mravy, aby žalovaná byla povinna vydat žalobci částku, kterou jí bude žalobce povinen v krátkém čase uhradit zpět. Uložení povinnosti žalované vrátit tuto kvazi zálohu přinejmenším projevem bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Účastníci řízení jsou bývalí manželé (shodná tvrzení účastníků). U Okresního soudu Praha-západ probíhá řízení o vypořádání společného jmění manželů, a to pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována tři slova","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"rok","anonStyle":"ANON"},{"text":" (shodná tvrzení účastníků, rozsudek Okresního soudu Praha – západ, č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 11.5.2017). V řízení o vypořádání společného jmění manželů byl Okresním soudem Praha-západ vydán dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum rozhodnutí","anonStyle":"ANON"},{"text":" rozsudek, č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":", ve znění opravného usnesení ze dne 25. 7. 2017, č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":", ve znění opravného a doplňujícího usnesení ze dne 28. 8. 2017, č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":", kterým byla ve výroku III. uložena žalobci povinnost zaplatit žalované na vyrovnání jejího podílu částku ve výši 1 287 408,23 Kč (shodná tvrzení účastníků, rozsudek Okresního soudu Praha – západ, č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum rozhodnutí","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 21.2.2018, č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":", rozsudek okresního soudu potvrdil a současně uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku ve výši 68 631 Kč; oba rozsudky nabyly právní moci dne 20.3.2018 (rozsudek Krajského soudu V ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 21.2.2018, č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Žalobce splnil povinnost uloženou oběma uvedenými rozsudky, když zaplatil žalované dne 18.6.2018 na bankovní účet č. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"bankovní účet","anonStyle":"ANON"},{"text":", částku ve výši 1 287 408,23 Kč a na bankovní účet právní zástupkyně žalované č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"bankovní účet","anonStyle":"ANON"},{"text":" pak žalobce dne 23.3.2018 poukázal částku ve výši 68 631 Kč, celkem žalobce žalované zaplatil částku ve výši 1 356 039,23 Kč (shodná tvrzení účastníků, výpis z bankovního účtu vedeného u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"). K dovolání žalobce Nejvyšší soud ČR svým rozsudkem ze dne 5.1.2021, č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":", oba výše uvedené rozsudky Okresního soudu Praha-západ i Krajského soudu v Praze zrušil a věc vrátil zpět Okresnímu soudu Praha-západ k dalšímu řízení, s tím, rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci; z odůvodnění tohoto rozhodnutí mimo jiné vyplývá, že soud I. stupně se bude muset v rámci širšího vypořádání společného jmění manželů zabývat otázkou disparity podílů manželů, dále případnými vnosy tvrzenými žalobcem do společného jmění (včetně prostředků darovaných žalobci), v řízení bude nutno vypořádat nejen finanční prostředky, ale i tvrzené nemovitosti účastníků (včetně garáže), dále i prostředky použité žalovaným na družstevní byt v Praze (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 5.1.2021, č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo jednací","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Okresní soud Praha-západ dosud ve věci znovu nerozhodl (shodná tvrzení účastníků). Žalobce vyzval žalovanou prostřednictvím výzvy ze dne 30.3.2021 zaslané právní zástupkyni žalované k vrácení zaplacené částky na základě obou výše uvedených rozsudků, a to ve lhůtě 7 dnů ode dne předmětné výzvy (výzva ze dne 30.3.2021); žalovaná prostřednictvím své právní zástupkyně emailem ze dne 30.3.2021 vrácení peněžních prostředků odmítla (email ze dne 30.3.2021). Žalobce žalovanou vyzval prostřednictvím předžalobní výzvy opětovně, a to dne 14. 7. 2021 (výzva ze dne 14.7.2021 adresovaná právní zástupkyni žalované včetně podacího archu České pošty).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Soud z dalších, v řízení provedených důkazů, zejména z důkazů provedených k návrhu žalované, již nezjistil žádné právně významné skutečnosti pro rozhodnutí ve věci, provedené důkazy měl za dostatečné k posouzení věci. Návrh žalované na provedení dokazování spisem OS pro Prahu 6, zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", spisem Okresního soudu Praha – západ, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" o vypořádání SJM, spisem Okresního soudu Praha – západ, sp. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"značka automobilu","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"rok","anonStyle":"ANON"},{"text":", pak soud zamítl, a to pro nadbytečnost. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě, jakož i ve vzájemných souvislostech, přičemž dospěl k následujícímu právnímu závěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. V daném případě má soud za to, že vzhledem k tomu, že žalobce plnil žalované na základě později zrušených rozhodnutí, došlo na straně žalované k bezdůvodnému obohacení, neboť získala majetkový prospěch plněním z právního důvodu, který odpadl, a to ve smyslu výše cit. ust. § 2991 o.z., kdy je třeba odkázat i na judikaturu Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 871/2005, obdobně i ve smyslu 23 Cdo 3487/2020. Pokud pak žalovaná poukazovala na to, že v řízení o vypořádání společného jmění manželů lze předpokládat v brzké době rozhodnutí ve věci samé a finanční prostředky získané na základě plnění žalobce je třeba považovat za kvazizálohu, k tomu je třeba říci, že jednak dokazování u Okresního soudu Praha-západ si zjevně vyžádá delší časový úsek, jak vyplývá z výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu a jednak nelze předjímat výsledek řízení (jak činí žalovaná), kdy rozhodnutí v řízení o vypořádání SJM je svou povahou konstitutivním rozhodnutím, teprve na základě pravomocného rozhodnutí bude najisto postaven způsob vypořádání mezi účastníky, tedy kdo z účastníků jaké věci z masy SJM nabyde, zda a jak bude zohledněna disparita, a zda vůbec žalobce bude mít povinnost hradit vypořádací podíl, případně v jaké výši, stejně tak, zda vůbec bude povinen hradit náklady řízení. Částka vyplacená žalobcem na základě předchozího pravomocného titulu, který byl následně zrušen, tak nemůže představovat„ kvazizálohu“. Konečně pokud žalovaná poukazovala na to, že je třeba přihlížet k individuálním okolnostem na straně žalované, jak uvedeno výše, soud konstatuje, že i s přihlédnutím k těmto, jakož i k dalším, jako dosavadní délka sporu, rozsáhlost dokazování, konečný pravomocný způsob vypořádání, kdy i s ohledem na dosavadní průběh řízení, lze předpokládat uplynutí delší doby do pravomocného rozhodnutí, neshledal právě přihlížejíce k individuálním poměrům konkrétní věci, důvod, aby v souladu s konstantní judikaturou nebyly aplikovány závěry vyplývající z rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 871/2005, podle kterého plnění přijaté na základě pravomocného rozsudku o vypořádání společného jmění manželů se okamžikem zrušení tohoto rozsudku v důsledku mimořádného opravného prostředku stává bezdůvodným obohacením vzniklým plněním z právního důvodu, který následně odpadl. Na základě uvedených skutečností soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, když zároveň přiznal žalobci právo na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o.z., a to od uplynutí lhůty k plnění na základě výzvy žalobce k vydání bezdůvodného obohacení. Lhůtu k plnění soud určil s ohledem na výši plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř. věta druhá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst.1 o.s.ř., když procesně zcela úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 67 802 Kč, sedmi odměn ve výši á 13 740 Kč dle § 7 bod 5 ve spojení s § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí právního zastoupení, předžalobní upomínka, sepsání žaloby, vyjádření k návrhu žalované na přerušení řízení, odvolání žalobce do rozhodnutí o přerušení řízení a účast u jednání) a dále sedmi režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb. k uvedeným úkonům. Právní zástupce žalobce je plátcem DPH, 21% daň z přidané hodnoty činí částku 20 638,80Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí částku ve výši 186 720,80 Kč, tak jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. O povinnosti zaplatit náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobce bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůtu k plnění soud určil s ohledem na výši plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř. věta prvá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 22. 7. 2021 domáhal stanovení povinnosti žalované, tak jak je uvedena ve výroku I. tohoto rozhodnutí s odůvodněním, že účastníci řízení jsou bývalí manželé, přičemž řízení o vypořádání společného jmění manželů probíhá u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok]. V rámci tohoto řízení o vypořádání společného jmění manželů byl Okresním soudem Praha-západ vydán dne [datum rozhodnutí] rozsudek, č.j. [číslo jednací], ve znění opravného usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ve znění opravného a doplňujícího usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kterým byla ve výroku III. uložena žalobci povinnost zaplatit žalované na vyrovnání jejího podílu částku ve výši 1 287 408,23 Kč Krajský soud v Praze svým rozsudkem ze dne 21. 2. 2018, č.j. [číslo jednací], [číslo jednací], rozsudek okresního soudu potvrdil a současně uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku ve výši 68 631 Kč. Oba rozsudky nabyly právní moci dne 20.3.2018. Podle obou výše uvedených rozsudků zaplatil žalobce žalované na bankovní účet č. ú. [bankovní účet], který mu za tím účelem sdělila, částku ve výši 1 287 408,23 Kč a na žalovanou sdělený bankovní účet č. [bankovní účet] pak žalobce poukázal částku ve výši 68 631 Kč, celkem takto žalobce žalované zaplatil částku ve výši 1 356 039,23 Kč. K dovolání žalobce Nejvyšší soud ČR svým rozsudkem ze dne 5.1.2021, č.j. [číslo jednací], oba výše uvedené rozsudky Okresního soudu Praha-západ i Krajského soudu v Praze zrušil a věc vrátil zpět Okresnímu soudu Praha-západ k dalšímu řízení. Pro úplnost žalobce uvádí, že Okresní soud Praha-západ dosud ve věci znovu nerozhodl. Vzhledem k tomu, že zrušením obou rozsudků zanikl právní důvod pro zaplacení částky 1 356 039,23 Kč žalované, došlo na straně žalované k bezdůvodnému obohacení. Z toho důvodu žalobce zaslal právní zástupkyni žalované výzvu k vrácení zaplacené částky, a to ve lhůtě 7 dnů ode dne předmětné výzvy. Žalovaná prostřednictvím své právní zástupkyně emailem ze dne 30.3.2021 vrácení peněžních prostředků odmítla. Žalobce žalovanou vyzval prostřednictvím předžalobní výzvy opětovně, a to dne 14. 7. 2021, avšak bezúspěšně.\n2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že je pravdou, že žalobce plnil žalované na základě uvedených rozsudkům, nicméně řízení o vypořádání SJM vedeného u Okresního soudu Praha-západ je nadále vedeno a pokud jde o rozhodnutí Nejvyššího soudu, tak rozhodnutí soudu I. a II. stupně bylo zrušeno, protože soudy se dostatečně nevypořádaly se žalobcovým návrhem na disparitu podílu, přičemž tuto námitku žalovaná považuje za zcela neopodstatněnou, disparitu řešil soud I. stupně v odůvodnění rozsudku z 11.5.2017 kde se s ní vypořádal. Dále z toho důvodu, že soudy nevypořádaly položku ve výši 269 000 Kč, s odůvodněním uplatnění po uplynutí tříleté lhůty, kdy k této položce dle Nejvyššího soudu žalobce tíží břemeno tvrzení a důkazní o jejich existenci. Dále žalovaná podotýká, že přestože bylo rozhodnutí Nejvyššího soudu vydáno už 5. 1. 2021, ústní jednání před soudem I. stupně se konalo až 23. 9. 2021. Žalobce do tohoto ústního jednání nesplnil svou povinnost tvrzení ani důkazní a soudem mu byla poskytnuta lhůta k doplnění. Dále se dle Nejvyššího soudu soudy nevypořádaly s položkou ve výši 53 773 Kč s odůvodněním jejího uplatnění po uplynutí tříleté lhůty. Žalobce opět nedoložil, že tuto částku skutečně uhradil a kdy se tak stalo. Dále Nejvyšší soud vyslovil jiný názor v otázce vypořádání vlastnického práva ke garáži, jejíž hodnota byla v roce 2017 stanovena na částku 170 000 Kč. Žalovaná uvedla, že lze předpokládat, že množina movitých a nemovitých věcí, které ze SJM získají účastníci, zůstane v podstatě neměnná. Otázkou je garáž, kterou původně získala žalovaná, získá-li ji žalobce, vypořádací podíl žalované se tím logicky zvýší. Jedinou další podstatnější hodnotu SJM tvořil družstevní podíl oceněný v roce 2014 na 3 500 000 Kč. Tato cena je již konečná a nebude v řízení o vypořádání SJM zjišťována znovu. Lze předpokládat, že hodnota věcí, které budou ze SJM přikázány žalobci zjevně stoupne v řádu milionů korun. Je vysoce pravděpodobné, že vypořádací podíl, který bude žalobce povinen zaplatit žalované, se v důsledku toho taktéž zvýší. Částka, kterou drží žalovaná na základě zrušených rozhodnutí je tak svým způsobem kvazi zálohou. Žalobce měl a mohl v řízení o vypořádání SJM požádat o její zaúčtování, případně o širší vypořádání SJM o tuto částku, avšak neučinil tak, ani nenavrhl její případné započtení. O zúčtování této částky by mělo být rozhodnuto v řízení o vypořádání SJM. Žalovaná dále uvedla, že je třeba na věc pohlížet individuálně, podle okolností daného případu ve smyslu ust. § 3 odst. 1 o.z., a to v rámci nalezení spravedlivého řešení, kdy odkázala v této souvislosti na nález pléna Ústavního soudu ze dne 7. 9. 2010, sp. zn. PL. ÚS 34/09 a dále na judikaturu Nejvyššího soudu 22 Cdo 1363/2019. Žalovaná uvedla, že je zřejmé, že žalobci bude v řízení o vypořádání SJM uložena povinnost uhradit žalované vypořádací podíl ve výši převyšující žalovanou částkou. Stejně tak je zřejmé, že žalobci bude uložena povinnost nahradit žalované náhradu nákladů řízení, které jí byly přiznány rozhodnutím odvolacího soudu v řízení o vypořádání SJM ze dne 21. 2. 2018, o jehož vydání se žalobce v tomto řízení taktéž domáhá. Očekávané zvýšení vypořádacího podílu navíc zajisté mnohonásobně pokryje i žalovanou marginální částku nákladů řízení. Žalovaná k dokreslení situace uvedla, že je od roku 2005 permanentně účastníkem soudních řízení v důsledku ukončení soužití a manželství s žalobcem. Žalovaná v roce 2005 opustila společnou domácnost a družstevní byt, který měli tehdy manželé v nájmu, přenechával žalobce do užívání třetím osobám za úplatu a vydal ho žalované až v roce 2014 na základě soudního rozhodnutí, a to ve stavu neumožňujícím užívání. V řízení o vypořádání nájmu společného bytu se žalobce bránil neúspěšným odvoláním, dovoláním a následně ústavní stížností. Žalobce v řízení používá pravdivá tvrzení, kterými se snaží domoci pro sebe více, než mu náleží. Ze všech těchto důvodů se jeví v rozporu s dobrými mravy, aby žalovaná byla povinna vydat žalobci částku, kterou jí bude žalobce povinen v krátkém čase uhradit zpět. Uložení povinnosti žalované vrátit tuto kvazi zálohu přinejmenším projevem bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.\n3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav.\n4. Účastníci řízení jsou bývalí manželé (shodná tvrzení účastníků). U Okresního soudu Praha-západ probíhá řízení o vypořádání společného jmění manželů, a to pod sp. zn. [anonymizována tři slova] [rok] (shodná tvrzení účastníků, rozsudek Okresního soudu Praha – západ, č.j. [číslo jednací] ze dne 11.5.2017). V řízení o vypořádání společného jmění manželů byl Okresním soudem Praha-západ vydán dne [datum rozhodnutí] rozsudek, č.j. [číslo jednací], ve znění opravného usnesení ze dne 25. 7. 2017, č.j. [číslo jednací], ve znění opravného a doplňujícího usnesení ze dne 28. 8. 2017, č.j. [číslo jednací], kterým byla ve výroku III. uložena žalobci povinnost zaplatit žalované na vyrovnání jejího podílu částku ve výši 1 287 408,23 Kč (shodná tvrzení účastníků, rozsudek Okresního soudu Praha – západ, č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]). Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 21.2.2018, č.j. [číslo jednací], [číslo jednací], rozsudek okresního soudu potvrdil a současně uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku ve výši 68 631 Kč; oba rozsudky nabyly právní moci dne 20.3.2018 (rozsudek Krajského soudu V [obec] ze dne 21.2.2018, č.j. [číslo jednací], [číslo jednací]). Žalobce splnil povinnost uloženou oběma uvedenými rozsudky, když zaplatil žalované dne 18.6.2018 na bankovní účet č. ú. [bankovní účet], částku ve výši 1 287 408,23 Kč a na bankovní účet právní zástupkyně žalované č. [bankovní účet] pak žalobce dne 23.3.2018 poukázal částku ve výši 68 631 Kč, celkem žalobce žalované zaplatil částku ve výši 1 356 039,23 Kč (shodná tvrzení účastníků, výpis z bankovního účtu vedeného u [anonymizováno]). K dovolání žalobce Nejvyšší soud ČR svým rozsudkem ze dne 5.1.2021, č.j. [číslo jednací], oba výše uvedené rozsudky Okresního soudu Praha-západ i Krajského soudu v Praze zrušil a věc vrátil zpět Okresnímu soudu Praha-západ k dalšímu řízení, s tím, rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci; z odůvodnění tohoto rozhodnutí mimo jiné vyplývá, že soud I. stupně se bude muset v rámci širšího vypořádání společného jmění manželů zabývat otázkou disparity podílů manželů, dále případnými vnosy tvrzenými žalobcem do společného jmění (včetně prostředků darovaných žalobci), v řízení bude nutno vypořádat nejen finanční prostředky, ale i tvrzené nemovitosti účastníků (včetně garáže), dále i prostředky použité žalovaným na družstevní byt v Praze (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 5.1.2021, č.j. [číslo jednací]). Okresní soud Praha-západ dosud ve věci znovu nerozhodl (shodná tvrzení účastníků). Žalobce vyzval žalovanou prostřednictvím výzvy ze dne 30.3.2021 zaslané právní zástupkyni žalované k vrácení zaplacené částky na základě obou výše uvedených rozsudků, a to ve lhůtě 7 dnů ode dne předmětné výzvy (výzva ze dne 30.3.2021); žalovaná prostřednictvím své právní zástupkyně emailem ze dne 30.3.2021 vrácení peněžních prostředků odmítla (email ze dne 30.3.2021). Žalobce žalovanou vyzval prostřednictvím předžalobní výzvy opětovně, a to dne 14. 7. 2021 (výzva ze dne 14.7.2021 adresovaná právní zástupkyni žalované včetně podacího archu České pošty).\n5. Soud z dalších, v řízení provedených důkazů, zejména z důkazů provedených k návrhu žalované, již nezjistil žádné právně významné skutečnosti pro rozhodnutí ve věci, provedené důkazy měl za dostatečné k posouzení věci. Návrh žalované na provedení dokazování spisem OS pro Prahu 6, zn. [spisová značka], spisem Okresního soudu Praha – západ, sp. zn. [spisová značka] o vypořádání SJM, spisem Okresního soudu Praha – západ, sp. [značka automobilu] [rok], pak soud zamítl, a to pro nadbytečnost. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě, jakož i ve vzájemných souvislostech, přičemž dospěl k následujícímu právnímu závěru.\n6. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.\n7. V daném případě má soud za to, že vzhledem k tomu, že žalobce plnil žalované na základě později zrušených rozhodnutí, došlo na straně žalované k bezdůvodnému obohacení, neboť získala majetkový prospěch plněním z právního důvodu, který odpadl, a to ve smyslu výše cit. ust. § 2991 o.z., kdy je třeba odkázat i na judikaturu Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 871/2005, obdobně i ve smyslu 23 Cdo 3487/2020. Pokud pak žalovaná poukazovala na to, že v řízení o vypořádání společného jmění manželů lze předpokládat v brzké době rozhodnutí ve věci samé a finanční prostředky získané na základě plnění žalobce je třeba považovat za kvazizálohu, k tomu je třeba říci, že jednak dokazování u Okresního soudu Praha-západ si zjevně vyžádá delší časový úsek, jak vyplývá z výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu a jednak nelze předjímat výsledek řízení (jak činí žalovaná), kdy rozhodnutí v řízení o vypořádání SJM je svou povahou konstitutivním rozhodnutím, teprve na základě pravomocného rozhodnutí bude najisto postaven způsob vypořádání mezi účastníky, tedy kdo z účastníků jaké věci z masy SJM nabyde, zda a jak bude zohledněna disparita, a zda vůbec žalobce bude mít povinnost hradit vypořádací podíl, případně v jaké výši, stejně tak, zda vůbec bude povinen hradit náklady řízení. Částka vyplacená žalobcem na základě předchozího pravomocného titulu, který byl následně zrušen, tak nemůže představovat„ kvazizálohu“. Konečně pokud žalovaná poukazovala na to, že je třeba přihlížet k individuálním okolnostem na straně žalované, jak uvedeno výše, soud konstatuje, že i s přihlédnutím k těmto, jakož i k dalším, jako dosavadní délka sporu, rozsáhlost dokazování, konečný pravomocný způsob vypořádání, kdy i s ohledem na dosavadní průběh řízení, lze předpokládat uplynutí delší doby do pravomocného rozhodnutí, neshledal právě přihlížejíce k individuálním poměrům konkrétní věci, důvod, aby v souladu s konstantní judikaturou nebyly aplikovány závěry vyplývající z rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 871/2005, podle kterého plnění přijaté na základě pravomocného rozsudku o vypořádání společného jmění manželů se okamžikem zrušení tohoto rozsudku v důsledku mimořádného opravného prostředku stává bezdůvodným obohacením vzniklým plněním z právního důvodu, který následně odpadl. Na základě uvedených skutečností soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, když zároveň přiznal žalobci právo na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o.z., a to od uplynutí lhůty k plnění na základě výzvy žalobce k vydání bezdůvodného obohacení. Lhůtu k plnění soud určil s ohledem na výši plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř. věta druhá.\n8. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst.1 o.s.ř., když procesně zcela úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 67 802 Kč, sedmi odměn ve výši á 13 740 Kč dle § 7 bod 5 ve spojení s § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí právního zastoupení, předžalobní upomínka, sepsání žaloby, vyjádření k návrhu žalované na přerušení řízení, odvolání žalobce do rozhodnutí o přerušení řízení a účast u jednání) a dále sedmi režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb. k uvedeným úkonům. Právní zástupce žalobce je plátcem DPH, 21% daň z přidané hodnoty činí částku 20 638,80Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí částku ve výši 186 720,80 Kč, tak jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. O povinnosti zaplatit náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobce bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůtu k plnění soud určil s ohledem na výši plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř. věta prvá.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSPH06:2022:13.C.153.2021.1","publishedAt":"2023-08-21","decisionAt":"2022-09-07","caseNumber":{"senate":13,"registry":"C","index":153,"year":2021,"pageNumber":96},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Kateřina","lastName":"Melková","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSPH06","caseResultType":["VYHOVENI"],"caseSubject":"o zaplacení částky 1 356 039,23 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"11","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"}],"flags":["BEZDUVODNE_OBOHACENI","DRUZSTEVNI_BYT","PENEZITE_PLNENI","VYPORADANI_SJM"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}