{"uuid":"5f71908c-579e-40e5-b03e-e92d177b411d","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Martinem Pavlíkem ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení částky 131 956 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 32 795,26 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 32 795,26 Kč od 27. 7. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit částku 99 160,74 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-) 8,05 % ročně z částky 191 156 Kč od 22. 5. 2015 do 15. 1. 2016,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-) 8,05 % ročně z částky 188 037,14 Kč od 16. 1. 2016 do 31. 3. 2016,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-) 8,05 % ročně z částky 176 249,35 Kč od 1. 4. 2016 do 1. 7. 2016,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-) 8,05 % ročně z částky 164 978,20 Kč od 2. 7. 2016 do 25. 7. 2016,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-) 8,05 % ročně z částky 160 947,43 Kč od 26. 7. 2016 do 18. 8. 2016,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-) 8,05 % ročně z částky 159 254,99 Kč od 19. 8. 2016 do 22. 9. 2016,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-) 8,05 % ročně z částky 157 562,55 Kč od 23. 9. 2016 do 24. 10. 2016,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-) 8,05 % ročně z částky 156 158,30 Kč od 25. 10. 2016 do 22. 12. 2016,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-) 8,05 % ročně z částky 152 964,23 Kč od 23. 12. 2016 do 5. 1. 2017,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-) 8,05 % ročně z částky 149 541,26 Kč od 6. 1. 2017 do 7. 2. 2017,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-) 8,05 % ročně z částky 146 102,38 Kč od 8. 2. 2017 do 3. 3. 2017,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-) 8,05 % ročně z částky 142 663,50 Kč od 4. 3. 2017 do 5. 4. 2017,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-) 8,05 % ročně z částky 139 224,17 Kč od 6. 4. 2017 do 22. 5. 2017,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-) 8,05 % ročně z částky 138 944,82 Kč od 23. 5. 2017 do 22. 5. 2020,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-) 8,05 % ročně z částky 138 811,12 Kč od 23. 5. 2020 do 17. 7. 2020,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-) 8,05 % ročně z částky 137 004,46 Kč od 18. 7. 2020 do 20. 7. 2020,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-) 8,05 % ročně z částky 135 022,05 Kč od 21. 7. 2020 do 19. 8. 2020,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-) 8,05 % ročně z částky 133 409,29 Kč od 20. 8. 2020 do 9. 12. 2020,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-) 8,05 % ročně z částky 131 956,26 Kč od 10. 12. 2020 do 26. 7. 2023,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-) 8,05 % ročně z částky 99 161 Kč od 27. 7. 2023 do zaplacení,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 32 795,26 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 32 795,26 Kč od 27. 7. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.\nII. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit částku 99 160,74 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši\n-) 8,05 % ročně z částky 191 156 Kč od 22. 5. 2015 do 15. 1. 2016,\n-) 8,05 % ročně z částky 188 037,14 Kč od 16. 1. 2016 do 31. 3. 2016,\n-) 8,05 % ročně z částky 176 249,35 Kč od 1. 4. 2016 do 1. 7. 2016,\n-) 8,05 % ročně z částky 164 978,20 Kč od 2. 7. 2016 do 25. 7. 2016,\n-) 8,05 % ročně z částky 160 947,43 Kč od 26. 7. 2016 do 18. 8. 2016,\n-) 8,05 % ročně z částky 159 254,99 Kč od 19. 8. 2016 do 22. 9. 2016,\n-) 8,05 % ročně z částky 157 562,55 Kč od 23. 9. 2016 do 24. 10. 2016,\n-) 8,05 % ročně z částky 156 158,30 Kč od 25. 10. 2016 do 22. 12. 2016,\n-) 8,05 % ročně z částky 152 964,23 Kč od 23. 12. 2016 do 5. 1. 2017,\n-) 8,05 % ročně z částky 149 541,26 Kč od 6. 1. 2017 do 7. 2. 2017,\n-) 8,05 % ročně z částky 146 102,38 Kč od 8. 2. 2017 do 3. 3. 2017,\n-) 8,05 % ročně z částky 142 663,50 Kč od 4. 3. 2017 do 5. 4. 2017,\n-) 8,05 % ročně z částky 139 224,17 Kč od 6. 4. 2017 do 22. 5. 2017,\n-) 8,05 % ročně z částky 138 944,82 Kč od 23. 5. 2017 do 22. 5. 2020,\n-) 8,05 % ročně z částky 138 811,12 Kč od 23. 5. 2020 do 17. 7. 2020,\n-) 8,05 % ročně z částky 137 004,46 Kč od 18. 7. 2020 do 20. 7. 2020,\n-) 8,05 % ročně z částky 135 022,05 Kč od 21. 7. 2020 do 19. 8. 2020,\n-) 8,05 % ročně z částky 133 409,29 Kč od 20. 8. 2020 do 9. 12. 2020,\n-) 8,05 % ročně z částky 131 956,26 Kč od 10. 12. 2020 do 26. 7. 2023,\n-) 8,05 % ročně z částky 99 161 Kč od 27. 7. 2023 do zaplacení,\nse zamítá.\nIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 131 956 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalobkyní, jako věřitelem, a žalovaným, jako klientem, byla dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" uzavřena smlouva o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále též jen„ smlouva“). Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 103 000 Kč. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", přičemž žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 152,36 % ročně splácet v 18 měsíčních splátkách ve výši 11 005 Kč splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"měsíc","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"rok","anonStyle":"ANON"},{"text":", to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně (věřitele) o schválení úvěru. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byla žalobkyni uhrazena pouze částka 11 005 Kč. Před níže popsaným zesplatněním celého úvěru v důsledku tohoto prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" smlouvy v celkové výši 4 071 Kč. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 3 x 880,40 Kč. Žalobkyně dále uplatnila právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 430,65 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30, což se stalo u splátky č. 2 zesplatnění žalovaný uhradil částku 59 199,74 Kč. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaný žalobkyni ke dni podání žaloby dlužil následující částky: a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 127 885,26 Kč s příslušenstvím; b) smluvní pokuty v celkové výši 4 071 Kč. Žalovaný tyto částky žalobkyni neuhradil ani na základě předžalobní výzvy, kterou mu žalobkyně v této věci zaslala. U dlužných částek uvedených shora pod písm. a) a b), tedy u částky v celkové výši 131 956 Kč, požaduje žalobkyně s ohledem na prodlení žalovaného s jejich úhradou i zákonný úrok z prodlení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Podáním ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalobkyně doplnila, že ověřovala úvěruschopnost žalovaného na základě dokladů o příjmech, výpisu z databází NRKU a SOLUS, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka, na základě kterých zjistila, že celkový čistý měsíční příjem žalovaného činí 30 000 Kč, celkově měsíční výdaje žalovaného činí 11 800 Kč a volné zdroje ke splácení (po odečtení rezervy 1 000 Kč) činí 18 200 Kč. Výdaje žalovaného se skládají z nákladů na bydlení ve výši 4 000 Kč měsíčně, vyživovací povinnosti na dvě děti ve výši 4 000 Kč měsíčně a ostatních výdajů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože k tomu byl soudem vyzván, k jednání nařízenému na den ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" se bez omluvy nedostavil, ačkoliv předvolání k jednání mu bylo doručeno dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Žalobkyně u jednání setrvala na návrhu tak, jak byl podán beze změn a doplňků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Soud ve věci provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, označenými jako předsmluvní formulář ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", prohlášení o splnění informační povinnosti úvěrujícího ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", návrh na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", oznámením o schválení úvěru ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" včetně dodejky, smluvní ujednání smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", výpisem z NRKI, SOLUS, výpis z účtu žalovaného za období ","anonStyle":"NONE"},{"text":"měsíc","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"rok","anonStyle":"ANON"},{"text":" – ","anonStyle":"NONE"},{"text":"měsíc","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"rok","anonStyle":"ANON"},{"text":", výplatní pásky za období ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"rok","anonStyle":"ANON"},{"text":", pracovní smlouvy ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", doklad o vyplacení úvěru ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", karta klienta, hodnocení klienta, občanský průkaz žalovaného, pokus o smír ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", oznámení ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a předžalobní výzva ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" včetně podacího archu z téhož dne. Z důkazů předloženými žalobkyní soud vzal za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" částku 103 000 Kč, kterou převedla na jeho bankovní účet. Smlouva o úvěru měla být uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným poté, co žalovaný vyplnil předsmluvní formulář, kde zadal své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla. Dále žalobkyně provedla tzv. hodnocení klienta, z něhož vyplynulo, že žalovaný má čistý měsíční příjem ve výši 30 000 Kč ze zaměstnání a výdaje ve výši 11 800 Kč jako náklady na bydlení ve výši 4 000 Kč, výživné (2x 2 000 Kč) a ostatní výdaje 3 800 Kč, je svobodný a bydlí u rodičů, přičemž tyto údaje poskytl sám žalovaný jako dlužník. Výše jeho příjmu pak byla doložena výpisem z účtu (průměrný příjem za měsíce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"rozpětí měsíců","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"rok","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"měsíc","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"rok","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 23 810 Kč), výplatními páskami za období ","anonStyle":"NONE"},{"text":"rozpětí měsíců","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"rok","anonStyle":"ANON"},{"text":" s průměrnou výši 23 810 Kč a pracovní smlouvou na dobu neurčitou u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" na pozici horník. Z výpisu z účtu žalovaného vyplynulo, že výdaje žalovaného dosahují shodné výše jako jeho příjmy. Výpisem z NRKI byla smlouva se žalovaným hodnocena skórem 16, tedy jako špatná s negativním příznakem. Žalovaný přitom podle žádosti projevil zájem o úvěr ve výši 103 000 Kč s tím, že byl seznámen s tím, že v případě poskytnutí této částky musí zaplatit žalobkyni celkem 198 090 Kč (téměř dvojnásobek), a to v pravidelných měsíčních splátkách po 11 005 Kč po dobu 18 měsíců s úrokovou sazbou 152,36 % ročně. Sjednané úroky běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny. V článku 12 smluvních ujednání pak byla sjednaná smluvní pokuta ve výši 8 % z dlužné částky splatné 15 dnů po termínu splatnosti, resp. ve výši 13 % z dlužné částky splatné 30 dnů po termínu splatnosti. K datu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" došlo k zesplatnění celého úvěru a vyčíslení dlužné částky včetně smluvních pokut ve výši 191 156 Kč z důvodu prodlení žalovaného se splátkami úvěru o délce 60 dnů. Žalovaný do zesplatnění uhradil částku 11 005 Kč a po zesplatnění částku 59 199,74 Kč, celkem bylo žalovaným uhrazeno 70 204,74 Kč. Žalovaný poté nic dalšího na úvěr neuhradil i přes výzvy žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Předžalobní upomínkou ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a podacím archem ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" je dále v řízení prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě předmětného dluhu s upozorněním, že v opačném případě bude dluh vymáhat soudní cestou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Všechny shora rozvedené a provedené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky, soud následně všechny provedené a shora popsané důkazy vyhodnotil jako zcela věrohodné a pravdivé.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud skutkový závěr, že žalobkyně a žalovaný se dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" dohodli na tom, že žalobkyně poskytne žalovanému peněžní prostředky ve výši 103 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené úvěrovou smlouvou. Žalovaný přitom žalobkyni uhradil pouze 70 204,74 Kč. Jelikož neuhradil splátky řádně a včas, dostal se do prodlení a žalobkyně následně využila svého oprávnění ze smlouvy a úvěr ke dni ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" zesplatnila. Žalovaný další splátky již nehradil i přes výzvy žalobkyně. Při uzavírání úvěrové smlouvy posuzovala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného z údajů, které tento uvedl v úvěrové smlouvě, doplněných o výpis z účtu žalovaného, výplatní pásky, pracovní smlouvu a alarmující informace uvedené v registrech.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Po právní stránce soud posoudil danou věc ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Daný právní vztah je totiž nutno posoudit ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalovanému jako spotřebiteli byly žalobkyní poskytnuty peněžní prostředky ve výši 103 000 Kč ve formě úvěru, což znamená, že se jednalo o spotřebitelský úvěr ve smyslu ust. § 2 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle § 9 tohoto zákona tak poskytovatel úvěru měl před uzavřením samotné úvěrové smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Jak přitom vyslovil Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018„ povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185).“ Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Nestačí pouhý pasivní sběr informací, ale žalobkyně si měla rozhodné informace aktivně vyžádat a také nahlédnout do databází umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného, je-li to nezbytné. Žalobkyně byla povinna postupovat kvalifikovaně, čestně a odpovědně, proto neméně významné je i využití tzv. historických dat ve vztahu ke konkrétnímu spotřebiteli. Informace o výši příjmu spotřebitele je nutno konfrontovat s potvrzením o příjmu vystaveným jeho zaměstnavatelem, resp. příjmy skutečně připsanými na účet spotřebitele (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007 sp. zn. 32 Odo 1726/2006).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. V daném případě pak žalobkyně tvrdila, že vycházela z nijak blíže nepodložených informací od žalovaného (s výjimkou předloženého výpisu z účtu o příjmu žalovaného a výplatních pásek) a dále toliko z dostupných registrů, vůbec nijak neověřovala skutečnou výdajovou stránku žalovaného a vycházela pouze z částky určené žalovaným. Náklady na bydlení žalovaný uvedl toliko ve výši 4 000 Kč, vyživovací povinnost ve výši 4 000 Kč (2x 2 000 Kč) a ostatní výdaje ve výši 3 800 Kč. U příjmů tvrdila, že žalovaný dosahuje částky 30 000 Kč měsíčně čistého a že po odečtení výdajů včetně rezervy 1 000 Kč mu zůstanou volné zdroje ve výši 18 200 Kč. Ovšem ani tuto částku žalobkyně nespočítala správně, resp. neuvedla logicky správná skutková tvrzení, když ve výpočtu žádným způsobem nebyla započítána rezerva ve výši 1 000 Kč. Z výpisu účtu žalovaného a výplatních pásek v řízení vyplynulo, že tento dosahuje průměrných měsíčních příjmů (za 4 měsíce předcházející uzavření úvěrové smlouvy) částky ve výši 23 810 Kč (a nikoli 30 000 Kč) a výdaje dosahují stejné výše jako jeho příjmy, tudíž prostým pohledem na výpis z účtu žalovaného za poslední čtyři měsíce předcházející uzavření smlouvy lze dovodit, že žalovaný nemá žádné volné zdroje ke splácení a nikoli žalobkyni tvrzených 18 200 Kč. Ostatně i z výpisu NRKI vyplynula zcela alarmující informace, kdy smlouva se žalovaným byla hodnocena jako špatná s negativním příznakem. Žalobkyně tak zcela ignorovala všechny negativní zprávy týkající se úvěruschopnosti a tyto se snažila zlehčovat snižováním jeho skutečných výdajů, popř. navyšováním jeho čistého měsíčního příjmu tak, aby„ čísla náhodně zvolená do tabulky“ (bez jakéhokoli bližšího zkoumání) odpovídala nereálné představě žalobkyně za účelem poskytnutí nemorálního až lichevního úvěru, kdy se domáhala vrácení téměř dvojnásobku poskytnuté částky (poskytnuto 103 000 Kč, při řádném splácení zaplaceno 198 090 Kč). Ze všech těchto důvodů má tudíž soud za to, že posouzení úvěruschopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr nebylo dostatečné a správné, pročež žalobkyně nemohla dostát svým povinnostem daným zákonem a nepostupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Za tohoto stavu tedy soud u předmětné smlouvy dospěl k závěru, že žalobkyně dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy a tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy. Podle § 588 o. z., je soud k této neplatnosti povinen přihlédnout i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Výše popsaným jednáním žalobkyně porušila svou povinnost posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí dle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je smlouva o úvěru ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" neplatná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. S ohledem na tuto neplatnost smlouvy o úvěru si smluvní strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek (z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy). V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla dle smlouvy ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalovanému peněžní prostředky ve výši 103 000 Kč. Žalovaný dosud uhradil částku 70 204,74 Kč, a proto je povinen žalobkyni zaplatit částku 32 795,26 Kč. Žalovaný byl vyzván k vrácení poskytnuté částky dopisem ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", který mu byl doručován téhož dne prostřednictvím České pošty. Při řádném doručování by se proto zásilka dostala do dispozice žalovaného nejpozději třetí pracovní den (k tomu srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 7. 2019, č. j. 15 Co 128/2019-109), tj. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum rozhodnutí","anonStyle":"ANON"},{"text":" a v případě peněžitých plnění běžné hodnoty lze zpravidla uvažovat o lhůtě zhruba maximálně sedmi až deseti dnů od doručení výzvy (k tomu blíže srov. komentář k § 1958 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku; Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, strana 998 – 1014). V daném konkrétním případě pak soud vyhodnotil, že právě lhůta 7 pracovních dnů je přiměřená pro splnění dluhu a s ohledem na tuto skutečnost měl žalovaný splnit svůj dluh nejpozději dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalovaný se proto následující den dostal do prodlení a žalobkyně má právo i na úrok z prodlení z této části. Z tohoto důvodu byl žalovaný rovněž zavázán k úhradě zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně, když zákonná výše úroku z prodlení ve smyslu vládního nařízení č. 351/2013 Sb. by byla k danému okamžiku vyšší, avšak soud při vázanosti rozsahem podané žaloby v souladu s § 153 odst. 2 o. s. ř. nemohl přiznat žalobkyni úrok vyšší, než požadovala. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná pro výše uvedený právní závěr soudu zamítnuta.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na už delší dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalovaného k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci měla žalobkyně úspěch jen částečný, když její žalobě bylo vyhověno v části týkající se zaplacení celkem částky 32 795,26 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení, zatímco částka jistiny, pro kterou byla žaloba zamítnuta, činí 99 160,74 Kč s příslušenstvím (viz výrok II.). Již z tohoto pohledu je tedy zjevné, aniž by soud v souladu se závěry vyslovenými v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 kapitalizoval veškeré příslušenství pohledávky ke dni vyhlášení rozsudku, že větší úspěch ve věci měl žalovaný, který by tak měl právo na úhradu části nákladů řízení, dle obsahu spisu však žalovanému žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 131 956 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalobkyní, jako věřitelem, a žalovaným, jako klientem, byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] (dále též jen„ smlouva“). Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 103 000 Kč. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne [datum], přičemž žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 152,36 % ročně splácet v 18 měsíčních splátkách ve výši 11 005 Kč splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem [měsíc] [rok], to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně (věřitele) o schválení úvěru. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byla žalobkyni uhrazena pouze částka 11 005 Kč. Před níže popsaným zesplatněním celého úvěru v důsledku tohoto prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu [číslo] a [číslo] smlouvy v celkové výši 4 071 Kč. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek [číslo] u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 3 x 880,40 Kč. Žalobkyně dále uplatnila právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 430,65 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30, což se stalo u splátky č. 2 zesplatnění žalovaný uhradil částku 59 199,74 Kč. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaný žalobkyni ke dni podání žaloby dlužil následující částky: a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 127 885,26 Kč s příslušenstvím; b) smluvní pokuty v celkové výši 4 071 Kč. Žalovaný tyto částky žalobkyni neuhradil ani na základě předžalobní výzvy, kterou mu žalobkyně v této věci zaslala. U dlužných částek uvedených shora pod písm. a) a b), tedy u částky v celkové výši 131 956 Kč, požaduje žalobkyně s ohledem na prodlení žalovaného s jejich úhradou i zákonný úrok z prodlení.\n2. Podáním ze dne [datum] žalobkyně doplnila, že ověřovala úvěruschopnost žalovaného na základě dokladů o příjmech, výpisu z databází NRKU a SOLUS, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka, na základě kterých zjistila, že celkový čistý měsíční příjem žalovaného činí 30 000 Kč, celkově měsíční výdaje žalovaného činí 11 800 Kč a volné zdroje ke splácení (po odečtení rezervy 1 000 Kč) činí 18 200 Kč. Výdaje žalovaného se skládají z nákladů na bydlení ve výši 4 000 Kč měsíčně, vyživovací povinnosti na dvě děti ve výši 4 000 Kč měsíčně a ostatních výdajů.\n3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože k tomu byl soudem vyzván, k jednání nařízenému na den [datum] se bez omluvy nedostavil, ačkoliv předvolání k jednání mu bylo doručeno dne [datum].\n4. Žalobkyně u jednání setrvala na návrhu tak, jak byl podán beze změn a doplňků.\n5. Soud ve věci provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, označenými jako předsmluvní formulář ze dne [datum], prohlášení o splnění informační povinnosti úvěrujícího ze dne [datum], návrh na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum], oznámením o schválení úvěru ze dne [datum] včetně dodejky, smluvní ujednání smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum], výpisem z NRKI, SOLUS, výpis z účtu žalovaného za období [měsíc] [rok] – [měsíc] [rok], výplatní pásky za období [číslo] [rok], pracovní smlouvy ze dne [datum], doklad o vyplacení úvěru ze dne [datum], karta klienta, hodnocení klienta, občanský průkaz žalovaného, pokus o smír ze dne [datum], oznámení ze dne [datum] a předžalobní výzva ze dne [datum] včetně podacího archu z téhož dne. Z důkazů předloženými žalobkyní soud vzal za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] částku 103 000 Kč, kterou převedla na jeho bankovní účet. Smlouva o úvěru měla být uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným poté, co žalovaný vyplnil předsmluvní formulář, kde zadal své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla. Dále žalobkyně provedla tzv. hodnocení klienta, z něhož vyplynulo, že žalovaný má čistý měsíční příjem ve výši 30 000 Kč ze zaměstnání a výdaje ve výši 11 800 Kč jako náklady na bydlení ve výši 4 000 Kč, výživné (2x 2 000 Kč) a ostatní výdaje 3 800 Kč, je svobodný a bydlí u rodičů, přičemž tyto údaje poskytl sám žalovaný jako dlužník. Výše jeho příjmu pak byla doložena výpisem z účtu (průměrný příjem za měsíce [rozpětí měsíců] [rok] a [měsíc] [rok] ve výši 23 810 Kč), výplatními páskami za období [rozpětí měsíců] [rok] s průměrnou výši 23 810 Kč a pracovní smlouvou na dobu neurčitou u [právnická osoba] na pozici horník. Z výpisu z účtu žalovaného vyplynulo, že výdaje žalovaného dosahují shodné výše jako jeho příjmy. Výpisem z NRKI byla smlouva se žalovaným hodnocena skórem 16, tedy jako špatná s negativním příznakem. Žalovaný přitom podle žádosti projevil zájem o úvěr ve výši 103 000 Kč s tím, že byl seznámen s tím, že v případě poskytnutí této částky musí zaplatit žalobkyni celkem 198 090 Kč (téměř dvojnásobek), a to v pravidelných měsíčních splátkách po 11 005 Kč po dobu 18 měsíců s úrokovou sazbou 152,36 % ročně. Sjednané úroky běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny. V článku 12 smluvních ujednání pak byla sjednaná smluvní pokuta ve výši 8 % z dlužné částky splatné 15 dnů po termínu splatnosti, resp. ve výši 13 % z dlužné částky splatné 30 dnů po termínu splatnosti. K datu [datum] došlo k zesplatnění celého úvěru a vyčíslení dlužné částky včetně smluvních pokut ve výši 191 156 Kč z důvodu prodlení žalovaného se splátkami úvěru o délce 60 dnů. Žalovaný do zesplatnění uhradil částku 11 005 Kč a po zesplatnění částku 59 199,74 Kč, celkem bylo žalovaným uhrazeno 70 204,74 Kč. Žalovaný poté nic dalšího na úvěr neuhradil i přes výzvy žalobkyně.\n6. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] a podacím archem ze dne [datum] je dále v řízení prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě předmětného dluhu s upozorněním, že v opačném případě bude dluh vymáhat soudní cestou.\n7. Všechny shora rozvedené a provedené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky, soud následně všechny provedené a shora popsané důkazy vyhodnotil jako zcela věrohodné a pravdivé.\n8. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud skutkový závěr, že žalobkyně a žalovaný se dne [datum] dohodli na tom, že žalobkyně poskytne žalovanému peněžní prostředky ve výši 103 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené úvěrovou smlouvou. Žalovaný přitom žalobkyni uhradil pouze 70 204,74 Kč. Jelikož neuhradil splátky řádně a včas, dostal se do prodlení a žalobkyně následně využila svého oprávnění ze smlouvy a úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalovaný další splátky již nehradil i přes výzvy žalobkyně. Při uzavírání úvěrové smlouvy posuzovala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného z údajů, které tento uvedl v úvěrové smlouvě, doplněných o výpis z účtu žalovaného, výplatní pásky, pracovní smlouvu a alarmující informace uvedené v registrech.\n9. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.\n10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.\n11. Po právní stránce soud posoudil danou věc ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Daný právní vztah je totiž nutno posoudit ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalovanému jako spotřebiteli byly žalobkyní poskytnuty peněžní prostředky ve výši 103 000 Kč ve formě úvěru, což znamená, že se jednalo o spotřebitelský úvěr ve smyslu ust. § 2 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle § 9 tohoto zákona tak poskytovatel úvěru měl před uzavřením samotné úvěrové smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Jak přitom vyslovil Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018„ povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185).“ Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Nestačí pouhý pasivní sběr informací, ale žalobkyně si měla rozhodné informace aktivně vyžádat a také nahlédnout do databází umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného, je-li to nezbytné. Žalobkyně byla povinna postupovat kvalifikovaně, čestně a odpovědně, proto neméně významné je i využití tzv. historických dat ve vztahu ke konkrétnímu spotřebiteli. Informace o výši příjmu spotřebitele je nutno konfrontovat s potvrzením o příjmu vystaveným jeho zaměstnavatelem, resp. příjmy skutečně připsanými na účet spotřebitele (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007 sp. zn. 32 Odo 1726/2006).\n12. V daném případě pak žalobkyně tvrdila, že vycházela z nijak blíže nepodložených informací od žalovaného (s výjimkou předloženého výpisu z účtu o příjmu žalovaného a výplatních pásek) a dále toliko z dostupných registrů, vůbec nijak neověřovala skutečnou výdajovou stránku žalovaného a vycházela pouze z částky určené žalovaným. Náklady na bydlení žalovaný uvedl toliko ve výši 4 000 Kč, vyživovací povinnost ve výši 4 000 Kč (2x 2 000 Kč) a ostatní výdaje ve výši 3 800 Kč. U příjmů tvrdila, že žalovaný dosahuje částky 30 000 Kč měsíčně čistého a že po odečtení výdajů včetně rezervy 1 000 Kč mu zůstanou volné zdroje ve výši 18 200 Kč. Ovšem ani tuto částku žalobkyně nespočítala správně, resp. neuvedla logicky správná skutková tvrzení, když ve výpočtu žádným způsobem nebyla započítána rezerva ve výši 1 000 Kč. Z výpisu účtu žalovaného a výplatních pásek v řízení vyplynulo, že tento dosahuje průměrných měsíčních příjmů (za 4 měsíce předcházející uzavření úvěrové smlouvy) částky ve výši 23 810 Kč (a nikoli 30 000 Kč) a výdaje dosahují stejné výše jako jeho příjmy, tudíž prostým pohledem na výpis z účtu žalovaného za poslední čtyři měsíce předcházející uzavření smlouvy lze dovodit, že žalovaný nemá žádné volné zdroje ke splácení a nikoli žalobkyni tvrzených 18 200 Kč. Ostatně i z výpisu NRKI vyplynula zcela alarmující informace, kdy smlouva se žalovaným byla hodnocena jako špatná s negativním příznakem. Žalobkyně tak zcela ignorovala všechny negativní zprávy týkající se úvěruschopnosti a tyto se snažila zlehčovat snižováním jeho skutečných výdajů, popř. navyšováním jeho čistého měsíčního příjmu tak, aby„ čísla náhodně zvolená do tabulky“ (bez jakéhokoli bližšího zkoumání) odpovídala nereálné představě žalobkyně za účelem poskytnutí nemorálního až lichevního úvěru, kdy se domáhala vrácení téměř dvojnásobku poskytnuté částky (poskytnuto 103 000 Kč, při řádném splácení zaplaceno 198 090 Kč). Ze všech těchto důvodů má tudíž soud za to, že posouzení úvěruschopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr nebylo dostatečné a správné, pročež žalobkyně nemohla dostát svým povinnostem daným zákonem a nepostupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Za tohoto stavu tedy soud u předmětné smlouvy dospěl k závěru, že žalobkyně dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy a tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy. Podle § 588 o. z., je soud k této neplatnosti povinen přihlédnout i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Výše popsaným jednáním žalobkyně porušila svou povinnost posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí dle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je smlouva o úvěru ze dne [datum] neplatná.\n13. S ohledem na tuto neplatnost smlouvy o úvěru si smluvní strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek (z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy). V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla dle smlouvy ze dne [datum] žalovanému peněžní prostředky ve výši 103 000 Kč. Žalovaný dosud uhradil částku 70 204,74 Kč, a proto je povinen žalobkyni zaplatit částku 32 795,26 Kč. Žalovaný byl vyzván k vrácení poskytnuté částky dopisem ze dne [datum], který mu byl doručován téhož dne prostřednictvím České pošty. Při řádném doručování by se proto zásilka dostala do dispozice žalovaného nejpozději třetí pracovní den (k tomu srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 7. 2019, č. j. 15 Co 128/2019-109), tj. [datum rozhodnutí] a v případě peněžitých plnění běžné hodnoty lze zpravidla uvažovat o lhůtě zhruba maximálně sedmi až deseti dnů od doručení výzvy (k tomu blíže srov. komentář k § 1958 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku; Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, strana 998 – 1014). V daném konkrétním případě pak soud vyhodnotil, že právě lhůta 7 pracovních dnů je přiměřená pro splnění dluhu a s ohledem na tuto skutečnost měl žalovaný splnit svůj dluh nejpozději dne [datum]. Žalovaný se proto následující den dostal do prodlení a žalobkyně má právo i na úrok z prodlení z této části. Z tohoto důvodu byl žalovaný rovněž zavázán k úhradě zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně, když zákonná výše úroku z prodlení ve smyslu vládního nařízení č. 351/2013 Sb. by byla k danému okamžiku vyšší, avšak soud při vázanosti rozsahem podané žaloby v souladu s § 153 odst. 2 o. s. ř. nemohl přiznat žalobkyni úrok vyšší, než požadovala. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná pro výše uvedený právní závěr soudu zamítnuta.\n14. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na už delší dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalovaného k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny.\n15. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci měla žalobkyně úspěch jen částečný, když její žalobě bylo vyhověno v části týkající se zaplacení celkem částky 32 795,26 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení, zatímco částka jistiny, pro kterou byla žaloba zamítnuta, činí 99 160,74 Kč s příslušenstvím (viz výrok II.). Již z tohoto pohledu je tedy zjevné, aniž by soud v souladu se závěry vyslovenými v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 kapitalizoval veškeré příslušenství pohledávky ke dni vyhlášení rozsudku, že větší úspěch ve věci měl žalovaný, který by tak měl právo na úhradu části nákladů řízení, dle obsahu spisu však žalovanému žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSFM:2023:111.C.3.2023.1","publishedAt":"2024-01-29","decisionAt":"2023-11-27","caseNumber":{"senate":111,"registry":"C","index":3,"year":2023,"pageNumber":41},"solver":{"titlesBefore":"Mgr. et Mgr.","firstName":"Martin","lastName":"Pavlík","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSFM","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o 131 956 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"588","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2993","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"9","lexNumber":145,"lexYear":2010,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"580","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["PENEZITE_PLNENI","SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}