{"uuid":"5f80592d-900a-4ed0-b4b3-93a65e0186d6","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mgr. Marka Del Favera, Ph.D., a soudkyň Mgr. Michaely Janošcové a JUDr. Lenky Severové ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupený advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokátky","anonStyle":"ANON"},{"text":", sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokátky","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 47 000 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 12. 3. 2026, č. j. 41 C 359/2023-103","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Odvolání žalovaného do výroku II rozsudku okresního soudu se odmítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I, co do lhůty k plnění mění tak, že tato se stanoví do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku, jinak co do věci samé, tj. co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobci 42 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 16. 5. 2023 do zaplacení, se potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 16 570 Kč do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokátky","anonStyle":"ANON"},{"text":", advokátky sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení 9 020 Kč do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokátky","anonStyle":"ANON"},{"text":", advokátky sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Odvolání žalovaného do výroku II rozsudku okresního soudu se odmítá.II. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I, co do lhůty k plnění mění tak, že tato se stanoví do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku, jinak co do věci samé, tj. co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobci 42 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 16. 5. 2023 do zaplacení, se potvrzuje.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 16 570 Kč do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokátky, , advokátky sídlem , adresa, .IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení 9 020 Kč do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokátky, , advokátky sídlem , adresa, .","justification":[{"texts":[{"text":"1. Rozsudkem v záhlaví označeným okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 42 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % od 16. 5. 2023 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I), zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení dalších 5 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % od 16. 5. 2023 do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši 2 375 Kč od 1. 8. 2022 do 15. 5. 2023 (výrok II) a konečně rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci 60 % nákladů řízení, jejichž konkrétní výše bude vyčíslena v samostatném usnesení po právní moci rozsudku (výrok III).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalovaný jako pronajímatel pronajal žalobci bytový dům na dobu jednoho roku, při uzavření smlouvy složil žalobce na účet žalovaného vratnou jistotu 50 000 Kč. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že tato bude vrácena do 30 dnů od skončení nájemního vztahu s tím, že žalovaný na ni může provést v průběhu trvání nájemního vztahu jednostranné započtení svých pohledávek vůči žalobci z titulu dlužného nájemného a náhrady škody. K předání domu žalobcem žalovanému došlo dne 30. 4. 2023 za účasti otce žalovaného, který za žalovaného jednal, a zástupkyně realitní kanceláře. Při tomto byly zjištěny pouze dvě závady nemovitosti, a to nutnost výmalby stropu v obývacím pokoji v odhadované ceně cca 6 000 Kč a nutnost posečení zahrady v odhadované ceně cca 2 000 Kč, tyto vady žalobce uznal a připustil možnost započtení těchto částek vůči složené kauci. Následně dne 3. 5. 2023 došlo v domě mezi stranami k další schůzce, na které otec žalovaného předložil žalobci k podpisu záznam o dalších závadách, a to pravděpodobné poruše odpadního potrubí ve sprchovém koutu, nutnosti výmalby obývacího pokoje z důvodu zakouření krbem v předpokládané ceně 10 300 Kč a výmalby ložnice z důvodu začouzení z průduchů v krbu v předpokládané ceně 5 000 Kč, dále byla konstatována porucha myčky s tím, že vyčíslení škody bude sděleno po posouzení odborníkem. Žalobce tyto vady, resp. škody odmítl, pročež předmětný záznam nepodepsal. V následném e-mailu pak žalovaný vytkl žalobci další závady v podobě poruchy splachování WC v ceně 3 500 Kč, prošlápnuté střechy v ceně 4 000 Kč a výměny obkladu v koupelně v ceně 27 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Zjištěný skutkový stav soud podřadil pod § 2201 a násl., § 1982 a 1987 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) s tím, že mezi stranami byla uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byl pronájem domu ve vlastnictví žalovaného, který skončil dnem 30. 4. 2023 uplynutím sjednané doby nájmu. Při uzavření nájemní smlouvy byla dle dohody stran žalobcem složena jistota ve výši 50 000 Kč, na kterou měl žalovaný právo jednostranně započíst své pohledávky vůči žalobci na dlužném nájemném či náhradě škody, jinak ji byl povinen vrátit žalobci do 30 dnů od skončení nájmu. Vyslovil, že k započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh, vzájemné krytí pohledávek nastává k okamžiku, kdy se obě pohledávky stanou způsobilými k započtení, přičemž má-li započtení přivodit účinek zániku v jisté zcela konkrétní výši, musí být tato výše nepochybně určitelná. Započtení je třeba vyvolat právním jednáním, automatické zúčtování bez nutnosti aktivačního právního jednání by bylo nutno speciálně sjednat. Jednostranné započtení se realizuje jednostranným adresovaným právním jednáním, žádná součinnost či souhlas druhé strany se nevyžaduje, z předmětného jednání musí být patrné, která pohledávka ze kterého závazkového vztahu se započítává a vůči které pohledávce je započtení činěno. Nelze započítat pohledávku nejistou nebo neurčitou (případy pohledávek, u kterých nejsou dány ani jejich základní parametry, jedná se o pohledávky, které prozatím neexistují, jako jsou pohledávky vázané na odkládací podmínku, která doposud nenastala, pohledávky, které dosud nemají zjistitelnou výši). Pokud žalovaný vůči pohledávce žalobce na vrácení jistoty 50 000 Kč provedl započtení dohodou v protokolu o předání předmětu nájmu ze dne 30. 4. 2023 ve výši 8 000 Kč, toto započtení bylo řádné, strany uzavřely písemnou dohodu o rozsahu tohoto započtení a v této části pohledávka žalobce započtením zanikla. Ve vztahu k dalším započtením žalovaného činěným jednostrannými úkony soud prvního stupně dovodil, že tato nejsou řádná z důvodu nejistých a neurčitých pohledávek, které měly být vůči pohledávce žalobce započteny. Pohledávky na 15 300 Kč na výmalbu, 27 000 Kč na opravu obkladu, 3 500 Kč na opravu WC, 4 000 Kč na prošlápnutou střechu a 2 000 Kč na neposečenou zahradu nevyplývají ani se záznamu ze dne 3. 5. 2023, v němž bylo uvedeno pouze pravděpodobná porucha odpadního potrubí ve sprchovém koutu, výmalba obývacího pokoje a ložnice v předpokládaných cenách a závada myčky s tím, že vyčíslení škody bude sděleno po posouzení odborníkem. Dne 3. 5. 2023 tak nebyly zjištěny všechny škody, které následně žalovaný po žalobci požadoval uhradit a již vůbec nebyla jistá jejich výše, která není jistá ani do dne rozhodování okresního soudu, kdy žalovaný k prokázání existence jeho pohledávky a určení její výše navrhuje výslechy svědků a pořízenou fotodokumentaci. Pokud jeho nárok plyne z titulu náhrady škody, jedná se o nárok složitý na tvrzení i dokazování, přičemž výši škody nelze určit výslechy svědků. Aby bylo možno považovat pohledávku žalovaného za určitou, musela by být prokázána nejen její výše, ale také další předpoklady vzniku škody, tj. porušení právní povinnosti na straně žalobce a příčinná souvislost mezi tímto porušením a vznikem škody. K těmto předpokladům odpovědnosti za škodu však žalovaný ani ničeho netvrdí ani neprokazuje. Soud jej v tomto směru ani nepoučoval o povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní, neboť prokázání škody nebylo předmětem tohoto řízení. Soud pohledávku žalovaného považoval za nezpůsobilou k započtení ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. a také s poukazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5711/2017 (kdy rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou veřejnosti přístupná na webových stránkách Nejvyššího soudu https://www.nsoud.cz, zatímco rozhodnutí Ústavního soudu jsou veřejnosti přístupná na internetových stránkách Ústavního soudu https://nalus.usoud.cz). S ohledem na tyto závěry pak výrokem I vyhověl žalobě do 42 000 Kč, když v tomto rozsahu povinnost žalovaného vrátit složenou kauci nezanikla započtením, a to včetně úroku z prodlení z této částky, když podle smlouvy měla být jistota vrácena do 15. 5. 2023, pročež je žalovaný počínaje dnem 16. 5. 2023 v prodlení s plněním peněžitého závazku a ve smyslu § 1970 o. z. mu tak vznikla povinnost zaplatit žalobci i zákonný úrok z prodlení. Výrokem II byla žaloba ve vztahu k dalším 5 000 Kč včetně požadovaného příslušenství zamítnuta, když v tomto rozsahu došlo k zániku pohledávek vzájemným započtením dne 30. 4. 2023 dohodou. Stejně tak soud zamítl žalobcem požadovaný kapitalizovaný úrok ve výši 2 375 Kč za dobu od 1. 8. 2022 do 15. 5. 2023, neboť poskytnutí zálohy bylo sjednáno jako bezúročné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalovaný. Rozsudek napadl zcela. Odvolací argumentací fakticky brojil proti tomu, že okresní soud, pakliže dospěl k závěru, že pohledávka žalovaného není naprosto nepochybná a žalovaný nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně a že dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, mělo se žalovanému dostat příslušných výzev a poučení ve smyslu § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť judikatura Nejvyššího soudu jednoznačně konstatuje, že aplikace § 1987 odst. 2 o. z. by neměla být nástrojem soudů vedoucímu k vyhnutí se dokazování a rozhodování o započtení pohledávky, která není naprosto nepochybná, když její spornost je založena pouze právními argumenty, nebo když protipohledávka vyvstává ze stejného právního vztahu jako hlavní pohledávka. Byl-li by žalovaný soudem prvního stupně upozorněn na to, že v řízení dosud neunáší břemeno tvrzení a břemeno důkazní, byl by schopen vše rozhodné řádně a úplně dotvrdit a označit k tomu další potřebné důkazy. Bez tohoto poučení bylo řízení před okresním soudem zatíženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Žalobce se ve vyjádření k odvolání ztotožnil se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně, dodal, že skutečnosti uvedené v odvolání žalovaného považuje za účelové a z části za nesprávné. Pohledávky, které žalovaný uvedl k zápočtu, neexistují. Sám žalovaný mu konečně zaslal i návrh dohody o narovnání na 40 000 Kč, kterou žalobce podepsal, avšak žalovaný nakonec tento návrh nepodepsal a začal uplatňovat další údajné pohledávky. Soud prvního stupně náležitě odůvodnil, proč nepřistoupil k poučení žalovaného ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Žalovanému navíc bylo známo, že žalobce jeho tvrzení o jemu vzniklých nárocích popírá a měl dostatek času a možností na vyjádření žalobce adekvátně reagovat. Ani v odvolání pak žalovaný neuvádí, v čem jej namítaná absence poučení měla poškodit, ani neuvádí, která konkrétní tvrzení či důkazy by po poučení mohl uplatnil, pročež za těchto okolností ani nelze úspěšně argumentovat, že absence poučení měla vliv na výsledek řízení. Řízení netrpí vadou, která by měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Navrhl, aby byl napadený rozsudek jako věcně správný potvrzen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Odvolací soud se nejprve ve smyslu § 218 o. s. ř. zabýval tím, zda jsou splněny zákonem stanovené předpoklady pro posouzení věcné správnosti napadeného rozhodnutí a bezvadnosti postupu soudu prvního stupně rozhodnutí předcházejícího, tzn. zda odvolání vůbec bylo podáno osobou k tomu oprávněnou a zda směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. V obecné rovině jsou účastníci řízení k odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně legitimováni, tuto legitimaci však nemá každý účastník řízení bez dalšího. Z povahy odvolání, jakožto řádného opravného prostředku, vyplývá, že odvolání může podat jen ten účastník, kterému nebylo rozhodnutím soudu prvního stupně plně vyhověno, popřípadě kterému byla tímto rozhodnutím způsobena jiná určitá újma na jeho právech. Rozhodujícím přitom je výrok rozhodnutí soudu prvního stupně, protože existenci případné újmy lze posuzovat jen z procesního hlediska. Oprávnění podat odvolání tedy svědčí jen tomu účastníku, v jehož neprospěch vyznívá poměření nejpříznivějšího výsledku, který soud prvního stupně pro účastníka mohl založit svým rozhodnutím, a výsledku, který svým rozhodnutím skutečně založil, je-li zároveň způsobená újma odstranitelná tím, že odvolací soud napadené rozhodnutí zruší nebo změní. Za situace, kdy okresní soud výrokem II zamítl žalobu v části týkající se zaplacení 5 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % od 16. 5. 2023 do zaplacení a kapitalizovaným úrokem 2 375 Kč od 1. 8. 2022 do 15. 5. 2023 a žalovaný se podaným odvoláním domáhá zamítnutí žaloby jako celku, je evidentní, že napadeným výrokem II mu nevznikla žádná újma na jeho právech a nesvědčí mu tak subjektivní legitimace k napadení tohoto výroku odvoláním.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Veden těmito důvody odvolacímu soudu nezbylo, než odvolání žalovaného do výroku II rozsudku soudu prvního stupně ve smyslu § 218 písm. b) o. s. ř. odmítnout.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Ve zbývajícím rozsahu (ve vztahu k výrokům I a III) odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou oprávněnou, je včasné a přípustné, přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně [§ 212 věta prvá, § 212a odst. 1, 3 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)] a dospěl k závěru, že odvolání do výroku I rozsudku je důvodné toliko ve vztahu ke lhůtě k plnění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Žalobce se podanou žalobou domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost vrátit mu zaplacenou jistotu v původní výši 50 000 Kč dle nájemní smlouvy z důvodu ukončení nájemního vztahu s tím, že tuto v průběhu řízení omezil o 3 000 Kč, které si žalovaný oprávněně započetl za nevymalování stropu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Žalovaný procesní obranu staví na argumentech, že z původní jistoty byla mezi stranami již při vrácení nemovitosti uzavřena dohoda o započtení 8 000 Kč na pohledávku žalovaného na neprovedení výmalby stropu v obývacím pokoji a neposečení zahrady. Ve vztahu ke zbývajícím 42 000 Kč žalovaný provedl jednostranné započtení ústní formou dne 3. 5. 2023, když celkově uplatnil u žalobce pohledávku 15 300 Kč za náklady na výmalbu, 27 000 Kč za náklady na opravu obkladů, 3 500 Kč za náklady na opravu WC, 4 000 Kč za náklady na opravu prošlápnuté střechy a 2 000 Kč za neposečenou zahradu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Skutková zjištění soudu prvního stupně jsou správná, vyplývají z provedených důkazů a obstojí i pro odvolací řízení a pro stručnost odůvodnění na ně lze odkázat [k možnosti odkázat na správné skutkové, příp. právní závěry soudu prvního stupně (dokonce i v reakci na námitky odvolatele) srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002, uveřejněného pod číslem 53/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011].","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Podle § 2254 odst. 1, 2 o. z. ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného. Při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Podle § 1982 odst. 1, 2 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Podle § 1987 odst. 2 o. z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Závěr soudu prvního stupně vyslovený výrokem I je správný. Žalobce v řízení prokázal svoji splatnou pohledávku z titulu vrácení části složené jistoty po zániku nájemní smlouvy. Ostatně vůči její existenci nebyly ze strany žalovaného vzneseny ani žádné námitky, pročež v tomto směru je pro stručnost odůvodnění tohoto rozsudku možno odkázat na právní závěry přijaté soudem prvního stupně v bodě 13 jeho odůvodnění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Pokud předmětem odvolacího řízení byla pohledávka na vrácení 42 000 Kč z původní žalobcem složené jistoty ve výši 50 000 Kč, jedinou procesní argumentací žalovaného vůči tomuto nároku byl jeho zánik v důsledku započtení. Žalovaný v průběhu řízení před soudem prvního stupně specifikoval svoje pohledávky za žalobcem tak, že tyto měly sestávat z jednotlivých nároků na náhradu škody, kterou mu měl žalobce způsobit užíváním předmětu nájmu, a to v částkách 15 300 Kč za náklady na výmalbu, 27 000 Kč za náklady na opravu obkladů, 3 500 Kč za opravu WC, 4 000 Kč za prošlápnutou střechu a 2 000 Kč za neposečenou zahradu. Celkový součet těchto nároků činil 51 800 Kč, je tedy zřejmé, že žalovaný k započtení uplatnil více, než je pasivní pohledávka žalobce. V tomto směru však odvolací soud poukazuje na nález Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2026, sp. zn. III. ÚS 78/25, v němž, oproti dosavadní judikatuře přijaté Nejvyšším soudem ve svých rozhodnutích (např. rozsudek ze dne 30. 11. 2022, sp. zn. 23 Cdo 2901/2021 nebo usnesení ze dne 30. 8. 2023, sp. zn. 23 Cdo 1593/2023), tento vyslovil, že v situaci, kdy započítávající strana má vůči svému věřiteli více pohledávek, hodnota vzájemně započítávaných pohledávek se v součtu liší a započítávající strana v oznámení o započtení neurčí, kterých pohledávek se započtení týká, není takové započtení neurčité (jak tomu bylo za úpravy započtení provedené v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013), neboť současný občanský zákoník nově obsahuje pravidlo, které by mohlo neurčitosti započtení v těchto situacích zabránit, protože podpůrně určuje pořadí započítávaných pohledávek namísto započítávajícího (§ 1933 a § 1982 odst. 2 věty první za středníkem o. z.). Tomuto závěru nasvědčuje i odborná literatura a zahraniční úprava.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Nicméně neurčitost pohledávek uplatněných k započtení je dána i tím, že v řízení vyvstane spor o to, zda takové pohledávky započítávajícího vůči věřiteli jsou vymahatelné, jisté a určité, jak vyplývá z § 1987 o. z. Vymahatelné u soudu nejsou pohledávky, které dosud nejsou dospělé (splatné). V této kategorii jde čistě jen o časové hledisko. Pohledávky se vymahatelnými stanou, jakmile se čas určený pro plnění završí. Jde zde tak toliko o čistě temporální důvod aktivní nezapočitatelnosti (výjimku v tomto směru představuje § 1989 odst. 2 o. z., o takovou situaci se však v dané věci nejedná). Případné nejasnosti ohledně výše, splatnosti, předmětu plnění, či dokonce samotné existence pohledávky mají být odstraněny především dohodou stran, nemohou však být jednostranně „řešeny“ jen započítacím úkonem jedné ze stran. Je proto třeba druhou stranu chránit před tím, aby byly na její úkor započítávány pohledávky, které by si započítávající strana vzhledem k jejich neurčitým či nejistým parametrům „přizpůsobovala“ tak, aby jí to bylo ku prospěchu. O jisté míře „nejistoty“ je možno ad hoc uvažovat též v případě, kdy protistrana důvodně popírá samotnou existenci pohledávky; opět ovšem nesmí jít o svévolné a ničím nepodložené popírání existence. Vždy musí jít o „nejistotu“ a „neurčitost“ určitého kvalifikovaného rozměru, který již přesahuje obvyklé meze, které účastníci příslušných vztahů oprávněně očekávají a které musejí obecně akceptovat (blíže srov.: Milan Hulmák a kol., Občanský zákoník, V. Závazkové právo., Obecná část, 1. vydání, 2014, C. H. Beck, komentář k § 1987, J. Šilhán).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. V rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020, tento soud vyslovil, že „nejistou nebo neurčitou“ ve smyslu vykládaného ustanovení je tudíž (zásadně, viz dále) právě pohledávka ilikvidní, tj. pohledávka, která je co do základu a/nebo výše sporná (nejistá) a jejíž uplatnění vůči dlužníku (věřiteli pasivní pohledávky) formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši aktivní pohledávky. Za nejistou či neurčitou nelze pohledávku považovat pouze proto, že ji dlužník neuznává (odmítá uhradit) nebo že je sporná (nejednoznačná) její právní kvalifikace; musí zde být objektivní nejistota, zda pohledávka vznikla a z jakého důvodu, popř. zda je splatná, kdo je jejím věřitelem či dlužníkem, jaká je její výše apod. (srov. rozsudek stejného soudu ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5711/2017, či ze dne 20. 2. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4795/2017, uveřejněný pod číslem 23/2020 Sb. rozh. obč.). S ohledem na smysl a účel § 1987 odst. 2 o. z. je pak zásadně nutné míru nejistoty ohledně aktivní pohledávky posuzovat relativně, ve vztahu k pohledávce pasivní; za nejistou či neurčitou lze aktivní pohledávku považovat zpravidla toliko tehdy, je-li míra nejistoty ohledně ní vyšší, než je tomu v případě pasivní pohledávky. Současně platí, že výklad § 1987 odst. 2 o. z. nesmí bránit poctivému a spravedlivému uspořádání vztahů mezi dotčenými stranami (§ 2 o. z.). Vychází-li obě pohledávky (aktivní i pasivní) ze stejného právního vztahu (založeného např. stejnou smlouvou uzavřenou mezi stranami), nelze přehlížet, že proti právu věřitele pasivní pohledávky na její uhrazení zde stojí právo dlužníka (a věřitele aktivní pohledávky) na to, aby dříve, než bude nucen uhradit svůj dluh (plnit na pasivní pohledávku), byly spravedlivě posouzeny i širší souvislosti, za kterých vznikl (okolnosti celého vztahu). Vznikne-li z téhož vztahu více vzájemných pohledávek, odpovídá zpravidla rozumnému (spravedlivému) uspořádání poměrů mezi stranami, aby tyto pohledávky byly vzájemně započitatelné. Při posuzování, zda je aktivní pohledávka „neurčitá či nejistá“ ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z., je proto třeba vzít v úvahu i tuto skutečnost; lze-li s ohledem na okolnosti konkrétního případu považovat za spravedlivé, aby dříve, než dojde k uhrazení (resp. přiznání) pasivní pohledávky, bylo posouzeno, zda je její věřitel povinen plnit dluh z aktivní pohledávky, vzniklé ze stejného vztahu, není namístě poskytovat takovému věřiteli ochranu prostřednictvím § 1987 odst. 2 o. z. V takovém případě zpravidla není aktivní pohledávka „nejistá nebo neurčitá“ ve smyslu posledně označeného ustanovení, přestože by ji jinak bylo možné považovat za ilikvidní. Pro posouzení, zda jednostranné započtení odporuje § 1987 odst. 2 o. z., jsou přitom rozhodné toliko okolnosti, které tu byly v okamžiku, kdy je započtení (projev vůle dlužníka pasivní pohledávky) účinné. Účinnost právního jednání, která zpravidla nastává v okamžiku, kdy projev vůle dlužníka pasivní pohledávky dojde věřiteli (srov. § 570 a násl. o. z.), je přitom nutné odlišit od účinků tohoto právního jednání (k nimž dochází ex tunc, k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení). Ze shora popsaných závěrů se podává, že český zákonodárce upravil likviditu aktivní pohledávky, jakožto hmotněprávní předpoklad započtení; není-li aktivní pohledávka „jistá a určitá“, odporuje započtení zákonu a je zpravidla (relativně) neplatné. Dovolá-li se věřitel pasivní pohledávky vůči dlužníku relativní neplatnosti jeho právního jednání (jednostranného započtení), účinky započtení nenastanou (pasivní pohledávka nezanikne). Přesto, že je likvidita aktivní pohledávky hmotněprávním předpokladem jednostranného započtení, ochrana poskytovaná vykládaným ustanovením se prosadí zpravidla až v soudním řízení, v němž se věřitel pasivní pohledávky domáhá jejího splnění. Uplatní-li žalovaný dlužník pasivní pohledávky v tomto řízení námitku započtení a vznese-li žalobce (věřitel pasivní pohledávky) námitku relativní neplatnosti jednostranného započtení, musí soud posoudit, zda je započítávaná (aktivní) pohledávka jistá a určitá ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z., a tedy způsobilá přivodit svým započtením (v rozsahu, v jakém se pohledávky kryjí) zánik žalobou uplatněné (pasivní) pohledávky. Tak tomu zpravidla nebude tehdy, jeví-li se aktivní pohledávka jako objektivně sporná, tj. má-li žalobce proti této pohledávce relevantní věcné argumenty a vyžaduje-li zjištění (prokázání) této pohledávky co do důvodu nebo výše rozsáhlejší či složitější dokazování, jež by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné (pasivní) pohledávce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Za stavu, kdy žalobce v řízení popíral samotnou existenci tvrzených pohledávek žalovaného za škodu, kterou měl způsobit v důsledku užívání pronajaté nemovitosti, aniž by žalovaný jako započítávající tvrdil, že jsou splněny všechny předpoklady odpovědnosti žalobce za škodu způsobenou na věci ve vlastnictví žalovaného, tj. v čem žalobce porušil svoji smluvní, resp. zákonnou povinnost, v čem spočívá příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vzniklou škodou, zda skutečně vznikla jím tvrzená škoda a jak vůbec dospěl k její požadované výši, přitom žalobce současně k prokázání svých tvrzení o neexistenci žádné z těchto tvrzených škod poukazoval na obsah předávacího protokolu sepsaného mezi stranami dne 30. 4. 2023, z něhož žádná z těchto škod nevyplývá, má odvolací soud ve shodě se závěry soudu prvního stupně vyslovenými v bodě 18 odůvodnění rozsudku, že prokázání samotné existence a výše těchto pohledávek žalovaného by nepřiměřeně zatěžovalo a prodlužovalo řízení o nezpochybňované pohledávce žalobce uplatněné žalobou a již z tohoto důvodu je možné konstatovat nemožnost započtení pohledávek pro jejich nejistotu a neurčitost, byť jde v obou případech o nárok odvíjející se od užívání žalobce nemovitosti žalovaného na základě sjednané nájemní smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Vedle toho má odvolací soud za potřebné poukázat i na pochybnosti ve vztahu ke splatnosti pohledávek žalovaného, když tento v řízení tvrdil, že k započtení mělo dojít již dne 3. 5. 2023, kdy měl současně vyzvat žalobce k úhradě částky 51 800 Kč, a to ústní formou, aniž by současně tvrdil, zda stanovil lhůtu k úhradě této částky a jakou, současně měl podle svých tvrzení tohoto dne provést i započtení předmětné pohledávky. Žalobce toto započtení, resp. i existenci výzvy k úhradě předmětné částky, v řízení popíral a na podporu svých tvrzení předložil nedatovaný e-mail ze strany žalovaného (založený na č. l. 94 spisu a provedený k důkazu okresním soudem), z jehož obsahu vyplývá, že žalovaný s výslovným odkazem na mezi stranami již proběhlé jednání dne 3. 5. 2025 hovoří o tom, že k započtení teprve dojde „po odborném odstranění všech těchto závad kvalifikovanými firmami“ v okamžiku, kdy mu bude známá přesná výše nákladů na odstranění vzniklých závad. K pravosti a správnosti této listiny žádná z procesních stran nevznesla relevantní námitky. Dle odvolacího soudu již tato listina sama o sobě vyvrací tvrzení žalovaného o tom, že dne 3. 5. 2025 vůbec mělo dojít k zesplatnění a současně k započtení pohledávek žalovaného na náhradu škody, když z textu listiny jednoznačně vyplývá, že k tomuto dni mu ještě ani nebyla známá přesná výše jednotlivých oprav poškození. Stejně tak, pokud jde o projev vůle směřující k započtení učiněný u prvního jednání okresního soudu konaného dne 4. 12. 2025, ani toto započtení by nemohlo odstranit výše uvedené pochybnosti, neboť s ohledem na tvrzení žalovaného pohledávka takto uplatněna k započtení nemohla být v tomto okamžiku splatnou (nenastala-li by její splatnost již 3. 5. 2025).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Za tohoto stavu je pak nedůvodná námitka žalovaného, že jej soud prvního stupně měl podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. vyzvat k doplnění tvrzení a k označení důkazů vztahujících se k předpokladům vzniku jím tvrzené škody. Poučovací povinnost podle uvedených ustanovení se uplatní tehdy, má-li být rozhodnutí pro účastníka nepříznivé proto, že nevylíčil všechny právně významné skutečnosti, popřípadě že neoznačil důkazy potřebné k prokázání svých sporných tvrzení. Jak vyplývá též z rozsudku velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2012, sp. zn. 31 Cdo 619/2011, poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. je namístě tehdy, jestliže by účastník nemohl být ve věci úspěšný z důvodu neunesení břemene tvrzení, resp. břemene důkazního. Na takovém důvodu však rozhodnutí soudu prvního stupně založeno nebylo. Žalovaný pohledávku na náhradu škody neuplatnil jako samostatný předmět řízení, nýbrž pouze k započtení proti žalobou uplatněné pohledávce. Důvodem, pro který soud ke kompenzační námitce nepřihlédl, přitom nebylo neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene ohledně některého z předpokladů odpovědnosti za škodu, nýbrž závěr, že pohledávka použitá k započtení je vzhledem ke spornosti jejího základu a výše nejistá, a proto podle § 1987 odst. 2 o. z. není k jednostrannému započtení způsobilá. Nepřihlédnutí ke kompenzační námitce tak nebylo následkem procesní pasivity žalovaného, kterou by bylo možné napravovat postupem podle § 118a odst. 1 nebo 3 o. s. ř., nýbrž důsledkem nesplnění hmotněprávního předpokladu jednostranného započtení. Za této situace nebyl soud povinen vyzývat žalovaného k doplnění tvrzení a důkazních návrhů pouze za účelem dalšího objasňování pohledávky, která již vzhledem k povaze sporu o její základ a výši nesplňovala hmotněprávní požadavek likvidity podle § 1987 odst. 2 o. z.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Veden těmito důvody dospěl odvolací soud k závěru, že výrok I rozsudku okresního soudu ve vztahu k přiznané částce včetně příslušenství je správný. Odvolací soud však má za to, že je namístě žalovanému určit delší lhůtu k plnění ve smyslu § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., když tento je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a jeho zdravotní stav mu neumožňuje, aby aktivně rozmnožoval svůj majetek. Právě s ohledem na tyto individuální okolnosti daného případu má odvolací soud současně za to, že tímto „odkladem splatnosti“ na dobu 1 měsíce od právní moci rozsudku oproti pravidelné 3denní lhůtě ještě nebude založena nerovnováha mezi zájmy sporných stran.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Odvolací soud proto výrok I rozsudku soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil, avšak toliko ve lhůtě k plnění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Odvolací soud dle § 224 odst. 2 o. s. ř. rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobce byl v řízení úspěšný toliko zčásti, přičemž při posouzení jeho úspěchu je nutné zohlednit nejen kapitalizované příslušenství, ale rovněž příslušenství nekapitalizované. Proto odvolací soud v souladu se závěry vyslovenými v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, kapitalizoval přiznané příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně (tj. ke dni 12. 3. 2026) na částku 17 795 Kč, takže celková přiznaná částka k tomuto datu činila 59 795 Kč. Tento úspěch žalobce představuje 82 % ze 100 % (tj. z celkového předmětu řízení kapitalizovanému včetně příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně na 72 975 Kč). Naopak neúspěch žalovaného představuje 18 %, pročež je žalobci povinen uhradit na náhradě nákladů řízení před okresním soudem 64 % těchto nákladů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Žalobci vznikly náklady řízení v celkové výši 25 890 Kč, tato částka představuje zaplacený soudní poplatek 2 000 Kč, 21 340 Kč jako odměna zástupkyně žalobce [tj. 12 400 Kč za 4 úkony právní služby po 3 100 Kč z celkové tarifní hodnoty 50 000 Kč za přípravu a převzetí zastoupení, sepis kvalifikované předžalobní výzvy, sepis žaloby a sepis repliky k vyjádření k žalobě dne 19. 11. 2024 včetně částečného zpětvzetí žaloby, a 8 940 Kč za 3 úkony právní služby po 2 980 Kč za účast u jednání okresního soudu dne 4. 12. 2025 v době od 9:00 hod. do 9:40 hod., za sepis vyjádření ze dne 3. 3. 2026 a účast u jednání soudu dne 12. 3. 2026 v době od 9:00 hod do 9:30 hod., vypočtených dle § 7 bod 5, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)], 2 550 Kč jako náhrada hotových výdajů zástupkyně žalobce za těchto 7 úkonů právní služby (tj. 1 200 Kč za 4 úkony učiněné do 31. 12. 2024 po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024, a 1 350 Kč za 3 úkony učiněné po 1. 1. 2025 po 450 Kč dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025). Vzhledem k tomu, že zástupkyně žalobce nedoložila, že je plátcem daně z přidané hodnoty, odvolací soud odměnu a náhradu hotových výdajů o tuto daň nenavyšoval. Z celkové částky nákladů pak bylo žalobci přiznáno právě 64 % nákladů, tj. 16 570 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., když v řízení před soudem odvolacím byl žalobce již plně úspěšným, neboť změna výroku I rozsudku okresního soudu se dotýkala toliko lhůty k plnění a ve vztahu k výroku II bylo odvolání žalovaného odmítnuto, což je z procesního hlediska nutno vyhodnotit jako jeho neúspěch. Předmětem odvolacího řízení s ohledem na rozsah podaného odvolání bylo 73 075 Kč (47 000 Kč, 15 % úrok z 47 000 Kč od 16. 5. 2023 do 24. 9. 2026 a 2 375 Kč). Celková odměna zástupkyně žalobce z této částky představuje 8 120 Kč [tj. za 2 úkony právní služby po 4 060 Kč dle § 7 bod 5, 8 odst. 1, 11 odst. 1 písm. d), g) advokátního tarifu za vyjádření k odvolání a účast u jednání dne 24. 9. 2026], 900 Kč jako náhradu hotových výdajů zástupkyně žalobce za 2 výše uvedené úkony právní služby po 450 Kč dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025, vzhledem k tomu že zástupkyně žalobce nespecifikovala další vzniklé náklady (náhradu za ztrátu času a cestovné), nebyly jí tyto přiznány. Celkem tak byla žalobci na nákladech odvolacího řízení přiznána částka 9 020 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Žalovaný byl zavázán zaplatit náklady řízení před soudy obou stupňů rovněž do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku, když i ve vztahu k nákladům řízení odvolací soud shledal důvody pro stanovení lhůty delší než dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. s ohledem na sociální a příjmové poměry žalovaného, přitom náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám zástupkyně žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Rozsudkem v záhlaví označeným okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 42 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % od 16. 5. 2023 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I), zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení dalších 5 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % od 16. 5. 2023 do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši 2 375 Kč od 1. 8. 2022 do 15. 5. 2023 (výrok II) a konečně rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci 60 % nákladů řízení, jejichž konkrétní výše bude vyčíslena v samostatném usnesení po právní moci rozsudku (výrok III).2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalovaný jako pronajímatel pronajal žalobci bytový dům na dobu jednoho roku, při uzavření smlouvy složil žalobce na účet žalovaného vratnou jistotu 50 000 Kč. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že tato bude vrácena do 30 dnů od skončení nájemního vztahu s tím, že žalovaný na ni může provést v průběhu trvání nájemního vztahu jednostranné započtení svých pohledávek vůči žalobci z titulu dlužného nájemného a náhrady škody. K předání domu žalobcem žalovanému došlo dne 30. 4. 2023 za účasti otce žalovaného, který za žalovaného jednal, a zástupkyně realitní kanceláře. Při tomto byly zjištěny pouze dvě závady nemovitosti, a to nutnost výmalby stropu v obývacím pokoji v odhadované ceně cca 6 000 Kč a nutnost posečení zahrady v odhadované ceně cca 2 000 Kč, tyto vady žalobce uznal a připustil možnost započtení těchto částek vůči složené kauci. Následně dne 3. 5. 2023 došlo v domě mezi stranami k další schůzce, na které otec žalovaného předložil žalobci k podpisu záznam o dalších závadách, a to pravděpodobné poruše odpadního potrubí ve sprchovém koutu, nutnosti výmalby obývacího pokoje z důvodu zakouření krbem v předpokládané ceně 10 300 Kč a výmalby ložnice z důvodu začouzení z průduchů v krbu v předpokládané ceně 5 000 Kč, dále byla konstatována porucha myčky s tím, že vyčíslení škody bude sděleno po posouzení odborníkem. Žalobce tyto vady, resp. škody odmítl, pročež předmětný záznam nepodepsal. V následném e-mailu pak žalovaný vytkl žalobci další závady v podobě poruchy splachování WC v ceně 3 500 Kč, prošlápnuté střechy v ceně 4 000 Kč a výměny obkladu v koupelně v ceně 27 000 Kč.3. Zjištěný skutkový stav soud podřadil pod § 2201 a násl., § 1982 a 1987 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) s tím, že mezi stranami byla uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byl pronájem domu ve vlastnictví žalovaného, který skončil dnem 30. 4. 2023 uplynutím sjednané doby nájmu. Při uzavření nájemní smlouvy byla dle dohody stran žalobcem složena jistota ve výši 50 000 Kč, na kterou měl žalovaný právo jednostranně započíst své pohledávky vůči žalobci na dlužném nájemném či náhradě škody, jinak ji byl povinen vrátit žalobci do 30 dnů od skončení nájmu. Vyslovil, že k započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh, vzájemné krytí pohledávek nastává k okamžiku, kdy se obě pohledávky stanou způsobilými k započtení, přičemž má-li započtení přivodit účinek zániku v jisté zcela konkrétní výši, musí být tato výše nepochybně určitelná. Započtení je třeba vyvolat právním jednáním, automatické zúčtování bez nutnosti aktivačního právního jednání by bylo nutno speciálně sjednat. Jednostranné započtení se realizuje jednostranným adresovaným právním jednáním, žádná součinnost či souhlas druhé strany se nevyžaduje, z předmětného jednání musí být patrné, která pohledávka ze kterého závazkového vztahu se započítává a vůči které pohledávce je započtení činěno. Nelze započítat pohledávku nejistou nebo neurčitou (případy pohledávek, u kterých nejsou dány ani jejich základní parametry, jedná se o pohledávky, které prozatím neexistují, jako jsou pohledávky vázané na odkládací podmínku, která doposud nenastala, pohledávky, které dosud nemají zjistitelnou výši). Pokud žalovaný vůči pohledávce žalobce na vrácení jistoty 50 000 Kč provedl započtení dohodou v protokolu o předání předmětu nájmu ze dne 30. 4. 2023 ve výši 8 000 Kč, toto započtení bylo řádné, strany uzavřely písemnou dohodu o rozsahu tohoto započtení a v této části pohledávka žalobce započtením zanikla. Ve vztahu k dalším započtením žalovaného činěným jednostrannými úkony soud prvního stupně dovodil, že tato nejsou řádná z důvodu nejistých a neurčitých pohledávek, které měly být vůči pohledávce žalobce započteny. Pohledávky na 15 300 Kč na výmalbu, 27 000 Kč na opravu obkladu, 3 500 Kč na opravu WC, 4 000 Kč na prošlápnutou střechu a 2 000 Kč na neposečenou zahradu nevyplývají ani se záznamu ze dne 3. 5. 2023, v němž bylo uvedeno pouze pravděpodobná porucha odpadního potrubí ve sprchovém koutu, výmalba obývacího pokoje a ložnice v předpokládaných cenách a závada myčky s tím, že vyčíslení škody bude sděleno po posouzení odborníkem. Dne 3. 5. 2023 tak nebyly zjištěny všechny škody, které následně žalovaný po žalobci požadoval uhradit a již vůbec nebyla jistá jejich výše, která není jistá ani do dne rozhodování okresního soudu, kdy žalovaný k prokázání existence jeho pohledávky a určení její výše navrhuje výslechy svědků a pořízenou fotodokumentaci. Pokud jeho nárok plyne z titulu náhrady škody, jedná se o nárok složitý na tvrzení i dokazování, přičemž výši škody nelze určit výslechy svědků. Aby bylo možno považovat pohledávku žalovaného za určitou, musela by být prokázána nejen její výše, ale také další předpoklady vzniku škody, tj. porušení právní povinnosti na straně žalobce a příčinná souvislost mezi tímto porušením a vznikem škody. K těmto předpokladům odpovědnosti za škodu však žalovaný ani ničeho netvrdí ani neprokazuje. Soud jej v tomto směru ani nepoučoval o povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní, neboť prokázání škody nebylo předmětem tohoto řízení. Soud pohledávku žalovaného považoval za nezpůsobilou k započtení ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. a také s poukazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5711/2017 (kdy rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou veřejnosti přístupná na webových stránkách Nejvyššího soudu https://www.nsoud.cz, zatímco rozhodnutí Ústavního soudu jsou veřejnosti přístupná na internetových stránkách Ústavního soudu https://nalus.usoud.cz). S ohledem na tyto závěry pak výrokem I vyhověl žalobě do 42 000 Kč, když v tomto rozsahu povinnost žalovaného vrátit složenou kauci nezanikla započtením, a to včetně úroku z prodlení z této částky, když podle smlouvy měla být jistota vrácena do 15. 5. 2023, pročež je žalovaný počínaje dnem 16. 5. 2023 v prodlení s plněním peněžitého závazku a ve smyslu § 1970 o. z. mu tak vznikla povinnost zaplatit žalobci i zákonný úrok z prodlení. Výrokem II byla žaloba ve vztahu k dalším 5 000 Kč včetně požadovaného příslušenství zamítnuta, když v tomto rozsahu došlo k zániku pohledávek vzájemným započtením dne 30. 4. 2023 dohodou. Stejně tak soud zamítl žalobcem požadovaný kapitalizovaný úrok ve výši 2 375 Kč za dobu od 1. 8. 2022 do 15. 5. 2023, neboť poskytnutí zálohy bylo sjednáno jako bezúročné.4. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalovaný. Rozsudek napadl zcela. Odvolací argumentací fakticky brojil proti tomu, že okresní soud, pakliže dospěl k závěru, že pohledávka žalovaného není naprosto nepochybná a žalovaný nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně a že dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, mělo se žalovanému dostat příslušných výzev a poučení ve smyslu § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť judikatura Nejvyššího soudu jednoznačně konstatuje, že aplikace § 1987 odst. 2 o. z. by neměla být nástrojem soudů vedoucímu k vyhnutí se dokazování a rozhodování o započtení pohledávky, která není naprosto nepochybná, když její spornost je založena pouze právními argumenty, nebo když protipohledávka vyvstává ze stejného právního vztahu jako hlavní pohledávka. Byl-li by žalovaný soudem prvního stupně upozorněn na to, že v řízení dosud neunáší břemeno tvrzení a břemeno důkazní, byl by schopen vše rozhodné řádně a úplně dotvrdit a označit k tomu další potřebné důkazy. Bez tohoto poučení bylo řízení před okresním soudem zatíženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.5. Žalobce se ve vyjádření k odvolání ztotožnil se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně, dodal, že skutečnosti uvedené v odvolání žalovaného považuje za účelové a z části za nesprávné. Pohledávky, které žalovaný uvedl k zápočtu, neexistují. Sám žalovaný mu konečně zaslal i návrh dohody o narovnání na 40 000 Kč, kterou žalobce podepsal, avšak žalovaný nakonec tento návrh nepodepsal a začal uplatňovat další údajné pohledávky. Soud prvního stupně náležitě odůvodnil, proč nepřistoupil k poučení žalovaného ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Žalovanému navíc bylo známo, že žalobce jeho tvrzení o jemu vzniklých nárocích popírá a měl dostatek času a možností na vyjádření žalobce adekvátně reagovat. Ani v odvolání pak žalovaný neuvádí, v čem jej namítaná absence poučení měla poškodit, ani neuvádí, která konkrétní tvrzení či důkazy by po poučení mohl uplatnil, pročež za těchto okolností ani nelze úspěšně argumentovat, že absence poučení měla vliv na výsledek řízení. Řízení netrpí vadou, která by měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Navrhl, aby byl napadený rozsudek jako věcně správný potvrzen.6. Odvolací soud se nejprve ve smyslu § 218 o. s. ř. zabýval tím, zda jsou splněny zákonem stanovené předpoklady pro posouzení věcné správnosti napadeného rozhodnutí a bezvadnosti postupu soudu prvního stupně rozhodnutí předcházejícího, tzn. zda odvolání vůbec bylo podáno osobou k tomu oprávněnou a zda směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné.7. V obecné rovině jsou účastníci řízení k odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně legitimováni, tuto legitimaci však nemá každý účastník řízení bez dalšího. Z povahy odvolání, jakožto řádného opravného prostředku, vyplývá, že odvolání může podat jen ten účastník, kterému nebylo rozhodnutím soudu prvního stupně plně vyhověno, popřípadě kterému byla tímto rozhodnutím způsobena jiná určitá újma na jeho právech. Rozhodujícím přitom je výrok rozhodnutí soudu prvního stupně, protože existenci případné újmy lze posuzovat jen z procesního hlediska. Oprávnění podat odvolání tedy svědčí jen tomu účastníku, v jehož neprospěch vyznívá poměření nejpříznivějšího výsledku, který soud prvního stupně pro účastníka mohl založit svým rozhodnutím, a výsledku, který svým rozhodnutím skutečně založil, je-li zároveň způsobená újma odstranitelná tím, že odvolací soud napadené rozhodnutí zruší nebo změní. Za situace, kdy okresní soud výrokem II zamítl žalobu v části týkající se zaplacení 5 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % od 16. 5. 2023 do zaplacení a kapitalizovaným úrokem 2 375 Kč od 1. 8. 2022 do 15. 5. 2023 a žalovaný se podaným odvoláním domáhá zamítnutí žaloby jako celku, je evidentní, že napadeným výrokem II mu nevznikla žádná újma na jeho právech a nesvědčí mu tak subjektivní legitimace k napadení tohoto výroku odvoláním.8. Veden těmito důvody odvolacímu soudu nezbylo, než odvolání žalovaného do výroku II rozsudku soudu prvního stupně ve smyslu § 218 písm. b) o. s. ř. odmítnout.9. Ve zbývajícím rozsahu (ve vztahu k výrokům I a III) odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou oprávněnou, je včasné a přípustné, přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně [§ 212 věta prvá, § 212a odst. 1, 3 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)] a dospěl k závěru, že odvolání do výroku I rozsudku je důvodné toliko ve vztahu ke lhůtě k plnění.10. Žalobce se podanou žalobou domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost vrátit mu zaplacenou jistotu v původní výši 50 000 Kč dle nájemní smlouvy z důvodu ukončení nájemního vztahu s tím, že tuto v průběhu řízení omezil o 3 000 Kč, které si žalovaný oprávněně započetl za nevymalování stropu.11. Žalovaný procesní obranu staví na argumentech, že z původní jistoty byla mezi stranami již při vrácení nemovitosti uzavřena dohoda o započtení 8 000 Kč na pohledávku žalovaného na neprovedení výmalby stropu v obývacím pokoji a neposečení zahrady. Ve vztahu ke zbývajícím 42 000 Kč žalovaný provedl jednostranné započtení ústní formou dne 3. 5. 2023, když celkově uplatnil u žalobce pohledávku 15 300 Kč za náklady na výmalbu, 27 000 Kč za náklady na opravu obkladů, 3 500 Kč za náklady na opravu WC, 4 000 Kč za náklady na opravu prošlápnuté střechy a 2 000 Kč za neposečenou zahradu.12. Skutková zjištění soudu prvního stupně jsou správná, vyplývají z provedených důkazů a obstojí i pro odvolací řízení a pro stručnost odůvodnění na ně lze odkázat [k možnosti odkázat na správné skutkové, příp. právní závěry soudu prvního stupně (dokonce i v reakci na námitky odvolatele) srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002, uveřejněného pod číslem 53/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011].13. Podle § 2254 odst. 1, 2 o. z. ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného. Při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.14. Podle § 1982 odst. 1, 2 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.15. Podle § 1987 odst. 2 o. z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.16. Závěr soudu prvního stupně vyslovený výrokem I je správný. Žalobce v řízení prokázal svoji splatnou pohledávku z titulu vrácení části složené jistoty po zániku nájemní smlouvy. Ostatně vůči její existenci nebyly ze strany žalovaného vzneseny ani žádné námitky, pročež v tomto směru je pro stručnost odůvodnění tohoto rozsudku možno odkázat na právní závěry přijaté soudem prvního stupně v bodě 13 jeho odůvodnění.17. Pokud předmětem odvolacího řízení byla pohledávka na vrácení 42 000 Kč z původní žalobcem složené jistoty ve výši 50 000 Kč, jedinou procesní argumentací žalovaného vůči tomuto nároku byl jeho zánik v důsledku započtení. Žalovaný v průběhu řízení před soudem prvního stupně specifikoval svoje pohledávky za žalobcem tak, že tyto měly sestávat z jednotlivých nároků na náhradu škody, kterou mu měl žalobce způsobit užíváním předmětu nájmu, a to v částkách 15 300 Kč za náklady na výmalbu, 27 000 Kč za náklady na opravu obkladů, 3 500 Kč za opravu WC, 4 000 Kč za prošlápnutou střechu a 2 000 Kč za neposečenou zahradu. Celkový součet těchto nároků činil 51 800 Kč, je tedy zřejmé, že žalovaný k započtení uplatnil více, než je pasivní pohledávka žalobce. V tomto směru však odvolací soud poukazuje na nález Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2026, sp. zn. III. ÚS 78/25, v němž, oproti dosavadní judikatuře přijaté Nejvyšším soudem ve svých rozhodnutích (např. rozsudek ze dne 30. 11. 2022, sp. zn. 23 Cdo 2901/2021 nebo usnesení ze dne 30. 8. 2023, sp. zn. 23 Cdo 1593/2023), tento vyslovil, že v situaci, kdy započítávající strana má vůči svému věřiteli více pohledávek, hodnota vzájemně započítávaných pohledávek se v součtu liší a započítávající strana v oznámení o započtení neurčí, kterých pohledávek se započtení týká, není takové započtení neurčité (jak tomu bylo za úpravy započtení provedené v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013), neboť současný občanský zákoník nově obsahuje pravidlo, které by mohlo neurčitosti započtení v těchto situacích zabránit, protože podpůrně určuje pořadí započítávaných pohledávek namísto započítávajícího (§ 1933 a § 1982 odst. 2 věty první za středníkem o. z.). Tomuto závěru nasvědčuje i odborná literatura a zahraniční úprava.18. Nicméně neurčitost pohledávek uplatněných k započtení je dána i tím, že v řízení vyvstane spor o to, zda takové pohledávky započítávajícího vůči věřiteli jsou vymahatelné, jisté a určité, jak vyplývá z § 1987 o. z. Vymahatelné u soudu nejsou pohledávky, které dosud nejsou dospělé (splatné). V této kategorii jde čistě jen o časové hledisko. Pohledávky se vymahatelnými stanou, jakmile se čas určený pro plnění završí. Jde zde tak toliko o čistě temporální důvod aktivní nezapočitatelnosti (výjimku v tomto směru představuje § 1989 odst. 2 o. z., o takovou situaci se však v dané věci nejedná). Případné nejasnosti ohledně výše, splatnosti, předmětu plnění, či dokonce samotné existence pohledávky mají být odstraněny především dohodou stran, nemohou však být jednostranně „řešeny“ jen započítacím úkonem jedné ze stran. Je proto třeba druhou stranu chránit před tím, aby byly na její úkor započítávány pohledávky, které by si započítávající strana vzhledem k jejich neurčitým či nejistým parametrům „přizpůsobovala“ tak, aby jí to bylo ku prospěchu. O jisté míře „nejistoty“ je možno ad hoc uvažovat též v případě, kdy protistrana důvodně popírá samotnou existenci pohledávky; opět ovšem nesmí jít o svévolné a ničím nepodložené popírání existence. Vždy musí jít o „nejistotu“ a „neurčitost“ určitého kvalifikovaného rozměru, který již přesahuje obvyklé meze, které účastníci příslušných vztahů oprávněně očekávají a které musejí obecně akceptovat (blíže srov.: Milan Hulmák a kol., Občanský zákoník, V. Závazkové právo., Obecná část, 1. vydání, 2014, C. H. Beck, komentář k § 1987, J. Šilhán).19. V rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020, tento soud vyslovil, že „nejistou nebo neurčitou“ ve smyslu vykládaného ustanovení je tudíž (zásadně, viz dále) právě pohledávka ilikvidní, tj. pohledávka, která je co do základu a/nebo výše sporná (nejistá) a jejíž uplatnění vůči dlužníku (věřiteli pasivní pohledávky) formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši aktivní pohledávky. Za nejistou či neurčitou nelze pohledávku považovat pouze proto, že ji dlužník neuznává (odmítá uhradit) nebo že je sporná (nejednoznačná) její právní kvalifikace; musí zde být objektivní nejistota, zda pohledávka vznikla a z jakého důvodu, popř. zda je splatná, kdo je jejím věřitelem či dlužníkem, jaká je její výše apod. (srov. rozsudek stejného soudu ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5711/2017, či ze dne 20. 2. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4795/2017, uveřejněný pod číslem 23/2020 Sb. rozh. obč.). S ohledem na smysl a účel § 1987 odst. 2 o. z. je pak zásadně nutné míru nejistoty ohledně aktivní pohledávky posuzovat relativně, ve vztahu k pohledávce pasivní; za nejistou či neurčitou lze aktivní pohledávku považovat zpravidla toliko tehdy, je-li míra nejistoty ohledně ní vyšší, než je tomu v případě pasivní pohledávky. Současně platí, že výklad § 1987 odst. 2 o. z. nesmí bránit poctivému a spravedlivému uspořádání vztahů mezi dotčenými stranami (§ 2 o. z.). Vychází-li obě pohledávky (aktivní i pasivní) ze stejného právního vztahu (založeného např. stejnou smlouvou uzavřenou mezi stranami), nelze přehlížet, že proti právu věřitele pasivní pohledávky na její uhrazení zde stojí právo dlužníka (a věřitele aktivní pohledávky) na to, aby dříve, než bude nucen uhradit svůj dluh (plnit na pasivní pohledávku), byly spravedlivě posouzeny i širší souvislosti, za kterých vznikl (okolnosti celého vztahu). Vznikne-li z téhož vztahu více vzájemných pohledávek, odpovídá zpravidla rozumnému (spravedlivému) uspořádání poměrů mezi stranami, aby tyto pohledávky byly vzájemně započitatelné. Při posuzování, zda je aktivní pohledávka „neurčitá či nejistá“ ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z., je proto třeba vzít v úvahu i tuto skutečnost; lze-li s ohledem na okolnosti konkrétního případu považovat za spravedlivé, aby dříve, než dojde k uhrazení (resp. přiznání) pasivní pohledávky, bylo posouzeno, zda je její věřitel povinen plnit dluh z aktivní pohledávky, vzniklé ze stejného vztahu, není namístě poskytovat takovému věřiteli ochranu prostřednictvím § 1987 odst. 2 o. z. V takovém případě zpravidla není aktivní pohledávka „nejistá nebo neurčitá“ ve smyslu posledně označeného ustanovení, přestože by ji jinak bylo možné považovat za ilikvidní. Pro posouzení, zda jednostranné započtení odporuje § 1987 odst. 2 o. z., jsou přitom rozhodné toliko okolnosti, které tu byly v okamžiku, kdy je započtení (projev vůle dlužníka pasivní pohledávky) účinné. Účinnost právního jednání, která zpravidla nastává v okamžiku, kdy projev vůle dlužníka pasivní pohledávky dojde věřiteli (srov. § 570 a násl. o. z.), je přitom nutné odlišit od účinků tohoto právního jednání (k nimž dochází ex tunc, k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení). Ze shora popsaných závěrů se podává, že český zákonodárce upravil likviditu aktivní pohledávky, jakožto hmotněprávní předpoklad započtení; není-li aktivní pohledávka „jistá a určitá“, odporuje započtení zákonu a je zpravidla (relativně) neplatné. Dovolá-li se věřitel pasivní pohledávky vůči dlužníku relativní neplatnosti jeho právního jednání (jednostranného započtení), účinky započtení nenastanou (pasivní pohledávka nezanikne). Přesto, že je likvidita aktivní pohledávky hmotněprávním předpokladem jednostranného započtení, ochrana poskytovaná vykládaným ustanovením se prosadí zpravidla až v soudním řízení, v němž se věřitel pasivní pohledávky domáhá jejího splnění. Uplatní-li žalovaný dlužník pasivní pohledávky v tomto řízení námitku započtení a vznese-li žalobce (věřitel pasivní pohledávky) námitku relativní neplatnosti jednostranného započtení, musí soud posoudit, zda je započítávaná (aktivní) pohledávka jistá a určitá ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z., a tedy způsobilá přivodit svým započtením (v rozsahu, v jakém se pohledávky kryjí) zánik žalobou uplatněné (pasivní) pohledávky. Tak tomu zpravidla nebude tehdy, jeví-li se aktivní pohledávka jako objektivně sporná, tj. má-li žalobce proti této pohledávce relevantní věcné argumenty a vyžaduje-li zjištění (prokázání) této pohledávky co do důvodu nebo výše rozsáhlejší či složitější dokazování, jež by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné (pasivní) pohledávce.20. Za stavu, kdy žalobce v řízení popíral samotnou existenci tvrzených pohledávek žalovaného za škodu, kterou měl způsobit v důsledku užívání pronajaté nemovitosti, aniž by žalovaný jako započítávající tvrdil, že jsou splněny všechny předpoklady odpovědnosti žalobce za škodu způsobenou na věci ve vlastnictví žalovaného, tj. v čem žalobce porušil svoji smluvní, resp. zákonnou povinnost, v čem spočívá příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vzniklou škodou, zda skutečně vznikla jím tvrzená škoda a jak vůbec dospěl k její požadované výši, přitom žalobce současně k prokázání svých tvrzení o neexistenci žádné z těchto tvrzených škod poukazoval na obsah předávacího protokolu sepsaného mezi stranami dne 30. 4. 2023, z něhož žádná z těchto škod nevyplývá, má odvolací soud ve shodě se závěry soudu prvního stupně vyslovenými v bodě 18 odůvodnění rozsudku, že prokázání samotné existence a výše těchto pohledávek žalovaného by nepřiměřeně zatěžovalo a prodlužovalo řízení o nezpochybňované pohledávce žalobce uplatněné žalobou a již z tohoto důvodu je možné konstatovat nemožnost započtení pohledávek pro jejich nejistotu a neurčitost, byť jde v obou případech o nárok odvíjející se od užívání žalobce nemovitosti žalovaného na základě sjednané nájemní smlouvy.21. Vedle toho má odvolací soud za potřebné poukázat i na pochybnosti ve vztahu ke splatnosti pohledávek žalovaného, když tento v řízení tvrdil, že k započtení mělo dojít již dne 3. 5. 2023, kdy měl současně vyzvat žalobce k úhradě částky 51 800 Kč, a to ústní formou, aniž by současně tvrdil, zda stanovil lhůtu k úhradě této částky a jakou, současně měl podle svých tvrzení tohoto dne provést i započtení předmětné pohledávky. Žalobce toto započtení, resp. i existenci výzvy k úhradě předmětné částky, v řízení popíral a na podporu svých tvrzení předložil nedatovaný e-mail ze strany žalovaného (založený na č. l. 94 spisu a provedený k důkazu okresním soudem), z jehož obsahu vyplývá, že žalovaný s výslovným odkazem na mezi stranami již proběhlé jednání dne 3. 5. 2025 hovoří o tom, že k započtení teprve dojde „po odborném odstranění všech těchto závad kvalifikovanými firmami“ v okamžiku, kdy mu bude známá přesná výše nákladů na odstranění vzniklých závad. K pravosti a správnosti této listiny žádná z procesních stran nevznesla relevantní námitky. Dle odvolacího soudu již tato listina sama o sobě vyvrací tvrzení žalovaného o tom, že dne 3. 5. 2025 vůbec mělo dojít k zesplatnění a současně k započtení pohledávek žalovaného na náhradu škody, když z textu listiny jednoznačně vyplývá, že k tomuto dni mu ještě ani nebyla známá přesná výše jednotlivých oprav poškození. Stejně tak, pokud jde o projev vůle směřující k započtení učiněný u prvního jednání okresního soudu konaného dne 4. 12. 2025, ani toto započtení by nemohlo odstranit výše uvedené pochybnosti, neboť s ohledem na tvrzení žalovaného pohledávka takto uplatněna k započtení nemohla být v tomto okamžiku splatnou (nenastala-li by její splatnost již 3. 5. 2025).22. Za tohoto stavu je pak nedůvodná námitka žalovaného, že jej soud prvního stupně měl podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. vyzvat k doplnění tvrzení a k označení důkazů vztahujících se k předpokladům vzniku jím tvrzené škody. Poučovací povinnost podle uvedených ustanovení se uplatní tehdy, má-li být rozhodnutí pro účastníka nepříznivé proto, že nevylíčil všechny právně významné skutečnosti, popřípadě že neoznačil důkazy potřebné k prokázání svých sporných tvrzení. Jak vyplývá též z rozsudku velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2012, sp. zn. 31 Cdo 619/2011, poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. je namístě tehdy, jestliže by účastník nemohl být ve věci úspěšný z důvodu neunesení břemene tvrzení, resp. břemene důkazního. Na takovém důvodu však rozhodnutí soudu prvního stupně založeno nebylo. Žalovaný pohledávku na náhradu škody neuplatnil jako samostatný předmět řízení, nýbrž pouze k započtení proti žalobou uplatněné pohledávce. Důvodem, pro který soud ke kompenzační námitce nepřihlédl, přitom nebylo neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene ohledně některého z předpokladů odpovědnosti za škodu, nýbrž závěr, že pohledávka použitá k započtení je vzhledem ke spornosti jejího základu a výše nejistá, a proto podle § 1987 odst. 2 o. z. není k jednostrannému započtení způsobilá. Nepřihlédnutí ke kompenzační námitce tak nebylo následkem procesní pasivity žalovaného, kterou by bylo možné napravovat postupem podle § 118a odst. 1 nebo 3 o. s. ř., nýbrž důsledkem nesplnění hmotněprávního předpokladu jednostranného započtení. Za této situace nebyl soud povinen vyzývat žalovaného k doplnění tvrzení a důkazních návrhů pouze za účelem dalšího objasňování pohledávky, která již vzhledem k povaze sporu o její základ a výši nesplňovala hmotněprávní požadavek likvidity podle § 1987 odst. 2 o. z.23. Veden těmito důvody dospěl odvolací soud k závěru, že výrok I rozsudku okresního soudu ve vztahu k přiznané částce včetně příslušenství je správný. Odvolací soud však má za to, že je namístě žalovanému určit delší lhůtu k plnění ve smyslu § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., když tento je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a jeho zdravotní stav mu neumožňuje, aby aktivně rozmnožoval svůj majetek. Právě s ohledem na tyto individuální okolnosti daného případu má odvolací soud současně za to, že tímto „odkladem splatnosti“ na dobu 1 měsíce od právní moci rozsudku oproti pravidelné 3denní lhůtě ještě nebude založena nerovnováha mezi zájmy sporných stran.24. Odvolací soud proto výrok I rozsudku soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil, avšak toliko ve lhůtě k plnění.25. Odvolací soud dle § 224 odst. 2 o. s. ř. rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobce byl v řízení úspěšný toliko zčásti, přičemž při posouzení jeho úspěchu je nutné zohlednit nejen kapitalizované příslušenství, ale rovněž příslušenství nekapitalizované. Proto odvolací soud v souladu se závěry vyslovenými v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, kapitalizoval přiznané příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně (tj. ke dni 12. 3. 2026) na částku 17 795 Kč, takže celková přiznaná částka k tomuto datu činila 59 795 Kč. Tento úspěch žalobce představuje 82 % ze 100 % (tj. z celkového předmětu řízení kapitalizovanému včetně příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně na 72 975 Kč). Naopak neúspěch žalovaného představuje 18 %, pročež je žalobci povinen uhradit na náhradě nákladů řízení před okresním soudem 64 % těchto nákladů.26. Žalobci vznikly náklady řízení v celkové výši 25 890 Kč, tato částka představuje zaplacený soudní poplatek 2 000 Kč, 21 340 Kč jako odměna zástupkyně žalobce [tj. 12 400 Kč za 4 úkony právní služby po 3 100 Kč z celkové tarifní hodnoty 50 000 Kč za přípravu a převzetí zastoupení, sepis kvalifikované předžalobní výzvy, sepis žaloby a sepis repliky k vyjádření k žalobě dne 19. 11. 2024 včetně částečného zpětvzetí žaloby, a 8 940 Kč za 3 úkony právní služby po 2 980 Kč za účast u jednání okresního soudu dne 4. 12. 2025 v době od 9:00 hod. do 9:40 hod., za sepis vyjádření ze dne 3. 3. 2026 a účast u jednání soudu dne 12. 3. 2026 v době od 9:00 hod do 9:30 hod., vypočtených dle § 7 bod 5, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)], 2 550 Kč jako náhrada hotových výdajů zástupkyně žalobce za těchto 7 úkonů právní služby (tj. 1 200 Kč za 4 úkony učiněné do 31. 12. 2024 po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024, a 1 350 Kč za 3 úkony učiněné po 1. 1. 2025 po 450 Kč dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025). Vzhledem k tomu, že zástupkyně žalobce nedoložila, že je plátcem daně z přidané hodnoty, odvolací soud odměnu a náhradu hotových výdajů o tuto daň nenavyšoval. Z celkové částky nákladů pak bylo žalobci přiznáno právě 64 % nákladů, tj. 16 570 Kč.27. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., když v řízení před soudem odvolacím byl žalobce již plně úspěšným, neboť změna výroku I rozsudku okresního soudu se dotýkala toliko lhůty k plnění a ve vztahu k výroku II bylo odvolání žalovaného odmítnuto, což je z procesního hlediska nutno vyhodnotit jako jeho neúspěch. Předmětem odvolacího řízení s ohledem na rozsah podaného odvolání bylo 73 075 Kč (47 000 Kč, 15 % úrok z 47 000 Kč od 16. 5. 2023 do 24. 9. 2026 a 2 375 Kč). Celková odměna zástupkyně žalobce z této částky představuje 8 120 Kč [tj. za 2 úkony právní služby po 4 060 Kč dle § 7 bod 5, 8 odst. 1, 11 odst. 1 písm. d), g) advokátního tarifu za vyjádření k odvolání a účast u jednání dne 24. 9. 2026], 900 Kč jako náhradu hotových výdajů zástupkyně žalobce za 2 výše uvedené úkony právní služby po 450 Kč dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025, vzhledem k tomu že zástupkyně žalobce nespecifikovala další vzniklé náklady (náhradu za ztrátu času a cestovné), nebyly jí tyto přiznány. Celkem tak byla žalobci na nákladech odvolacího řízení přiznána částka 9 020 Kč.28. Žalovaný byl zavázán zaplatit náklady řízení před soudy obou stupňů rovněž do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku, když i ve vztahu k nákladům řízení odvolací soud shledal důvody pro stanovení lhůty delší než dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. s ohledem na sociální a příjmové poměry žalovaného, přitom náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám zástupkyně žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku není přípustné dovolání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSOS:2026:57.Co.185.2026.1","publishedAt":"2026-11-10","decisionAt":"2026-09-24","caseNumber":{"senate":57,"registry":"Co","index":185,"year":2026,"pageNumber":130},"solver":{"titlesBefore":"JUDr. Mgr.","firstName":"Marek","lastName":"Del Favero","titlesAfter":"Ph.D.,","function":"předseda senátu"},"courtCode":"KSOS","caseResultType":["POTVRZENI","ZMENA"],"caseSubject":"o zaplacení 47 000 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":41,"registry":"C","index":359,"year":2023,"pageNumber":103},"affectedDate":"2026-03-12","courtCode":"OSFM","affectedTypes":["CONFIRM","CHANGE"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"7","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"8","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"11","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"218","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"220","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"224","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1982","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2201","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["ZAPOCTENI_POHLEDAVKY","LHUTY","NAROVNANI","JISTOTA","DOKAZOVANI","NAHRADA_NAKLADU","EXCES","ODVOLANI","ODBORY","NAKLADY_RIZENI","SMLOUVA_NAJEMNI","MAJETEK","STANOVY","DLUZNE_NAJEMNE","NASLEDEK"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}