{"uuid":"61729484-75e6-401f-ab35-e3fa6111d6da","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Leitgebovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 36 800 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 17 800 Kč od 7. 3. 2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Co do částky 19 000 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 36 800 Kč od 27. 7. 2024 do 6. 3. 2025, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 19 000 Kč od 7. 3. 2025 do zaplacení, jakož i zákonného úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 17 800 Kč od 7. 3. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši 368 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 17 800 Kč od 7. 3. 2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Co do částky 19 000 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 36 800 Kč od 27. 7. 2024 do 6. 3. 2025, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 19 000 Kč od 7. 3. 2025 do zaplacení, jakož i zákonného úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 17 800 Kč od 7. 3. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši 368 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 36 800 Kč s příslušenstvím. Ke svému právu uvedla, že uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy z celkové částky 39 000 Kč, poskytla žalovanému částku ve výši 20 000 Kč, a zbylých 19 000 Kč představovaly souhrnný poplatek. Žalovaný se zavázal týdně splácet 500 Kč. Žalovaný celkem žalobkyni zaplatit částku ve výši 2 200 Kč. Žalovaný ničeho dalšího neplnil, ocitl se v prodlení. Žalobkyně požadovala rovněž zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne 27. 7. 2024, ode dne prodlení žalovaného, do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud rozhodl za splnění podmínek dle § 115a o. s. ř., bez nařízení jednání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo zjištěno, že žalobkyně, coby poskytovatel spotřebitelského úvěru, se zavázala poskytnout žalovanému, coby spotřebiteli, fakticky částku ve výši 20 000 Kč v hotovosti, neboť tzv. celková výše spotřebitelského úvěru, jak je ve smlouvě uvedeno je tvořena jednak jistinou ve výši právě 20 000 Kč, dále úrokem ve výši 6 600 Kč, poplatkem za zpracování a doručení úvěru ve výši 6 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 400 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 63,33 % ročně. Žalovaný byl tedy povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 39 000 Kč v 78 týdenních splátkách.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Z platební bilance smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný plnil na svůj dluh pouze jednou splátkou ve výši 2 200 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Žalovaný byl vyzván žalobkyní ve smyslu § 142a o. s. ř., jak bylo zjištěno z výzvy samotné a podacího archu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Na výzvu soudu žalobkyně předložila důkazy, ze kterých bylo zjištěno, jakým způsobem žalobkyně posuzovala, hodnotila, úvěruschopnost žalovaného. Z předložených výplatních pásek bylo zjištěno, že žalovaný pracoval, případně pracuje, jako skladník a jeho čistá měsíční mzda představovala 36 753 Kč za měsíc říjen roku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", za měsíc prosinec pak 33 513 Kč. Žalovaný uvedl, že jeho životní výdaje představují 4 872 Kč měsíčně a nebankovní závazky pak 3 194 Kč měsíčně. Výdaje žalovaného tak měly tvořit částku ve výši 12 686 Kč měsíčně. Dle předložené listiny by žalovaný neměl vynakládat ničeho na placení telefonu, internetu, rozhlasu, spoření, pojištění apod. Ničeho dalšího žalobkyně nepředložila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále též „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Podle § 2993 o. z. platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od 1. 12. 2016 (dále též jen „ZoSÚ“), je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Soud na základě zhodnocení předložených listinných důkazů a výše uvedených skutečností dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, avšak pouze zčásti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 a § 104 a násl. zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Tuto smlouvu o spotřebitelském úvěru však soud považuje za neplatnou, a to z následujících důvodů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Soud měl za to, že smlouva o úvěru je neplatná z důvodu rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o. z. Nejen samotná výše úroku (63,33 % ročně), ale rovněž i součet poplatků za zpracování a doručení úvěru a za hotovostní inkaso splátek v celkové výši 12 400 Kč, tak nastavují významnou nerovnováhu vzájemně spjatých práv a povinností v závazkovém vztahu (srov. rozsudky ve věcech sp. zn. 25 Co 112/2018, 25 Co 127/2018, 25 Co 292/2018 nebo sp. zn. 25 Co 293/2018), kdy v tomto případě je nutné posuzovat celé právní jednání, jeho jednotlivá ustanovení ve vzájemné souvislosti, a nelze považovat za neplatné pouze některé ujednání. V případě poplatků není patrné, není zřejmé, za co by jej žalovaný vlastně měl platit. Co je nejasné, nesrozumitelné, je tedy i neplatné, a v případě těchto poplatků je nutno, nad rámec zmíněného, podotknout, že se nejedná o nic jiného, než o skrytý úrok (viz rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci č.j. 14 VSOL 335/2022-185). K neplatnosti dle § 580 odst. 1 o. z. přihlíží soud i bez návrhu, neboť se jedná o neplatnost absolutní.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Smlouva byla ze strany soudu shledána za neplatnou rovněž ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ, neboť žalobkyně neposoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet úvěr, resp. poskytla žalovanému úvěr za okolností, z nichž nebylo možno dovodit, že žalovaný bude schopen jej splácet. Soud přitom vycházel nejen ze znění výše citovaných právních předpisů, ale i z relevantní judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) a Ústavního soudu ČR (např. nález ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Byť se uvedená judikatura vztahovala k zákonu č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinnému do 30. 11. 2016, je s ohledem na téměř totožné znění dotčených ustanovení plně použitelná i při aplikaci zákona o spotřebitelském úvěru z roku 2016. Co se týče dílčího rozdílu, a to věty druhé a třetí § 87 odst. 1 ZoSÚ, dle nichž spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy; spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, k tomu se vyjádřil Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. 3. 2020, ve věci C -679/18, OPR-Finance, Soudní dvůr se v uvedené věci zabýval výkladem článků 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS a jejich dopadu na aplikaci § 86 a 87 ZoSÚ. Vyložil, že vnitrostátní soudy musí z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a musí z toho vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Přitom nelze připustit takovou vnitrostátní právní úpravu, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Na toto rozhodnutí navázal též Nejvyšší soud ČR svým usnesením ze dne 31. 5. 2021, sp. zn. 29 ICdo 3/2021.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Žalobkyně, coby poskytovatel spotřebitelského úvěru, je osobou povinnou podle § 75 zák. č. 257/2016 Sb., provozovat svou činnost s odbornou péčí, a s touto péčí i náležitě spolehlivě a bez důvodných pochybností zjistit úvěruschopnost žalované dle § 86 odst. 1 a odst. 2 stejného zákona. V posuzovaném případě sice žalobkyně počítá s jistým příjmem žalovaného, který je řádně podložený, avšak co se výdajů žalovaného týče, spoléhá se výlučně na tvrzení žalovaného, aniž by kterákoliv z uvedených částek představující výdaje byla jakkoliv ověřena, podložena. Výdaje žalovaného přitom žalobkyně mohla posoudit na základě výpisu či výpisů z běžného účtu žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalobkyně tedy nepředložila soudu důkaz o tom, že by jakýmkoliv způsobem zjišťovala výdaje žalovaného, spoléhaje se jen na jeho tvrzení, soud uzavřel, že žalobkyně neposuzovala důkladně a s odbornou péčí dle § 75 a § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., úvěruschopnost žalovaného. Právě z tohoto důvodu shledal soud smlouvu neplatnou dle § 87 odst. 1 zákona. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla své břemeno důkazní stran prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, vycházeje ze zjištěného skutkového stavu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Nárok žalobkyně je tedy nutno posoudit jako nárok na vydání z bezdůvodného obohacení dle § 2993 odst. 1 o. z., neboť zde nebyl a není platný závazek. V tomto směru soud po zhodnocení provedených důkazů dospěl k závěru, že nároky žalobkyně jsou důvodné a vyplývají ze shora uvedených listinných důkazů. Žalovaný nároky žalobkyně žádným způsobem nezpochybnil a neprokázal, že by dluh uhradil. Soud proto nárok žalobkyně posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2993 občanského zákoníku. Žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč, na svůj dluh plnil částkou 2 200 Kč. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni částku 17 800 Kč, představující rozdíl mezi poskytnutými plněními.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Soud se rovněž zabýval úrokem z prodlení, jehož zaplacení žalobkyně požadovala z částky 36 800 Kč od 27. 7. 2024 do zaplacení v zákonné výši 12,75 % ročně. Vzhledem k tomu, že nárok žalobkyně je nárokem na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2993 odst. 1 o. z., je žalovaný povinen plnit až na výzvu žalobkyně dle § 1958 odst. 2 o. z. (s odkazem na rozhodnutí NS sp. zn. 28 Cdo 903/2021). Žalovaný byla prokazatelně vyzván k plnění výzvou ve smyslu § 142a o. s. ř. Má se za to, že došlá zásilka došla třetí pracovní den po odeslání dle § 573 o. z. Žalovaný byla vyzván k zaplacení celého dluhu do sedmi dnů od doručení výzvy, v prodlení se ocitla dne následujícího po splatnosti. Výzva, coby zásilka, byla odeslána dne 24. 2. 2025. Ode dne 7. 3. 2025 je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z., jehož výši stanoví § 2 nařízení č. 351/2013 Sb.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě měli oba účastníci ve věci úspěch pouze částečný s tím, že procesní úspěch žalovaného ve výroku II. převýšil procesní úspěch žalobkyně ve výroku I. Vzhledem k tomu, že žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, v řízení bylo pokračováno, stanovil soud žalobkyni povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku dle položky 2 bod 2 ve spojení s položkou 1 bod 1 písm. b) sazebníku poplatků zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve výši 368 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložených povinností výrokem I. a IV, se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nebyly zjištěny důvody pro určení jiné lhůty.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 36 800 Kč s příslušenstvím. Ke svému právu uvedla, že uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , kdy z celkové částky 39 000 Kč, poskytla žalovanému částku ve výši 20 000 Kč, a zbylých 19 000 Kč představovaly souhrnný poplatek. Žalovaný se zavázal týdně splácet 500 Kč. Žalovaný celkem žalobkyni zaplatit částku ve výši 2 200 Kč. Žalovaný ničeho dalšího neplnil, ocitl se v prodlení. Žalobkyně požadovala rovněž zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne 27. 7. 2024, ode dne prodlení žalovaného, do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Soud rozhodl za splnění podmínek dle § 115a o. s. ř., bez nařízení jednání.4. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota,  ze dne , datum,  bylo zjištěno, že žalobkyně, coby poskytovatel spotřebitelského úvěru, se zavázala poskytnout žalovanému, coby spotřebiteli, fakticky částku ve výši 20 000 Kč v hotovosti, neboť tzv. celková výše spotřebitelského úvěru, jak je ve smlouvě uvedeno je tvořena jednak jistinou ve výši právě 20 000 Kč, dále úrokem ve výši 6 600 Kč, poplatkem za zpracování a doručení úvěru ve výši 6 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 400 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 63,33 % ročně. Žalovaný byl tedy povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 39 000 Kč v 78 týdenních splátkách.5. Z platební bilance smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný plnil na svůj dluh pouze jednou splátkou ve výši 2 200 Kč.6. Žalovaný byl vyzván žalobkyní ve smyslu § 142a o. s. ř., jak bylo zjištěno z výzvy samotné a podacího archu.7. Na výzvu soudu žalobkyně předložila důkazy, ze kterých bylo zjištěno, jakým způsobem žalobkyně posuzovala, hodnotila, úvěruschopnost žalovaného. Z předložených výplatních pásek bylo zjištěno, že žalovaný pracoval, případně pracuje, jako skladník a jeho čistá měsíční mzda představovala 36 753 Kč za měsíc říjen roku , Anonymizováno, , za měsíc prosinec pak 33 513 Kč. Žalovaný uvedl, že jeho životní výdaje představují 4 872 Kč měsíčně a nebankovní závazky pak 3 194 Kč měsíčně. Výdaje žalovaného tak měly tvořit částku ve výši 12 686 Kč měsíčně. Dle předložené listiny by žalovaný neměl vynakládat ničeho na placení telefonu, internetu, rozhlasu, spoření, pojištění apod. Ničeho dalšího žalobkyně nepředložila.8. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále též „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 2993 o. z. platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.10. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od 1. 12. 2016 (dále též jen „ZoSÚ“), je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.11. Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.12. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Soud na základě zhodnocení předložených listinných důkazů a výše uvedených skutečností dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, avšak pouze zčásti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah.16. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 a § 104 a násl. zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Tuto smlouvu o spotřebitelském úvěru však soud považuje za neplatnou, a to z následujících důvodů.17. Soud měl za to, že smlouva o úvěru je neplatná z důvodu rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o. z. Nejen samotná výše úroku (63,33 % ročně), ale rovněž i součet poplatků za zpracování a doručení úvěru a za hotovostní inkaso splátek v celkové výši 12 400 Kč, tak nastavují významnou nerovnováhu vzájemně spjatých práv a povinností v závazkovém vztahu (srov. rozsudky ve věcech sp. zn. 25 Co 112/2018, 25 Co 127/2018, 25 Co 292/2018 nebo sp. zn. 25 Co 293/2018), kdy v tomto případě je nutné posuzovat celé právní jednání, jeho jednotlivá ustanovení ve vzájemné souvislosti, a nelze považovat za neplatné pouze některé ujednání. V případě poplatků není patrné, není zřejmé, za co by jej žalovaný vlastně měl platit. Co je nejasné, nesrozumitelné, je tedy i neplatné, a v případě těchto poplatků je nutno, nad rámec zmíněného, podotknout, že se nejedná o nic jiného, než o skrytý úrok (viz rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci č.j. 14 VSOL 335/2022-185). K neplatnosti dle § 580 odst. 1 o. z. přihlíží soud i bez návrhu, neboť se jedná o neplatnost absolutní.18. Smlouva byla ze strany soudu shledána za neplatnou rovněž ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ, neboť žalobkyně neposoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet úvěr, resp. poskytla žalovanému úvěr za okolností, z nichž nebylo možno dovodit, že žalovaný bude schopen jej splácet. Soud přitom vycházel nejen ze znění výše citovaných právních předpisů, ale i z relevantní judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) a Ústavního soudu ČR (např. nález ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Byť se uvedená judikatura vztahovala k zákonu č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinnému do 30. 11. 2016, je s ohledem na téměř totožné znění dotčených ustanovení plně použitelná i při aplikaci zákona o spotřebitelském úvěru z roku 2016. Co se týče dílčího rozdílu, a to věty druhé a třetí § 87 odst. 1 ZoSÚ, dle nichž spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy; spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, k tomu se vyjádřil Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. 3. 2020, ve věci C -679/18, OPR-Finance, Soudní dvůr se v uvedené věci zabýval výkladem článků 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS a jejich dopadu na aplikaci § 86 a 87 ZoSÚ. Vyložil, že vnitrostátní soudy musí z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a musí z toho vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Přitom nelze připustit takovou vnitrostátní právní úpravu, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Na toto rozhodnutí navázal též Nejvyšší soud ČR svým usnesením ze dne 31. 5. 2021, sp. zn. 29 ICdo 3/2021.19. Žalobkyně, coby poskytovatel spotřebitelského úvěru, je osobou povinnou podle § 75 zák. č. 257/2016 Sb., provozovat svou činnost s odbornou péčí, a s touto péčí i náležitě spolehlivě a bez důvodných pochybností zjistit úvěruschopnost žalované dle § 86 odst. 1 a odst. 2 stejného zákona. V posuzovaném případě sice žalobkyně počítá s jistým příjmem žalovaného, který je řádně podložený, avšak co se výdajů žalovaného týče, spoléhá se výlučně na tvrzení žalovaného, aniž by kterákoliv z uvedených částek představující výdaje byla jakkoliv ověřena, podložena. Výdaje žalovaného přitom žalobkyně mohla posoudit na základě výpisu či výpisů z běžného účtu žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalobkyně tedy nepředložila soudu důkaz o tom, že by jakýmkoliv způsobem zjišťovala výdaje žalovaného, spoléhaje se jen na jeho tvrzení, soud uzavřel, že žalobkyně neposuzovala důkladně a s odbornou péčí dle § 75 a § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., úvěruschopnost žalovaného. Právě z tohoto důvodu shledal soud smlouvu neplatnou dle § 87 odst. 1 zákona. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla své břemeno důkazní stran prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, vycházeje ze zjištěného skutkového stavu.20. Nárok žalobkyně je tedy nutno posoudit jako nárok na vydání z bezdůvodného obohacení dle § 2993 odst. 1 o. z., neboť zde nebyl a není platný závazek. V tomto směru soud po zhodnocení provedených důkazů dospěl k závěru, že nároky žalobkyně jsou důvodné a vyplývají ze shora uvedených listinných důkazů. Žalovaný nároky žalobkyně žádným způsobem nezpochybnil a neprokázal, že by dluh uhradil. Soud proto nárok žalobkyně posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2993 občanského zákoníku. Žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč, na svůj dluh plnil částkou 2 200 Kč. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni částku 17 800 Kč, představující rozdíl mezi poskytnutými plněními.21. Soud se rovněž zabýval úrokem z prodlení, jehož zaplacení žalobkyně požadovala z částky 36 800 Kč od 27. 7. 2024 do zaplacení v zákonné výši 12,75 % ročně. Vzhledem k tomu, že nárok žalobkyně je nárokem na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2993 odst. 1 o. z., je žalovaný povinen plnit až na výzvu žalobkyně dle § 1958 odst. 2 o. z. (s odkazem na rozhodnutí NS sp. zn. 28 Cdo 903/2021). Žalovaný byla prokazatelně vyzván k plnění výzvou ve smyslu § 142a o. s. ř. Má se za to, že došlá zásilka došla třetí pracovní den po odeslání dle § 573 o. z. Žalovaný byla vyzván k zaplacení celého dluhu do sedmi dnů od doručení výzvy, v prodlení se ocitla dne následujícího po splatnosti. Výzva, coby zásilka, byla odeslána dne 24. 2. 2025. Ode dne 7. 3. 2025 je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z., jehož výši stanoví § 2 nařízení č. 351/2013 Sb.22. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě měli oba účastníci ve věci úspěch pouze částečný s tím, že procesní úspěch žalovaného ve výroku II. převýšil procesní úspěch žalobkyně ve výroku I. Vzhledem k tomu, že žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.23. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, v řízení bylo pokračováno, stanovil soud žalobkyni povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku dle položky 2 bod 2 ve spojení s položkou 1 bod 1 písm. b) sazebníku poplatků zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve výši 368 Kč.24. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložených povinností výrokem I. a IV, se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nebyly zjištěny důvody pro určení jiné lhůty.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSKT:2026:9.C.353.2025.1","publishedAt":"2026-04-13","decisionAt":"2026-01-27","caseNumber":{"senate":9,"registry":"C","index":353,"year":2025,"pageNumber":31},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Tereza","lastName":"Leitgebová","titlesAfter":"","function":"samosoudkyně"},"courtCode":"OSKT","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"zaplacení 36 800 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"2993","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAHRADA_NAKLADU","LHUTY","SMLOUVA_O_UVERU","NAKLADY_RIZENI"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}