{"uuid":"620e5f53-f310-45ae-9829-d91df21beb7f","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Cahlíkem ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce:","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce A","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobce A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"insolvenční správce dlužníka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce B","anonStyle":"ANON"},{"text":", nar. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce B","anonStyle":"ANON"},{"text":",","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému:","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta B","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení částky 17 331 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 17 331 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 17 331 Kč od 7. 3. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 13 733,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaný je povinen zaplatit ČR – Městskému soudu v Brně na soudním poplatku částku 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 17 331 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 17 331 Kč od 7. 3. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 13 733,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.III. Žalovaný je povinen zaplatit ČR – Městskému soudu v Brně na soudním poplatku částku 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobou podanou na soud dne 14. 5. 2026 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 17 331 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce je insolvenčním správcem dlužnice ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce B","anonStyle":"ANON"},{"text":", nar. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce B","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dlužnice dne 15. 7. 2019 uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", na jejímž základě byl sjednán úvěrový rámec ve výši 15 000 Kč a měsíční splátka ve výši 404 Kč. Žalovaný při uzavření smlouvy dostatečně nezkoumal úvěruschopnost dlužnice a smlouva je tak od počátku neplatná. Žalovaný navíc obcházel zákonnou úpravu posuzování úvěruschopnosti tím, že při jejím hodnocení vycházel z minimální splátky odpovídající původnímu úvěrovému rámci, avšak následně během 15 dnů od uzavření smlouvy navýšil úvěrový rámec na 110 000 Kč, aniž by znovu zkoumal úvěruschopnost dlužnice. Následně došlo během dvou let k navýšení úvěrového rámce až na 170 000 Kč. Žalovanému z neplatné smlouvy pro nezkoumání úvěruschopnosti vznikl pouze nárok na vrácení poskytnuté jistiny. Celkově bylo dlužnici poskytnuto 405 023 Kč, zatímco na splátkách uhradila částku 422 354 Kč. Rozdíl mezi těmito částkami je bezdůvodným obohacením na straně žalovaného, jehož vydání se žalobce domáhá. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani přes výzvu žalobce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že úvěruschopnost dlužnice zkoumal řádně a smlouvu považuje za platnou a účinnou. Uvedl, že není žádný privilegovaný způsob ověřování, ani není stanoveno, co vše je nutné při zkoumání úvěruschopnosti ověřit. Naopak je v judikatuře zdůrazněn princip přiměřenosti, kdy je nutné akcentovat konkrétní okolnosti případu. Žalovaný při zkoumání úvěruschopnosti vychází především ze svých statistických modelů. Žalovaný provedl před uzavřením smlouvy lustraci dlužnice v registrech NRKI a CEE. Dle těchto registrů se dlužnice nikdy předtím nedostala do prodlení se splácením úvěrů a zápůjček. Dlužnice řádně předmětný úvěr hradila po dobu delší než 5 let a byla tak nepochybně schopna jej splácet. Žádosti o navýšení úvěrového rámce učinila dlužnice, následně byla pracovníky příslušného oddělení žalovaného opětovně vyhodnocena úvěruschopnost a poté bylo navýšení úvěrového rámce dlužnici schváleno.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Z předložených listinných důkazů, a to smlouvy ze dne 15. 7. 2019, vyrozumění o popření pohledávky ze dne 20. 6. 2025 včetně doručenky, usnesení KS v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"-A-6 ze dne 19. 2. 2025, usnesení KS v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"-","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 15. 1. 2026, přihlášky pohledávky ze dne 6. 3. 2025, výzvy k doplnění listinných důkazů ze dne 4. 6. 2025, karty klienta ze dne 12. 6. 2025, předžalobní výzvy ze dne 12. 2. 2025 včetně doručenky, rozsudku KS v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"incidenční spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 14. 11. 2025, dodatku ke smlouvě ze dne 6. 7. 2020, ze dne 22. 7. 2020, ze dne 29. 7. 2019, ze dne 15. 10. 2020, ze dne 17. 10. 2020, ze dne 22. 10. 2020, ze dne 4. 12. 2020, ze dne 9. 12. 2020, ze dne 12. 12. 2020 a ze dne 21. 9. 2022, potvrzení zaměstnavatele ze dne 15. 10. 2020 a ze dne 6. 12. 2020, potvrzení zaměstnavatele ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 6. 12. 2020, výpisu z účtu 7/2022, výpisu z účtu 8/2022, úvěrové zprávy začínající úvěrem ze dne 1. 8. 2018, úvěrové zprávy začínající úvěrem ze dne 30. 3. 2022, výpisu z úvěru, úvěrových podmínek žalovaného a rámcové pojistné smlouvy, soud zjistil následující skutkový stav:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Dne 15. 7. 2019 byla mezi dlužnicí a žalovaným uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru. Dlužnice ve smlouvě uvedla, že bydlí u rodičů, má učňovské vzdělání, je zaměstnána u společnosti Chance s čistým měsíčním příjmem 23 000 Kč. Jako příjem ostatních členů domácnosti uvedla částku 15 000 Kč. Dále uvedla, že nemá žádné na výživě závislé dítě. Žalovaný se zavázal dlužnici poskytnou úvěrový rámec ve výši 15 000 Kč, který se dlužnice zavázala splácet v měsíčních splátkách ve výši 404 Kč spolu s úrokem ve výši 19,88 % ročně, poplatky a pojištěním. Z dodatků k úvěrové smlouvě vyplynulo, že dne 29. 7. 2019 došlo k navýšení úvěrového rámce na částku 110 000 Kč a výše splátek na 2 959 Kč, dne 6. 7. 2020 došlo k navýšení úvěrového rámce na částku 130 000 Kč a výše splátek na 3 497 Kč, dne 22. 7. 2020 došlo k navýšení úvěrového rámce na částku 145 000 Kč a výše splátek na 3 901 Kč, dne 15. 10. 2020 došlo k navýšení úvěrového rámce na částku 152 000 Kč a výše splátek na 4 089 Kč, dne 17. 10. 2020 došlo k navýšení úvěrového rámce na částku 160 000 Kč a výše splátek na 4 304 Kč, dne 22. 10. 2020 došlo k navýšení úvěrového rámce na částku 167 000 Kč a výše splátek na 4 492 Kč, dne 4. 12. 2020 došlo k navýšení úvěrového rámce na částku 174 000 Kč a výše splátek na 4 681 Kč, dne 9. 12. 2020 došlo k navýšení úvěrového rámce na částku 179 000 Kč a výše splátek na 4 815 Kč, dne 12. 12. 2020 došlo k navýšení úvěrového rámce na částku 180 000 Kč a výše splátek na 4 842 Kč a dne 21. 9. 2022 došlo ke snížení úvěrového rámce na částku 170 000 Kč a výše splátek na 4 573 Kč. Z výpisu z úvěru lze vidět, jak dlužnice úvěr čerpala a splácela. Ještě před první splátkou došlo k navýšení a plnému vyčerpání úvěrového rámce v částce 110 000 Kč. Následně dlužnice úvěr různě splácela a čerpala s tím, že maximálně splatila cca devět splátek za sebou bez následného čerpání splacené jistiny. Většinou dlužnice hned vyčerpala splátkou splacenou jistinu. Celkem dlužnice načerpala částku 405 023 Kč a splatila částku 422 354 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Dle potvrzení zaměstnavatele měla dlužnice ke dni 15. 10. 2020 potvrzený příjem u společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" 21 074 Kč za poslední tři měsíce, ke dni 6. 12. 2020 potvrzený příjem u společnosti Chance 21 828 Kč za poslední tři měsíce a u společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" 5 048 Kč za poslední tři měsíce. Dle výpisu z účtu za období 7/2022 měla dlužnice počáteční zůstatek -18 797,44 Kč a konečný zůstatek -15 857,77 Kč. Ve výpisu jde vidět, jak dlužnici na účtu vznikaly a byly čerpány peněžní prostředky. Dlužnice měla na účtu kontokorent 19 000 Kč, příjmy od společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", splátky úvěru ve výši 11 913 Kč. Na účtu bylo mnoho výběrů z bankomatu a neidentifikovaný příjem od žalovaného. Dle výpisu z účtu za období 8/2022 měla dlužnice počáteční zůstatek -15 857,77 Kč a konečný zůstatek -15 245,50 Kč. Ve výpisu jde vidět, jak dlužnici na účtu vznikaly a byly čerpány peněžní prostředky. Dlužnice měla na účtu kontokorent 19 000 Kč, příjmy od společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", splátky úvěru ve výši 11 913 Kč. Na účtu bylo mnoho výběrů z bankomatu a neidentifikovaný příjem od žalovaného. Na účtu byl příjem 15 000 Kč z nového úvěru od žalovaného. Dle úvěrové zprávy bez data vyhotovení s prvním uvedeným úvěrem ze dne 1. 8. 2018 vyplynulo, že dlužnice měla aktivní úvěr se zbývající sumou 986 204 Kč se splátkou ve výši 8 966 Kč, kontokorent ve výši 2 000 Kč a revolvingový úvěr ve výši 59 680 Kč se splátkami ve výši 2 500 Kč. Celkem měla dvě existující splátkové závazky a jednu kreditní kartu, ukončených 17 jiných závazků, tři žádosti odmítnuty. Dlužnice nebyla se splátkami v prodlení. Měla hodně předčasně ukončených závazků. Dle úvěrové zprávy bez data vyhotovení s prvním uvedeným úvěrem ze dne 30. 3. 2022 vyplynulo, že dlužnice měla aktivní úvěr se zbývající sumou 5 153 Kč se splátkou 370 Kč, úvěr se zbývající sumou 1 157 140 Kč se splátkou ve výši 10 196 Kč, kontokorent ve výši 19 000 Kč, revolvingový úvěr ve výši 20 650 Kč se splátkami ve výši 450 Kč a kreditní kartu se zbývající sumou 157 972 Kč se splátkou 4 169 Kč. Celkem měla tři existující splátkové závazky, jeden nesplátkový a dvě kreditní karty, ukončených pět jiných závazků, čtyři žádosti odmítnuty. Dlužnice nebyla se splátkami v prodlení. Měla hodně předčasně ukončených závazků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Usnesením KS v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"-A-6 ze dne 19. 2. 2025 byl zjištěn úpadek dlužnice, povoleno oddlužení a ustanoven žalobce jako insolvenční správce dlužnice. Usnesení KS v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"-","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 15. 1. 2026 bylo schváleno oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty s tím, že dlužnice byla povinna vydat žalobci ke zpeněžení mimo jiné pohledávku za žalovaným z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaný přihláškou ze dne 10. 3. 2025 žalovaný do insolvenčního řízení dlužnice přihlásil pohledávku vzniklou z výše uvedené smlouvy o úvěru ve výši jistiny 169 913,87 Kč, úroku 7 343,54 Kč, smluvní pokuty 500 Kč, pojistného ve výši 814 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,08 Kč. Žalobce žalovaného vyzval k doložení důkazu ke zkoumání úvěruschopnosti. Žalovaný předložil kartu klienta, ze které vyplývá, že výše úvěru činila 170 000 Kč, úvěr byl uzavřen dne 15. 7. 2019, splátka úvěru činila 404 Kč, dlužnice bydlela u rodičů, je svobodná, nemá žádné děti, je zaměstnancem s příjem 23 000 Kč, příjmy ostatních členů domácnosti činí 15 000 Kč, měsíční výdaje domácnosti činily 17 000 Kč. Žalovaný v kartě počítal s životním minimem dlužnice, součtem splátek úvěru z NRKI ve výši 11 803 Kč, výdaji domácnosti 17 000 Kč, bufferem domácnosti 580 Kč a splátkou 404 Kč. Vyrozuměním o popření pohledávky žalobce sdělil žalovanému popření pohledávky, když považoval smlouvu z úvěru za neplatnou pro řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužnice.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Dle rozsudku KS v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"incidenční spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 14. 11. 2025, soud v obdobné věci dospěl k závěru, že s ohledem na skutečnost, že bezprostředně po sjednání úvěrového rámce ve výši 30 000 Kč došlo k jeho výraznému navýšení (srov. shora uvedené datumy a výše jednotlivých čerpání), má soud za to, že uvedeným postupem došlo k obejití zákonné úpravy o zjišťování úvěruschopnosti dlužníka stanovené ve smlouvě o spotřebitelském úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Výzvou ze dne 12. 2. 2025 doručenou dne 17. 2. 2026 žalobce vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení do 7 dnů od odeslání této výzvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Z ostatních důkazů soud nezjistil žádné pro věc rozhodné skutečnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „OZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Podle ust. § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Podle ust. § 1813 OZ se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Podle ust. § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Neplatnost smlouvy jako důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je neplatností absolutní. Soud k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C - 679/18 a též ÚS ČR, sp.zn. III ÚS 4129/18). Soud se proto z úřední činnosti nejdříve zabýval platností předmětných smluv o úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Smluvní ujednání mezi účastníky byla svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalovaný v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Z uvedeného je zřejmé, že věřitel poskytne úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. Věřiteli je uložena před uzavřením smlouvy o úvěru povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, přičemž při této činnosti je povinen vynaložit odbornou péči. Tato činnost představuje vysoce kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, jejímž obsahem je individuální posouzení konkrétní situace každého jednotlivého spotřebitele žádajícího o úvěr. Jedná se o institut, jehož smyslem je odpovědný přístup věřitelů, kteří mají předem pečlivě posoudit schopnost spotřebitele nabízený spotřebitelský úvěr splácet a v případě, že je výsledek posouzení úvěruschopnosti negativní, spotřebitele nezadlužovat. Primárním cílem je ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním, sekundárně je chráněn i věřitel před vznikem v budoucnu nedobytných pohledávek. V neposlední řadě je pak chráněna společnost jako celek před různými sociopatologickými jevy (k tomu dále srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Soud má za to, že v projednávané věci žalovaný rezignoval na svoji povinnost zkoumat úvěruschopnost dlužnice tj. nedostál své povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti dlužnice splácet úvěr (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2023, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyplývá, že „Hodnocení úvěruschopnosti žadatele o úvěr však vyžaduje porovnání zjištěných příjmů se zjištěnými výdaji dlužníka; pouhé zkoumání jedné z těchto složek k řádnému posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr nestačí. Stanovila-li věřitelka výdaje pouze na základě ekonomického modelu, aniž by dlužníka vedla k doložení konkrétních údajů, nezkoumala výdajovou stránku žadatele řádně… vycházet pouze z informací o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva bez zjištění konkrétních informací o žadateli, neodpovídá řádnému posouzení úvěruschopnosti.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Z usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyplývá: „Jak uvedl i sám Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", klíčová je nepochybně i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace. Mezi tyto lze řadit rovněž soukromé databáze typu SOLUS, BRKI (bankovní registr klientských informací) a NRKI (nebankovní registr klientských informací), které by však neměly být využívány jako základní či dokonce jediný informační zdroj, neboť poskytují informace jen o těch spotřebitelích, kteří neplní své povinnosti vůči subjektu, jenž je zapojen do činnosti daného registru. Informace ze shora specifikovaných registrů (databází) tak nemusí být vždy kompletní. Použití informací z těchto databází není obligatorní, pokud je věřitel schopen doložit, že úvěruschopnost prověřil jinak, jako tomu bylo v právě posuzované věci.“. Z uvedeného je tedy zřejmé, že pokud věřitel při posouzení úvěruschopnosti vychází jen z databáze dlužníků je toto zcela nedostatečné pro řádné ověření úvěruschopnosti (viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyplývá: závěr, zda smlouva o spotřebitelském úvěru je smlouvou neplatnou, nepostačuje jen samo zjištění, že poskytovatel řádně neposoudil úvěruschopnost spotřebitele. Je to proto, že samo zjištění, že poskytovatel v procesu posouzení úvěruschopnosti pochybil, nemusí vždy nutně znamenat, že spotřebitel není schopen úvěr splácet. Pokud tedy například spotřebitel úvěr splatí a vyjde-li následně najevo, že věřitel při procesu posouzení úvěruschopnosti pochybil, může se důsledek v podobě uvedené zákonné sankce (neplatnosti smlouvy) projevit pouze tehdy, bude-li postaveno najisto, že zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Avšak dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2024, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":": Nelze ovšem přehlédnout, že ve výše označených věcech se otázkou posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zabývaly soudy (na rozdíl od této věci) v situaci, kdy ještě nedošlo k úplnému splacení poskytnutého úvěru. Posouzením úvěruschopnosti dlužníka a důsledky z toho plynoucími v případě úplného splacení poskytnutého spotřebitelského úvěru se Nejvyšší soud vypořádal v rozsudku ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Ze kterého vyplývá, že závěry rozsudku sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" se vztahují pouze na úvěry, které byly úplně splacené. V ostatních případech platí dosud ustálená judikatura.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. V posuzované věci dle provedeného dokazování, a to konkrétně dle úvěrové smlouvy, dlužnice sdělila žalovanému informace o svých pravidelných měsíčních příjmech. Z provedeného dokazování nevyplývá, že by sama dlužnice žalovanému sdělila jakékoliv údaje o svých dluzích a výdajích.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Soudu není jasné, jak žalovaný dospěl k částce 17 000 Kč jako výdajů domácnosti dlužnice, zejména pokud žalovaný nedisponuje počtem členů domácnosti ani zprávě o jejich výdajích a dluzích. Pokud žalovaný hodlá započítat příjmy ostatních členů domácnosti do příjmů dlužnice, je logické, že musí zkoumat nejen existenci těchto příjmů, ale zároveň musí nad rámec výdajů a dluhů dlužnice zkoumat i výdaje a dluhy ostatních členů domácnosti, aby si udělal skutečný přehled a mohl řádně posoudit úvěruschopnost dlužnice. Toto dle provedeného dokazování však žalovaný neučinil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Karta klienta byla vyhotovena žalovaným mnoho let po sjednání úvěrové smlouvy a obsahuje údaje, které nekorespondují s původní úvěrovou smlouvou (zejména výše úvěrového rámce versus splátková povinnost). Tato karta tak neprokazuje, jaké údaje dlužnice žalovanému sama sdělila a které údaje získal jinými prostředky bez potvrzení, zda tyto údaje korespondují se sdělením dlužnice. Jakékoliv jiné důkazní prostředky, které žalovaný k ověřování úvěruschopnosti předložil pak nekorespondují s obdobím uzavření původní smlouvy. Samotné údaje z NRKI nemohou být dostatečným zjištěním výše splátkových povinností dlužnice, když v této databázi nemusí být nutně uvedeny všechny zápůjčky a úvěry, které dlužnice má, zejména pak soukromé zápůjčky a úvěry. Soudu dále není z karty jasné, proč při posuzování domácnosti dlužnice přeškrtnul splátkovou povinnost dlužnice. I samotné užití životního minima jako nákladů dlužnice se jeví soudu jako vysoce problematické a směřující k závěru, že žalovaný řádně nezkoumal výdaje dlužnice.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Životní minimum je podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, normativní veličinou sloužící výhradně k určení hranice hmotné nouze, tedy stavu, kdy osoba již není schopna zajistit své základní životní potřeby z vlastních prostředků. Jedná se o částku odrážející minimální společensky uznanou míru potřeb, nikoli reálné nebo průměrné výdaje jednotlivce či domácnosti. Samotný zákonodárce výslovně koncipuje životní minimum jako minimální referenční částku, jejímž účelem je ochrana před sociálním vyloučením na nejnižší únosné hranici, nikoli popis běžných životních podmínek populace. Částka životního minima proto nevystihuje skutečné náklady spojené s obvyklým způsobem života, neboť nezahrnuje řadu pravidelných výdajů, které většina osob vynakládá – zejména náklady na bydlení (řešené samostatně prostřednictvím normativních nákladů na bydlení), dopravu, provoz domácnosti, účast na společenském a pracovním životě či další náklady typické pro standardní životní úroveň v české společnosti. Jeho výše je navíc stanovena politickým rozhodnutím, nikoli průběžnou aktualizací na základě statistických šetření životních nákladů obyvatel.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. I následně uvedené skutečnosti k navyšování úvěrového rámce a jejich prokazování výpisy z účtu a sdělení zaměstnavatele dlužnice nejsou dle soudu dostatečným podkladem ke zkoumání příjmů a výdajů dlužnice a její domácnosti a vyvolávají důvodné pochybnosti o úvěruschopnosti dlužnice. Jak sám žalovaný uvedl, tyto údaje nemusí vypovídat a o skutečných příjmech a výdajích dlužnice, když dlužnice větší množství peněžních prostředků vybírala v hotovosti a není tak možné určit, na co je spotřebovala. Nicméně i z pouhého faktu, že dlužnici na účtu nezůstávalo dostatek peněžních prostředků na splátky žalovaného (např. v 8/2022 by bez zápůjčky 15 000 Kč od žalovaného byla v záporném rozdílu cca 15 000 Kč mezi příjmy a výdaji), byla neustále v kontokorentu, lze při běžném zapojení selského rozumu pochybovat o schopnosti dlužnice splácet další úvěr o splátkách ve výši cca 4 500 Kč měsíčně. Žalovaným předložené důkazy spíše prokazují, že se žalovaný neměl smířit se zjištěnými údaji a dál je ověřovat, což však dle dosud provedeného dokazování neučinil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Pokud žalovaný argumentuje tím, že dlužnice řádně splácela po dobu pěti let, čímž měla být dokázána její úvěruschopnost, považuje soud toto tvrzení žalovaného za liché. Dle výpisu z úvěru se dlužnice sice po dobu prvních cca pěti let nedostávala do prodlení se splácením, ale rovněž skoro nesplácela poskytnutou jistinu, když docházelo k navyšování úvěrového rámce, který prakticky okamžitě spotřebovala, a většinu splátek na jistinu obratem zase čerpala. Ostatně o tom svědčí i skutečnost, že dluh byl do insolvence přihlášen ve výši skoro celého úvěrového rámce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Z výše uvedených závěrů vyplývá, že žalovaný nedostatečně tvrdil a dokazoval zkoumání úvěruschopnosti dlužnice k původní smlouvě o úvěru. Ke splnění povinnosti důkazní nebyl žalovaný soudem na jednání vyzván podle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., neboť se jednání soudu nezúčastnil, a proto nemohl být takto soudem poučen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. V řízení byla stěžejní aplikace poučovací povinnosti soudu ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., jenž je poučovací povinností soudu, ke které dochází jen při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání, znemožnil soudu, aby mu poskytl poučení podle § 118a o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":": ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". Beck, 2009 s. 831). Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Opačný postup soudu (odročení jednání pouze za účelem vyzvání žalobce k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů) by bylo porušením zásady rovnosti účastníků řízení (§ 18 odst. 1 věta první o.s.ř.). Navíc je třeba připomenout, že řízení bylo skončením prvního jednání ve věci koncentrováno podle § 118b odst. 1 o.s.ř. a žalobce by v případě odročení jednání už poté nemohl uvádět další rozhodné skutečnosti ani označovat další důkazy k jejich prokázání (s nepatrnými výjimkami uvedenými v § 118b odst. 1 věta třetí o.s.ř.). Soud proto při svém rozhodování vycházel z tvrzení a důkazů obsažených ve spise.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Soud tak dospěl k závěru, že ohledně splnění povinnosti dle ust. § 86 zák. č. 257/2016 Sb. žalovaný odkázal na informace sdělené mu dlužnicí, ze kterých při posouzení úvěruschopnosti dlužnice vycházel, které doplnil ověřováním údajů o dlužnici ve veřejných databázích a dále provedl výpočet výdajů dlužnice dle svého matematického modelu. Žalovaný však při posouzení úvěruschopnosti a hodnocení příjmové i výdajové stránky dlužnice předestřené informace nijak neověřoval. Resp. měl ověřenu toliko snad příjmovou stránku dlužnice, aniž by jakkoliv ověřoval příjmy domácnosti. Pokud dané částky přestavovaly součet příjmů všech pracujících členů domácnosti dlužnice, tak příjmy zbývajících členů nebyly nikterak doloženy. Ani nebylo řádně zjištěno, kolik členů domácnosti se ve společné domácnosti nachází. Vůbec tedy není zřejmé, z jakého disponibilního příjmu žalovaný vycházel. Pokud vycházel z toho, že tedy celkové příjmy jsou tvořeny příjmy všech členů domácnosti, toto dále neověřoval. Žalovaný nepožadoval ani předložení výpisů z účtu, ani výplatních lístků a žádným způsobem si neověřil, zda se v případě plateb od uvedené společnosti jedná o příjem ze zaměstnání či nikoli a zda případný příjem dlužnice bude zajišťovat splácení úvěru po celou smluvenou dobu. Tvrzené měsíční výdaje ani jejich výše nebyly věřitelem taktéž vůbec ověřeny a to ve vztahu ke všem členům domácnosti, pokud počítal s příjmy celé domácnosti. Stejný závěr se týká i dluhového zatížení všech členů domácnosti. Dlužnice žádné výdaje netvrdila a žalovaný vycházel čistě ze svého modelu. Navíc tvrzení, že měsíční výdaje dlužnice činí životní minimum, jsou zcela mimo realitu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Soud nezpochybňuje, že věřitel může při posuzování úvěruschopnosti využít statistické modely. Jejich výstup však může představovat pouze pomocné hledisko, nikoliv náhradu zjištění skutečných, individualizovaných údajů o konkrétním dlužníkovi. Věřitel je povinen získat informace o jeho příjmech, výdajích a ostatních okolnostech finanční a ekonomické situace v rozsahu nezbytném, spolehlivém, dostatečném a přiměřeném povaze úvěru; schopnost dlužníka splácet pak posuzuje zejména porovnáním jeho příjmů a výdajů (§ 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Věřitel proto nemůže modelově stanovené hodnoty bez dalšího převzít jako údaje sdělené dlužníkem. Má-li statistický model sloužit k ověření či doplnění posouzení, musí být jeho výstup konfrontován s údaji skutečně zjištěnými o dlužníkovi a s jeho konkrétními poměry. Pouhý statistický odhad výdajů domácnosti neprokazuje, jaké výdaje dlužník skutečně vynakládal, a nemůže nahradit jejich individuální zjištění. Opačný postup by vedl jen k tomu, že by věřitel za údaje dlužníka vydával údaje, které mu dlužník nikdy nesdělil a které nezískal ani z jiného relevantního zdroje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. Žalovaný vyšel z ničím neodůvodněné částky uvedené dlužnicí a ze svého matematického modelu, kde dospěl k předpokládané výši výdajů. Od dlužnice nebylo k výdajům vyžadováno ničeho. Žalovaný ani nedokládá jakým způsobem vyhodnotil výpisy z NRKI. Žalovaný nechal dle soudu zcela bez povšimnutí, že na dalších splátkách půjček má dlužnice splácet 11 803 Kč, když její příjem dle výpisů z roku 2020 se pohyboval kolem 21 000 Kč. Byť žalovaný měl následně k dispozici výpisy z účtu dlužnice, je zřejmé, že je vyhodnotil zcela nedostatečně. Soudu není zřejmé, jak žalovaný dospěl k závěru, že dlužnice je schopna poskytnutý úvěr splatit, kdy zůstatky na účtu byly skoro minimální. Žalovaný zjevně před uzavřením smlouvy o úvěru reálně nijak, natož s odbornou péčí, neposoudil schopnost dlužnice úvěr splácet, když naprosto nezjišťoval, resp. neověřoval tvrzené majetkové poměry dlužnice, její reálné příjmy, výdaje, počet vyživovacích povinností atp. A vůbec se nezabýval výdaji dlužnice, případně je vyhodnotil zcela neadekvátně životní situaci dlužnice. Schopnost splácet úvěr není přitom určena pouze výší příjmu ze zaměstnání, takže jistě nepostačuje ověření příjmu ze zaměstnání, ale celou řadou dalších faktorů, mj. též otázkou životního stylu dlužníka, výší jeho reálných výdajů. Žalovaný si musel být vědom, že uzavírá smlouvu s velmi rizikovým klientem při jeho výdělku, čistém dluhovém zatížení přes 50 % a milionovým dluhem. Rezignací na ověřování úvěruschopnosti dlužnice navíc žalovaný porušil svou povinnost uloženou mu ustanovením § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Údaje poskytnuté dlužnicí, resp. zjištěné z matematického modelu tak objektivně měly způsobovat důvodně pochybnosti o schopnosti dlužnice úvěr splácet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Soud proto uzavřel, že smlouva o úvěru ze dne 15. 7. 2019 byla od počátku absolutně neplatná. Neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu, působí od počátku; z neplatné smlouvy nevznikají práva a povinnosti, které by bylo možné dodatkem měnit nebo dodatečně potvrdit (§ 588 OZ). Judikatura proto vychází z toho, že absolutně neplatnou smlouvu nelze dodatkem konvalidovat (viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Nebylo možné tedy dodatky, kterými se měnily úvěrové rámce, absolutně neplatnou smlouvu zplatnit. Soud se tak dále nezabýval otázkou, zda žalovaný při každém zvýšení úvěrového rámce znovu řádně zkoumal úvěruschopnost dlužnice, když smlouva byla neplatná již při sjednání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"V obecné rovině je při plnění z neplatné smlouvy nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených občanským zákoníkem (§ 2991 odst. 1 OZ). Žalovaný poskytnul dlužnici bez právního důvodu částku 405 023 Kč, kterou by dlužnice byla povinna žalovanému zaplatit. Dlužnice však žalovanému na dluh zaplatila celkem 422 354 Kč, tedy o 17 331 Kč více. V této výši se tak žalovaný bezdůvodně obohatil na úkor dlužnice a je povinen ji toto bezdůvodné obohacení vydat. V žalobě popsaná pohledávka za žalovaným náležející do majetkové podstaty dlužnice byla v rámci schváleného oddlužení určena ke zpeněžení. Žalobce jako insolvenční správce dlužnice je proto oprávněn s touto pohledávkou nakládat a soudně ji uplatnit (§ 409 odst. 2 ve spojení s § 408 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, v platném znění). Soud tak žalovaného zavázal k povinnosti zaplatit výše uvedenou částku žalobci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. Splatnost neoprávněného majetkového prospěchu je odvozena od výzvy k jeho vydání; v daném případě lze za výzvu k plnění považovat výzvu ze dne 12. 2. 2026, ve kterém byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve lhůtě 7 dnů od odeslání. Výzva bylo žalovanému zaslána a doručena dne 17. 2. 2026. Dne 18. 2. 2026 žalovanému počala běžet sedmidenní lhůta pro úhradu neoprávněného majetkového prospěchu, která skončila dne 24. 2. 2024 a žalovaný je od 25. 2. 2026 v prodlení. Žalobci tak od tohoto data vzniklo právo na úrok z prodlení dle ust. § 1970 OZ ve výši určené dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Žalobce však nárokoval úrok z prodlení až ode dne 7. 3. 2026. Soud tak žalovaného zavázal k zaplacení úroků z prodlení až od nárokovaného data.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"36. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"37. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Plná náhrada nákladů řízení žalobce je představována odměnou právního zástupce žalobce dle ust. § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), v platném znění, a to za pět úkonů právní služby po 1 820 Kč, dále za pět náhrad hotových výdajů po 450 Kč, dle ust. § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání soudu ve věci samé – žaloba, replika na odpor žalovaného, účast u jednání, a daň z přidané hodnoty z těchto částek ve výši 2 383,50 Kč dle ust. § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Celkem se jedná o částku 13 733,50 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. O třídenní lhůtě bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"38. Výrok III. je odůvodněn ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění. Žalobce jako insolvenční správce byl v řízení o nároku týkajícím se majetku náležejícího do majetkové podstaty od soudního poplatku osvobozen přímo ze zákona § 11 odst. 2 písm. n) zákona č. 549/1991 Sb. Jelikož žalobce byl ve věci plně úspěšný a žalovaný není od soudního poplatku osvobozen, zavázal soud žalovaného k zaplacení soudního poplatku. Soudní poplatek byl vypočítán dle pol. 1 bodu 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobou podanou na soud dne 14. 5. 2026 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 17 331 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce je insolvenčním správcem dlužnice , Jméno žalobce B, , nar. , Datum narození žalobce B, . Dlužnice dne 15. 7. 2019 uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl sjednán úvěrový rámec ve výši 15 000 Kč a měsíční splátka ve výši 404 Kč. Žalovaný při uzavření smlouvy dostatečně nezkoumal úvěruschopnost dlužnice a smlouva je tak od počátku neplatná. Žalovaný navíc obcházel zákonnou úpravu posuzování úvěruschopnosti tím, že při jejím hodnocení vycházel z minimální splátky odpovídající původnímu úvěrovému rámci, avšak následně během 15 dnů od uzavření smlouvy navýšil úvěrový rámec na 110 000 Kč, aniž by znovu zkoumal úvěruschopnost dlužnice. Následně došlo během dvou let k navýšení úvěrového rámce až na 170 000 Kč. Žalovanému z neplatné smlouvy pro nezkoumání úvěruschopnosti vznikl pouze nárok na vrácení poskytnuté jistiny. Celkově bylo dlužnici poskytnuto 405 023 Kč, zatímco na splátkách uhradila částku 422 354 Kč. Rozdíl mezi těmito částkami je bezdůvodným obohacením na straně žalovaného, jehož vydání se žalobce domáhá. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani přes výzvu žalobce.2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že úvěruschopnost dlužnice zkoumal řádně a smlouvu považuje za platnou a účinnou. Uvedl, že není žádný privilegovaný způsob ověřování, ani není stanoveno, co vše je nutné při zkoumání úvěruschopnosti ověřit. Naopak je v judikatuře zdůrazněn princip přiměřenosti, kdy je nutné akcentovat konkrétní okolnosti případu. Žalovaný při zkoumání úvěruschopnosti vychází především ze svých statistických modelů. Žalovaný provedl před uzavřením smlouvy lustraci dlužnice v registrech NRKI a CEE. Dle těchto registrů se dlužnice nikdy předtím nedostala do prodlení se splácením úvěrů a zápůjček. Dlužnice řádně předmětný úvěr hradila po dobu delší než 5 let a byla tak nepochybně schopna jej splácet. Žádosti o navýšení úvěrového rámce učinila dlužnice, následně byla pracovníky příslušného oddělení žalovaného opětovně vyhodnocena úvěruschopnost a poté bylo navýšení úvěrového rámce dlužnici schváleno.3. Z předložených listinných důkazů, a to smlouvy ze dne 15. 7. 2019, vyrozumění o popření pohledávky ze dne 20. 6. 2025 včetně doručenky, usnesení KS v , adresa,  č. j. , Anonymizováno,  , spisová značka, -A-6 ze dne 19. 2. 2025, usnesení KS v , adresa,  č. j. , Anonymizováno,  , spisová značka, -, právnická osoba,  ze dne 15. 1. 2026, přihlášky pohledávky ze dne 6. 3. 2025, výzvy k doplnění listinných důkazů ze dne 4. 6. 2025, karty klienta ze dne 12. 6. 2025, předžalobní výzvy ze dne 12. 2. 2025 včetně doručenky, rozsudku KS v , adresa,  č. j. , incidenční spisová značka,  ze dne 14. 11. 2025, dodatku ke smlouvě ze dne 6. 7. 2020, ze dne 22. 7. 2020, ze dne 29. 7. 2019, ze dne 15. 10. 2020, ze dne 17. 10. 2020, ze dne 22. 10. 2020, ze dne 4. 12. 2020, ze dne 9. 12. 2020, ze dne 12. 12. 2020 a ze dne 21. 9. 2022, potvrzení zaměstnavatele ze dne 15. 10. 2020 a ze dne 6. 12. 2020, potvrzení zaměstnavatele , Anonymizováno,  ze dne 6. 12. 2020, výpisu z účtu 7/2022, výpisu z účtu 8/2022, úvěrové zprávy začínající úvěrem ze dne 1. 8. 2018, úvěrové zprávy začínající úvěrem ze dne 30. 3. 2022, výpisu z úvěru, úvěrových podmínek žalovaného a rámcové pojistné smlouvy, soud zjistil následující skutkový stav:4. Dne 15. 7. 2019 byla mezi dlužnicí a žalovaným uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru. Dlužnice ve smlouvě uvedla, že bydlí u rodičů, má učňovské vzdělání, je zaměstnána u společnosti Chance s čistým měsíčním příjmem 23 000 Kč. Jako příjem ostatních členů domácnosti uvedla částku 15 000 Kč. Dále uvedla, že nemá žádné na výživě závislé dítě. Žalovaný se zavázal dlužnici poskytnou úvěrový rámec ve výši 15 000 Kč, který se dlužnice zavázala splácet v měsíčních splátkách ve výši 404 Kč spolu s úrokem ve výši 19,88 % ročně, poplatky a pojištěním. Z dodatků k úvěrové smlouvě vyplynulo, že dne 29. 7. 2019 došlo k navýšení úvěrového rámce na částku 110 000 Kč a výše splátek na 2 959 Kč, dne 6. 7. 2020 došlo k navýšení úvěrového rámce na částku 130 000 Kč a výše splátek na 3 497 Kč, dne 22. 7. 2020 došlo k navýšení úvěrového rámce na částku 145 000 Kč a výše splátek na 3 901 Kč, dne 15. 10. 2020 došlo k navýšení úvěrového rámce na částku 152 000 Kč a výše splátek na 4 089 Kč, dne 17. 10. 2020 došlo k navýšení úvěrového rámce na částku 160 000 Kč a výše splátek na 4 304 Kč, dne 22. 10. 2020 došlo k navýšení úvěrového rámce na částku 167 000 Kč a výše splátek na 4 492 Kč, dne 4. 12. 2020 došlo k navýšení úvěrového rámce na částku 174 000 Kč a výše splátek na 4 681 Kč, dne 9. 12. 2020 došlo k navýšení úvěrového rámce na částku 179 000 Kč a výše splátek na 4 815 Kč, dne 12. 12. 2020 došlo k navýšení úvěrového rámce na částku 180 000 Kč a výše splátek na 4 842 Kč a dne 21. 9. 2022 došlo ke snížení úvěrového rámce na částku 170 000 Kč a výše splátek na 4 573 Kč. Z výpisu z úvěru lze vidět, jak dlužnice úvěr čerpala a splácela. Ještě před první splátkou došlo k navýšení a plnému vyčerpání úvěrového rámce v částce 110 000 Kč. Následně dlužnice úvěr různě splácela a čerpala s tím, že maximálně splatila cca devět splátek za sebou bez následného čerpání splacené jistiny. Většinou dlužnice hned vyčerpala splátkou splacenou jistinu. Celkem dlužnice načerpala částku 405 023 Kč a splatila částku 422 354 Kč.5. Dle potvrzení zaměstnavatele měla dlužnice ke dni 15. 10. 2020 potvrzený příjem u společnosti , Anonymizováno,  21 074 Kč za poslední tři měsíce, ke dni 6. 12. 2020 potvrzený příjem u společnosti Chance 21 828 Kč za poslední tři měsíce a u společnosti , Anonymizováno,  5 048 Kč za poslední tři měsíce. Dle výpisu z účtu za období 7/2022 měla dlužnice počáteční zůstatek -18 797,44 Kč a konečný zůstatek -15 857,77 Kč. Ve výpisu jde vidět, jak dlužnici na účtu vznikaly a byly čerpány peněžní prostředky. Dlužnice měla na účtu kontokorent 19 000 Kč, příjmy od společnosti , Anonymizováno, , splátky úvěru ve výši 11 913 Kč. Na účtu bylo mnoho výběrů z bankomatu a neidentifikovaný příjem od žalovaného. Dle výpisu z účtu za období 8/2022 měla dlužnice počáteční zůstatek -15 857,77 Kč a konečný zůstatek -15 245,50 Kč. Ve výpisu jde vidět, jak dlužnici na účtu vznikaly a byly čerpány peněžní prostředky. Dlužnice měla na účtu kontokorent 19 000 Kč, příjmy od společnosti , Anonymizováno,  a , Anonymizováno, , splátky úvěru ve výši 11 913 Kč. Na účtu bylo mnoho výběrů z bankomatu a neidentifikovaný příjem od žalovaného. Na účtu byl příjem 15 000 Kč z nového úvěru od žalovaného. Dle úvěrové zprávy bez data vyhotovení s prvním uvedeným úvěrem ze dne 1. 8. 2018 vyplynulo, že dlužnice měla aktivní úvěr se zbývající sumou 986 204 Kč se splátkou ve výši 8 966 Kč, kontokorent ve výši 2 000 Kč a revolvingový úvěr ve výši 59 680 Kč se splátkami ve výši 2 500 Kč. Celkem měla dvě existující splátkové závazky a jednu kreditní kartu, ukončených 17 jiných závazků, tři žádosti odmítnuty. Dlužnice nebyla se splátkami v prodlení. Měla hodně předčasně ukončených závazků. Dle úvěrové zprávy bez data vyhotovení s prvním uvedeným úvěrem ze dne 30. 3. 2022 vyplynulo, že dlužnice měla aktivní úvěr se zbývající sumou 5 153 Kč se splátkou 370 Kč, úvěr se zbývající sumou 1 157 140 Kč se splátkou ve výši 10 196 Kč, kontokorent ve výši 19 000 Kč, revolvingový úvěr ve výši 20 650 Kč se splátkami ve výši 450 Kč a kreditní kartu se zbývající sumou 157 972 Kč se splátkou 4 169 Kč. Celkem měla tři existující splátkové závazky, jeden nesplátkový a dvě kreditní karty, ukončených pět jiných závazků, čtyři žádosti odmítnuty. Dlužnice nebyla se splátkami v prodlení. Měla hodně předčasně ukončených závazků.6. Usnesením KS v , adresa,  č. j. , Anonymizováno,  , spisová značka, -A-6 ze dne 19. 2. 2025 byl zjištěn úpadek dlužnice, povoleno oddlužení a ustanoven žalobce jako insolvenční správce dlužnice. Usnesení KS v , adresa,  č. j. , Anonymizováno,  , spisová značka, -, právnická osoba,  ze dne 15. 1. 2026 bylo schváleno oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty s tím, že dlužnice byla povinna vydat žalobci ke zpeněžení mimo jiné pohledávku za žalovaným z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaný přihláškou ze dne 10. 3. 2025 žalovaný do insolvenčního řízení dlužnice přihlásil pohledávku vzniklou z výše uvedené smlouvy o úvěru ve výši jistiny 169 913,87 Kč, úroku 7 343,54 Kč, smluvní pokuty 500 Kč, pojistného ve výši 814 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,08 Kč. Žalobce žalovaného vyzval k doložení důkazu ke zkoumání úvěruschopnosti. Žalovaný předložil kartu klienta, ze které vyplývá, že výše úvěru činila 170 000 Kč, úvěr byl uzavřen dne 15. 7. 2019, splátka úvěru činila 404 Kč, dlužnice bydlela u rodičů, je svobodná, nemá žádné děti, je zaměstnancem s příjem 23 000 Kč, příjmy ostatních členů domácnosti činí 15 000 Kč, měsíční výdaje domácnosti činily 17 000 Kč. Žalovaný v kartě počítal s životním minimem dlužnice, součtem splátek úvěru z NRKI ve výši 11 803 Kč, výdaji domácnosti 17 000 Kč, bufferem domácnosti 580 Kč a splátkou 404 Kč. Vyrozuměním o popření pohledávky žalobce sdělil žalovanému popření pohledávky, když považoval smlouvu z úvěru za neplatnou pro řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužnice.7. Dle rozsudku KS v , adresa,  č. j. , incidenční spisová značka,  ze dne 14. 11. 2025, soud v obdobné věci dospěl k závěru, že s ohledem na skutečnost, že bezprostředně po sjednání úvěrového rámce ve výši 30 000 Kč došlo k jeho výraznému navýšení (srov. shora uvedené datumy a výše jednotlivých čerpání), má soud za to, že uvedeným postupem došlo k obejití zákonné úpravy o zjišťování úvěruschopnosti dlužníka stanovené ve smlouvě o spotřebitelském úvěru.8. Výzvou ze dne 12. 2. 2025 doručenou dne 17. 2. 2026 žalobce vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení do 7 dnů od odeslání této výzvy.9. Z ostatních důkazů soud nezjistil žádné pro věc rozhodné skutečnosti.10. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „OZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle ust. § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.12. Podle ust. § 1813 OZ se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.13. Podle ust. § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Neplatnost smlouvy jako důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je neplatností absolutní. Soud k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C - 679/18 a též ÚS ČR, sp.zn. III ÚS 4129/18). Soud se proto z úřední činnosti nejdříve zabýval platností předmětných smluv o úvěru.16. Smluvní ujednání mezi účastníky byla svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalovaný v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.17. Z uvedeného je zřejmé, že věřitel poskytne úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. Věřiteli je uložena před uzavřením smlouvy o úvěru povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, přičemž při této činnosti je povinen vynaložit odbornou péči. Tato činnost představuje vysoce kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, jejímž obsahem je individuální posouzení konkrétní situace každého jednotlivého spotřebitele žádajícího o úvěr. Jedná se o institut, jehož smyslem je odpovědný přístup věřitelů, kteří mají předem pečlivě posoudit schopnost spotřebitele nabízený spotřebitelský úvěr splácet a v případě, že je výsledek posouzení úvěruschopnosti negativní, spotřebitele nezadlužovat. Primárním cílem je ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním, sekundárně je chráněn i věřitel před vznikem v budoucnu nedobytných pohledávek. V neposlední řadě je pak chráněna společnost jako celek před různými sociopatologickými jevy (k tomu dále srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. , spisová značka, ). Soud má za to, že v projednávané věci žalovaný rezignoval na svoji povinnost zkoumat úvěruschopnost dlužnice tj. nedostál své povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti dlužnice splácet úvěr (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. , spisová značka, .18. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2023, sp. zn. , spisová značka,  vyplývá, že „Hodnocení úvěruschopnosti žadatele o úvěr však vyžaduje porovnání zjištěných příjmů se zjištěnými výdaji dlužníka; pouhé zkoumání jedné z těchto složek k řádnému posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr nestačí. Stanovila-li věřitelka výdaje pouze na základě ekonomického modelu, aniž by dlužníka vedla k doložení konkrétních údajů, nezkoumala výdajovou stránku žadatele řádně… vycházet pouze z informací o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva bez zjištění konkrétních informací o žadateli, neodpovídá řádnému posouzení úvěruschopnosti.“19. Z usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka,  vyplývá: „Jak uvedl i sám Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. , spisová značka, , klíčová je nepochybně i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace. Mezi tyto lze řadit rovněž soukromé databáze typu SOLUS, BRKI (bankovní registr klientských informací) a NRKI (nebankovní registr klientských informací), které by však neměly být využívány jako základní či dokonce jediný informační zdroj, neboť poskytují informace jen o těch spotřebitelích, kteří neplní své povinnosti vůči subjektu, jenž je zapojen do činnosti daného registru. Informace ze shora specifikovaných registrů (databází) tak nemusí být vždy kompletní. Použití informací z těchto databází není obligatorní, pokud je věřitel schopen doložit, že úvěruschopnost prověřil jinak, jako tomu bylo v právě posuzované věci.“. Z uvedeného je tedy zřejmé, že pokud věřitel při posouzení úvěruschopnosti vychází jen z databáze dlužníků je toto zcela nedostatečné pro řádné ověření úvěruschopnosti (viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).20. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. , spisová značka,  vyplývá: závěr, zda smlouva o spotřebitelském úvěru je smlouvou neplatnou, nepostačuje jen samo zjištění, že poskytovatel řádně neposoudil úvěruschopnost spotřebitele. Je to proto, že samo zjištění, že poskytovatel v procesu posouzení úvěruschopnosti pochybil, nemusí vždy nutně znamenat, že spotřebitel není schopen úvěr splácet. Pokud tedy například spotřebitel úvěr splatí a vyjde-li následně najevo, že věřitel při procesu posouzení úvěruschopnosti pochybil, může se důsledek v podobě uvedené zákonné sankce (neplatnosti smlouvy) projevit pouze tehdy, bude-li postaveno najisto, že zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.21. Avšak dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2024, č. j. , spisová značka, : Nelze ovšem přehlédnout, že ve výše označených věcech se otázkou posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zabývaly soudy (na rozdíl od této věci) v situaci, kdy ještě nedošlo k úplnému splacení poskytnutého úvěru. Posouzením úvěruschopnosti dlužníka a důsledky z toho plynoucími v případě úplného splacení poskytnutého spotřebitelského úvěru se Nejvyšší soud vypořádal v rozsudku ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. , spisová značka, . Ze kterého vyplývá, že závěry rozsudku sp. zn. , spisová značka,  se vztahují pouze na úvěry, které byly úplně splacené. V ostatních případech platí dosud ustálená judikatura.22. V posuzované věci dle provedeného dokazování, a to konkrétně dle úvěrové smlouvy, dlužnice sdělila žalovanému informace o svých pravidelných měsíčních příjmech. Z provedeného dokazování nevyplývá, že by sama dlužnice žalovanému sdělila jakékoliv údaje o svých dluzích a výdajích.23. Soudu není jasné, jak žalovaný dospěl k částce 17 000 Kč jako výdajů domácnosti dlužnice, zejména pokud žalovaný nedisponuje počtem členů domácnosti ani zprávě o jejich výdajích a dluzích. Pokud žalovaný hodlá započítat příjmy ostatních členů domácnosti do příjmů dlužnice, je logické, že musí zkoumat nejen existenci těchto příjmů, ale zároveň musí nad rámec výdajů a dluhů dlužnice zkoumat i výdaje a dluhy ostatních členů domácnosti, aby si udělal skutečný přehled a mohl řádně posoudit úvěruschopnost dlužnice. Toto dle provedeného dokazování však žalovaný neučinil.24. Karta klienta byla vyhotovena žalovaným mnoho let po sjednání úvěrové smlouvy a obsahuje údaje, které nekorespondují s původní úvěrovou smlouvou (zejména výše úvěrového rámce versus splátková povinnost). Tato karta tak neprokazuje, jaké údaje dlužnice žalovanému sama sdělila a které údaje získal jinými prostředky bez potvrzení, zda tyto údaje korespondují se sdělením dlužnice. Jakékoliv jiné důkazní prostředky, které žalovaný k ověřování úvěruschopnosti předložil pak nekorespondují s obdobím uzavření původní smlouvy. Samotné údaje z NRKI nemohou být dostatečným zjištěním výše splátkových povinností dlužnice, když v této databázi nemusí být nutně uvedeny všechny zápůjčky a úvěry, které dlužnice má, zejména pak soukromé zápůjčky a úvěry. Soudu dále není z karty jasné, proč při posuzování domácnosti dlužnice přeškrtnul splátkovou povinnost dlužnice. I samotné užití životního minima jako nákladů dlužnice se jeví soudu jako vysoce problematické a směřující k závěru, že žalovaný řádně nezkoumal výdaje dlužnice.25. Životní minimum je podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, normativní veličinou sloužící výhradně k určení hranice hmotné nouze, tedy stavu, kdy osoba již není schopna zajistit své základní životní potřeby z vlastních prostředků. Jedná se o částku odrážející minimální společensky uznanou míru potřeb, nikoli reálné nebo průměrné výdaje jednotlivce či domácnosti. Samotný zákonodárce výslovně koncipuje životní minimum jako minimální referenční částku, jejímž účelem je ochrana před sociálním vyloučením na nejnižší únosné hranici, nikoli popis běžných životních podmínek populace. Částka životního minima proto nevystihuje skutečné náklady spojené s obvyklým způsobem života, neboť nezahrnuje řadu pravidelných výdajů, které většina osob vynakládá – zejména náklady na bydlení (řešené samostatně prostřednictvím normativních nákladů na bydlení), dopravu, provoz domácnosti, účast na společenském a pracovním životě či další náklady typické pro standardní životní úroveň v české společnosti. Jeho výše je navíc stanovena politickým rozhodnutím, nikoli průběžnou aktualizací na základě statistických šetření životních nákladů obyvatel.26. I následně uvedené skutečnosti k navyšování úvěrového rámce a jejich prokazování výpisy z účtu a sdělení zaměstnavatele dlužnice nejsou dle soudu dostatečným podkladem ke zkoumání příjmů a výdajů dlužnice a její domácnosti a vyvolávají důvodné pochybnosti o úvěruschopnosti dlužnice. Jak sám žalovaný uvedl, tyto údaje nemusí vypovídat a o skutečných příjmech a výdajích dlužnice, když dlužnice větší množství peněžních prostředků vybírala v hotovosti a není tak možné určit, na co je spotřebovala. Nicméně i z pouhého faktu, že dlužnici na účtu nezůstávalo dostatek peněžních prostředků na splátky žalovaného (např. v 8/2022 by bez zápůjčky 15 000 Kč od žalovaného byla v záporném rozdílu cca 15 000 Kč mezi příjmy a výdaji), byla neustále v kontokorentu, lze při běžném zapojení selského rozumu pochybovat o schopnosti dlužnice splácet další úvěr o splátkách ve výši cca 4 500 Kč měsíčně. Žalovaným předložené důkazy spíše prokazují, že se žalovaný neměl smířit se zjištěnými údaji a dál je ověřovat, což však dle dosud provedeného dokazování neučinil.27. Pokud žalovaný argumentuje tím, že dlužnice řádně splácela po dobu pěti let, čímž měla být dokázána její úvěruschopnost, považuje soud toto tvrzení žalovaného za liché. Dle výpisu z úvěru se dlužnice sice po dobu prvních cca pěti let nedostávala do prodlení se splácením, ale rovněž skoro nesplácela poskytnutou jistinu, když docházelo k navyšování úvěrového rámce, který prakticky okamžitě spotřebovala, a většinu splátek na jistinu obratem zase čerpala. Ostatně o tom svědčí i skutečnost, že dluh byl do insolvence přihlášen ve výši skoro celého úvěrového rámce.28. Z výše uvedených závěrů vyplývá, že žalovaný nedostatečně tvrdil a dokazoval zkoumání úvěruschopnosti dlužnice k původní smlouvě o úvěru. Ke splnění povinnosti důkazní nebyl žalovaný soudem na jednání vyzván podle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., neboť se jednání soudu nezúčastnil, a proto nemohl být takto soudem poučen.29. V řízení byla stěžejní aplikace poučovací povinnosti soudu ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., jenž je poučovací povinností soudu, ke které dochází jen při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání, znemožnil soudu, aby mu poskytl poučení podle § 118a o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2009 s. 831). Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. , spisová značka, ). Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Opačný postup soudu (odročení jednání pouze za účelem vyzvání žalobce k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů) by bylo porušením zásady rovnosti účastníků řízení (§ 18 odst. 1 věta první o.s.ř.). Navíc je třeba připomenout, že řízení bylo skončením prvního jednání ve věci koncentrováno podle § 118b odst. 1 o.s.ř. a žalobce by v případě odročení jednání už poté nemohl uvádět další rozhodné skutečnosti ani označovat další důkazy k jejich prokázání (s nepatrnými výjimkami uvedenými v § 118b odst. 1 věta třetí o.s.ř.). Soud proto při svém rozhodování vycházel z tvrzení a důkazů obsažených ve spise.30. Soud tak dospěl k závěru, že ohledně splnění povinnosti dle ust. § 86 zák. č. 257/2016 Sb. žalovaný odkázal na informace sdělené mu dlužnicí, ze kterých při posouzení úvěruschopnosti dlužnice vycházel, které doplnil ověřováním údajů o dlužnici ve veřejných databázích a dále provedl výpočet výdajů dlužnice dle svého matematického modelu. Žalovaný však při posouzení úvěruschopnosti a hodnocení příjmové i výdajové stránky dlužnice předestřené informace nijak neověřoval. Resp. měl ověřenu toliko snad příjmovou stránku dlužnice, aniž by jakkoliv ověřoval příjmy domácnosti. Pokud dané částky přestavovaly součet příjmů všech pracujících členů domácnosti dlužnice, tak příjmy zbývajících členů nebyly nikterak doloženy. Ani nebylo řádně zjištěno, kolik členů domácnosti se ve společné domácnosti nachází. Vůbec tedy není zřejmé, z jakého disponibilního příjmu žalovaný vycházel. Pokud vycházel z toho, že tedy celkové příjmy jsou tvořeny příjmy všech členů domácnosti, toto dále neověřoval. Žalovaný nepožadoval ani předložení výpisů z účtu, ani výplatních lístků a žádným způsobem si neověřil, zda se v případě plateb od uvedené společnosti jedná o příjem ze zaměstnání či nikoli a zda případný příjem dlužnice bude zajišťovat splácení úvěru po celou smluvenou dobu. Tvrzené měsíční výdaje ani jejich výše nebyly věřitelem taktéž vůbec ověřeny a to ve vztahu ke všem členům domácnosti, pokud počítal s příjmy celé domácnosti. Stejný závěr se týká i dluhového zatížení všech členů domácnosti. Dlužnice žádné výdaje netvrdila a žalovaný vycházel čistě ze svého modelu. Navíc tvrzení, že měsíční výdaje dlužnice činí životní minimum, jsou zcela mimo realitu.31. Soud nezpochybňuje, že věřitel může při posuzování úvěruschopnosti využít statistické modely. Jejich výstup však může představovat pouze pomocné hledisko, nikoliv náhradu zjištění skutečných, individualizovaných údajů o konkrétním dlužníkovi. Věřitel je povinen získat informace o jeho příjmech, výdajích a ostatních okolnostech finanční a ekonomické situace v rozsahu nezbytném, spolehlivém, dostatečném a přiměřeném povaze úvěru; schopnost dlužníka splácet pak posuzuje zejména porovnáním jeho příjmů a výdajů (§ 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).32. Věřitel proto nemůže modelově stanovené hodnoty bez dalšího převzít jako údaje sdělené dlužníkem. Má-li statistický model sloužit k ověření či doplnění posouzení, musí být jeho výstup konfrontován s údaji skutečně zjištěnými o dlužníkovi a s jeho konkrétními poměry. Pouhý statistický odhad výdajů domácnosti neprokazuje, jaké výdaje dlužník skutečně vynakládal, a nemůže nahradit jejich individuální zjištění. Opačný postup by vedl jen k tomu, že by věřitel za údaje dlužníka vydával údaje, které mu dlužník nikdy nesdělil a které nezískal ani z jiného relevantního zdroje.33. Žalovaný vyšel z ničím neodůvodněné částky uvedené dlužnicí a ze svého matematického modelu, kde dospěl k předpokládané výši výdajů. Od dlužnice nebylo k výdajům vyžadováno ničeho. Žalovaný ani nedokládá jakým způsobem vyhodnotil výpisy z NRKI. Žalovaný nechal dle soudu zcela bez povšimnutí, že na dalších splátkách půjček má dlužnice splácet 11 803 Kč, když její příjem dle výpisů z roku 2020 se pohyboval kolem 21 000 Kč. Byť žalovaný měl následně k dispozici výpisy z účtu dlužnice, je zřejmé, že je vyhodnotil zcela nedostatečně. Soudu není zřejmé, jak žalovaný dospěl k závěru, že dlužnice je schopna poskytnutý úvěr splatit, kdy zůstatky na účtu byly skoro minimální. Žalovaný zjevně před uzavřením smlouvy o úvěru reálně nijak, natož s odbornou péčí, neposoudil schopnost dlužnice úvěr splácet, když naprosto nezjišťoval, resp. neověřoval tvrzené majetkové poměry dlužnice, její reálné příjmy, výdaje, počet vyživovacích povinností atp. A vůbec se nezabýval výdaji dlužnice, případně je vyhodnotil zcela neadekvátně životní situaci dlužnice. Schopnost splácet úvěr není přitom určena pouze výší příjmu ze zaměstnání, takže jistě nepostačuje ověření příjmu ze zaměstnání, ale celou řadou dalších faktorů, mj. též otázkou životního stylu dlužníka, výší jeho reálných výdajů. Žalovaný si musel být vědom, že uzavírá smlouvu s velmi rizikovým klientem při jeho výdělku, čistém dluhovém zatížení přes 50 % a milionovým dluhem. Rezignací na ověřování úvěruschopnosti dlužnice navíc žalovaný porušil svou povinnost uloženou mu ustanovením § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Údaje poskytnuté dlužnicí, resp. zjištěné z matematického modelu tak objektivně měly způsobovat důvodně pochybnosti o schopnosti dlužnice úvěr splácet.34. Soud proto uzavřel, že smlouva o úvěru ze dne 15. 7. 2019 byla od počátku absolutně neplatná. Neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu, působí od počátku; z neplatné smlouvy nevznikají práva a povinnosti, které by bylo možné dodatkem měnit nebo dodatečně potvrdit (§ 588 OZ). Judikatura proto vychází z toho, že absolutně neplatnou smlouvu nelze dodatkem konvalidovat (viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Nebylo možné tedy dodatky, kterými se měnily úvěrové rámce, absolutně neplatnou smlouvu zplatnit. Soud se tak dále nezabýval otázkou, zda žalovaný při každém zvýšení úvěrového rámce znovu řádně zkoumal úvěruschopnost dlužnice, když smlouva byla neplatná již při sjednání.V obecné rovině je při plnění z neplatné smlouvy nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených občanským zákoníkem (§ 2991 odst. 1 OZ). Žalovaný poskytnul dlužnici bez právního důvodu částku 405 023 Kč, kterou by dlužnice byla povinna žalovanému zaplatit. Dlužnice však žalovanému na dluh zaplatila celkem 422 354 Kč, tedy o 17 331 Kč více. V této výši se tak žalovaný bezdůvodně obohatil na úkor dlužnice a je povinen ji toto bezdůvodné obohacení vydat. V žalobě popsaná pohledávka za žalovaným náležející do majetkové podstaty dlužnice byla v rámci schváleného oddlužení určena ke zpeněžení. Žalobce jako insolvenční správce dlužnice je proto oprávněn s touto pohledávkou nakládat a soudně ji uplatnit (§ 409 odst. 2 ve spojení s § 408 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, v platném znění). Soud tak žalovaného zavázal k povinnosti zaplatit výše uvedenou částku žalobci.35. Splatnost neoprávněného majetkového prospěchu je odvozena od výzvy k jeho vydání; v daném případě lze za výzvu k plnění považovat výzvu ze dne 12. 2. 2026, ve kterém byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve lhůtě 7 dnů od odeslání. Výzva bylo žalovanému zaslána a doručena dne 17. 2. 2026. Dne 18. 2. 2026 žalovanému počala běžet sedmidenní lhůta pro úhradu neoprávněného majetkového prospěchu, která skončila dne 24. 2. 2024 a žalovaný je od 25. 2. 2026 v prodlení. Žalobci tak od tohoto data vzniklo právo na úrok z prodlení dle ust. § 1970 OZ ve výši určené dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Žalobce však nárokoval úrok z prodlení až ode dne 7. 3. 2026. Soud tak žalovaného zavázal k zaplacení úroků z prodlení až od nárokovaného data.36. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.37. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Plná náhrada nákladů řízení žalobce je představována odměnou právního zástupce žalobce dle ust. § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), v platném znění, a to za pět úkonů právní služby po 1 820 Kč, dále za pět náhrad hotových výdajů po 450 Kč, dle ust. § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání soudu ve věci samé – žaloba, replika na odpor žalovaného, účast u jednání, a daň z přidané hodnoty z těchto částek ve výši 2 383,50 Kč dle ust. § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Celkem se jedná o částku 13 733,50 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. O třídenní lhůtě bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.38. Výrok III. je odůvodněn ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění. Žalobce jako insolvenční správce byl v řízení o nároku týkajícím se majetku náležejícího do majetkové podstaty od soudního poplatku osvobozen přímo ze zákona § 11 odst. 2 písm. n) zákona č. 549/1991 Sb. Jelikož žalobce byl ve věci plně úspěšný a žalovaný není od soudního poplatku osvobozen, zavázal soud žalovaného k zaplacení soudního poplatku. Soudní poplatek byl vypočítán dle pol. 1 bodu 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný dobrovolně, řádně a včas, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:MSBR:2026:33.C.108.2026.1","publishedAt":"2026-10-15","decisionAt":"2026-09-14","caseNumber":{"senate":33,"registry":"C","index":108,"year":2026,"pageNumber":31},"solver":{"titlesBefore":"Mgr. Bc.","firstName":"Martin","lastName":"Cahlík","titlesAfter":"","function":"samosoudce"},"courtCode":"MSBR","caseResultType":["VYHOVENI"],"caseSubject":"zaplacení částky 17 331 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"7","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"18","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"101","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"118b","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"137","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":549,"lexYear":1991,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"11","lexNumber":549,"lexYear":1991,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"408","lexNumber":182,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"588","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1813","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2399","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2993","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NEPLATNOST_PRAVNIHO_JEDNANI","BEZDUVODNE_OBOHACENI","INSOLVENCE","LHUTY","DOKAZOVANI","SMLOUVA_O_UVERU","NAHRADA_NAKLADU","ODDLUZENI","INSOLVENCNI_SPRAVCE","NAKLADY_RIZENI","NEPLATNOST_SMLOUVY","VZAJEMNE_PLNENI","ADVOKATNI_TARIF"]},"styles":[{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}