{"uuid":"643cebe9-5391-4932-bc1d-794df31c11da","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Vejnara a soudkyň JUDr. Lucie Bičákové a JUDr. PhDr. Aleny Novotné, Ph. D. ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o určení neoprávněnosti evidence ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 16. února 2026, č. j. 8 C 88/2025-34, ve znění opravného usnesení ze dne 13. března 2026 č. j. 8 C 88/2025-43 a ze dne 18. května 2026 č. j. 8 C 88/2025-46,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku o věci samé I. potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Ve výroku o nákladech řízení II. se rozsudek soudu I. stupně potvrzuje ve znění, že „Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 900 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku o věci samé I. potvrzuje.II. Ve výroku o nákladech řízení II. se rozsudek soudu I. stupně potvrzuje ve znění, že „Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 900 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Napadeným rozsudkem, ve znění opravného usnesení ze dne 13. 3. 2026, č. j. 8 C 88/2025-43, a opravného usnesení ze dne 18. 5. 2026, č. j. 8 C 88/2025-46, soud I. stupně rozhodl tak, že žalobu na určení, že žalobce nevěděl ani vědět nemohl, že je bez svého souhlasu či svobodné vůle evidován ve svazku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" (","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":") č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako osoba uvedená v § 3 odst. 1, písm. c) zákona ČNR č. 279/1992 Sb., zamítl (výrok I.). Dále soud napadeným rozhodnutím rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalobkyni (","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":") na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalobce se žalobou domáhal určení, že nevěděl ani vědět nemohl, že je bez svého souhlasu či svobodné vůle evidován ve svazku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" (","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":") č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako osoba uvedená v § 3 odst. 1, písm. c) zákona ČNR č. 279/1992 Sb. Tvrdil, že se o této evidenci dozvěděl až v souvislosti s dříve vedenými soudními spory o oprávněnost evidence v materiálech bývalé ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". Namítal, že v době výkonu základní vojenské služby nemohl vzhledem ke složité organizační struktuře ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a své neznalosti bezpečnostních složek rozpoznat, že jeho jednání přesahuje rámec běžných povinností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"funkce","anonStyle":"ANON"},{"text":" a že by mohl být veden jako spolupracovník ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". Podle jeho názoru byl do evidenčních materiálů zařazen bez svého vědomí a bez skutečné možnosti svobodně se rozhodnout, přičemž důsledky této evidence negativně dopadají do jeho současného osobního i profesního života, zejména v souvislosti s jeho pracovním uplatněním. Současně zdůrazňoval, že nikdy vědomě s ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" nespolupracoval, že se ke spolupráci nezavázal a že vedení takové evidence představuje neoprávněný zásah do jeho osobnostních práv.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že z dochovaných archivních materiálů vyplývá oprávněnost evidence žalobce jako spolupracovníka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". Poukazovala zejména na existenci vlastnoručně podepsaného slibu spolupráce, závazku mlčenlivosti a dalších archivních dokumentů, z nichž podle jejího názoru vyplývá, že žalobce o spolupráci věděl a dobrovolně ji přijal.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Soud I. stupně po provedeném dokazování žalobu zamítl. Vycházel především z archivních materiálů vztahujících se k žalobci a z obsahu předchozích pravomocných soudních rozhodnutí, v nichž již byla posuzována oprávněnost jeho evidence v materiálech bývalé ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dospěl k závěru, že žalobce byl evidován jako spolupracovník ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" oprávněně, když přijal nabídku spolupráce, vlastnoručně podepsal slib spolupráce, zvolil si krycí jméno a následně podepsal též závazek mlčenlivosti. Současně zdůraznil, že předmětem určovací žaloby podle § 80 o. s. ř. může být pouze určení existence či neexistence práva nebo právního poměru, nikoliv určení subjektivního vědomostního stavu žalobce. Podle názoru soudu tak žalobcem požadované určení nepředstavuje způsobilý předmět určovací žaloby a žalobce na něm nemá ani naléhavý právní zájem. Obvodní soud rovněž uvedl, že požadovaným určením by se právní postavení žalobce nijak nezměnilo ani by nebyly odstraněny právní důsledky jeho evidence, jejíž oprávněnost byla již dříve pravomocně posouzena. Nad rámec uvedeného soud uzavřel, že ani skutková zjištění neumožňují přijmout závěr, že by žalobce o své evidenci nevěděl nebo vědět nemohl, neboť provedené důkazy nasvědčují tomu, že byl se spoluprací s ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" seznámen a vědomě na ni přistoupil. Z těchto důvodů soud I. stupně žalobu zamítl a žalované jako plně úspěšné účastnici přiznal náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Proti rozsudku podal žalobce včasné odvolání, v němž namítal, že soud nesprávně posoudil existenci jeho naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. Poukazoval na judikaturu Nejvyššího soudu připouštějící určovací žaloby ve věcech evidence spolupracovníků bývalé ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a tvrdil, že vedení předmětné evidence nadále citelně zasahuje nejen do jeho osobnostní sféry, ale především do jeho profesního života. Zdůrazňoval, že právě v důsledku evidence jako osoby uvedené v lustračních předpisech nemůže splnit zákonné předpoklady pro účast v některých výběrových řízeních v rámci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", což mu dlouhodobě znemožňuje další kariérní postup, ačkoli jinak splňuje všechny odborné předpoklady. Dále nesouhlasil se závěrem, že požadované určení nesměřuje k právnímu vztahu nebo právu, neboť podle jeho názoru samotné vedení evidence proti jeho vůli zakládá právní vztah mezi ním a subjektem, který evidenci vede.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Žalobce dále brojil proti závěru soudu I. stupně o oprávněnosti jeho evidence ve svazcích ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". Namítal, že soud nedostatečně zohlednil okolnosti, za nichž byly dokumenty založené ve svazku pořízeny, zejména skutečnost, že se tak stalo v době výkonu základní vojenské služby, kdy se jako mladý a nezkušený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"funkce","anonStyle":"ANON"},{"text":" nacházel v podřízeném postavení vůči nadřízeným osobám. Tvrdil, že text slibu spolupráce mu byl nadiktován příslušníky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a že jeho podpis ani další úkony nelze považovat za projev svobodné a vážné vůle ke spolupráci s ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". Podle jeho názoru soud nesprávně vycházel z archivních materiálů jako z důkazu oprávněnosti evidence, přestože právě jejich věrohodnost a správnost byly předmětem sporu. Nesouhlasil rovněž se závěrem, že se nynější žalobou snaží obejít účinky dřívějších pravomocných rozhodnutí, neboť podle něj se předmět nynějšího řízení od předchozích sporů liší. Navrhl proto, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a určil, že žalobce nevěděl ani vědět nemohl, že je evidován jako spolupracovník ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", případně aby rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a § 212a o. s. ř. a došel k závěru, že odvolání není důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Odvolací soud se zcela ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně, že žalobce nemá na požadovaném určení naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř. Žalobce v odvolání poukazoval především na skutečnost, že evidence ve svazcích bývalé ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" negativně zasahuje do jeho profesního života, neboť mu brání ucházet se o některé vedoucí funkce v rámci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". Tato argumentace však podle názoru odvolacího soudu nemůže obstát.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Jak správně uvedl již soud I. stupně, lustrační zákon stanoví pro výkon určitých funkcí zákonné předpoklady, jejichž splnění je nezbytnou podmínkou pro obsazení příslušných pozic. Mezi tyto předpoklady patří i požadavek předložení odpovídajícího lustračního osvědčení. Právě otázka, zda žalobce tyto podmínky splňuje, byla předmětem dřívějších řízení, v nichž byla pravomocně posouzena oprávněnost jeho evidence ve svazcích bývalé ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Za této situace nelze přehlédnout, že ani případné vyhovění nynější žalobě by na právním postavení žalobce ničeho nezměnilo. Určení, že žalobce nevěděl nebo vědět nemohl o své evidenci ve svazku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", by samo o sobě nevedlo ke změně výsledku lustračního procesu, neodstranilo by právní účinky dřívějších rozhodnutí ani by žalobci nezajistilo splnění zákonných podmínek požadovaných pro výkon funkcí, na něž v odvolání odkazoval. Požadované určení tak není způsobilé přivodit změnu jeho právního postavení ani odstranit stav, který žalobce považuje za újmu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Odvolací soud proto sdílí závěr soudu I. stupně, že žalobcem tvrzené pracovní a profesní dopady evidence nemohou samy o sobě založit naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Skutečnost, že právní úprava spojuje s evidencí ve svazcích bývalé ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" určité následky pro výkon některých funkcí, je důsledkem zákonné úpravy, nikoli otázkou, kterou by bylo možné vyřešit požadovaným určovacím výrokem. Odvolacímu soudu přitom nepřísluší přehodnocovat důvody, pro které zákonodárce uvedené podmínky stanovil, ani posuzovat vhodnost či spravedlnost takového legislativního řešení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Nad rámec uvedeného považuje odvolací soud za správné rovněž skutkové závěry soudu I. stupně. Odvolací soud nepochybuje o tom, že tehdejší společenské poměry a postavení žalobce jako ","anonStyle":"NONE"},{"text":"funkce","anonStyle":"ANON"},{"text":" mohly ovlivnit jeho rozhodování. To však samo o sobě nevede k závěru, že by si nebyl vědom významu svého jednání. Již samotná skutečnost, že podepsal slib spolupráce, zvolil si krycí jméno a zavázal se k mlčenlivosti, spíše svědčí o opaku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Odvolací soud se proto ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně, že provedené důkazy neposkytují dostatečný podklad pro přijetí závěru, že žalobce o své evidenci nevěděl nebo že o ní vzhledem ke konkrétním okolnostem vědět nemohl. Již nedostatek naléhavého právního zájmu ve smyslu § 80 o. s. ř. postačuje k zamítnutí žaloby, avšak ani po věcné stránce neshledal odvolací soud důvod, pro který by bylo možné závěry soudu I. stupně zpochybnit. Proto napadený rozsudek ve výroku o věci samé podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Výrok o náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně je věcně správný, neboť žalovaná měla ve věci plný úspěch a vzniklo jí tak vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Odvolací soud však shledal, že ve výroku o náhradě nákladů řízení přetrvala i po vydání druhého opravného usnesení zjevná nesprávnost spočívající ve formulaci, že žalobce je povinen zaplatit žalobkyni (!) náhradu nákladů řízení. Odvolací soud tuto zjevnou písařskou nesprávnost nemající ovšem vliv na věcnou správnost rozhodnutí o nákladech řízení napravil tak, že výrok II. rozsudku soudu I. stupně potvrdil ve znění uvedeném ve výroku II. tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná měla i v odvolacím řízení plný úspěch, a vzniklo jí proto vůči žalobci právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Protože žalovaná nebyla v odvolacím řízení zastoupena advokátem, náleží jí podle § 151 odst. 3 o. s. ř. paušální náhrada hotových výdajů za dva úkony učiněné v odvolacím řízení ve výši 450 Kč za každý úkon, celkem tedy 900 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Napadeným rozsudkem, ve znění opravného usnesení ze dne 13. 3. 2026, č. j. 8 C 88/2025-43, a opravného usnesení ze dne 18. 5. 2026, č. j. 8 C 88/2025-46, soud I. stupně rozhodl tak, že žalobu na určení, že žalobce nevěděl ani vědět nemohl, že je bez svého souhlasu či svobodné vůle evidován ve svazku , právnická osoba,  (, právnická osoba, ) č. , číslo,  jako osoba uvedená v § 3 odst. 1, písm. c) zákona ČNR č. 279/1992 Sb., zamítl (výrok I.). Dále soud napadeným rozhodnutím rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalobkyni (, Anonymizováno, ) na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).2. Žalobce se žalobou domáhal určení, že nevěděl ani vědět nemohl, že je bez svého souhlasu či svobodné vůle evidován ve svazku , právnická osoba,  (, právnická osoba, ) č. , číslo,  jako osoba uvedená v § 3 odst. 1, písm. c) zákona ČNR č. 279/1992 Sb. Tvrdil, že se o této evidenci dozvěděl až v souvislosti s dříve vedenými soudními spory o oprávněnost evidence v materiálech bývalé , právnická osoba, . Namítal, že v době výkonu základní vojenské služby nemohl vzhledem ke složité organizační struktuře , právnická osoba,  a své neznalosti bezpečnostních složek rozpoznat, že jeho jednání přesahuje rámec běžných povinností , funkce,  a že by mohl být veden jako spolupracovník , právnická osoba, . Podle jeho názoru byl do evidenčních materiálů zařazen bez svého vědomí a bez skutečné možnosti svobodně se rozhodnout, přičemž důsledky této evidence negativně dopadají do jeho současného osobního i profesního života, zejména v souvislosti s jeho pracovním uplatněním. Současně zdůrazňoval, že nikdy vědomě s , právnická osoba,  nespolupracoval, že se ke spolupráci nezavázal a že vedení takové evidence představuje neoprávněný zásah do jeho osobnostních práv.3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že z dochovaných archivních materiálů vyplývá oprávněnost evidence žalobce jako spolupracovníka , právnická osoba, . Poukazovala zejména na existenci vlastnoručně podepsaného slibu spolupráce, závazku mlčenlivosti a dalších archivních dokumentů, z nichž podle jejího názoru vyplývá, že žalobce o spolupráci věděl a dobrovolně ji přijal.4. Soud I. stupně po provedeném dokazování žalobu zamítl. Vycházel především z archivních materiálů vztahujících se k žalobci a z obsahu předchozích pravomocných soudních rozhodnutí, v nichž již byla posuzována oprávněnost jeho evidence v materiálech bývalé , právnická osoba, . Dospěl k závěru, že žalobce byl evidován jako spolupracovník , právnická osoba,  oprávněně, když přijal nabídku spolupráce, vlastnoručně podepsal slib spolupráce, zvolil si krycí jméno a následně podepsal též závazek mlčenlivosti. Současně zdůraznil, že předmětem určovací žaloby podle § 80 o. s. ř. může být pouze určení existence či neexistence práva nebo právního poměru, nikoliv určení subjektivního vědomostního stavu žalobce. Podle názoru soudu tak žalobcem požadované určení nepředstavuje způsobilý předmět určovací žaloby a žalobce na něm nemá ani naléhavý právní zájem. Obvodní soud rovněž uvedl, že požadovaným určením by se právní postavení žalobce nijak nezměnilo ani by nebyly odstraněny právní důsledky jeho evidence, jejíž oprávněnost byla již dříve pravomocně posouzena. Nad rámec uvedeného soud uzavřel, že ani skutková zjištění neumožňují přijmout závěr, že by žalobce o své evidenci nevěděl nebo vědět nemohl, neboť provedené důkazy nasvědčují tomu, že byl se spoluprací s , právnická osoba,  seznámen a vědomě na ni přistoupil. Z těchto důvodů soud I. stupně žalobu zamítl a žalované jako plně úspěšné účastnici přiznal náhradu nákladů řízení.5. Proti rozsudku podal žalobce včasné odvolání, v němž namítal, že soud nesprávně posoudil existenci jeho naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. Poukazoval na judikaturu Nejvyššího soudu připouštějící určovací žaloby ve věcech evidence spolupracovníků bývalé , právnická osoba,  a tvrdil, že vedení předmětné evidence nadále citelně zasahuje nejen do jeho osobnostní sféry, ale především do jeho profesního života. Zdůrazňoval, že právě v důsledku evidence jako osoby uvedené v lustračních předpisech nemůže splnit zákonné předpoklady pro účast v některých výběrových řízeních v rámci , právnická osoba, , což mu dlouhodobě znemožňuje další kariérní postup, ačkoli jinak splňuje všechny odborné předpoklady. Dále nesouhlasil se závěrem, že požadované určení nesměřuje k právnímu vztahu nebo právu, neboť podle jeho názoru samotné vedení evidence proti jeho vůli zakládá právní vztah mezi ním a subjektem, který evidenci vede.6. Žalobce dále brojil proti závěru soudu I. stupně o oprávněnosti jeho evidence ve svazcích , právnická osoba, . Namítal, že soud nedostatečně zohlednil okolnosti, za nichž byly dokumenty založené ve svazku pořízeny, zejména skutečnost, že se tak stalo v době výkonu základní vojenské služby, kdy se jako mladý a nezkušený , funkce,  nacházel v podřízeném postavení vůči nadřízeným osobám. Tvrdil, že text slibu spolupráce mu byl nadiktován příslušníky , právnická osoba,  a že jeho podpis ani další úkony nelze považovat za projev svobodné a vážné vůle ke spolupráci s , právnická osoba, . Podle jeho názoru soud nesprávně vycházel z archivních materiálů jako z důkazu oprávněnosti evidence, přestože právě jejich věrohodnost a správnost byly předmětem sporu. Nesouhlasil rovněž se závěrem, že se nynější žalobou snaží obejít účinky dřívějších pravomocných rozhodnutí, neboť podle něj se předmět nynějšího řízení od předchozích sporů liší. Navrhl proto, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a určil, že žalobce nevěděl ani vědět nemohl, že je evidován jako spolupracovník , právnická osoba, , případně aby rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.7. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a § 212a o. s. ř. a došel k závěru, že odvolání není důvodné.8. Odvolací soud se zcela ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně, že žalobce nemá na požadovaném určení naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř. Žalobce v odvolání poukazoval především na skutečnost, že evidence ve svazcích bývalé , právnická osoba,  negativně zasahuje do jeho profesního života, neboť mu brání ucházet se o některé vedoucí funkce v rámci , právnická osoba, . Tato argumentace však podle názoru odvolacího soudu nemůže obstát.9. Jak správně uvedl již soud I. stupně, lustrační zákon stanoví pro výkon určitých funkcí zákonné předpoklady, jejichž splnění je nezbytnou podmínkou pro obsazení příslušných pozic. Mezi tyto předpoklady patří i požadavek předložení odpovídajícího lustračního osvědčení. Právě otázka, zda žalobce tyto podmínky splňuje, byla předmětem dřívějších řízení, v nichž byla pravomocně posouzena oprávněnost jeho evidence ve svazcích bývalé , právnická osoba, .10. Za této situace nelze přehlédnout, že ani případné vyhovění nynější žalobě by na právním postavení žalobce ničeho nezměnilo. Určení, že žalobce nevěděl nebo vědět nemohl o své evidenci ve svazku , právnická osoba, , by samo o sobě nevedlo ke změně výsledku lustračního procesu, neodstranilo by právní účinky dřívějších rozhodnutí ani by žalobci nezajistilo splnění zákonných podmínek požadovaných pro výkon funkcí, na něž v odvolání odkazoval. Požadované určení tak není způsobilé přivodit změnu jeho právního postavení ani odstranit stav, který žalobce považuje za újmu.11. Odvolací soud proto sdílí závěr soudu I. stupně, že žalobcem tvrzené pracovní a profesní dopady evidence nemohou samy o sobě založit naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Skutečnost, že právní úprava spojuje s evidencí ve svazcích bývalé , právnická osoba,  určité následky pro výkon některých funkcí, je důsledkem zákonné úpravy, nikoli otázkou, kterou by bylo možné vyřešit požadovaným určovacím výrokem. Odvolacímu soudu přitom nepřísluší přehodnocovat důvody, pro které zákonodárce uvedené podmínky stanovil, ani posuzovat vhodnost či spravedlnost takového legislativního řešení.12. Nad rámec uvedeného považuje odvolací soud za správné rovněž skutkové závěry soudu I. stupně. Odvolací soud nepochybuje o tom, že tehdejší společenské poměry a postavení žalobce jako , funkce,  mohly ovlivnit jeho rozhodování. To však samo o sobě nevede k závěru, že by si nebyl vědom významu svého jednání. Již samotná skutečnost, že podepsal slib spolupráce, zvolil si krycí jméno a zavázal se k mlčenlivosti, spíše svědčí o opaku.13. Odvolací soud se proto ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně, že provedené důkazy neposkytují dostatečný podklad pro přijetí závěru, že žalobce o své evidenci nevěděl nebo že o ní vzhledem ke konkrétním okolnostem vědět nemohl. Již nedostatek naléhavého právního zájmu ve smyslu § 80 o. s. ř. postačuje k zamítnutí žaloby, avšak ani po věcné stránce neshledal odvolací soud důvod, pro který by bylo možné závěry soudu I. stupně zpochybnit. Proto napadený rozsudek ve výroku o věci samé podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.14. Výrok o náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně je věcně správný, neboť žalovaná měla ve věci plný úspěch a vzniklo jí tak vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Odvolací soud však shledal, že ve výroku o náhradě nákladů řízení přetrvala i po vydání druhého opravného usnesení zjevná nesprávnost spočívající ve formulaci, že žalobce je povinen zaplatit žalobkyni (!) náhradu nákladů řízení. Odvolací soud tuto zjevnou písařskou nesprávnost nemající ovšem vliv na věcnou správnost rozhodnutí o nákladech řízení napravil tak, že výrok II. rozsudku soudu I. stupně potvrdil ve znění uvedeném ve výroku II. tohoto rozsudku.15. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná měla i v odvolacím řízení plný úspěch, a vzniklo jí proto vůči žalobci právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Protože žalovaná nebyla v odvolacím řízení zastoupena advokátem, náleží jí podle § 151 odst. 3 o. s. ř. paušální náhrada hotových výdajů za dva úkony učiněné v odvolacím řízení ve výši 450 Kč za každý úkon, celkem tedy 900 Kč.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně za podmínek stanovených v § 237 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:MSPH:2026:29.Co.231.2026.55","publishedAt":"2026-11-05","decisionAt":"2026-09-22","caseNumber":{"senate":29,"registry":"Co","index":231,"year":2026,"pageNumber":55},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Tomáš","lastName":"Vejnar","titlesAfter":"","function":"předseda senátu"},"courtCode":"MSPH","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"o určení neoprávněnosti evidence StB","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":8,"registry":"C","index":88,"year":2025,"pageNumber":34},"affectedDate":"2026-02-16","courtCode":"OSPH07","affectedTypes":["CONFIRM"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"80","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"151","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"237","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAKLADY_RIZENI","NAHRADA_NAKLADU","ODVOLANI"]},"styles":[{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}