{"uuid":"6466b563-d8b2-4d93-b38a-fd4658ab5197","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Aleše Nezdařila a soudkyň JUDr. Zuzany Šmídové a Mgr. Markéty Jiráskové ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":", nar. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", nar. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupena advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o výživné nerozvedeného manžela,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 15. prosince 2025, č. j. 7 C 289/2024-238","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I. potvrzuje ve znění: Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna platit žalobci výživné ve výši 40 000 Kč měsíčně vždy k patnáctému dni v měsíci předem od 22. 8. 2024 do 7. 12. 2025, se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Ve výroku II. se rozsudek soudu I. stupně mění jen tak, že výše nákladů řízení činí 54 365,30 Kč, jinak se potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 27 273,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta žalované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I. potvrzuje ve znění: Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna platit žalobci výživné ve výši 40 000 Kč měsíčně vždy k patnáctému dni v měsíci předem od 22. 8. 2024 do 7. 12. 2025, se zamítá.II. Ve výroku II. se rozsudek soudu I. stupně mění jen tak, že výše nákladů řízení činí 54 365,30 Kč, jinak se potvrzuje.III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 27 273,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta žalované.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Napadeným rozsudkem zamítl soud I. stupně žalobu na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci výživné ve výši 40 000 Kč měsíčně od podání žaloby (výrok I.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 88 632,50 Kč k rukám advokáta žalované (výrok II.). Rozhodl tak o návrhu žalobce (došlém soudu dne 22. 8. 2024), kterým se domáhal na žalované placení výživného na svoji osobu jakožto nerozvedeného manžela ve výši 40 000 Kč měsíčně za období od podání žaloby, tj. od data 22. 8. 2024. Žalobce tento svůj nárok odůvodňoval rozdílnou hmotnou a kulturní úrovní obou manželů, svým neutěšeným zdravotním stavem a tíživou finanční situací.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Uvedla, že sice (oproti žalobci) vykazuje vyšší příjem, na rozdíl od žalobce je však prakticky nemajetná. Dle žalované lze, vzhledem ke konkrétním okolnostem, považovat hmotnou a kulturní úroveň účastníků za zásadně shodnou. Namítla, že žalobce se snaží úspěšně protahovat řízení o rozvod manželství za účelem maximalizace doby, po kterou může uplatňovat nárok na výživné manžela. Zmocnil se veškerých úspor (590 000 Kč) uložených na účtu žalované a za dobu cca 20 měsíců je zcela spotřeboval. Z uvedených důvodů má žalovaná za to, že žalovaný nárok není po právu a jeho uplatnění je v rozporu s dobrými mravy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že účastníci byli od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" manželé, přičemž jejich manželství bylo pravomocně rozvedeno ke dni ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Účastníci spolu nežijí a nevedou společnou domácnost od ledna 2022. Nezletilý syn účastníků Andreas byl rozsudkem Obvodního soudu pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 24. 5. 2024, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", svěřen do střídavé péče obou rodičů, přičemž žalobci bylo stanoveno výživné na nezletilého ve výši 2 000 Kč měsíčně a žalované ve výši 4 000 Kč měsíčně. Dle zjištění soudu z opatrovnického řízení veškeré potřeby nezletilého syna hradí žalovaná, žalobce nepřispívá ničeho.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. K poměrům žalobce soud I. stupně zjistil, že je vlastníkem rodinného domu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Tento dům užívá k bydlení. Hodnota domu je ve výši 8 000 000 Kč dle nesporných tvrzení účastníků. Žalobce byl uznán částečně invalidním, od 26. 6. 2017 poklesla jeho pracovní schopnost o 50 % z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Je příjemcem invalidního důchodu ve výši 12 118 Kč měsíčně. Dále pobírá příspěvek na bydlení ve výši 5 601 Kč měsíčně a příspěvek na syna ve výši 1 470 Kč. Žalobce pracoval do března 2023 a při úvazku 2 hodiny denně vykazoval příjem cca 13 000 Kč měsíčně. Před přiznáním invalidního důchodu pracoval na centrále v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako zástupce vedoucího oddělení, naučil se administrativu, měl rovněž firmu na bezpečnostní problematiku (osobní ochrana, ostraha objektů, poradenství v oblasti bezpečnosti). Je vlastníkem obchodní společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", která aktuálně nevyvíjí žádnou činnost. Společnost vlastní pouze automobil, který užívá žalobce. Dle zjištění soudu I. stupně uvedená společnost vykazovala ke dni 31. 12. 2024 dlouhodobý majetek ve výši 665 000 Kč. Žalobce předložil soudu inzeráty a pracovní nabídky ze serveru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"www","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"www","anonStyle":"ANON"},{"text":" dle preferencí žalobcem zadaných. Dle zjištění soudu se jedná převážně o práci z domova s příjmy v řádech vyšších desítek tisíc korun.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Dle zjištění soudu I. stupně si žalobce zaslal dne 20. 11. 2023 z účtu žalované u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" na svůj účet u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". částku ve výši 612 000 Kč a tyto úspory v mezidobí utratil. Žalobce potvrdil (viz zjištění soudu I. stupně z opatrovnického řízení), že má pohledávku za svým bývalým zaměstnavatelem ve výši 130 000 Kč, u kterého pracoval do října 2023; tuto pohledávku ale vymáhat nebude, neboť zahájil spor s manželkou o výživné, což je pro něho rychlejší.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. K poměrům žalované bylo soudem I. stupně zjištěno, že v rozhodném období dosahovala průměrného měsíčního příjmu cca 44 000 Kč od společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., dále příjmu ve výši 8 500 Kč měsíčně od subjektu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a v období od září 2024 do ledna 2025 příjmu ve výši 8 500 Kč od společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dle zjištění soudu je žalovaná nemajetná, nic dalšího nevlastní. Žalovaná bydlí v rodinném domě v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", který jí poskytl bezplatně k užívání ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dle potvrzení jmenovaného o poskytnutí bydlení je tato možnost bydlení žalované časově omezená na dobu, nežli si vyřeší svoji životní situaci. Nejedná se o zaměstnanecký benefit ani jinou formu příjmu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud I. stupně podle ustanovení § 697 a § 760 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“). Dospěl k závěru o neopodstatněnosti uplatněného nároku od podání žaloby do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". S odkazem na provedené dokazování uzavřel, že hmotná a kulturní úroveň účastníků je v zásadě shodná. Odmítl argumentaci žalobce v tom, že mu invalidita II. stupně v pracovním uplatnění brání. V této souvislosti poukázal na skutečnost, že i po zjištění invalidity II. stupně byl žalobce pracovně činný ve své společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., přičemž uvedená společnost vykazovala obraty z prodeje zboží a služeb v navazujících dvou letech poté. Dále poukázal na následné zaměstnání žalobce s úvazkem 2 hodiny denně do března roku 2023.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Na podkladě uvedeného soud I. stupně uzavřel, že žalobce mohl být a byl pracovně aktivní i s invaliditou II. stupně; tedy žalobce si může obstarávat prostředky na svoji obživu prací. V této souvislosti vyšel z potenciality příjmu žalobce dle sdělení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" o průměrných výdělcích v oborech, ve kterých byl žalobce (dle své účastnické výpovědi) pracovně činný (viz bod 25. odůvodnění napadeného rozhodnutí). Konkrétně dospěl k závěru, že žalobce i s 50 % pracovním uplatněním (pracovním úvazku na 4 hodiny denně) může dosahovat výdělku minimálně od cca 25 000 Kč měsíčně (v roce 2023 dosahoval žalobce s úvazkem 2 hodiny denně výdělku cca 13 000 Kč) a více, což při zohlednění výše invalidního důchodu žalobce, příspěvku na bydlení a příspěvku na syna (bez výživného) představuje pravidelný potenciální příjem ve výši 45 000 Kč. Soud I. stupně zároveň zohlednil výběr úspor z účtu žalované ve výši 612 000 Kč, přičemž uzavřel, že při rozpočtení této částky na 2 roky od prosince 2023 (tj. od vybrání úspor) do prosince 2025 (tj. do právní moci rozvodového rozsudku) si žalobce „vylepšil“ svou příjmovou stránku o dalších 25 500 Kč měsíčně (viz bod 30. odůvodnění napadeného rozhodnutí). Dle závěru soudu I. stupně tak potenciální příjem žalobce v rozhodném období činí v součtu 70 500 Kč; tedy takový příjem je zásadně srovnatelný s příjmovou stránkou žalované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. K výdajům obou účastníků soud I. stupně uzavřel, že žalobce tvrdil pouze pravidelné výdaje na bydlení ve výši 10 000 Kč měsíčně. Žalovaná oproti tomu hradí veškeré výdaje společného syna účastníků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Při hodnocení celkové hmotné úrovně každého z manželů dospěl soud I. stupně k závěru o lepší situaci na straně žalobce – při zohlednění hodnoty domu v jeho vlastnictví, pohledávky za bývalým zaměstnavatelem ve výši 130 000 Kč (kterou se žalobce rozhodl z výše uvedených důvodů nevymáhat) i vlastnictví obchodního podílu firmy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" s aktivy okolo 800 000 Kč včetně možnosti užívání firemního osobního automobilu. Bezplatné bydlení žalované s nejistou dobou jeho poskytování promítl soud I. stupně do výdajové stránky žalované. S odkazem na konkrétní zjištění v podobě výpisů z účtu žalované (viz body 19., 20., 22. a 23. odůvodnění napadeného rozsudku) zároveň uzavřel, že tvrzení žalobce o drahých dovolených žalované, drahých restauracích, nákupech šperků či obrazů byla provedeným dokazováním vyvrácena.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. S tímto podstatným odůvodněním soud I. stupně žalobu v celém rozsahu zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Výrok o nákladech řízení odůvodnil soud I. stupně podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a přiznal procesně zcela úspěšné žalované náklady řízení v celkové výši 88 632,50 Kč. Tyto jsou představovány náklady právního zastoupení - konkrétně odměnou advokáta za 4 úkony právní služby po 17 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu dne 13. 10. 2025 a dne 15. 12. 2025) podle § 6 odst. 1 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), z tarifní hodnoty ve výši 2 400 000 Kč, 1x režijním paušálem 300 Kč a 3x paušální náhradou výdajů po 450 Kč a 21 % DPH v částce 15 382,50 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Rozsudek soudu I. stupně napadl včasným a přípustným odvoláním žalobce. Soudu I. stupně vytkl nezjišťování skutkového stavu od srpna 2024 do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Namítl, že soud nebral v potaz nepeněžní příjem žalované ve výši 150 000 Kč měsíčně od jejího zaměstnavatele a nezabýval se (ve vztahu k zaměstnání žalované) výší průměrných platů v ČR u pozice provozní ředitel. Tuto pozici, dle tvrzení žalobce, žalovaná de facto zastává. Za nesprávné a v rozporu se zákonem vnímá závěry soudu I. stupně o užití i irelevantních informací o možném teoretickém příjmu zdravého člověk vůči osobě žalobce. Akcentoval, že na trhu práce je dvakrát znevýhodněn věkem nad 55 let a invaliditou II. stupně. Vytkl soudu ignorování důkazu o nepeněžním příjmu žalované z předmětného opatrovnického řízení, kde ze strany právního zástupce žalované mělo být uvedeno, že bydlení je součástí životní úrovně žalované. Uvedené dle žalobce svědčí o tom, že soud I. stupně se chová vůči jeho osobě zaujatě. Za nesprávné má též vyčíslení nákladů řízení soudem s tím, že se jednalo o výživné za konkrétní období od 22. 8. 2024 do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". I v posledně uvedeném jednání soudu spatřuje žalobce známky podjatosti. Žalobce nesouhlasí ani se závěrem soudu I. stupně o výši aktiv společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" v částce 800 000 Kč. Vysvětlil, že jediným majetkem společnosti je zmíněný osobní automobil vykazovaný v zůstatkové ceně 174 000 Kč netto. Dle žalobce není pravdou, že by soudu I. stupně sdělil, že nemíní vůbec vymáhat dlužnou částku 130 000 Kč po bývalém zaměstnavateli. Připustil (neboť má ze zákona nárok na stejnou životní úroveň jako v té době ještě manželka), že v jiném řízení uvedl, že bude rychlejší se nejdříve domoci financí od tehdejší manželky a až následně ve lhůtě začít soudní spor s bývalým zaměstnavatelem. Namítl, že úvahy soudu o možném příjmu až 45 000 Kč měsíčně, neodrážejí skutečný stav trhu s prací v České republice. Informace o možnosti nahlédnout do spisu mu byla soudem sdělena až při jednání dne 15. 12. 2025.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek v plném rozsahu zrušil a ve věci rozhodl nebo věc vrátil soudu I. stupně k novému projednání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Žalovaná se k odvolání žalobce vyjádřila tak, že s ním nesouhlasí. Ztotožnila se s rozsahem provedeného dokazování, skutkovými závěry i právním posouzením ze strany soudu I. stupně. Akcentovala, že žalobce si krátce před sporem převedl a spotřeboval společné úspory 612 000 Kč a vědomě nevymáhá svou pohledávku 130 000 Kč, čímž si sám zhoršil poměry. Jeho procesní postup směřující k oddálení rozvodu s cílem prodloužit dobu pro uplatňování manželského výživného vykazuje, dle žalované, rysy zjevného zneužití práva. Žalobcům uplatněný nárok považuje za založený na fabulacích, procesně účelové jednání je v příkrém rozporu s dobrými mravy a nemá možnost požívat soudní ochrany.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Z vyložených důvodů žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil a přiznal žalované náhradu nákladů odvolacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Odvolací soud přezkoumal postupem podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. správnost rozsudku soudu I. stupně, včetně správnosti postupu v řízení, které jeho vydání předcházelo. Nejprve postupem podle § 213 odst. 2 o. s. ř., ve spojení s § 213a odst. 2 o. s. ř., zopakoval některé soudem I. stupně provedené důkazy, když měl za to, že je z nich možné dospět k jinému skutkovému zjištění, než učinil soud I. stupně. Poté dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání žalobce proti rozhodnutí ve věci samé není důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Odvolací soud se nejprve zabýval námitkou, kterou žalobce v odvolání vznesl proti předsedovi senátu soudu I. stupně (viz skutečnosti uvedené v odstavci 13. odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu). Podle obsahu se jedná o námitku podjatosti, uplatněnou žalobcem v rámci opravného prostředku. Odvolací soud proto uvedenou námitku žalobce posoudil jako odvolací důvod ve smyslu § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř., když tento důvod spočívá v námitce rozhodování vyloučeným (podjatým) soudcem. Nejvyšší soud ČR k tomu v usnesení ze dne 23. 10. 2009, sp. zn. 21 Cdo 3483/2008 shodně uvedl, že „námitka odvolatele o tom, že napadené rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící), představuje odvolací důvod podle ustanovení § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř. O této námitce proto nerozhoduje nadřízený soud podle ustanovení § 16 o. s. ř. a pro její uplatnění neplatí lhůta uvedená v ustanovení § 15a odst. 2 o. s. ř. Její důvodnost posuzuje vždy odvolací soud, aniž by přitom byl vázán tím, zda, popř. jak otázku podjatosti soudce (přísedícího) posoudil ještě před vydáním napadeného rozhodnutí nadřízený soud (§ 16 o. s. ř.); shledá-li ji opodstatněnou, napadené rozhodnutí soudu prvního stupně bez dalšího zruší /§ 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř./.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Předseda senátu soudu I. stupně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve věci provedl podrobné dokazování, přičemž v písemném odůvodnění rozsudku též řádně a srozumitelně vysvětlil, jaká učinil skutková zjištění, jaký z nich přijal skutkový závěr i jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů. Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, účastníkům nebo jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle § 14 odst. 4 o. s. ř. nejsou důvodem pro vyloučení soudce okolnosti, které spočívají v jeho postupu v řízení o projednávané věci nebo rozhodování v jiných věcech. Z odvolání žalobce je zřejmé, že odvolatel v rámci tohoto opravného prostředku namítal okolnosti, které spočívaly výhradně v postupu soudce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" v rámci řízení, resp. v nesouhlasu žalobce s tím, jak soud I. stupně ve věci rozhodl. Takovéto okolnosti nejsou podle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení tohoto soudce z projednávání a rozhodnutí sporné věci, jak vysvětleno shora. Na základě těchto skutečnosti odvolací soud shledal, že odvolací důvod dle § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř. není v přezkoumávané věci naplněn.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Odvolací soud zjistil, že dle přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2024 vykázala společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" výsledek hospodaření ke dni 31. 12. 2024 v podobě ztráty ve výši mínus 49 367 Kč. Pokud jde o dlouhodobý hmotný majetek ve výši 665 000 Kč (zmiňovaný soudem I. stupně), tento je dle rozvahy ke dni 31. 12. 2024 vykazovaný v částce brutto, přičemž po korekci (představující ponížení hodnoty dlouhodobého majetku o jeho odpisy či opravné položky) je čistá (netto) hodnota tohoto majetku ve výši 174 000 Kč. Výše uvedený závěr soudu I. stupně o aktivech žalobcovy společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" v hodnotě okolo 800 000 Kč tedy není správný.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Podle § 697 odst. 1 o. z. manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinností dítěte i rodičů. Podle odstavce 2 tohoto zákonného ustanovení pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Jak vyplývá ze shora citovaného zákonného ustanovení pro stanovení vyživovací povinnosti mezi manželi je určující kritérium zásadně stejná hmotná a kulturní úroveň. Výše uvedené ustanovení je stručnou normou s relativně neurčitou hypotézou, když životní úroveň je obecně obtížně kvantifikovatelná a nemusí se ani projevovat pouze v disponibilních částkách či majetku. Slovo „zásadně“ pak odkazuje jednak na možnost (nutnost) zohlednění konkrétních okolností odůvodňujících případnou disparitu, jednak na to, že životní úroveň nemusí být ani v případě parity zcela totožná a není tedy třeba vyrovnávat i nejmenší nerovnosti či zohledňovat každý detail, přičemž v daném případě je soudu dána poměrně široká míra vlastního uvážení při komplexním posouzení věci, čemuž odpovídá i ustálená rozhodovací praxe, podle níž spory o výživné nejsou tzv. zúčtovacími spory.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Soud I. stupně své rozhodnutí založil na dostatečně zjištěném skutkovém stavu, správně se v rámci podané žaloby o výživné nerozvedeného manžela zabýval obdobím od podání žaloby do data právní moci rozvodového rozsudku, a spornou věc rovněž správně posoudil i po stránce právní.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Odvolací soud konstatuje, že institut výživného mezi manželi dle § 697 odst. 1 občanského zákoníku plní dorovnávací funkci v případě, že by životní standard jednoho z manželů byl zřetelně odlišný. Při posuzování existence stejného (či naopak rozdílného) životního standardu obou manželů je třeba brát ohled nejen na dosahované měsíční příjmy, ale je nutné brát v úvahu veškeré majetkové a osobní poměry oprávněného i povinného manžela. Ve smyslu uvedeného soud I. stupně na základě provedeného dokazování dospěl ke správnému závěru, dle kterého není nárok žalobce vůči žalované na výživné nerozvedeného manžela opodstatněný.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Soud I. stupně se v této souvislosti správně zabýval výdělkovými možnostmi a schopnostmi obou manželů. Správně též vyšel z potenciálního příjmu žalobce, když žalovaná své příjmy ze zaměstnání doložila výpisem z účtu i potvrzením zaměstnavatele. Při hodnocení příjmu žalobce z pohledu potenciality je opodstatněné vyjít (kromě pobíraného invalidního důchodu pro invaliditu II. stupně) z poklesu jeho pracovní schopnosti o 50 %. Vzhledem ke středoškolskému vzdělání s maturitou i praxi v administrativních činnostech by měl být žalobce, dle názoru odvolacího soudu, schopen přivýdělku alespoň ve výši 15 000 Kč čistého měsíčně (viz též poslední žalobcem uvedený příjem ze zaměstnání). Soud I. stupně rovněž z pohledu dalšího příjmu žalobce správně zhodnotil výběr částky 612 000 Kč žalobcem ze společného účtu účastníků, stejně jako i nevymáhání částky 130 000 Kč žalobcem na svém bývalém zaměstnavateli.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Soud I. stupně se rovněž správně zabýval a hodnotil bytové poměry obou účastníků, jakož i jejich výdaje. Odvolací soud v této souvislosti neshledal důvodnou odvolací námitku žalobce ohledně existence nepeněžního příjmu žalované ve výši 150 000 Kč měsíčně od jejího zaměstnavatele v podobě bezplatné možnosti bydlení žalované v dočasně poskytnuté nemovitosti ve vlastnictví ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalované nelze takovouto možnost bydlení, navíc s nejistou dobou trvání, vytýkat s ohledem na situaci, kdy žalovaná, stejně jako žalobce, pečuje o nezletilého syna účastníků na základě svěření dítěte do střídavé péče obou rodičů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Dovolává-li se žalovaná rozporu případně přiznaného výživného s dobrými mravy, odvolací soud s odkazem na judikaturu Ústavního soudu týkající se této problematiky uvádí, že přiznání výživného za učitých okolností může být v rozporu s dobrými mravy, tento rozpor však musí (s přihlédnutím k tomu, že jistá míra neshod je s ukončením společného soužití a rozpadem manželství spjata poměrně běžně) být doložen okolnostmi mimořádné povahy, neboť užití tohoto korektivu by mělo zůstat vyhrazeno pouze pro zvlášť odůvodněné případy. Dle názoru odvolacího soudu skutečnosti uvedené žalovanou v jejím vyjádření k podanému odvolání (viz bod 15. odůvodnění rozsudku odvolacího soudu) takovouto mimořádnou intenzitu nenaplňují.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Pro úplnost je třeba uvést, že odvolací soud nedoplňoval důkazní řízení třemi listinami předloženými žalobcem při odvolacím jednání (odpovědi umělé inteligence na otázku žalobce týkající se odhadu roční odměny aukčních domů/galerií), a to pro nesplnění podmínek upravených v ustanovení § 205a písm. c) o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Ze všech těchto důvodů postupoval odvolací soud podle ustanovení § 219 o. s. ř. a napadený rozsudek soudu I. stupně ve výroku o věci samé jako věcně správný potvrdil, pouze v upřesňujícím znění v souvislosti s pravomocným ukončením rozvodového řízení účastníků tak, že: „Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna platit žalobci výživné ve výši 40 000 Kč měsíčně vždy k patnáctému dni v měsíci předem od 22. 8. 2024 do 7. 12. 2025, se zamítá.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Jiná situace nastala v případě rozhodnutí soudu I. stupně o nákladech řízení. Odvolací soud shledal důvodným odvolání žalobce do výroku o náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně, pokud se jedná o samotné vyčíslení výše těchto nákladů. Procesně úspěšná žalovaná má správně nárok na náhradu nákladů právního zastoupení v celkové výši 54 365,30 Kč, které jsou představovány sazbou odměny ve výši 10 820 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu I. stupně dne 13. 10. 2025 a dne 15. 12. 2025) podle § 8 odst. 2 část věty před středníkem a § 7 bod 6. AT (počítáno z tarifní hodnoty 621 935 Kč), náhradou hotových výdajů (režijní paušál) 300 Kč, náhradou hotových výdajů za 3 úkony po 450 Kč podle § 13 odst. 4 AT a 21 % DPH v částce 9 435,30 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Odvolací soud proto změnil napadený rozsudek ve výroku II. jen tak, že výše nákladů řízení činí 54 365,30 Kč, jinak rozsudek v tomto výroku potvrdil (§§ 220 odst. 1 a 219 o. s. ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení úspěšné žalované přísluší náhrada nákladů řízení odpovídající nákladům právního zastoupení ve výši 27 273,40 Kč, které sestávají z odměny advokáta za 2 úkony právní služby po 10 820 Kč (vyjádření k odvolání žalobce, účast u odvolacího jednání dne 9. 9. 2026) § podle § 8 odst. 2 část věty před středníkem a § 7 bod 6. AT, náhradou hotových výdajů za 2 úkony po 450 Kč podle § 13 odst. 4 AT, ve znění účinném od 1. 1. 2025, a 21 % DPH v částce 4 733,40 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. Zaplacení náhrady nákladů odvolacího řízení uložil odvolací soud neúspěšnému žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 211 a § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.), k rukám advokáta žalované podle § 149 odst. 1 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Napadeným rozsudkem zamítl soud I. stupně žalobu na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci výživné ve výši 40 000 Kč měsíčně od podání žaloby (výrok I.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 88 632,50 Kč k rukám advokáta žalované (výrok II.). Rozhodl tak o návrhu žalobce (došlém soudu dne 22. 8. 2024), kterým se domáhal na žalované placení výživného na svoji osobu jakožto nerozvedeného manžela ve výši 40 000 Kč měsíčně za období od podání žaloby, tj. od data 22. 8. 2024. Žalobce tento svůj nárok odůvodňoval rozdílnou hmotnou a kulturní úrovní obou manželů, svým neutěšeným zdravotním stavem a tíživou finanční situací.2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Uvedla, že sice (oproti žalobci) vykazuje vyšší příjem, na rozdíl od žalobce je však prakticky nemajetná. Dle žalované lze, vzhledem ke konkrétním okolnostem, považovat hmotnou a kulturní úroveň účastníků za zásadně shodnou. Namítla, že žalobce se snaží úspěšně protahovat řízení o rozvod manželství za účelem maximalizace doby, po kterou může uplatňovat nárok na výživné manžela. Zmocnil se veškerých úspor (590 000 Kč) uložených na účtu žalované a za dobu cca 20 měsíců je zcela spotřeboval. Z uvedených důvodů má žalovaná za to, že žalovaný nárok není po právu a jeho uplatnění je v rozporu s dobrými mravy.3. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že účastníci byli od , datum,  manželé, přičemž jejich manželství bylo pravomocně rozvedeno ke dni , datum, . Účastníci spolu nežijí a nevedou společnou domácnost od ledna 2022. Nezletilý syn účastníků Andreas byl rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa,  ze dne 24. 5. 2024, č. j. , spisová značka, , svěřen do střídavé péče obou rodičů, přičemž žalobci bylo stanoveno výživné na nezletilého ve výši 2 000 Kč měsíčně a žalované ve výši 4 000 Kč měsíčně. Dle zjištění soudu z opatrovnického řízení veškeré potřeby nezletilého syna hradí žalovaná, žalobce nepřispívá ničeho.4. K poměrům žalobce soud I. stupně zjistil, že je vlastníkem rodinného domu v , adresa, . Tento dům užívá k bydlení. Hodnota domu je ve výši 8 000 000 Kč dle nesporných tvrzení účastníků. Žalobce byl uznán částečně invalidním, od 26. 6. 2017 poklesla jeho pracovní schopnost o 50 % z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Je příjemcem invalidního důchodu ve výši 12 118 Kč měsíčně. Dále pobírá příspěvek na bydlení ve výši 5 601 Kč měsíčně a příspěvek na syna ve výši 1 470 Kč. Žalobce pracoval do března 2023 a při úvazku 2 hodiny denně vykazoval příjem cca 13 000 Kč měsíčně. Před přiznáním invalidního důchodu pracoval na centrále v , právnická osoba,  jako zástupce vedoucího oddělení, naučil se administrativu, měl rovněž firmu na bezpečnostní problematiku (osobní ochrana, ostraha objektů, poradenství v oblasti bezpečnosti). Je vlastníkem obchodní společnosti , právnická osoba, , která aktuálně nevyvíjí žádnou činnost. Společnost vlastní pouze automobil, který užívá žalobce. Dle zjištění soudu I. stupně uvedená společnost vykazovala ke dni 31. 12. 2024 dlouhodobý majetek ve výši 665 000 Kč. Žalobce předložil soudu inzeráty a pracovní nabídky ze serveru , www,  a , www,  dle preferencí žalobcem zadaných. Dle zjištění soudu se jedná převážně o práci z domova s příjmy v řádech vyšších desítek tisíc korun.5. Dle zjištění soudu I. stupně si žalobce zaslal dne 20. 11. 2023 z účtu žalované u , právnická osoba,  na svůj účet u , právnická osoba, . částku ve výši 612 000 Kč a tyto úspory v mezidobí utratil. Žalobce potvrdil (viz zjištění soudu I. stupně z opatrovnického řízení), že má pohledávku za svým bývalým zaměstnavatelem ve výši 130 000 Kč, u kterého pracoval do října 2023; tuto pohledávku ale vymáhat nebude, neboť zahájil spor s manželkou o výživné, což je pro něho rychlejší.6. K poměrům žalované bylo soudem I. stupně zjištěno, že v rozhodném období dosahovala průměrného měsíčního příjmu cca 44 000 Kč od společnosti , právnická osoba, ., dále příjmu ve výši 8 500 Kč měsíčně od subjektu , tituly před jménem,  , jméno FO,  a v období od září 2024 do ledna 2025 příjmu ve výši 8 500 Kč od společnosti , právnická osoba, . Dle zjištění soudu je žalovaná nemajetná, nic dalšího nevlastní. Žalovaná bydlí v rodinném domě v , adresa, , který jí poskytl bezplatně k užívání , jméno FO, . Dle potvrzení jmenovaného o poskytnutí bydlení je tato možnost bydlení žalované časově omezená na dobu, nežli si vyřeší svoji životní situaci. Nejedná se o zaměstnanecký benefit ani jinou formu příjmu.7. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud I. stupně podle ustanovení § 697 a § 760 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“). Dospěl k závěru o neopodstatněnosti uplatněného nároku od podání žaloby do , datum, . S odkazem na provedené dokazování uzavřel, že hmotná a kulturní úroveň účastníků je v zásadě shodná. Odmítl argumentaci žalobce v tom, že mu invalidita II. stupně v pracovním uplatnění brání. V této souvislosti poukázal na skutečnost, že i po zjištění invalidity II. stupně byl žalobce pracovně činný ve své společnosti , právnická osoba, ., přičemž uvedená společnost vykazovala obraty z prodeje zboží a služeb v navazujících dvou letech poté. Dále poukázal na následné zaměstnání žalobce s úvazkem 2 hodiny denně do března roku 2023.8. Na podkladě uvedeného soud I. stupně uzavřel, že žalobce mohl být a byl pracovně aktivní i s invaliditou II. stupně; tedy žalobce si může obstarávat prostředky na svoji obživu prací. V této souvislosti vyšel z potenciality příjmu žalobce dle sdělení , právnická osoba,  o průměrných výdělcích v oborech, ve kterých byl žalobce (dle své účastnické výpovědi) pracovně činný (viz bod 25. odůvodnění napadeného rozhodnutí). Konkrétně dospěl k závěru, že žalobce i s 50 % pracovním uplatněním (pracovním úvazku na 4 hodiny denně) může dosahovat výdělku minimálně od cca 25 000 Kč měsíčně (v roce 2023 dosahoval žalobce s úvazkem 2 hodiny denně výdělku cca 13 000 Kč) a více, což při zohlednění výše invalidního důchodu žalobce, příspěvku na bydlení a příspěvku na syna (bez výživného) představuje pravidelný potenciální příjem ve výši 45 000 Kč. Soud I. stupně zároveň zohlednil výběr úspor z účtu žalované ve výši 612 000 Kč, přičemž uzavřel, že při rozpočtení této částky na 2 roky od prosince 2023 (tj. od vybrání úspor) do prosince 2025 (tj. do právní moci rozvodového rozsudku) si žalobce „vylepšil“ svou příjmovou stránku o dalších 25 500 Kč měsíčně (viz bod 30. odůvodnění napadeného rozhodnutí). Dle závěru soudu I. stupně tak potenciální příjem žalobce v rozhodném období činí v součtu 70 500 Kč; tedy takový příjem je zásadně srovnatelný s příjmovou stránkou žalované.9. K výdajům obou účastníků soud I. stupně uzavřel, že žalobce tvrdil pouze pravidelné výdaje na bydlení ve výši 10 000 Kč měsíčně. Žalovaná oproti tomu hradí veškeré výdaje společného syna účastníků.10. Při hodnocení celkové hmotné úrovně každého z manželů dospěl soud I. stupně k závěru o lepší situaci na straně žalobce – při zohlednění hodnoty domu v jeho vlastnictví, pohledávky za bývalým zaměstnavatelem ve výši 130 000 Kč (kterou se žalobce rozhodl z výše uvedených důvodů nevymáhat) i vlastnictví obchodního podílu firmy , právnická osoba,  s aktivy okolo 800 000 Kč včetně možnosti užívání firemního osobního automobilu. Bezplatné bydlení žalované s nejistou dobou jeho poskytování promítl soud I. stupně do výdajové stránky žalované. S odkazem na konkrétní zjištění v podobě výpisů z účtu žalované (viz body 19., 20., 22. a 23. odůvodnění napadeného rozsudku) zároveň uzavřel, že tvrzení žalobce o drahých dovolených žalované, drahých restauracích, nákupech šperků či obrazů byla provedeným dokazováním vyvrácena.11. S tímto podstatným odůvodněním soud I. stupně žalobu v celém rozsahu zamítl.12. Výrok o nákladech řízení odůvodnil soud I. stupně podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a přiznal procesně zcela úspěšné žalované náklady řízení v celkové výši 88 632,50 Kč. Tyto jsou představovány náklady právního zastoupení - konkrétně odměnou advokáta za 4 úkony právní služby po 17 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu dne 13. 10. 2025 a dne 15. 12. 2025) podle § 6 odst. 1 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), z tarifní hodnoty ve výši 2 400 000 Kč, 1x režijním paušálem 300 Kč a 3x paušální náhradou výdajů po 450 Kč a 21 % DPH v částce 15 382,50 Kč.13. Rozsudek soudu I. stupně napadl včasným a přípustným odvoláním žalobce. Soudu I. stupně vytkl nezjišťování skutkového stavu od srpna 2024 do , datum, . Namítl, že soud nebral v potaz nepeněžní příjem žalované ve výši 150 000 Kč měsíčně od jejího zaměstnavatele a nezabýval se (ve vztahu k zaměstnání žalované) výší průměrných platů v ČR u pozice provozní ředitel. Tuto pozici, dle tvrzení žalobce, žalovaná de facto zastává. Za nesprávné a v rozporu se zákonem vnímá závěry soudu I. stupně o užití i irelevantních informací o možném teoretickém příjmu zdravého člověk vůči osobě žalobce. Akcentoval, že na trhu práce je dvakrát znevýhodněn věkem nad 55 let a invaliditou II. stupně. Vytkl soudu ignorování důkazu o nepeněžním příjmu žalované z předmětného opatrovnického řízení, kde ze strany právního zástupce žalované mělo být uvedeno, že bydlení je součástí životní úrovně žalované. Uvedené dle žalobce svědčí o tom, že soud I. stupně se chová vůči jeho osobě zaujatě. Za nesprávné má též vyčíslení nákladů řízení soudem s tím, že se jednalo o výživné za konkrétní období od 22. 8. 2024 do , datum, . I v posledně uvedeném jednání soudu spatřuje žalobce známky podjatosti. Žalobce nesouhlasí ani se závěrem soudu I. stupně o výši aktiv společnosti , právnická osoba,  v částce 800 000 Kč. Vysvětlil, že jediným majetkem společnosti je zmíněný osobní automobil vykazovaný v zůstatkové ceně 174 000 Kč netto. Dle žalobce není pravdou, že by soudu I. stupně sdělil, že nemíní vůbec vymáhat dlužnou částku 130 000 Kč po bývalém zaměstnavateli. Připustil (neboť má ze zákona nárok na stejnou životní úroveň jako v té době ještě manželka), že v jiném řízení uvedl, že bude rychlejší se nejdříve domoci financí od tehdejší manželky a až následně ve lhůtě začít soudní spor s bývalým zaměstnavatelem. Namítl, že úvahy soudu o možném příjmu až 45 000 Kč měsíčně, neodrážejí skutečný stav trhu s prací v České republice. Informace o možnosti nahlédnout do spisu mu byla soudem sdělena až při jednání dne 15. 12. 2025.14. Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek v plném rozsahu zrušil a ve věci rozhodl nebo věc vrátil soudu I. stupně k novému projednání.15. Žalovaná se k odvolání žalobce vyjádřila tak, že s ním nesouhlasí. Ztotožnila se s rozsahem provedeného dokazování, skutkovými závěry i právním posouzením ze strany soudu I. stupně. Akcentovala, že žalobce si krátce před sporem převedl a spotřeboval společné úspory 612 000 Kč a vědomě nevymáhá svou pohledávku 130 000 Kč, čímž si sám zhoršil poměry. Jeho procesní postup směřující k oddálení rozvodu s cílem prodloužit dobu pro uplatňování manželského výživného vykazuje, dle žalované, rysy zjevného zneužití práva. Žalobcům uplatněný nárok považuje za založený na fabulacích, procesně účelové jednání je v příkrém rozporu s dobrými mravy a nemá možnost požívat soudní ochrany.16. Z vyložených důvodů žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil a přiznal žalované náhradu nákladů odvolacího řízení.17. Odvolací soud přezkoumal postupem podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. správnost rozsudku soudu I. stupně, včetně správnosti postupu v řízení, které jeho vydání předcházelo. Nejprve postupem podle § 213 odst. 2 o. s. ř., ve spojení s § 213a odst. 2 o. s. ř., zopakoval některé soudem I. stupně provedené důkazy, když měl za to, že je z nich možné dospět k jinému skutkovému zjištění, než učinil soud I. stupně. Poté dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání žalobce proti rozhodnutí ve věci samé není důvodné.18. Odvolací soud se nejprve zabýval námitkou, kterou žalobce v odvolání vznesl proti předsedovi senátu soudu I. stupně (viz skutečnosti uvedené v odstavci 13. odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu). Podle obsahu se jedná o námitku podjatosti, uplatněnou žalobcem v rámci opravného prostředku. Odvolací soud proto uvedenou námitku žalobce posoudil jako odvolací důvod ve smyslu § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř., když tento důvod spočívá v námitce rozhodování vyloučeným (podjatým) soudcem. Nejvyšší soud ČR k tomu v usnesení ze dne 23. 10. 2009, sp. zn. 21 Cdo 3483/2008 shodně uvedl, že „námitka odvolatele o tom, že napadené rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící), představuje odvolací důvod podle ustanovení § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř. O této námitce proto nerozhoduje nadřízený soud podle ustanovení § 16 o. s. ř. a pro její uplatnění neplatí lhůta uvedená v ustanovení § 15a odst. 2 o. s. ř. Její důvodnost posuzuje vždy odvolací soud, aniž by přitom byl vázán tím, zda, popř. jak otázku podjatosti soudce (přísedícího) posoudil ještě před vydáním napadeného rozhodnutí nadřízený soud (§ 16 o. s. ř.); shledá-li ji opodstatněnou, napadené rozhodnutí soudu prvního stupně bez dalšího zruší /§ 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř./.“19. Předseda senátu soudu I. stupně , tituly před jménem,  , jméno FO,  ve věci provedl podrobné dokazování, přičemž v písemném odůvodnění rozsudku též řádně a srozumitelně vysvětlil, jaká učinil skutková zjištění, jaký z nich přijal skutkový závěr i jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů. Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, účastníkům nebo jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle § 14 odst. 4 o. s. ř. nejsou důvodem pro vyloučení soudce okolnosti, které spočívají v jeho postupu v řízení o projednávané věci nebo rozhodování v jiných věcech. Z odvolání žalobce je zřejmé, že odvolatel v rámci tohoto opravného prostředku namítal okolnosti, které spočívaly výhradně v postupu soudce , tituly před jménem,  , jméno FO,  v rámci řízení, resp. v nesouhlasu žalobce s tím, jak soud I. stupně ve věci rozhodl. Takovéto okolnosti nejsou podle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení tohoto soudce z projednávání a rozhodnutí sporné věci, jak vysvětleno shora. Na základě těchto skutečnosti odvolací soud shledal, že odvolací důvod dle § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř. není v přezkoumávané věci naplněn.20. Odvolací soud zjistil, že dle přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2024 vykázala společnost , právnická osoba,  výsledek hospodaření ke dni 31. 12. 2024 v podobě ztráty ve výši mínus 49 367 Kč. Pokud jde o dlouhodobý hmotný majetek ve výši 665 000 Kč (zmiňovaný soudem I. stupně), tento je dle rozvahy ke dni 31. 12. 2024 vykazovaný v částce brutto, přičemž po korekci (představující ponížení hodnoty dlouhodobého majetku o jeho odpisy či opravné položky) je čistá (netto) hodnota tohoto majetku ve výši 174 000 Kč. Výše uvedený závěr soudu I. stupně o aktivech žalobcovy společnosti , právnická osoba,  v hodnotě okolo 800 000 Kč tedy není správný.21. Podle § 697 odst. 1 o. z. manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinností dítěte i rodičů. Podle odstavce 2 tohoto zákonného ustanovení pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném.22. Jak vyplývá ze shora citovaného zákonného ustanovení pro stanovení vyživovací povinnosti mezi manželi je určující kritérium zásadně stejná hmotná a kulturní úroveň. Výše uvedené ustanovení je stručnou normou s relativně neurčitou hypotézou, když životní úroveň je obecně obtížně kvantifikovatelná a nemusí se ani projevovat pouze v disponibilních částkách či majetku. Slovo „zásadně“ pak odkazuje jednak na možnost (nutnost) zohlednění konkrétních okolností odůvodňujících případnou disparitu, jednak na to, že životní úroveň nemusí být ani v případě parity zcela totožná a není tedy třeba vyrovnávat i nejmenší nerovnosti či zohledňovat každý detail, přičemž v daném případě je soudu dána poměrně široká míra vlastního uvážení při komplexním posouzení věci, čemuž odpovídá i ustálená rozhodovací praxe, podle níž spory o výživné nejsou tzv. zúčtovacími spory.23. Soud I. stupně své rozhodnutí založil na dostatečně zjištěném skutkovém stavu, správně se v rámci podané žaloby o výživné nerozvedeného manžela zabýval obdobím od podání žaloby do data právní moci rozvodového rozsudku, a spornou věc rovněž správně posoudil i po stránce právní.24. Odvolací soud konstatuje, že institut výživného mezi manželi dle § 697 odst. 1 občanského zákoníku plní dorovnávací funkci v případě, že by životní standard jednoho z manželů byl zřetelně odlišný. Při posuzování existence stejného (či naopak rozdílného) životního standardu obou manželů je třeba brát ohled nejen na dosahované měsíční příjmy, ale je nutné brát v úvahu veškeré majetkové a osobní poměry oprávněného i povinného manžela. Ve smyslu uvedeného soud I. stupně na základě provedeného dokazování dospěl ke správnému závěru, dle kterého není nárok žalobce vůči žalované na výživné nerozvedeného manžela opodstatněný.25. Soud I. stupně se v této souvislosti správně zabýval výdělkovými možnostmi a schopnostmi obou manželů. Správně též vyšel z potenciálního příjmu žalobce, když žalovaná své příjmy ze zaměstnání doložila výpisem z účtu i potvrzením zaměstnavatele. Při hodnocení příjmu žalobce z pohledu potenciality je opodstatněné vyjít (kromě pobíraného invalidního důchodu pro invaliditu II. stupně) z poklesu jeho pracovní schopnosti o 50 %. Vzhledem ke středoškolskému vzdělání s maturitou i praxi v administrativních činnostech by měl být žalobce, dle názoru odvolacího soudu, schopen přivýdělku alespoň ve výši 15 000 Kč čistého měsíčně (viz též poslední žalobcem uvedený příjem ze zaměstnání). Soud I. stupně rovněž z pohledu dalšího příjmu žalobce správně zhodnotil výběr částky 612 000 Kč žalobcem ze společného účtu účastníků, stejně jako i nevymáhání částky 130 000 Kč žalobcem na svém bývalém zaměstnavateli.26. Soud I. stupně se rovněž správně zabýval a hodnotil bytové poměry obou účastníků, jakož i jejich výdaje. Odvolací soud v této souvislosti neshledal důvodnou odvolací námitku žalobce ohledně existence nepeněžního příjmu žalované ve výši 150 000 Kč měsíčně od jejího zaměstnavatele v podobě bezplatné možnosti bydlení žalované v dočasně poskytnuté nemovitosti ve vlastnictví , jméno FO, . Žalované nelze takovouto možnost bydlení, navíc s nejistou dobou trvání, vytýkat s ohledem na situaci, kdy žalovaná, stejně jako žalobce, pečuje o nezletilého syna účastníků na základě svěření dítěte do střídavé péče obou rodičů.27. Dovolává-li se žalovaná rozporu případně přiznaného výživného s dobrými mravy, odvolací soud s odkazem na judikaturu Ústavního soudu týkající se této problematiky uvádí, že přiznání výživného za učitých okolností může být v rozporu s dobrými mravy, tento rozpor však musí (s přihlédnutím k tomu, že jistá míra neshod je s ukončením společného soužití a rozpadem manželství spjata poměrně běžně) být doložen okolnostmi mimořádné povahy, neboť užití tohoto korektivu by mělo zůstat vyhrazeno pouze pro zvlášť odůvodněné případy. Dle názoru odvolacího soudu skutečnosti uvedené žalovanou v jejím vyjádření k podanému odvolání (viz bod 15. odůvodnění rozsudku odvolacího soudu) takovouto mimořádnou intenzitu nenaplňují.28. Pro úplnost je třeba uvést, že odvolací soud nedoplňoval důkazní řízení třemi listinami předloženými žalobcem při odvolacím jednání (odpovědi umělé inteligence na otázku žalobce týkající se odhadu roční odměny aukčních domů/galerií), a to pro nesplnění podmínek upravených v ustanovení § 205a písm. c) o. s. ř.29. Ze všech těchto důvodů postupoval odvolací soud podle ustanovení § 219 o. s. ř. a napadený rozsudek soudu I. stupně ve výroku o věci samé jako věcně správný potvrdil, pouze v upřesňujícím znění v souvislosti s pravomocným ukončením rozvodového řízení účastníků tak, že: „Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna platit žalobci výživné ve výši 40 000 Kč měsíčně vždy k patnáctému dni v měsíci předem od 22. 8. 2024 do 7. 12. 2025, se zamítá.“30. Jiná situace nastala v případě rozhodnutí soudu I. stupně o nákladech řízení. Odvolací soud shledal důvodným odvolání žalobce do výroku o náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně, pokud se jedná o samotné vyčíslení výše těchto nákladů. Procesně úspěšná žalovaná má správně nárok na náhradu nákladů právního zastoupení v celkové výši 54 365,30 Kč, které jsou představovány sazbou odměny ve výši 10 820 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu I. stupně dne 13. 10. 2025 a dne 15. 12. 2025) podle § 8 odst. 2 část věty před středníkem a § 7 bod 6. AT (počítáno z tarifní hodnoty 621 935 Kč), náhradou hotových výdajů (režijní paušál) 300 Kč, náhradou hotových výdajů za 3 úkony po 450 Kč podle § 13 odst. 4 AT a 21 % DPH v částce 9 435,30 Kč.31. Odvolací soud proto změnil napadený rozsudek ve výroku II. jen tak, že výše nákladů řízení činí 54 365,30 Kč, jinak rozsudek v tomto výroku potvrdil (§§ 220 odst. 1 a 219 o. s. ř.).32. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení úspěšné žalované přísluší náhrada nákladů řízení odpovídající nákladům právního zastoupení ve výši 27 273,40 Kč, které sestávají z odměny advokáta za 2 úkony právní služby po 10 820 Kč (vyjádření k odvolání žalobce, účast u odvolacího jednání dne 9. 9. 2026) § podle § 8 odst. 2 část věty před středníkem a § 7 bod 6. AT, náhradou hotových výdajů za 2 úkony po 450 Kč podle § 13 odst. 4 AT, ve znění účinném od 1. 1. 2025, a 21 % DPH v částce 4 733,40 Kč.33. Zaplacení náhrady nákladů odvolacího řízení uložil odvolací soud neúspěšnému žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 211 a § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.), k rukám advokáta žalované podle § 149 odst. 1 o. s. ř.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné /§ 238 odst. 1 písm. a) o. s. ř./.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:MSPH:2026:91.Co.137.2026.264","publishedAt":"2026-11-12","decisionAt":"2026-09-09","caseNumber":{"senate":91,"registry":"Co","index":137,"year":2026,"pageNumber":264},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Aleš","lastName":"Nezdařil","titlesAfter":"","function":"předseda senátu"},"courtCode":"MSPH","caseResultType":["POTVRZENI","ZMENA"],"caseSubject":"o výživné nerozvedeného manžela,","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":7,"registry":"C","index":289,"year":2024,"pageNumber":238},"affectedDate":"2025-12-15","courtCode":"OSPH06","affectedTypes":["CONFIRM","CHANGE"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"6","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"8","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"14","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"15a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"16","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"205","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"205a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"211","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"213","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"213a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"220","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"224","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"238","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"697","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"760","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["LHUTY","PRAVNICKA_OSOBA","DOKAZOVANI","NAHRADA_NAKLADU","ROZVOD_MANZELSTVI","ODVOLANI","NAKLADY_RIZENI","PODJATOST","VYZIVNE","OBCHODNI_PODIL","ADVOKATNI_TARIF","PRISPEVEK_NA_BYDLENI","MAJETEK"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}