{"uuid":"64ac2d4c-1a0b-4cb0-9bc0-7f3a6903e5af","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Čermákovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o 9 784,98 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žaloba se zamítá co do částky 4 510 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 614,07 Kč od 4.9.2022 do zaplacení, úrokem ve výši 0,1 % denně z částky 1 614,07 Kč od 4.9.2022 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 667,49 Kč od 4.10.2022 do zaplacení, úrokem ve výši 0,1 % denně z částky 1 667,49 KČ od 4.10.2022 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 718,44 Kč od 4.11.2022 do zaplacení, úrokem ve výši 0,1 % denně z částky 1 718,44 Kč od 4.11.2022 do zaplacení a co do částky 274,98 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žaloba se zamítá co do částky 4 510 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 614,07 Kč od 4.9.2022 do zaplacení, úrokem ve výši 0,1 % denně z částky 1 614,07 Kč od 4.9.2022 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 667,49 Kč od 4.10.2022 do zaplacení, úrokem ve výši 0,1 % denně z částky 1 667,49 KČ od 4.10.2022 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 718,44 Kč od 4.11.2022 do zaplacení, úrokem ve výši 0,1 % denně z částky 1 718,44 Kč od 4.11.2022 do zaplacení a co do částky 274,98 Kč.\nII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.\nIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 28.11.2022 doplněné dne 16.3.2023 domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 9 784,98 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně se žalovanou uzavřela dne 3.8.2022 prostředky komunikace na dálku po zaplacení ověřovacího poplatku 1 Kč Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč. Úvěryschopnost žalované byla posouzena žalobkyní na základě pracovní smlouvy, výpisů z bankovního účtu za období od května 2022 do července 2022 a výplatních pásek za období od března 2022 do května 2022. Žalobkyně vycházela z příjmu žalované ve výši 33 735 Kč měsíčně. Dále zohlednila výdaje žalované na bydlení ve výši 6 508 Kč měsíčně, ostatní výdaje ve výši 8 000 Kč měsíčně, výdaje na finanční závazky ve výši 8 590 Kč měsíčně (dluhy u společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"), vyživovací povinnosti žalované ve výši 2 670 Kč měsíčně. Dále provedla lustraci žalované v rejstříku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", insolvenčního rejstříku. Žalovaná se zavázala žalobkyni splatit úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny ve třech splátkách, přičemž 1. splátka ve výši 3 169,07 Kč byla splatná dne 3.9.2022 (skládala se z jistiny ve výši 1 614,07 Kč a poplatku za správu ve výši 1400 Kč a smluvního úroku ve výši 0,1 % denně z dlužné části jistiny ve výši 155 Kč), 2. splátka ve výši 3 169,07 Kč byla splatná dne 3.10.2022 (skládala se z jistiny ve výši 1 667,49 Kč, poplatku za správu ve výši 1 400 Kč a smluvního úroku ve výši 0,1% denně z dlužné části jistiny ve výši 101,58 Kč) a 3. splátka ve výši 3 171,71 Kč byla splatná dne 3.11.2022 (skládala se z jistiny ve výši 1 718,44 Kč, poplatku za správu ve výši 1 400 Kč a smluvního úroku ve výši 0,1% denně z dlužné části jistiny ve výši 53,27 Kč). Celkem měla žalovaná žalobkyni zaplatit 9 510 Kč. V případě prodlení se žalovaná zavázala žalobkyni uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaná nehradila splátky dle sjednaného splátkového kalendáře řádně a včas a se splátkami se ocitla v prodlení. Dlužnou částku žalovaná neuhradila ani na základě urgencí žalobkyně. Žalobkyně se tak domáhá po žalované zaplacení částky 9 510 Kč spolu s úrokem z prodlení a úrokem ve výši 0,1 % denně z jednotlivých dlužných jistin a smluvní pokuty ve výši 274,98 Kč za období od 4.9.2022 do 28.11.2022.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a po celou dobu řízení byla pasivní.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřili. Soud tak má za to, že účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Žalovaná uzavřela se žalobkyní dne 3.8.2022 prostředky komunikace na dálku po zaplacení ověřovacího poplatku 1 Kč Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", jejíž nedílnou součástí byly m.j. i obchodní podmínky, splátkový kalendář, výpočet RPSN. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 5 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit žalobkyni tento úvěr prostřednictvím třech splátek spolu poplatkem za správu úvěru a smluvním úrokem ve výši 0,1 % denně. Smluvní úrok byl platný i pro případ opožděných plateb. Konkrétně se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni dne 3.9.2022 splátku ve výši 3 169,07 Kč (jistina ve výši 1 614,07 Kč, poplatek za správu ve výši 1400 Kč a smluvní úrok ve výši 155 Kč), dne 3.10.2022 splátku ve výši 3 169,07 Kč (jistina ve výši 1 667,49 Kč, poplatek za správu ve výši 1400 Kč a smluvní úrok ve výši 101,58 Kč) a dne 3.11.2022 splátku ve výši 3 171,71 Kč (jistina ve výši 1 718,44 Kč, poplatek za správu ve výši 1 400 Kč a smluvní úrok ve výši 53,27 Kč). V případě prodlení se žalovaná zavázala žalobkyni uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Úvěr 5 000 Kč byl žalované poukázán na účet č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"bankovní účet","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne 3.8.2022, z něhož žalovaná zaslala verifikační platbu ve výši 1 Kč a který uvedla žalovaná v úvěrové smlouvě. Žalovaná byla ve smlouvě o úvěru identifikována m.j. rodným číslem, číslem mobilního telefonu, bydlištěm a číslem občanského průkazu. Totožnost žalované byla dále prokázána kopií občanského průkazu. Žalobkyně při posuzování úvěryschopnosti žalované vycházela z údajů uvedených žalovanou v žádosti o poskytnutí úvěru, které byly podloženy listinnými podklady: pracovní smlouvou, výplatními páskami za období od dubna 2022 do června 2022 (žalované byla v tomto období vyplácena mzda od 1 205,29 EUR do 1 292,46 EUR měsíčně), výpisem z účtu žalované za květen 2022, kde konečný zůstatek na účtu činil mínus 30 308,34 Kč (zároveň dne 16.5.2022 byl na účet žalované poukázán úvěr ve výši 70 000 Kč od společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"), výpisem z účtu žalované za červen 2022, kde konečný zůstatek na účtu činil mínus 18 069,01 Kč a výpisem z účtu za červenec 2022, kde konečný zůstatek na účtu činil mínus 30 552,57 Kč (zároveň dne 11.7.2022 byly na účet žalované poukázány dva úvěry ve výši 5 800 Kč od společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a 5 500 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" credit s.r.o.), výpisem z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", výpisem z registru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" (žalovaná měla jeden úvěr ve výši 71 233 Kč), výpisem z nahlížení do katastru. Žalovaná uvedla, že výdaje na bydlení včetně energie činí 6 508 Kč měsíčně, na ostatní výdaje vydává celkem 8 000 Kč (strava, ošacení, další výdaje, doprava, telefon), na splátkách na předchozí úvěry platí 1 900 Kč měsíčně a 6 609 Kč měsíčně. Dluh u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" s.r.o. a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" již měla mít uhrazené. Žalovaná bydlela ve státním/obecním bytě. Měla jednu vyživovací povinnost, výživné na dítě pobírala ve výši 3 000 Kč měsíčně. Žalovaná byla opakovaně vyzývána k úhradě dlužné splátky včetně předžalobní výzvou, a to dne 20.9.2022, 4.10.2022, dne 24.10.2022 a dne 10.11.2022.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 562 odst. 1 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 87 odst. 1 věta první a třetí a odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že žalobkyně se žalovanou jako spotřebitelem uzavřela prostředky komunikace na dálku písemnou formou smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 0,1 % denně prostřednictvím 3 měsíčních splátek dle splátkového kalendáře. Celkem měla žalovaná uhradit žalobkyni částku 9 510 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Žalobkyně poskytla žalované úvěr v rámci své podnikatelské činnosti ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná smlouvu o úvěru uzavřela jako fyzická osoba – spotřebitel. Zároveň tento úvěr nebyl vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru (viz § 4 tohoto zákona). Žalobkyně tak byla povinna řádně posoudit úvěryschopnost žalované dle spotřebitelského zákona.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Dle rozsudku NS ČR ze dne 25.7.2018, č.j. 33 Cdo 2178/2018„ povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", L a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", ISBN ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, i Nejvyšší správní soud, jehož závěry použil na podporu své argumentace již odvolací soud v napadeném rozhodnutí. Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Dle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21.3.2019, č.j. 14 Co 4/2019-89„ schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Proto věřitel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů. Jak pokud jde o stránku příjmovou, tak i stránku výdajovou, spokojil se právní předchůdce žalobkyně s pouhým tvrzením žalovaného, aniž by jej žalovaný doložil. Skutečnost, že jeho výdělek činí 17 000 Kč měsíčně, tedy žalovaný nikterak neprokázal a pravidelné měsíční výdaje zjišťoval právní předchůdce žalobkyně pouze ve vztahu k bydlení, další výdaje (např. náklady na dopravu, domácnost, případnou vyživovací povinnost apod.) pak nezkoumal, přičemž ani údaje ohledně bydlení následně neověřil. Povinnost věřitele vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit přitom vyjádřil Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 32 Cdo 1726/2006 již dne 27. 9. 2007. Tuto povinnost věřitele pak zdůraznil ve svém rozhodnutí ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/18, v němž současně řešil, zda ke splnění povinnosti věřitele posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost postačí provedení lustrace v registru SOLUS.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Dle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19.5.2020, č.j. 14 Co 36/2020-63„ posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Shodně k posouzení úvěryschopnosti též rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29.7.2021, sp.zn. 14 Co 65/2021, dle kterého při posouzení úvěryschopnosti dlužníka nelze vycházet pouze z odhadovaných výdajů uvedených dlužníkem bez prověření jejich skutečné výše.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Dle rozsudku Soudního dvora Evropské unie sp.zn. C ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 5.3.2020„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Žalobkyně při posuzování majetkové situace žalované vycházela z údajů uvedených žalovanou v žádosti žalované o poskytnutí úvěru, z registrů ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", insolvenčního rejstříku, nahlížení do katastru a z pracovní smlouvy, výpisů z účtu a výplatních pásek. Soud dospěl k závěru, že úvěryschopnost žalované nebyla žalobkyní řádně posouzena, neboť kdyby tak učinila, úvěr by žalované neposkytla. Soud považuje především za zarážející, že se žalobkyně nezabývala faktem, že ačkoliv žalovaná pobírala v době před uzavřením úvěrové smlouvy mzdu ve výši od 1 205,29 EUR do 1 292,46 EUR měsíčně, přesto nebyla schopná s touto mzdou pokrýt své výdaje. Zůstatky na běžném účtu žalované v období od května 2022 do července 2022 vykazují debetní zůstatky, a to dokonce i v květnu 2022, kdy byl žalované poukázán úvěr ve výši 70 000 Kč. Dále v červenci 2022 byly žalované poukázány další dva úvěry ve výši 5 800 Kč a 5 500 Kč. Žalobkyně se vůbec nezajímala skutečností, proč žalovaná v průběhu tří měsíců uzavřela tři úvěrové smlouvy. Zcela rezignovala na prověření, jak je možné, že účty žalované vykazují každý měsíc nezanedbatelný debetní zůstatek. Oproti názoru žalobkyně má soud za to, že tato skutečnost je při posouzení úvěryschopnosti žalované rozhodující, neboť žalovaná by měla ze svého příjmu být schopná pokrýt běžné měsíční výdaje a úvěrovou smlouvu uzavřít v případě mimořádné události, kdy by tyto výdaje v důsledku této události vzniklé nebyla žalovaná schopná pokrýt ze svých příjmů. Pokud žalovaná uzavřela v průběhu tří měsíců tři úvěrové smlouvy, přičemž jedna byla na vyšší částku (70 000 Kč), je zjevné, že žalovaná se opakovaně dostávala v krátké době do finančních problémů. Přičemž tyto úvěry nebyly schopné pokrýt dluhy žalované (viz debetní zůstatky na účtu žalované vždy ke konci každého sledovaného měsíce). Žalobkyně tak měla být při uzavření úvěrové smlouvy nanejvýš obezřetná a majetkovou situaci žalované detailněji posoudit (zejména co do výdajů), což neučinila. Žalobkyně se spolehla pouze na údaje o výdajích žalované, které žalovaná uvedla, ačkoliv z výpisů z účtu bylo zjevné, že uváděné výdaje žalované neodpovídají skutečnosti nebo že žalovaná má další výdaje, které neuvedla. Soud uzavírá, že žalobkyně úvěryschopnost žalované řádně neposoudila, což bylo prokázáno i tím, že žalovaná na předmětný úvěr neuhradila jedinou splátku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Za těchto okolností soudu nezbylo než z důvodu neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene žalobkyní posoudit smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, tedy k neplatnosti přihlédnout i bez návrhu dle § 588 o.z., neboť porušením svých povinností žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, neboť ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru chrání také celou společnost (viz rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11.12.2018, č.j. 17 Co 149/2018-86, viz rozsudek NS ČR ze dne 25.7.2018, č.j. 33 Cdo 2178/2018, viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie sp.zn. C ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 5.3.2020). Od 29.5.2022 je stanovena absolutní neplatnost rovněž v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Jelikož soud shledal smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, představuje částka 5 000 Kč (částka poskytnutá žalované) bezdůvodné obohacení, které je žalovaná dle § 2991 o.z. a § 2993 o.z. povinna vrátit žalobkyni.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Dle rozsudku NS ČR ze dne 20.4.2022, sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Soud tak vyhověl žalobě co do částky 5 000 Kč (viz výrok II). Soud žalobkyni nepřiznal úrok z prodlení z této částky ve smyslu § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, z nichž by byl zřejmý okamžik vzniku prodlení žalované s úhradou dlužné částky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Ve zbývající části, tedy co do částky 4 510 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 614,07 Kč od 4.9.2022 do zaplacení, úrokem ve výši 0,1 % denně z částky 1 614,07 Kč od 4.9.2022 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 667,49 Kč od 4.10.2022 do zaplacení, úrokem ve výši 0,1 % denně z částky 1 667,49 KČ od 4.10.2022 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 718,44 Kč od 4.11.2022 do zaplacení, úrokem ve výši 0,1 % denně z částky 1 718,44 Kč od 4.11.2022 do zaplacení a co do částky 274,98 Kč, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (viz výrok I).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku III. dle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě je zřejmé, že v převážné většině byla ve věci úspěšná žalovaná. Soud však nezjistil, že by žalované nějaké náklady řízení vznikly, proto soud náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly uložení jiné lhůty.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 28.11.2022 doplněné dne 16.3.2023 domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 9 784,98 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně se žalovanou uzavřela dne 3.8.2022 prostředky komunikace na dálku po zaplacení ověřovacího poplatku 1 Kč Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno], na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč. Úvěryschopnost žalované byla posouzena žalobkyní na základě pracovní smlouvy, výpisů z bankovního účtu za období od května 2022 do července 2022 a výplatních pásek za období od března 2022 do května 2022. Žalobkyně vycházela z příjmu žalované ve výši 33 735 Kč měsíčně. Dále zohlednila výdaje žalované na bydlení ve výši 6 508 Kč měsíčně, ostatní výdaje ve výši 8 000 Kč měsíčně, výdaje na finanční závazky ve výši 8 590 Kč měsíčně (dluhy u společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba]), vyživovací povinnosti žalované ve výši 2 670 Kč měsíčně. Dále provedla lustraci žalované v rejstříku [příjmení], [příjmení], insolvenčního rejstříku. Žalovaná se zavázala žalobkyni splatit úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny ve třech splátkách, přičemž 1. splátka ve výši 3 169,07 Kč byla splatná dne 3.9.2022 (skládala se z jistiny ve výši 1 614,07 Kč a poplatku za správu ve výši 1400 Kč a smluvního úroku ve výši 0,1 % denně z dlužné části jistiny ve výši 155 Kč), 2. splátka ve výši 3 169,07 Kč byla splatná dne 3.10.2022 (skládala se z jistiny ve výši 1 667,49 Kč, poplatku za správu ve výši 1 400 Kč a smluvního úroku ve výši 0,1% denně z dlužné části jistiny ve výši 101,58 Kč) a 3. splátka ve výši 3 171,71 Kč byla splatná dne 3.11.2022 (skládala se z jistiny ve výši 1 718,44 Kč, poplatku za správu ve výši 1 400 Kč a smluvního úroku ve výši 0,1% denně z dlužné části jistiny ve výši 53,27 Kč). Celkem měla žalovaná žalobkyni zaplatit 9 510 Kč. V případě prodlení se žalovaná zavázala žalobkyni uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaná nehradila splátky dle sjednaného splátkového kalendáře řádně a včas a se splátkami se ocitla v prodlení. Dlužnou částku žalovaná neuhradila ani na základě urgencí žalobkyně. Žalobkyně se tak domáhá po žalované zaplacení částky 9 510 Kč spolu s úrokem z prodlení a úrokem ve výši 0,1 % denně z jednotlivých dlužných jistin a smluvní pokuty ve výši 274,98 Kč za období od 4.9.2022 do 28.11.2022.\n2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a po celou dobu řízení byla pasivní.\n3. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřili. Soud tak má za to, že účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.\n4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav:\n5. Žalovaná uzavřela se žalobkyní dne 3.8.2022 prostředky komunikace na dálku po zaplacení ověřovacího poplatku 1 Kč Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno], jejíž nedílnou součástí byly m.j. i obchodní podmínky, splátkový kalendář, výpočet RPSN. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 5 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit žalobkyni tento úvěr prostřednictvím třech splátek spolu poplatkem za správu úvěru a smluvním úrokem ve výši 0,1 % denně. Smluvní úrok byl platný i pro případ opožděných plateb. Konkrétně se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni dne 3.9.2022 splátku ve výši 3 169,07 Kč (jistina ve výši 1 614,07 Kč, poplatek za správu ve výši 1400 Kč a smluvní úrok ve výši 155 Kč), dne 3.10.2022 splátku ve výši 3 169,07 Kč (jistina ve výši 1 667,49 Kč, poplatek za správu ve výši 1400 Kč a smluvní úrok ve výši 101,58 Kč) a dne 3.11.2022 splátku ve výši 3 171,71 Kč (jistina ve výši 1 718,44 Kč, poplatek za správu ve výši 1 400 Kč a smluvní úrok ve výši 53,27 Kč). V případě prodlení se žalovaná zavázala žalobkyni uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Úvěr 5 000 Kč byl žalované poukázán na účet č. [bankovní účet] dne 3.8.2022, z něhož žalovaná zaslala verifikační platbu ve výši 1 Kč a který uvedla žalovaná v úvěrové smlouvě. Žalovaná byla ve smlouvě o úvěru identifikována m.j. rodným číslem, číslem mobilního telefonu, bydlištěm a číslem občanského průkazu. Totožnost žalované byla dále prokázána kopií občanského průkazu. Žalobkyně při posuzování úvěryschopnosti žalované vycházela z údajů uvedených žalovanou v žádosti o poskytnutí úvěru, které byly podloženy listinnými podklady: pracovní smlouvou, výplatními páskami za období od dubna 2022 do června 2022 (žalované byla v tomto období vyplácena mzda od 1 205,29 EUR do 1 292,46 EUR měsíčně), výpisem z účtu žalované za květen 2022, kde konečný zůstatek na účtu činil mínus 30 308,34 Kč (zároveň dne 16.5.2022 byl na účet žalované poukázán úvěr ve výši 70 000 Kč od společnosti [právnická osoba]), výpisem z účtu žalované za červen 2022, kde konečný zůstatek na účtu činil mínus 18 069,01 Kč a výpisem z účtu za červenec 2022, kde konečný zůstatek na účtu činil mínus 30 552,57 Kč (zároveň dne 11.7.2022 byly na účet žalované poukázány dva úvěry ve výši 5 800 Kč od společnosti [právnická osoba] a 5 500 Kč od [právnická osoba] credit s.r.o.), výpisem z [příjmení], výpisem z registru [příjmení] (žalovaná měla jeden úvěr ve výši 71 233 Kč), výpisem z nahlížení do katastru. Žalovaná uvedla, že výdaje na bydlení včetně energie činí 6 508 Kč měsíčně, na ostatní výdaje vydává celkem 8 000 Kč (strava, ošacení, další výdaje, doprava, telefon), na splátkách na předchozí úvěry platí 1 900 Kč měsíčně a 6 609 Kč měsíčně. Dluh u [právnická osoba] [anonymizováno] s.r.o. a [právnická osoba] již měla mít uhrazené. Žalovaná bydlela ve státním/obecním bytě. Měla jednu vyživovací povinnost, výživné na dítě pobírala ve výši 3 000 Kč měsíčně. Žalovaná byla opakovaně vyzývána k úhradě dlužné splátky včetně předžalobní výzvou, a to dne 20.9.2022, 4.10.2022, dne 24.10.2022 a dne 10.11.2022.\n6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:\nDle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.\nDle § 562 odst. 1 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.\nDle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.\nDle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.\nDle § 87 odst. 1 věta první a třetí a odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.\nDle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.\nDle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.\nDle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.\nDle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.\n7. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že žalobkyně se žalovanou jako spotřebitelem uzavřela prostředky komunikace na dálku písemnou formou smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 0,1 % denně prostřednictvím 3 měsíčních splátek dle splátkového kalendáře. Celkem měla žalovaná uhradit žalobkyni částku 9 510 Kč.\n8. Žalobkyně poskytla žalované úvěr v rámci své podnikatelské činnosti ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná smlouvu o úvěru uzavřela jako fyzická osoba – spotřebitel. Zároveň tento úvěr nebyl vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru (viz § 4 tohoto zákona). Žalobkyně tak byla povinna řádně posoudit úvěryschopnost žalované dle spotřebitelského zákona.\n9. Dle rozsudku NS ČR ze dne 25.7.2018, č.j. 33 Cdo 2178/2018„ povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. [příjmení], L a [příjmení], J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. [číslo], ISBN [číslo]). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, i Nejvyšší správní soud, jehož závěry použil na podporu své argumentace již odvolací soud v napadeném rozhodnutí. Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“\n10. Dle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21.3.2019, č.j. 14 Co 4/2019-89„ schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Proto věřitel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů. Jak pokud jde o stránku příjmovou, tak i stránku výdajovou, spokojil se právní předchůdce žalobkyně s pouhým tvrzením žalovaného, aniž by jej žalovaný doložil. Skutečnost, že jeho výdělek činí 17 000 Kč měsíčně, tedy žalovaný nikterak neprokázal a pravidelné měsíční výdaje zjišťoval právní předchůdce žalobkyně pouze ve vztahu k bydlení, další výdaje (např. náklady na dopravu, domácnost, případnou vyživovací povinnost apod.) pak nezkoumal, přičemž ani údaje ohledně bydlení následně neověřil. Povinnost věřitele vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit přitom vyjádřil Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 32 Cdo 1726/2006 již dne 27. 9. 2007. Tuto povinnost věřitele pak zdůraznil ve svém rozhodnutí ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/18, v němž současně řešil, zda ke splnění povinnosti věřitele posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost postačí provedení lustrace v registru SOLUS.“\n11. Dle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19.5.2020, č.j. 14 Co 36/2020-63„ posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“\n12. Shodně k posouzení úvěryschopnosti též rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29.7.2021, sp.zn. 14 Co 65/2021, dle kterého při posouzení úvěryschopnosti dlužníka nelze vycházet pouze z odhadovaných výdajů uvedených dlužníkem bez prověření jejich skutečné výše.\n13. Dle rozsudku Soudního dvora Evropské unie sp.zn. C [číslo] ze dne 5.3.2020„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“\n14. Žalobkyně při posuzování majetkové situace žalované vycházela z údajů uvedených žalovanou v žádosti žalované o poskytnutí úvěru, z registrů [příjmení], [příjmení], insolvenčního rejstříku, nahlížení do katastru a z pracovní smlouvy, výpisů z účtu a výplatních pásek. Soud dospěl k závěru, že úvěryschopnost žalované nebyla žalobkyní řádně posouzena, neboť kdyby tak učinila, úvěr by žalované neposkytla. Soud považuje především za zarážející, že se žalobkyně nezabývala faktem, že ačkoliv žalovaná pobírala v době před uzavřením úvěrové smlouvy mzdu ve výši od 1 205,29 EUR do 1 292,46 EUR měsíčně, přesto nebyla schopná s touto mzdou pokrýt své výdaje. Zůstatky na běžném účtu žalované v období od května 2022 do července 2022 vykazují debetní zůstatky, a to dokonce i v květnu 2022, kdy byl žalované poukázán úvěr ve výši 70 000 Kč. Dále v červenci 2022 byly žalované poukázány další dva úvěry ve výši 5 800 Kč a 5 500 Kč. Žalobkyně se vůbec nezajímala skutečností, proč žalovaná v průběhu tří měsíců uzavřela tři úvěrové smlouvy. Zcela rezignovala na prověření, jak je možné, že účty žalované vykazují každý měsíc nezanedbatelný debetní zůstatek. Oproti názoru žalobkyně má soud za to, že tato skutečnost je při posouzení úvěryschopnosti žalované rozhodující, neboť žalovaná by měla ze svého příjmu být schopná pokrýt běžné měsíční výdaje a úvěrovou smlouvu uzavřít v případě mimořádné události, kdy by tyto výdaje v důsledku této události vzniklé nebyla žalovaná schopná pokrýt ze svých příjmů. Pokud žalovaná uzavřela v průběhu tří měsíců tři úvěrové smlouvy, přičemž jedna byla na vyšší částku (70 000 Kč), je zjevné, že žalovaná se opakovaně dostávala v krátké době do finančních problémů. Přičemž tyto úvěry nebyly schopné pokrýt dluhy žalované (viz debetní zůstatky na účtu žalované vždy ke konci každého sledovaného měsíce). Žalobkyně tak měla být při uzavření úvěrové smlouvy nanejvýš obezřetná a majetkovou situaci žalované detailněji posoudit (zejména co do výdajů), což neučinila. Žalobkyně se spolehla pouze na údaje o výdajích žalované, které žalovaná uvedla, ačkoliv z výpisů z účtu bylo zjevné, že uváděné výdaje žalované neodpovídají skutečnosti nebo že žalovaná má další výdaje, které neuvedla. Soud uzavírá, že žalobkyně úvěryschopnost žalované řádně neposoudila, což bylo prokázáno i tím, že žalovaná na předmětný úvěr neuhradila jedinou splátku.\n15. Za těchto okolností soudu nezbylo než z důvodu neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene žalobkyní posoudit smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, tedy k neplatnosti přihlédnout i bez návrhu dle § 588 o.z., neboť porušením svých povinností žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, neboť ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru chrání také celou společnost (viz rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11.12.2018, č.j. 17 Co 149/2018-86, viz rozsudek NS ČR ze dne 25.7.2018, č.j. 33 Cdo 2178/2018, viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie sp.zn. C [číslo] ze dne 5.3.2020). Od 29.5.2022 je stanovena absolutní neplatnost rovněž v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.\n16. Jelikož soud shledal smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, představuje částka 5 000 Kč (částka poskytnutá žalované) bezdůvodné obohacení, které je žalovaná dle § 2991 o.z. a § 2993 o.z. povinna vrátit žalobkyni.\n17. Dle rozsudku NS ČR ze dne 20.4.2022, sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.\n18. Soud tak vyhověl žalobě co do částky 5 000 Kč (viz výrok II). Soud žalobkyni nepřiznal úrok z prodlení z této částky ve smyslu § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, z nichž by byl zřejmý okamžik vzniku prodlení žalované s úhradou dlužné částky.\n19. Ve zbývající části, tedy co do částky 4 510 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 614,07 Kč od 4.9.2022 do zaplacení, úrokem ve výši 0,1 % denně z částky 1 614,07 Kč od 4.9.2022 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 667,49 Kč od 4.10.2022 do zaplacení, úrokem ve výši 0,1 % denně z částky 1 667,49 KČ od 4.10.2022 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 718,44 Kč od 4.11.2022 do zaplacení, úrokem ve výši 0,1 % denně z částky 1 718,44 Kč od 4.11.2022 do zaplacení a co do částky 274,98 Kč, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (viz výrok I).\n20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku III. dle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě je zřejmé, že v převážné většině byla ve věci úspěšná žalovaná. Soud však nezjistil, že by žalované nějaké náklady řízení vznikly, proto soud náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.\n21. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly uložení jiné lhůty.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSMO:2023:61.C.23.2023.3","publishedAt":"2023-04-18","decisionAt":"2023-03-23","caseNumber":{"senate":61,"registry":"C","index":23,"year":2023,"pageNumber":29},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Jana","lastName":"Čermáková","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSMO","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"9 784,98 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"202","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"101","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"115a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":351,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_NARIZENI_VLADY"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":145,"lexYear":2010,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"588","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2993","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":110,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"580","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"562","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["PENEZITE_PLNENI","POSTOUPENI_POHLEDAVKY","SMLOUVA_O_UVERU","SMLOUVA_PRACOVNI","VYZIVNE"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}