{"uuid":"65c4ba8f-7e2d-4b39-b2ae-8aa7d73f6a7c","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Petrželkovou, LL.M., ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"pro zaplacení 75 164 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 75 164 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 75 164 Kč ve výši 11,5 % ročně ode dne 19. 12. 2025 do zaplacení, se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 1 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 75 164 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 75 164 Kč ve výši 11,5 % ročně ode dne 19. 12. 2025 do zaplacení, se zamítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 1 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se žalobou ze dne 26.1.2026 došlou zdejšímu soudu dne 26.1.2026 domáhala zaplacení částky ve výši celkem 75 164 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 75 164 Kč za dobu od 19.12.2025 do zaplacení. Uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, tj. pan ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", nar. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen „pojistník“ nebo jen „právní předchůdce žalobkyně“), a žalovaná uzavřeli dne 21. 7. 2011 pojistnou smlouvu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" (životní pojištění ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Právní předchůdce žalobkyně zaplatil na pojistném částku ve výši celkem 75 164 Kč ve 172 pravidelných měsíčních platbách ve výši 437 Kč počínaje dnem 1. 8. 2011 a konče dnem 30. 11. 2025. Žalovaná neposkytla pojistníkovi žádné plnění, a to ani prostřednictvím pojistného plnění, odkupného či jiné platby. Pojistná smlouva byla ukončena výpovědí pojistníka ke dni 30. 11. 2025. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 16.10.2025 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku vůči žalované na žalobkyni. Žalobkyně se tak po žalované domáhá vydání bezdůvodného obohacení, neboť uvedená pojistná smlouva je neplatná pro rozpor se zákonem a evropským právem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalobkyně argumentovala, že předmětem pojistné smlouvy bylo investiční životní pojištění. Podle čl. 1 písm. g) Speciálních pojistných podmínek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen „SPP“) představovalo pojištění komplexní spojení životního pojištění, doplňkové a úrazové složky pojištění a investic do fondů nabízených pojistitelem. Principem tohoto pojistného produktu je, že pojistné plnění je zčásti formováno tak, že pojistné je umisťováno do fondů, což je soubor finančních instrumentů a investic spravovaných pojistitelem sloužící k uložení kapitálových hodnot pojistných smluv dle čl. 1 písm. b) SPP. Rozsah pojistného plnění je konstruován částečně pomocí kapitálové hodnoty pojistné smlouvy, když dle čl. 2 odst. A. SPP při dožití se sjednaného konce pojištění bude pojištěnému vyplacena kapitálová hodnota pojistné smlouvy a čl. 2 odst. B. písm. a) SPP při smrti pojištěného vyplatí pojistitel obmyšlenému pojistnou částku platnou ke dni úmrtí nebo kapitálovou hodnotu pojistné smlouvy platnou ke dni nahlášení pojistné události. Z kapitálové hodnoty smlouvy jsou strhávány poplatky dle čl. 4 SPP, proto rozsah budoucího pojistného plnění závisí na tom, o jaké poplatky bude snížena kapitálová hodnota smlouvy, či jaká část pojistného do ní nebude zahrnuta.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalobkyně dále poukázala na to, že pojistná smlouva odkazuje na Přehled poplatků a parametrů (dále jen „Přehled poplatků“), se kterým však právní předchůdce žalobkyně nebyl seznámen. V této souvislosti odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2865/2016, dle kterého: „v případě pojistných podmínek včleňovaných do pojistné smlouvy dle § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě platí, že ten, kdo se pojistných podmínek dovolává, musí prokázat, že pojistník byl s dovolávaným zněním pojistných podmínek seznámen před uzavřením pojistné smlouvy. Konstrukce, kdy až do pojistné smlouvy včleněné pojistné podmínky odkazují na další úroveň nepřímých smluvních ujednání (zde „oceňovací tabulky“), je sice možná, ovšem za dodržení stejných podmínek inkorporace, jaké jsou stanoveny pro celé pojistné podmínky. Jinými slovy, i o „oceňovacích tabulkách“ platí, že aby se staly součástí pojistné smlouvy, musí být prokázáno, že na ně bylo řádně odkázáno, a že s nimi byl pojistník před uzavřením smlouvy výslovně seznámen. Z tohoto pohledu je pro řádné včlenění nerozhodné, na jaké „úrovni“ je která část pojistných podmínek do pojistné smlouvy začleňována.“. A rovněž na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1566/2017, ve kterém bylo přijato sjednocující stanovisko k otázce inkorporace vedlejších smluvních ujednání do pojistné smlouvy. Žalobkyně tak tvrdila, že Přehled poplatků se nestal součástí pojistné smlouvy, a ustanovení pojistné smlouvy (čl. 4 SPP), která jsou na obsahu Přehledu poplatků závislá, jsou proto neurčitá. To se týká zejména ujednání o některých poplatcích, jelikož není zřejmé, v jaké výši byly ujednány.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Žalobkyně považovala shora uvedená ujednání za ujednání zneužívající povahy dle článku 3 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5.4.1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (dále jen „směrnice“), neboť nebyla individuálně sjednána a v rozporu s požadavkem poctivosti způsobovala významnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele. Dále šlo o ujednání, která nebyla sepsána jasným a srozumitelným jazykem dle článku 5 odst. 1 směrnice. Pojistník neměl žádnou možnost posoudit ekonomické důsledky pojistné smlouvy, neboť ujednání jsou nejasná, netransparentní a některé důležité vstupní parametry jsou spotřebiteli neznámé.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, navrhla její zamítnutí v celém rozsahu. Žalovaná předně měla za to, že žalobkyně není aktivně věcně legitimována, jelikož pojistník po celou dobu trvání platnost smlouvy nezpochybňoval a nedomáhal se její neplatnosti, v této souvislosti poukázala na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 15.1.2025, č.j. 18 Co 428/2024-188. Žalobkyně se nemůže domáhat práva na ochranu spotřebitele, když sama není spotřebitelem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Žalovaná pojistnou smlouvu považovala za platnou, stejně tak měla za to, že právní předchůdce žalobkyně byl seznámen s přehledem poplatků, když pojistník byl na účtování poplatků výslovně upozorněn již při uzavírání smlouvy, následně byl s přehledem poplatků seznámen během jednotlivých jednáních o změnách pojistné smlouvy. Odmítla, že by pojistná smlouva obsahovala jakákoliv zneužívající ujednání a že by ujednání o poplatcích bylo neurčité. Rovněž vznesla námitku promlčení žalovaného nároku, a to ve dvouleté subjektivní době, která dle žalované počala běžet pro každou jednotlivou platbu samostatně již od uzavření pojistné smlouvy, nejpozději ode dne 29. 12. 2020, neboť 28. 12. 2020 pojistník obdržel od žalované informace o stavu sjednaného investičního pojištění, ohledně měsíčně placené částky, plateb, recentní hodnotě fondů a hodnotě odkupného ke dni 15. 12. 2020 a stavu pohybů na podílovém účtu, stejně tak v tříleté objektivní době. Poukázala na dle ní ustálenou judikaturu, dle které není důvod, proč by neměla být objektivní promlčecí doba aplikována u smluv o investičním životním pojištění, stejně tak měla za to, že námitka promlčení je v souladu s dobrými mravy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Žalovaná v souvislosti se vznesenou námitkou promlčení v dvouleté subjektivní a tříleté objektivní promlčecí době a námitkou částečné dobrovolné úhrady nepromlčené části nároku po podání žaloby (14. 4. 2026) zrekapitulovala, že pojistník v posledních třech letech před podáním žaloby uhradil pojistné a správní poplatek celkem ve výši 15 208 Kč (34 × 437 Kč a 350 Kč správní poplatek). Žalovaná pak po podání žaloby, dne 14. 4. 2026 v rámci snahy o efektivní a hospodárné smírné vyřešení věci uhradila žalobkyni částku ve výši 15 779 Kč, která představuje podle výslovně vyjádřené vůle žalované v Oznámení o platbě ze dne 13. 4. 2026 vratku částek uhrazených pojistníkem za poslední tři roky před podáním žaloby, tj. 15 208 Kč (34 × 437 Kč a 350 Kč správní poplatek) včetně zákonného úroku z prodlení z těchto částek ke dni 14. 4. 2026. Plnění žalované po podání žaloby tak plně kompenzuje nepromlčené plnění pojistníka a žalobkyně se tak již nemá čeho domáhat. Žalobkyně na výplatu částky 15 799 Kč představující vratku plněné pojistníka na pojistnou smlouvu v posledních třech letech žádným způsobem procesně nereagovala, po další průběh řízení zůstala nečinná a k ústnímu jednání dne 23.4.2026 se bez omluvy nedostavila, ač k němu byla řádně předvolána.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Soud předně vycházel ze shodných skutkových tvrzení účastníků řízení, že pojistník ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", nar. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a žalovaná uzavřeli dne 21. 7. 2011 pojistnou smlouvu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" (životní pojištění ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název","anonStyle":"ANON"},{"text":"); že pojistník zaplatil žalované na pojistném po dobu trvání pojistné smlouvy částku ve výši celkem 75 164 Kč ve 172 pravidelných měsíčních platbách ve výši 437 Kč počínaje dnem 1. 8. 2011 a konče dnem 30. 11. 2025; že žalovaná až do ukončení pojistné smlouvy výpovědí pojistníka neposkytla pojistníkovi žádné plnění, a to ani prostřednictvím pojistného plnění, odkupného či jiné platby. Pojistná smlouva byla ukončena výpovědí pojistníka ke dni 30. 11. 2025.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Z návrhu pojistné smlouvy č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 21. 7. 2011 (č.l. 15-16) a pojistky k pojistné smlouvě č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" (č.l. 17) soud dále zjistil, že počátkem pojištění byl den 1.8.2011, pojistník se zavázal platit měsíční pojistné ve výši 437 Kč za celkové běžné pojistné zahrnující životní pojištění a flexibilní doplňkovou a úrazovou složku pojištění, přičemž základní pojistná částka – pojištění pro případ smrti byla 10 000 Kč, dále bylo sjednáno pojištění trvalých následků úrazu s progresivním plněním na částku 500 000 Kč a pojištění denního odškodného ve výši 500 Kč/den, pojistná doba byla sjednána do 75 let věku pojistníka. Návrh pojistné smlouvy obsahuje prohlášení pojistníka, že souhlasí se Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění spojená s investičními fondy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název","anonStyle":"ANON"},{"text":" (verze 01/2011) a se Speciálními pojistnými podmínkami ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název","anonStyle":"ANON"},{"text":" (verze 01/2011). Pojistná smlouva sama (resp. návrh na uzavření pojistné smlouvy) či pojistka neobsahovaly nic o jakýchkoli poplatcích či nákladech, které by byly hrazeny v rámci sjednaného pojistného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Dle čl. 1 písm. g) SPP (č.l. 11-14) je flexibilní životní pojištění definováno jako komplexní spojení životního pojištění, doplňkové a úrazové složky pojištění a investic do fondů nabízených pojistitelem. Dle čl. 1 písm. i) SPP se kapitálovou hodnotou smlouvy rozumí součet hodnot jednotlivých fondů sjednaných v pojistné smlouvě a hotovosti vyjádřené v Kč. Podle čl. 3 část A. písm. c) SPP se pojistné používá podle platných pojistně-technických pravidel k navyšování kapitálové hodnoty smlouvy. V čl. 4 SPP nazvaném „Náklady, poplatky a cena pojištění“ je k ceně pojištění uvedeno, že za každé pojistně-technické období je snižována kapitálová hodnota pojistné smlouvy o částku potřebnou ke krytí sjednaného rozsahu pojištěného rizika a o dále uvedené technické poplatky, kalkulované podle platných pojistně-technických zásad pojistitele. Snížení kapitálové hodnoty pojistné smlouvy je prováděno na počátku každého pojistně-technického období v ceně jednotky platné v den, kdy byly poplatky a rizikové pojistné strženy; s tím, že výše a rozsah poplatků se řídí platným sazebníkem poplatků, který je k dispozici na internetových stránkách pojistitele a na všech jeho obchodních místech. Čl. 4 SPP obsahuje seznam jednotlivých poplatků, a to alokační poplatky, marže, poplatek z pojistné částky, administrativní poplatky, poplatky za správu kapitálové hodnoty. Z aktuálního sazebníku poplatků pro pojištění ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název","anonStyle":"ANON"},{"text":" platného od 16. 5. 2011 (č.l. 50) soud zjistil, že poplatek z běžného pojistného je 5 % v rámci předpisu pojistného 1. druhu a realizuje se rozdílem prodejní a nákupní ceny jednotky, poplatek z jednorázového a mimořádného pojistného činí 1,5 % do 2 mil. včetně a nad 2 mil. 0,75 % do 5 mil. včetně a nad 5 mil. 0 %, poplatek ze základní pojistné částky pro případ smrti činí 0,1 % při sjednání smlouvy nebo při provedení změny výše pojistné částky a poplatek za správu kapitálové hodnoty (management fee) činí u garantovaných fondů 0,5 % p.a. a u podílových investičních fondů a H-FIX fondů činí z hodnoty fondu 0 % p.a. Alokační poplatky jsou taktéž vyjádřeny procentuálně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Soud dále vycházel ze skutečností mezi účastníky nesporných, a to že pojistná smlouva byla ukončena ke dni 31.11.2025 výpovědí pojistníka (viz Potvrzení doručení výpovědi ze dne 13. 10. 2025 na č.l. 19).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Z přehledu plateb pojistného zpracovaného žalovanou (na č.l. 44-47) soud zjistil, že pojistník uhradil za poslední tři roky před podáním žaloby na jednotlivých platbách pojistného po 437 Kč celkem částku 15 208 Kč (34 × 437 Kč a 350 Kč správní poplatek). Celkem pojistník uhradil na pojistnou smlouvu za celou dobu jejího trvání částku 75 514 Kč v 172 platbách pojistného po 437 Kč + 350 Kč správní poplatek. Z výpisu z bankovního účtu vedeného u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., předloženého k důkazu žalovanou (č.l. 63) soud zjistil, že žalovaná uhradila žalobkyni dne 14. 4. 2026 částku 15 779 Kč se zprávou pro příjemce: Vratka pojistného a poplatku dle sml. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" (","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":") za období od 15. 2. 2023 do 5. 12. 2025 vč. příslušenství. Z Oznámení o platbě ze dne 13. 4. 2026 (č.l. 64) soud zjistil, že žalovaná projevila vůči žalobkyni prostřednictvím jejího právního zástupce vůli vrátit žalobkyni plnění uhrazené pojistníkem na pojistnou smlouvu za poslední tři roky před podáním žaloby, tj. 34 plateb po 437 Kč + 350 Kč správní poplatek včetně zákonného úroku z prodlení, tedy celkem částku 15 779 Kč. Oznámení o platbě bylo doručeno právnímu zástupci žalobkyně do datové schránky dne 14. 4. 2026 (viz doručenka datové zprávy na č.l. 66).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Z oznámení o postoupení pohledávky a výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 11.10.2025 (č.l. 9) a z prohlášení postupitele a postupníka o postoupení pohledávky ze dne 16. 10. 2025 (na č.l. 18) soud zjistil, že pojistník jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávky pojistníka za žalovanou z titulu bezdůvodného obohacení ve výši 74 290 Kč (nikoliv žalovaných 75 164 Kč) s příslušenstvím, která vznikla z důvodu plnění na základě neplatné pojistné smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Právní zástupce žalobkyně oznámil žalované postoupení pohledávky a vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení dopisem ze dne 11.12.2025 (č.l. 9 a doručenka datové zprávy na č.l. 8).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Z Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění spojená s investičními fondy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název","anonStyle":"ANON"},{"text":" (č.l. 48-49), z rekapitulací stavu pojistné smlouvy, přehledů stavu pojistné smlouvy a potvrzení o zaplaceném pojistném (č.l. 20-21 a č.l. 55), soud nezjistil skutečnosti relevantní pro posouzení věci či konkrétní pojistné smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Platnost předmětné pojistné smlouvy je s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 o. z. nutno posuzovat podle předpisů účinných k datu jejího sjednání, tedy zejména dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) a dále zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění rozhodném (dále jen „zákon o pojistné smlouvě“).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Podle § 37 odst. 1 obč. zák. (toto ustanovení, stejně jako další níže citovaná ustanovení tohoto předpisu, nedoznalo změny až do konce účinnosti předpisu) právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. Jde přitom o neplatnost absolutní (§ 40a obč. zák. a contrario).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojistné smlouvě pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Podle § 3036 o. z. podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Z posledně citovaného ustanovení vyplývá, že v případě bezdůvodného obohacení založeného na neplatné smlouvě uzavřené do 31. 12. 2013 včetně je nutno délku promlčecí doby (resp. ve stávající zákonné terminologii „lhůty“) nároku na jeho vydání posuzovat podle dřívějšího občanského zákoníku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Podle § 100 odst. 1 obč. zák. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Podle § 107 odst. 1 obč. zák. právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Podle § 107 odst. 2 obč. zák. nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Podle § 107 odst. 3 obč. zák. jsou-li účastníci neplatné nebo zrušené smlouvy povinni vzájemně si vrátit vše, co podle ní dostali, přihlédne soud k námitce promlčení jen tehdy, jestliže by i druhý účastník mohl promlčení namítat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Podle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"K otázce aktivní věcné legitimace žalobkyně","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Soud se předně zabýval námitkou nedostatku aktivní věcné legitimace žalobkyně. Žalobkyně spatřovala důvod neplatnosti smlouvy v porušení zákonných ustanovení, jejichž cílem je ochrana zájmu slabší smluvní strany, konkrétně spotřebitele. Soud na jednání dne 23.4.2026 nemohl dát žalobkyni poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., tedy ji vyzvat k doplnění tvrzení, kdy a jakou formou pojistník uplatnil vůči žalované tvrzené nedostatky pojistné smlouvy a jaké konkrétní nedostatky pojistník žalované případně vytkl, a současně k označení důkazů prokazující uvedená tvrzení, neboť žalobkyně ani její právní zástupce se na nařízené ústní jednání ve věci nedostavily, čímž se připravily o beneficium poučení. Z obsahu provedeného dokazování pak plyne, že nedostatky pojistník vůči žalované neuplatnil, uplatnila je až přímo žalobkyně po postoupení pohledávky. Žalobkyně současně tvrdila, že pojistná smlouva je neplatná absolutně, k čemuž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Žalovaná namítala, že žalobkyně není spotřebitelem, a proto se nemůže dovolávat práv vyplývajících ze spotřebitelské povahy původní pojistné smlouvy uzavřené mezi pojištěným a žalovanou. Tuto námitku soud nepřijal. Dle ustálené judikatury, na níž výslovně poukázal i odvolací soud v rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. 17 Co 196/2025, dlužník nemá k dispozici námitku neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky, byloli mu postoupení řádně oznámeno; tuto námitku je oprávněn uplatnit pouze postupitel či postupník. Soud proto k námitce žalované nepřihlížel, neboť by se jednalo o námitku, kterou není žalovaná jako dlužník způsobilá účinně vznést. Stejný závěr přijal také senát 14 Co Městského soudu v Praze ve svém nedávném rozsudku č.j. 14 Co 442/2025- 215 ze dne 6. února 2026 a v rozsudku č.j. 14 Co 26/2026- 270 ze dne 13. března 2026. Odvolací soud v citovaných rozhodnutích zdůraznil, že zákon postoupení pohledávek ze spotřebitelských smluv nijak nezakazuje a že postupník, ačkoli sám není spotřebitelem, nabývá pohledávku v rozsahu a povaze, v jaké existovala v okamžiku postoupení. Závěr, že postupník nemůže být spotřebitelem, nevede k popření jeho aktivní věcné legitimace; pouze znamená, že na něj nelze nahlížet jako na slabší stranu sporu pro účely procesních pravidel spotřebitelských věcí. To však nikterak neomezuje samotnou převoditelnost nároku ani oprávnění jej soudně uplatnit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Soud se neztotožňuje ani s tvrzením žalované, že tzv. „spotřebitelská práva“ nejsou převoditelná. Argumentace žalované vychází z judikatury Soudního dvora Evropské unie a Nejvyššího soudu (např. C89/21 či 30 Cdo 812/2021), která ovšem, jak správně vysvětluje rozhodnutí 17 Co 196/2025, řeší výhradně otázku mezinárodní příslušnosti soudů ve spotřebitelských věcech, nikoli otázku převoditelnosti pohledávek nebo aktivní legitimace postupníka. Z těchto rozhodnutí nelze dovozovat jakékoli omezení, které by bránilo tomu, aby postupník uplatnil nárok odvozený z absolutně či relativně neplatné smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. Nadto soud připomíná, že nárok žalobkyně je v tomto řízení odůvodňován tvrzenou absolutní neplatností původní pojistné smlouvy, přičemž právo namítat absolutní neplatnost právního jednání nenáleží pouze spotřebiteli, ale kterékoli osobě, která z této skutečnosti dovozuje právní následky. Jak vyplývá z rozhodnutí 17 Co 196/2025, odvolací soud shledal pojistnou smlouvu absolutně neplatnou pro neurčitost, a to zejména pro nedostatečné vymezení poplatků a neprokázané seznámení pojistníka se sazebníkem. Pokud je právní jednání neplatné z důvodu neurčitosti dle § 37 odst. 1 občanského zákoníku, jde o neplatnost, jejíž důsledky může uplatnit i postupník jako nabyvatel pohledávky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Z uvedených důvodů soud uzavírá, že žalobkyně je k uplatnění žalobního nároku aktivně legitimována. Námitky žalované směřující proti aktivní legitimaci žalobkyně nebyly shledány důvodnými a soud k nim proto nepřihlédl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. Pro úplnost soud uvádí, že si je vědom rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15.1.2025, č.j. 18 Co 428/2024-188, který ve svém rozhodnutí vyslovil jiný závěr ohledně aktivní věcné legitimace žalobkyně, proto se zabýval i otázkou, zdali právní předchůdce žalobkyně, tedy pojistník, tvrzené vady pojistné smlouvy vůči žalované před postoupením pohledávky uplatnil či nikoliv. Skutkový závěr v této otázce vyplynul z provedeného dokazování (bez doplnění tvrzení a důkazů žalobkyní s ohledem na její neúčast na ústním jednání a nemožnost poskytnout jí poučení dle § 118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř.), že pojistník žádné vady pojistné smlouvy vůči žalované před postoupením pojistné smlouvy neuplatnil, uplatnila je až žalobkyně po postoupení pohledávky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"K otázce promlčení","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"36. Objektivní a subjektivní promlčecí doby počínají, běží a končí nezávisle na sobě, přičemž platí, že skončí-li běh jedné z nich, právo se promlčí, a to i vzdor tomu, že oprávněnému ještě běží druhá promlčecí doba (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. 28 Cdo 1421/2015, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.10.2024, č.j. 33 Cdo 3113/2023-233). Pro počátek běhu subjektivní promlčecí doby práva na vydání bezdůvodného obohacení je ve světle výkladu ustanovení § 107 odst. 1 obč. zák. rozhodný okamžik, kdy se oprávněný skutečně dozví o tom, že došlo na jeho úkor k získání bezdůvodného obohacení a kdo je získal. Byla-li majetková hodnota nabyta v souladu se smlouvou, která je absolutně neplatná, odvíjí se běh subjektivní promlčecí doby od okamžiku, kdy se ochuzený dozvěděl o skutečnostech, jež uvedenou neplatnost zakládají (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 9. 6. 2004, sp. zn. 26 Cdo 1161/2003, ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. 25 Cdo 3306/2007, nebo jeho usnesení ze dne 27. 3. 2007, sp. zn. 33 Odo 306/2005, ze dne 17. 9. 2012, sp. zn. 28 Cdo 1957/2012).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"37. Právo na vydání bezdůvodného obohacení z důvodu neplatnosti pojistné smlouvy dle § 457 obč. zák., se v tomto případě začalo promlčovat ohledně jednotlivých zaplacených částek, jakmile byly uhrazeny, přičemž zaplacením začala běžet objektivní promlčecí doba.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"38. Pokud jde o běh subjektivní promlčecí doby, soud je si vědom rozhodnutí odvolacího soudu v obdobných případech (tj. posouzení nároku z investičního životního pojištění ve vztahu k námitce promlčení), kdy se počátek běhu subjektivní doby v těchto rozhodnutích liší, tj. je to např. od doručení tzv. výročních dopisů, nebo úhrady jednotlivých částek, anebo až od nabytí subjektivního vědomí o naplnění normativního prvku (tj. získání alespoň laického povědomí žalující strany ohledně absolutní neplatnosti uzavřené pojistné smlouvy).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"39. Žalovaná namítala, že žalobou uplatněný nárok je promlčen v subjektivní promlčecí době podle § 107 odst. 1 obč. zák. Podle jejího názoru se právní předchůdce žalobkyně musel o údajných důvodech neplatnosti pojistné smlouvy a o existenci případného bezdůvodného obohacení dozvědět již v počátku smluvního vztahu, případně nejpozději v okamžiku, kdy mu byla doručena první rekapitulace investic. Žalovaná argumentovala tím, že pojistník byl po celou dobu trvání smlouvy průběžně informován o stavu pojistné smlouvy, o počtu podílových jednotek i o hodnotě investičního účtu a že tyto informace mu měly umožnit pochopit, že s pojistnou smlouvou je „něco v nepořádku“. Podle žalované tedy subjektivní promlčecí lhůta běžela již řadu let předtím, než byla žaloba podána, a to buď již v okamžiku uzavření pojistné smlouvy nebo nejpozději dne 29. 12. 2020, neboť 28. 12. 2020 pojistník obdržel od žalované informace o stavu sjednaného investičního pojištění, ohledně měsíčně placené částky, plateb, recentní hodnotě fondů a hodnotě odkupného ke dni 15. 12. 2020 a stavu pohybů na podílovém účtu, stejně tak v tříleté objektivní době.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"40. Soud se s argumentací žalované neztotožňuje. Předně je třeba uvést, že podle ustálené judikatury nelze počátek běhu subjektivní promlčecí doby odvozovat již od okamžiku uzavření pojistné smlouvy ani od jednotlivých plateb pojistného. Pro vznik povědomí o možném bezdůvodném obohacení musí mít pojistník reálnou vědomost, byť i jen laickou, že se na jeho úkor druhá strana obohacuje bez právního důvodu, nebo že je „se smlouvou něco v nepořádku“ (srov. např. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2127/21, podle něhož musí být zjištěno, že účastník tušil nesoulad, nikoli jen že obdržel smluvní dokumenty či pravidelné výpisy). V projednávané věci však z provedeného dokazování nevyplynulo, že by pojistník kdykoli v průběhu smluvního vztahu jakkoli pochyboval o platnosti pojistné smlouvy. A to ani v okamžiku, kdy smlouvu vypovídal; z důvodů výpovědi je zřejmé, že smlouvu považoval za platnou a funkční a rozhodl se ji ukončit pouze z důvodu, že ji „již nepotřebuje“, případně byl již osloven žalobkyní. Z ničeho neplyne, že by pravidelné rekapitulace investic nebo přehledy hodnoty podílových jednotek obsahovaly či naznačovaly jakoukoli informaci, která by laickému pojistníkovi mohla signalizovat neplatnost právního jednání či existenci bezdůvodného obohacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"41. Soud má naopak za prokázané, že první okamžik, kdy pojistník získal povědomí o tom, že by s pojistnou smlouvou mohlo být „něco v nepořádku“, a že by mohl existovat nárok na vydání plnění z bezdůvodného obohacení, nastal až při ukončení pojistné smlouvy, kdy pojistník zjistil konečnou výši kapitálové hodnoty smlouvy ve výši 0 Kč, popř. až v souvislosti s kontaktem se žalobkyní a následným uzavřením postupní smlouvy. Za této situace nelze dovodit, že by subjektivní promlčecí doba začala běžet již dříve, jak tvrdí žalovaná. Žádný z okamžiků označovaných žalovanou, uzavření smlouvy, doručení rekapitulace investic ani průběžné informace o hodnotě účtu, nemohl z pohledu průměrného spotřebitele vyvolat ani laické podezření, že smlouva je právně vadná či že dochází k bezdůvodnému obohacení pojistitele. Soud proto dovozuje, že subjektivní promlčecí doba podle § 107 odst. 1 obč. zák. počala běžet až okamžikem, kdy pojistník navázal kontakt se žalobkyní a byl seznámen s možnou neplatností smlouvy, což se z časového hlediska kryje s konečným vyúčtováním pojistné smlouvy, ze kterého je zřejmá nulová kapitálová hodnota smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"42. Pro úplnost soud uvádí, že objektivní spolu se subjektivní promlčecí dobou počínají, běží a končí nezávisle na sobě, přičemž nárok uplatňovaný touto žalobou je proto z části promlčen již s ohledem na běh objektivní doby, kdy objektivně v tomto případě právo na vrácení bezdůvodného obohacení vzniká okamžitě, jakmile je platba bez právního důvodu uskutečněna. Uskutečněním každé jednotlivé platby počala ohledně ní běžet tříletá objektivní promlčecí doba. V rozsahu převyšujícím částku odpovídající platbám uskutečněným za poslední tři roky před podáním žaloby proto soud shledal tvrzený nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení jako promlčený v objektivní promlčecí době. Za poslední tři roky před podáním žaloby bylo provedeným dokazováním zjištěno, že pojistník za tuto dobu žalované uhradil celkem částku 15 208 Kč (tj. 34 × 437 Kč a 350 Kč správní poplatek). V rozsahu žalovaného nároku, který tuto částku převyšuje, je nárok promlčen v objektivní promlčení době. Ve zbývajícím rozsahu byl nárok žalobkyně v okamžiku podání žaloby oprávněný, nicméně žalovaná jej v průběhu řízení, dne 14. 4. 2026, dobrovolně uspokojila, jak bylo v řízení prokázáno. Za dané procesní situace byl jediný další správný procesní postup žalobkyně částečné zpětvzetí žaloby z důvodu částečného uspokojení nároku žalovanou. Žalobkyně však na úhradu nepromlčeného plnění včetně příslušenství žádným způsobem procesně nezareagovala, žalobu v uvedeném rozsahu nevzala zpět, a tedy zůstala procesně neúspěšná i v této části nároku, neboť soudu v dané procesní situaci nezbylo, než celý žalovaný nárok zamítnout, a to dílem z důvodu promlčení a dílem z důvodu splnění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"K platnosti pojistné smlouvy","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"43. Soud má za to, že otázka platnosti, či neplatnosti předložené pojistné smlouvy je s ohledem na závěry o promlčení a částečné úhradě žalovaného nároku druhotná, pro úplnost však uvádí, že v obecné rovině lze konstatovat, že ujednání stran pojistné smlouvy nemusejí být obsažena pouze v samotném textu dokumentu označeném jako „pojistná smlouva“, ale mohou být obsažena i v jiných dokumentech, typicky pojistných podmínkách. Rovněž lze v obecné rovině konstatovat, že poplatky nemusí být sjednávány pouze pevnou částkou, nýbrž i vzorcem, do kterého lze dosadit předem známé veličiny a bez jakýchkoliv pochyb přesnou výši poplatku vypočíst. Soud se v dané věci zabýval tím, zda i v nyní projednávaném případě bylo možné nejpozději při uzavření smlouvy dosadit konkrétní veličiny do uvedeného výpočtu a zjistit konkrétní výši poplatků, byť za pomoci pojistných podmínek či dalšího stranám známého a odsouhlaseného dokumentu. Oběma smluvním stranám by totiž již v tomto okamžiku mělo být známo, jaká je „cena plnění“ (zde poplatku) dle uzavírané smlouvy. V případě investičního životního pojištění, které přinejmenším ve významné části není určeno na krytí proti pojistnému nebezpečí, ale plní v podstatě investiční či spořící funkci, je pro smluvní strany a jejich práva a povinnosti zcela zjevně podstatné, zda částka hrazená na tento účel (tj. na hlavní pojištění) představuje investici či úsporu v plné výši, nebo zda je z ní hrazena úplata pojistiteli za navázání a utvoření tohoto smluvního poměru (tj. poplatek na úhradu počátečních nákladů, které dle demonstrativního výčtu měly zahrnovat získání pojištění, vyhotovení pojistné smlouvy a zavedení do informačního systému); a pokud taková úplata hrazena je, což je samozřejmě v tomto typu případů obvyklé, tak kolik činí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"44. Soud má za to, že výši této úplaty (poplatku) v okamžiku uzavření smlouvy mezi pojistníkem a žalovanou z dostupných dokumentů (i při zahrnutí pojistných podmínek a sazebníku poplatků) zjistit nelze. Výši počátečních nákladů nebylo možno v tomto okamžiku určit již jen proto, že v sazebníku poplatků je uvedeno procentní rozmezí strhávané z běžného pojistného podle doby trvání, přičemž ke dni uzavření smlouvy není vůbec zřejmé, jak dlouho pojištění bude trvat (pojištění pochopitelně mohlo skončit i dříve než po uplynutí sjednané doby, např. v důsledku smrti pojištěného, výpovědi, neplacení pojistného). Celkovou částku nákladů by tak bylo možno finálně vypočíst teprve na konci pojištění; šlo by o částku závislou na průběhu a trvání pojištění. Dle stanoviska soudu je tato neurčitost podstatným nedostatkem, který zakládá neplatnost takového právního jednání (pojistné smlouvy), neboť při absenci určitého ujednání o výši počátečních nákladů není zřejmé, kolik pojistník za získání možnosti investovat či spořit prostřednictvím žalované platí; jde ve svém důsledku o případ neurčitosti ceny plnění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"45. V této souvislosti soud poukazuje na rozhodovací praxi Nejvyššího soudu, který jednoznačně rozlišuje neurčitost smlouvy na jedné straně a zneužívající (nepřiměřená) ujednání ve spotřebitelské smlouvě na straně druhé. Jak Nejvyšší soud dovodil v rozsudku ze dne 31.5.2023, sp. zn. 33 Cdo 499/2023 (toto rozhodnutí se nadto přímo týkalo nároku z neplatné pojistné smlouvy), v případě absence podstatného ujednání způsobujícího neurčitost smlouvy není namístě přezkoumávat takové ujednání z hlediska přiměřenosti, není namístě námitka, že nebylo sepsáno jasným a srozumitelným jazykem, a nejde o případ, kdy by nebylo možné s ohledem na směrnici použít vnitrostátní úpravu promlčení. Tyto závěry Nejvyšší soud opakovaně aproboval například aktuálně v usnesení ze dne 29.9.2025, č.j. 33 Cdo 206/2025-421 nebo ze dne 26.11.2025, č.j. 33 Cdo 2298/2025-131, či dříve v usnesení ze dne 27.6.2023, sp. zn. 33 Cdo 3579/2022, ze dne 25.7.2023, sp. zn. 33 Cdo 48/2023, nebo ze dne 26.7.2023, sp. zn. 33 Cdo 2020/2023, kde též zdůraznil, že „uplatnění námitky promlčení by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, v nichž by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil“.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"46. Soud shrnuje, že předmětnou pojistnou smlouvu má pro popsanou neurčitost za absolutně neplatnou a zdůrazňuje, že otázkou absolutní neplatnosti se zabývá z úřední povinnosti, nikoliv pouze k námitce účastníka. S ohledem na shora uvedené soud dále nezkoumal, zda sjednané smluvní podmínky měly charakter nepřiměřených či zneužívajících ujednání. Pro úplnost soud doplňuje, že s ohledem na závěr, že smluvní ujednání nelze posuzovat z hlediska jejich zneužívajícího charakteru, soud nepřisvědčil argumentaci žalobkyně, že s ohledem na existenci zneužívajících ujednání ve smlouvě nelze k námitce promlčení přihlížet. V tomto ohledu pak soud odkazuje i na výše uvedené závěry týkající se námitky promlčení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"47. S ohledem na shora uvedené soudu nezbylo, než žalobu ve výroku I. v plném rozsahu, včetně požadovaného příslušenství, zamítnout jako nedůvodnou, a to dílem z důvodu promlčení žalovaného nároku v tříleté objektivní promlčecí době a dílem (ve zbývajícím rozsahu) z důvodu úhrady žalovaného nároku v rozsahu jeho nepromlčené části včetně příslušenství.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"48. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 800 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"49. Celková výše náhrady nákladů řízení sestává z nákladů řízení nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení a ve spojení s usnesením NS ze dne 18.11.2025 sp. zn. 28 Cdo 2638/2025, za celkem 4 úkony (písemné vyjádření k žalobě ze dne 17. 3. 2026 a ze dne 16. 4. 2026, příprava a účast na ú.j. dne 23. 4. 2026) po 450 Kč, tj. 1 800 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"50. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se žalobou ze dne 26.1.2026 došlou zdejšímu soudu dne 26.1.2026 domáhala zaplacení částky ve výši celkem 75 164 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 75 164 Kč za dobu od 19.12.2025 do zaplacení. Uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, tj. pan , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa,  (dále jen „pojistník“ nebo jen „právní předchůdce žalobkyně“), a žalovaná uzavřeli dne 21. 7. 2011 pojistnou smlouvu č. , hodnota,  (životní pojištění , název, ). Právní předchůdce žalobkyně zaplatil na pojistném částku ve výši celkem 75 164 Kč ve 172 pravidelných měsíčních platbách ve výši 437 Kč počínaje dnem 1. 8. 2011 a konče dnem 30. 11. 2025. Žalovaná neposkytla pojistníkovi žádné plnění, a to ani prostřednictvím pojistného plnění, odkupného či jiné platby. Pojistná smlouva byla ukončena výpovědí pojistníka ke dni 30. 11. 2025. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 16.10.2025 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku vůči žalované na žalobkyni. Žalobkyně se tak po žalované domáhá vydání bezdůvodného obohacení, neboť uvedená pojistná smlouva je neplatná pro rozpor se zákonem a evropským právem.2. Žalobkyně argumentovala, že předmětem pojistné smlouvy bylo investiční životní pojištění. Podle čl. 1 písm. g) Speciálních pojistných podmínek , název,  (dále jen „SPP“) představovalo pojištění komplexní spojení životního pojištění, doplňkové a úrazové složky pojištění a investic do fondů nabízených pojistitelem. Principem tohoto pojistného produktu je, že pojistné plnění je zčásti formováno tak, že pojistné je umisťováno do fondů, což je soubor finančních instrumentů a investic spravovaných pojistitelem sloužící k uložení kapitálových hodnot pojistných smluv dle čl. 1 písm. b) SPP. Rozsah pojistného plnění je konstruován částečně pomocí kapitálové hodnoty pojistné smlouvy, když dle čl. 2 odst. A. SPP při dožití se sjednaného konce pojištění bude pojištěnému vyplacena kapitálová hodnota pojistné smlouvy a čl. 2 odst. B. písm. a) SPP při smrti pojištěného vyplatí pojistitel obmyšlenému pojistnou částku platnou ke dni úmrtí nebo kapitálovou hodnotu pojistné smlouvy platnou ke dni nahlášení pojistné události. Z kapitálové hodnoty smlouvy jsou strhávány poplatky dle čl. 4 SPP, proto rozsah budoucího pojistného plnění závisí na tom, o jaké poplatky bude snížena kapitálová hodnota smlouvy, či jaká část pojistného do ní nebude zahrnuta.3. Žalobkyně dále poukázala na to, že pojistná smlouva odkazuje na Přehled poplatků a parametrů (dále jen „Přehled poplatků“), se kterým však právní předchůdce žalobkyně nebyl seznámen. V této souvislosti odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2865/2016, dle kterého: „v případě pojistných podmínek včleňovaných do pojistné smlouvy dle § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě platí, že ten, kdo se pojistných podmínek dovolává, musí prokázat, že pojistník byl s dovolávaným zněním pojistných podmínek seznámen před uzavřením pojistné smlouvy. Konstrukce, kdy až do pojistné smlouvy včleněné pojistné podmínky odkazují na další úroveň nepřímých smluvních ujednání (zde „oceňovací tabulky“), je sice možná, ovšem za dodržení stejných podmínek inkorporace, jaké jsou stanoveny pro celé pojistné podmínky. Jinými slovy, i o „oceňovacích tabulkách“ platí, že aby se staly součástí pojistné smlouvy, musí být prokázáno, že na ně bylo řádně odkázáno, a že s nimi byl pojistník před uzavřením smlouvy výslovně seznámen. Z tohoto pohledu je pro řádné včlenění nerozhodné, na jaké „úrovni“ je která část pojistných podmínek do pojistné smlouvy začleňována.“. A rovněž na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1566/2017, ve kterém bylo přijato sjednocující stanovisko k otázce inkorporace vedlejších smluvních ujednání do pojistné smlouvy. Žalobkyně tak tvrdila, že Přehled poplatků se nestal součástí pojistné smlouvy, a ustanovení pojistné smlouvy (čl. 4 SPP), která jsou na obsahu Přehledu poplatků závislá, jsou proto neurčitá. To se týká zejména ujednání o některých poplatcích, jelikož není zřejmé, v jaké výši byly ujednány.4. Žalobkyně považovala shora uvedená ujednání za ujednání zneužívající povahy dle článku 3 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5.4.1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (dále jen „směrnice“), neboť nebyla individuálně sjednána a v rozporu s požadavkem poctivosti způsobovala významnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele. Dále šlo o ujednání, která nebyla sepsána jasným a srozumitelným jazykem dle článku 5 odst. 1 směrnice. Pojistník neměl žádnou možnost posoudit ekonomické důsledky pojistné smlouvy, neboť ujednání jsou nejasná, netransparentní a některé důležité vstupní parametry jsou spotřebiteli neznámé.5. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, navrhla její zamítnutí v celém rozsahu. Žalovaná předně měla za to, že žalobkyně není aktivně věcně legitimována, jelikož pojistník po celou dobu trvání platnost smlouvy nezpochybňoval a nedomáhal se její neplatnosti, v této souvislosti poukázala na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 15.1.2025, č.j. 18 Co 428/2024-188. Žalobkyně se nemůže domáhat práva na ochranu spotřebitele, když sama není spotřebitelem.6. Žalovaná pojistnou smlouvu považovala za platnou, stejně tak měla za to, že právní předchůdce žalobkyně byl seznámen s přehledem poplatků, když pojistník byl na účtování poplatků výslovně upozorněn již při uzavírání smlouvy, následně byl s přehledem poplatků seznámen během jednotlivých jednáních o změnách pojistné smlouvy. Odmítla, že by pojistná smlouva obsahovala jakákoliv zneužívající ujednání a že by ujednání o poplatcích bylo neurčité. Rovněž vznesla námitku promlčení žalovaného nároku, a to ve dvouleté subjektivní době, která dle žalované počala běžet pro každou jednotlivou platbu samostatně již od uzavření pojistné smlouvy, nejpozději ode dne 29. 12. 2020, neboť 28. 12. 2020 pojistník obdržel od žalované informace o stavu sjednaného investičního pojištění, ohledně měsíčně placené částky, plateb, recentní hodnotě fondů a hodnotě odkupného ke dni 15. 12. 2020 a stavu pohybů na podílovém účtu, stejně tak v tříleté objektivní době. Poukázala na dle ní ustálenou judikaturu, dle které není důvod, proč by neměla být objektivní promlčecí doba aplikována u smluv o investičním životním pojištění, stejně tak měla za to, že námitka promlčení je v souladu s dobrými mravy.7. Žalovaná v souvislosti se vznesenou námitkou promlčení v dvouleté subjektivní a tříleté objektivní promlčecí době a námitkou částečné dobrovolné úhrady nepromlčené části nároku po podání žaloby (14. 4. 2026) zrekapitulovala, že pojistník v posledních třech letech před podáním žaloby uhradil pojistné a správní poplatek celkem ve výši 15 208 Kč (34 × 437 Kč a 350 Kč správní poplatek). Žalovaná pak po podání žaloby, dne 14. 4. 2026 v rámci snahy o efektivní a hospodárné smírné vyřešení věci uhradila žalobkyni částku ve výši 15 779 Kč, která představuje podle výslovně vyjádřené vůle žalované v Oznámení o platbě ze dne 13. 4. 2026 vratku částek uhrazených pojistníkem za poslední tři roky před podáním žaloby, tj. 15 208 Kč (34 × 437 Kč a 350 Kč správní poplatek) včetně zákonného úroku z prodlení z těchto částek ke dni 14. 4. 2026. Plnění žalované po podání žaloby tak plně kompenzuje nepromlčené plnění pojistníka a žalobkyně se tak již nemá čeho domáhat. Žalobkyně na výplatu částky 15 799 Kč představující vratku plněné pojistníka na pojistnou smlouvu v posledních třech letech žádným způsobem procesně nereagovala, po další průběh řízení zůstala nečinná a k ústnímu jednání dne 23.4.2026 se bez omluvy nedostavila, ač k němu byla řádně předvolána.8. Soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu.9. Soud předně vycházel ze shodných skutkových tvrzení účastníků řízení, že pojistník , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa,  a žalovaná uzavřeli dne 21. 7. 2011 pojistnou smlouvu č. , hodnota,  (životní pojištění , název, ); že pojistník zaplatil žalované na pojistném po dobu trvání pojistné smlouvy částku ve výši celkem 75 164 Kč ve 172 pravidelných měsíčních platbách ve výši 437 Kč počínaje dnem 1. 8. 2011 a konče dnem 30. 11. 2025; že žalovaná až do ukončení pojistné smlouvy výpovědí pojistníka neposkytla pojistníkovi žádné plnění, a to ani prostřednictvím pojistného plnění, odkupného či jiné platby. Pojistná smlouva byla ukončena výpovědí pojistníka ke dni 30. 11. 2025.10. Z návrhu pojistné smlouvy č. , hodnota,  ze dne 21. 7. 2011 (č.l. 15-16) a pojistky k pojistné smlouvě č. , hodnota,  (č.l. 17) soud dále zjistil, že počátkem pojištění byl den 1.8.2011, pojistník se zavázal platit měsíční pojistné ve výši 437 Kč za celkové běžné pojistné zahrnující životní pojištění a flexibilní doplňkovou a úrazovou složku pojištění, přičemž základní pojistná částka – pojištění pro případ smrti byla 10 000 Kč, dále bylo sjednáno pojištění trvalých následků úrazu s progresivním plněním na částku 500 000 Kč a pojištění denního odškodného ve výši 500 Kč/den, pojistná doba byla sjednána do 75 let věku pojistníka. Návrh pojistné smlouvy obsahuje prohlášení pojistníka, že souhlasí se Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění spojená s investičními fondy , název,  (verze 01/2011) a se Speciálními pojistnými podmínkami , název,  (verze 01/2011). Pojistná smlouva sama (resp. návrh na uzavření pojistné smlouvy) či pojistka neobsahovaly nic o jakýchkoli poplatcích či nákladech, které by byly hrazeny v rámci sjednaného pojistného.11. Dle čl. 1 písm. g) SPP (č.l. 11-14) je flexibilní životní pojištění definováno jako komplexní spojení životního pojištění, doplňkové a úrazové složky pojištění a investic do fondů nabízených pojistitelem. Dle čl. 1 písm. i) SPP se kapitálovou hodnotou smlouvy rozumí součet hodnot jednotlivých fondů sjednaných v pojistné smlouvě a hotovosti vyjádřené v Kč. Podle čl. 3 část A. písm. c) SPP se pojistné používá podle platných pojistně-technických pravidel k navyšování kapitálové hodnoty smlouvy. V čl. 4 SPP nazvaném „Náklady, poplatky a cena pojištění“ je k ceně pojištění uvedeno, že za každé pojistně-technické období je snižována kapitálová hodnota pojistné smlouvy o částku potřebnou ke krytí sjednaného rozsahu pojištěného rizika a o dále uvedené technické poplatky, kalkulované podle platných pojistně-technických zásad pojistitele. Snížení kapitálové hodnoty pojistné smlouvy je prováděno na počátku každého pojistně-technického období v ceně jednotky platné v den, kdy byly poplatky a rizikové pojistné strženy; s tím, že výše a rozsah poplatků se řídí platným sazebníkem poplatků, který je k dispozici na internetových stránkách pojistitele a na všech jeho obchodních místech. Čl. 4 SPP obsahuje seznam jednotlivých poplatků, a to alokační poplatky, marže, poplatek z pojistné částky, administrativní poplatky, poplatky za správu kapitálové hodnoty. Z aktuálního sazebníku poplatků pro pojištění , název,  platného od 16. 5. 2011 (č.l. 50) soud zjistil, že poplatek z běžného pojistného je 5 % v rámci předpisu pojistného 1. druhu a realizuje se rozdílem prodejní a nákupní ceny jednotky, poplatek z jednorázového a mimořádného pojistného činí 1,5 % do 2 mil. včetně a nad 2 mil. 0,75 % do 5 mil. včetně a nad 5 mil. 0 %, poplatek ze základní pojistné částky pro případ smrti činí 0,1 % při sjednání smlouvy nebo při provedení změny výše pojistné částky a poplatek za správu kapitálové hodnoty (management fee) činí u garantovaných fondů 0,5 % p.a. a u podílových investičních fondů a H-FIX fondů činí z hodnoty fondu 0 % p.a. Alokační poplatky jsou taktéž vyjádřeny procentuálně.12. Soud dále vycházel ze skutečností mezi účastníky nesporných, a to že pojistná smlouva byla ukončena ke dni 31.11.2025 výpovědí pojistníka (viz Potvrzení doručení výpovědi ze dne 13. 10. 2025 na č.l. 19).13. Z přehledu plateb pojistného zpracovaného žalovanou (na č.l. 44-47) soud zjistil, že pojistník uhradil za poslední tři roky před podáním žaloby na jednotlivých platbách pojistného po 437 Kč celkem částku 15 208 Kč (34 × 437 Kč a 350 Kč správní poplatek). Celkem pojistník uhradil na pojistnou smlouvu za celou dobu jejího trvání částku 75 514 Kč v 172 platbách pojistného po 437 Kč + 350 Kč správní poplatek. Z výpisu z bankovního účtu vedeného u , právnická osoba, ., předloženého k důkazu žalovanou (č.l. 63) soud zjistil, že žalovaná uhradila žalobkyni dne 14. 4. 2026 částku 15 779 Kč se zprávou pro příjemce: Vratka pojistného a poplatku dle sml. č. , hodnota,  (, jméno FO, ) za období od 15. 2. 2023 do 5. 12. 2025 vč. příslušenství. Z Oznámení o platbě ze dne 13. 4. 2026 (č.l. 64) soud zjistil, že žalovaná projevila vůči žalobkyni prostřednictvím jejího právního zástupce vůli vrátit žalobkyni plnění uhrazené pojistníkem na pojistnou smlouvu za poslední tři roky před podáním žaloby, tj. 34 plateb po 437 Kč + 350 Kč správní poplatek včetně zákonného úroku z prodlení, tedy celkem částku 15 779 Kč. Oznámení o platbě bylo doručeno právnímu zástupci žalobkyně do datové schránky dne 14. 4. 2026 (viz doručenka datové zprávy na č.l. 66).14. Z oznámení o postoupení pohledávky a výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 11.10.2025 (č.l. 9) a z prohlášení postupitele a postupníka o postoupení pohledávky ze dne 16. 10. 2025 (na č.l. 18) soud zjistil, že pojistník jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávky pojistníka za žalovanou z titulu bezdůvodného obohacení ve výši 74 290 Kč (nikoliv žalovaných 75 164 Kč) s příslušenstvím, která vznikla z důvodu plnění na základě neplatné pojistné smlouvy.15. Právní zástupce žalobkyně oznámil žalované postoupení pohledávky a vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení dopisem ze dne 11.12.2025 (č.l. 9 a doručenka datové zprávy na č.l. 8).16. Z Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění spojená s investičními fondy , název,  (č.l. 48-49), z rekapitulací stavu pojistné smlouvy, přehledů stavu pojistné smlouvy a potvrzení o zaplaceném pojistném (č.l. 20-21 a č.l. 55), soud nezjistil skutečnosti relevantní pro posouzení věci či konkrétní pojistné smlouvy.17. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.18. Platnost předmětné pojistné smlouvy je s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 o. z. nutno posuzovat podle předpisů účinných k datu jejího sjednání, tedy zejména dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) a dále zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění rozhodném (dále jen „zákon o pojistné smlouvě“).19. Podle § 37 odst. 1 obč. zák. (toto ustanovení, stejně jako další níže citovaná ustanovení tohoto předpisu, nedoznalo změny až do konce účinnosti předpisu) právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. Jde přitom o neplatnost absolutní (§ 40a obč. zák. a contrario).20. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit.21. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojistné smlouvě pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.22. Podle § 3036 o. z. podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.23. Z posledně citovaného ustanovení vyplývá, že v případě bezdůvodného obohacení založeného na neplatné smlouvě uzavřené do 31. 12. 2013 včetně je nutno délku promlčecí doby (resp. ve stávající zákonné terminologii „lhůty“) nároku na jeho vydání posuzovat podle dřívějšího občanského zákoníku.24. Podle § 100 odst. 1 obč. zák. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.25. Podle § 107 odst. 1 obč. zák. právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil.26. Podle § 107 odst. 2 obč. zák. nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo.27. Podle § 107 odst. 3 obč. zák. jsou-li účastníci neplatné nebo zrušené smlouvy povinni vzájemně si vrátit vše, co podle ní dostali, přihlédne soud k námitce promlčení jen tehdy, jestliže by i druhý účastník mohl promlčení namítat.28. Podle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.29. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).K otázce aktivní věcné legitimace žalobkyně30. Soud se předně zabýval námitkou nedostatku aktivní věcné legitimace žalobkyně. Žalobkyně spatřovala důvod neplatnosti smlouvy v porušení zákonných ustanovení, jejichž cílem je ochrana zájmu slabší smluvní strany, konkrétně spotřebitele. Soud na jednání dne 23.4.2026 nemohl dát žalobkyni poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., tedy ji vyzvat k doplnění tvrzení, kdy a jakou formou pojistník uplatnil vůči žalované tvrzené nedostatky pojistné smlouvy a jaké konkrétní nedostatky pojistník žalované případně vytkl, a současně k označení důkazů prokazující uvedená tvrzení, neboť žalobkyně ani její právní zástupce se na nařízené ústní jednání ve věci nedostavily, čímž se připravily o beneficium poučení. Z obsahu provedeného dokazování pak plyne, že nedostatky pojistník vůči žalované neuplatnil, uplatnila je až přímo žalobkyně po postoupení pohledávky. Žalobkyně současně tvrdila, že pojistná smlouva je neplatná absolutně, k čemuž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.31. Žalovaná namítala, že žalobkyně není spotřebitelem, a proto se nemůže dovolávat práv vyplývajících ze spotřebitelské povahy původní pojistné smlouvy uzavřené mezi pojištěným a žalovanou. Tuto námitku soud nepřijal. Dle ustálené judikatury, na níž výslovně poukázal i odvolací soud v rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. 17 Co 196/2025, dlužník nemá k dispozici námitku neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky, byloli mu postoupení řádně oznámeno; tuto námitku je oprávněn uplatnit pouze postupitel či postupník. Soud proto k námitce žalované nepřihlížel, neboť by se jednalo o námitku, kterou není žalovaná jako dlužník způsobilá účinně vznést. Stejný závěr přijal také senát 14 Co Městského soudu v Praze ve svém nedávném rozsudku č.j. 14 Co 442/2025- 215 ze dne 6. února 2026 a v rozsudku č.j. 14 Co 26/2026- 270 ze dne 13. března 2026. Odvolací soud v citovaných rozhodnutích zdůraznil, že zákon postoupení pohledávek ze spotřebitelských smluv nijak nezakazuje a že postupník, ačkoli sám není spotřebitelem, nabývá pohledávku v rozsahu a povaze, v jaké existovala v okamžiku postoupení. Závěr, že postupník nemůže být spotřebitelem, nevede k popření jeho aktivní věcné legitimace; pouze znamená, že na něj nelze nahlížet jako na slabší stranu sporu pro účely procesních pravidel spotřebitelských věcí. To však nikterak neomezuje samotnou převoditelnost nároku ani oprávnění jej soudně uplatnit.32. Soud se neztotožňuje ani s tvrzením žalované, že tzv. „spotřebitelská práva“ nejsou převoditelná. Argumentace žalované vychází z judikatury Soudního dvora Evropské unie a Nejvyššího soudu (např. C89/21 či 30 Cdo 812/2021), která ovšem, jak správně vysvětluje rozhodnutí 17 Co 196/2025, řeší výhradně otázku mezinárodní příslušnosti soudů ve spotřebitelských věcech, nikoli otázku převoditelnosti pohledávek nebo aktivní legitimace postupníka. Z těchto rozhodnutí nelze dovozovat jakékoli omezení, které by bránilo tomu, aby postupník uplatnil nárok odvozený z absolutně či relativně neplatné smlouvy.33. Nadto soud připomíná, že nárok žalobkyně je v tomto řízení odůvodňován tvrzenou absolutní neplatností původní pojistné smlouvy, přičemž právo namítat absolutní neplatnost právního jednání nenáleží pouze spotřebiteli, ale kterékoli osobě, která z této skutečnosti dovozuje právní následky. Jak vyplývá z rozhodnutí 17 Co 196/2025, odvolací soud shledal pojistnou smlouvu absolutně neplatnou pro neurčitost, a to zejména pro nedostatečné vymezení poplatků a neprokázané seznámení pojistníka se sazebníkem. Pokud je právní jednání neplatné z důvodu neurčitosti dle § 37 odst. 1 občanského zákoníku, jde o neplatnost, jejíž důsledky může uplatnit i postupník jako nabyvatel pohledávky.34. Z uvedených důvodů soud uzavírá, že žalobkyně je k uplatnění žalobního nároku aktivně legitimována. Námitky žalované směřující proti aktivní legitimaci žalobkyně nebyly shledány důvodnými a soud k nim proto nepřihlédl.35. Pro úplnost soud uvádí, že si je vědom rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15.1.2025, č.j. 18 Co 428/2024-188, který ve svém rozhodnutí vyslovil jiný závěr ohledně aktivní věcné legitimace žalobkyně, proto se zabýval i otázkou, zdali právní předchůdce žalobkyně, tedy pojistník, tvrzené vady pojistné smlouvy vůči žalované před postoupením pohledávky uplatnil či nikoliv. Skutkový závěr v této otázce vyplynul z provedeného dokazování (bez doplnění tvrzení a důkazů žalobkyní s ohledem na její neúčast na ústním jednání a nemožnost poskytnout jí poučení dle § 118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř.), že pojistník žádné vady pojistné smlouvy vůči žalované před postoupením pojistné smlouvy neuplatnil, uplatnila je až žalobkyně po postoupení pohledávky.K otázce promlčení36. Objektivní a subjektivní promlčecí doby počínají, běží a končí nezávisle na sobě, přičemž platí, že skončí-li běh jedné z nich, právo se promlčí, a to i vzdor tomu, že oprávněnému ještě běží druhá promlčecí doba (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. 28 Cdo 1421/2015, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.10.2024, č.j. 33 Cdo 3113/2023-233). Pro počátek běhu subjektivní promlčecí doby práva na vydání bezdůvodného obohacení je ve světle výkladu ustanovení § 107 odst. 1 obč. zák. rozhodný okamžik, kdy se oprávněný skutečně dozví o tom, že došlo na jeho úkor k získání bezdůvodného obohacení a kdo je získal. Byla-li majetková hodnota nabyta v souladu se smlouvou, která je absolutně neplatná, odvíjí se běh subjektivní promlčecí doby od okamžiku, kdy se ochuzený dozvěděl o skutečnostech, jež uvedenou neplatnost zakládají (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 9. 6. 2004, sp. zn. 26 Cdo 1161/2003, ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. 25 Cdo 3306/2007, nebo jeho usnesení ze dne 27. 3. 2007, sp. zn. 33 Odo 306/2005, ze dne 17. 9. 2012, sp. zn. 28 Cdo 1957/2012).37. Právo na vydání bezdůvodného obohacení z důvodu neplatnosti pojistné smlouvy dle § 457 obč. zák., se v tomto případě začalo promlčovat ohledně jednotlivých zaplacených částek, jakmile byly uhrazeny, přičemž zaplacením začala běžet objektivní promlčecí doba.38. Pokud jde o běh subjektivní promlčecí doby, soud je si vědom rozhodnutí odvolacího soudu v obdobných případech (tj. posouzení nároku z investičního životního pojištění ve vztahu k námitce promlčení), kdy se počátek běhu subjektivní doby v těchto rozhodnutích liší, tj. je to např. od doručení tzv. výročních dopisů, nebo úhrady jednotlivých částek, anebo až od nabytí subjektivního vědomí o naplnění normativního prvku (tj. získání alespoň laického povědomí žalující strany ohledně absolutní neplatnosti uzavřené pojistné smlouvy).39. Žalovaná namítala, že žalobou uplatněný nárok je promlčen v subjektivní promlčecí době podle § 107 odst. 1 obč. zák. Podle jejího názoru se právní předchůdce žalobkyně musel o údajných důvodech neplatnosti pojistné smlouvy a o existenci případného bezdůvodného obohacení dozvědět již v počátku smluvního vztahu, případně nejpozději v okamžiku, kdy mu byla doručena první rekapitulace investic. Žalovaná argumentovala tím, že pojistník byl po celou dobu trvání smlouvy průběžně informován o stavu pojistné smlouvy, o počtu podílových jednotek i o hodnotě investičního účtu a že tyto informace mu měly umožnit pochopit, že s pojistnou smlouvou je „něco v nepořádku“. Podle žalované tedy subjektivní promlčecí lhůta běžela již řadu let předtím, než byla žaloba podána, a to buď již v okamžiku uzavření pojistné smlouvy nebo nejpozději dne 29. 12. 2020, neboť 28. 12. 2020 pojistník obdržel od žalované informace o stavu sjednaného investičního pojištění, ohledně měsíčně placené částky, plateb, recentní hodnotě fondů a hodnotě odkupného ke dni 15. 12. 2020 a stavu pohybů na podílovém účtu, stejně tak v tříleté objektivní době.40. Soud se s argumentací žalované neztotožňuje. Předně je třeba uvést, že podle ustálené judikatury nelze počátek běhu subjektivní promlčecí doby odvozovat již od okamžiku uzavření pojistné smlouvy ani od jednotlivých plateb pojistného. Pro vznik povědomí o možném bezdůvodném obohacení musí mít pojistník reálnou vědomost, byť i jen laickou, že se na jeho úkor druhá strana obohacuje bez právního důvodu, nebo že je „se smlouvou něco v nepořádku“ (srov. např. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2127/21, podle něhož musí být zjištěno, že účastník tušil nesoulad, nikoli jen že obdržel smluvní dokumenty či pravidelné výpisy). V projednávané věci však z provedeného dokazování nevyplynulo, že by pojistník kdykoli v průběhu smluvního vztahu jakkoli pochyboval o platnosti pojistné smlouvy. A to ani v okamžiku, kdy smlouvu vypovídal; z důvodů výpovědi je zřejmé, že smlouvu považoval za platnou a funkční a rozhodl se ji ukončit pouze z důvodu, že ji „již nepotřebuje“, případně byl již osloven žalobkyní. Z ničeho neplyne, že by pravidelné rekapitulace investic nebo přehledy hodnoty podílových jednotek obsahovaly či naznačovaly jakoukoli informaci, která by laickému pojistníkovi mohla signalizovat neplatnost právního jednání či existenci bezdůvodného obohacení.41. Soud má naopak za prokázané, že první okamžik, kdy pojistník získal povědomí o tom, že by s pojistnou smlouvou mohlo být „něco v nepořádku“, a že by mohl existovat nárok na vydání plnění z bezdůvodného obohacení, nastal až při ukončení pojistné smlouvy, kdy pojistník zjistil konečnou výši kapitálové hodnoty smlouvy ve výši 0 Kč, popř. až v souvislosti s kontaktem se žalobkyní a následným uzavřením postupní smlouvy. Za této situace nelze dovodit, že by subjektivní promlčecí doba začala běžet již dříve, jak tvrdí žalovaná. Žádný z okamžiků označovaných žalovanou, uzavření smlouvy, doručení rekapitulace investic ani průběžné informace o hodnotě účtu, nemohl z pohledu průměrného spotřebitele vyvolat ani laické podezření, že smlouva je právně vadná či že dochází k bezdůvodnému obohacení pojistitele. Soud proto dovozuje, že subjektivní promlčecí doba podle § 107 odst. 1 obč. zák. počala běžet až okamžikem, kdy pojistník navázal kontakt se žalobkyní a byl seznámen s možnou neplatností smlouvy, což se z časového hlediska kryje s konečným vyúčtováním pojistné smlouvy, ze kterého je zřejmá nulová kapitálová hodnota smlouvy.42. Pro úplnost soud uvádí, že objektivní spolu se subjektivní promlčecí dobou počínají, běží a končí nezávisle na sobě, přičemž nárok uplatňovaný touto žalobou je proto z části promlčen již s ohledem na běh objektivní doby, kdy objektivně v tomto případě právo na vrácení bezdůvodného obohacení vzniká okamžitě, jakmile je platba bez právního důvodu uskutečněna. Uskutečněním každé jednotlivé platby počala ohledně ní běžet tříletá objektivní promlčecí doba. V rozsahu převyšujícím částku odpovídající platbám uskutečněným za poslední tři roky před podáním žaloby proto soud shledal tvrzený nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení jako promlčený v objektivní promlčecí době. Za poslední tři roky před podáním žaloby bylo provedeným dokazováním zjištěno, že pojistník za tuto dobu žalované uhradil celkem částku 15 208 Kč (tj. 34 × 437 Kč a 350 Kč správní poplatek). V rozsahu žalovaného nároku, který tuto částku převyšuje, je nárok promlčen v objektivní promlčení době. Ve zbývajícím rozsahu byl nárok žalobkyně v okamžiku podání žaloby oprávněný, nicméně žalovaná jej v průběhu řízení, dne 14. 4. 2026, dobrovolně uspokojila, jak bylo v řízení prokázáno. Za dané procesní situace byl jediný další správný procesní postup žalobkyně částečné zpětvzetí žaloby z důvodu částečného uspokojení nároku žalovanou. Žalobkyně však na úhradu nepromlčeného plnění včetně příslušenství žádným způsobem procesně nezareagovala, žalobu v uvedeném rozsahu nevzala zpět, a tedy zůstala procesně neúspěšná i v této části nároku, neboť soudu v dané procesní situaci nezbylo, než celý žalovaný nárok zamítnout, a to dílem z důvodu promlčení a dílem z důvodu splnění.K platnosti pojistné smlouvy43. Soud má za to, že otázka platnosti, či neplatnosti předložené pojistné smlouvy je s ohledem na závěry o promlčení a částečné úhradě žalovaného nároku druhotná, pro úplnost však uvádí, že v obecné rovině lze konstatovat, že ujednání stran pojistné smlouvy nemusejí být obsažena pouze v samotném textu dokumentu označeném jako „pojistná smlouva“, ale mohou být obsažena i v jiných dokumentech, typicky pojistných podmínkách. Rovněž lze v obecné rovině konstatovat, že poplatky nemusí být sjednávány pouze pevnou částkou, nýbrž i vzorcem, do kterého lze dosadit předem známé veličiny a bez jakýchkoliv pochyb přesnou výši poplatku vypočíst. Soud se v dané věci zabýval tím, zda i v nyní projednávaném případě bylo možné nejpozději při uzavření smlouvy dosadit konkrétní veličiny do uvedeného výpočtu a zjistit konkrétní výši poplatků, byť za pomoci pojistných podmínek či dalšího stranám známého a odsouhlaseného dokumentu. Oběma smluvním stranám by totiž již v tomto okamžiku mělo být známo, jaká je „cena plnění“ (zde poplatku) dle uzavírané smlouvy. V případě investičního životního pojištění, které přinejmenším ve významné části není určeno na krytí proti pojistnému nebezpečí, ale plní v podstatě investiční či spořící funkci, je pro smluvní strany a jejich práva a povinnosti zcela zjevně podstatné, zda částka hrazená na tento účel (tj. na hlavní pojištění) představuje investici či úsporu v plné výši, nebo zda je z ní hrazena úplata pojistiteli za navázání a utvoření tohoto smluvního poměru (tj. poplatek na úhradu počátečních nákladů, které dle demonstrativního výčtu měly zahrnovat získání pojištění, vyhotovení pojistné smlouvy a zavedení do informačního systému); a pokud taková úplata hrazena je, což je samozřejmě v tomto typu případů obvyklé, tak kolik činí.44. Soud má za to, že výši této úplaty (poplatku) v okamžiku uzavření smlouvy mezi pojistníkem a žalovanou z dostupných dokumentů (i při zahrnutí pojistných podmínek a sazebníku poplatků) zjistit nelze. Výši počátečních nákladů nebylo možno v tomto okamžiku určit již jen proto, že v sazebníku poplatků je uvedeno procentní rozmezí strhávané z běžného pojistného podle doby trvání, přičemž ke dni uzavření smlouvy není vůbec zřejmé, jak dlouho pojištění bude trvat (pojištění pochopitelně mohlo skončit i dříve než po uplynutí sjednané doby, např. v důsledku smrti pojištěného, výpovědi, neplacení pojistného). Celkovou částku nákladů by tak bylo možno finálně vypočíst teprve na konci pojištění; šlo by o částku závislou na průběhu a trvání pojištění. Dle stanoviska soudu je tato neurčitost podstatným nedostatkem, který zakládá neplatnost takového právního jednání (pojistné smlouvy), neboť při absenci určitého ujednání o výši počátečních nákladů není zřejmé, kolik pojistník za získání možnosti investovat či spořit prostřednictvím žalované platí; jde ve svém důsledku o případ neurčitosti ceny plnění.45. V této souvislosti soud poukazuje na rozhodovací praxi Nejvyššího soudu, který jednoznačně rozlišuje neurčitost smlouvy na jedné straně a zneužívající (nepřiměřená) ujednání ve spotřebitelské smlouvě na straně druhé. Jak Nejvyšší soud dovodil v rozsudku ze dne 31.5.2023, sp. zn. 33 Cdo 499/2023 (toto rozhodnutí se nadto přímo týkalo nároku z neplatné pojistné smlouvy), v případě absence podstatného ujednání způsobujícího neurčitost smlouvy není namístě přezkoumávat takové ujednání z hlediska přiměřenosti, není namístě námitka, že nebylo sepsáno jasným a srozumitelným jazykem, a nejde o případ, kdy by nebylo možné s ohledem na směrnici použít vnitrostátní úpravu promlčení. Tyto závěry Nejvyšší soud opakovaně aproboval například aktuálně v usnesení ze dne 29.9.2025, č.j. 33 Cdo 206/2025-421 nebo ze dne 26.11.2025, č.j. 33 Cdo 2298/2025-131, či dříve v usnesení ze dne 27.6.2023, sp. zn. 33 Cdo 3579/2022, ze dne 25.7.2023, sp. zn. 33 Cdo 48/2023, nebo ze dne 26.7.2023, sp. zn. 33 Cdo 2020/2023, kde též zdůraznil, že „uplatnění námitky promlčení by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, v nichž by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil“.46. Soud shrnuje, že předmětnou pojistnou smlouvu má pro popsanou neurčitost za absolutně neplatnou a zdůrazňuje, že otázkou absolutní neplatnosti se zabývá z úřední povinnosti, nikoliv pouze k námitce účastníka. S ohledem na shora uvedené soud dále nezkoumal, zda sjednané smluvní podmínky měly charakter nepřiměřených či zneužívajících ujednání. Pro úplnost soud doplňuje, že s ohledem na závěr, že smluvní ujednání nelze posuzovat z hlediska jejich zneužívajícího charakteru, soud nepřisvědčil argumentaci žalobkyně, že s ohledem na existenci zneužívajících ujednání ve smlouvě nelze k námitce promlčení přihlížet. V tomto ohledu pak soud odkazuje i na výše uvedené závěry týkající se námitky promlčení.47. S ohledem na shora uvedené soudu nezbylo, než žalobu ve výroku I. v plném rozsahu, včetně požadovaného příslušenství, zamítnout jako nedůvodnou, a to dílem z důvodu promlčení žalovaného nároku v tříleté objektivní promlčecí době a dílem (ve zbývajícím rozsahu) z důvodu úhrady žalovaného nároku v rozsahu jeho nepromlčené části včetně příslušenství.48. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 800 Kč.49. Celková výše náhrady nákladů řízení sestává z nákladů řízení nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení a ve spojení s usnesením NS ze dne 18.11.2025 sp. zn. 28 Cdo 2638/2025, za celkem 4 úkony (písemné vyjádření k žalobě ze dne 17. 3. 2026 a ze dne 16. 4. 2026, příprava a účast na ú.j. dne 23. 4. 2026) po 450 Kč, tj. 1 800 Kč.50. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna, lze se splnění domáhat prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSPH08:2026:36.C.13.2026.78","publishedAt":"2026-10-14","decisionAt":"2026-04-23","caseNumber":{"senate":36,"registry":"C","index":13,"year":2026,"pageNumber":78},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Kateřina","lastName":"Petrželková","titlesAfter":"LL.M.","function":"soudkyně"},"courtCode":"OSPH08","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o zaplacení 75 164 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"151","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"23","lexNumber":418,"lexYear":2011,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"37","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1","lexNumber":254,"lexYear":2015,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":254,"lexYear":2015,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NEPLATNOST_PRAVNIHO_JEDNANI","NAKLADY_RIZENI","NEPLATNOST_SMLOUVY","BEZDUVODNE_OBOHACENI","LHUTY","PRISLUSNOST_SOUDU","INVESTICNI_FOND","DOKAZOVANI","NAHRADA_NAKLADU","POSTOUPENI_POHLEDAVKY"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}