{"uuid":"676e2729-3d9e-45cf-91d3-7d3275bf15da","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rychtářové a soudců Mgr. Miloše Póla a JUDr. Pavla Toufara ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupený advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokátky","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokátky","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení částky 72 295,08 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. 4. 2026, č. j. 12 C 43/2025-170 ve spojení s opravným usnesením ze dne 15. 7. 2026, č. j. 12 C 43/2025-184,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám jeho zástupkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokátky","anonStyle":"ANON"},{"text":" na náhradě nákladů odvolacího řízení částku ve výši 12 691 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám jeho zástupkyně , Jméno advokátky,  na náhradě nákladů odvolacího řízení částku ve výši 12 691 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Napadeným rozsudkem Okresní soud v Českých Budějovicích uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 72 295,08 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 72 295,08 Kč od 13. 8. 2024 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 400 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.) a dále uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 103 015 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce (výrok II.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Soud prvního stupně rozhodoval o nároku žalobce na zaplacení částky ve výši 72 295,08 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených faktur vystavených na základě mezi účastníky uzavřených smluv o dílo ze dne 16. 7. 2024 a 18. 7. 2024.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Okresní soud vyšel ze zjištění, že jednatelem žalované je ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne 3. 4. 1992 (dále též jen „","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ml.“), který byl zároveň od 9. 12. 2020 provozovatelem a od 14. 7. 2023 vlastníkem vozidla ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název","anonStyle":"ANON"},{"text":", reg. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"SPZ","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále též jen „vozidlo“). Soud prvního stupně dále zjistil, že na základě Smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky přijala žalovaná dne 16. 7. 2024 do servisu vozidlo za účelem opravy závady, která byla popsána jako „motor se hřeje/kontrola termostatu, výměna filtru kapaliny nebo termostatu“. Jako způsob řešení bylo navrženo vyměnit termostat, a to za odhadovanou cenu ve výši 15 000 Kč, kterou žalovaná odsouhlasila. Provedené práce (natlakování chladicího okruhu a výměna termostatu chlazení a filtru okruhu chlazení a doplnění nemrznoucí směsi) byly dne 29. 7. 2024 vyúčtované fakturou č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" na částku 5 938,68 Kč se splatností dne 12. 8. 2024. Okresní soud dále zjistil, že následně dne 18. 7. 2024 žalovaná přijala vozidlo do servisu znovu, a to na základě další mezi účastníky uzavřené Smlouvy o dílo, jejímž předmětem bylo odstranění závady „motor se hřeje, kontrola, případná výměna kompresoru, a to za předpokládanou cenu ve výši 78 000 Kč, s níž žalovaná rovněž souhlasila. V rámci servisních prací byla provedena kontrola stavu kompresoru, byl zjištěn únik chladící kapaliny do okruhu vzduchové soustavy a rovněž byla provedena demontáž držáku filtru, řídící jednotky, odpojení hadice sání a výtlaku hydraulického oleje řízení, demontáž kompresoru, přestrojení, výměna a zpětná montáž, dále byla realizovaná výměna patrony vysoušeče a doplnění nemrznoucí směsi a oleje. Tyto práce žalovaná žalobci vyúčtovala ve výši 66 356,40 Kč, a to dne 29. 7. 2027 fakturou č.","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", splatnou dne 12. 8. 2024. Ani jednu z faktur žalobce nezaplatil. Ve skutkové rovině soud prvního stupně shrnul, že servis vozidla u žalované objednal žalobce telefonicky s vedoucím servisu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název","anonStyle":"ANON"},{"text":" z důvodu, že se přehříval motor. Dohodli se na levnější variantě opravy, a to výměně filtrů chladící kapaliny a termostatu. Oprava byla provedena na počkání. Vzhledem k tomu, že ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ml. následně telefonicky žalované oznámil, že závada přetrvává, tak se dohodli na výměně kompresoru. Při této objednávce žalovaná žalobci nesdělila, jaká konkrétní závada se na vozidle vyskytuje, ani to že by byla provedena diagnostika. Z finančních důvodů a rovněž z důvodu náročnosti žalovaná standartně vyměňuje kompresor celý, nikoli jen hlavu. Okresní soud podotkl, že jednatel žalované se servisem žalobce spolupracuje dlouhodobě a že si zde servisuje celý vozový park. Neboť ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ml. působí jako jednatel ve více firmách, tak se vždy fakturovala na společnost, kterou sám určil. Vozidlo do servisu přijal technik ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", který sepsal zakázkový list, jenž podepsal řidič, který vozidlo přistavil. Dne 5. 8. 2024 ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" starší předmětné faktury prostřednictvím e-mailu vrátil z důvodu, že oprava nebyla projednána se synem. Následně e-mailem ze dne 23. 8. 2024 byla reklamována výměna kompresoru (neboť při jízdě přestala fungovat automatická převodovka a zůstala zařazená rychlost). Po provedeném dokazování okresní soud dospěl k závěru, že žalovaná jako objednatel a žalobce jako zhotovitel uzavřeli smlouvy o dílo, jejímž předmětem byla oprava vozidla. Obě opravy byly provedeny včas. Žalovaná však následně faktury prostřednictvím ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" st. vrátila s tím, že žalobce provedl opravu, která nebyla projednána.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. V právní rovině soud prvního stupně odkázal na ust. § 2586 odst. 1, § 2587, § 2590 odst. 1, § 2604, § 2605, § 2610 odst. 1 a § 2612 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Okresní soud se nejprve zabýval otázkou pasivní legitimace a dospěl k závěru, že žalovaná je v řízení pasivně legitimována. Vyšel z toho, že podstatné je, že pan ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl pověřen přistavením do servisu a že s ohledem na historii spolupráce se žalovanou žalobce neměl žádný důvod vymýšlet si objednatele opravy vozidla. Zároveň podotkl, že žalovaná ani přes poučení dle § 118a o. s. ř. neprokázala své tvrzení o tom, že reklamovala to, že smlouva o dílo se žalovanou nebyla uzavřena či že žádala o změnu fakturace.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Dále vzal za prokázané, že rozsah opravy byl sjednán a že byla určena i předběžná cena díla, která překročena nebyla. Měl za to, že smlouva o dílo byla ze strany žalobce splněna, vozidlo bylo opraveno a předáno, cena díla však žalovanou uhrazena nebyla. Poukázal na to, že pokud žalovaná rozporuje rozsah opravy (tvrdila, že nechtěla výměnu celého kompresoru, ale pouze jeho hlavy), neuhradila ji ani zčásti. Žalovaná přes poučení soudu neunesla břemeno tvrzení ani důkazní ohledně reklamace faktur v souvislosti s tím, že byl překročen rozsah sjednaných prací, když žalobce rozsah smlouvy o dílo prokázal. Kompenzační námitku žalované nezohlednil, neboť ji považoval za nejistou a tím nezpůsobilou k započtení (§ 1987 odst. 2 o. z.). Obrana žalované se týká jiného vozidla, které není předmětem řízení a její projednání by řízení neúměrně zatížilo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. O náhradě nákladů řízení pak okresní soud rozhodl postupem dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 103 015 Kč. Náklady řízení vypočetl jako součet zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 892 Kč, odměny zástupkyně žalobce ve výši 64 320 Kč (za 16,5 úkonů právní služby po 4 020 Kč dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), paušální náhrady hotových výdajů ve výši 7 500 Kč (1 x 300 Kč + 16 x 450 Kč dle § 13 advokátního tarifu účinného do 31. 12. 2024, resp. v účinném znění), náhrady cestovních výdajů ve výši 8 916 Kč (za 6 jízd ze Strakonic do Českých Budějovic a zpět osobním automobilem tov. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název","anonStyle":"ANON"},{"text":" s kombinovanou spotřebou motorové nafty 4,5 l/100 km (4 jízdy v roce 2025 po 1 483 Kč a 2 jízdy v roce 2026 po 1 492 Kč) a ztráta času (po 150 Kč), to vše navýšené o DPH.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Proti shora uvedenému rozsudku podala odvolání žalovaná, a to v plném rozsahu. Jako odvolací důvody dle § 205 o. s. ř. uvedla, že: a) ve smyslu § 205 odst. 2 písm. b) o. s. ř. soud prvního stupně nedostatečně vzal v úvahu skutečnost, že žalovaná není vlastníkem opravovaného vozidla, k opravě jej nepřistavila a ani nepodepsala s žalobcem jakoukoli dokumentaci, z níž by vyplýval jeho závazek opravu hradit namísto třetí osoby (vlastníka vozidla či osoby sjednávající opravu) s tím, že okresní soud bez dalšího převzal jako určující tvrzení žalobce o tom, že své opravy účtoval na různé společnosti s vědomím, že nejsou vlastníky ani objednateli vozidla; b) v důsledku toho nebyl ve smyslu ust. § 205 odst. 2 písm. d) o. s. ř. dostatečně zjištěn skutkový stav věci, když soud neprovedl veškeré navržené důkazy a nedostatečně zohlednil důkazy provedené. Za zásadní považuje závěr soudu prvního stupně o uzavření smlouvy o dílo mezi žalobcem a žalovaným, aniž by uvedl, kdy, jakou formou, mezi kterými osobami a o čem přesně měla tato být tato smlouva uzavřena; c) na základě provedených důkazů pak soud dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, což je vadou ve smyslu § 205 odst. 2 písm. c) o. s. ř. Nesprávné závěry soud prvního stupně vyvodil z provedených svědeckých výpovědí svědků ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", z nichž lze dle názoru žalovaného dojít naopak k opačným závěrům. Za nesprávný považuje i závěr o údajném objednání opravy vozidla žalovaným, a tedy vzniku jeho závazku k úhradě ceny za opravu; d) má za to, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním hodnocení ve smyslu ust. § 205 odst. 2 písm. f) o. s. ř., neboť okresní soud rozhodl o jeho povinnosti k úhradě žalované částky na základě zjištění, že vozidlo, jehož vlastníkem je třetí osoba, bylo opraveno, a že žalobce na fakturu uvedl jméno žalovaného. Správný není dle názoru žalovaného ani závěr o uzavření smlouvy mezi žalobcem a žalovaným na základě „uznání“ žalovaného jen proto, že dle soudu dostatečným způsobem neprokázal následné vrácení faktur z důvodu uvedení nesprávné osoby; e) žalovaný shledává i vady ve smyslu ust. § 205 odst. 2 písm. f) o. s. ř., když napadený rozsudek je založen na skutečnostech, které nebyly dostatečným způsobem vysvětleny ani v průběhu řízení ani v odůvodnění rozhodnutí a žalovaný se tak k nim nemohl vyjádřit. Žalovaná s ohledem na průběh řízení předpokládala, že žalobě nemůže být vyhověno. Žalované není zřejmé, jak byla dovozena její povinnost, a proto ani neměla možnost se proti konkrétním skutečnostem se procesně bránit a prokazovat jejich nesprávnost. Žalovaná zdůraznila, že základní zásadou občanského soudního řízení je nutnost prokázání uplatněného nároku žalobcem., a to nejen relevantní důvod, ale i výši nároku a jeho splatnost, a rovněž i povinnost osoby žalované k úhradě žalobcem uplatněného nároku. Pokud okresní soud dospěl k tomu, že oprava byla v žalobcem tvrzeném rozsahu sjednána a že vozidlo bylo skutečně opraveno, neznamená to, že žalobce mohl pohledávku vůči žalobci uplatnit. Žalovaná má za to, že povinnost k úhradě lze dovodit pouze za situace, pokud by žalovaná se žalobcem smlouvu uzavřeli nebo že by se žalovaná relevantním způsobem zavázala k úhradě ceny díla za osobu, kterou tato povinnost stíhá ze zákona. Žalovaná podotkla, že osoba, která vozidlo do servisu přivezla a žádala o jeho opravu a která zároveň vyplnila příslušné dokumenty (řidič ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":") neměla k žalované žádný vztah. Pouhým přistavením vozidla do servisu panem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" za účelem opravy nemohlo dojít k platnému uzavření smlouvy mezi žalobcem a žalovanou. V této souvislosti žalovaná poukázala na výpověď svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", z níž vyplynulo, že do servisu jej poslal pan ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" (tedy pan ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" mladší, který je vlastníkem vozidla). Vzhledem k tomu, že svědek žalovanou společnost nezmiňoval, nemohl za ni ani opravu sjednat. To, že ohledně opravy bylo jednáno s panem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" mladším, pak v rámci své výpovědi potvrdil i pan ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" starší. Dle názoru žalované se tak v řízení mělo prokazovat, zda smlouvu se žalobcem sjednal vlastník vozidla prostřednictvím pověřené osoby, příp. zda tato osoba svým jednáním rozsah pověření překročila a je tak sama osobou povinnou. Povinnost žalované však nelze dovodit pouze z té skutečnosti, že žalobce nesprávně vystavil fakturu na její jméno, aniž by k tomu existoval relevantní právní důvod. Má proto za to, že závěr soudu okresního o tom, že vztah pana ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" k žalovanému není pro posouzení dané věci relevantní. Naopak je nutné prokázat, zda pan ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" jednal z pokynu žalované či na základě pokynu jiné osoby. Vzhledem k tomu, že vlastníkem vozidla je pan ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" mladší a pan ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" uvedl, že jej do servisu poslal právě on, je zřejmé, že předmětná smlouva mohla být uzavřena buď s vlastníkem, který jednal prostřednictvím pověřené osoby nebo pověřenou osobou z titulu překročení jejího zmocnění. Vzhledem k tomu, že pan ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" uvedl, že panem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ke sjednání smlouvy nebyl pověřen, mělo se zjišťovat i to, zda byl zaměstnancem vlastníka vozidla a jaký byl případně rozsah jeho oprávnění. Žalovaná doplnila, že v účetní evidence žalobce je zanesena z důvodu, že v minulosti byla jeho zákazníkem. Domnívá se, že její jméno bylo při vystavení faktur uvedeno omylem. Situaci, kdy k opravě vozidlo přistaví jedna osoba s tím, že jde o opravu vozidla jiné osoby, a zhotovitel sám bez dalšího vystaví fakturu na osobu třetí, se jeví jako značně nestandardní a nelogická. Za nesprávný považuje i závěr soudu prvního stupně o tom, že neprokázala, že by smlouva mezi žalobcem a ní nebyla uzavřena. Faktura není důkazem o projevení vůle obou smluvních stran, ale pouze jednostranným právním jednáním žalované. Není tedy sama o sobě právním titulem zakládajícím pohledávku žalobce ani důkazem o smlouvě s ním uzavřené. Žalovaná má za to, že uzavření smlouvy mezi žalobcem a žalovanou nebyla prokázána ani výslechem svědků. Svůj tvrzený nárok má prokazovat žalobce a pokud tak neučiní, tak žalovaný není povinen prokazovat, že smluvní stranou nebyl. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" starší potvrdil, že ohledně opravy vozidla komunikoval se žalovanou na základě pověření svého syna, nikoli na základě pověření žalované a že jeho syn vnímá faktury jako nesprávně vystavené, neboť s ním oprava nebyla projednána. Z výpovědí svědků ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyplynulo, že opravu si objednal pan ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", který byl přítomen při vyzvednutí vozidla, on byl zadavatelem zakázky s tím, že neuvedl, že by se to mělo dělat na jinou osobu. Žalovaná uzavřela, že žalobce doposud neunesl důkazní břemeno, když neprokázal, kdy, s kým, o čem a jakou formou byla smlouva o dílo uzavřena. Soudem prvního stupně zjištěný skutkový stav považuje za nedostatečný. Okresní soud navíc srozumitelně nevysvětlil, jak došel ke svému závěru o uzavření smlouvy mezi žalobcem a žalovanou, ačkoli některá zjištění vedou k opačným závěrům. Okresní soud uzavřel, že žalovaná neunesla důkazní břemeno ohledně svých tvrzení, přičemž však zcela opomněl některé jí předložené důkazy, jiným bez relevantního důvodu přičetl nižší váhu nebo je v rámci svého hodnocení nereflektoval, aniž by vysvětlil proč. Z odůvodnění napadeného rozsudku tak není zřejmé, kdy byla smlouva uzavřena, jakou formou a mezi jakými osobami. Není rovněž zřejmé, co bylo konkrétně sjednáno, jaký byl sjednaný rozsah opravy, do kdy měla být oprava provedena a jakým způsobem byla stanovena cena opravy. Za zásadní žalovaná považuje zejm. zjištění formy a okamžiku uzavření smlouvy. Dokud nebude zřejmý sjednaný termín a rozsah opravy a způsob vypočtení ceny, nelze žalobci přiznat uplatněný nárok nejen vůči žalovanému, ale ani vůči komukoli jinému. V souhrnu všech těchto okolností žalovaná navrhuje, aby Krajský soud v Českých Budějovicích napadený rozsudek změnil tak, že žaloba se pro neunesení důkazního břemeně zamítá nebo aby jej zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu projednání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. K odvolání žalované žalobce uvedl, že není důvodné s tím, že žalovaná pouze opakuje obranu vznesenou před soudem prvního stupně, s níž se řádně vypořádal v odůvodnění rozsudku. Ze zjištění vyplynulých z dokazování okresní soud logicky vyvodil uzavření smlouvy mezi účastníky s tím, že předmětem byla oprava vozidla, rozsah oprav i předběžná cena byly sjednány v potřebném rozsahu, dílo bylo provedeno a žalovaná cenu díla nezaplatila. Podotkl, že se jednalo o mezi stranami běžnou servisní opravu (jejich běžnou podnikatelskou činnosti, určitou zvyklost). Žalobce dále uvedl, že rozsah první i druhé opravy byl zachycen v potvrzeních o přijetí vozidla do servisu. U první opravy byla uvedena předpokládaná cena 15 000 Kč a u druhé 78 000 Kč. Žalobce má za to, že v řízení nebylo prokázáno, že by bez souhlasu žalované žalobce provedl nákladnější opravu. Před provedením opravy žalovaná ani neměla vědomost o skutečné závadě vozidla a její rozsah byl konzultován až v průběhu opravy. Ze sdělení pana ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" staršího (že obě faktury vrací a že se synem nebyla oprava projednána) dle názoru žalobce není možné dovodit, že by objednatelem měla být jiná konkrétní osoba. Z jeho sdělení nevyplývá, kdo by měl být dle žalované objednatelem, že faktury byly vystaveny na nesprávnou osobu ani to, v čem jejich nesprávnost spočívá. Naopak z komunikace s ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" je zjevné, že byla řešena reklamace provedené opravy vyúčtované fakturou č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" – výměny kompresoru, když žádná námitka ohledně vystavení faktury na nesprávný subjekt vznesena nebyla. Žalobce zdůraznil, že žalovaná v průběhu řízení měnila a rozšiřovala důvody, na jejichž základě odmítá faktury uhradit. Žalobce uzavřel, že žalovaná neprokázala, že by objednatelem byla jiná konkrétní osoba, že žalobce provedl opravu bez jejího souhlasu v nesjednaném rozsahu a ani to, že by řádně a konkrétně reklamovala fakturaci z důvodu nesprávného subjektu. Žalobce shrnul, že soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že vozidlo bylo v servisních protokolech označeno jako vozidlo žalované, servisní protokoly byly vystaveny v souvislosti s opravou vozidla žalované, v protokolech byla uvedena předpokládaná cena opravy, žalovaná byla jako odběratel uvedena na obou fakturách, faktury byly zaevidovány v účetnictví žalované, žalobce v minulosti opravoval pro žalovanou stejné vozidlo, komunikace mezi účastníky probíhala v rámci dlouhodobé obchodní spolupráce a rozsah opravy a její průběh byly projednávány s osobami vystupujícími za podnikatelské struktury spojené s ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ml. Závěrem žalobce podotkl, že žalovaný se nejprve bránil pouze tím, že oprava byla provedena v jiném než sjednaném rozsahu a osobu objednatele začala zpochybňovat až následně. Za této situace navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu okresního v plném rozsahu potvrdil a žalobci přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. K vyjádření žalobce podala žalovaná repliku, v níž odmítla, že sjednání opravy vozidla v servisu žalobce bylo běžnou podnikatelskou praxí. Připustila, že v minulosti u žalobce vozidla servisovala, avšak služeb žalobce užívalo více různých subjektů, což ale neznamená, že žalobce je oprávněn uvést na fakturu jakéhokoli zákazníka dle svého výběru. Za zásadní žalovaná považuje to, že není a nikdy nebyla vlastníkem vozidla a že jej ani k opravě nepředal. Do servisu žalobce vozidlo přivezl pan ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", který k žalované nemá žádný vztah, o její existenci neměl ani povědomí. V řízení ani nebylo potvrzeno tvrzení žalobce, že o opravě vozidla se žalovanou komunikoval. Jednal pouze s osobami pověřenými vlastníky vozidla, a to s ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Tito neměli se žalovanou žádný vztah. Taktéž otec pana ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" sdělil, že jedná za syna (nikoli za žalovanou). Žalovaná dále zdůraznila, že žalobce neprokázal ani cenu opravy. V tomto směru shledává rozsudek soudu prvního stupně nesprávný. Jako další důvod pro zrušení napadeného rozhodnutí žalovaná označila závěr soudu založený na protichůdných tvrzení svědků (kteří se neshodují v tom, s kým ohledně opravy hovořili, jakým způsobem a co konkrétně bylo ve vztahu k opravě ujednáno). Výpovědi svědků považuje za nevěrohodné. Jako nepřiměřený se mu zdá požadavek žalobce, dle něhož by měl při reklamaci namítat nedostatek pasivní legitimace. Zásadní je to, že faktury pro nesprávnost byly odmítly včas a výslovně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Odvolací soud předně uvádí, že odvolání je přípustné, bylo podáno osobou oprávněnou a včas (§ 201, § 202 a § 204 odst. 1 o. s. ř.) s tím, že obsahuje náležitosti uvedené v ust. § 205 odst. 1 o. s. ř. Krajský soud v Českých Budějovicích proto přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v napadeném rozsahu dle ust. § 212 o. s. ř. a § 212a odst. 1, 3 a 5 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Podle § 2586 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu (odst. 1). Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem (odst. 2).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Dle § 2587 o. z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Podle § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Dle § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Odvolací soud předně uvádí, že smlouvu o dílo může jako objednatel uzavřít i osoba, která není vlastníkem věci (objednatel tedy nemusí být vlastníkem věci, na které má být dílo provedeno – srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2007, sp. zn. 26 Odo 1288/2005 nebo ze dne 29.5. 2007, sp. zn. 26 Odo 1288/2005). Zhotovitel se může domáhat zaplacení ceny díla jen vůči objednateli, a to i přesto, že objednatel nebyl a není vlastníkem věc. Vlastník věci v takovém případě nemá vůči zhotoviteli žádné závazky, a to ani z důvodu vydání bezdůvodného obohacení, neboť zhotovitel plnil na základě platné smlouvy, a nikoliv bez právního důvodu či z neplatného právního jednání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 11. 2021, sp. zn. 26 Cdo 1984/2021).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Žalobce jako zhotovitel díla v dané věci nese břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně skutečností zakládajících vznik uplatněného nároku, tedy zejména ohledně uzavření smlouvy o dílo, kdo ji za objednatele uzavřel, dále rozsah sjednaného plnění, provedení díla ve sjednaném rozsahu a předání díla objednateli a výši sjednané či jinak určené ceny díla. Teprve prokázáním těchto skutečností unese důkazní břemeno o vzniku svého nároku na zaplacení ceny díla.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Pro posouzení uplatněného nároku tedy bylo nutné nejprve posoudit, kdo danou opravu objednal (resp. mezi kým vznikl smluvní vztah). Po vyřešení této otázky pak bylo na místě zabývat se tím, jaký byl sjednaný rozsah opravy, zda dílo bylo v tomto rozsahu fakticky provedeno, jaká byla sjednaná cena díla, kdy byla splatná a zda bylo dílo provedeno řádně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. K námitce nedostatku pasivní věcné legitimace odvolací soud uvádí, že pro určení osoby objednatele není rozhodující vlastnictví opravovaného vozidla, nýbrž obsah smluvního vztahu vzniklého mezi účastníky. Okresní soud tedy přiléhavě poukázal na to, že pro posouzení pasivní legitimace žalované není rozhodné, kdo je faktickým vlastníkem vozidla, ani to jaký vztah k žalované má pověřená osoba, která vozidlo do servisu přistavila, nýbrž kdo byl objednatelem díla. I pokud vozidlo předala žalobci třetí osoba, mohla tak učinit jako zástupce žalovaného. Samotná skutečnost, že smlouvu osobně neuzavřela nebo že vozidlo do servisu nepřistavila osobně žalovaná, proto nedostatek její pasivní věcné legitimace nezakládá. Rovněž ani zjištění, že vlastníkem vozidla byl ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" mladší, samo o sobě nevyvrací závěr o tom, že objednatelem mohla být společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Soud prvního stupně se otázkou pasivní legitimace řádně zabýval a jeho vyhodnocení je v souladu s provedenými důkazy. Ze zjištěných skutečností vyplývá, že zakázka byla sjednána se žalovanou, a to telefonicky prostřednictvím jejího jednatele pana ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ml. Žalované byly rovněž vystaveny faktury za provedené práce, které zanesla do svého účetnictví, a to stejně jako v případě posledně realizovaného servisu daného vozidla v roce 2023. Žalobce tak měl zkušenost, že u daného vozidla vystupuje žalovaná společnost jako objednatel. Z výpovědi slyšených osob (svědků ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a žalobce) vyplynulo, že rodina ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" vlastní více společností s tím, že si vždy určují, na jakou firmu má být faktura vystavena. Běžně se stávalo, že následně požádali o opravu vystavené faktury (změnu společnosti, na kterou má být vedena). V daném případě však o změnu nežádali. Navíc žalobce si předmětné vozidlo pronajímal (prostřednictvím něj dělal přes žalovanou práce). Přehlédnout nelze ani procesní postoj žalované, která v průběhu řízení měnila své stanovisko. Svou pasivní legitimaci začala zpochybňovat až v průběhu řízení – v předsoudním stádiu a rovněž i v rámci vyjádření k žalobě výslovně uváděla, že je pravdou, že mezi ní a žalobcem byla smlouva o dílo uzavřena, když zpochybňovala pouze sjednaný rozsah prací (že měla zájem o výměnu hlavy kompresoru, nikoli kompresoru celého). Následná procesní obrana žalované, podle níž smluvní stranou nebyla a faktura měla být vystavena jinému subjektu, je tak obtížně slučitelná s jejím předchozím postojem a neodpovídá ani jejímu chování po vystavení faktur. Jestliže žalovaná původně sama stavěla obranu na tvrzení o nesprávném rozsahu objednaných prací, implicitně tím potvrzovala existenci smluvního vztahu. Námitka nedostatku pasivní legitimace byla vznesena až následně a byla v rozporu s původní procesní obranou, což snižuje věrohodnost její skutkové verze. Odvolací soud tedy považuje závěr soudu prvního stupně o pasivní legitimaci žalované za správný. Z provedených důkazů okresní soud taktéž správně vyhodnotil, že mezi účastníky byl sjednán i rozsah opravy, že při přijetí vozidla byla stanovena předběžná cena díla, která následně nebyla překročena a dílo bylo provedeno včas. Odvolací soud se dále ztotožňuje i se závěrem okresního soudu o tom, že reklamace prostřednictvím e-mailové zprávy pana ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" st. ve znění: „oprava nebyla se synem projednána“ je neurčitá, neboť z ní není patrné, která práce byla neoprávněná, jaký rozsah je reklamován a příp. jaká část ceny je rozporována. Takové sdělení nepředstavuje dostatečně určitý nesouhlas s konkrétním rozsahem fakturovaných prací. Soud prvního stupně taktéž správně stanovil (v závislosti na datu splatnosti faktury) splatnost uplatněné pohledávky, jejíž nezaplacení žalovaná nezpochybňovala. Odvolací soud rovněž sdílí názor okresního soudu, že žalobce má nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky v celkové výši 2 400 Kč (2 x 1 200 Kč), což odvolatel ani nezpochybňoval. V této souvislosti odvolací soud pouze doplňuje, že daný nárok vyplývá z ust. § 3 nařízení č. 351/2013 Sb. Dle citovaného ustanovení jde-li o závazkový vztah mezi podnikateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky 1 200 Kč. Právo na zaplacení tohoto paušálu je hmotněprávním nárokem, jenž je třeba odlišit od procesního práva advokátem zastoupeného žalobce na náhradu nákladů spojených s předžalobní výzvou dle § 142a o. s. ř. Tohoto paušálu za náklady spojené s uplatněním pohledávky se může domoci žalobce – podnikatel, pouze pokud v době zaslání předžalobní výzvy nebyl zastoupen advokátem, a to jako příslušenství hlavní pohledávky (srov. Velké komentáře, Občanský soudní řád, autoři Svoboda, Smolík, Levý, Šínová a kol., C.H.Beck, 1. vydání 2013, str. 498 - 499). Částka 1 200 Kč náleží za každou pohledávku, jež má samostatný právní základ (právní důvod). Pevná minimální částka náleží za každou obchodní transakci, ze kterou nebyla poskytnuta úplata ve lhůtě splatnosti a byla doložena fakturou, včetně případu, kdy je tato faktura mezi jinými fakturami předložena v rámci jediného nároku v soudním řízení (srov. Svoboda, K., Hromada, M., Levý, J., Vláčil, D., Tlášková, Š., Pirk, T. Náklady řízení. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2024, 50 s.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Odvolací soud uzavírá, že soud prvního stupně provedl dokazování v potřebném rozsahu, důkazy hodnotil v souladu s § 132 o. s. ř. (hodnocení důkazů soudem prvního stupně je logické a úplné, resp. není vnitřně rozporné) a učinil skutkové závěry, s nimiž se odvolací soud ztotožňuje. Ve skutkové rovině tedy odvolací soud vychází ze zjištění soudu prvního stupně, která mají podle obsahu spisu oporu v rozsáhlém provedeném dokazování a přejímá je. Odvolací soud považuje za správné závěry okresního soudu i po stránce právní. Soud prvního stupně se s odvolacími argumenty žalované ve značné míře vypořádal již v napadeném rozsudku. Soud prvního stupně náležitě rozložil důkazní břemena mezi účastníky. Odvolací soud se ztotožňuje s okresním soudem ohledně posouzení, že žalobce unesl důkazní břemeno ohledně uzavření smlouvy o dílo mezi žalobcem a žalovanou a jejího rozsahu, když žalovaná naopak neunesla důkazní břemeno o tom, že faktury reklamovala z důvodu, že byly vystaveny na nesprávný subjekt či z důvodu překročení rozsahu sjednaných prací.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Ve vztahu k odvolací námitce týkající se kompenzační námitky odvolací soud uvádí, že taktéž souhlasí se soudem okresním, že žalovanou uplatněné pohledávky nejsou pro nejistotu a neurčitost způsobilé k započtení (§ 1987 odst. 2 o. z.). Za situace, kdy uplatněná pohledávka žalované vyplývá z opravy jiného vozidla (traktoru) a vyžadovala by rozsáhlé dokazování, neboť její existence nebyla dosud postavena najisto (když žalobce ji sporuje, a to jak do základu, tak i výše), lze očekávat, že by námitka započtení s ohledem na obtížnost zjišťování existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, a proto je k započtení ve smyslu ust. § 1987 odst. 2 o. z. nezpůsobilá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Závěrem pro úplnost odvolací soud k důkazním návrhům žalované, které mají prokázat, že žalovaná společnost s vozidlem ani s jeho opravou nesouvisela, uvádí, že faktury z roku 2021 a 2024 před soudem prvního stupně jako důkaz neoznačila. Výše uvedené důkazní návrhy žalované jsou zcela nové. Tyto důkazy existující již v době řízení před soudem prvního stupně, a přesto před ním nebyly označeny nemohou být v odvolacím řízení nastoleny. Odvolací soud proto k nim za situace, kdy účastníci řízení byli soudem prvního stupně poučeni, že veškeré rozhodné skutečnosti musí být uvedeny a důkazy k nim musí být označeny dříve, než ve věci bude vyhlášeno rozhodnutí, a nebyla dána žádná z výjimek uvedených v § 205a o. s. ř., nemohl přihlédnout. Odvolací soud se proto těmito nepřípustnými důkazy žalované nezabýval. V této souvislosti odvolací soud podotýká, že v řízení před soudem prvního stupně byly mj. jako důkaz provedeny faktury vystavené v průběhu března 2023, které zněly na žalovanou společnost, což vyvrací tvrzení žalované o tom, že vozidlu v minulosti nebyl provedený pneuservis fakturován právě této společnosti. Důkazy, které nastaly až po vyhlášení rozhodnutí soudu prvního stupně (faktury z července a srpna 2026 a potvrzení ze dne 15. 7. 2026), a které se vztahují k opravě kompresoru (k tvrzení žalované, že dílo nebylo provedeno řádně), odvolací soud (s ohledem na shora uvedené závěry) rovněž nepřipustil. Odvolací soud neprovedl důkaz ani fakturou za opravu vozidla z července 2026, neboť by nemohla přispět k novým zjištěním (skutečnost, že servis za dané vozidlo je účtován různým subjektům, vyplynula již z výpovědi slyšených svědků).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Odvolací soud rovněž sdílí závěr soudu prvního stupně o procesním úspěchu žalobce, kterému tak náleží podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Okresní soud správně stanovil výši odměny za jeden úkon právní služby. Vzhledem k tomu, že rozsah poskytnuté právní služby žalobci nebyl žalovanou zpochybňován, odvolací soud na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně v této části odkazuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. S ohledem na shora uvedené považuje odvolací soud odvoláním napadený rozsudek soudu prvního stupně za věcně správný, a to včetně výroku o náhradě nákladů řízení, v němž odvolací soud pochybení rovněž neshledal, a proto jej za použití ust. § 219 o. s. ř. potvrdil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl dle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Potvrzení napadeného rozsudku v plném rozsahu znamená úspěch žalobce v odvolacím řízení, a proto mu odvolací soud i za tuto fázi řízení přiznal proti žalované právo na náhradu nákladů řízení. Zástupkyně žalobce učinila v rámci odvolacího řízení dva úkony právní služby, a to dle § 11 odst. 1 písm. g) a k) [vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání]. Celkem odměna za zastoupení žalobce v odvolacím řízení představuje částku 8 040 Kč, která byla stanovena dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu (2 x 4 020 Kč). Ve vztahu k náhradě nákladů pro úplnost odvolací soud dodává, že žalobci nepřiznal odměnu za písemné podání ze dne 25. 9. 2026 (replika žalobce v odvolacím řízení), neboť tyto nepovažuje za účelně vynaložené. V tomto podání žalobce reagoval na repliku žalované k vyjádření žalobce, která mu však soudem byla zaslána pouze na vědomí, když navíc ani neobsahuje žádné nové pro posouzení věci významné skutečnosti. Dále se jedná o 2 paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. V souvislosti s účastí na proběhnuvším jednání odvolacího soudu absolvovala zástupkyně žalobce cestu ze Strakonic do Českých Budějovic a zpět osobním automobilem tov. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název","anonStyle":"ANON"},{"text":", reg. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"SPZ","anonStyle":"ANON"},{"text":" Cestovné činí při celkovém počtu ujetých kilometrů 120 km a vyhláškové ceně 44,50 Kč za 1 litr motorové nafty (č. 573/2025 Sb. ve znění účinném od 1. 6. 2026 – ve znění vyhlášky č. 78/2026 Sb.) po zaokrouhlení částku ve výši 948,30 Kč [(4,5/100 x 120 x 44,50) + (5,9 x 120)]. Při určení spotřeby odvolací soud vycházel z normy uvedené v technickém průkazu použitého vozidla ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Zástupkyně žalobce v souvislosti s cestou na jednání odvolacího soudu požadovala náhradu za promeškaný čas za 2 hodiny, která jí byla přiznána ve výši 600 Kč (ve smyslu § 14 odst. 3 advokátního tarifu za 4 půlhodiny po 150 Kč). Náklady řízení představují součet shora uvedených částek (8 040 + 900 + 948,30 + 600), tedy částku ve výši 10 488,30 Kč, která byla dále navýšena o daň z přidané hodnoty (dle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 14a advokátního tarifu). Částku (po zaokrouhlení) ve výši 12 691 Kč (10 488,30 x 1,21) je žalovaná povinna zaplatit žalobci k rukám jeho zástupkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Napadeným rozsudkem Okresní soud v Českých Budějovicích uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 72 295,08 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 72 295,08 Kč od 13. 8. 2024 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 400 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.) a dále uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 103 015 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce (výrok II.).2. Soud prvního stupně rozhodoval o nároku žalobce na zaplacení částky ve výši 72 295,08 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených faktur vystavených na základě mezi účastníky uzavřených smluv o dílo ze dne 16. 7. 2024 a 18. 7. 2024.3. Okresní soud vyšel ze zjištění, že jednatelem žalované je , jméno FO, , narozený dne 3. 4. 1992 (dále též jen „, jméno FO, , ml.“), který byl zároveň od 9. 12. 2020 provozovatelem a od 14. 7. 2023 vlastníkem vozidla , název, , reg. zn. , SPZ,  (dále též jen „vozidlo“). Soud prvního stupně dále zjistil, že na základě Smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky přijala žalovaná dne 16. 7. 2024 do servisu vozidlo za účelem opravy závady, která byla popsána jako „motor se hřeje/kontrola termostatu, výměna filtru kapaliny nebo termostatu“. Jako způsob řešení bylo navrženo vyměnit termostat, a to za odhadovanou cenu ve výši 15 000 Kč, kterou žalovaná odsouhlasila. Provedené práce (natlakování chladicího okruhu a výměna termostatu chlazení a filtru okruhu chlazení a doplnění nemrznoucí směsi) byly dne 29. 7. 2024 vyúčtované fakturou č. , číslo,  na částku 5 938,68 Kč se splatností dne 12. 8. 2024. Okresní soud dále zjistil, že následně dne 18. 7. 2024 žalovaná přijala vozidlo do servisu znovu, a to na základě další mezi účastníky uzavřené Smlouvy o dílo, jejímž předmětem bylo odstranění závady „motor se hřeje, kontrola, případná výměna kompresoru, a to za předpokládanou cenu ve výši 78 000 Kč, s níž žalovaná rovněž souhlasila. V rámci servisních prací byla provedena kontrola stavu kompresoru, byl zjištěn únik chladící kapaliny do okruhu vzduchové soustavy a rovněž byla provedena demontáž držáku filtru, řídící jednotky, odpojení hadice sání a výtlaku hydraulického oleje řízení, demontáž kompresoru, přestrojení, výměna a zpětná montáž, dále byla realizovaná výměna patrony vysoušeče a doplnění nemrznoucí směsi a oleje. Tyto práce žalovaná žalobci vyúčtovala ve výši 66 356,40 Kč, a to dne 29. 7. 2027 fakturou č., Anonymizováno, , číslo, , splatnou dne 12. 8. 2024. Ani jednu z faktur žalobce nezaplatil. Ve skutkové rovině soud prvního stupně shrnul, že servis vozidla u žalované objednal žalobce telefonicky s vedoucím servisu , název,  z důvodu, že se přehříval motor. Dohodli se na levnější variantě opravy, a to výměně filtrů chladící kapaliny a termostatu. Oprava byla provedena na počkání. Vzhledem k tomu, že , jméno FO,  ml. následně telefonicky žalované oznámil, že závada přetrvává, tak se dohodli na výměně kompresoru. Při této objednávce žalovaná žalobci nesdělila, jaká konkrétní závada se na vozidle vyskytuje, ani to že by byla provedena diagnostika. Z finančních důvodů a rovněž z důvodu náročnosti žalovaná standartně vyměňuje kompresor celý, nikoli jen hlavu. Okresní soud podotkl, že jednatel žalované se servisem žalobce spolupracuje dlouhodobě a že si zde servisuje celý vozový park. Neboť , jméno FO,  ml. působí jako jednatel ve více firmách, tak se vždy fakturovala na společnost, kterou sám určil. Vozidlo do servisu přijal technik , jméno FO, , který sepsal zakázkový list, jenž podepsal řidič, který vozidlo přistavil. Dne 5. 8. 2024 , jméno FO,  starší předmětné faktury prostřednictvím e-mailu vrátil z důvodu, že oprava nebyla projednána se synem. Následně e-mailem ze dne 23. 8. 2024 byla reklamována výměna kompresoru (neboť při jízdě přestala fungovat automatická převodovka a zůstala zařazená rychlost). Po provedeném dokazování okresní soud dospěl k závěru, že žalovaná jako objednatel a žalobce jako zhotovitel uzavřeli smlouvy o dílo, jejímž předmětem byla oprava vozidla. Obě opravy byly provedeny včas. Žalovaná však následně faktury prostřednictvím , jméno FO,  st. vrátila s tím, že žalobce provedl opravu, která nebyla projednána.4. V právní rovině soud prvního stupně odkázal na ust. § 2586 odst. 1, § 2587, § 2590 odst. 1, § 2604, § 2605, § 2610 odst. 1 a § 2612 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).5. Okresní soud se nejprve zabýval otázkou pasivní legitimace a dospěl k závěru, že žalovaná je v řízení pasivně legitimována. Vyšel z toho, že podstatné je, že pan , jméno FO,  byl pověřen přistavením do servisu a že s ohledem na historii spolupráce se žalovanou žalobce neměl žádný důvod vymýšlet si objednatele opravy vozidla. Zároveň podotkl, že žalovaná ani přes poučení dle § 118a o. s. ř. neprokázala své tvrzení o tom, že reklamovala to, že smlouva o dílo se žalovanou nebyla uzavřena či že žádala o změnu fakturace.6. Dále vzal za prokázané, že rozsah opravy byl sjednán a že byla určena i předběžná cena díla, která překročena nebyla. Měl za to, že smlouva o dílo byla ze strany žalobce splněna, vozidlo bylo opraveno a předáno, cena díla však žalovanou uhrazena nebyla. Poukázal na to, že pokud žalovaná rozporuje rozsah opravy (tvrdila, že nechtěla výměnu celého kompresoru, ale pouze jeho hlavy), neuhradila ji ani zčásti. Žalovaná přes poučení soudu neunesla břemeno tvrzení ani důkazní ohledně reklamace faktur v souvislosti s tím, že byl překročen rozsah sjednaných prací, když žalobce rozsah smlouvy o dílo prokázal. Kompenzační námitku žalované nezohlednil, neboť ji považoval za nejistou a tím nezpůsobilou k započtení (§ 1987 odst. 2 o. z.). Obrana žalované se týká jiného vozidla, které není předmětem řízení a její projednání by řízení neúměrně zatížilo.7. O náhradě nákladů řízení pak okresní soud rozhodl postupem dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 103 015 Kč. Náklady řízení vypočetl jako součet zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 892 Kč, odměny zástupkyně žalobce ve výši 64 320 Kč (za 16,5 úkonů právní služby po 4 020 Kč dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), paušální náhrady hotových výdajů ve výši 7 500 Kč (1 x 300 Kč + 16 x 450 Kč dle § 13 advokátního tarifu účinného do 31. 12. 2024, resp. v účinném znění), náhrady cestovních výdajů ve výši 8 916 Kč (za 6 jízd ze Strakonic do Českých Budějovic a zpět osobním automobilem tov. zn. , název,  s kombinovanou spotřebou motorové nafty 4,5 l/100 km (4 jízdy v roce 2025 po 1 483 Kč a 2 jízdy v roce 2026 po 1 492 Kč) a ztráta času (po 150 Kč), to vše navýšené o DPH.8. Proti shora uvedenému rozsudku podala odvolání žalovaná, a to v plném rozsahu. Jako odvolací důvody dle § 205 o. s. ř. uvedla, že: a) ve smyslu § 205 odst. 2 písm. b) o. s. ř. soud prvního stupně nedostatečně vzal v úvahu skutečnost, že žalovaná není vlastníkem opravovaného vozidla, k opravě jej nepřistavila a ani nepodepsala s žalobcem jakoukoli dokumentaci, z níž by vyplýval jeho závazek opravu hradit namísto třetí osoby (vlastníka vozidla či osoby sjednávající opravu) s tím, že okresní soud bez dalšího převzal jako určující tvrzení žalobce o tom, že své opravy účtoval na různé společnosti s vědomím, že nejsou vlastníky ani objednateli vozidla; b) v důsledku toho nebyl ve smyslu ust. § 205 odst. 2 písm. d) o. s. ř. dostatečně zjištěn skutkový stav věci, když soud neprovedl veškeré navržené důkazy a nedostatečně zohlednil důkazy provedené. Za zásadní považuje závěr soudu prvního stupně o uzavření smlouvy o dílo mezi žalobcem a žalovaným, aniž by uvedl, kdy, jakou formou, mezi kterými osobami a o čem přesně měla tato být tato smlouva uzavřena; c) na základě provedených důkazů pak soud dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, což je vadou ve smyslu § 205 odst. 2 písm. c) o. s. ř. Nesprávné závěry soud prvního stupně vyvodil z provedených svědeckých výpovědí svědků , jméno FO, , , jméno FO, , z nichž lze dle názoru žalovaného dojít naopak k opačným závěrům. Za nesprávný považuje i závěr o údajném objednání opravy vozidla žalovaným, a tedy vzniku jeho závazku k úhradě ceny za opravu; d) má za to, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním hodnocení ve smyslu ust. § 205 odst. 2 písm. f) o. s. ř., neboť okresní soud rozhodl o jeho povinnosti k úhradě žalované částky na základě zjištění, že vozidlo, jehož vlastníkem je třetí osoba, bylo opraveno, a že žalobce na fakturu uvedl jméno žalovaného. Správný není dle názoru žalovaného ani závěr o uzavření smlouvy mezi žalobcem a žalovaným na základě „uznání“ žalovaného jen proto, že dle soudu dostatečným způsobem neprokázal následné vrácení faktur z důvodu uvedení nesprávné osoby; e) žalovaný shledává i vady ve smyslu ust. § 205 odst. 2 písm. f) o. s. ř., když napadený rozsudek je založen na skutečnostech, které nebyly dostatečným způsobem vysvětleny ani v průběhu řízení ani v odůvodnění rozhodnutí a žalovaný se tak k nim nemohl vyjádřit. Žalovaná s ohledem na průběh řízení předpokládala, že žalobě nemůže být vyhověno. Žalované není zřejmé, jak byla dovozena její povinnost, a proto ani neměla možnost se proti konkrétním skutečnostem se procesně bránit a prokazovat jejich nesprávnost. Žalovaná zdůraznila, že základní zásadou občanského soudního řízení je nutnost prokázání uplatněného nároku žalobcem., a to nejen relevantní důvod, ale i výši nároku a jeho splatnost, a rovněž i povinnost osoby žalované k úhradě žalobcem uplatněného nároku. Pokud okresní soud dospěl k tomu, že oprava byla v žalobcem tvrzeném rozsahu sjednána a že vozidlo bylo skutečně opraveno, neznamená to, že žalobce mohl pohledávku vůči žalobci uplatnit. Žalovaná má za to, že povinnost k úhradě lze dovodit pouze za situace, pokud by žalovaná se žalobcem smlouvu uzavřeli nebo že by se žalovaná relevantním způsobem zavázala k úhradě ceny díla za osobu, kterou tato povinnost stíhá ze zákona. Žalovaná podotkla, že osoba, která vozidlo do servisu přivezla a žádala o jeho opravu a která zároveň vyplnila příslušné dokumenty (řidič , jméno FO, ) neměla k žalované žádný vztah. Pouhým přistavením vozidla do servisu panem , jméno FO,  za účelem opravy nemohlo dojít k platnému uzavření smlouvy mezi žalobcem a žalovanou. V této souvislosti žalovaná poukázala na výpověď svědka , jméno FO, , z níž vyplynulo, že do servisu jej poslal pan , jméno FO,  (tedy pan , jméno FO,  mladší, který je vlastníkem vozidla). Vzhledem k tomu, že svědek žalovanou společnost nezmiňoval, nemohl za ni ani opravu sjednat. To, že ohledně opravy bylo jednáno s panem , jméno FO,  mladším, pak v rámci své výpovědi potvrdil i pan , adresa,  starší. Dle názoru žalované se tak v řízení mělo prokazovat, zda smlouvu se žalobcem sjednal vlastník vozidla prostřednictvím pověřené osoby, příp. zda tato osoba svým jednáním rozsah pověření překročila a je tak sama osobou povinnou. Povinnost žalované však nelze dovodit pouze z té skutečnosti, že žalobce nesprávně vystavil fakturu na její jméno, aniž by k tomu existoval relevantní právní důvod. Má proto za to, že závěr soudu okresního o tom, že vztah pana , jméno FO,  k žalovanému není pro posouzení dané věci relevantní. Naopak je nutné prokázat, zda pan , jméno FO,  jednal z pokynu žalované či na základě pokynu jiné osoby. Vzhledem k tomu, že vlastníkem vozidla je pan , jméno FO,  mladší a pan , jméno FO,  uvedl, že jej do servisu poslal právě on, je zřejmé, že předmětná smlouva mohla být uzavřena buď s vlastníkem, který jednal prostřednictvím pověřené osoby nebo pověřenou osobou z titulu překročení jejího zmocnění. Vzhledem k tomu, že pan , jméno FO,  uvedl, že panem , jméno FO,  ke sjednání smlouvy nebyl pověřen, mělo se zjišťovat i to, zda byl zaměstnancem vlastníka vozidla a jaký byl případně rozsah jeho oprávnění. Žalovaná doplnila, že v účetní evidence žalobce je zanesena z důvodu, že v minulosti byla jeho zákazníkem. Domnívá se, že její jméno bylo při vystavení faktur uvedeno omylem. Situaci, kdy k opravě vozidlo přistaví jedna osoba s tím, že jde o opravu vozidla jiné osoby, a zhotovitel sám bez dalšího vystaví fakturu na osobu třetí, se jeví jako značně nestandardní a nelogická. Za nesprávný považuje i závěr soudu prvního stupně o tom, že neprokázala, že by smlouva mezi žalobcem a ní nebyla uzavřena. Faktura není důkazem o projevení vůle obou smluvních stran, ale pouze jednostranným právním jednáním žalované. Není tedy sama o sobě právním titulem zakládajícím pohledávku žalobce ani důkazem o smlouvě s ním uzavřené. Žalovaná má za to, že uzavření smlouvy mezi žalobcem a žalovanou nebyla prokázána ani výslechem svědků. Svůj tvrzený nárok má prokazovat žalobce a pokud tak neučiní, tak žalovaný není povinen prokazovat, že smluvní stranou nebyl. , jméno FO,  starší potvrdil, že ohledně opravy vozidla komunikoval se žalovanou na základě pověření svého syna, nikoli na základě pověření žalované a že jeho syn vnímá faktury jako nesprávně vystavené, neboť s ním oprava nebyla projednána. Z výpovědí svědků , jméno FO,  vyplynulo, že opravu si objednal pan , jméno FO, , který byl přítomen při vyzvednutí vozidla, on byl zadavatelem zakázky s tím, že neuvedl, že by se to mělo dělat na jinou osobu. Žalovaná uzavřela, že žalobce doposud neunesl důkazní břemeno, když neprokázal, kdy, s kým, o čem a jakou formou byla smlouva o dílo uzavřena. Soudem prvního stupně zjištěný skutkový stav považuje za nedostatečný. Okresní soud navíc srozumitelně nevysvětlil, jak došel ke svému závěru o uzavření smlouvy mezi žalobcem a žalovanou, ačkoli některá zjištění vedou k opačným závěrům. Okresní soud uzavřel, že žalovaná neunesla důkazní břemeno ohledně svých tvrzení, přičemž však zcela opomněl některé jí předložené důkazy, jiným bez relevantního důvodu přičetl nižší váhu nebo je v rámci svého hodnocení nereflektoval, aniž by vysvětlil proč. Z odůvodnění napadeného rozsudku tak není zřejmé, kdy byla smlouva uzavřena, jakou formou a mezi jakými osobami. Není rovněž zřejmé, co bylo konkrétně sjednáno, jaký byl sjednaný rozsah opravy, do kdy měla být oprava provedena a jakým způsobem byla stanovena cena opravy. Za zásadní žalovaná považuje zejm. zjištění formy a okamžiku uzavření smlouvy. Dokud nebude zřejmý sjednaný termín a rozsah opravy a způsob vypočtení ceny, nelze žalobci přiznat uplatněný nárok nejen vůči žalovanému, ale ani vůči komukoli jinému. V souhrnu všech těchto okolností žalovaná navrhuje, aby Krajský soud v Českých Budějovicích napadený rozsudek změnil tak, že žaloba se pro neunesení důkazního břemeně zamítá nebo aby jej zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu projednání.9. K odvolání žalované žalobce uvedl, že není důvodné s tím, že žalovaná pouze opakuje obranu vznesenou před soudem prvního stupně, s níž se řádně vypořádal v odůvodnění rozsudku. Ze zjištění vyplynulých z dokazování okresní soud logicky vyvodil uzavření smlouvy mezi účastníky s tím, že předmětem byla oprava vozidla, rozsah oprav i předběžná cena byly sjednány v potřebném rozsahu, dílo bylo provedeno a žalovaná cenu díla nezaplatila. Podotkl, že se jednalo o mezi stranami běžnou servisní opravu (jejich běžnou podnikatelskou činnosti, určitou zvyklost). Žalobce dále uvedl, že rozsah první i druhé opravy byl zachycen v potvrzeních o přijetí vozidla do servisu. U první opravy byla uvedena předpokládaná cena 15 000 Kč a u druhé 78 000 Kč. Žalobce má za to, že v řízení nebylo prokázáno, že by bez souhlasu žalované žalobce provedl nákladnější opravu. Před provedením opravy žalovaná ani neměla vědomost o skutečné závadě vozidla a její rozsah byl konzultován až v průběhu opravy. Ze sdělení pana , jméno FO,  staršího (že obě faktury vrací a že se synem nebyla oprava projednána) dle názoru žalobce není možné dovodit, že by objednatelem měla být jiná konkrétní osoba. Z jeho sdělení nevyplývá, kdo by měl být dle žalované objednatelem, že faktury byly vystaveny na nesprávnou osobu ani to, v čem jejich nesprávnost spočívá. Naopak z komunikace s , tituly před jménem,  , jméno FO,  je zjevné, že byla řešena reklamace provedené opravy vyúčtované fakturou č. , číslo,  – výměny kompresoru, když žádná námitka ohledně vystavení faktury na nesprávný subjekt vznesena nebyla. Žalobce zdůraznil, že žalovaná v průběhu řízení měnila a rozšiřovala důvody, na jejichž základě odmítá faktury uhradit. Žalobce uzavřel, že žalovaná neprokázala, že by objednatelem byla jiná konkrétní osoba, že žalobce provedl opravu bez jejího souhlasu v nesjednaném rozsahu a ani to, že by řádně a konkrétně reklamovala fakturaci z důvodu nesprávného subjektu. Žalobce shrnul, že soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že vozidlo bylo v servisních protokolech označeno jako vozidlo žalované, servisní protokoly byly vystaveny v souvislosti s opravou vozidla žalované, v protokolech byla uvedena předpokládaná cena opravy, žalovaná byla jako odběratel uvedena na obou fakturách, faktury byly zaevidovány v účetnictví žalované, žalobce v minulosti opravoval pro žalovanou stejné vozidlo, komunikace mezi účastníky probíhala v rámci dlouhodobé obchodní spolupráce a rozsah opravy a její průběh byly projednávány s osobami vystupujícími za podnikatelské struktury spojené s , jméno FO,  ml. Závěrem žalobce podotkl, že žalovaný se nejprve bránil pouze tím, že oprava byla provedena v jiném než sjednaném rozsahu a osobu objednatele začala zpochybňovat až následně. Za této situace navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu okresního v plném rozsahu potvrdil a žalobci přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení.10. K vyjádření žalobce podala žalovaná repliku, v níž odmítla, že sjednání opravy vozidla v servisu žalobce bylo běžnou podnikatelskou praxí. Připustila, že v minulosti u žalobce vozidla servisovala, avšak služeb žalobce užívalo více různých subjektů, což ale neznamená, že žalobce je oprávněn uvést na fakturu jakéhokoli zákazníka dle svého výběru. Za zásadní žalovaná považuje to, že není a nikdy nebyla vlastníkem vozidla a že jej ani k opravě nepředal. Do servisu žalobce vozidlo přivezl pan , jméno FO, , který k žalované nemá žádný vztah, o její existenci neměl ani povědomí. V řízení ani nebylo potvrzeno tvrzení žalobce, že o opravě vozidla se žalovanou komunikoval. Jednal pouze s osobami pověřenými vlastníky vozidla, a to s , jméno FO,  a , jméno FO, . Tito neměli se žalovanou žádný vztah. Taktéž otec pana , jméno FO,  sdělil, že jedná za syna (nikoli za žalovanou). Žalovaná dále zdůraznila, že žalobce neprokázal ani cenu opravy. V tomto směru shledává rozsudek soudu prvního stupně nesprávný. Jako další důvod pro zrušení napadeného rozhodnutí žalovaná označila závěr soudu založený na protichůdných tvrzení svědků (kteří se neshodují v tom, s kým ohledně opravy hovořili, jakým způsobem a co konkrétně bylo ve vztahu k opravě ujednáno). Výpovědi svědků považuje za nevěrohodné. Jako nepřiměřený se mu zdá požadavek žalobce, dle něhož by měl při reklamaci namítat nedostatek pasivní legitimace. Zásadní je to, že faktury pro nesprávnost byly odmítly včas a výslovně.11. Odvolací soud předně uvádí, že odvolání je přípustné, bylo podáno osobou oprávněnou a včas (§ 201, § 202 a § 204 odst. 1 o. s. ř.) s tím, že obsahuje náležitosti uvedené v ust. § 205 odst. 1 o. s. ř. Krajský soud v Českých Budějovicích proto přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v napadeném rozsahu dle ust. § 212 o. s. ř. a § 212a odst. 1, 3 a 5 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.12. Podle § 2586 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu (odst. 1). Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem (odst. 2).13. Dle § 2587 o. z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.14. Podle § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.15. Dle § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.16. Odvolací soud předně uvádí, že smlouvu o dílo může jako objednatel uzavřít i osoba, která není vlastníkem věci (objednatel tedy nemusí být vlastníkem věci, na které má být dílo provedeno – srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2007, sp. zn. 26 Odo 1288/2005 nebo ze dne 29.5. 2007, sp. zn. 26 Odo 1288/2005). Zhotovitel se může domáhat zaplacení ceny díla jen vůči objednateli, a to i přesto, že objednatel nebyl a není vlastníkem věc. Vlastník věci v takovém případě nemá vůči zhotoviteli žádné závazky, a to ani z důvodu vydání bezdůvodného obohacení, neboť zhotovitel plnil na základě platné smlouvy, a nikoliv bez právního důvodu či z neplatného právního jednání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 11. 2021, sp. zn. 26 Cdo 1984/2021).17. Žalobce jako zhotovitel díla v dané věci nese břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně skutečností zakládajících vznik uplatněného nároku, tedy zejména ohledně uzavření smlouvy o dílo, kdo ji za objednatele uzavřel, dále rozsah sjednaného plnění, provedení díla ve sjednaném rozsahu a předání díla objednateli a výši sjednané či jinak určené ceny díla. Teprve prokázáním těchto skutečností unese důkazní břemeno o vzniku svého nároku na zaplacení ceny díla.18. Pro posouzení uplatněného nároku tedy bylo nutné nejprve posoudit, kdo danou opravu objednal (resp. mezi kým vznikl smluvní vztah). Po vyřešení této otázky pak bylo na místě zabývat se tím, jaký byl sjednaný rozsah opravy, zda dílo bylo v tomto rozsahu fakticky provedeno, jaká byla sjednaná cena díla, kdy byla splatná a zda bylo dílo provedeno řádně.19. K námitce nedostatku pasivní věcné legitimace odvolací soud uvádí, že pro určení osoby objednatele není rozhodující vlastnictví opravovaného vozidla, nýbrž obsah smluvního vztahu vzniklého mezi účastníky. Okresní soud tedy přiléhavě poukázal na to, že pro posouzení pasivní legitimace žalované není rozhodné, kdo je faktickým vlastníkem vozidla, ani to jaký vztah k žalované má pověřená osoba, která vozidlo do servisu přistavila, nýbrž kdo byl objednatelem díla. I pokud vozidlo předala žalobci třetí osoba, mohla tak učinit jako zástupce žalovaného. Samotná skutečnost, že smlouvu osobně neuzavřela nebo že vozidlo do servisu nepřistavila osobně žalovaná, proto nedostatek její pasivní věcné legitimace nezakládá. Rovněž ani zjištění, že vlastníkem vozidla byl , jméno FO,  mladší, samo o sobě nevyvrací závěr o tom, že objednatelem mohla být společnost , právnická osoba20. Soud prvního stupně se otázkou pasivní legitimace řádně zabýval a jeho vyhodnocení je v souladu s provedenými důkazy. Ze zjištěných skutečností vyplývá, že zakázka byla sjednána se žalovanou, a to telefonicky prostřednictvím jejího jednatele pana , jméno FO,  ml. Žalované byly rovněž vystaveny faktury za provedené práce, které zanesla do svého účetnictví, a to stejně jako v případě posledně realizovaného servisu daného vozidla v roce 2023. Žalobce tak měl zkušenost, že u daného vozidla vystupuje žalovaná společnost jako objednatel. Z výpovědi slyšených osob (svědků , jméno FO,  a žalobce) vyplynulo, že rodina , jméno FO,  vlastní více společností s tím, že si vždy určují, na jakou firmu má být faktura vystavena. Běžně se stávalo, že následně požádali o opravu vystavené faktury (změnu společnosti, na kterou má být vedena). V daném případě však o změnu nežádali. Navíc žalobce si předmětné vozidlo pronajímal (prostřednictvím něj dělal přes žalovanou práce). Přehlédnout nelze ani procesní postoj žalované, která v průběhu řízení měnila své stanovisko. Svou pasivní legitimaci začala zpochybňovat až v průběhu řízení – v předsoudním stádiu a rovněž i v rámci vyjádření k žalobě výslovně uváděla, že je pravdou, že mezi ní a žalobcem byla smlouva o dílo uzavřena, když zpochybňovala pouze sjednaný rozsah prací (že měla zájem o výměnu hlavy kompresoru, nikoli kompresoru celého). Následná procesní obrana žalované, podle níž smluvní stranou nebyla a faktura měla být vystavena jinému subjektu, je tak obtížně slučitelná s jejím předchozím postojem a neodpovídá ani jejímu chování po vystavení faktur. Jestliže žalovaná původně sama stavěla obranu na tvrzení o nesprávném rozsahu objednaných prací, implicitně tím potvrzovala existenci smluvního vztahu. Námitka nedostatku pasivní legitimace byla vznesena až následně a byla v rozporu s původní procesní obranou, což snižuje věrohodnost její skutkové verze. Odvolací soud tedy považuje závěr soudu prvního stupně o pasivní legitimaci žalované za správný. Z provedených důkazů okresní soud taktéž správně vyhodnotil, že mezi účastníky byl sjednán i rozsah opravy, že při přijetí vozidla byla stanovena předběžná cena díla, která následně nebyla překročena a dílo bylo provedeno včas. Odvolací soud se dále ztotožňuje i se závěrem okresního soudu o tom, že reklamace prostřednictvím e-mailové zprávy pana , jméno FO,  st. ve znění: „oprava nebyla se synem projednána“ je neurčitá, neboť z ní není patrné, která práce byla neoprávněná, jaký rozsah je reklamován a příp. jaká část ceny je rozporována. Takové sdělení nepředstavuje dostatečně určitý nesouhlas s konkrétním rozsahem fakturovaných prací. Soud prvního stupně taktéž správně stanovil (v závislosti na datu splatnosti faktury) splatnost uplatněné pohledávky, jejíž nezaplacení žalovaná nezpochybňovala. Odvolací soud rovněž sdílí názor okresního soudu, že žalobce má nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky v celkové výši 2 400 Kč (2 x 1 200 Kč), což odvolatel ani nezpochybňoval. V této souvislosti odvolací soud pouze doplňuje, že daný nárok vyplývá z ust. § 3 nařízení č. 351/2013 Sb. Dle citovaného ustanovení jde-li o závazkový vztah mezi podnikateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky 1 200 Kč. Právo na zaplacení tohoto paušálu je hmotněprávním nárokem, jenž je třeba odlišit od procesního práva advokátem zastoupeného žalobce na náhradu nákladů spojených s předžalobní výzvou dle § 142a o. s. ř. Tohoto paušálu za náklady spojené s uplatněním pohledávky se může domoci žalobce – podnikatel, pouze pokud v době zaslání předžalobní výzvy nebyl zastoupen advokátem, a to jako příslušenství hlavní pohledávky (srov. Velké komentáře, Občanský soudní řád, autoři Svoboda, Smolík, Levý, Šínová a kol., C.H.Beck, 1. vydání 2013, str. 498 - 499). Částka 1 200 Kč náleží za každou pohledávku, jež má samostatný právní základ (právní důvod). Pevná minimální částka náleží za každou obchodní transakci, ze kterou nebyla poskytnuta úplata ve lhůtě splatnosti a byla doložena fakturou, včetně případu, kdy je tato faktura mezi jinými fakturami předložena v rámci jediného nároku v soudním řízení (srov. Svoboda, K., Hromada, M., Levý, J., Vláčil, D., Tlášková, Š., Pirk, T. Náklady řízení. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2024, 50 s.).21. Odvolací soud uzavírá, že soud prvního stupně provedl dokazování v potřebném rozsahu, důkazy hodnotil v souladu s § 132 o. s. ř. (hodnocení důkazů soudem prvního stupně je logické a úplné, resp. není vnitřně rozporné) a učinil skutkové závěry, s nimiž se odvolací soud ztotožňuje. Ve skutkové rovině tedy odvolací soud vychází ze zjištění soudu prvního stupně, která mají podle obsahu spisu oporu v rozsáhlém provedeném dokazování a přejímá je. Odvolací soud považuje za správné závěry okresního soudu i po stránce právní. Soud prvního stupně se s odvolacími argumenty žalované ve značné míře vypořádal již v napadeném rozsudku. Soud prvního stupně náležitě rozložil důkazní břemena mezi účastníky. Odvolací soud se ztotožňuje s okresním soudem ohledně posouzení, že žalobce unesl důkazní břemeno ohledně uzavření smlouvy o dílo mezi žalobcem a žalovanou a jejího rozsahu, když žalovaná naopak neunesla důkazní břemeno o tom, že faktury reklamovala z důvodu, že byly vystaveny na nesprávný subjekt či z důvodu překročení rozsahu sjednaných prací.22. Ve vztahu k odvolací námitce týkající se kompenzační námitky odvolací soud uvádí, že taktéž souhlasí se soudem okresním, že žalovanou uplatněné pohledávky nejsou pro nejistotu a neurčitost způsobilé k započtení (§ 1987 odst. 2 o. z.). Za situace, kdy uplatněná pohledávka žalované vyplývá z opravy jiného vozidla (traktoru) a vyžadovala by rozsáhlé dokazování, neboť její existence nebyla dosud postavena najisto (když žalobce ji sporuje, a to jak do základu, tak i výše), lze očekávat, že by námitka započtení s ohledem na obtížnost zjišťování existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, a proto je k započtení ve smyslu ust. § 1987 odst. 2 o. z. nezpůsobilá.23. Závěrem pro úplnost odvolací soud k důkazním návrhům žalované, které mají prokázat, že žalovaná společnost s vozidlem ani s jeho opravou nesouvisela, uvádí, že faktury z roku 2021 a 2024 před soudem prvního stupně jako důkaz neoznačila. Výše uvedené důkazní návrhy žalované jsou zcela nové. Tyto důkazy existující již v době řízení před soudem prvního stupně, a přesto před ním nebyly označeny nemohou být v odvolacím řízení nastoleny. Odvolací soud proto k nim za situace, kdy účastníci řízení byli soudem prvního stupně poučeni, že veškeré rozhodné skutečnosti musí být uvedeny a důkazy k nim musí být označeny dříve, než ve věci bude vyhlášeno rozhodnutí, a nebyla dána žádná z výjimek uvedených v § 205a o. s. ř., nemohl přihlédnout. Odvolací soud se proto těmito nepřípustnými důkazy žalované nezabýval. V této souvislosti odvolací soud podotýká, že v řízení před soudem prvního stupně byly mj. jako důkaz provedeny faktury vystavené v průběhu března 2023, které zněly na žalovanou společnost, což vyvrací tvrzení žalované o tom, že vozidlu v minulosti nebyl provedený pneuservis fakturován právě této společnosti. Důkazy, které nastaly až po vyhlášení rozhodnutí soudu prvního stupně (faktury z července a srpna 2026 a potvrzení ze dne 15. 7. 2026), a které se vztahují k opravě kompresoru (k tvrzení žalované, že dílo nebylo provedeno řádně), odvolací soud (s ohledem na shora uvedené závěry) rovněž nepřipustil. Odvolací soud neprovedl důkaz ani fakturou za opravu vozidla z července 2026, neboť by nemohla přispět k novým zjištěním (skutečnost, že servis za dané vozidlo je účtován různým subjektům, vyplynula již z výpovědi slyšených svědků).24. Odvolací soud rovněž sdílí závěr soudu prvního stupně o procesním úspěchu žalobce, kterému tak náleží podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Okresní soud správně stanovil výši odměny za jeden úkon právní služby. Vzhledem k tomu, že rozsah poskytnuté právní služby žalobci nebyl žalovanou zpochybňován, odvolací soud na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně v této části odkazuje.25. S ohledem na shora uvedené považuje odvolací soud odvoláním napadený rozsudek soudu prvního stupně za věcně správný, a to včetně výroku o náhradě nákladů řízení, v němž odvolací soud pochybení rovněž neshledal, a proto jej za použití ust. § 219 o. s. ř. potvrdil.26. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl dle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Potvrzení napadeného rozsudku v plném rozsahu znamená úspěch žalobce v odvolacím řízení, a proto mu odvolací soud i za tuto fázi řízení přiznal proti žalované právo na náhradu nákladů řízení. Zástupkyně žalobce učinila v rámci odvolacího řízení dva úkony právní služby, a to dle § 11 odst. 1 písm. g) a k) [vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání]. Celkem odměna za zastoupení žalobce v odvolacím řízení představuje částku 8 040 Kč, která byla stanovena dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu (2 x 4 020 Kč). Ve vztahu k náhradě nákladů pro úplnost odvolací soud dodává, že žalobci nepřiznal odměnu za písemné podání ze dne 25. 9. 2026 (replika žalobce v odvolacím řízení), neboť tyto nepovažuje za účelně vynaložené. V tomto podání žalobce reagoval na repliku žalované k vyjádření žalobce, která mu však soudem byla zaslána pouze na vědomí, když navíc ani neobsahuje žádné nové pro posouzení věci významné skutečnosti. Dále se jedná o 2 paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. V souvislosti s účastí na proběhnuvším jednání odvolacího soudu absolvovala zástupkyně žalobce cestu ze Strakonic do Českých Budějovic a zpět osobním automobilem tov. zn. , název,  , název, , reg. zn. , SPZ,  Cestovné činí při celkovém počtu ujetých kilometrů 120 km a vyhláškové ceně 44,50 Kč za 1 litr motorové nafty (č. 573/2025 Sb. ve znění účinném od 1. 6. 2026 – ve znění vyhlášky č. 78/2026 Sb.) po zaokrouhlení částku ve výši 948,30 Kč [(4,5/100 x 120 x 44,50) + (5,9 x 120)]. Při určení spotřeby odvolací soud vycházel z normy uvedené v technickém průkazu použitého vozidla , číslo, ). Zástupkyně žalobce v souvislosti s cestou na jednání odvolacího soudu požadovala náhradu za promeškaný čas za 2 hodiny, která jí byla přiznána ve výši 600 Kč (ve smyslu § 14 odst. 3 advokátního tarifu za 4 půlhodiny po 150 Kč). Náklady řízení představují součet shora uvedených částek (8 040 + 900 + 948,30 + 600), tedy částku ve výši 10 488,30 Kč, která byla dále navýšena o daň z přidané hodnoty (dle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 14a advokátního tarifu). Částku (po zaokrouhlení) ve výši 12 691 Kč (10 488,30 x 1,21) je žalovaná povinna zaplatit žalobci k rukám jeho zástupkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.).","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat u Okresního soudu v Českých Budějovicích dovolání k Nejvyššímu soudu ČR do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení, avšak jen za podmínek stanovených v § 237 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nebude-li podle tohoto rozsudku plněno řádně a včas, může být k návrhu soudem (soudním exekutorem) vykonán.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSCB:2026:8.Co.1109.2026.1","publishedAt":"2026-11-04","decisionAt":"2026-10-20","caseNumber":{"senate":8,"registry":"Co","index":1109,"year":2026,"pageNumber":231},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Marie","lastName":"Rychtářová","titlesAfter":"","function":"předsedkyně senátu"},"courtCode":"KSCB","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"o zaplacení částky 72 295,08 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. 4. 2026, č. j. 12 C 43/2025-170 ve spojení s opravným usnesením ze dne 15. 7. 2026, č. j. 12 C 43/2025-184,","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":12,"registry":"C","index":43,"year":2025,"pageNumber":170},"affectedDate":"2026-04-22","courtCode":"OSCB","affectedTypes":["CONFIRM"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"7","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"14","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"14a","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"132","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"137","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"201","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"202","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"204","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"205","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"205a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"224","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"237","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2586","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2610","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2612","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"3","lexNumber":351,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAKLADY_RIZENI","BEZDUVODNE_OBOHACENI","PASIVNI_LEGITIMACE","SMLOUVA_O_DILO","HODNOCENI_DUKAZU","JEDNATEL","DOKAZOVANI","NAHRADA_NAKLADU","SMLOUVA_KUPNI","ODVOLANI"]},"styles":[{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}