{"uuid":"68ab277d-a6f3-42c6-8527-1bb522a88b14","header":[{"texts":[{"text":"Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Kučery a soudců JUDr. Ireny Sekavové a Mgr. Filipa Janka ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozena ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupené ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno Zástupce A","anonStyle":"ANON"},{"text":", advokátkou","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupené ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno Zástupce B","anonStyle":"ANON"},{"text":", advokátem","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 94 706,30 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu Praha – západ ze dne 14. 11. 2025, č. j. 8 C 378/2023 - 192","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. potvrzuje a ve výroku III. mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení před soudem prvního stupně 32 147 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na nákladech řízení 175 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, na účet Okresního soudu Praha - západ.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na nákladech řízení 525 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, na účet Okresního soudu Praha - západ.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice soudní poplatek ve výši 3 494 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, na účet Okresního soudu Praha - západ.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. potvrzuje a ve výroku III. mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení před soudem prvního stupně 32 147 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalobkyně.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na nákladech řízení 175 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, na účet Okresního soudu Praha - západ.IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na nákladech řízení 525 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, na účet Okresního soudu Praha - západ.V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice soudní poplatek ve výši 3 494 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, na účet Okresního soudu Praha - západ.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalované zaplacení 94 706,30 Kč s úrokem z prodlení z titulu náhrady škody na zdraví v důsledku pracovního úrazu, který utrpěla dne 15. 3. 2023. Požadovala 87 787,40 Kč jako náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti za období od 30. 3. 2023 do 2. 10. 2023, bolestné ve výši 5 895,90 Kč a dále 823 Kč jako náhradu nákladů za léky a 200 Kč za poplatek za lékařskou zprávu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Okresní soud Praha - západ (dále jen „soud prvního stupně“) shora označeným rozsudkem (dále jen „rozsudek soudu prvního stupně“ nebo „napadený rozsudek“) uložil žalované zaplatit žalobkyni 69 871,30 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 69 871,30 Kč od 20. 12. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), „ve zbytku v částce 24 835 Kč a v zákonném úroku z prodlení přesahujícím úrok přisouzený“ žalobu zamítl (výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud prvního stupně vzal za prokázané, že žalobkyně dne 15. 3. 2023 utrpěla pracovní úraz, když při plnění pracovních úkolů ve skladu s největší pravděpodobností spadla ze schůdků a poranila si levý ramenní kloub; ačkoli samotný pád nikdo neviděl, jeho průběh a následky byly potvrzeny lékařskou dokumentací, bezprostředním ošetřením po úrazu, převozem žalobkyně nadřízenou do nemocnice i záznamem o úrazu sepsaným zaměstnavatelem, který soud považoval za původní uznání pracovního úrazu, zatímco pozdější zpochybňování hodnotil jako účelové. Soud současně neuvěřil tvrzení žalované o porušení pracovních předpisů žalobkyní, neboť nebylo prokázáno, že by jednala v rozporu s pokyny zaměstnavatele, a zákaz používání schůdků byl podle provedených důkazů vydán až po úrazu. Pro posouzení nároku na náhradu ztráty na výdělku soud vyšel ze znaleckého posudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly za jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":", podle něhož byly následky úrazu v přímé příčinné souvislosti s úrazem do 9. 6. 2023 a v nepřímé souvislosti do 29. 8. 2023, zatímco pracovní neschopnost od 30. 8. 2023 již s pracovním úrazem nesouvisela; proto žalobkyni přiznal náhradu ztráty na výdělku pouze za období od 16. 3. do 29. 8. 2023 ve výši 62 952,40 Kč, po odečtení vyplacené náhrady mzdy a nemocenských dávek, a ve zbytku žalobu zamítl. Vedle toho přiznal bolestné, náklady léčení a náklad na pořízení lékařské zprávy. O náhradě nákladů řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků na ni nemá právo, neboť ačkoli byla žalobkyně ve věci převážně úspěšná a jinak by jí náležela alespoň částečná náhrada nákladů, neprokázala, že před podáním žaloby žalovanému zaslala předžalobní výzvu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Proti tomuto rozsudku, a to výslovně proti výrokům II. a III. podala žalobkyně v zákonné lhůtě odvolání. Vytýkala soudu prvního stupně nesprávnost závěru, že její pracovní neschopnost byla v příčinné souvislosti s pracovním úrazem pouze do 29. 8. 2023. Znalecký posudek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", z něhož soud vycházel, považuje žalobkyně za neúplný, rozporný s lékařskou dokumentací a nedostatečně zohledňující závěry praktické lékařky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" Rücklové Fuksové i rehabilitačního lékaře ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Podle žalobkyně znalec bezdůvodně pominul přetrvávající bolesti, omezení hybnosti ramene, svalovou dysbalanci a další zdravotní obtíže zaznamenané v průběhu léčby a nehodnotil její zdravotní stav ve vztahu ke konkrétním pracovním činnostem, které vyžadovaly práci rukama nad úrovní hlavy a manipulaci s břemeny. Soud podle ní pochybil také tím, že neprovedl navržené důkazy výslechem praktické lékařky a rehabilitačního lékaře, kteří by mohli potvrdit důvody trvání pracovní neschopnosti až do 2. 10. 2023. Současně tvrdí, že i při převzetí závěru soudu o rozhodném období do 29. 8. 2023 byla náhrada ztráty na výdělku vypočtena nesprávně, neboť soud podle jejího názoru chybně pracoval s potvrzením OSSZ, vycházel z údajů o nároku na nemocenské dávky místo skutečně vyplacených částek a duplicitně odečetl náhradu mzdy vyplacenou zaměstnavatelem, čímž jí přiznal o 6 418 Kč méně, než měl. Z těchto důvodů se domáhala buď doplacení celé zamítnuté částky 24 835 Kč, bude-li uznána příčinná souvislost pracovní neschopnosti až do 2. 10. 2023, případně alespoň rozdílu 6 418 Kč odpovídajícího tvrzené chybě ve výpočtu. Ve vztahu k nákladům řízení namítala, že žalovaná byla s jejím nárokem dlouhodobě obeznámena, reagovala na její předžalobní výzvu a po celou dobu odmítala plnit, takže nepřiznání náhrady nákladů řízení pouze z důvodu neprokázání doručení předžalobní výzvy neodpovídá okolnostem případu ani judikatuře Nejvyššího soudu. Navrhovala, aby odvolací soud po doplnění dokazování výslechem obou ošetřujících lékařů zamítavý výrok napadeného rozsudku změnil a přiznal jí plnou náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Žalovaná ve vyjádření označila odvolání za pouhou polemiku se závěry soudního znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Podle žalované byly znalecký posudek i následný výslech znalce jednoznačné, přesvědčivé a dostatečně odůvodňují závěr, že následky pracovního úrazu byly v příčinné souvislosti s úrazem nejdéle do 29. 8. 2023, takže další dokazování výslechem praktické lékařky a rehabilitačního lékaře by bylo nadbytečné. Poukázala i na to, že žalobkyně v řízení nenavrhla revizní znalecký posudek. Žalovaná rovněž nesouhlasila s tvrzením o nesprávném výpočtu ztráty na výdělku. Ve vztahu k nákladům řízení namítala, že žalobkyně neprokázala odeslání předžalobní výzvy, kdy listina ze dne 20. 10. 2023 navíc ani nesplňuje náležitosti kvalifikované předžalobní výzvy. Žalovaná navrhovala potvrzení napadeného rozsudku a přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací, přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení, které předcházelo jeho vydání, v rozsahu napadeném odvoláním, tedy ve výrocích II. a III., podle ustanovení § 212 a následujících zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a dospěl k závěru, že odvolání proti zamítavému výroku II. není důvodné. Odvoláním nenapadený výrok I. samostatně nabyl právní moci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Soud prvního stupně provedl dokazování v rozsahu potřebném pro rozhodnutí věci, jednotlivé důkazy hodnotil v souladu s § 132 o. s. ř. a na jejich základě učinil správná skutková zjištění, z nichž vyvodil rovněž správné právní závěry. Odvolací soud se s jeho skutkovými i právními závěry ztotožňuje a pro stručnost na ně v podrobnostech odkazuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Spornou otázkou odvolacího řízení zůstalo především posouzení příčinné souvislosti mezi pracovním úrazem žalobkyně a délkou její pracovní neschopnosti. K této otázce soud prvního stupně opatřil znalecký posudek znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly za jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":", který byl následně podroben kontradiktornímu přezkumu při výslechu znalce u jednání. Znalec své závěry jednoznačně, logicky a přesvědčivě vysvětlil a reagoval na námitky účastníků řízení. Soud prvního stupně proto nepochybil, pokud z těchto závěrů vycházel.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Odvolací soud nesdílí názor žalobkyně, že soud prvního stupně měl dokazování doplnit výslechem její praktické lékařky a rehabilitačního lékaře. Pro posouzení existence příčinné souvislosti mezi pracovním úrazem a dalším trváním pracovní neschopnosti je rozhodující odborné medicínské zhodnocení objektivně zjištěného zdravotního stavu poškozeného. Právě k zodpovězení této otázky byl ustanoven soudní znalec, který při zpracování posudku vycházel mimo jiné i z lékařské dokumentace uvedených ošetřujících lékařů. Za situace, kdy znalecký posudek netrpěl nejasnostmi ani vnitřními rozpory a znalec své závěry při výslechu přesvědčivě obhájil, nebylo provedení navržených výslechů potřebné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Odvolací soud přitom považuje za významné, že rozhodování o trvání pracovní neschopnosti vychází vedle objektivních medicínských nálezů též z hodnocení obtíží samotným pacientem. Praktický lékař při posuzování pracovní schopnosti zohledňuje nejen objektivní zdravotní stav, ale i subjektivně vnímané omezení pacienta a jeho schopnost návratu do pracovního procesu. Skutečnost, že pracovní neschopnost žalobkyně byla vedena až do 2. 10. 2023, proto sama o sobě neprokazuje, že po celé toto období byla v příčinné souvislosti s pracovním úrazem ze dne 15. 3. 2023. Existence pracovní neschopnosti a existence příčinné souvislosti mezi jejím trváním a pracovním úrazem jsou dvě odlišné otázky. Soud prvního stupně proto správně vycházel ze znaleckých závěrů založených na objektivních skutečnostech vyplývajících ze zdravotnické dokumentace žalobkyně, podle nichž přímé následky úrazu odezněly nejpozději dne 9. 6. 2023 a nejzazší nepřímou souvislost s pracovním úrazem bylo možno připustit pouze do 29. 8. 2023.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Důvodná není ani námitka žalobkyně směřující proti výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku. Odvolací soud ověřil správnost výpočtu provedeného soudem prvního stupně a neshledal v něm pochybení. Výše přiznané náhrady odpovídá ztrátě na výdělku za dobu od 16. 3. 2023 do 29. 8. 2023 při zohlednění vyplacené náhrady mzdy a nemocenských dávek. Ostatně i z obsahu žaloby je zřejmé, že zamítnutá část nároku ve výši 24 835 Kč odpovídá ztrátě na výdělku, kterou žalobkyně uplatňovala za období od 30. 8. 2023 do skončení pracovní neschopnosti dne 2. 10. 2023. Soud prvního stupně proto nárok nekrátil z jiného důvodu než z důvodu absence příčinné souvislosti mezi pracovním úrazem a pracovní neschopností v tomto období.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Důvodným ovšem odvolací soud shledal odvolání žalobkyně do výroku III. napadeného rozsudku, o nákladech řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Podle ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř., žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Podle ustanovení § 142a odst. 2 o. s. ř., jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, může soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti žalobci přiznat i v případě, že žalobce žalovanému výzvu k plnění za podmínek uvedených v odstavci 1 nezaslal.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Účelem předžalobní výzvy podle § 142a odst. 1 o. s. ř. je motivovat věřitele k mimosoudnímu řešení sporu a zabránit vzniku zbytečných soudních řízení; jde o poslední upozornění dlužníka na existenci jeho závazku, na něž v případě pasivity v plnění povinnosti navazuje samotné soudní řízení. Je připomenutím dlužníku, že má splatný závazek, který neplní a poskytnutím příležitosti k tomu, aby jeho bezodkladným dobrovolným splněním zamezil vzniku popř. neúměrnému a neúčelnému navyšování nákladů soudního řízení (srov. Nález Ústavního soudu ČR ze dne 18. 5. 2015, sp. zn. I. ÚS 4047/14). Naproti tomu, smyslem tohoto ustanovení není sankcionovat úspěšného žalobce za každé formální pochybení, jestliže je zřejmé, že zaslání řádné předžalobní výzvy by vedení sporu objektivně nezabránilo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Ustálená soudní praxe vychází z toho, že při rozhodování o náhradě nákladů řízení nelze izolovaně posuzovat (jen) to, zda žalobce způsobem určeným ustanovením § 142a o. s. ř. vyzval žalovaného k plnění, nýbrž je nezbytné přihlédnout i k dalším okolnostem konkrétní věci, zejména pak k povaze (a výši) uplatněné pohledávky (za účelem uvážení, zda vskutku při naplnění obecné míry obezřetnosti lze uvažovat o „opomenutí“ dlužníka pohledávku zaplatit), k postoji dlužníka k (následně) uplatněné pohledávce, jakož i k reakci dlužníka na zahájení soudního řízení a doručení žaloby. Vzhledem k tomu, že pro rozhodování o náhradě nákladů řízení je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu, nebude absence výzvy podle ustanovení § 142a o. s. ř. zásadně důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení v případech, kdy žalovaný (dlužník) ani po doručení žaloby dluh nezaplatí, popřípadě jinak nepřivodí jeho zánik (např. započtením). Není-li totiž dlužník ochoten (nebo schopen) existující dluh ve lhůtě odpovídající ustanovení § 142a o. s. ř. zaplatit, není dán sebemenší důvod sankcionovat pochybení věřitele, jde-li o absenci předžalobní výzvy k plnění (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2015, sp. zn. 29 Cdo 2620/2014 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4388/2013). Při úvaze o tom, zda existují důvody hodné zvláštního zřetele, soud přihlíží též k tomu, zda by přiznání nákladů řízení úspěšnému žalobci bylo v konkrétním případě nespravedlivé také z pohledu oprávněného účastníka, k okolnostem, které vedly k uplatnění nároku u soudu prvního stupně nebo k podání opravného prostředku, k postojům účastníků v průběhu řízení apod. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 6. 2016, sp. zn. 21 Cdo 582/2015).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. V projednávané věci žalovaná po celou dobu popírala svou odpovědnost za pracovní úraz, popř. rozsah uplatněných nároků, a nárok žalobkyně dobrovolně neuspokojila ani zčásti, a svůj postoj nezměnila ani po zahájení soudního řízení. Za této situace lze důvodně uzavřít, že ani obsahově bezvadná a prokazatelně doručená kvalifikovaná předžalobní výzva by vzniku sporu ani následných nákladů řízení nezabránila. Mechanická aplikace § 142a odst. 1 o. s. ř. by proto v daném případě představovala nepřiměřeně formalistický přístup, který by neodpovídal smyslu a účelu daného ustanovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Protože žalobkyně byla v řízení převážně úspěšná a existovaly okolnosti odůvodňující použití § 142a odst. 2 o. s. ř., měl soud prvního stupně rozhodnout o náhradě nákladů řízení ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. podle zásady úspěchu ve věci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Podle obsahu soudního spisu vznikly žalobkyni v řízení před soudem prvního stupně náklady za právní zastoupení. Ty sestávaly z odměny za celkem 11 úkonů právní služby, z toho deset (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, písemná podání soudu z 12. 2. 2024, 17. 9. 2025 a 3. 11. 2025, účast na soudních jednáních ve dnech 3. 5. 2024, 26. 6. 2024, 16. 10. 2024, 17. 9. 2025 a 14. 11. 2025) po 4 900 Kč [§ 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu] a jeden (písemné otázky na znalce) ve výši 2 450 Kč [§ 7 bod 5., § 11 odst. 2 písm. a), za použití § 11 odst. 3 advokátního tarifu], 11 paušálních náhrad hotových výloh, z toho sedm po 300 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024) a čtyři po 450 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025) a 21 % DPH ve výši 11 623,50 Kč; celkem 66 973,50 Kč. Jiné náklady, než ty, co vyplývaly z obsahu spisu, uplatněny nebyly, přestože bylo jejich písemné vyčíslení avizováno při posledním jednání soudu prvního stupně dne 14. 11. 2025 a nestalo se tak ani za odvolacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu 74 % (žalováno zaplacení 94 706,30 Kč, přiznáno 69 871,30 Kč). Po odečtení úspěchu a neúspěchu ve věci (74 % - 26 %) náleží žalobkyni náhrada 48 % vzniklých nákladů, tj. 32 147 Kč (po zaokrouhlení na celé koruny).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Na základě výše uvedeného byl výrok II. napadeného rozsudku podle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrzen a ve výroku III., o nákladech řízení, byl podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změněn a žalobkyni přiznána poměrná náhrada nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Při přípravě rozsudku k vyhlášení došlo k početní chybě ve výpočtu náhrady nákladů řízení před soudem prvního stupně, v důsledku které byla nesprávně vyhlášena náhrada ve výši 31 886 Kč namísto správné částky 32 147 Kč. Nesoulad mezi vyhlášeným a písemně vyhotoveným zněním výroku I. je důsledkem opravy této početní chyby podle § 164 o. s. ř., provedené opravným usnesením, které je součástí tohoto písemného vyhotovení rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 224 odst. 1 o. s. ř. podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy v odvolacím řízení se úspěch žalobkyně týkal toliko nákladového výroku, zatímco žalovaná byla úspěšná ve věci samé; s přihlédnutím k povaze obou napadených výroků a jejich významu pro účastníky považoval odvolací soud procesní úspěch účastníků v odvolacím řízení za přibližně rovnocenný.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Soud prvního stupně opomněl v napadeném rozsudku rozhodnout o nákladech řízení státu vzniklých proplacením části znalečného nepokrytého složenou zálohou z rozpočtových prostředků soudu v rozsahu 700 Kč. S ohledem na výši těchto nákladů pokládal odvolací soud vracení spisu soudu prvního stupně k doplnění rozhodnutí za rozporné se zásadou hospodárnosti a rychlosti soudního řízení, a proto ve smyslu ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 148 odst. 1 o. s. ř. sám rozhodl o náhradě nákladů řízení státu a uložil její zaplacení oběma účastníkům v poměru jejich neúspěchu v řízení, tj. žalobkyni v rozsahu 26 % a žalované v rozsahu 74 %.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Žalobkyně byla v řízení ze zákona osvobozena od soudních poplatků [§ 11 odst. 2 písm. e) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích]. Ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 věty první zákona o soudních poplatcích přešla poplatková povinnost v rozsahu úspěchu žalobkyně na žalovanou. Byla jí proto uložena povinnost zaplatit soudní poplatek vypočtený [5 % dle Pol. 1 písm. b) Sazebníku poplatků – příloha zákona č. 549/1991 Sb.] ze soudem prvního stupně žalobkyni přisouzené částky 69 871,30 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalované zaplacení 94 706,30 Kč s úrokem z prodlení z titulu náhrady škody na zdraví v důsledku pracovního úrazu, který utrpěla dne 15. 3. 2023. Požadovala 87 787,40 Kč jako náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti za období od 30. 3. 2023 do 2. 10. 2023, bolestné ve výši 5 895,90 Kč a dále 823 Kč jako náhradu nákladů za léky a 200 Kč za poplatek za lékařskou zprávu.2. Okresní soud Praha - západ (dále jen „soud prvního stupně“) shora označeným rozsudkem (dále jen „rozsudek soudu prvního stupně“ nebo „napadený rozsudek“) uložil žalované zaplatit žalobkyni 69 871,30 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 69 871,30 Kč od 20. 12. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), „ve zbytku v částce 24 835 Kč a v zákonném úroku z prodlení přesahujícím úrok přisouzený“ žalobu zamítl (výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).3. Soud prvního stupně vzal za prokázané, že žalobkyně dne 15. 3. 2023 utrpěla pracovní úraz, když při plnění pracovních úkolů ve skladu s největší pravděpodobností spadla ze schůdků a poranila si levý ramenní kloub; ačkoli samotný pád nikdo neviděl, jeho průběh a následky byly potvrzeny lékařskou dokumentací, bezprostředním ošetřením po úrazu, převozem žalobkyně nadřízenou do nemocnice i záznamem o úrazu sepsaným zaměstnavatelem, který soud považoval za původní uznání pracovního úrazu, zatímco pozdější zpochybňování hodnotil jako účelové. Soud současně neuvěřil tvrzení žalované o porušení pracovních předpisů žalobkyní, neboť nebylo prokázáno, že by jednala v rozporu s pokyny zaměstnavatele, a zákaz používání schůdků byl podle provedených důkazů vydán až po úrazu. Pro posouzení nároku na náhradu ztráty na výdělku soud vyšel ze znaleckého posudku , tituly před jménem,  , jméno FO, , , tituly za jménem, , podle něhož byly následky úrazu v přímé příčinné souvislosti s úrazem do 9. 6. 2023 a v nepřímé souvislosti do 29. 8. 2023, zatímco pracovní neschopnost od 30. 8. 2023 již s pracovním úrazem nesouvisela; proto žalobkyni přiznal náhradu ztráty na výdělku pouze za období od 16. 3. do 29. 8. 2023 ve výši 62 952,40 Kč, po odečtení vyplacené náhrady mzdy a nemocenských dávek, a ve zbytku žalobu zamítl. Vedle toho přiznal bolestné, náklady léčení a náklad na pořízení lékařské zprávy. O náhradě nákladů řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků na ni nemá právo, neboť ačkoli byla žalobkyně ve věci převážně úspěšná a jinak by jí náležela alespoň částečná náhrada nákladů, neprokázala, že před podáním žaloby žalovanému zaslala předžalobní výzvu.4. Proti tomuto rozsudku, a to výslovně proti výrokům II. a III. podala žalobkyně v zákonné lhůtě odvolání. Vytýkala soudu prvního stupně nesprávnost závěru, že její pracovní neschopnost byla v příčinné souvislosti s pracovním úrazem pouze do 29. 8. 2023. Znalecký posudek , tituly před jménem,  , jméno FO, , z něhož soud vycházel, považuje žalobkyně za neúplný, rozporný s lékařskou dokumentací a nedostatečně zohledňující závěry praktické lékařky , tituly před jménem,  Rücklové Fuksové i rehabilitačního lékaře , tituly před jménem,  , jméno FO, . Podle žalobkyně znalec bezdůvodně pominul přetrvávající bolesti, omezení hybnosti ramene, svalovou dysbalanci a další zdravotní obtíže zaznamenané v průběhu léčby a nehodnotil její zdravotní stav ve vztahu ke konkrétním pracovním činnostem, které vyžadovaly práci rukama nad úrovní hlavy a manipulaci s břemeny. Soud podle ní pochybil také tím, že neprovedl navržené důkazy výslechem praktické lékařky a rehabilitačního lékaře, kteří by mohli potvrdit důvody trvání pracovní neschopnosti až do 2. 10. 2023. Současně tvrdí, že i při převzetí závěru soudu o rozhodném období do 29. 8. 2023 byla náhrada ztráty na výdělku vypočtena nesprávně, neboť soud podle jejího názoru chybně pracoval s potvrzením OSSZ, vycházel z údajů o nároku na nemocenské dávky místo skutečně vyplacených částek a duplicitně odečetl náhradu mzdy vyplacenou zaměstnavatelem, čímž jí přiznal o 6 418 Kč méně, než měl. Z těchto důvodů se domáhala buď doplacení celé zamítnuté částky 24 835 Kč, bude-li uznána příčinná souvislost pracovní neschopnosti až do 2. 10. 2023, případně alespoň rozdílu 6 418 Kč odpovídajícího tvrzené chybě ve výpočtu. Ve vztahu k nákladům řízení namítala, že žalovaná byla s jejím nárokem dlouhodobě obeznámena, reagovala na její předžalobní výzvu a po celou dobu odmítala plnit, takže nepřiznání náhrady nákladů řízení pouze z důvodu neprokázání doručení předžalobní výzvy neodpovídá okolnostem případu ani judikatuře Nejvyššího soudu. Navrhovala, aby odvolací soud po doplnění dokazování výslechem obou ošetřujících lékařů zamítavý výrok napadeného rozsudku změnil a přiznal jí plnou náhradu nákladů řízení.5. Žalovaná ve vyjádření označila odvolání za pouhou polemiku se závěry soudního znalce , tituly před jménem,  , jméno FO, . Podle žalované byly znalecký posudek i následný výslech znalce jednoznačné, přesvědčivé a dostatečně odůvodňují závěr, že následky pracovního úrazu byly v příčinné souvislosti s úrazem nejdéle do 29. 8. 2023, takže další dokazování výslechem praktické lékařky a rehabilitačního lékaře by bylo nadbytečné. Poukázala i na to, že žalobkyně v řízení nenavrhla revizní znalecký posudek. Žalovaná rovněž nesouhlasila s tvrzením o nesprávném výpočtu ztráty na výdělku. Ve vztahu k nákladům řízení namítala, že žalobkyně neprokázala odeslání předžalobní výzvy, kdy listina ze dne 20. 10. 2023 navíc ani nesplňuje náležitosti kvalifikované předžalobní výzvy. Žalovaná navrhovala potvrzení napadeného rozsudku a přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení.6. Krajský soud v Praze, jako soud odvolací, přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení, které předcházelo jeho vydání, v rozsahu napadeném odvoláním, tedy ve výrocích II. a III., podle ustanovení § 212 a následujících zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a dospěl k závěru, že odvolání proti zamítavému výroku II. není důvodné. Odvoláním nenapadený výrok I. samostatně nabyl právní moci.7. Soud prvního stupně provedl dokazování v rozsahu potřebném pro rozhodnutí věci, jednotlivé důkazy hodnotil v souladu s § 132 o. s. ř. a na jejich základě učinil správná skutková zjištění, z nichž vyvodil rovněž správné právní závěry. Odvolací soud se s jeho skutkovými i právními závěry ztotožňuje a pro stručnost na ně v podrobnostech odkazuje.8. Spornou otázkou odvolacího řízení zůstalo především posouzení příčinné souvislosti mezi pracovním úrazem žalobkyně a délkou její pracovní neschopnosti. K této otázce soud prvního stupně opatřil znalecký posudek znalce , tituly před jménem,  , jméno FO, , , tituly za jménem, , který byl následně podroben kontradiktornímu přezkumu při výslechu znalce u jednání. Znalec své závěry jednoznačně, logicky a přesvědčivě vysvětlil a reagoval na námitky účastníků řízení. Soud prvního stupně proto nepochybil, pokud z těchto závěrů vycházel.9. Odvolací soud nesdílí názor žalobkyně, že soud prvního stupně měl dokazování doplnit výslechem její praktické lékařky a rehabilitačního lékaře. Pro posouzení existence příčinné souvislosti mezi pracovním úrazem a dalším trváním pracovní neschopnosti je rozhodující odborné medicínské zhodnocení objektivně zjištěného zdravotního stavu poškozeného. Právě k zodpovězení této otázky byl ustanoven soudní znalec, který při zpracování posudku vycházel mimo jiné i z lékařské dokumentace uvedených ošetřujících lékařů. Za situace, kdy znalecký posudek netrpěl nejasnostmi ani vnitřními rozpory a znalec své závěry při výslechu přesvědčivě obhájil, nebylo provedení navržených výslechů potřebné.10. Odvolací soud přitom považuje za významné, že rozhodování o trvání pracovní neschopnosti vychází vedle objektivních medicínských nálezů též z hodnocení obtíží samotným pacientem. Praktický lékař při posuzování pracovní schopnosti zohledňuje nejen objektivní zdravotní stav, ale i subjektivně vnímané omezení pacienta a jeho schopnost návratu do pracovního procesu. Skutečnost, že pracovní neschopnost žalobkyně byla vedena až do 2. 10. 2023, proto sama o sobě neprokazuje, že po celé toto období byla v příčinné souvislosti s pracovním úrazem ze dne 15. 3. 2023. Existence pracovní neschopnosti a existence příčinné souvislosti mezi jejím trváním a pracovním úrazem jsou dvě odlišné otázky. Soud prvního stupně proto správně vycházel ze znaleckých závěrů založených na objektivních skutečnostech vyplývajících ze zdravotnické dokumentace žalobkyně, podle nichž přímé následky úrazu odezněly nejpozději dne 9. 6. 2023 a nejzazší nepřímou souvislost s pracovním úrazem bylo možno připustit pouze do 29. 8. 2023.11. Důvodná není ani námitka žalobkyně směřující proti výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku. Odvolací soud ověřil správnost výpočtu provedeného soudem prvního stupně a neshledal v něm pochybení. Výše přiznané náhrady odpovídá ztrátě na výdělku za dobu od 16. 3. 2023 do 29. 8. 2023 při zohlednění vyplacené náhrady mzdy a nemocenských dávek. Ostatně i z obsahu žaloby je zřejmé, že zamítnutá část nároku ve výši 24 835 Kč odpovídá ztrátě na výdělku, kterou žalobkyně uplatňovala za období od 30. 8. 2023 do skončení pracovní neschopnosti dne 2. 10. 2023. Soud prvního stupně proto nárok nekrátil z jiného důvodu než z důvodu absence příčinné souvislosti mezi pracovním úrazem a pracovní neschopností v tomto období.12. Důvodným ovšem odvolací soud shledal odvolání žalobkyně do výroku III. napadeného rozsudku, o nákladech řízení.13. Podle ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř., žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění.14. Podle ustanovení § 142a odst. 2 o. s. ř., jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, může soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti žalobci přiznat i v případě, že žalobce žalovanému výzvu k plnění za podmínek uvedených v odstavci 1 nezaslal.15. Účelem předžalobní výzvy podle § 142a odst. 1 o. s. ř. je motivovat věřitele k mimosoudnímu řešení sporu a zabránit vzniku zbytečných soudních řízení; jde o poslední upozornění dlužníka na existenci jeho závazku, na něž v případě pasivity v plnění povinnosti navazuje samotné soudní řízení. Je připomenutím dlužníku, že má splatný závazek, který neplní a poskytnutím příležitosti k tomu, aby jeho bezodkladným dobrovolným splněním zamezil vzniku popř. neúměrnému a neúčelnému navyšování nákladů soudního řízení (srov. Nález Ústavního soudu ČR ze dne 18. 5. 2015, sp. zn. I. ÚS 4047/14). Naproti tomu, smyslem tohoto ustanovení není sankcionovat úspěšného žalobce za každé formální pochybení, jestliže je zřejmé, že zaslání řádné předžalobní výzvy by vedení sporu objektivně nezabránilo.16. Ustálená soudní praxe vychází z toho, že při rozhodování o náhradě nákladů řízení nelze izolovaně posuzovat (jen) to, zda žalobce způsobem určeným ustanovením § 142a o. s. ř. vyzval žalovaného k plnění, nýbrž je nezbytné přihlédnout i k dalším okolnostem konkrétní věci, zejména pak k povaze (a výši) uplatněné pohledávky (za účelem uvážení, zda vskutku při naplnění obecné míry obezřetnosti lze uvažovat o „opomenutí“ dlužníka pohledávku zaplatit), k postoji dlužníka k (následně) uplatněné pohledávce, jakož i k reakci dlužníka na zahájení soudního řízení a doručení žaloby. Vzhledem k tomu, že pro rozhodování o náhradě nákladů řízení je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu, nebude absence výzvy podle ustanovení § 142a o. s. ř. zásadně důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení v případech, kdy žalovaný (dlužník) ani po doručení žaloby dluh nezaplatí, popřípadě jinak nepřivodí jeho zánik (např. započtením). Není-li totiž dlužník ochoten (nebo schopen) existující dluh ve lhůtě odpovídající ustanovení § 142a o. s. ř. zaplatit, není dán sebemenší důvod sankcionovat pochybení věřitele, jde-li o absenci předžalobní výzvy k plnění (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2015, sp. zn. 29 Cdo 2620/2014 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4388/2013). Při úvaze o tom, zda existují důvody hodné zvláštního zřetele, soud přihlíží též k tomu, zda by přiznání nákladů řízení úspěšnému žalobci bylo v konkrétním případě nespravedlivé také z pohledu oprávněného účastníka, k okolnostem, které vedly k uplatnění nároku u soudu prvního stupně nebo k podání opravného prostředku, k postojům účastníků v průběhu řízení apod. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 6. 2016, sp. zn. 21 Cdo 582/2015).17. V projednávané věci žalovaná po celou dobu popírala svou odpovědnost za pracovní úraz, popř. rozsah uplatněných nároků, a nárok žalobkyně dobrovolně neuspokojila ani zčásti, a svůj postoj nezměnila ani po zahájení soudního řízení. Za této situace lze důvodně uzavřít, že ani obsahově bezvadná a prokazatelně doručená kvalifikovaná předžalobní výzva by vzniku sporu ani následných nákladů řízení nezabránila. Mechanická aplikace § 142a odst. 1 o. s. ř. by proto v daném případě představovala nepřiměřeně formalistický přístup, který by neodpovídal smyslu a účelu daného ustanovení.18. Protože žalobkyně byla v řízení převážně úspěšná a existovaly okolnosti odůvodňující použití § 142a odst. 2 o. s. ř., měl soud prvního stupně rozhodnout o náhradě nákladů řízení ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. podle zásady úspěchu ve věci.19. Podle obsahu soudního spisu vznikly žalobkyni v řízení před soudem prvního stupně náklady za právní zastoupení. Ty sestávaly z odměny za celkem 11 úkonů právní služby, z toho deset (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, písemná podání soudu z 12. 2. 2024, 17. 9. 2025 a 3. 11. 2025, účast na soudních jednáních ve dnech 3. 5. 2024, 26. 6. 2024, 16. 10. 2024, 17. 9. 2025 a 14. 11. 2025) po 4 900 Kč [§ 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu] a jeden (písemné otázky na znalce) ve výši 2 450 Kč [§ 7 bod 5., § 11 odst. 2 písm. a), za použití § 11 odst. 3 advokátního tarifu], 11 paušálních náhrad hotových výloh, z toho sedm po 300 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024) a čtyři po 450 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025) a 21 % DPH ve výši 11 623,50 Kč; celkem 66 973,50 Kč. Jiné náklady, než ty, co vyplývaly z obsahu spisu, uplatněny nebyly, přestože bylo jejich písemné vyčíslení avizováno při posledním jednání soudu prvního stupně dne 14. 11. 2025 a nestalo se tak ani za odvolacího řízení.20. Žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu 74 % (žalováno zaplacení 94 706,30 Kč, přiznáno 69 871,30 Kč). Po odečtení úspěchu a neúspěchu ve věci (74 % - 26 %) náleží žalobkyni náhrada 48 % vzniklých nákladů, tj. 32 147 Kč (po zaokrouhlení na celé koruny).21. Na základě výše uvedeného byl výrok II. napadeného rozsudku podle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrzen a ve výroku III., o nákladech řízení, byl podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změněn a žalobkyni přiznána poměrná náhrada nákladů řízení.22. Při přípravě rozsudku k vyhlášení došlo k početní chybě ve výpočtu náhrady nákladů řízení před soudem prvního stupně, v důsledku které byla nesprávně vyhlášena náhrada ve výši 31 886 Kč namísto správné částky 32 147 Kč. Nesoulad mezi vyhlášeným a písemně vyhotoveným zněním výroku I. je důsledkem opravy této početní chyby podle § 164 o. s. ř., provedené opravným usnesením, které je součástí tohoto písemného vyhotovení rozsudku.23. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 224 odst. 1 o. s. ř. podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy v odvolacím řízení se úspěch žalobkyně týkal toliko nákladového výroku, zatímco žalovaná byla úspěšná ve věci samé; s přihlédnutím k povaze obou napadených výroků a jejich významu pro účastníky považoval odvolací soud procesní úspěch účastníků v odvolacím řízení za přibližně rovnocenný.24. Soud prvního stupně opomněl v napadeném rozsudku rozhodnout o nákladech řízení státu vzniklých proplacením části znalečného nepokrytého složenou zálohou z rozpočtových prostředků soudu v rozsahu 700 Kč. S ohledem na výši těchto nákladů pokládal odvolací soud vracení spisu soudu prvního stupně k doplnění rozhodnutí za rozporné se zásadou hospodárnosti a rychlosti soudního řízení, a proto ve smyslu ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 148 odst. 1 o. s. ř. sám rozhodl o náhradě nákladů řízení státu a uložil její zaplacení oběma účastníkům v poměru jejich neúspěchu v řízení, tj. žalobkyni v rozsahu 26 % a žalované v rozsahu 74 %.25. Žalobkyně byla v řízení ze zákona osvobozena od soudních poplatků [§ 11 odst. 2 písm. e) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích]. Ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 věty první zákona o soudních poplatcích přešla poplatková povinnost v rozsahu úspěchu žalobkyně na žalovanou. Byla jí proto uložena povinnost zaplatit soudní poplatek vypočtený [5 % dle Pol. 1 písm. b) Sazebníku poplatků – příloha zákona č. 549/1991 Sb.] ze soudem prvního stupně žalobkyni přisouzené částky 69 871,30 Kč.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku je za podmínek § 237 o. s. ř., ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu přípustné dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky, podané prostřednictvím Okresního soudu Praha - západ.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSPH:2026:23.Co.36.2026.1","publishedAt":"2026-11-13","decisionAt":"2026-06-09","caseNumber":{"senate":23,"registry":"Co","index":36,"year":2026,"pageNumber":219},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Tomáš","lastName":"Kučera","titlesAfter":"","function":"předseda senátu"},"courtCode":"KSPH","caseResultType":["POTVRZENI","ZMENA"],"caseSubject":"o zaplacení 94 706,30 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu Praha – západ ze dne 14. 11. 2025, č. j. 8 C 378/2023 - 192","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":8,"registry":"C","index":378,"year":2023,"pageNumber":192},"affectedDate":"2025-11-14","courtCode":"OSPZ","affectedTypes":["CONFIRM","CHANGE"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"7","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"11","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"132","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"148","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"164","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"220","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"224","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"237","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":549,"lexYear":1991,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"11","lexNumber":549,"lexYear":1991,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["LHUTY","NAKLADY_LECENI","NAHRADA_ZA_ZTRATU_NA_VYDELKU","DOKAZOVANI","NAHRADA_NAKLADU","NEMOCENSKE_DAVKY","PRACOVNI_URAZ","ZNALECKY_POSUDEK","ODVOLANI","NAHRADA_MZDY","NAKLADY_RIZENI","ADVOKATNI_TARIF","DORUCOVANI","PENEZITE_PLNENI","BOLESTNE","ZNALECNE"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}