{"uuid":"69f96fa2-de84-4820-bc9d-69b43408f700","header":[{"texts":[{"text":"Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Švantnera a soudců JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"oprávněné: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokátky","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokátky","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"povinným: 1. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno povinného A","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození povinného A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa povinného A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"doručovací adresa: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno povinného B","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození povinného B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa povinného B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o žalobě pro zmatečnost a na obnovu řízení povinných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. února 2024, č. j. 4 Cmo 38/2024-18, o odvolání povinných proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. září 2024, č. j. 16 C 59/2024-8,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. září 2024, č. j. 16 C 59/2024-8, se potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. září 2024, č. j. 16 C 59/2024-8, se potvrzuje.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. V záhlaví uvedeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové (soud prvního stupně) výrokem I. odmítl žaloby povinných na obnovu řízení a pro zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. února 2024, č. j. 4 Cmo 38/2024-18 (dále jen „žaloby“). Výrokem II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že povinní v žalobách vznesli námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. Moniky Vackové, JUDr. PhDr. Filipa Havrdy a JUDr. Michala Krenka, Ph.D. Dále uvedl, že přestože si povinní museli být vědomi náležitostí obou typů žalob, tak žaloby nemají všechny zákonem předepsané náležitosti dle § 42 odst. 4, § 232 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“). Soudu prvního stupně bylo z jeho vlastní činnosti známo, že povinní opakovaně podávají řádné a mimořádné opravné prostředky téměř proti každému rozhodnutí, které se jich týká a namítají podjatost soudců. Tato podání nemají náležitosti dané zákonem a výzvy k odstranění jejich nedostatků zůstávají zpravidla bezvýsledné. Odkázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, jenž judikoval, že mohou být i mimořádné prostředky nepřípustné pro zneužití práva. Odkázal také na rozhodovací praxi Ústavního soudu, že není nezbytné v každém případě účastníka poučovat o zákonem vyžadovaných náležitostech podání, jestliže se takového poučení dostalo i v předcházejících případech. Soud prvního stupně tak uzavřel, že žaloby podané povinnými jsou zřejmým projevem zneužívání práva povinnými.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Proti výše uvedenému usnesení podali povinní odvolání, navrhují jeho zrušení, prohlášení jeho nicotnosti a neprodlené zastavení předmětné exekuce, neboť skutečný skutkový i právní stav objektivně byl a je zcela jiný. Podle povinných jde o pokračující vědomý zločin vzájemně se kryjících soudů a soudců, kteří rozhodují s bezmeznou libovůlí. Odvolatelé dále trvají na neprodleném a řádném vyřízení všech již dříve, důvodně a včas učiněných podání, a to jak v předmětné exekuční věci, tak zejména v předcházející nalézacích věcech a především věci vedené od roku 1998 u shora uvedeného krajského soudu. Současně podali námitku podjatosti „samosoudce JUDr. Jana Čipery i všech soudců Krajského soudu v Hradci Králové a Vrchního soudu v Praze i Okresních soudů v Semilech a v Jičíně“. Navrhují předložení věci k rozhodnutí o nutné delegaci soudům, kterým není nadřízen Vrchní soud v Praze. Uvádí, že nejde o svévolné uplatňování nebo bránění práva, ale o objektivně důvodnou obranu proti zjevně nezákonným, protiústavním a účelovým postupům/rozhodnutím nejen v tomto řízení. Dále navrhují opravu napadeného usnesení a prohlášení jeho nicotnosti. Povinní dále vysvětlují, co přecházelo exekučnímu řízení a kolik již na předmětných pohledávkách uhradili. Povinní dále uvádějí, že podle jejich názoru bylo a je objektivně a nevyvratitelně prokázané, že nejen v této věci byly a jsou vědomě páchány velmi závažné zločiny, když objektivně důvodné bylo a je i řádné vyvození kárné, trestní, hmotněprávní odpovědnosti příslušných osob, k jejímuž řádnému vyvození svým opravným prostředkem dávají podnět.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání povinných bylo podáno včas osobami k tomu oprávněnými, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Podle § 43 odst. 1 o. s. ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Podle § 43 odst. 2 o. s. ř. není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Odvolacímu soudu je stejně jako soudu prvního stupně z jeho vlastní činnosti známo, že povinní opakovaně podávají u soudů všech stupňů podání, které postrádají náležitosti stanovené zákonem. K odstranění nedostatků těchto podání již byli povinní v minulosti mnohokrát vyzváni (i v případě žaloby pro zmatečnost a na obnovu řízení) a musí si být zákonem stanovených náležitostí jejich podání vědomi. Podání povinných nelze proto chápat jiným způsobem než jako snahu o další umělé prodlužování již dávno pravomocně skončených soudních řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Odvolací soud se plně ztotožnil s posouzením skutkového a právního stavu projednávané věci soudem prvního stupně, který v odůvodnění napadeného usnesení dostatečně objasnil, proč lze podání povinných považovat za zneužití institutu procesního práva. Odvolací soud se ztotožnil také s názorem soudu prvního stupně, že v případě, že byli povinní v minulosti již opakovaně poučeni o vadách jejich podání, potom si jich musí být již náležitě vědomi a zasílání stále stejných poučení by bylo postupem neefektivním a formalistickým. Navíc ani v odvolacím řízení neuvedli povinní žádné relevantní skutečnosti a neodstranili jim vytýkané vady.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Námitku vyloučení (podjatosti) rozhodujícího soudce, jenž je odvolacím důvodem podle § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř., odvolací soud nepovažuje za důvodnou, neboť tato námitka nebyla povinnými nikterak relevantně odůvodněna a ani z obsahu spisu se nepodává, že by byl dán důvod pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí předmětné věci ve smyslu § 14 a násl. o. s. ř. Nebylo ani třeba zabývat se námitkou podjatosti všech soudců Krajského soudu v Hradci Králové a Vrchního soudu v Praze, když je navíc zřejmé, že nejde o vážně míněný procesní úkon, ale již několikrát shodně zaslanou část podání. Odvolací soud proto námitku podjatosti vyhodnotil jako zneužití procesních práv povinných, a proto k ní nepřihlížel (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 10. 2018, sp. zn. II. ÚS 3209/18). Shodně odvolací soud přistupoval také k návrhu na opravu usnesení, který nebyl povinnými nijak relevantně odůvodněn.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Lze proto shrnout, že postupu soudu prvního stupně nelze vytknout žádného pochybení, a z toho důvodu odvolací soud výše uvedené usnesení ve shodě s § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Výrok o nákladech řízení se zakládá na skutečnosti, že ve věci plně úspěšné oprávněné žádné náklady řízení nevznikly.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. V záhlaví uvedeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové (soud prvního stupně) výrokem I. odmítl žaloby povinných na obnovu řízení a pro zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. února 2024, č. j. 4 Cmo 38/2024-18 (dále jen „žaloby“). Výrokem II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.2. V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že povinní v žalobách vznesli námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. Moniky Vackové, JUDr. PhDr. Filipa Havrdy a JUDr. Michala Krenka, Ph.D. Dále uvedl, že přestože si povinní museli být vědomi náležitostí obou typů žalob, tak žaloby nemají všechny zákonem předepsané náležitosti dle § 42 odst. 4, § 232 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“). Soudu prvního stupně bylo z jeho vlastní činnosti známo, že povinní opakovaně podávají řádné a mimořádné opravné prostředky téměř proti každému rozhodnutí, které se jich týká a namítají podjatost soudců. Tato podání nemají náležitosti dané zákonem a výzvy k odstranění jejich nedostatků zůstávají zpravidla bezvýsledné. Odkázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, jenž judikoval, že mohou být i mimořádné prostředky nepřípustné pro zneužití práva. Odkázal také na rozhodovací praxi Ústavního soudu, že není nezbytné v každém případě účastníka poučovat o zákonem vyžadovaných náležitostech podání, jestliže se takového poučení dostalo i v předcházejících případech. Soud prvního stupně tak uzavřel, že žaloby podané povinnými jsou zřejmým projevem zneužívání práva povinnými.3. Proti výše uvedenému usnesení podali povinní odvolání, navrhují jeho zrušení, prohlášení jeho nicotnosti a neprodlené zastavení předmětné exekuce, neboť skutečný skutkový i právní stav objektivně byl a je zcela jiný. Podle povinných jde o pokračující vědomý zločin vzájemně se kryjících soudů a soudců, kteří rozhodují s bezmeznou libovůlí. Odvolatelé dále trvají na neprodleném a řádném vyřízení všech již dříve, důvodně a včas učiněných podání, a to jak v předmětné exekuční věci, tak zejména v předcházející nalézacích věcech a především věci vedené od roku 1998 u shora uvedeného krajského soudu. Současně podali námitku podjatosti „samosoudce JUDr. Jana Čipery i všech soudců Krajského soudu v Hradci Králové a Vrchního soudu v Praze i Okresních soudů v Semilech a v Jičíně“. Navrhují předložení věci k rozhodnutí o nutné delegaci soudům, kterým není nadřízen Vrchní soud v Praze. Uvádí, že nejde o svévolné uplatňování nebo bránění práva, ale o objektivně důvodnou obranu proti zjevně nezákonným, protiústavním a účelovým postupům/rozhodnutím nejen v tomto řízení. Dále navrhují opravu napadeného usnesení a prohlášení jeho nicotnosti. Povinní dále vysvětlují, co přecházelo exekučnímu řízení a kolik již na předmětných pohledávkách uhradili. Povinní dále uvádějí, že podle jejich názoru bylo a je objektivně a nevyvratitelně prokázané, že nejen v této věci byly a jsou vědomě páchány velmi závažné zločiny, když objektivně důvodné bylo a je i řádné vyvození kárné, trestní, hmotněprávní odpovědnosti příslušných osob, k jejímuž řádnému vyvození svým opravným prostředkem dávají podnět.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání povinných bylo podáno včas osobami k tomu oprávněnými, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.5. Podle § 43 odst. 1 o. s. ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést.6. Podle § 43 odst. 2 o. s. ř. není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen.7. Odvolacímu soudu je stejně jako soudu prvního stupně z jeho vlastní činnosti známo, že povinní opakovaně podávají u soudů všech stupňů podání, které postrádají náležitosti stanovené zákonem. K odstranění nedostatků těchto podání již byli povinní v minulosti mnohokrát vyzváni (i v případě žaloby pro zmatečnost a na obnovu řízení) a musí si být zákonem stanovených náležitostí jejich podání vědomi. Podání povinných nelze proto chápat jiným způsobem než jako snahu o další umělé prodlužování již dávno pravomocně skončených soudních řízení.8. Odvolací soud se plně ztotožnil s posouzením skutkového a právního stavu projednávané věci soudem prvního stupně, který v odůvodnění napadeného usnesení dostatečně objasnil, proč lze podání povinných považovat za zneužití institutu procesního práva. Odvolací soud se ztotožnil také s názorem soudu prvního stupně, že v případě, že byli povinní v minulosti již opakovaně poučeni o vadách jejich podání, potom si jich musí být již náležitě vědomi a zasílání stále stejných poučení by bylo postupem neefektivním a formalistickým. Navíc ani v odvolacím řízení neuvedli povinní žádné relevantní skutečnosti a neodstranili jim vytýkané vady.9. Námitku vyloučení (podjatosti) rozhodujícího soudce, jenž je odvolacím důvodem podle § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř., odvolací soud nepovažuje za důvodnou, neboť tato námitka nebyla povinnými nikterak relevantně odůvodněna a ani z obsahu spisu se nepodává, že by byl dán důvod pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí předmětné věci ve smyslu § 14 a násl. o. s. ř. Nebylo ani třeba zabývat se námitkou podjatosti všech soudců Krajského soudu v Hradci Králové a Vrchního soudu v Praze, když je navíc zřejmé, že nejde o vážně míněný procesní úkon, ale již několikrát shodně zaslanou část podání. Odvolací soud proto námitku podjatosti vyhodnotil jako zneužití procesních práv povinných, a proto k ní nepřihlížel (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 10. 2018, sp. zn. II. ÚS 3209/18). Shodně odvolací soud přistupoval také k návrhu na opravu usnesení, který nebyl povinnými nijak relevantně odůvodněn.10. Lze proto shrnout, že postupu soudu prvního stupně nelze vytknout žádného pochybení, a z toho důvodu odvolací soud výše uvedené usnesení ve shodě s § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.11. Výrok o nákladech řízení se zakládá na skutečnosti, že ve věci plně úspěšné oprávněné žádné náklady řízení nevznikly.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, za podmínek § 237 a násl. o. s. ř. Dovolání je možno podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"RESOLUTION","ecli":"ECLI:CZ:VSPH:2025:9.Cmo.342.2024.1","publishedAt":"2025-11-24","decisionAt":"2025-05-22","caseNumber":{"senate":9,"registry":"Cmo","index":342,"year":2024,"pageNumber":17},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"František","lastName":"Švantner","titlesAfter":"","function":"předseda senátu"},"courtCode":"VSPH","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"o žalobě pro zmatečnost a na obnovu řízení povinných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. února 2024, č. j. 4 Cmo 38/2024-18, o odvolání povinných proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. září 2024, č. j. 16 C 59/2024-8,","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"14","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"43","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"205","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"237","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":[]},"styles":[{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}