{"uuid":"6bbbf75f-3844-46d3-bf66-39443bec1737","header":[{"texts":[{"text":"Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Václavem Rozmahel jako soudcem ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ; ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupený advokátem JUDr. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ; ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení částky 4 553,22 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 4 301,64 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 12. 10. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 602,23 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 665,56 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 400 Kč a částku ve výši 251,58 Kč, se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů tohoto řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 4 301,64 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 12. 10. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 602,23 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 665,56 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 400 Kč a částku ve výši 251,58 Kč, se zamítá.\nII. Žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů tohoto řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu 29. 3. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 4 301,63 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 12. 10. 2021, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 602,23 Kč, kapitalizovaným úrokem 2 665,56 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 400 Kč a částky 251,58 Kč z titulu toho, že 30. 3. 2019 uzavřel žalovaný s firmou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" smlouvu o úvěru, na základě které obdržel bezhotovostním převodem na svůj účet žalovaný částku 10 000 Kč. Tuto částku měl splácet po dobu 12 měsíců ve splátkách 1 414 Kč měsíčně, když žalovaný tak měl za 12 měsíců zaplatit na poskytnutém úvěru 16 968 Kč. Žalovanému vznikla povinnost zaplatit i poplatek za poskytnutí úvěru 6 338,15 Kč a smluvený úrok 626,47 Kč vypočtený z jistiny úvěru dle specifikace spotřebitelského úvěru. Žalovaný tak měl na celkové částce úvěru zaplatit dle smlouvy 16 964,92 Kč. Žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru prostřednictvím internetových stránek, kde si zvolil bezhotovostní formu poskytnutí úvěru, dále pak vyplnil údaje o zaměstnání, název zaměstnavatele, typ příjmů a výši příjmů ze živnosti či výši příjmů osoby samostatně výdělečně činné. Dále pak byly vyplněny údaje o kontaktní osobě, číslo bankovního účtu. Pokud měl všechny části registračního formuláře žalovaný vyplněny, měl povinnost seznámit se s obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru. Po odsouhlasení dokumentů byla žalovanému na zadané číslo mobilu odeslána SMS zpráva s unikátním kódem, kterýžto kód napsal žalovaný do pole internetového formuláře, čímž byla dokončena tvorba jeho osobního profilu a zároveň tak byla odeslána žádost o poskytnutí úvěru. Úvěr byl žalovanému schválen, na zaslaný bankovní účet odeslána požadovaná finanční částka. Žalovaný poskytnutý úvěr řádně nesplatil, podle informací žalobce od původního věřitele uhradil žalovaný na svůj závazek pouze a toliko 10 100 Kč, kterážto částka byla započtena na úhradu nákladů na poplatku za poskytnutí úvěru, smluveného úroku, úhradu jistiny a úhradu účelně vynaložených nákladů, smluvní pokuty, úroku z prodlení. Takto vzniklá pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na současného žalobce. Žalobce tak požaduje po žalovaném nesplacenou jistinu 4 301,64 Kč, poplatek za úvěr 2 192,47 Kč, kapitalizované smluvené úroky 187,09 Kč, smluvní pokutu 251,58 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok 59,40 Kč a náklady na vymáhání pohledávky 286 Kč, když žalobce v žalobě požadoval dále náklady spojené s uplatněním pohledávky 400 Kč (odchozí dopis 39 Kč, doporučený dopis 50 Kč, telefonický hovor 72 Kč, osobní návštěva 217 Kč). Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu 3. 2. 2022, ničeho ani částečně neuhradil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalobce v žalobě souhlasil s postupem dle § 115a o.s.ř. (rozhodnutí bez jednání). Pokud byla žalovanému doručována žaloba, výzva k vyjádření k žalobě a výzva k vyjádření k postupu soudu dle § 115a o.s.ř. na adresu jeho bydliště, tyto písemnosti měl žalovaný doručeny fikcí, když po vrácení nevyzvednuté obsílky soudu soud vydal dle § 49 odst.4 o.s.ř. sdělení, které bylo s poučením žalovanému vyvěšeno na úřední desce soudu 7. 6. 2022. Žalovaný nijak nereagoval, zůstal nečinný, k žalobě ani k aplikaci § 115a o.s.ř. se písemně či jinou relevantní formou nevyjádřil. Soud měl tedy za to s ohledem na obsah poučení ve výzvě dle § 115a o.s.ř., že žalovaný souhlasí s rozhodnutím bez jednání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. V rámci provedeného dokazování soud především konstatuje, že z jiné úřední a rozhodovací činnosti je mu známa existence žalobce jako obchodní korporace zapsané v obchodním rejstříku Krajského soudu v Hradci Králové. Soud je rovněž obeznámen s existencí firmy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", která je rovněž obchodní korporací podnikající v oboru poskytování nebankovních úvěrů a půjček.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Žalobce prostřednictvím internetových stránek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"webová adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":") uzavřel s právním předchůdcem žalobce, firmou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":", dne 30. 3. 2019 smlouvu č. S ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" nazvanou dle příslušných ustanovení OZ a zákona o spotřebitelském úvěru smlouvou o spotřebitelském úvěru, když na základě této smlouvy získal žalovaný jednorázový bezúčelový úvěr 10 000 Kč s dohodnutou zápůjční úrokovou sazbou 12 % ročně. V souvislosti s poskytnutím spotřebitelského úvěru měl žalovaný zaplatit 6 338,15 Kč jako poplatek za poskytnutí spotřebitelského úvěru, když celkem měl na úvěru zaplatit 16 964,62 Kč v pravidelných měsíčních splátkách 1 414 Kč měsíčně za dobu 12 měsíců. První splátka měla být uhrazena 23. 4. 2019. Součástí smluvních ujednání mezi účastníky je i článek VI. týkající se prohlášení klienta, kde žalovaný uvedl v rámci smlouvy, že proti němu není vedeno žádné exekuční, insolvenční či obdobné řízení, není v prodlení s úhradou jakýchkoliv dluhů apod. Žalovaný smlouvu uzavřel a podepsal prostřednictvím jedinečného unikátního kódu, který mu byl po schválení úvěru zaslán SMS zprávou. Úvěr byl žalovanému schválen a následně mu byla částka na úvěru ve výši 10 000 Kč zaslána na jeho účet pod variabilním symbolem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" (potvrzení o platbě na č. l. 14 spisu, smlouva o spotřebitelském úvěru č. S ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" z 30. 3. 2019).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Z tvrzení žalobce dále vyplynulo, že tento má od firmy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" informace o tom, že žalovaný na svém závazku uhradil pouze částku 10 100 Kč, která byla podle článku III. odst. 4 započtena nejprve na úhradu nákladů na poplatek za poskytnutí úvěru, úhradu smluvního úroku, úhradu jistiny úvěru, účelně vynaložené náklady, smluvní pokutu, úhradu úroku z prodlení). Žalovaný tak dlužil z titulu nesplaceného úvěru na jistině 4 301,64 Kč, poplatek 2 192,47 Kč, smluvní úroky 187,09 Kč, smluvní pokutu 251,58 Kč, kapitalizované zákonný úrok 59,40 Kč a náklady na vymožení pohledávky 286 Kč. Takto vzniklá pohledávka za žalovaným byla dle smlouvy o postoupení pohledávek z 11. 10. 2021 postoupena na současného žalobce, když žalovaný byl právním předchůdcem žalobce i samotným žalobcem vyzýván k úhradě dluhu, naposledy předžalobní upomínkou z 3. 2. 2022 (upomínka z 10. 11. 2021, 3. 12. 2021, oznámení o postoupení pohledávky z 27. 10. 2021, výzva před podáním žaloby z 3. 2. 2022, smlouva o postoupení pohledávek z 11. 10. 2021, poštovní podací arch). Ze splátkového kalendáře na č. l. 31 spisu bylo dále zjištěno, že všechny splátky činily částku 1 414 Kč měsíčně, když každá splátka měla být hrazena ke každému 23. dni v měsíci od dubna 2019 s datem poslední splátky 23. 3. 2020. Z tabulky označené jako ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyhotovené firmou portál soud zjistil, že se jednalo o kontaktní a identifikační údaje žalovaného jako žadatele o úvěr, když k listinným důkazům byly doloženy tabulky splátkových produktů, úvěrů poskytovaných ve výši od 5 000 do 30 000 Kč včetně splátek, úroků a poplatků (tabulka splátkových produktů na č. l. 33, identifikační karta ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Žalobce tedy požaduje z titulu nesplaceného úvěru po žalovaném částku 4 301,64 Kč, zákonný úrok z prodlení 10 % ročně z této částky do 12. 10. 2021, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 602,23 Kč, úrok 2 665,56 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky 400 Kč a 251,58 Kč na smluvní pokutě dle ujednání ve smlouvě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Co se týče právní kvalifikace této věci, soud s ohledem na dataci uzavřeného právního úkonu mezi účastníky posoudil tuto věc dle § 3028 odst. 1 OZ. Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Pokud došlo k poskytnutí částky žalovanému, poskytovatel úvěru tuto vyplatil na účet označený žalovaným dle § 2398 odst. 1, když žalovaný měl poskytnuté peněžní prostředky vrátit dle § 2399 odst. 1 OZ.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru či změnou závazku z takovéto smlouvy, která spočívá ve významném navýšení výše spotřebitelského úvěru, musí posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých a dostatečných, přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to i nezbytné, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele či z jiných zdrojů. Posuzuje se zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru na základě porovnání příjmů, výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, což platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Po aplikaci právní kvalifikace této věci ke shora uvedenému a prokázanému skutkovému ději se soud nejprve z úřední povinnosti (SDEU C ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":") zabýval tím, zda žalobce, resp. jeho právní předchůdce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně a včas splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného jako dlužníka, neboť úvěrová smlouva, jak vyplývá z jejího označení, byla se žalovaným uzavřena jako se spotřebitelem dle § 419 Občanského zákoníku. Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které se snaží získat nejen od dlužníka, ale také pokud je to nezbytné, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru). Věřitel, tedy úvěrující má s odbornou péčí posoudit, zda žalovaný – dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (Nález ÚS ČR, sp. zn. III. ÚS 4129/18), kde součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá pouze na údaje o schopnosti dlužníka úvěr splácet, když tyto údaje tvrdí samotný dlužník, ale sám si také musí tyto údaje prověřit, či si nechá od dlužníka doložit (rozhodnutí NSS, č. j. 1 As 30/2015-39). Takto rozsáhlé požadavky na prověřování poměrů dlužníka ze strany věřitelů jsou dány vývojem spotřebitelských vztahů, zejména, co se týče poskytování úvěrů nebankovními společnostmi, když následné nesplácení úvěrů má negativní celospolečenské dopady a vede ke spirále předlužování spotřebitele včetně pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných sociálních vztahů, přechodu do šedé ekonomiky apod. (rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Nelze také při výkladu a aplikaci zákona o spotřebitelském úvěru pomíjet jeho účel a smysl, ale je nutno vždy nalézt i zásady uznávané demokratickými právními státy (Nález ÚS ČR, sp. zn. I. ÚS 523/07). Mezi tyto náleží i zásada rovnosti a s ní související zásada ochrany slabší strany, jejímž projevem je také ochrana spotřebitele, která je vtělená do zvláštní úpravy spotřebitelských vztahů, která usměrňuje v oblasti soukromého práva uplatnění obecné zásady autonomie vůle. Soud nemůže tedy vycházet pouze z toho, že žalovaný projevil vůli takovouto smlouvu uzavřít, a pokud mu podmínky nevyhovovaly, nemusel je uzavírat, nelze ale tolerovat systematické porušování a obcházení zákona ze strany poskytovatelů jen s poukazem na zásadu pacta sunt servanda s tím, že spotřebitel přístup poskytovatele na připraveném formuláři odsouhlasil (rozhodnutí KS Praha, sp. zn. 27 Co 221/2019). Byť žalobce v rámci svých žalobních tvrzení uváděl, že byly jakýmsi způsobem zkoumány majetkové, výdělkové a další schopnosti dlužníka za účelem jeho úvěruschopnosti, z písemného vyhotovení smlouvy a předložené karty dlužníka nic takového nevyplývá, resp. nevyplývá, že by úvěrující s mírou výše zmíněné obezřetnosti v souladu s vývojem právní úpravy řádně si ověřoval případná tvrzení dlužníka, která ostatně nejsou blíže ve smlouvě ani v kartě specifikována. Nebylo tedy doloženo, že by žalovaný doložil své náklady na bydlení, na živobytí, jaké jsou jeho výdělkové poměry apod. Pokud byla takto smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřena, soud má za to, že ve smyslu § 580 odst. 1 OZ, ve spojení s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, je nutno na tuto smlouvu pohlížet jako na neplatnou, zejména pro rozpor se zákonem na ochranu spotřebitele, ale také pro rozpor s dobrými mravy dle § 580 odst. 1 OZ, neboť tzv. poplatek, který měl žalovaný zaplatit ve výši 6 338,15 Kč bez několika tisíc korun, dosahuje výše poskytnutého spotřebitelského úvěru, přičemž není zřejmé a jasné, k úhradě jakých nákladů má takto stanovený poplatek sloužit. Žalobce, resp. jeho právní předchůdce nikterak nedoložil, z čeho se takovýto poplatek na poskytnutí spotřebitelského úvěru skládá a jaké případné náklady má pokrývat. Soud tedy konstatuje, že právní předchůdce žalobce řádně nedoložil, že zkoumal úvěruschopnost žalovaného, kdy na smlouvu o spotřebitelském úvěru pohlíží soud jako na absolutně neplatnou, kdy ujednání v úvěrové smlouvě je nutno hodnotit jako absolutně neplatné, aniž by žalovaný tuto neplatnost měl namítat dle § 588 OZ. Pro absolutní neplatnost úvěrové smlouvy hovoří také zájem na zachování veřejného pořádku, tedy zájem na posílení principu zodpovědného úvěrování, jak bylo uvedeno výše. K tomuto se vyjadřuje i judikatura Ústavního soudu, sp. zn. Pl. ÚS 1/10, tedy koncepce relativní neplatnosti spotřebitelských smluv. Žalovanému však zcela prokazatelně bylo tedy poskytnuto plnění ve výši 10 000 Kč, z titulu bezdůvodného obohacení je nutno tedy na tuto částku pohlížet jako na sumu, o kterou se žalovaný bezdůvodné obohatil dle § 2991 odst. 1 OZ, neboť k plnění došlo bez platného právního úkonu. Na toto bezdůvodné obohacení dle § 2991 OZ lze pohlížet proto, že soud shledává tuto smlouvu jako absolutně neplatnou z důvodu nedostatečného zkoumání a hlavně nedoloženého zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nejen dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, ale také s ohledem na výše zmíněné judikáty týkající se zkoumání úvěruschopnosti úvěrovaných. Protože však, jak vyplynulo z nedoložených tvrzení žalobce, která sám uvádí, že tyto informace má od poskytovatele úvěru, tedy, že žalovaný zaplatil na úvěru částku 10 100 Kč, došlo na straně žalovaného k vrácení bezdůvodného obohacení, když ujednání o poplatcích i samotné úvěrové smlouvě jsou soudem shledána za neplatnou. Za tohoto stavu proto soud žalobu, jak vyplývá z výroku I., v celém rozsahu zamítl, neboť nebyl dán žádný důvod pro to, aby žalovaný z titulu bezdůvodného obohacení byl odsouzen k placení žalobcem požadované částky, neboť žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný zaplatil 10 100 Kč. Z těchto důvodů tedy soud, neboť se žalovaný bezdůvodně o částku 10 000 Kč obohatil, ale tuto již zaplatil, z těchto důvodů tedy soud žalobu v celém rozsahu zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Co se týče náhrady nákladů řízení, žalobce byl neúspěšný v této věci, žalovanému náklady řízení nevznikly, proto soud o náhradě nákladů řízení rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, tedy že žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává, resp. nepřiznává se právo na náhradu nákladů tohoto řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu 29. 3. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 4 301,63 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 12. 10. 2021, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 602,23 Kč, kapitalizovaným úrokem 2 665,56 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 400 Kč a částky 251,58 Kč z titulu toho, že 30. 3. 2019 uzavřel žalovaný s firmou [právnická osoba] smlouvu o úvěru, na základě které obdržel bezhotovostním převodem na svůj účet žalovaný částku 10 000 Kč. Tuto částku měl splácet po dobu 12 měsíců ve splátkách 1 414 Kč měsíčně, když žalovaný tak měl za 12 měsíců zaplatit na poskytnutém úvěru 16 968 Kč. Žalovanému vznikla povinnost zaplatit i poplatek za poskytnutí úvěru 6 338,15 Kč a smluvený úrok 626,47 Kč vypočtený z jistiny úvěru dle specifikace spotřebitelského úvěru. Žalovaný tak měl na celkové částce úvěru zaplatit dle smlouvy 16 964,92 Kč. Žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru prostřednictvím internetových stránek, kde si zvolil bezhotovostní formu poskytnutí úvěru, dále pak vyplnil údaje o zaměstnání, název zaměstnavatele, typ příjmů a výši příjmů ze živnosti či výši příjmů osoby samostatně výdělečně činné. Dále pak byly vyplněny údaje o kontaktní osobě, číslo bankovního účtu. Pokud měl všechny části registračního formuláře žalovaný vyplněny, měl povinnost seznámit se s obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru. Po odsouhlasení dokumentů byla žalovanému na zadané číslo mobilu odeslána SMS zpráva s unikátním kódem, kterýžto kód napsal žalovaný do pole internetového formuláře, čímž byla dokončena tvorba jeho osobního profilu a zároveň tak byla odeslána žádost o poskytnutí úvěru. Úvěr byl žalovanému schválen, na zaslaný bankovní účet odeslána požadovaná finanční částka. Žalovaný poskytnutý úvěr řádně nesplatil, podle informací žalobce od původního věřitele uhradil žalovaný na svůj závazek pouze a toliko 10 100 Kč, kterážto částka byla započtena na úhradu nákladů na poplatku za poskytnutí úvěru, smluveného úroku, úhradu jistiny a úhradu účelně vynaložených nákladů, smluvní pokuty, úroku z prodlení. Takto vzniklá pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na současného žalobce. Žalobce tak požaduje po žalovaném nesplacenou jistinu 4 301,64 Kč, poplatek za úvěr 2 192,47 Kč, kapitalizované smluvené úroky 187,09 Kč, smluvní pokutu 251,58 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok 59,40 Kč a náklady na vymáhání pohledávky 286 Kč, když žalobce v žalobě požadoval dále náklady spojené s uplatněním pohledávky 400 Kč (odchozí dopis 39 Kč, doporučený dopis 50 Kč, telefonický hovor 72 Kč, osobní návštěva 217 Kč). Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu 3. 2. 2022, ničeho ani částečně neuhradil.\n2. Žalobce v žalobě souhlasil s postupem dle § 115a o.s.ř. (rozhodnutí bez jednání). Pokud byla žalovanému doručována žaloba, výzva k vyjádření k žalobě a výzva k vyjádření k postupu soudu dle § 115a o.s.ř. na adresu jeho bydliště, tyto písemnosti měl žalovaný doručeny fikcí, když po vrácení nevyzvednuté obsílky soudu soud vydal dle § 49 odst.4 o.s.ř. sdělení, které bylo s poučením žalovanému vyvěšeno na úřední desce soudu 7. 6. 2022. Žalovaný nijak nereagoval, zůstal nečinný, k žalobě ani k aplikaci § 115a o.s.ř. se písemně či jinou relevantní formou nevyjádřil. Soud měl tedy za to s ohledem na obsah poučení ve výzvě dle § 115a o.s.ř., že žalovaný souhlasí s rozhodnutím bez jednání.\n3. V rámci provedeného dokazování soud především konstatuje, že z jiné úřední a rozhodovací činnosti je mu známa existence žalobce jako obchodní korporace zapsané v obchodním rejstříku Krajského soudu v Hradci Králové. Soud je rovněž obeznámen s existencí firmy [právnická osoba], která je rovněž obchodní korporací podnikající v oboru poskytování nebankovních úvěrů a půjček.\n4. Žalobce prostřednictvím internetových stránek [webová adresa]) uzavřel s právním předchůdcem žalobce, firmou [právnická osoba], [IČO], dne 30. 3. 2019 smlouvu č. S [číslo] nazvanou dle příslušných ustanovení OZ a zákona o spotřebitelském úvěru smlouvou o spotřebitelském úvěru, když na základě této smlouvy získal žalovaný jednorázový bezúčelový úvěr 10 000 Kč s dohodnutou zápůjční úrokovou sazbou 12 % ročně. V souvislosti s poskytnutím spotřebitelského úvěru měl žalovaný zaplatit 6 338,15 Kč jako poplatek za poskytnutí spotřebitelského úvěru, když celkem měl na úvěru zaplatit 16 964,62 Kč v pravidelných měsíčních splátkách 1 414 Kč měsíčně za dobu 12 měsíců. První splátka měla být uhrazena 23. 4. 2019. Součástí smluvních ujednání mezi účastníky je i článek VI. týkající se prohlášení klienta, kde žalovaný uvedl v rámci smlouvy, že proti němu není vedeno žádné exekuční, insolvenční či obdobné řízení, není v prodlení s úhradou jakýchkoliv dluhů apod. Žalovaný smlouvu uzavřel a podepsal prostřednictvím jedinečného unikátního kódu, který mu byl po schválení úvěru zaslán SMS zprávou. Úvěr byl žalovanému schválen a následně mu byla částka na úvěru ve výši 10 000 Kč zaslána na jeho účet pod variabilním symbolem [číslo] (potvrzení o platbě na č. l. 14 spisu, smlouva o spotřebitelském úvěru č. S [číslo] z 30. 3. 2019).\n5. Z tvrzení žalobce dále vyplynulo, že tento má od firmy [právnická osoba] informace o tom, že žalovaný na svém závazku uhradil pouze částku 10 100 Kč, která byla podle článku III. odst. 4 započtena nejprve na úhradu nákladů na poplatek za poskytnutí úvěru, úhradu smluvního úroku, úhradu jistiny úvěru, účelně vynaložené náklady, smluvní pokutu, úhradu úroku z prodlení). Žalovaný tak dlužil z titulu nesplaceného úvěru na jistině 4 301,64 Kč, poplatek 2 192,47 Kč, smluvní úroky 187,09 Kč, smluvní pokutu 251,58 Kč, kapitalizované zákonný úrok 59,40 Kč a náklady na vymožení pohledávky 286 Kč. Takto vzniklá pohledávka za žalovaným byla dle smlouvy o postoupení pohledávek z 11. 10. 2021 postoupena na současného žalobce, když žalovaný byl právním předchůdcem žalobce i samotným žalobcem vyzýván k úhradě dluhu, naposledy předžalobní upomínkou z 3. 2. 2022 (upomínka z 10. 11. 2021, 3. 12. 2021, oznámení o postoupení pohledávky z 27. 10. 2021, výzva před podáním žaloby z 3. 2. 2022, smlouva o postoupení pohledávek z 11. 10. 2021, poštovní podací arch). Ze splátkového kalendáře na č. l. 31 spisu bylo dále zjištěno, že všechny splátky činily částku 1 414 Kč měsíčně, když každá splátka měla být hrazena ke každému 23. dni v měsíci od dubna 2019 s datem poslední splátky 23. 3. 2020. Z tabulky označené jako [anonymizováno] [číslo] vyhotovené firmou portál soud zjistil, že se jednalo o kontaktní a identifikační údaje žalovaného jako žadatele o úvěr, když k listinným důkazům byly doloženy tabulky splátkových produktů, úvěrů poskytovaných ve výši od 5 000 do 30 000 Kč včetně splátek, úroků a poplatků (tabulka splátkových produktů na č. l. 33, identifikační karta [právnická osoba], [anonymizováno] [číslo]). Žalobce tedy požaduje z titulu nesplaceného úvěru po žalovaném částku 4 301,64 Kč, zákonný úrok z prodlení 10 % ročně z této částky do 12. 10. 2021, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 602,23 Kč, úrok 2 665,56 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky 400 Kč a 251,58 Kč na smluvní pokutě dle ujednání ve smlouvě.\n6. Co se týče právní kvalifikace této věci, soud s ohledem na dataci uzavřeného právního úkonu mezi účastníky posoudil tuto věc dle § 3028 odst. 1 OZ. Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.\n7. Pokud došlo k poskytnutí částky žalovanému, poskytovatel úvěru tuto vyplatil na účet označený žalovaným dle § 2398 odst. 1, když žalovaný měl poskytnuté peněžní prostředky vrátit dle § 2399 odst. 1 OZ.\n8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru či změnou závazku z takovéto smlouvy, která spočívá ve významném navýšení výše spotřebitelského úvěru, musí posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých a dostatečných, přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to i nezbytné, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele či z jiných zdrojů. Posuzuje se zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru na základě porovnání příjmů, výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.\n9. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, což platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.\n10. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.\n11. Po aplikaci právní kvalifikace této věci ke shora uvedenému a prokázanému skutkovému ději se soud nejprve z úřední povinnosti (SDEU C [číslo] [anonymizováno]) zabýval tím, zda žalobce, resp. jeho právní předchůdce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně a včas splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného jako dlužníka, neboť úvěrová smlouva, jak vyplývá z jejího označení, byla se žalovaným uzavřena jako se spotřebitelem dle § 419 Občanského zákoníku. Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které se snaží získat nejen od dlužníka, ale také pokud je to nezbytné, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru). Věřitel, tedy úvěrující má s odbornou péčí posoudit, zda žalovaný – dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (Nález ÚS ČR, sp. zn. III. ÚS 4129/18), kde součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá pouze na údaje o schopnosti dlužníka úvěr splácet, když tyto údaje tvrdí samotný dlužník, ale sám si také musí tyto údaje prověřit, či si nechá od dlužníka doložit (rozhodnutí NSS, č. j. 1 As 30/2015-39). Takto rozsáhlé požadavky na prověřování poměrů dlužníka ze strany věřitelů jsou dány vývojem spotřebitelských vztahů, zejména, co se týče poskytování úvěrů nebankovními společnostmi, když následné nesplácení úvěrů má negativní celospolečenské dopady a vede ke spirále předlužování spotřebitele včetně pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných sociálních vztahů, přechodu do šedé ekonomiky apod. (rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Nelze také při výkladu a aplikaci zákona o spotřebitelském úvěru pomíjet jeho účel a smysl, ale je nutno vždy nalézt i zásady uznávané demokratickými právními státy (Nález ÚS ČR, sp. zn. I. ÚS 523/07). Mezi tyto náleží i zásada rovnosti a s ní související zásada ochrany slabší strany, jejímž projevem je také ochrana spotřebitele, která je vtělená do zvláštní úpravy spotřebitelských vztahů, která usměrňuje v oblasti soukromého práva uplatnění obecné zásady autonomie vůle. Soud nemůže tedy vycházet pouze z toho, že žalovaný projevil vůli takovouto smlouvu uzavřít, a pokud mu podmínky nevyhovovaly, nemusel je uzavírat, nelze ale tolerovat systematické porušování a obcházení zákona ze strany poskytovatelů jen s poukazem na zásadu pacta sunt servanda s tím, že spotřebitel přístup poskytovatele na připraveném formuláři odsouhlasil (rozhodnutí KS Praha, sp. zn. 27 Co 221/2019). Byť žalobce v rámci svých žalobních tvrzení uváděl, že byly jakýmsi způsobem zkoumány majetkové, výdělkové a další schopnosti dlužníka za účelem jeho úvěruschopnosti, z písemného vyhotovení smlouvy a předložené karty dlužníka nic takového nevyplývá, resp. nevyplývá, že by úvěrující s mírou výše zmíněné obezřetnosti v souladu s vývojem právní úpravy řádně si ověřoval případná tvrzení dlužníka, která ostatně nejsou blíže ve smlouvě ani v kartě specifikována. Nebylo tedy doloženo, že by žalovaný doložil své náklady na bydlení, na živobytí, jaké jsou jeho výdělkové poměry apod. Pokud byla takto smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřena, soud má za to, že ve smyslu § 580 odst. 1 OZ, ve spojení s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, je nutno na tuto smlouvu pohlížet jako na neplatnou, zejména pro rozpor se zákonem na ochranu spotřebitele, ale také pro rozpor s dobrými mravy dle § 580 odst. 1 OZ, neboť tzv. poplatek, který měl žalovaný zaplatit ve výši 6 338,15 Kč bez několika tisíc korun, dosahuje výše poskytnutého spotřebitelského úvěru, přičemž není zřejmé a jasné, k úhradě jakých nákladů má takto stanovený poplatek sloužit. Žalobce, resp. jeho právní předchůdce nikterak nedoložil, z čeho se takovýto poplatek na poskytnutí spotřebitelského úvěru skládá a jaké případné náklady má pokrývat. Soud tedy konstatuje, že právní předchůdce žalobce řádně nedoložil, že zkoumal úvěruschopnost žalovaného, kdy na smlouvu o spotřebitelském úvěru pohlíží soud jako na absolutně neplatnou, kdy ujednání v úvěrové smlouvě je nutno hodnotit jako absolutně neplatné, aniž by žalovaný tuto neplatnost měl namítat dle § 588 OZ. Pro absolutní neplatnost úvěrové smlouvy hovoří také zájem na zachování veřejného pořádku, tedy zájem na posílení principu zodpovědného úvěrování, jak bylo uvedeno výše. K tomuto se vyjadřuje i judikatura Ústavního soudu, sp. zn. Pl. ÚS 1/10, tedy koncepce relativní neplatnosti spotřebitelských smluv. Žalovanému však zcela prokazatelně bylo tedy poskytnuto plnění ve výši 10 000 Kč, z titulu bezdůvodného obohacení je nutno tedy na tuto částku pohlížet jako na sumu, o kterou se žalovaný bezdůvodné obohatil dle § 2991 odst. 1 OZ, neboť k plnění došlo bez platného právního úkonu. Na toto bezdůvodné obohacení dle § 2991 OZ lze pohlížet proto, že soud shledává tuto smlouvu jako absolutně neplatnou z důvodu nedostatečného zkoumání a hlavně nedoloženého zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nejen dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, ale také s ohledem na výše zmíněné judikáty týkající se zkoumání úvěruschopnosti úvěrovaných. Protože však, jak vyplynulo z nedoložených tvrzení žalobce, která sám uvádí, že tyto informace má od poskytovatele úvěru, tedy, že žalovaný zaplatil na úvěru částku 10 100 Kč, došlo na straně žalovaného k vrácení bezdůvodného obohacení, když ujednání o poplatcích i samotné úvěrové smlouvě jsou soudem shledána za neplatnou. Za tohoto stavu proto soud žalobu, jak vyplývá z výroku I., v celém rozsahu zamítl, neboť nebyl dán žádný důvod pro to, aby žalovaný z titulu bezdůvodného obohacení byl odsouzen k placení žalobcem požadované částky, neboť žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný zaplatil 10 100 Kč. Z těchto důvodů tedy soud, neboť se žalovaný bezdůvodně o částku 10 000 Kč obohatil, ale tuto již zaplatil, z těchto důvodů tedy soud žalobu v celém rozsahu zamítl.\n12. Co se týče náhrady nákladů řízení, žalobce byl neúspěšný v této věci, žalovanému náklady řízení nevznikly, proto soud o náhradě nákladů řízení rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, tedy že žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává, resp. nepřiznává se právo na náhradu nákladů tohoto řízení.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:MSBR:2022:39.C.77.2022.1","publishedAt":"2022-12-12","decisionAt":"2022-09-16","caseNumber":{"senate":39,"registry":"C","index":77,"year":2022,"pageNumber":48},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Václav","lastName":"Rozmahel","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"MSBR","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"zaplacení 4 553,22 Kč s příslušenstvím - úvěr","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"202","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"115a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"588","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"419","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"580","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"49","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"3028","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2399","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["KORPORACE","POSTOUPENI_POHLEDAVKY","SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}